Dynastové XVI. (Číňané)

 

Seznamy vládců starého světa, xvi.

 

V této části:

lii. Čína, liii. Cejlon/Srí Lanka.

 

 

LII. Císařové Číny

Čínská datovací éra (anno Sinarum, AS), krátká datace: začátek roku 2637 př. n. l.

Čínská datovací éra (anno Sinarum, AS), dlouhá datace: začátek roku 2852 př. n. l.

 

Doba mýthická, éra tří vznešených (Fu-si/Fuxi, Nu-wa a Šen-nung/Shennong) a pěti vládců (Chuang-ti/Huangdi, Čuan-sü/Zhuanxu, Kchu/Ku, Jao/Yao a Šun/Shun), trvala od roku 2852 let 647.

Dynastie Sia (v pinyin Xia, angl. Hsia),

2205 až 1766 (1962 až 1523);

jejím sídelním městem byl Jün-čcheng v prov. Šan-si a Er-li-tchou v Che-nanu

(kultovní jména, v závorce jméno v pinyinu, příp. v angl. transkripci)

1. Jü (Yu), 2. Čchi (Qi), 3. Tchaj-kchang (Tai Kang), 4. Čung-kchang (Zhong Kang), 5. Siang (Xiang), 6. Šao-kchang (Shao Kang), 7. Ti-ču (Di Zhu ), 8. Ti-chuaj (Di Huai), 9. Ti-mang (Di Mang), 10. Ti-sie (Di Xie), 11. Ti Pu-siang (Di BuXiang), 12. Ti-ťiung (Di Jiong), 13. Ti-ťin (Di Jin), 14. Ti Kchung-ťia (Di Kongjia), 15. Ti-fa (Di Fa), 16. Ti-kao (Di Gao), 17. Ti Liou-ťie (Di Liujie)

Dynastie Šang (Shang),

1766 až 1122 (1523 až 1028, resp. 1066)

jejími sídelním městy byly Er-li-tchou, Čeng-čou a An-jang v prov. Che-nan (Zhengzhou, Anyang, Henan)

18. Tchang (Tang, Ch´eng t´ang), 19. Waj-ping (Wai Bing), 20. Čung-žen (Zhong Ren), 21. Tchaj-ťia (Tai Jia), 22. Wo-ting (Wo Ding), 23. Tchaj-keng (Tai Geng), 24. Siao-ťia (Xiao Jia), 25. Jong-ťi (Yong Ji), 26. Tchaj-wu (Tai Wu), 27. Čung-ting (Zhong Ding), 28. Waj-žen (Wai Ren), 29. Che Tan-ťia (He Danjia), 30. Cu-i (Zu Yi), 31. Cu-sin (Zu Xin), 32. Wo-ťia (Wo Jia), 33. Cu-ting (Zu Ding), 34. Nan-keng (Nan Geng), 35. Jang-ťia (Yang Jia), 36. Pchan-keng (Pan Geng), 37. Siao-sin (Xiao Xin), 38. Siao-i (Xiao Yi), 39. Wu-ting (Wu Ding), 40. Cu-keng (Zu Geng), 41. Cu-ťia (Zu Jia), 42. Lin-sin (Lin Xin), 43. Keng-ting (Geng Ding), 44. Wu-i (Wu Yi), 45. Tchaj-ting (Tai Ding), 46. Ti-i (Di Yi), 47. Ti-sin (Di Xin)

Dynastie Čou (v pinyin Zhou, angl. Chou),

1122 (1066 či 1028) až 221

a. Západní Čou/Si Čou, 1122 (1066, 1028) až 771

císaři sídlili v Čcheng-an (dn. Si-an v provincii Šen-si)

48. Wu-wang (Wu)

49. Čcheng-wang (Cheng)

50. Kchang-wang (Kang)

51. Čao-wang (Zhao)

