569-560

569.

Ol. 52, 4

 

 

(neznámý)

a. u. c. 185

 

************************************************************

Falaris, které občané pověřili stavbou Diova chrámu v Akragantu (Zeus Atabyrios), použil svěřených peněz na nákup zbraní. Rozdal je stavebním dělníkům a otrokům a s jejich pomocí se stal samovládcem ve státu (vládl s příslovečnou krutostí do roku 553, srov. tam). • Podle jiné tradice došlo k převratu v Akragantu již roku 571.

 

V Baktrii se podle jedné moderní theorie narodil íránský prorok Zarathuštra (zemřel roku 522). Obvykle se klade Zarathuštrovo dílo do doby starší (např. nar. 628, zemřel 551).

 

************************************************************

568.

Ol. 53, 1

Hagnón z Peparéthu

 

 

(neznámý)

a. u. c. 186

 

************************************************************

V Egyptě se v Deltě vzbouřil Wahjebre-Apriés proti svému spoluvládci  a přemožiteli (viz rok 570). Byl znovu poražen a tentokrát i zabit (vládl od roku 589).

Ahmose II. od t. r. vládl sám až do roku 526. Soustředil všechny Hellény do Naukrátidy (k tomu srov. rok 611). Hellénské žoldnéřské sbory přeložil z Dafnai (srov. rok 587) rovněž do Naukrátidy. Jako jeho předchůdce na trůnu byl Ahmose II. Hellény vysoce ctěn. Amásis udržoval s Hellény trvalé styky: přispěl dokonce na obnovu vyhořelého Apollónova chrámu v Delfách.

Za Amásia bylo největším posvátným okrskem Hellénů v Egyptě Hellénion, součást Naukrátidy, které postavily Chios, Teós, Fókaia, Klázomenai (iónští), Rhodos, Knidos, Halikarnássos, Fasélis (dórští) a Mytiléné (aiolští). Odděleně tehdy měli kultovní místa Aigínští, Samští a Mílétští. • Naukrátis měla v Egyptě původně tu výsadu, že z Hellénů nesměl nikdo (obchodně) přistát jinde, než právě v jejím přístavu.

************************************************************

567.

Ol. 53, 2

 

 

(neznámý)

a. u. c. 187

 

************************************************************

Ahmose II. odrazil pokus Chaldajů o invasi do Egypta.

 

************************************************************

566.

Ol. 53, 3

 

 

Hippokleidés

a. u. c. 188

 

************************************************************

V Athénách byly založeny panathénajské hry, panathénaia. Konaly se původně 25.-28. hekatombaiónu, tedy v srpnu, čtyřletně vždy každý třetí rok po hrách olympijských. Athénin svátek založil podle tradice již Erechtheus a Théseus ho udělal svátkem "všech Athéňanů" po synoikismu Attiky. Původně kultovní oslavy doprovodily hry gymnické, později i músické a byli athénským pokusem o konkurenci dórským olympiádám. T. r. se poprvé sjeli do Athén mezinárodní soutěžící. Peisistratos, viz rok 561, doplnil za své vlády oslavy veřejnou recitací celých Homérových epů. Kolovaly v mnoha versích a buď on nebo jeho syn Hipparchos je dal unifikovat a redakční výsledek soustavně opisovat; do jaké míry text uzpůsobil athénským zájmům, se již nikdy nedozvíme, srov. rok 532 a 528.

Archón Hippokleidés, zvaný Kypselos, byl synem dcery korinthského samovládce Kypsela I. a Athéňana Miltiada III. Byl otcem Miltiada IV. Roku 576 se ucházel o ruku dcery sikyónského tyranna Kleisthena (viz tam). • V této souvislosti je však uváděn Hippokleidés, syn Teisandrův. Zřejmě jde o dvě různé osoby, které ale zcela určitě pocházejí ze stejné rodiny.

 

************************************************************

565.

Ol. 53, 4

 

 

(neznámý)

a. u. c. 189

 

************************************************************

Kolem roku 565 vládne ve Fliúntu jako samovládce nebo ještě dórský král (?) León, nástupce Hipasův (viz rok 610). S Leontem diskutoval později Pýthagorás ze Samu a v rozhovoru měl tento poprvé použít slova filosofie a sebe označit za filosofa (srov. rok 570).

 

Kolem t. r., nebo o pět let později, založili na Kyrnu, což je řecké označení pro Korsiku, kolonisté z Fókaie osadu Alaliá; viz rok 545.

 

V Tyru skončila vláda krále Baala II. (vládl od roku 570 jako nástupce Ithobaala III., srov. roky 729 a 573). Pravděpodobně na zásah Chaldajů nebyl královský stolec obsazen, ale nejvyšší moc v tyro-sídónském státu přešla do rukou soudců, šofetim/súfetů.

Do roku 559 to byli Eknibálos (dva měsíce), Kalba/Chelbés (deset měsíců), Melkartův velekněz Abbaros (= Ab-bá‘al?; tři měsíce). Po něm byli v úřadu súfeti dva a vládli zbývajících šest let: Mattan III. (Muttunos, Mytgon) a Ger-Aštart. Viz dále rok 559.

 

************************************************************

564.

