Bohové a svátky XIII. (2. polovina)

ČERVEN/ČERVENEC

 

SKIROFORIÓN (dvanáctý měsíc, 29 dní, slunečníkový měsíc)

 

1. den - núméniá. V roce 2001 novoluní začínalo 21. června, o slunovratu. Kalendářní rok v Athénách začínal o prvním novoluní po slunovratu.

12. den - Skiroforie, Skiry. Svátek Athény Skiras, Démétry a Persefony-Kory. Nošeny bílé slunečníky, skiron, a Erechtheovým knězem věnovány Athéně; jiný nesla kněžka Athény Skirady při slavnostním průvodu z Akropole. Ženské slavnosti Démétry a Kory s procesím z chrámu Athény na Akropoli do svatyně Athény Skiry ve Faléru. Mladí muži závodili s vinnými větvemi v rukách v běhu z falérské svatyně Dionýsovy. Připomínka na koaliční vítězství u Mantineie roku 362. 

V Kýziku slaveny ferefattie, Persefoniny slavnosti, při nichž obětována černá kráva (Fersefoné, Fersefassa, Ferrefatta = Persefoné). • Obecně se svátky Koré-Persefony nazývaly koreia.

14. den - Arrhéforie. Svátek Athény Poliady, tajné slavnosti jen pro ženy. Kněžkami kultu byly dvě panenská děvčata, arrhéforoi, která pomáhala při tkaní peplu (viz chalkeie) a ukládat tajuplné košíky s neznámými kultovními předměty, arrhéta, tj. nevyslovitelné věci. Arrhéta byla z Akropole vynášena tajnou chodbou. Bývá datováno již 3. dnem měsíce.

? - Diípolie. Na oslavu Dia Polia (Zeus Polieus, tj. Zeus Městský, Státní). Tehdy byla prováděna búfoniá, tzn. zabití, oběť býka: kněží zabili dvojitou sekyrou, labrys, Diova býka a prchali bez ohlédnutí pryč (= reminiscence na „posvátného“ krále, který právě zabil svého předchůdce?). Sekyra pak byla v předváděné němohře obviněna z vraždy, ale protože býk vstal z mrtvých (= nový král), byla osvobozena. Dělo se tak před jedním z athénských soudních dvorů, který byl umístěn v prytaneiu, na radnici či na úřadu vlády (zde se soudily pře nad neživými předměty, sic!).

20. a 21. června - Adónie, letní slunovrat, viz v římské části.

27. dne - Díisótéria, pravděpodobné datum slavností věnovaných Diovi Sótérovi s procesím, obětmi a závody lodí v Peiráiu. 30. dne obětoval Diovi Sótérovi archón basileus, zvolení státní úředníci a rada.

 

ČERVENEC/SRPEN

 

HEKATOMBAIÓN (první měsíc athénského roku, 30 dní, měsíc velkých obětí; měsíc se původně jmenoval kronios; v Boiótii se měsíc jmenoval hippodromión, ale začínal jindy)

 

1. den - núméniá. Novoluní, slavnost Nového měsíce a Nového roku. V roce 2001 n. l. začínal athénský lunární kalendář 20. července.

7. den - snad hekatombaie Apollónovi Hekatombaiovi. • Oběť "stovky" volů (nebo krav) byla prováděna ještě za císaře Galliena v polovině 3. století n. l. Pak vyšly krvavé oběti z módy a užívání.

12. den - Kronie. Svátek Krona a Rheie, první svátek v novém roce (Helléni neznali svátek Nového roku v podobách držených v Orientu). Lidový svátek držený obvykle v rodinném kruhu: u jednoho stolu zasedali či zaléhali Athéňané i se svými otroky (srov. u Římanů sáturnálie koncem roku, jimž se řecky říkalo kroniades hémerai).

16. den - Synoikie. Na paměť Théseova sjednocení Attiky, oslava Athény, kterou Athéňané nazývali prostě Bohyně/hé Theá. Théseus svátek založil jako metoikie, slavnost sestěhování se do jednoho města.