52. Mu-wang (Mu)

53. Kung-wang (Gong)

54. I-wang I. (Yi)

55. Siao-wang (Xiao)

56. I-wang II. (Yi)

57. Li-wang (Li), do roku 841

58. Süan-wang (Xuan), 841 (827) - 781

59. Jou-wang (You), 781 - 771

Dynastie Východních Čou (Tung Čou/Dong Zhou), 771 až 256

sídelním městem císařů bylo Luo, dn. Luo-jang (pinyin Luoyang) v prov. Che-nan (Henan)

Éra jarních a podzimních annálů (771 až 476)

60. Pchin-wang (Ping), 771 - 720

61. Chuan-wang (Huan), 720 - 697

62. Čuang-wang (Zhuang), 697 - 682

Éra pěti vůdců (období let 685 - 591), čín. Wu-pa. Název pochází od vládců, údělných knížat, kteří zastínili ústřední moc císařovu: Chuan, vládce státu Čchi v letech 685 až 643, Siang, vládce státu Sung v letech 650 - 637, Wen, vládce státu Ťin v letech 637 až 628, Mu, vládce státu Čchin v letech 659 až 621 a Čuang, vládce státu Čchu v letech 613 až 591.

63. Si-wang (Xi), 682 - 677

64. Chuej-wang (Hui), 677 - 652

65. Siang-wang (Xiang), 652 - 619

66. Čching-wang (Qing), 619 - 613

67. Kchuang-wang (Kuang), 613 - 607

68. Ting-wang (Ding), 607 - 586

69. Ťien-wang (Jian), 586 - 572

70. Ling-wang (Ling), 572 - 545

71. Ťing-wang I. (Jing I.), 545 - 520

72. Ťing-wang II. (Jing), 520 - 476

Éra válčících států (476, resp. 453 až 221)

73. Jüan-wang (Yuan), 476 - 469

74. Čen-ting-wang (Zhen Ding), 469 - 441

75. Kchao-wang (Kao), 441 - 426 [Po dvou palácových pučích, při nichž byli zabiti dva starší bratři, se na trůn dostal nejmladší ze synů zemřelého císaře, jeho nástupce Kchao-wang: jeho starší bratr Aj-wang vládl tři měsíce a pak byl zabit mladším bratrem S’-si-wangem, který vládl měsíců pět. Toho zavraždil nejmladší z nich Kchao-wang.]

76. Wej-lej-wang (Wei Lei), 426 - 402

77. An-wang (An), 402 - 376

78. Lej-wang (Lei), 376 - 369

79. Sien-wang (Xian), 369 - 321

80. Šen-ťing-wang (Shen Jing), 321 - 315

81. Nan-wang (Nan), 315 - 256; stát Čchin ukončil vládu celočínské dynastie Čou. Čchin odtrhl západní části císařské domény, jeho východní část ponechal příbuzenstvu Čou. Jeden z něho zde vládl do roku 249 jako Tung-čou-kün, „Princ Východu“.

Hegemonie státu Čchin, dynastie Čchin, 256 - 221

Období čtyř starců, s’-chao. Byli jimi původně Meng-čchang-ťün, ministr státu Čchi, Pching-jüan-ťün, princ státu Čao (zemřel roku 250), Sin-ling-ťün alias princ Wu-ki ze státu Wej (zemřel roku 244) a Čchun-šen-ťün, ministr státu Čchu (zemřel roku 237), který byl jediným z partnerů nešlechtického původu (původně se jmenoval Kchuang Chie).

Čchin Čao-siang (angl. Chao-hsiang Wang), 315 (302) - 251 (255)

Čchiao-wen (angl. Hsiao-wen Wang), 251 - 250

Čuang-siang-wang (angl. Chuang-hsing Wang), 250 - 247, definitivně ukončil vládu Východních Čou

Čeng-wang (angl. Wang Cheng), roku 221, když porazil poslední z „válčících států“ a obnovil říši Středu, si změnil jméno na Čchin Š’chuang-ti (pinyin Shihuangdi, angl. Shih-huang-ti) alias Čchin-wang I., 247 - (221) 210

Dynastie Čchin (Qin), 221 až 206

sídelním městem císařů byl Sien-jang (Xianyang) v provincii Šen-si (Sha'anxi)

82. Čchin Š’chuang-ti (pinyin Shihuangdi, angl. Shih-huang-ti) alias Čchin-wang I. - Jing-čeng (pinyin Qin-wang I -Ying Zheng), 221 - 210

83. Chu Chaj či Er-š’ alias Čchin-wang II. (Qin-wang II - Hu Hai), 210 - (209) 207

84. Čchin C’-jing (Qin Zi Ying), 209 - 207, rozpad na bývalé státy

Dynastie Chan (Han), 206 př. n. l. až 220 n. l.

