Ia-Ier

I, angl. Lee, kor. klan§ 42+

I/Yi z Čchi alias Kung-c' Šang-žen/Shangren, vévoda, b. Jüana§ 645, 613, 609

I/Yi z Weje, vévoda§ 660, 651 

I/Yi z Lu, věštec a atentátník§ 662

I/Yi, jedni z barbarů v jižním chanském sousedství, příbuzní Čchiangů, Východní I§ 879, 622 

 

I Jin/Yi Yin, ministr císaře Tchanga ze Šangů, původ. profesí kuchař§ 1760

 

I-cchun/Yicun, ind. vyslanec u čínského dvora§ 57+

 

I-č'-sie/Yizhixie, čchanjü Hunů§ 119

 

I-čchüe, m. u dn. Luo-jangu, dř. Che-nan-fu v čínské provincii Che-nan§ 293

I-chu§ viz Kung-wang

 

I-i/Yiyi, knížectví§ 660

 

I-jen§ viz Čuang-siang

I-kin§ viz Pching-wang

I-ling-š'-ču-ťiu/Yilingshizhujiu§ viz Kuej-ku-ira/Guiguir  

 

I-tu Ju-lu-ti/Yitu Yuludi§ viz Süan/Xuan 

 

I-wang I. z Čou, císař§ 1053

I-wang II. z Čou, císař§ 1053, 879 

 

Iaddaios z Palmýry, s. Zabdilův, vn. Iaddaův, obchodník§ 157+

Iaddos/Iaddús§ viz Jaddua
Iadmón ze Samu, obchodník§ viz s. v. ženy (4)

 

Iaeir, hebr. Jáir, o. zélóty Eleazara§ 66+, 73+ 

 

Iafa, m. v okolí Iótapaty v Galilaji§ 67+

 

Iachánu, aram. kmen na Zábu§ 935

Iáchi-milki z Tyru, k.§ viz Jáchi-milki 

 

Iaiti᧠viz Ietai 

 

Iakchos, bůh z eleusínií, ztotožňován s Bakchem§ 129+

Iakímos§ viz Alkimos (hell. podoba jména Éljáqím, Jhójáqím)

Iakímos, Iakeimos z Batáneie, s. Zamariův, žid. velmož§ 8  

Iakóbos§ viz Ja'aqov

 

Q. Iallius Bassus§ cos. suff. 158+ 

M. Iallius Bassus Fabius Valeriánus, legát§ 166+

Iálysos, syn Hérákleův§ 325
Iálysos, m. na Rhodu, novodobá Trianda (novořec. transliterace: Trianta)§ 2000, 1700, 1450, 668, 650, 500, 408

Iamalik, Iamalku§ viz Iamblichos

Iámani§ viz Iónové, Iónie

Iamani, Jamani z Ašdodu§ viz Jamani 
 

Iamblichos, jméno arab. dynastů, fýlarchů/šejků Emesénů, aram. Ia-milik/Ia-malku; viz též pod Emesa§

Iamblichos, fýlarchos (asi Emesénů), zvaný též Malchos/"Král"§ 145

Iamblichos I., dyn. v Emese, syn Sampsigerama (I.), b. Alexandra/Alexióna I.§51, 48, 46, 31, 20

Iamblichos II., dyn. v Emese, s. Iamblicha I., jako řím. občan C. Iúlius Iamblichus, o. Sampsigerama II.§ 31, 20, 14+

Iamblichos z Chalkidy na Bélu, neoplatónik§ 171+, 240+, 320+, 350+, 358+, 360+, 371+

Iamblichos, literát§ 150+ a viz s. v. novela

Iambri§ viz Ja'amrú        

Iambúlos ze Syrie (?), arab. autor píšící řecky§ 250, 133

Iamforina, Iamforynna, též Forúnna, sídel. m. thráckých Maidů§ 211

 

