709-700

709

olympiada  17, 4

mesto  a. u. c. 45

Úspěšné tažení místodržitele assyrské provincie Qúe Aššur-šarra-usur proti králi země Muški Mitovi (Midás): Mita uznal assyrskou nadvládu a začal každoročně přinášet Aššurovi tribut (viz roky 719 a 715).

Zároveň s tímto vasalstvím přijal téhož roku v Babylónu král Šarru-kén II. tribut deseti „králů“ z Kypru, kteří byli zřejmě spojenci Midovými proti Assyřanům, většinou hellénských dynastů. Byli to:

Eteandros z Pafu/assyrsky Tuandár z Pappa (osada založena při návratu od Troje Agapénórem, synem Ankaiovým, králem Arkadů v Tegeje), Pýthagorás nebo Pylagorás z Chytroi/ass. Pitagura z Kitrusi, Onaságorás z Ledrai/Unasagusu z Lidir, Dámasos z Kitia/Damisu n. Damisi z Qart Hadaši, Aigisthos z Idalia, Keissos ze Salamíny/Kissu ze Sillua (kterou po trojské válce založil Teukros ze Salamíny v Sarónském zálivu), Héraios ze Sol/Erésu ze Sili n. Silu (které založili Athéňané Faléros a Akamás), Admétos z Tamassu/Admesu z Tamesu a Pýtheás z Núré neboli Afrodisia či Urpridiššy/Puskusu z Núré.

Dámasos čili Dámusi z Kitia/Qart Hadaši byl z nich jediný Foiníčan. Assyrská formální vláda nad ostrovem trvala zřejmě až do konce říše, tedy do roku 612. Eteandros vládl ještě roku 673.

 

708

olympiada  18, 1

vitez  Tellis ze Sikyónu

mesto  a. u. c. 46

Na olympijských hrách byla přidána nová disciplína, zápas, palé. Prvním olympioníkem v této disciplíně se stal Eurybatos z Lakónie. Zároveň byl přidán pětiboj, pentáthlon (jednotlivé disciplíny nejsou známy): prvním vítězem se stal Lampis z Lakónie.

V jižní Itálii založili kolonisté z Krotónu pod Myskellem z Rhypés v Acháji za pomoci Achájů z Aigia osadu Kaulónii. Oikistem Kaulónie byl Tryfón z Aigia. Osada zpustla roku 277. • Téhož roku byla založena Sybaris (viz jiný tradiční údaj roku 720).

Mezi Kaulónií a Krotónem založili Athéňané pod oikistem Menestheem osadu Skyllétion, lat. Scyllactium, která se později dostala do majetku Krotónských. Dionýsios I. (vládl v letech 406 - 367) ji dal Lokerským.

Assyrský vasal Mutallu, vládce v Kummuch (viz rok 712), povstal s podporou urartského krále Argištiho II. proti svým pánům. Byl poražen a uprchl. Země Kummuch, řec. Kommágéné, byla posledním syrochetitským státem jižně od Tauru, jejíž samostatnost tímto zanikla. Kummuch se stala pod tímto jménem assyrskou provincií (viz dále rok 706). Země byla násilně Assyřany osídlena deportovanými Aramejci z Bít Jakíni (viz následující rok).

Médský král Déiokés II. založil město Ekbatana. Déiokés byl syn Fraornův, nástupce vládce Artyky (vládl od asi roku 730) a panoval do 647 (viz i tam).

Téhož roku vpadli do Urartu opět Kimmerové (ass. Gimirráj), porazili vojsko Argištiho II. a zemi opět vyplenili. Zřejmě šlo o další vlnu ze severu, která se pak vydala západněji (srov. rok 714).

 

707

olympiada  18, 2

mesto  a. u. c. 47

Podle jedné z tradic zemřel v Lýdii král Alyattés (vládl od roku 721). Následoval jeho syn Melés (do roku 695). Ke dvojí tradici v lýdské chronologii viz rok 716.

Assyřané definitivně zničili moc aramejského knížectví Bít Jakíni, jehož sídelní město Dúr Jakíni vyvrátili (srov. rok 711 a rok předešlý). Zcela vyhladit Jakíny se ale Assyřanům nepodařilo (viz rok 680).

 

706

olympiada  18, 3

mesto  a. u. c. 48

"Sparťané" založili svou jedinou osadu na Západě Tarás (Tarent), oikistem byl Falanthos z „rodu“ Partheniů, nemanželských synů Sparťanek z vůle manželů, viz rok 743. Falanthos vyzískal většinu půdy nové osady na barbarech a Kréťanech, kteří tu sídlili od dávných dob "mínójských". Později byl z Tarentu vyhnán, zemřel a je pochován v Brundisiu, řec. Brentesion, původně prý též osady "krétské".

Partheniové patřili v lakedaimonském státu mezi zotročenou společenskou vrstvu. Narodili se jako nemanželské děti Sparťanů v době jejich války s Messénskými, viz rok 743. Protože nebyli spokojeni se svým údělem po I. válce messénské (viz rok 724), pokusili se pod Falanthovým vedením v Amyklách o svátku hyakinthií, kam měli přístup všechny skupiny heilótů, na přelomu května a června, viz v Bohové a jejich svátky, o puč, který se prozradil. Museli opustit zemi, aniž by byli jinak potrestáni, a pluli na Západ.

Druhé (?) založení Korkýry Korinthskými, nebo posílení počtu kolonistů (srov. roky 735 a 733).

Šarru-kén II. se vypravil do země Tabal proti Kimmerům, kteří již od roku 714 plenili Urartu a východní Anatolii. Kimmerové byli poraženi, jejich král Ešpai padl.

Aramejští Jakínové byli násilně dopřesídleni do vyvražděné země Tabal a Kumuch; zbylé místní obyvatelstvo bylo převedeno do bývalého Bít Jakíni (srov. rok 711).

 

705

olympiada  18, 4

mesto  a. u. c. 49

V zemi Tabal zemřel vojenskou smrtí v bitvě s Kimmery (viz rok předcházející) král Assyřanů Šarru-kén II. (vládl od roku 722). Jeho tělo nebylo nalezeno (srov. stejný případ roku 47 v Egyptě). Během své vlády si vybudoval vlastní sídelní město Dúr Šarru-kén, dn. Chorsabád, kde sídlil od roku 717 (datum zahájení stavby, bohové nastěhováni roku 708, město dostavěno roku 706) namísto Kalchu, které bylo residenčním městem od asi 878 (srov. rok 630). • Smrt krále na bojišti je zcela ojedinělý případ v assyrských dějinách.

Nástupcem se stal jeho syn Sîn-achché-eríba, hebr. Sancherib, řec. Senacheirimos, který vládl do roku 681 (inthronisace proběhla 12. abu 705, tedy začátkem srpna). Assyřanům vypukly nové války s Médy, Urartejci a Kiliky, povstání propuklo v Júdě.