Dynastie Západních či Dřívějších Chanů, 206 př. n. l. až 9 n. l., resp. 25 n. l.

sídlem císařů byl Čchen-an, Sien-jang (Xi'an) v provincii Šan-si (Sha'anxi)

85. Liou Pang, Kao-wang s posmrtným jménem Kao-cu (Gao - Liu Bang), 206 - 195

86. Chuej-wang, Liou-jing (Hui - Liu Ying), 195 - 198

87. císařovna Kao-chou, Lü-č’ (Gao Hou - Lu Zhi), 198 - 180

88. Wen-wang, Liou-Cheng (Wen - Liu Heng), 180 - 157

89. Ťing-wang, Liou Čchi (Jing - Liu Qi), 157 - 141

90. Wu-wang, Liou Čche (Wu - Liu Che), 141 - 87

91. Čao-wang, Liou Fu-ling (Zhao - Liu Fuling), 87 - 74

92. Süan-wang, Liou Sün (Xuan - Liu Xun), 74 - 49

93. Jüan-wang, Liou Ši (Yuan - Liu Shi), 49 - 33

94. Čcheng-wang, Liou Ao (Cheng - Liu Ao), 33 - 6

95. Aj-wang, Liou Sin (Ai - Liu Xin), 6 př. n. l. - 1 n. l.

96. Pching-wang, Liou Kchan (Ping - Liu Kan), 1 n. l. - 6 n. l.

97. Žu C’-jing, Liou Jing (Ru Ziying - Liou Ying), 6 n. l. - 9 n. l.

98. Wang Mang (Wang Mang, dynastie Sin/Xin), 9 - 23

99.Keng-š', Liou Süan (Gengshi - Liu Xuan), 23 - 25

Dynastie Východních či Pozdějších Chanů, 25 až 220

sídlem císařů bylo Luo-jang v provincii Che-nan (Luoyang/Henan)

100. Kuang Wu-wang, Liou Siou (Guang Wu - Liu Xiu), 25 - 57

101. Ming-wang, Liou Čuang (Ming - Liu Zhuang), 57 - 75

102. Čang-wang, Liou Ta (Zhang - Liu Da), 75 - 88

103. Che-wang, Liou Čao (He - Liu Zhao), 88 - 106

104. Šang-wang, Liou Lung (Shang - Liu Long), 106

105. An-wang, Liou Chu (An - Liu Hu), 106 - 125

106. Šun-wang, Liou Pao (Shun - Liu Bao), 125 - 144

107. Čchung-wang, Liou Ping (Chong - Liu Bing), 144 - 145

108. Č’-wang, Liou Cuan (Zhi - Liu Zuan), 145 - 146

109. Chuan-wang, Liou Č’ (Huan - Liu Zhi), 146 - 168

110. Ling-wang, Liou Chung (Ling - Liu Hong) 168 - 189

111. Šao-wang, Liou Pao (Shao - Liu Bao) 189

112. Sien-wang, Liou Sie (Xian - Liu Xie), 189 - 220

Éra tří království, san-kuo, 220 až 280 či 316; výčet dalších čínských dynastií viz rok 2205

království Wej/Wei:

113. Wen, Cchao Pchi (Wendi - Cao Pi) 220 - 226

114. Ming, Cchao Žuej (Mingdi - Cao Rui) 226 - 239

115. Šao, Cchao Fang (Shaodi - Cao Fang) 239 - 254

116. Kao-kuej-siang Kung, Cchao Mao (Gaoguixiang Kong - Cao Mao) 254 - 260

117. Jüan, Cchao Chuan (Yuandi - Cao Huan) 260 - 265

království Šu n. Šu Chan/Shu Han:

118. Liou Pej (Liu Bei) 221 - 223

119. Liou Čchan (Liu Chan) 223 - 263

království Wu:

120. Sun Čchuan (Sun Quan) (222) 229 - 252

121. Sun Liang 252 - 258

122. Sun Siou (Sun Xiu) 258 - 264

123. Sun Chao (Sun Hao) 264 - 280

dynastie Ťin (Jin)

Západní Ťin/Xi Jin:

124. Wu, S'-ma Jan (Wu - Sima Yan) 265 - 290

125. Chuej, S'-ma Čchung (Hui - Sima Zhong) 290 - 306

126. S'-ma Lun (Sima Lun) 306

127. Chuaj, S'-ma Čch' (Huai - Sima Chi) 306 - 313

128. Min, S'-ma Je (Mindi - Sima Ye) 313 - 317

Východní Ťin/Dong Jin:

129. Jüan, S'-ma Žuej (Yuan - Sima Rui) 317 - 322

130. Ming, S'-ma Šao ( Sima Shao) 322 - 325

131. Čcheng, S'-ma Jan (Cheng - Sima Jan) 325 - 342

132. Kchang, S'-ma Jüe (Kang - Sima Yue) 342 - 344

133. Mu, S'-ma Tan (Sima Dan) 344 - 361

134. Aj, S'-ma Pchi (Ai - Sima Pi) 361 - 365

135. Fej, S'-ma I (Fei - Sima Yi) 365 - 371

136. Ťien-wen, S'ma Ju (Jianwen - Sima Yu) 371 - 372

137. Siao-wu, S'-ma Jao (Xiaowu - Sima Yao) 372 - 396

138. An, S'-ma Te-cung (Sima Dezong) 396 - 418

139. Kung, S'-ma Te-wen (Gong - Sima Dewen) 418 - 420 

 

LIII. Vládcové na Cejlonu

1. Vidžaja 483 - 455, 2. Upatissa I. 455 - 444 (neměl král. titul, ministr), 3. Panduwas dév 444 - 414, 4. Abhaja 414 - 394, 5. princ Tissa 394 - 377 (neměl král. titul), 6. Pandukabhaja, stavitel Anurádhapury, 377 - 307, 7. Mutasíva 307 - 247, 8. Dévanampijatissa 247 - 207, 9. Uththija 207 - 197, 10. Mahásíva 197 - 187, 11. Suratissa 187 - 177, 12. Sena Guththika 177 - 155, 13. Asela 155 - 145, 14. Elara (čólský Tamil) 145 - 101, 15. Gamini Abhaja alias Dutugemunu/Dutthagámaní 101 - 77, 16. Saddhatissa 77 - 59, 17. Thullath(th)ana 59, 18. Ladždžitissa/Landžatissa 59 - 50, 19. Challatanaga 50 - 44, 20. Watta Gamini Abhaja alias Walagamba 44, 21. Pulahatta, tamilská pětka 44, 22. Walagamba podruhé 44 - 28, 23. Maháčula Mahátissa 28 - 16, Čoranága 16 - 2, 24. Kudatissa 2 př. n. l. - 10 n. l., 25. Anula a její manželé 10 - 13 n. l., 26. Makalantissa 13 - 18, 27. Bhathikabhaja či Bhathijatissa I. 18 - 40, 28. Mahádhartaka Mahánága 40 - 69, 29. Amandagamini Abhaja 69 - 81, 30. Kaníradžanutissa 81 - 90, 31. Čulabhaja 90 - 93, 32. Sívali (princezna) 93 - 94, 33. interegnum 94, 34. Ilanága 94 - 97, 35. Sandamuhunu 97 - 103, 36. Jasalalakatissa 103 - 112, 37. Šubha 112 - 119, 38. Vasabha 119 - 125, 39. Wankanasikatissa (125 - 169), 40. Gadžabagemunu/Gadžaba I. 169 - 172, 41. Mahallakanága 172 - 194, 42. Bhathijatissa II. 194 - 200 etc.