Dynastové XIII. (Italové)

 

Seznamy vládců starého světa, xiii.

 

V této části:

xlvii. králové v Latiu a Římě, xlviii. vojenští tribunové s konsulskými pravomocemi, xlix. římské provincie.

 

 

XLVII. Králové v Latiu a v Římě

 

Bájní králové Latia (a pranároda Aboriginů):

Ianus, Saturnus, Picus, Faunus a Latinus (I.); prý dohromady vládli 150 let, tj. od roku 1330.

Latinové; králové v Albě, zvaní Silviové:

Aineiás (lat. Aeneas) přišel do Latia tři roky po pádu ĺlia z Anatolie, tj. r. 1181. Králem se stal po smrti Latina (I.) r. 1180. Založil Lavinium a spojením Trójanů s místními Aboriginy vytvořil Latiny. 1153 bylo Lavinium zničeno a asi roku 1147 Askániem založena Alba Longa.

 

1. Aeneas (Aineiás)§ 1180-1177

2. Ascanius (Askánios)§ 1177-1141

3. Silvius Postumus (Silvios)§ 1141-1112

4. Aeneas Silvius§ 1112-1081

5. Latinus (II.) Silvius§ 1081-1030

6. Alba Silvius (Albás)§ 1030-991

7. Silvius Atys (též Aegyptus Alba, Atys, řec. Kapetos)§ 991-965

8. Capys Silvius (řec. Kapys)§ 965-937

9. Carpentus Silvius (řec. Kalpetos)§ 937-924

10. Tiberinus Silvius (řec. Tiberínos)§ 924-916

11. Agrippa Silvius (Agrippás)§ 916-875

12. Romulus Silvius (též Silvius Aremulus, řec. Amolios I.)§ 875-856

13. Aventiunus Silvius (Aventínos)§ 856-819

14. Proca Silvius (Prokás)§ 819-796

15. Amulius Silvius (řec. Amolios II.)§ 796-754

16. Numitor (řec. Nemetór)§ 754?

x. Gaius Cluilius, poslední král Alby§ 1. pol. 7. st.

Když zemřel během války s Římany, zvolili si Albánští za diktátora Mettia Fufetia. Albánští byli poraženi a přesídleni do Říma (srov. rok 672 a 664).

 

Podle tradice zaznamenané Diodórem vládl po Silviovi Postumovi jeho syn Alba Silvius (38 let), Epitos Silva (26), Kapys (28) a jeho syn Kalpetos (30). Silvius vládl 49 roků, jeho syn Aeneas Silvius přes 30 a jeho syn Latinus Silvius, který prý založil osmnáct měst v Latiu, 50 let. Následoval Tiberius Silvius (8), Agrippa (41), Aramulius Silvius (19), Aventinus (37), jeho syn Proca Silvius (23) a po něm mladší ze dvou synů Amulius (přes 43 roky), neboť starší Numitor byl daleko mimo Latium. Amulia zabil Romulus s Remem, zakladateli Říma.   

 

Králové v Římě

 

1. Romulus (řec. Rómylos)§ 753-716

interregnum§ 716

2. Numa Pompilius (Nomos Pompílios)§ 715-672

3. Tullus Hostilius (Tyllos Ostílios)§ 672-640

4. Ancus Marcius (Ankos Márkios)§ 640-616

5. Tarquinius Priscus (Leukios Tarkynios Priskos)§ 616-578

6. Servius Tullius (Servios Tyllios)§ 578-534

7. Lucius Tarquinius Superbus (Leukios Tarkynios Súperbos)§ 534-510

S. P. Q. R.§

 

XLVIII. Vojenští tribunové s konsulskými pravomocemi v čele římského státu

(s přestávkami v letech 444 - 367)

(tribuni militum consulari potestate)

444.  A. Sempronius Atratinus

L. Atilius Luscus

T. Cloelius Siculus

T. Quinctius Capitolinus Barbatus interrex

L. Papirius Mugillanus

L. Sempronius Atratinus (poslední dva byli na začátku roku konsuly)

443. - 439. konsulové

438. Mam. Aemilius (Mamercinus?)

L. Quinctius Cincinnatus I.

L. (C.?) Iulius Iullus

437. - 435. konsulové

434. buď konsulové (viz text CSD), nebo vojenští tribuni:

Ser. Cornelius Cossus

M. Manlius Capitolinus (Vulso?)

Q. Sulpicius Camerinus

Mam. Aemilius Mamercinus dictator

433. M. Fabius Vibulanus

M. Folius Flaccinator

L. Sergius Fidenas

432. L. Pinarius Mamercinus

L. Furius Medullinus I.

Sp. Postumius Albus (Regillensis)

431. - 427. konsulové

426. T. Quinctius Poenus Cincinnatus

C. Furius Pacilus Fusus

M. Postumius (Albinus Regillensis?)

A. Cornelius Cossus

Mam. Aemilius Mamercinus dictator

425. A. Sempronius Atratinus I.

L. Quinctius Cincinnatus II.

L. Furius Medullinus II.

L. Horatius Barbatus

424. Ap. Claudius Crassus

Sp. Nautius Rutilus

L. Sergius Fidenas

S. Iulius Iullus

423. konsulové

422. L. Manlius Capitolinus

Q. Antonius Merenda

L. Papirius Mugillanus

421. konsulové

L. Quinctius Cincinnatus III., nebo

T. Quinctius Poenus Cincinnatus

L. Furius Medullinus III.

M. Manlius Vulso

A. Sempronius Atratinus II.

419. Agr. Menenius Lanatus I.

P. Lucretius Tricipitinus I.

Sp. Nautius Rutilus I.

C. Servilius Axilla (resp. Structus Ahala) I.

418. L. Sergius Fidenas

M. Papirius Mugillanus

C. Servilius Axilla II.

Q. Servilius Priscus Fidenas dictator

417. P. Lucretius Tricipitinus II.

Agr. Menenius Lanatus II.

C. Servilius Axilla (Structus) III.

Sp. Rutilius Crassus, nebo Sp. Veturius Crassus Cicurinus

416. A. Sempronius Atratinus III.

M. Papirius Mugillanus

Q. Fabius Vibulanus I.

Sp. Nautius Rutilus II.

415. P. Cornelius Cossus

C. Valerius Potitus Volusus I.

N. (M.?) Fabius Vibulanus I.

Q. Quinctius Cincinnatus I.

414. Cn. Cornelius Cossus

L. Valerius Potitus I.

Q. Fabius Vibulanus II.

P. Postumius Albinus Regillensis

413. - 409. konsulové

408. C. Iulius Iullus I.

P. Cornelius Cossus

P. Servilius Ahala I.

P. Cornelius Rutilus Cossus dictator

407. L. Furius Medullinus

C. Valerius Potitus Volusus II.

N. (Cn.?) Fabius Vibulanus II.

C. Servilius Ahala II.

406. P. Cornelius Rutilus Cossus

Cn. Cornelius Cossus I.

N. (Cn.?) Fabius Ambustus I.

L. Valerius Potitus II.

405. T. Quinctius Capitolinus Barbatus

Q. Quinctius Cincinnatus II.

C. Iulius Iullus II.

A. Manlius Vulso Capitolinus I.

M´. Aemilius Mamercinus (Mamercus?) I.

L. Furius Medullinus I.

404. C. Valerius Potitus Volusus III.

M´. Sergius Fidenas I.

P. Cornelius Cossus II.

K. Fabius Ambustus I.

Sp. Nautilus Rutilus III.

403. M´. Aemilius Mamaercinus (Mamercus?) II.

L. Valerius Potitus III.

Ap. Claudius Crassus

M. Quinctilius Varus

L. Iulius Iullus

M. Furius Fusus

[M. Postumius?, M. Furius Camillus I., M. Postumius Albinus Regillensis]?

402. C. Servilius Ahala III.

Q. Servilius Fidenas I.

L. Verginius Tricostus Esquilinus

Q. Sulpicius Camerinus Cornutus I.

A. Manlius Vulso Capitolinus II.

M´. Sergius Fidenas II.

401. L. Valerius Potitus IV.

M. Furius Camillus II.

M´. Aemilius Mamaercinus (Mamercus?) III.

Cn. Cornelius Cossus II.