Iamchad§ viz Jamchad

Iamneia, Iamniá, hebr. Jabne/Javne, m. na moři v Iúdaji§ 165, 164, 147, 142, 139, 63, 57-, 70+  

 

Iániculus collis nebo Iániculum móns, jeden z řím. pahorků, jediný na pravém břehu Tibery a tudíž nepočítán mezi "sedm pahorků"§ 715, 616, 508, 507, 479, 477 - 474, 287, 181, 168, 87-, 217+ 

Iannaios§ viz Iónathan
Iannaios, Iannés, velekněz Jahweho, s. Iódův, o. Oniy§ 333

Ianthyros ze Skythie, k.§ viz Idanthyrsos 

 

Iánuários, b. Nomův, neoplatónik§ 350+

Iánuárius, vysoký armádní důstojník§ 364+

Iánuárius, uč. řečnictví a práv§ 31+

Iánuárius Nepótiánus, epitomátor§ 31+

Iánus, Iánus Geminus, bůh a jeho chrám v Římě§ 295, 241, 235, 260, 29-, 17+, 65+, 71+ 

Kult se udržel po celou dobu římského polytheismu do doby Gratiánovy n. Theodosiovy, kdy byly v Římě zavřeny definitivně všechny chrámy. Roku 537+ za obléhání Říma Goty se kdosi v noci pokusil dveře otevřít, tedy po c. 150 letech, což se mu nezdařilo a ani nešly pak dobře zavřít. 

 

Iaó§ viz pod Jahwe

Iápodové, Iápydové či Iápúdové, ill. n. ill.-keltský národ ve vnitrozemí dn. Chorvatska a Slovinska, vých. sousedé Liburnů a Istrů§ 350, 171 - 170, 119, 34, 33  

Iápygiá, Iápygové, pravděpodobně illyrský národ a země v již. Itálii, pozd. Kalabrie, resp. Ápulie, srov. i tam; jejich součástí byli Messápiové. Od Iáp. pochází asi lat. Ápulie§ 1250, 1035, 473, 415, 413, 389, 295, 225, 217

Iaraios z Palmýry, aram. Jarhaj, s. Nebúzabady, satrapa Tilmunu§ 131+

M. Ulpios Iaraios z Palmýry, aram. Jarhaj, s. Hairana, vn. Abgarův, obchodník§ 131+, 157+

Iaribólos z Palmýry, aram. Jarchibóló, obchodník§ 131+  

 

Iásón z Argu, gen. Iásona, grammatik a historik§ 154+

Iásón z Athén§ 1. arch. 232, popř. 231; 2. arch. 125; 3. arch. 109
Iásón z Fer zvaný Prométheus, tetrarcha, s. Lykofronův, b. Mérionův a Polydórův§ 436, 404, 390, 377, 374, 373, 371, 370, 358
Iásón z Iolku, hérós§ 1700

Iásón z Nýsy v Kárii n. Rhodu, s. grammatika Menekrata z Nýsy, stoik a historisující autor, ž. a vn. Poseidóniův§ 51

Iásón, vychytralý maked. fylarchos Panopea§ 217

Iásón, strat. Kárie (Antiocha III.?)§ 200

Iásón z Jerúsaléma, hebr. Jhóšú'a/Jóšú'a n. Ješúa, bibl. řec. též Iésús n. Ósée§ 1. filhellénský velekněz Jahweho kultu, 182, 177, 173, 170, 168, 161, b. Oniův, syn Simona II.; 2. s. Eleazarův, vyslanec do Říma, 161

Iásón z Trall, trag. herec§ 53 

Iasos z Kypru, o. Dmétorův§ 1070

Iasos, mí. v Lakónice§ 148
Iasos či Iassos, m. v Kárii, hell. osada pův. argívská, posílena později z Mílétu a iónisována; nejstarší nápisy na votivních darech vás v Diově chrámu z c. 6. století, jsou však psány kársky. Epónymním úředníkem byl kněz stefanéforos/nosič věnce§ 1286, 1200, 412, 404, 393, 391, 361, 350, 324, 313, 309, 224, 201, 200, 199, 196, 190, 182, 84

