J

Jaba, ka Assyrie, manž. Tukulti-apil-Ešarry III., m. Atalie§ 727


Jabbok, přítok Jordánu v Galaáditidě, dn. arab. Nahr az-Zarkí, není v textu CSD

Jabeš, o. Šalluma, usurpátora v Israéli; též m. v Peraji v Palaistíně (není v CSD)§ 747

Jáb(ew)§ viz Syéné

Jacunada, gen. Suininův§ 26

 

Jada’ ‘ab Dubján ben Šahr z Qatabánu, k.§ 400

Jaddua, řec. Iaddos/Iaddús, velekněz Jahweho, o. Oniův a Menaššeho§ 445, 333, 289

 

Jaderské moře, Jadran, viz Adriás (Hadria nebo Hatria), Illyrie, Delmatové apod.

Jádžňavalkja, ind. filosof§ 600

Jahwe, jahwismus, bůh Židů, jeho chrám v Jerúsalému§ 914, 634, 622, 587, 538, 537, 521, 516, 467, 458, 445, 433, 420, 169, 165, 160, 135, 63, 54, 20, 17, 4, 1+

Židovské kmeny resp. klany se kolem kultu J. shromáždily způsobem sumerské či pozd. hellénské amfiktyonie. První z bohů toho jména byl uctíván na severu Sínaje, pokud však "hora S." neznamená sopku Halá l-badr v kraji Midián/Madián na severozápadu Saúdské Arábie, kde ho Móše jako vládce ohně a blesků poznal (na poloostrově Sínaji nebylo činných vulkánů). Byl by tedy Jahu n. Jahwe (nejpravděpodobnější čtení tetragrammu JHWH) původně bohem či jedním z bohů beduínských Midiánů a klanů lidu Šasú.

Z nápisů na keramice z naleziště Kuntíllat 'Adžrúd/Kuntillet Ajrud na Sínaji na karavanní cestě od Aqabského zálivu z c. 9. až 8. století vystupují dva Jahweové: jeden ze Šomeronu/Samareie(jhwh šmrn), druhý z Teman/Tejman (jhwh tmn; neznámé polohy v Edomu). Vyznávali tedy pravděpodobně Židé Jahweho podobně jako Helléni s lokálními přívlastky Dia a další Olympany.

Jako El/Bá´al, nejvyšší z kanaánských bohů, býval pokládán za boha počasí a plodnosti a v předmonotheistickém pantheonu měl za manželku Ašeru/Ašeratu ('šrth), bohyni plodnosti uctívanou ve stromech (souvisí s ugaritskou Athirat a nebo také akkadskou Ašratum). Na nápisech z Kuntíllat 'Adžrúd vystupuje po boku Jahweho. Stejně v nápisu z 8. století z Chirbet al-Qúm/Khirbet el-Qom u Hebronu, na němž děkuje jistý Uriahu za pomoc Jahwemu a Ašeratě.

Od dob babylónského exilu vystupuje Jahwe už jen jako „vdovec“. Jeho vyznavači si usurpovali právo zabíjet jinověrce (cherem), jak potvrzují náboženské texty. Věřící jeho jméno nevyslovovali a dodnes nevyslovují a namísto tetragramu-čtyř znaků JHWH s možným významem "Jsem/budu, který jsem/budu - ehjeh ašer ehjeh", v řeckém podání "egó eimi ho ón", říkali Adonaj, doslova "mí pánové"; řecké dobové texty používají Iaó, Iao, Iaú, Ieuó.

Tajná kultovní jména a používání desítek zástupných přezdívek nejsou v předněvýchodních kultech ničím neobvyklým. Nevyslovitelné a tajné jméno měla a dodnes má (nikdo ho nezná) rovněž Róma/Rhómé, bohyně Města. Vyzradil ho, nevíme jak a proč, promariovský tribun lidu roku 82 a literát Q. Valerius Soranus a zaplatil za to životem, viz rok 100 a s. v. divalia/angeronalia v příloze Bohové a jejich svátky x.