K. Fabius Ambustus III.

L. Iulius Iullus I.

400. P. Licinius Calvus Esquilinus I.

P. Manlius Vulso

L. Titinius Pansa Saccus I.

P. Maelius Capitolinus I.

Sp. Furius Medullinus

L. Publilius Philo Vulscus

399. Cn. Genucius Augurinus

L. Atilius Priscus I.

M. Pomponius Rufus

C. Duillius Longus

M. Veturius Crassus Cicurinus

Volero Publilius Philo

398. L. Valerius Potitus V.

M. Valerius Lactucinus Maximus I.

M. Furius Camillus III.

L. Furius Medullinus II.

Q. Servilius Fidenas II.

Q. Sulpicius Camerinus Cornutus II.

397. L. Iulius Iullus II.

L. Furius Medullinus III.

L. Sergius Fidenas

A. Postumius Albinus Regillensis

P. Cornelius Maluginensis

A. Manlius Vulso Capitolinus III.

396. interreges:  L. Valerius (Potitus)

Q. Servilius Fidenas

M. Furius Camillus

tribunové: L. Titinius Pansa Saccus II.

P. Licinius Calvus Esquilinus II.

P. Maelius Capitolinus II.

 Q. Manlius Vulso Capitolinus

 L. Atilius Priscus II.

 M. Furius Camillus dictator

 

395. P. Cornelius Cossus I.

 P. Cornelius Scipio I.

 K. Fabius Ambustus IV.

 L. Furius Medullinus IV.

 Q. Servilius Fidenas III.

 M. Valerius Lactucinus Maximus II.

 

394. M. Furius Camillus IV.

 L. Furius Medullinus V.

 C. Aemilius Mamercinus I.

 L. Valerius Poplicola I.

 Sp. Postumius Albinus Regillensis

 P. Cornelius Maluginensis I., resp. P. Cornelius Cossus II., nebo P. Cornelius Scipio II.

 

393. - 392 konsulové

 

391. interreges: M. Furius Camillus

 P. Cornelius Scipio

 L. Valerius Potitus

 tribunové: L. Lucretius Tricipitinus I.

 Ser. Sulpicius Camerinus

 L. (M.?) Aemilius Mamercinus I.

 L. Furius Medullinus VI.

 Agr. Furius Fusus

 C. Aemilius Mamercinus II.

 

390. Q. Fabius Ambustus

 K. Fabius Ambustus V.

 N. (Cn.?) Fabius Ambustus II.

 Q. Sulpicius Longus

 Q. Servilius Fidenas IV.

 P. Cornelius Maluginensis II.

 M. Furius Camillus dictator

 

389. interreges: P. Cornelius Scipio

 M. Furius Camillus

 tribunové: L. Valerius Poplicola II.

  L. Verginius

 P. Cornelius

 A. Manlius Capitolinus I.

 L. Aemilius Mamercinus II.

 L. Postumius

 

388. M. Furius Camillus dictator, C. Servilius Ahala, magister equitum

 

387. T. Quictius Cincinnatus I.

 Q. Servilius Fidenas V.

 L. Iulius Iullus

 L. Aquilius Corvus

 L. Lucretius Tricipitinus II.

 Ser. Sulpicius Rufus I.

 

386. interreges: M. Manlius Capitolinus

 Ser. Sulpicius Camerinus

 L. Valerius Potitus

 tribunové: L. Papirius

 C. Cornelius

 C. Sergius I.

 L. Aemilius Mamercinus III.

 L. Menenius Lanatus I.

 L. Valerius Poplicola III.

 

385. M. Furius Camillus V.

 Ser. Cornelius Maluginensis I.

 Q. Servilius Fidenas VI.

 L. Quinctius Cincinnatus

 L. Horatius Pulvillus

 P. Valerius (Potitus) I.

 A. Cornelius Cossus dictator, T. Quinctius Capitolinus, magister equitum

 

  1. 384A. Manlius Capitolinus II.

 P. Cornelius

 T. Quinctius Capitolinus

 L. Quinctius Capitolinus

 L. Papirius Cursor II.

 C. Sergius II.

 

383. Ser. Cornelius Maluginensis II.

 P. Valerius Potitus II.

 M. Furius Camillus VI.

 Ser. Sulpicius Rufus II.

 C. Papirius Crassus

 T. Quictius Cincinnatus II.

 

382. L. Valerius Poplicola IV.

 A. Manlius Capitolinus III.

 Ser. Sulpicius Rufus III.

 L. Lucretius Tricipitinus III.

 L. Aemilius Mamercinus IV.

 M. Trebonius

 

381. Sp. Papirius

 L. Papirius

 Ser. Cornelius Maluginensis III.