Iaspis n. Hiaspis, lokalita kdesi na horním Tigridu§ 359+

 

Iasubigallú, Iasubigalláj, země a lid v Zágrosu§ 702

 

Iátragos z Mílétu, též Íátragos, účastník protiperského povstání§ 499
Iátroklés z Antiocheie/Alaband, o. Pausimachův a Aristofanův§ 200 

Iátroklés Tarkondareus z Mylas, též Íátroklés, s. Démétriův, dobroděj§ 76

Iátros, též Íátros, hérós Iátros, ozdravný kult v Athénách§ 221

Iatros, lat. Iatrus, ř., přítok Istru v BG, dn. Jantra§ 102+ a viz Níkopolis ad Istrum 

 

L. Iavolénus Priscus§ viz C. Octávius Tidius Tossiánus L. Iavolénus Priscus 

 

Iaxartés, ř. ve Střední Asii, skyth. Silis, dn. pers. Sýr-darjá, č. Syrdarja§ 4000, 329, 282, 130 

Iázygové, Iázyges, sg.: Iázyx, lat. též Iázugés, sarmatská ethnická skupina (kmen?) mezi Dunajem a Tiszou v dn. Maďarsku§ 250, 74-, 12+, 50+, 69+, 92+, 101+, 118+, 138+, 167+, 169+, 175+, 179+, 180+, 358+     

 

Ibádidi, beduíni ze severu dn. KSA§ 715

 

Ibal-pí-El I. z Ešnunny, Ibál-pî-el, dyn.§ 2028, 1895 

Ibal-pí-El II. z Ešnunny, dyn.§ 2028, 1797, 1793, 1787, 1779, 1762 

 

Ibana z Nechebu, též Abana, Ebana, manž. Babaje/Bibiho, m. vojáka Ahmoseho§ 1570, 1567, 1526 

Ibanólios z Mylas, o. Oliatův a Hérákleidův, dyn.§ 496

Ibašši-ilu z Aššuru, Ibašši-ilí, sukkalmach§ 1077

Ibašši-ilu z Aššuru, o. sukkalla Bábu-acha-iddina§ 1275

Ibašši-ilu z Aššuru, s. Adad-nérárího I., b. Salmán-ašaréda I., o. Qibi-Aššura, sukkal rabû§ 1275 

Ibate, Ibati, k. Gutiů§ 2255, 2191 

 

Ibbi-Damu z Ebly, k.§ 2500

Ibbi-Sîn z Uru, k.§ 3200, 2119, 2078, 2039, 2030, 2028, 2021, 2006, 1993     

Ibbi-Sipiš z Ebly, ministr, "Sipiš (mne) jmenoval/povolal"§ 2500

 

Ibbit-Lim z Ebly, k.§ 1830

 

Ibériá, Ibérie, Ibérové§ 1. viz Hispánie, Hispánové; 2. země a národ na Kavkazu, domácím názvem Kartli, zhruba vnitrozem. část dn. Gruzie (její pobřeží částí byla Kolchis, pozdější Lazika, Egrisi) a část území dn. exsovětské republiky Armenie; souvislosti obou jmen žádné§ 324, 235, 199, 162, 160, 110, 94, 90, 78, 66, 65, 61, 42, 37, 36 (?), 30, 20-, 1+, 35+, 41+, 51 až 54+, 58+, 75+, 106+, 115+, 128+, 134+, 139+, 185+, 265+, 274+, 284+, 286+, 299+, 301+, 319+, 330+, 334+, 342+, 356+, 361+, 367+, 370+, 373+, 374+, 380+, 387+        