V Jerúsalému existovaly po sobě dva Jahweho chrámy: 1. byl vystavěn králem Šalomo/Šalomounem v letech asi 968 až 955 a stál do roku 587; 2. byl zasvěcen roku 516 a zničen roku 70 n. l. Od základu ho přebudoval Héródés Veliký v letech 18 – 8, ale označení „třetí chrám“ orthodoxní Židé odmítli; monumentální přestavbu nedokončil, podle archeologických svědectví "západní zeď" chrámového soklu vznikla až dvacet let po Héródově smrti za Agrippy ii. Chrám spravovala rada, řec. synedrion, aram. sanhedrin.

Na Méšově nápisu (roku 1868 nalezená stéla z Dibonu, dn. Dhiban/Ziban v Jordánsku) je vedle hlavního boha Móabitů jménem Chemoš či Aštar-Chemoš nejstarší mimobiblická zmínka o bohu Jahwe (srov. rok 854).

Jahweho svatostánek byl dobyt/obsazen sedmkrát: roku 928 panovníkem XXII. egyptské dynastie, „libyjské“, Šošenqem I. (hebr. Šišak), kolem 11. srpna roku 587 novobabylónským vladařem Nabû-kudurrí-usurem II. (hebr. Nabukandnesar), potřetí roku 320 Ptolemaiem, zřejmě „tvůrcem“ židovské diaspory směrem západním (srov. tam).

Počtvrté byl dobyt roku 168 seleukovcem Antiochem IV., který mimo jiné položil chrámový závěs Diovi v Olympii k nohám jako koberec, což později nijak nebránilo Héródovi Velikému, aby nevěnoval roku 12 během své návštěvy Olympie správcům her peněžitý dar. Roku 131 Antiochos VII. Euergetés sice města dobyl, ale zachoval se k Ióannovi Hyrkanovi I. mírně: musel jen strhnout hradby a zříci se územních zisků na úkor Seleukovců, o chrámu zmínka nepadla. Roku 63 byl obsazen popáté římským imperátorem Cn. Pompeiem a pošesté roku 37 domácím králem Héródem.

Vyvrácen definitivně byl Římany při dobytí Jerúsaléma 8. gorpiaia roku 70 n. l., tj. asi 26. září 70: toho dne vstoupil velitel obléhacích prací, císařův syn Titus, do dobytého města; chrám byl při dobývání zapálen již 10. lóa, tedy asi 29. srpna rok 70.

Císař Iúliánus, jemuž dali křesťané přízvisko Odpadlík, Apostata, roku 362 Židům povolil chrám obnovit, ale na to nedošlo. Theodosius i. a jeho vnuk Theodosius ii. Židům práva znovu vzali a opět jim zakázali do Jerúsaléma vstupovat.

Šalomo postavil chrám na místě, kde biblický Abrahám měl obětovat Icchaka/Izáka. Chrámová hora je pro Araby a muslimy Haram aš-Šaríf, místo, odkud Muhammad odjel na koni Burakovi do nebe. Dominantou Jerúsaléma je na Chrámové hoře mešita al-Aksá. Zbytek Héródova chrámu, západní zeď podstavce, nazývají Židé zdí nářků.

Podle antické informace měl chrám po Héródově přestavbě po obvodu čtyři sloupořadí s vlastními strážemi. Cizinci směli vstupovat jen do prostoru prvního, vnějšího portiku. Židovky jen do druhého, nikoli dále, prostí Židé až do třetího. Do posledního směli vstupovat pouze kněží a do vlastního chrámu, do adyta, jen velekněží. Každý prostor měl stanovené rituální vybavení a chrámová vrata byla otevřena pouze dopoledne. Tento systém se na první pohled podobá kultovním zvykům egyptským.

Vespasiánův designovaný nástupce Titus uložil oběťní stůl a kultovní svícen v chrámu Míru (templum Pácis) v Římě, odkud tyto předměty a další součásti židovského chrámového pokladu s sebou po dobytí Říma do Afriky roku 455 n. l. odnesli Vandalové; některé před nimi odnesli Visigoti jako výpalné roku 410, srov. pod Alarich I.

Z Afriky je odnesl po zničení říše Vandalů roku 534 byzantský vojevůdce Belisar a jeho císař Iustiniánus je vrátil do Palestíny. V 7. století se snad staly předmětem perské kořisti a navždy zmizely.

