689-680

 

689

olympiada  22, 4

mesto  a. u. c. 65

Začátkem roku porazil elamský král Chumban-Nimena III. Assyřany v bitvě u města Chalulé v povodí řeky Dijály (událost lze klást již do roku 691). Cestou zpět však jej 15. nisannu, tj. začátkem dubna, postihla těžká nemoc (paralysa nebo srdeční infarkt), takže přestal vykonávat vladařské povinnosti.

Na trůnu ho vystřídal Chumban-chaldaš I. či Chumma-chaltaš (vládl do roku 682). Chumban-Nimena III. vládl od roku 692 a zemřel v paláci až po dobytí Babylónu 7. dne měsíce addaru, tj. na začátku března roku 688 (srov. níže).

Assyřané pokračovali ve válce s elamskými spojenci. Vojsko pod králem Sîn-achché-eríbou (Sancheribem) dobylo 1. kislímu, tj. koncem listopadu, Babylón; město téměř vyvrátili. Král Mušézib-Marduk zemřel v zajetí (vládl od roku 693).

Babylón pak zůstal osm let bez královlády, protože Sancherib nejmenoval ani guvernéra (o novém králi Babylónců, viz až rok 669, resp. 672).

Sancherib vrátil do města Ekallátum u Aššuru sochy bohů Adada a Šaly, které odtud odvlekl babylónský král Marduk-nádin-achché roku 1091 nebo roku následujícího (jeden z králů III. dynastie isinské, vládl v letech 1099 až 1081).

V letech 688 až 669 se v Babylónu nekonal festival Nového roku, akítum, protože sochy bohů byly v Baltilu (starší název pro Aššur). Viz dále rok 669.

Tributární povinnost vůči Aššuru byli donuceni obnovit qedarští Arabové. Sancherib dobyl qedarské kultovní město Dúmu (ass. Adummatu), zajal nástupkyni královny-kněžky Jati‘e jménem Te‘elchunu, která vládla se spoluvládcem Chaza'ílem. Qedarští Arabové přesto uchovali autonomii a krátce jim vládla Tabuwa/Tabúa, snad dcera Te'elchunuy, která vyrůstala na assyrském královském dvoře a dosadil ji Aššur-acha-iddina, srov. rok 688 anebo až po roce 681. Není známo, jak dlouho "vládla", i jejím spoluvládcem byl do své smrti Chaza'íl.

 

688

olympiada  23, 1

vitez  Hypéresieus z ĺkaru (?)

mesto  a. u. c. 66

Olympijské hry byly rozšířeny o další disciplínu, o box, pygmé: prvním vítězem byl Onomastos ze Smyrny, který dokonce dal boxu pravidla.

Jméno epónymního vítěze v běhu na jeden stadion této olympiády je nejasné: buď platí podoba zde uvedená, nebo prameny uvádějí podobu (H)ikarios z Hypéresis.

Možné datum založení Gely (viz rok 691).

Sancheribův syn Aššur-acha-iddin, hebr. Asarhaddon, byl určen za správce všech jižních assyrských provincií. Se svou aramajskou matkou Naqí’a se usídlil v Babylónu, přijal jméno Aššur-etil-iláni-(m)ukín-apla a úřadoval zde do roku 681. Původ odvozoval až od assyrského krále Adad-salílího vulgo Adasiho (doba po roce 1700, dle nízké chronologie roku 1674; srov. roky 1736 a 1700).

 

687

olympiada  23, 2

mesto  a. u. c. 67

Z t. r. neznáme žádné důležitější historické události.

 

686

olympiada  23, 3

mesto  a. u. c. 68

Z t. r. neznáme žádné důležitější historické události.

 

685

olympiada  23, 4

mesto  a. u. c. 69

Jedno z tradičních dat začátku II. messénské války, která údajně trvala do roku 668. Messéňané zvolili králem Aristomena. Úvodní bitva se Sparťany u Derai v Messénii skončila nerozhodně.