Ibérokeltové§ viz Keltibérové

Ibéros§ viz Hiberus 

Ibi, s. Džaua, dvořan a nomarch v Šesté eg. dyn.§ 2283

Ibi§ viz Qakare  

Ibi II., jako král Třinácté dyn. [x]-maat-Re§ 1676 

Ibi-Erra (?) z Kiše, k., n. Enbi-Ištar/Ea (?) či Enbi-Ešdar§ 2550, 2490, 2420

Ibiq-Adad§ viz Ipiq-Adad   

Ibiránu z Ugaritu, k.§ 1230, 1210 

ibis, pták§ 170

Ibiza§ viz Ebúsus


Ibjau, čati někdy ve druhém mezidobí/Třináctá až Sedmnáctá dyn.§ 1786

Ibjau, Jaib, Jajebi, král Wah-ib-Re, panovník Třinácté dyn.§ 1720, 1700  

 

Iblul-Il z Mari, Iplul-Il, Iblul-El, k., manž. Paby§ 2500

 

Ibni-Erra z Ešnunny, dyn. 1762

Ibni-šadûm z Maradu, Ibni-šadu'i, dyn.§ 1895

Ibni-šadûm z Kisurry, dyn. (ident. s předešlým?)§ 1894  

Ibranum, k. Gutiů§ 2255, 2119 

Ibrat, m. na Eufrátu na severu Sumeru§ 2292, 1850 

Ibrium§ viz Ebrium

 

Ibsán z Béth-lechemu, řec. Esebón n. Abaissan z Baithleem, lat. Abessan, bibl. č. Abesam, soudce Israélitů§ 1116, 1108   

 

Íbykos z Rhégia, s. Fytiův, dle jiných historika Polydzéla z Messány n. jistého Kerdanta, básník§ 550, 532, 522
 

Iccius, vůdce belgických Rémů§ 57

 

Icenové, Icení, kelt. národ v Norfolku§ 43+, 47+, 49+, 60+, 61+ 

 

Icilií, Iciliové, plebejská rodina§ 409

Sp. Icilius, plébejský aktivista§ 494, 492, 481, 480, 449  

L. Icilius, tr. pl., vůdce lidu za druhé secesse§ 456, 449

 

I-č'-sie/Yizhixie, Ičise, šan-jü Hunů, b. Ťün-čchena§ 126

Ičieš, Češ, Teš, dolnoegypt. dynasta§ 3500

Ičtaui, Ičitaui, Ič-taui, Iči-taui, ang. přepis Itj-towy, vlastně Amen-em-het-iči-taui/Amenemhet, dobyvatel obou zemí, m. v Egyptě, dn. al-Lišt jižně od Káhiry§ 1998, 1962, 1878, 1786, 1700, 1676, 730

Iču (?), wezír z ramesseovské éry§ 1320  

 

Ída, Ídé, pohoří v Tróadě§ 410, 151 (o lstivé podvodnici v Římě viz s. v. bůh)

Ídaios alias Níkátór z Kýrény§ 276 (Ol.)

Idalion, Edalion, m. na střed. Kypru poblíž dn. Leukosie/Nikosie, ass. Edi'il; na vrchu Kafizin v objektu nymfaia/arsinoeia nalezeny tři stovky dedikačních nápisů z let c. 225 - 217 v koiné a kyperském dialektu§ 709, 497, 361, 310  

Idamaraz, Edamaraz, též E-dam-ma-ra-iz, vlastně Ida-Mara/"Břeh Maraṣu ("Potíží, Bolesti"?)", země v Pochábúří n. jedna jeho část; stejného jména země východně od Tigridu mezi Gutiem a Elamem§ 1830, 1779, 1778, 1741     

 

Idanda z Qatny, též Idadda, s. Ulašudy, o. Amut-pa'íla, k.§ 1370

Idanthyrsos, k. n. dyn. Skythů§ 1. 635; 2. s. Sauliův, 592; 3. 512, též Ianthyros jmenovaný;
Idattu I. ze Simaški, Indattu-Inšušinak, s. Pepiho, k. Elamu§ 2030, 1977, 1942  