Jméno židovského boha bylo psáno tetragramem JHWH a jeho jméno směli vyslovit jen velekněží (kohen gadol) jednou v roce při bohoslužbě. Jahwe, „Ten, který jsem“, v Jerúsalému splynul s kultem jebusitského/kanaanského El Eljon, „Nejvyšší bůh, Bůh bohů“. V království Israél byl Jahwe zván též Elohim, Bůh jako souhrn všech bohů.

V tzv. poexilové době bylo Jahweho jméno tabuisováno a Židé ho četli Adónáj, tj. adón, kanaánsky „pán“ (srov. z toho u křesťanů označení pro jejich monotheistického boha Pán, Hospodin apod.).
O možné době vzniku jahwismu a předloze Móšeho viz sub Móše.

Jahweho manželka se jmenuje Ašera, ale její kult byl monotheisty zničen. Ethnograf a hebraista Rafael Patai (zemřel 1996) sesbíral o ní doklady biblické i epigrafické a prokázal, že jsou manželským párem. Jméno snad souvisí s akkadskou Ašratu(m), sumerskou Antu(m), chetitskou Ašertu/Ašerdu, západosemitskou Aštartou, ugaritskou Athirat, babylónskou Ištarou a také s kultem plodnosti s přívlastkem královna nebes (li-milkit ha-šamaim). Dávní Hebrejci byli po větší část dějin polytheisty respektive henotheisty s menšinou oddanou monotheismu, která převládla až po zániku júdského státu roku 587.

Starozákonní kroniky o vervě věřících v jednobožství na mnoha místech dosvědčují; ostatně už král Šalomo se vrátil k polytheismu. Ásá (Asa), který vládl v letech 914-873, podťal Ašeřinu modlu, zřejmě v podobě stromu, která stávala v háji před Jahweho chrámem a svou matku Maachu, její vyznavačku, vyhnal z paláce.

Júdský král Jóšia (641-609) dal z Jahweho chrámu vynést předměty určené Bá´alově kultu, Ašeře a dalším bohům. Chizkijovy a Jóšiovy tvrdé náboženské reformy lze pokládat za začátek ustavení židovského monotheismu.

Jahwe s Ašerou měli chrámek v lokalitě Tal Arad západně od Mrtvého moře, zřejmě za náruživého panovníka Chizkiji byl opuštěn, srov. rok 728. Na nilském ostrovu Elefantíné v Horním Egyptě žila židovská kolonie doložená mimo jiné jejími aramajskými písemnostmi. Vedle domácího Chnuma stál chrám Jahweho/Jahu a jeho ženy, zde jmenované Anat-Jahu. Roku 411 byl zničen davem, jemuž vadilo, že Židé Jahwemu obětují jehňata, posvátná zvířata boha s beraní hlavou Chnuma (srov. rok 411 a protiperské povstání v Egyptě). Perský satrapa Júdy Bagóás povolil obnovení elefantinského chrámu s podmínkou, že bude fungovat bez krvavých obětin. 

Jachan§ viz Bít Agusi

Jachim§ viz Jóaqín

Jakimos§ viz Alkimos

Jakínu§ biz Bít Jakíni

Jakka, Jakcha, Yakka, viz pod Vedda

 

Jalta, novověké m. na Krymu, není starořecké slovo: ze středověkého gialos, pobřeží, z toho tatar. Džalita; není v CSD.

Jam Hammelach, hebr.§ viz Mrtvé moře

Jamajka, o. a moderní stát§ 500

 

Jámani§ viz Iónové, Iónie

Jamato-hiko, b. císaře Suinina§ 2

 

Jambol, m. v BG§ viz Kabylé

 

Jamchad, Jamchád, viz Iamchad

 

Jamuná/Jamuna, ř. na sev. IND, řec. Diamúna, angl. Jumna, čín. Jao-pu-na§ 600

Jan/Yan, stát na sv. staré Číny§ 771, 333, 332, 285, 284, 228, 222, 209, 202, 196, 87

 

Jan Nepomucký, Johann von Nepomuk, křesťanský kultovní idol původem z Čech§ 272

Jang-c´-ťiang, Jang-c'/Yangzi (Jiang), čín. ř., též Čchang-ťiang/Chang Jiang, "Dlouhá řeka"§ 221

jantar, élektron (též označení pro slitinu zlata se stříbrem)§ 200 a srov. pod Germánie

Jantarové stezky/cesty vedly od Baltu a Severního moře do Středomoří. Hellénští obchodníci putovali z oblasti bosporských měst na severu kolem Maiótidy a při ústích severopontských řek podél Dněpru/Borysthenu a povislím k Baltu. Touto cestou se zboží ze severu dostávalo do Égeidy a celého Orientu (a s ním též později germánské migrace, viz pod Bastarnové a Gotové). Do Itálie se jantar dostával Moravskou branou nebo podél Labe a přes Alpy, popř. západní trasou z Jutska podél Rýnu a Rhôny do Massilie.