Metoikové jako protiklad k oltáři Erótově v Akadémově háji a jako památku svého mučedníka udržovali ve městě oltář Anteróta na paměť toho, že jistý Athéňan Melés vyzval svého milence, metoika Tímágoru, aby skočil ze skály. On to oddaně splnil a pozdě zoufalý Athéňan jej ve smrti následoval. V tento den rovněž slavena Eiréné, zřejmě od roku 374, viz tam.

Ob rok se 15. hekatombaión přidával jako přídavný den k synoikiím.

Někdy v této době se v Marathónu, centru předathénského, předthéseovského attického čtyřměstí, tetrapole, konaly slavnosti Dia Hekalského, hekalésie. Stařena Hekalé přijala Thésea před jeho výpravou na marathónského býka, pohostila a obětovala Diovi za Théseův návrat. Toho se nedočkala a Théseus na paměť zemřelé pojmenoval svátky.

24. den - Panathénaje. Začátek malých (ta míkra) panathénají, trvaly dva tři dny; jednou za čtyři roky, každý třetí rok olympiády, se konaly velké (ta megala), které zabraly šest až deset dnů (do 30.). Panathénaje byly založeny, resp. rozšířeny roku 566, viz tam, byly doprovázeny hrami, kde hlavní cenou byla amfora na olej zdobená černou postavou bojující Athény. Součástí her byly podobné disciplíny jako na olympiádách obohacené o músické soutěže, Peisistratos přidal recitace Homérových děl. Konal se také štafetový pochodňový běh mladíků, lampadédromiá, od Prométheova oltáře v Akadémově háji před hradbami Kerameikem do města na Akropoli. Soutěžily fýly a jejich teamy měly zřejmě po čtyřiceti běžcích; na každého z nich připadla trať o odhadem necelých stu metrech. S novým ohněm měl pravděpodobně symbolisovat sakrální očistu státu. Vedle panathénají se s pochodněmi závodilo o héfaistejích a prométhejích. 

28. hekatombaiónu, v den Athéniných narozenin, srov. s Minervou 19. března v Bohové & svátky vi, konány oběti a slavnostní státní průvod městem s dary bohyni, mezi nimiž vynikal nový peplos. Konec malých p.; velké p. zřejmě trvaly do konce měsíce. Den byl vyvrcholením athénských novoročních oslav. 

? - Nemejské hry. Pořádány ve druhém a čtvrtém roce olympiády.

? - gymnopaidiai, gymnopaidie. Slavnost "nahých chlapců", spartské mládeže (tedy mužů do třiceti let), na paměť padlých u Thyrey ve vítězné bitvě s Argívskými roku 544 se zpěvy, tanci a áthlétickými závody na spartské agoře. Trvaly tři až deset dnů a vedle hyakithií (viz přelom května a června) a karnejí (srpen) byly nejdůležitějšími oslavami lakedaimonského roku.

 

SRPEN/ZÁŘÍ

 

METAGEITNIÓN (druhý měsíc, 29 dní, měsíc dobrého sousedství. Jméno pochází od Apollónových slavností; u Boiótů se měsíc nazýval panémos, ve Spartě karneios: 7. až 15. dne před úplňkem dórský svátek karnejí)

 

1. den - núméniá. Novoluní v roce 2001 bylo 19. srpna.

7. den - zřejmě datum metageitnií, věnovaným Apollónovi Metageitniovi. Oběti Apollónovi Patróovi, Létě, Artemidě a Athéně.

11. až 16. den - Olympské hry v Olympii. Jednou za čtyři roky druhý úplněk po letním slunovratu 21. června, tedy v srpnu až září.

15. až 18. deneleusínie (čtyři dny mezi 13. a 20. dnem v měsíci), větší vždy čtvrtého roku olympiády/hry pentetérické, v menším rozsahu každého druhého roku/hry trietérické, tedy podle hellénského počítání "každého třetího roku", podle našeho "druhého". Se stejnojmennými mystériemi, viz boédromión, neměly soutěže eleusínií kromě náboženské orientace na oslavu Démétry a jejího kultu nic společného.

? - Pýthijské hry v Delfách k poctě Apollónově. Jednou za čtyři roky.