Idattu II. ze Simaški, Indattu-Inšušinak, k. Elamu§ 2030, 2028, 1942, 1935    

Idattu-Napir ze Simaški, Idattu III., k. Elamu§ 2030, 1915 

Idattu-Temti ze Simaški, Idattu IV., k. Elamu§ 2030, 1915 

Iddatum, babylónský písař z doby První dynastie§ 2292

Iddin-Dagán z Isinu, k.§ 2021, 2000, 1977, 1975, 1954, 1861   

Iddin-Ilum z Kuty, ensi§ 2292

Iddin-Ilum, Iddin-El, dyn. v Mári§ 2119

Iddin-Iluma z Rababů, o. Itúr-Šamaše Kisurrského§ 2006

Iddina-Marduk z Babylónu, podnikatel z klanu Egibi§ 560

Iddin-Sîn ze Simurru, Id-dì-EN.ZU, možné číst též It-ti-Sîn, k., o. Anzabazuniho§ 2292, 2039, 2028, 1977 

Iddinúnim z Déru, dyn.§ 1977

Iddinúnim ze Sippar (?), o. bratrů Nindúši a Šamaš-apiliho vedoucích dědický spor§ 1977    

 

Idernés z Médie§ viz Hydarnés

 

Idi§ viz Tuttul

Idi-bi'il z Arubu/Arábie, dyn.§ 732

 

Ididiš, akkad. místodržitel v Mari§ 2490

 

Idiglat, Idiqlat, bab.§ viz Tigris

idiolatrie, sebezbožtění§ viz bůh, bohové

Idistaviso n. Idisiaviso, "Ženská luka", "Luka valkýr", nymf bitev (?), možná Porta Westphalica v NRW§ 16+ 

 

Idniba'al z Karthága, 'jdnb'l, s. Geskónův, vojevůdce§ 406

 

Ídomeneus, vyslanec Antigona I.§ 315

Ídomeneus z Lampsaku, ž. Epikúrův§ 270

Jiný Ídomeneus složil dějiny Samothráky, viz s. v. dějepisci  


Idriás§ viz Stratoníkeia v Kárii
Idrieus§ viz Hidrieus
Idrimi z Jamchadu resp. Alalachu, dyn.§ 1620, 1530, 1510  

 

Idu§ viz Tuttul na Eufrátu

Ídu, Idu, m. v Acházu a Zamuji, dř. Itu, dn. lokalita Sátu Qalá severně od Kirkúku§ 1797, 1232, 1116, 908, 856 

Idúmaiá, Idúmaiové/Idúmové, starý Edóm, Edómité, semitské knížectví v severozápadní Arábii na hranicích k Iúdaji a na severním Sínaji§ 2150, 1880, 1580, 1448, 1301, 849, 797, 783, 732, 701, 573, 311, 218, 165 - 163, 135, 129, 114, 112, 103, 84, 65, 55, 53, 40, 28, 9, 4-, 6+, 44+, 66+, 68+, 69+   
Kmen či národ příbuzný Israélitům, původně sídlící jihovýchodně od Mrtvého moře, po roce 587 se stěhoval do tehdejší jižní části Iúdaie kolem Hebronu. Jeho původní území zabrali arabští Nabatajové. Za Ióanna Hyrkána I. Židé pronikli do Edomu a podmaněná část dostala jméno Id. a obyvatelé byli přijati mezi Židy, „roduvěrní“ jimi však opovrhovali. Nejslavnějším Idúmajem-Edómitou byl Héródés Veliký, jeden z nejslavnějších židovských králů. Nejvyšším kultem Idúmaiů před judaisací byl Kózá/Qós, viz.

 

Idyma, m. v Kárii, dn. Akyaka v TR§ 197

 

Ieríchó§ viz Jeríchó
Ierné, řec.§ viz Irsko