689-680

 

689

olympiada  22, 4

mesto  a. u. c. 65

Začátkem roku porazil elamský král Chumban-Nimena III. Assyřany v bitvě u města Chalulé v povodí řeky Dijály (událost lze klást již do roku 691). Cestou zpět však jej 15. nisannu, tj. začátkem dubna, postihla těžká nemoc (paralysa nebo srdeční infarkt), takže přestal vykonávat vladařské povinnosti.

Na trůnu ho vystřídal Chumban-chaldaš I. či Chumma-chaltaš (vládl do roku 682). Chumban-Nimena III. vládl od roku 692 a zemřel v paláci až po dobytí Babylónu 7. dne měsíce addaru, tj. na začátku března roku 688 (srov. níže).

Assyřané pokračovali ve válce s elamskými spojenci. Vojsko pod králem Sîn-achché-eríbou (Sancheribem) dobylo 1. kislímu, tj. koncem listopadu, Babylón; město téměř vyvrátili. Král Mušézib-Marduk zemřel v zajetí (vládl od roku 693).

Babylón pak zůstal osm let bez královlády, protože Sancherib nejmenoval ani guvernéra (o novém králi Babylónců, viz až rok 669, resp. 672).

Sancherib vrátil do města Ekallátum u Aššuru sochy bohů Adada a Šaly, které odtud odvlekl babylónský král Marduk-nádin-achché roku 1091 nebo roku následujícího (jeden z králů III. dynastie isinské, vládl v letech 1099 až 1081).

V letech 688 až 669 se v Babylónu nekonal festival Nového roku, akítum, protože sochy bohů byly v Baltilu (starší název pro Aššur). Viz dále rok 669.

Tributární povinnost vůči Aššuru byli donuceni obnovit qedarští Arabové. Sancherib dobyl qedarské kultovní město Dúmu (ass. Adummatu), zajal nástupkyni královny-kněžky Jati‘e jménem Te‘elchunu, která vládla se spoluvládcem Chaza'ílem. Qedarští Arabové přesto uchovali autonomii a krátce jim vládla Tabuwa/Tabúa, snad dcera Te'elchunuy, která vyrůstala na assyrském královském dvoře a dosadil ji Aššur-acha-iddina, srov. rok 688 anebo až po roce 681. Není známo, jak dlouho "vládla", i jejím spoluvládcem byl do své smrti Chaza'íl.

 

688

olympiada  23, 1

vitez  Hypéresieus z ĺkaru (?)

mesto  a. u. c. 66

Olympijské hry byly rozšířeny o další disciplínu, o box, pygmé: prvním vítězem byl Onomastos ze Smyrny, který dokonce dal boxu pravidla.

Jméno epónymního vítěze v běhu na jeden stadion této olympiády je nejasné: buď platí podoba zde uvedená, nebo prameny uvádějí podobu (H)ikarios z Hypéresis.

Možné datum založení Gely (viz rok 691).

Sancheribův syn Aššur-acha-iddin, hebr. Asarhaddon, byl určen za správce všech jižních assyrských provincií. Se svou aramajskou matkou Naqí’a se usídlil v Babylónu, přijal jméno Aššur-etil-iláni-(m)ukín-apla a úřadoval zde do roku 681. Původ odvozoval až od assyrského krále Adad-salílího vulgo Adasiho (doba po roce 1700, dle nízké chronologie roku 1674; srov. roky 1736 a 1700).

 

687

olympiada  23, 2

mesto  a. u. c. 67

Z t. r. neznáme žádné důležitější historické události.

 

686

olympiada  23, 3

mesto  a. u. c. 68

Z t. r. neznáme žádné důležitější historické události.

 

685

olympiada  23, 4

mesto  a. u. c. 69

Jedno z tradičních dat začátku II. messénské války, která údajně trvala do roku 668. Messéňané zvolili králem Aristomena. Úvodní bitva se Sparťany u Derai v Messénii skončila nerozhodně.

Jiná tradice klade začátek konfliktu do roku 669/8. Pak by válka trvala do asi roku 600. Všechny údaje z této války jsou zmatené a časově nezařaditelné, proto budou následovat podle tradičního řazení. • O bitvě u Hýsiai, kde Argívští porazili Sparťany a tím mohli dát signál messénskému odboji, viz rok 669 (srov. i rok 650).

Kolonisté z Megar založili v Propontidě osadu Chalkédón či Kalchédón, první na asijském břehu Bosporu.

V Číně začala éra Pěti vůdců (století 685 - 591), čín. wu-pa/wu ba. Název pochází od vládců, údělných knížat/vévodů, kteří zastínili ústřední moc císařovu a chránili její autoritu: Chuan, vládce státu Čchi v letech 685 až 643, Siang, vládce státu Sung v letech 650 - 637, Wen, vládce státu Ťin v letech 637 až 628, Mu, vládce státu Čchin v letech 659 až 621 a Čuang, vládce státu Čchu v letech 613 až 591.