 

Jao I z Jenu, vojevůdce§ 284

Japonsko, východoasijská ostrovní země, Nippon, Nippon-koku, Nihon-koku, Země východu slunce§ 660, 585, 477, 286, 98, 33, 26, 2

Evropské označení pro J. je z port. Japão a to z čín. Ž'-pen; čes. původně Žaponsko, s němčinou Japan/Japonsko pro chybnou výslovnost „j“. Nejstarším království na ostrovech bylo Jamato na Honšú, zároveň starý název pro J. V čínských spisech zvána země a obyvatelé Wa. 

 

Jápodové, Jápúdové, Jápydové§ viz Iápodové etc.

Jariris z Karchemiše§ viz Araras

Jaráb'ám, Jarob'am, Jarobeám§ viz Jero-

Jatala Tissa, k. v Ruhuně§ 245

 

Jati‘e, ka qedarských Arabů§ 703

Jastorf, kultura jastorfsk᧠500, 100

Jatrib, řec. Athrítai, kmen a m. v Arabii, dn. al-Madína v Hidžázu§ 549

Jáva, ústřední ost. Indonésie, stará Jaba§ 300, 175

Jazd, m. v Íránu, v tradici místních založeno na okraji pouště na hranicích Médie a Persie s Karmánií v oase Alexandrem Velikým jako věznice pro odbojné Médy a Peršany. Místo bývalo dávno předtím kultem zoroastrianismu. Pravděpodobně založeno až Sásánovce Jazdegerdem I. (zemřel roku 420 n. l.), srov. pod křesťanství. Není v CSD.

Jázygové§ viz Iázygové

jazyk, uříznutý před popravou§ 322
jazyk, ukousnutý§ 490

jazyk, vypláznutý Keltem na Římana na znamení pohrdání§ 361

jazyky, jejich znalosti, polygloti§ 121


jed, jedy, viz lékaři, farmakologie, traviči, travičství, příbuzní

jednookost, jednoocí vojevůdci, viz Filippos II. Makedonský, Antigonos I. Monofthalmos, Hannibal z Karthága a Říman Sertorius, Amani-šacheto alias Kandaké z Meroé

jednozubý, monodús, viz Pyrrhos a Prúsiás II.

Jefferson, Thomas, viz hérós a otroctví

Jechezqel z Júdy, řec. Ezekiel/Iezekiél, jako islámský prorok arab. Dhul-kifl/Zul-kifl, jehož hrob leží jižně od Babylónu§ 596

 

Jehóchánán§ viz Ióannés

Jehójáqím, viz Jójaqím

 

Jehóšu᧠viz Jóšua

Jéhú z Israéle, ass. Iaua, k.§ 747

Jehúd᧠viz Iúdás

jelen, chov a lov§ 286

Jeremiáš, viz Jirmejáhú

Jemen, historická země a moderní stát v již. Arabii; jeho hlavními přístavy byly v Arabském zálivu Múza, dn. Hodejda, a Okelis, dn. Mokka, v Aualském zálivu Adané/Adaná, dn. Adan, č. Aden§ 743, 600, 400, 270, 160, 119, 25, 24

Jen-čchaj§ viz An-čchan

Jeríchó, m. v Iúdaji, řec. Hierichó, Hierikús, arab. Eríchá/Aríchá, č. Jericho; bylo vyvráceno Římany 21. června 68 n. l.; slovo pochází od klanu Iarichu z kmene nomádských Benjamín/Bené-Jamína, „Amorejců“, kteří se zdržovali a pásli zač. 19. st. hlavně kolem Charránu a později odkočovali do Kanaánu§ 135, 63, 39, 36, 10, 4

