729-720

729

olympiada  12, 4

mesto  a. u. c. 25

Assyřané pod Tukulti-apil-Ešarrou III. dobyli Babylón a král Nabû-mukín-zéra byl zajat (vládl od roku 733). Aramejské kmeny jižní Babylónie jako Dakkúru, Larak a Jakínu se staly poplatnými Aššuru. Šejk Jakínů Marduk-apla-iddina, hebr. Merodach-balaban, se objevil v Babylónu.

Tukulti-apil-Ešarra III. se prohlásil za krále Babylónu a vládl zde pod jménem Púlu, hebr. Fúl, řec. Fúlos, do roku 727: byl prvním Assyřanem po Tukulti-Ninurtovi I. (vládl 1245 - 1208), který opět panoval v Babylónu. • Tento rok lze považovat za poslední z tzv. 8. babylónské dynastie (od roku 978, viz ale již rok 733).

V Sídónu a Tyru je doložena vláda krále Luli, řec. Elúlaios (a to do roku 701). Pravděpodobně roku 732 bylo rozděleno království Sídón na Sídón a Tyros, které tvořily jeden stát od vpádu tzv. mořských národů na přelomu 13. a 12. století. Království rozdělili Assyřané, kdy král Mattan II., Matten či Metenna byl prvním vládcem v Tyru, odděleného od Sídónu (viz rok 701).

Srov. rok 740, kdy král Chírám II. vládl ještě spojenému království a rok 573. • Pozdější mince Sídónu hovoří o městě jako o „Matce Kambé (= Karthága), Hippó, Kitia a Tyru“.

 

728

olympiada  13, 1

vitez  Dioklés z Korinthu

mesto  a. u. c. 26

V Messénii porazili v bitvě pod horou Ithómé Messéňané se svými spojenci z Arkadie a Argu Sparťany s jejich spojenci z Korinthu.

Megaris byla někdy před touto dobou okupována Korinthem. Megarský Lamis odjel s těmi, kteří nesouhlasili s korinthskou nadvládou v Megaridě, kolonisovat Sicílii, kde založil osadu Trótilon, ale tu Megarští opustili a s Chalkidskými založili obec Leontínoi. Byl odtud ale brzy exulován a tak založil na pobřeží osadu Thapsos, kde zemřel.

Část megarských kolonistů ještě založila na Sicílii Megary, které se podle místního sikeliótského vládce Hyblóna či Hýblóna začaly jmenovat Megara Hyblaia či Hybla ta Megara (tento údaj lze vložit i do roku 727).

Okupace Megaridy Korinthskými trvala jednu generaci. Po osamostatnění Megaridy připadly megarské osady Héraia a Peraia Korinthu, Kynosúra, Tripodiskos a Megara zůstaly spolu jako stát Megarských (viz rok 720).

Téhož roku založili Korinthští na Sicílii město Katané (srov. starší údaj roku 736). Podle jiné tradice byla Kataná osídlena ze siciliského Naxu. Jejím zákonodárcem (nomothetem) se stal mnohem později Charóndás.

V Júdě zemřel král Ácház (36; vládl od roku 735), následoval jeho syn Chizkija (Chizqijáhu, řec. Ezekiás, č. Ezechiáš, vládl do roku 699). Nový vládce byl přítelem proroka Jesaji/Ješajahu, řec. Ésaios, a proslul náboženskými reformami, zrušil všechny kulty, které byly uctívány „po kopcích“ mimo Jerúsalém, povolen byl v jeho království pouze kult boha Jahweho.

 

727

olympiada  13, 2

mesto  a. u. c. 27

Rok, kdy mohly být založeny Megary Hyblejské, Megara Hyblaia (viz rok 728).

Podle jiné tradice skončila t. r. I. válka messénská (podle této datace vedená od roku 746).

V Assyrii zemřel v měsíci tebítu (tedy již prosinec roku 728) král Tukulti-apil-Ešarra III. (řec. Chinzér-poros; vládl od roku 745), následovníkem se stal jeho syn Šulmán-ašaréd V., hebr. Salmanassar (řec. Ilúlaios; vládl do roku 722). Pod jménem Ululáj, Ululája vládl od 25. tebítu, tedy od ledna 727, v Babylónu.

Manželkou zesnulého krále byla Jaba, chotí nového krále Banítu a manželkou jeho nástupce Šarru-kéna II. Atalia. Jejich hroby s bohatou výbavou byly nalezeny v Kalchu roku 1989.

Assyřané potlačili povstání v Samarii (hebr. Šomerón, bab. Šamará’in, definitivně ale až roku 722) a povstání aramejských Adínů. Útvar Bít Adíni, bibl. Béth Eden, je poprvé zmiňován ve válce roku 877.

 

726

olympiada  13, 3

mesto  a. u. c. 28

V Římě ustanovil král Romulus senát (senatus), poradní sbor „starců“ o stu členech, a poprvé prý provedl vojenské odvody v lidu. Senátoři byli původně nejstaršími členy římských rodů, stařešiny, zvaní též „otcové“ (patres, odtud slovo patriciové).

Po větší část republikánských dějin míval senát členů tři sta. Po bitvě u Cann (srov. rok 216), kde prý padlo mj. na devadesát senátorů, byl jejich počet doplněn o 197 členů ze stavu jezdeckého. Později byl jejich počet opět snížen na 300, ale roku 123 prosadil C. Sempronius Gracchus krátkodobé rozšíření o dalších 600 jezdců na 900 členů.

V následujících desetiletích byl senát redukován na šest set členů, C. Iulius Caesar přechodně vrátil jeho počty na devět set. Augustus se pak vrátil k číslu 600. Viz též rok 753.

 

725

olympiada  13, 4

mesto  a. u. c. 29

Někdy v letech 727 až 722 uvedl urartský král Rusa I. na trůn uprchlého krále země Musasir Urzanua v jeho městě Ardini. K ruce ale měl urartského guvernéra (viz rok 733).