Ol. 54, 1

Hippostratos z Krotónu (poprvé)

 

 

(neznámý)

a. u. c. 190

 

************************************************************

Na olympijských hrách byl olympioníkem v pankratiu vyhlášen jistý Aréchión či Arrhachión, Arrchichión nebo Arrhechión z Figalie, ačkoli byl v okamžiku vítězství mrtev vyčerpáním (jeho mramorová socha v archaickém stylu je zároveň nejstarší zachovanou sochou olympioníka; jméno sochaře není známo).

 

V Delfách byl popraven bajkář Aisópos (viz rok 572).

 

************************************************************

563.

Ol. 54, 2

 

 

(neznámý)

a. u. c. 191

 

************************************************************

V Makedonii zemřel král Aerópos I. (vládl od roku 583). Nástupcem se stal jeho syn Alketás I. (vládl do roku 545).

 

O květnovém úplňku se narodil Siddhárta Gautama-Buddha (zemřel roku 483, bližší údaje viz tam a v indexu). • Jeho narozeniny oslavují buddhisté vždy 8. dne 4. lunárního měsíce (květen, v přestupném roce červen). Srov. rok 544.

 

************************************************************

562.

Ol. 54, 3

 

 

(neznámý)

a. u. c. 192

 

************************************************************

V Babylónu zemřel v říjnu král Nabû-kudurrí-usur II. (vládl od roku 605). Nástupcem se stal jeho syn Amél-Marduk, hebr. Ewilmerodach, řec. Illoarúdamos/Abilmathadachos (slabým vladařem do roku 560). Při nástupu na trůn omilostnil předposledního panujícího júdského krále Jójachína, který žil od roku 597 v zajetí v Babylónu (srov. rok 597). Jójachín Júdský, poslední z žijících júdských králů, zde za dva roky na to zemřel.

 

************************************************************

561.

Ol. 54, 4

 

 

Komeás

a. u. c. 193

 

************************************************************

V Athénách se dostal poprvé k moci Peisistratos. Jeho první tyrannida trvala do roku 556, kdy byl vyhnán Megakleem (II.) a Lykúrgem (srov. k tomu rok 585).

Krátce po této události zemřel na Kypru athénský zákonodárce a literát Solón, jeden ze Sedmi mudrců (narodil se kolem let 640 až 635, o jeho zákonodárné práci v Athénách viz rok 594). Ke slavnému setkání Kroisos-Solón tedy nemohlo dojít, viz rok následující.

 

************************************************************

560.

Ol. 55, 1

Hippostratos z Krotónu (podruhé)

 

 

Hégéstratos (?)

a. u. c. 194

 

************************************************************

Miltiadés IV. z rodu athénských Filaiovců obsadil Thrácký Chersonésos, když si ho thráčtí Dolonkové povolali na pomoc proti thráckým Apsinthiům. Události se seběhly v letech 560 až 556.

Miltiadés IV. byl Peisistratovým protivníkem a jeho činnost na Chersonésu byla vlastně formou exilu. Založil zde několik osad pro athénské kolonisty: Krithoté, Paktyé a Kardiá, která byla původně osadou Mílétských a Klázomenských, tehdy snad již opuštěná (?). Napříč poloostrovem dal Miltiadés v nejužším místě isthmu postavit ochrannou zeď (obnovena Sparťany roku 398, srov tam).

Na tomto uzavřeném prostoru vznikl chersonéský stát athénských osadníků (trval s přestávkou perské okupace v letech 493 - 479 do roku 447; srov. k tomu rok 546).

 

Kolem roku 560 zemřel ve Spartě Ágidovec León či Leonteus (mohl vládnout od roku asi 600), v hodnosti ho následoval syn Anaxandridás (vládl do roku 521).

Kolem t. r. vypukla válka Tegejských se Spartskými, tzv. válka o Orestovy kosti (trvala do roku 550). Byla to vlastně závěrečná fáze starých bojů o hégemónii v regionu a snaha spartských Dórů symbolicky demonstrovat nástupnictví po Achájcích doby mykénské (srov. k tomu rok 575).

 

V Sikyónu zemřel samovládce Kleisthenés (mohl vládnout od roku 595). Nástupcem v tyrannidě byl Aischinés, syn ĺsodémův (vládl do roku asi 556).

 

V Lýdii zemřel král Alyattés II. (vládl od roku 617). Jeho nástupcem se stal syn Kroisos, poslední a nejznámější král Lýdů (vládl do roku 547).

Kroisos hned zahájil válku proti Efesu, odkud vyhnal posledního tyranna Pindara II. (viz rok 610 a srov. rok 546) a brzy se zmocnil celé Iónie. O jeho setkání se Solónem viz předešlý rok.

 

Mezi lety 560 až 550 se narodil historik Hekataios z Mílétu (zemřel kolem roku 480).

 

Kolem let 560 až 550 působili sochaři Archermos a jeho syn Búpalos z Chiu. Búpalos prý jako první ztvárnil bohyni Níké jako létající. Podle jiné tradice to však měla být socha bohyně Tyché a její tvůrce Búpalos nebyl z Chiu, ale ze Smyrny.

 

V rozpětí 7. až 13. srpna byl v Babylónu zavražděn král Amél-Marduk (vládl krátce od roku 562). Na trůn zasednul jeho zeť Nergal-šarra-usur, hebr. Neriglissar, řec. Nerigasolassaros, účastník júdského tažení, které vedlo k vyvrácení Jerúsaléma (vládl do roku 556).