Jeroboám II., Jerobeám, Jaroboám/Jarob'am, Járáb'ám, řec. Hieroboam, Hierobamos, k. Israéle§ 773, 747

Jerúsalém, Jerúšalájm, sídel. m. Židů, řec. Hierosolyma (pl.) nebo neskl. Hierúsalém, akkad. Urušalim, arab. Bajt al-Muqaddas nebo al-Quds aš-šaríf, tj. „Svatá“, č. běžně Jeruzalém§ 773, 735, 736, 728, 704, 700, 699, 675, 643, 641, 622, 598, 597, 589, 587, 560, 538, 537, 521, 516, 458, 445, 433, 320, 309, 289, 255, 246, 232, 208, 201, 200, 190, 182, 177, 173, 170 - 165, 163, 161, 160, 153, 147, 142, 140, 132, 131, 143, 101, 95, 76, 69, 64, 63, 57, 55, 54, 49 - 47, 40 - 36, 29, 20, 1+

Původní název byl snad Šalim, Salim, Šálém, řec. Solyma, „Dědictví Šalimovo“ (tvarově duál). Jako Urušalim závislý na Egyptu bylo m. známo z al-amarnské korespondence vedené s Babylónci akkadsky (= „Město Šalimovo“, nebo souvisí s ugaritskou bohyní Š.). Podle starověké tradice založil J. kanaanský k. Malkí-sedek/Malki-sádiq/Melchisedech a bylo sídlem kanaánských Jebusitů; král podle židovské starozákonní kroniky poctil beduína Abraháma vínem a chlebem, tedy nikoli zvířecí obětí.

Nejstarší mimobiblickou hebrejskou zmínku města obsahuje papyrový útržek strvzenky z druhé poloviny sedmého století o dodání vína "královskými otrokyněmi"/amat ha-melech do "Jerušalima". Fragment byl publikován roku 2016. Podle Plínia byl J. díky stavbám Héróda jedním z nejkrásnějších měst "východu". O dobývání města viz pod Jahwe. Jako náboženské centrum Ž. přestalo fungovat roku 70 n. l., kdy Římané vyvrátili Jahweho chrám (viz pod Jahwe), za císaře Hadriána město romanisováno jako Colónia Aelia Capitólína, kdy také byl ve městě zakázán pobyt Židům (směli se vrátit až po dobytí města Araby roku 638 kalífou Umarem).

Za císaře Constantína I. stavěny první křesťanské chrámy. Evropané se nakrátko vrátili do Palaistíny a Jerúsalému jako tzv. křižáci, křesťanští bojovníci proti mohamedánům, 7. června 1099 n. l., od 1517 byl osmanský, od 9. prosince 1917 britský či britsko-arabský (gen. Edmund Allenby), od 1948 židovsko-arabský, od 1967 de facto židovský.

Mezi křesťanskými věřícími hlavně ze zámoří, kteří turisticky navštěvují Jerúsalém, existuje tzv. jerúsalémský syndrom, psychiatrická porucha poprvé vědecky popsaná roku 2000. Postihuje podle údajů z prosince roku 2007 (Reuters) třicet čtyřicet turistů ročně, kteří pod dojmem náboženského zážitku a únavy z cesty opouštějí kolektiv výpravy, převlékají se do bílého, nejčastěji hotelových lůžkovin, recitují biblické texty a mají vidiny. Po vyprchání biblického efektu si buď nic nepamatují, nebo tvrdí, že měli vidiny.

Podle řady archeologů byla období 1200-700 a 550-250 v osídlení Jerúsaléma neměstského charakteru, neboť nálezy nevykazují žádný městský charakter; byla to spíše neohrazená vesnická lokalita.

jerúsalémský chrám§ viz Jahwe

Jesboche-amani, poslední známý k. v Meroé§ 10

jeskyně, nejhlubší zjištěná a slezená, Krubera v gruzínské Abcházii v údolí Ortobalagan v pohoří Arabika. Na její dno 2080 metrů od vstupu, který leží v nadmořské výšce 2250 metrů sestoupil v říjnu 2004 team z kyjevského Geologického institutu vedený Olegem Klimčukem; není v CSD.