Někdy v tomto měsíci se konaly v Kynosargu hérákleie.

V polovině září, v době, kterou Hellénové počítali za začátek podzimu, vychází souhvězdí Arktúra, Boótés. Od 14. září do 11. listopadu pokládali plavbu za nejistou, protože po 13. září vycházel bouřlivý Arktúros. Kolem rovnodennosti 23. září nestálé období co do počasí a asi 7. října vycházejí deštivá Kůzlata, 11. října Býk. S východem Arktúra začínala sklizeň hroznů a fíků.

Od listopadu jsou časté bouře, 11. listopadu zapadají zimní Pléjady. Do 10. března se hellénský a starověký svět neplavil, moře bylo „uzamčeno“. Od tohoto data do 15. května byla plavba opět pokládána za možnou, ale nebezpečnou, viz o plavbě více v oddílu Bohové & svátky vii., 15. května a srov. viiii.

Lakedaimonští konali v měsíci karneiu (= zhruba metageitniónu) nejdůležitější kultovní slavnosti roku karneia. Po devět dnů se zdržovali zbraní, netáhli do pole (srov. vzácnou a osudovou výjimku roku 480), zřizovali před žněmi devět chýší v nichž se postilo po devíti mužích, zástupců dávných frátrií: prosili Apollóna o dobrou úrodu a je možné, že slavnosti připomínaly dórské založení města. Karneje končily o úplňku. Předórský bůh stád a úrody Karneos byl pokořen Apollónem, který však přijal ve Spartě přízvisko Karneios, Karnejský.

 

ZÁŘÍ/ŘÍJEN

 

BOÉDROMIÓN (třetí měsíc, 30 dní, měsíc spěchajících na pomoc; jméno opět z názvu Apollónových slavností)

 

1. den - núméniá. V roce 2001 spadal na 17. září.

2. den - Athéňany úředně vynecháván v paměť hádky Poseidóna s Athénou o panství nad Attikou

3. den - Eleuthérie. Oslava svobody a vítězství nad Peršany níkétéria (v týž den roku 479 bitvy u Platají a Mykaly); možná již o den dříve jako slavnost pro Níké, níkétéria. Krátce před tímto dnem slaví Sparťané karneje.

4. dne - podle boiótského kalendáře 27. panému, srov. rok 479, se po celý starý věk konala v Platajích celohellénská shromáždění a oběti Diovi Osvoboditeli, plataia (viz dále 16. maimakteriónu). Jednou za šedesát let se v Platajích konala Megala Daidala, velké daidalie, termín neznám.

5. den - Genesie. Den vzpomínky na mrtvé, pocta Gé (naopak v křesťanském Novém zákonu g. narozeniny).

6. den - Marathónie. Vzpomínka na vítězství nad Peršany roku 490, slavnostní přehlídka a pochod a pochodňový závod, lampadédromiá, efébů, svátek Pánův, který při Athéňanech tehdy stál; srov. po prométheje, héfaisteje a panathénaje. K datu vlastní bitvy viz rok 490 v CSD. 

Svátek Artemidy Argotery, Lovkyně.

7. den - Boédromie. Svátek Apollóna spěchajícího na pomoc ve válkách, Boédroma, s průvodem. Vzpomínky na slavné bitvy. Téhož dne porazil Théseus Amazonky.

12. den – Charistérie/démokratie. Na památku osvobození města od vlády Třiceti tyrannů (Thrasybúlos byl dne 12. boedromiónu roku 403, tj. 21. září, slavnostně uvítán v Athénách. Tím byla ve státě obnovena démokratiá a v ten den se později slavily charistérie).

13. dne - procesí efébů z Athén do Eleusíny. Druhého dne se vracejí a eskortou vedou kněžky a kistai, svaté předměty.

16. den - děkovná úlitba bohům, kterou zavedl Chabriás po námořním vítězství u Naxu roku 376. Snad téhož dne úlitby Artemidě, že roku 480 svítil Měsíc v den bitvy salamínské, viz však rok 480. 

