669-660

669

olympiada  27, 4

archon  Peisistratos

mesto  a. u. c. 85

Ve válce Lakedaimonských s Argívskými, která trvala s přestávkami dle tradice od roku 719 do roku 544, porazili Argívští Sparťany v bitvě u Hýsiai v Argolidě. Král Feidón (vládl od roku 680), vítěz od Hysií, se stal nejsilnějším vládcem na Peloponnésu (viz rok 460). • Sparťané válčili s Argívskými odedávna: podle tradice prý již roku 760 dobyl Eratos, král Argu, obci Asiné v Messénii (srov. rok 719).

Podle jiné tradice byla bitva u Hysií vybojována již během II. messénské války (jak je uvedeno zde), nebo byla signálem pro Messéňany k povstání proti Sparťanům (k tomu srov. rok 685).

Král Assyřanů Aššur-acha-iddina (hebr. Asarhaddon, řec. Asaradinos) provdal jednu ze svých dcer za krále Skythů Bartatua, řec. Prótothyás (což se mohlo stát již na začátku roku 672, viz text roku 673).

V Babylónu propukly pravděpodobně t. r. nepokoje a proto poslal Asarhaddon svého druhorozeného syna Šamaš-šuma-ukína s královským titulem do města (ačkoli jmenován byl již roku 672). Šamaš-šuma-ukín (řecky Saosdúchinos) odešel z Aššuru se sochami bohů, které dal roku 689 odvléci z Babylónu Sancherib.

Začátkem ajjáru a 12. dne téhož měsíce dorazil do Babylónu, tj. na začátku května, Šamaš-šuma-ukín ukončil interregnum assyrských místodržitelů, ale i babylónských soudců. Jejich mluvčí Bél-étir byl 20. tebétu, tj. začátkem ledna roku 668, popraven. Šamaš-šuma-ukín vládl Babylónií do roku 648.

Aššur-acha-iddina (vládl od roku 681) se vypravil na svou čtvrtou výpravu do Egypta. Král, který krátce předtím slavil úspěchy v Egyptě, Urartu, v bojích s Kimmery, Dakkúry a Jakíny, zemřel v poli dne 10. arachsamna, tj. začátkem listopadu. V měsíci kislímu, tj. koncem listopadu až začátkem prosince, se nástupcem na Aššurově trůnu stal jeho nejstarší syn Aššur-báni-apli, hebr. Assurbanipal (vládl do roku 631). • Jeho vláda byla posledními léty velikosti Aššurovy říše, zenithem politické moci a kultury.

V assyrském zajetí zemřel král foiníckého Sídónu Abdi-milkut(ti) II. (vládl od roku 677), když byl zřejmě potrestán za účast na protiassyrské koalici (srov. roky 673 a násl.). Novým místním vasalem se stal Iachi-milk (dobu jeho vlády neznáme). Viz dále až rok 573, kdy tvořil Sídón opět soustátí s Tyrem (srov. rok 729).

 

668

olympiada   28, 1

vitez  Charmis z Lakónie

archon  Autosthenés

mesto  a. u. c. 86

O olympioníkovi Charmidovi ze Sparty se traduje, že se živil pouze sušenými fíky.

Tento rok je tradičním datem konce druhé messénské války (byla vedena od roku 685). Sparťané, které vedl Emperamos, totiž dobyli opevnění na hoře Eiré (srov. rok 683). Zrádný Aristokratés z Arkádie byl sice potrestán smrtí, ale zbytek Messéňanů musel odejít do exilu, pokud se nechtěli stát perioiky Sparťanů.

Část Messéňanů odešla do Kyllény (viz následující rok), král Aristomenés, poslední vládce Messéňanů, volil pro svou družinu cestu přes Élidu a Delfy na Rhodos, kde se usadil. Jeho druhá dcera se provdala za Dámagéta, krále města Iálysos. Brzy po svatbě Aristomenés zemřel. • Jeho životní příběh a vytrvalý boj proti spartským okupantům zaujal ve své době celou hellénskou oikúmenu. Pro nás je Aristomenés prvním historicky slavným Hellénem, jehož život byl později dokonce oslaven epem (Rhiános z krétské Béné; jeho dílo Messéniaka se nedochovalo). Potomky Dámagétovými byli slavní Diagorovci.

