689-680

 

 

684

olympiada  24, 1

vitez  Kleoptolemos z Lakónie

mesto  a. u. c. 70

ostatni  pětistý rok od dobytí Troje

V Messénii byla vybojována bitva u Kaprú séma, „Znamení kance“, kde Messéňané se svými spojenci Argívskými a Arkaďany porazili Sparťany a jejich spojence Korinťany. Sparťany vedl král Anaxandros.

Osadníci z Chalkidy založili společně s Messéňany (?) v jižní Itálii podruhé osadu Rhégion (srov. rok 730).

 

683

olympiada  24, 2

archon  Kreón

mesto  a. u. c. 71

V Messénii se utkali Messéňané, vedeni králem Aristomenem, se Sparťany u místa Megalé Tafros, „Velký příkop“. V bitvě zradil Messénské velitel arkadských spojenců král Aristokratés, syn Hikety z Trapezúntu, a Messénští byli těžce poraženi. Uchýlili se do opevnění na hoře Eiré. Zde byli údajně jedenáct let obléháni.

V Athénách byl Kreón zvolen za prvního archonta s jednoročním funkčním obdobím (poslední „desetiletý“ viz rok 693).

Osadníky z Chalkidy nebo spíše Ozolských čili Západních Loker byla v jižní Itálii založena osada Lokroi Epizefýrioi (Lokry Epizefýrské; oikistem byl Euanthés z Loker Ozolských). Vedle tohoto data se v historiografiích uvádějí také roky 679 a 673. Kolonisté žili ještě v předhellénském matriarchátu a aristokratky se vyhýbaly monogamii.

Ozolští Lokrové jsou sami kolonisty z Lokrů Epiknémidských.

 

682

olympiada  24, 3

archon  Lýsia(dé)s

mesto  a. u. c. 72

Elamský král navrátil městu Uruk sochy bohů, které byly v minulých válkách odvlečeny do Elamu (srov. ještě rok 674 a 626). Dne 23. tašrítu, tj. v říjnu, zemřel v Elamu na sluneční úpal Chumban-chaldaš I. (vládl od roku 689). V královládě pokračoval jeho syn Chumban-chaldaš II. (do roku 675).

V Číně zemřel císař Čuang-wang (vládl od roku 697), nástupcem se stal jeho syn Si-wang (vládl do roku 677). Nejmocnějším velmožem v říši byl ale vládce státu Čchi jménem Chuan (srov. rok 685), jemuž císař roku 679 udělil řadu privilegií dosud náležející pouze císařům. Chuanům ministr Kuan Čung/Guan Zhong provedl reformy, které z Čchi udělaly nejsilnější tehdy z čínských států. Chuan z Čchi válčil s barbary a řídil se zásadou "respektuj císaře, hoň barbary" (cun-wang žang-i/zunwang rangyi).  

 

681

olympiada  24, 4

archon  Tlesiás

mesto  a. u. c. 73

Dne 20. tebétu, tj. 10. ledna, v Assyrii zavraždil krále Sîn-achché-eríbu (vládl od roku 705) jeho nejstarší syn Arad-Mulissi (n. Arad-Bélit) během bohoslužby snad v Ninurtově chrámu v Kalchu. Nebyl spokojen s tím, že ho otec odstranil z nástupnictví. Zřejmě vládl v chaosu dva měsíce než byl donucen prchnout, snad do armenských hor; o jeho osudu není nic známo.

Po nepokojích a po povstání ze dne 2. addaru, tj. na úplném konci února, se k moci dostal Sancheribem údajně designovaný vládce, jeho mladší syn Aššur-acha-iddina, hebr. Asarhaddon nebo Esarhadon, který byl od roku 688 v Babylónu (viz tam). Dne 8. addaru t. r. (nebo též 18. či 28., zde je text babylónské kroniky poškozen) byl Aššur-acha-iddina inthronisován, když v průběhu února porazil v zemi Chanigalbat svého bratra s jeho spoluspiklenci. • Podle nejstarší armenské kroniky Mosea z Chorény zavraždili Senecherima jeho synové Adranal a Sanasar a usadili se v Armenii.

Zpočátku se svým synem vládla jeho matka, Aramejka Naqí’a, která ho k vládě prosadila. Aššur-acha-iddina vládl do roku 669. • Chanigalbat je assyrsko-babylónské označení pro mnohem starší název Churri či Mitanni, egypt. Nacharina, v hellénismu Mygdoniá, kdy byly sídelním městem Nisibis, hellénské Antiocheia v Mygdonii. Chanigalbat byla v této době již dávno zcela arameisovaná (srov. s rokem 742).

 

680

olympiada  25, 1

vitez  Thalpis z Lakónie

archon  (neznámý)

mesto  a. u. c. 74

Na olympijských hrách byla přidána další disciplína, závod čtyřspřeží, tethrippon. Prvním olympioníkem se stal Págón či Págódás z Théb.

Tento údaj je první historickou zmínkou o Thébách v archaickém období. Město bylo podle tradice založeno roku 1518 (dle jiné až roku 1430) Foiníčanem Kadmem. Proslulé „tažení Sedmi proti Thébám“ se prý konalo roku 1251 (podle jiné tradice 1234).

V Argu začala královláda Feidóna, syna krále Aristodámida, který právě zemřel. Feidón začal s úspěchem prosazovat znovuzískání tzv. Témenova dědictví (Témenos, syn Hérákleovce Aristomacha, ovládl se svými dětmi všechna města Argolidy, Korinthie a částečně i Acháje, centrem státu byl Argos). Feidón vládl do roku 657.

Mj. zavedl na Peloponnésu měrnou jednotku obolos či obélos a drachmu, podle tradičních údajů by to tak byla první hellénská ražba vůbec (podle archeologických nálezů byly ale mince v Helladě raženy až ve století šestém, srov. roky 720, 680, 640, 600 a 575).

Ostrov Thasos byl osídlen kolonisty z Paru (viz starší údaj roku 720 či 710). Oikistem byl Télesiklés z Paru, otec básníka Archilocha Parského, který prožil většinu života na Thasu. Matkou Archilochovou byla thrácká otrokyně Enipón. Tento rok je pravděpodobně i rokem Archilochova narození (zemřel po roku 648).

Assyřané se vypravili proti vzbouřivšímu se aramejskému klanu Bít Jakíni (srov. rok 707), kteří se opět postavili na nohy v okolí města Ur, kde žili jako polousazení nomádi. Jejich šejk Nabû-zéra-kitti-líšir (Assyřany zvaný Zéra-kitti-líšir), syn (?) Marduk-apla-iddiny II., byl asyrrským guvernérem provincie Přímoří, tj. všech krajů kolem dnešního Arabského či Perského zálivu, který byl později nazýván Hellény Rudým mořem.

Nabû-zéra-kitti-líšir uprchl po neúspěšném povstání do Elamu, kde však byl na rozkaz krále zajat a popraven. Jeho bratr Ná‘id-Marduk se vypravil do Aššuru a zde se mu dostalo jmenování novým místodržitelem Přímoří.

Jakínové se jako část aramejských Chaldajů později stali mocenským základem novobabylónské říše (viz rok 626).