16. až 25. den - Velké eleusínie (Malé el. viz anthestérión, srov. se stejnojmenými hrami v metageitniónu). Démétřina mystéria v Eleusíně u Athén, snad dávného krétského původu (na Krétě byl athénský boédromión prvním měsícem roku). 15. dne v Athénách vigilie těch, kteří byli zasvěceni před rokem do malých mystérií, druhého dne se očistili v moři.

19. dne pak konali průvod se skříňkou s mystickými předměty, kisté, se sochami souložících, neseny penisy a lidé hovořili velmi vulgárně; to vše na dobrou úrodu. Noc zasvěcenci protančili a následujícího dne se postili, obětovali a očišťovali.

21. až 23. den se konala vlastní mystéria. Po nich se v Eleusíně pořádaly athlétické a divadelní hry s představeními ze života Persefony a Démétry. Kněžská zasvěcení mystérií měla několik stupňů a odlišné funkce: hierofantés, dádúchos, kéryx, mystés a epoptos.

Mystéria byla přístupna všem, kromě těch, kteří neuměli řecky, nebo byli pokládáni za zločince. Císař Hadriánus slavil mystéria po eleusínském vzoru také v Římu. Neró se jako matkovrah neodvážil dát do eleusínií zasvětit. Do iniciačního podzemního sálu se vešly na čtyři tisíce lidí, mužů, žen i dětí (jeden z mála hellénských mystických kultů, který pohlaví věřících nerozděloval).

Zřejmě posledním z císařů zasvěcených do eleusínií byl filhellén Gallienus s chotí Cornélií Salónínou zvanou Chrýsogoné.

17. dne - pravděpodobné datum konání epidaurií, Asklépiových slavností.

20. dne - v rámci mystérií průvod Athénami k poctě Iakchově (jiné kultovní jméno Bakchovo; chrám Iakcheion). Iakchos byl původně nikoli synem Dia se Semelou, jako Dionýsos-Bakchos, ale Dia s Démétrou. Vzpomínka na vítězství nad Peršany u Salamíny roku 480.

Jinými slavnostni Dionýsovými byla iobakcheia a theoinia, o nichž nic bližšího nevíme.

O Pléjadách viz thargélión.

V boiótském měsíci pamboiótovi, odpovídajícímu boédromiónu, konány pravděpodobně každoročně u chránu Athény Itónské u Koróneje agónické slavnosti pamboiótií. Dny byly doprovázeny ekecheirií, sakrálním příměřím.

Hned po podzimní rovnodennosti 23. září konal Spolek Aitólů volební sněm.

 

ŘÍJEN/LISTOPAD

 

PYANEPSIÓN (čtvrtý měsíc, 29 dní, měsíc obětin)

 

1. dne - V Argu slaveny hybristika, tj. zpupnosti, nestydatosti. Sbory chlapců a děvčat převlečené vždy do opačných oděvů předváděly starou slavnost osvobození - přechodu chlapců z ochrany ženské části domu do mužské.

Núméniá roku 2001 byl 16. října.

5. den - Proerósia, svátek Démétřin (spíše slaveno v démech, nikoli celostátně).

7. den - Pyanepsie. Apollónovi obětována kaše uvařená z bobů (pyanos, bob + hepsó, vařím). V čele průvodu šel chlapec, jehož oba rodiče museli být naživu, nesl olivovou či vavřínovou ratolest zdobenou bílými a červenými vlněnými stužkami (eiresióné), kterou za zpěvu dalších chlapců upevnil ke dveřím Apollónova chrámu.

Po dveřích do stavení se ve městě zavěšovalo chvojí, a zůstalo tu až do příštích pyanepsií. O dožínkách chlapci Apollónovi zpívali koledy, v nichž byla např. oslovována vrána, zasvěcená Apollónovi. Srov. u Římanů cónsuália a o dožínkách vide item s. v. Iúdaioi.

8. den - Théseje. Procesí a zápasy na paměť Théseovu, datum jeho návratu z Kréty (odplouval 6. múnichia). Thésea si Athéňané připomínali každého osmého dne v měsíci, a to zároveň s Poseidónem, jehož číslem byla osmička. Théseův hrob v Athénách byl asylovým prostorem pro uprchlé otroky a útočištěm pro lidi sociálně slabé.

