699-690

699

olympiada  20, 2

mesto  a. u. c. 55

V Elamu sesadil Challušu-Inšušinak II. svého bratra Šutruk-nachchunteho II. (vládl od roku 717) a nechal ho zemřít ve vězení. Sám vládl do roku 693. Assyřané mu říkali Challušu.

V Jerúsalému zemřel po nemoci král Chizkija (54; vládl od roku 728). Nástupcem se stal jeho syn Menašše/Manasse, tehdy teprve dvanáctiletý, jehož dlouhá vláda trvala až do roku 643. V jeho době se do Júdy vrátily foinícké kulty, především boha Ba‘ala, které za otce pronásledovali jahwisté. Doba míru v zemi assyrského vasala vedla k hospodářskému vzestupu.

 

698

olympiada  20, 3

mesto  a. u. c. 56

Vypukla válka Athéňanů s Mytilénskými o osady v Tróadě. Válka o Tróadu dle tradice trvala téměř celé století, až do roku 607 (srov. rok 620).

 

697

olympiada  20, 4

mesto  a. u. c. 57

V Číně zemřel císař Chuan-wang (vládl od roku 720). Následovala vláda jeho staršího syna Čuang-wanga/Zhuang (do roku 682). Roku 693 císařův ministr Sin Po/Xin Bo likvidoval pokus o palácový puč vévody z Čou jménem Chej-ťiena/Heijian a velmož byl popraven. O století "éry pěti vůdců" viz rok 685.

 

696

olympiada  21, 1

vitez  Pantaklés z Athén (poprvé)

mesto  a. u. c. 58

Athéňan Pantaklés byl prvním olympioníkem, který nepocházel z Peloponnésu a také vůbec prvním Athéňanem (údaje platí samozřejmě jen o epónymním vítězi v běhu na vzdálenost jednoho stadia, viz rok 776).

Pantaklés byl zároveň prvním olympioníkem, který dokázal své vítězství na následujících hrách opakovat (srov. první trojnásobné vítězství roku 676).

Podle tradice zemřel ve Frygii král Midás, Mita, když vypil volskou krev. Krátce předtím byl poražen Kimmery. Vládl od roku 742 a pochován byl ve svém sídelním městě Gordion. • Dle hellénské tradice byl Midás synem Gordiovým. Jméno Midás bylo pravděpodobně titulem krále Frygů. O definitivním rozpadu říše Frygů viz roky 679 a 675.

Téhož roku povstal proti Assyřanům Kirua, místodržitel města Illubri v assyrské provincii Qúe (Kilikie). Jeho spojenci byli Syrochetité z Chilakku, města Ingira (hellénské Anchialé) a Tarzu (hellénský Tarsos). Povstalec byl poražen a chycen. Povstalci byli krutě potrestáni, zřejmě se však Assyřanům nepodařilo dostat pod kontrolu celou provincii, která byla snad i na nějakou dobu zrušena (viz rok 677).

• Město Tarsos založili podle hellénské tradice Argívští, podle "orientální" tradice založil Tarsos a Anchialé roku 830 assyrský král Sardanapallos, tj. Šulmán-ašaréd III. V této době měla nepochybně alespoň hellénskou čtvrť. Jako Tarša je však zmiňováno již za vlády chetitského velkokrále Šuppiluliumy I. (c. 1370-1330), kdy byla součástí království Šunaššury z Kizzuwatny/Kilikie. Vyvráceno v éře mořských národů c. 1200 a jednou ze složek nového osídlení byli mykénští Helléni. Antiochos IV. krátce Tarsos přejmenoval na Antiocheju tú Kydnú, "na Kydnu", Pompeius ji učinil metropolí římské provincie a za Caesara se krátce jmenovalo město Iúliúpolis.

Válka Assyřanů s Tarsem a Anchialou je jediným pramenným dokladem o tom, že se hellénské ethnikum dostalo do válečného styku s Assyřany (srov. s rokem 709).

 

695

olympiada  21, 2

mesto  a. u. c. 59

V Makedonii zemřel král Tirimmos (vládl od roku 742), nástupcem se stal jeho syn Perdikkás I. (vládne do roku 647). Za sídelní město měl Aigai, které zůstaly sídlem makedonských králů až do vlády krále Archeláa (viz rok 413).

V Lýdii zemřel král Melés (vládl od roku 707). Na trůnu následoval poslední panovník lýdského hérákleovského rodu Kandaulés (vládl do roku 678). • Tyto údaje sledují jednu ze dvou linií chronologické tradice, viz rok 716.

V Egyptě zemřel král Šabakó (vládcem od roku 716), následuje jeho bratr, druhorozený syn Pejův (Pianchiho) Šabataka, řecky Sebichos. Vládl do roku 690 a od začátku s ním asi spoluvládl jeho mladší bratr Taharka. • Šabataka nemohl užívat královského titulu dříve než v roce 710, zpočátku jako spoluvládce svého staršího bratra.