Písané si povolali na pomoc proti Élidským argívského krále Feidóna a s jeho pomocí pak sami uspořádali olympijské hry (srov. nepravděpodobný trad. údaj roku 748): je to první případ tzv. anolympiady, tzn. neuznaných her, kterými byly v pořadí 28., 34. a 104. hry, čili roky 668, 644 a 364. • Srov. ještě rok 660, kde je uvedena jiná chronologická tradice.

Megarští kolonisté vedení jistým Býzantem založili osadu Býzantion (viz jinou tradici rok 659). • Město existovalo do roku 195 či 196 n. l., kdy bylo při dobývání v římské občanské válce zničeno vojskem císaře L. Septimia Severa, který dokonce býzantské území věnoval věrnému Perinthu. Severův syn a nástupce Caracalla býzantskou státnost obnovil. Trvala do roku 330 n. l., kdy město bylo 11. května nově založeno jako sídelní město vládců Římské říše Kónstantínopolis (Nový Řím, Neá Róma). Po dobytí Turky 29. května 1453 dostalo jméno Istanbul a až do roku 1922 bylo hlavním městem sultánů Osmanské říše.

Narodil se Periandros, syn Kypsela I. z Korinthu, jeden ze Sedmi mudrců (věkem nejstarší). Periandros II. vládl od roku 628 (viz tam; zemřel roku 588).

Před „filosofy“ působili „mudrci“ (sofoi). Slovo filosofos vymyslel Pýthagorás, protože nechtěl být označován za moudrého, ale pouze za milujícího moudrost (viz 570 a 565). Nejčastěji bývá do skupiny Sedmi počítán vedle Periandra Thalés, Solón, Kleobúlos, Chílón, Biás a Pittakos. Uvádějí se ale také Skyth Anacharsis, Epimenidés z Kréty, Mysón z Chéru (syn místního tyranna), Ferekýdés, Peisistratos a další. Je pozoruhodné, že většina „mudrců“ byla politicky velmi aktivní, dokonce vladaři.

Assyřané pokračují v Egyptě v bojích i za nového krále. Velitelem assyrských vojsk byl stále Šanabušus.

 

667

olympiada   28, 2

archon  (neznámý)

mesto  a. u. c. 87

Na jaře odešli Messéňané, kteří se odmítli podrobit Sparťanům, z Kyllény do Rhégia (viz rok předcházející), kam byli voláni jeho vládcem Anaxilou I. Byl čtvrtým potomkem Messéňana Alkidamanta, který po dobytí hory Ithómé v I. messénské válce roku 724 přišel do Rhégia.

Z Rhégia se Messénští vypravili na Sicílii s cílem získat Zanklé. Zde pak bojovali s piráty, které vedli Krataimenés ze Samu a Periérés z Chalkidy (boje trvaly do roku 664).

 

666

olympiada   28, 3

archon  (neznámý)

mesto  a. u. c. 88

V Egyptě Assyřané, vedeni vojevůdcem Šanabušusem, definitivně porazili Taharku, který nakonec uprchl do Napaty. Na čas (viz rok 664) ovládli Assyřané celý Egypt.

Jedním z mnoha místních dynastů, které Assyřané zajali, byl Necho, ass. Nikku, řec. Nekó, Nechos (I.). Později ho poslali zpět jako svého vasala (vládl do roku 664). Nekoův syn Psammetich (I.) dostal od Asssyřanů jméno Nabu-šezibanni, resp. Tušamilki, a byl jmenován vládcem nomu Athribis.

Druhé assyrské obsazení Memfidy trvalo do roku 664. • Období let 666 až 664 bylo dobou největšího územního rozsahu říše Assyřanů. Pod přímou mocí boha Aššuru byla celá Syrie, Foiníkie, Palestína, Kypr, Egypt, Mesopotamie a východní část Anatolie.

 

665

olympiada   28, 4

archon  (neznámý)

mesto  a. u. c. 89

Nejmenovaný elamský princ uprchl 12. dne měsíce tašrítu, tj. začátkem října, ze země na assyrský dvůr (jeho trůnní jméno krále Elamu viz rok 654).