9. den - Thesmoforie. Svátek Démétry/Déó a její dcery Persefony, určený jen pro vdané ženy (operováno s tajuplnými košíky jako o arréforiích, srov. tam). Thesmoforiá Démétér je jedno z jmen bohyně "přinášející zákony".

Pro dobrou příští úrodu se konalo obřadné vyorání brázdy, prosilo se o plodnost půdy. V Eleusíně byla do propasti shazována živá prasátka, jejichž zpráchnivělé/shnilé pozůstatky pak byly používány k sakrálnímu pohnojení polí (ženy, "které je rozmisťovaly", se nazývaly antlétriai).

V klasických dobách byla obětována prasátka uhnětená ze směsi mouky a sádry. Dle jiných údajů držen svátek 11. – 13. pyanepsiónu, 16. pyan. se ženy u Démétřina chrámu postily (toho dne roku 322 si vzal život protimakedonský politik Démosthenés).

Ženy žily po tři dny odloučeně od mužů, spaly zřejmě po dvou v chatčích a doplňovaly v tajených zemních úkrytech magické dary úrody, thesmoi. Předváděly obscénní výjevy: v dobách matriarchátu, tj. před příchodem hellénských kmenů s jejich olympskými bohy, byly slavnosti kruté, neboť byl při nich pro uchování plodnosti obětován muž, resp. jeho pohlavní úd (tajuplné košíčky zřejmě obsahovaly kultovní falické předměty).

Během orgiastických slavností, tj. tajných, jen pro zasvěcené, kněžky rovněž prostituovaly, aby obilná pole byla opět plodná. Z okruhu těchto pradávných náboženských praktik pochází mimo jiné znak pěticípé hvězdy, symbol otevřené ruky bohyně, připravené přijmout obřad plodnosti. V křesťanské tradici přešly th. na tzv. dušičky.

Až v hellénismu pronikl z Lampsaku v Mýsii a Hypaip v Lýdii (viz v indexu pod Priápos) do Hellady a později do římského světa kult původně boha plodnosti, později „specialisty“ na zahrady a vinice, Priápa. Stával v zahrádách dřevěný či pískovcový s velkým penisem, jehož se ženy pro budoucí sexuální pohodu rády dotýkaly; při použití zcela moderních odkazů mohl by právě Priápos či lat. Priápus posloužit jako bůžek pornografie. Srov. pod Tutúnus.

První den thesmoforií v Athénách byly noční sténie, slavnost Démétřina a Persefonina, oslava Démétřina návratu z podsvětí. Den se v kultu nazýval anodos, tj. cesta nahoru, z podsvětí. Druhý den byl nésteia, tj. půst, a slavnosti končily třetího dne jako kalligeneia, tj. svátek té, jež rodí krásu, kdy bylo vše rituálně očištěno.

Jiným svátkem Démétřiným byly epikleideje, o nichž ale není nic bližšího známo.

?/8. – Óschoforie, tj. nošení hroznů. Svátek Dionýsa (a Ariadny) a Athény, žádost o dobrou úrodu hrozna, óschos, a oliv. V čele procesí z Athén do Faléru šli dva mladíci v ženských šatech a nesli košíky s hrozny. Obřady končily v polích veselým stolováním, jídlo rozdaly deipnoforai, nosičky jídel, tanci a běžeckými závody.

Je možné, že ó. začínaly 7. dne.

V rámci óschoforií zřejmě ve Faléru konány kybernésie, slavnost plavčíků-kormidelníků na paměť Théseova kormidelníka Ferekla či Nausithoa. Také óschoforie prý zavedl Théseus.

19. až 21. den - Apatúrie. Paniónský svátek Dia Frátria a Athény Frátrie. Toho dne byly zapisovány děti do otcovy frátrie (apatúrie, tj. přiotčení, resp. "stejné vlasti"). Rodovým ochráncům obětovány jehňata a kozy. Slavnosti konaly démy v různé dny: první den se jmenoval apatúria, druhý dorpia (o prvních dvou dnech členové frátrie spolu hodují), třetí anarrhúsis (oběť Diovi Frátriovi a Athéně Frátrii), čtvrtý kúreótis (připuštění chlapců do otcovy frátrie). O tradičním výkladu původu jména svátku viz rok 1135. Dórskou obdobou apatúrií byly apellaia. 