Jiná tradice klade začátek konfliktu do roku 669/8. Pak by válka trvala do asi roku 600. Všechny údaje z této války jsou zmatené a časově nezařaditelné, proto budou následovat podle tradičního řazení. • O bitvě u Hýsiai, kde Argívští porazili Sparťany a tím mohli dát signál messénskému odboji, viz rok 669 (srov. i rok 650).

Kolonisté z Megar založili v Propontidě osadu Chalkédón či Kalchédón, první na asijském břehu Bosporu.

V Číně začala éra Pěti vůdců (století 685 - 591), čín. wu-pa/wu ba. Název pochází od vládců, údělných knížat/vévodů, kteří zastínili ústřední moc císařovu a chránili její autoritu: Chuan, vládce státu Čchi v letech 685 až 643, Siang, vládce státu Sung v letech 650 - 637, Wen, vládce státu Ťin v letech 637 až 628, Mu, vládce státu Čchin v letech 659 až 621 a Čuang, vládce státu Čchu v letech 613 až 591.

 


 

 

684

olympiada  24, 1

vitez  Kleoptolemos z Lakónie

mesto  a. u. c. 70

ostatni  pětistý rok od dobytí Troje

V Messénii byla vybojována bitva u Kaprú séma, „Znamení kance“, kde Messéňané se svými spojenci Argívskými a Arkaďany porazili Sparťany a jejich spojence Korinťany. Sparťany vedl král Anaxandros.

Osadníci z Chalkidy založili společně s Messéňany (?) v jižní Itálii podruhé osadu Rhégion (srov. rok 730).

 

683

olympiada  24, 2

archon  Kreón

mesto  a. u. c. 71

V Messénii se utkali Messéňané, vedeni králem Aristomenem, se Sparťany u místa Megalé Tafros, „Velký příkop“. V bitvě zradil Messénské velitel arkadských spojenců král Aristokratés, syn Hikety z Trapezúntu, a Messénští byli těžce poraženi. Uchýlili se do opevnění na hoře Eiré. Zde byli údajně jedenáct let obléháni.

V Athénách byl Kreón zvolen za prvního archonta s jednoročním funkčním obdobím (poslední „desetiletý“ viz rok 693).

Osadníky z Chalkidy nebo spíše Ozolských čili Západních Loker byla v jižní Itálii založena osada Lokroi Epizefýrioi (Lokry Epizefýrské; oikistem byl Euanthés z Loker Ozolských). Vedle tohoto data se v historiografiích uvádějí také roky 679 a 673. Kolonisté žili ještě v předhellénském matriarchátu a aristokratky se vyhýbaly monogamii.

Ozolští Lokrové jsou sami kolonisty z Lokrů Epiknémidských.

 

682

olympiada  24, 3

archon  Lýsia(dé)s

mesto  a. u. c. 72

Elamský král navrátil městu Uruk sochy bohů, které byly v minulých válkách odvlečeny do Elamu (srov. ještě rok 674 a 626). Dne 23. tašrítu, tj. v říjnu, zemřel v Elamu na sluneční úpal Chumban-chaldaš I. (vládl od roku 689). V královládě pokračoval jeho syn Chumban-chaldaš II. (do roku 675).

V Číně zemřel císař Čuang-wang (vládl od roku 697), nástupcem se stal jeho syn Si-wang (vládl do roku 677). Nejmocnějším velmožem v říši byl ale vládce státu Čchi jménem Chuan (srov. rok 685), jemuž císař roku 679 udělil řadu privilegií dosud náležející pouze císařům. Chuanům ministr Kuan Čung/Guan Zhong provedl reformy, které z Čchi udělaly nejsilnější tehdy z čínských států. Chuan z Čchi válčil s barbary a řídil se zásadou "respektuj císaře, hoň barbary" (cun-wang žang-i/zunwang rangyi).  

 

681

olympiada  24, 4

archon  Tlesiás

mesto  a. u. c. 73

Dne 20. tebétu, tj. 10. ledna, v Assyrii zavraždil krále Sîn-achché-eríbu (vládl od roku 705) jeho nejstarší syn Arad-Mulissi (n. Arad-Bélit) během bohoslužby snad v Ninurtově chrámu v Kalchu. Nebyl spokojen s tím, že ho otec odstranil z nástupnictví. Zřejmě vládl v chaosu dva měsíce než byl donucen prchnout, snad do armenských hor; o jeho osudu není nic známo.