 Q. Servilius I.

 L. Aemilius Maluginensis V.

 

380. L. Valerius Poplicola V.

 P. Potitus Poplicola III.

 Ser. Cornelius Maluginensis IV.

 L. Aemilius Mamercinus VI.

 Cn. Sergius Fidenas Coxo

 Ti. Papirius Crassus

 L. Menenius Lanatus II.

 C. Sulpicius Peticus

 L. (Papirius) Mugillanus

 T. Quinctius Cincinnatus Capitolinus dictator, A. Sempronius Atratinus magister equitum

 

379. 1. M. Furius Camillus VII.

 A. Postumius Regillensis

 L. Postumius Regillensis

 L. Furius Medullinus I.

 L. Lucretius Tricipitinus IV.

 M. Fabius Ambustus I.

 2. P. Manlius Capitolinus I.

 C. Manlius

 L. Iulius

 C. Sextilius

 M. Albinius

 L. Antistius

 

378. 1. Sp. Furius

 Q. Servilius II.

 L. Menenius Lanatus III.

 P. Cloelius

 M. Horatius

 L. Geganius

 2. L. Aemilius

P. Valerius

C. Veturius Crassus Cicerinus I.

Ser. Sulpicius Praetextatus I.

L. Quinctius Cincinnatus

C. Quinctius Cincinnatus

censoři: P. Servilius Priscus a Q. Cloelius Siculus

377. jména nejvyšších úředníků neznáme

376. - 371. nebyly konány sněmy pro volby nejvyšších úředníků (kromě aedilů a tribunů lidu)

370. L. Furius Medullinus II.

A. Manlius Capitolinus IV.

C. Valerius Potitus

P. Valerius Potitus Poplicola V.

Ser. Sulpicius Praetextatus II.

Ser. Cornelius Maluginensis V.

369. Q. Servilius Fidenas VII.

Q. Quinctius Cincinnatus

A. Cornelius Cossus I.

M. Cornelius maluginensis I.

C. Veturius Crassus Cicerinus II.

M. Fabius Ambustus II.

368. T. Quinctius Cincinnatus Capitolinus

Ser. Cornelius Maluginensis VI.

Ser. Sulpicius Praetextatus III.

Sp. Servilius Structus

L. Papirius Crassus

L. Veturius Crassus Cicerinus I.

M. Furius Camillus dictator, L. Aemilius Mamercinus magister equitum - P. Manlius Capitolinus dictator, C. Licinius Calvus (primus e plebe) magister equitum

367. A. Cornelius Cossus II.

M. Cornelius maluginensis II.

M. Geganius Macerinus

L. Veturius Crassus Cicerinus II.

P. Valerius Potitus Poplicola VI.

P. Manlius Capitolinus II.

M. Furius Camillus dictator V., T. Quinctius Pennus magister equitum

XLIX. Vznik římských provincií

Sicilia§ (227), 241

Corsica§ (227), 238

Sardinia§ (227), 237

Hispania Citerior (tj. pozd. Tarraconensis a Carthaginiensis)§ 197

Illyria (?, viz 82)§ 167

Epirus (?)§ 167

Macedonia§ 148

Epirus§ 148

Africa§ 146

Hispania Ulterior (tj. pozd. Baetica a Lusitania)§ 138

Asia§ 133

Gallia Ulterior (tj. podz. Narbonensis)§ 121

Cilicia§ 102

Gallia Cisalpina (spolu s Illyrií)§ 82

Bithynia§ 74

Cyrenaica§ 74

Creta, spojena v Provincia Cyrenaica et Creta§ 66

Pontus, spojena v Provincii Bithynia et Pontus§ 64

Syria§ 64

Cyprus§ 58

Gallia Comata§ 51

Africa Nova (tj. dř. Numidia)§ 46

Gallia Cisalpina přestala být provincií, stala se přímou součástí Itálie s římským občanstvím§ 42

Mauretania (provincie trvala do roku 25)§ 33

Aegyptus§ 30

Achaia§ 27

Galatia§ 25

Hispania Tarraconensis (srov. rok 197)§ 25

vznikala Provincia Lusitania§ 16-13

byla Provincia Gallia Comata rozdělena na provincie: Gallia Belgica, Lugdunensis a Aquitania§ 16-13

Raetia§ 15

Alpes Maritimae, Alpes Cottiae, Alpes Poeninae§ (14), 15

se stala Pannonia součástí Illyrie§ 9

Germania§ 5