29. den - Chalkeje. Svátek Héfaista a Athény Ergany/Mistrové, totiž tkadlen, ergastinai. Ženy začaly pracovat na Athénině peplu, aby byly hotovy ve skiroforiónu o arréforiích. Athéné Ergané je příznivá všem, kteří pracují rukama, těm, kteří se hodlají oženit, je nakloněná filosofům, ale i vojákům a zemědělcům. Naopak nenakloněna je hetérám, ženám cizoložícím a ve snu i těm z žen, které se rozhodly pro sňatek - vždyť jde o panenskou bohyni (parthenogenese).

 

 

LISTOPAD/PROSINEC

 

MAIMAKTÉRIÓN (pátý měsíc, 30 dní, burácivý měsíc; u Boiótů alalkomenios)

 

1. den - núméniá. V roce 2001 bylo novoluní 15. listopadu.

? - Maimaktéria. Očistná a propitiační slavnost Dia Maimakta, Burácivého. V měsíci se ještě konal průvod, pompaia, Diovi Meilichiovi, Přívětivému.

16. dne - každoroční slavnost u chrámu Artemidy Eukleie u Platají za „muže, kteří položili život za svobodu Hellady“ v bitvě roku 479 (srov. 3. a 4. boédromiónu). • Viz rok 392, kde slavnosti Artemidy Eukleje v Korinthu.

Jinde v Helladě a v Makedonii nebyla Eukleiá spojována s Artemidou a uctívána samostatně jako bohyně slávy a dobré pověsti jako například v Aigách, kde měl oltář i její otec (podle makedonské verse) Héráklés Patróos, ochránce argívského královského rodu.

 

Nezařaditelné

 

? – Seisachtheia. Upomínka na Solónovy reformy z roku 594, vzpomínkové slavnosti na „setřesení břemene, odpis dluhů“.

? – Brauróneia n. tauropolia. Svátky Artemidy. V attickém Braurónu stála dřevěná socha Artemidy Tauropoly, tj. Pohánějící býka, kterou tam údajně uložil Orestés, když ji předtím uloupil Taurům na dn. Krymu. Jeho sestra Ífigeneia, kterou z rukou Taurů vysvobodil, v Braurónu prý byla první Artemidinou kněžkou a zde také zemřela.

Noční slavnosti byly ryze ženské a v thrácké/makedonské Amfipoli byla Artemis měsíční bohyní (rohy byly obrazem měsíčního srpku).

Součástí B. byly arkteie, svátek panenské Artemidy, v jejichž průběhu pobíhala předpubertální děvčata nahá, starší slavnostně oděná, některá oděná do medvědiny (arktos, medvěd).

? – Hérákleia. Svátky dórského Héráklea; možná držen v metageitniónu či boédromiónu (u Římanů v září), viz tam.

? – Héfaisteia. Svátek Héfaistův, s pochodňovým během, lampadédromiá, možná slavený s Chalkejemi; slavnost zavedena roku 329 za archonta Kéfísofónta.

?Prométheia. Slavnost dobrodince lidského rodu Títána Prométhea. Od jeho oltáře v Akadémově háji býval odstartováván individuální běh s hořícími pochodněmi do města na neznámé dnes místo, lampadédromiá (od lampas, lampadion), srov. pod panathénaje. Vítězil ten, který první doběhl s planoucí pochodní.

?Epikleideia. Slavnost Démétřina, srov. pod thesmoforiemi.

?Galaxia. Slavnost Gé, Matky bohů.

? - Theoinia a Iobakcheia. Slavnosti Dionýsovy, srov. pod boédromiónem.

Bezejmenné zůstávají slavnosti Pánovy (rovněž s pochodňovým během) a Kastóra s Polydeukem (s trojím obětováním).