Po nepokojích a po povstání ze dne 2. addaru, tj. na úplném konci února, se k moci dostal Sancheribem údajně designovaný vládce, jeho mladší syn Aššur-acha-iddina, hebr. Asarhaddon nebo Esarhadon, který byl od roku 688 v Babylónu (viz tam). Dne 8. addaru t. r. (nebo též 18. či 28., zde je text babylónské kroniky poškozen) byl Aššur-acha-iddina inthronisován, když v průběhu února porazil v zemi Chanigalbat svého bratra s jeho spoluspiklenci. • Podle nejstarší armenské kroniky Mosea z Chorény zavraždili Senecherima jeho synové Adranal a Sanasar a usadili se v Armenii.

Zpočátku se svým synem vládla jeho matka, Aramejka Naqí’a, která ho k vládě prosadila. Aššur-acha-iddina vládl do roku 669. • Chanigalbat je assyrsko-babylónské označení pro mnohem starší název Churri či Mitanni, egypt. Nacharina, v hellénismu Mygdoniá, kdy byly sídelním městem Nisibis, hellénské Antiocheia v Mygdonii. Chanigalbat byla v této době již dávno zcela arameisovaná (srov. s rokem 742).

 

680

olympiada  25, 1

vitez  Thalpis z Lakónie

archon  (neznámý)

mesto  a. u. c. 74

Na olympijských hrách byla přidána další disciplína, závod čtyřspřeží, tethrippon. Prvním olympioníkem se stal Págón či Págódás z Théb.

Tento údaj je první historickou zmínkou o Thébách v archaickém období. Město bylo podle tradice založeno roku 1518 (dle jiné až roku 1430) Foiníčanem Kadmem. Proslulé „tažení Sedmi proti Thébám“ se prý konalo roku 1251 (podle jiné tradice 1234).

V Argu začala královláda Feidóna, syna krále Aristodámida, který právě zemřel. Feidón začal s úspěchem prosazovat znovuzískání tzv. Témenova dědictví (Témenos, syn Hérákleovce Aristomacha, ovládl se svými dětmi všechna města Argolidy, Korinthie a částečně i Acháje, centrem státu byl Argos; byl též prapředkem makedonského královského rodu). Feidón vládl do roku 657.

Mj. zavedl na Peloponnésu měrnou jednotku obolos či obélos a drachmu, podle tradičních údajů by to tak byla první hellénská ražba vůbec (podle archeologických nálezů byly ale mince v Helladě raženy až ve století šestém, srov. roky 720, 680, 640, 600 a 575).

Ostrov Thasos byl osídlen kolonisty z Paru (viz starší údaj roku 720 či 710). Oikistem byl Télesiklés z Paru, otec básníka Archilocha Parského, který prožil většinu života na Thasu. Matkou Archilochovou byla thrácká otrokyně Enipón. Tento rok je pravděpodobně i rokem Archilochova narození (zemřel po roku 648).

Assyřané se vypravili proti vzbouřivšímu se aramejskému klanu Bít Jakíni (srov. rok 707), kteří se opět postavili na nohy v okolí města Ur, kde žili jako polousazení nomádi. Jejich šejk Nabû-zéra-kitti-líšir (Assyřany zvaný Zéra-kitti-líšir), syn (?) Marduk-apla-iddiny II., byl asyrrským guvernérem provincie Přímoří, tj. všech krajů kolem dnešního Arabského či Perského zálivu, který byl později nazýván Hellény Rudým mořem.

Nabû-zéra-kitti-líšir uprchl po neúspěšném povstání do Elamu, kde však byl na rozkaz krále zajat a popraven. Jeho bratr Ná‘id-Marduk se vypravil do Aššuru a zde se mu dostalo jmenování novým místodržitelem Přímoří.

Jakínové se jako část aramejských Chaldajů později stali mocenským základem novobabylónské říše (viz rok 626).