Jésús§ viz Jósua

Jéšúa§ viz Jósua, Iásón

Jesaja/Ješajahu z Iúdy, řec. Ésaiás, čes. Izajáš, arab. Išijá, prorok Jahweův§ 728, 704

jezdec, jezdci, rytíři, eques, equités, majetkovým censem určený stav, společenská vrstva v Římě (hippeis, jezdci v Athénách, viz tam a pod Athény)§ 578

J., ordó equitum, byli plébejskou nobilitou a řada plébejských rodů pronikla do senátu. J. se rozpoznávali zlatým prstenem. Původně podle serviovské ústavy, viz rok 578, tvořili skupinu osmnácti centurií, od státu dostávali koně a tvořili v armádě jízdu, equités equó públicó; k tomu potřebovali koncem republiky majetkový census minimálně ve výši 400 tisíc sésterciů (I. třída dle serviovské ústavy sto tisíc assů, v době Servia Tullia ovšem nebyly raženy v Latiu žádné mince, ani assy ani séstercie).

Podobně dostávali od censorů přiděleného koně pro vojenskou službu všichni mladí patriciové ze senátorských rodin. Jakmile se tito stali členy senátu, koně vraceli, hlasovali o komitiích s první třídou, nikoli s jezdci. J. od roku 123 zasedali v soudních porotách a protože senátorům byla zakázána jakákoli větší obchodní činnost, tvořili jezdci se svými propuštěnci a otroky páteř římského businessu a bohatství. Jezdecký stav vymizel za dominátu a jednotlivci zůstali tím, čím byli tak jako tak, podnikateli a to většinou velmi bohatými.

Všichni ostatní svobodní Římané s majetkovým odhadem nižším než 400 tisíc sésterciů byli lidem, národem, populus, což je zároveň výraz pro celý římský národ. Úřední označení římské vlády je formulka senátus populusque rómánus, senát a římský lid, S. P. Q. R. Viz také tribúnus plébis. O občanských právech Římanů viz občanství.

O jízdě jako zbrani viz pod vojsko, legionáři apod. 

Ježíš, viz Iésús

jho, lat. iugum, řec. zygon, poslat pod jho, italská podoba ponížení poraženého nebo k podmínce mírového odchodu donuceného protivníka, symbolika volského spřežení, „jho“ tvořily tři kopí§ 321, 109, 107

Vazba sub iugum mittere, sub iugó mittere či émittere, „poslat, vyslat pode jho“, patřilo v západním Středomoří k nejpotupnějším vojenským propouštěcím aktům, jímž vítězné vojsko poslalo domů nezotročené vojsko poražené, resp. to, které uznalo převahu. Historie, byť psána římskými historiky, zachovala několik takových případů, týkajících se Římanů.

Jin/Yin z Lu, vévoda čín. státu§ 722

jin-jang, jin-jang ťia, kosmologisté, čín. filosofická škola podle níž je pět prvků (kov, dřevo, voda, oheň a země) řídí základní dualismus vesmírných principů jinu (země, ženský prvek, pasivita, vstřebávání) a jang (nebesa, mužský prvek, aktivita a pronikání), viz též čínská filosofie§ 520, 305

Jina, Jain, jinismus§ viz Džina, džinismus

Jing/Ying, sídel. m. státu Čchu, dn. lokalita u Ťing-čou/Jingzhou v provincii Chu-pej§ 514

 

Jing Pu/Ying Bu, protičchinovský povstalec, přítel Liou Panga§ 196

 

Jirmejáhú/Jirmejá, řec. Ieremiás, z Júdy, č. Jeremiáš, židovský kazatel-prorok§ 596, 587

 

jízda bojová:
jízda, vítězství v bitvě díky ní§ 394
jízdní bitva, největší starého věku§ 301

 

Snad za vlády Šuppiluliumovy nebo ještě dříve sepsal jistý Kikkuli, mitannský cvičitel koní/aššuššanni mát Mitanni, nejstarší známé hippologické pojednání. Chetitský text s mnoha churritskými výrazy byl nalezen v Chattuši/Boğazköy na čtyřech hliněných tabulkách sepsaný čtyřmi různými písaři. Pojednává o chovu, krmení a výcviku koní zapřahaných do bojových vozů.    

 

jizva, v obličeji§ 75

 

jména osobní, hellénská a římská:
Hellén, jako ostatně všechna starověká ethnika, nosil jen jedno jméno (kterému dnes říkáme „jméno“, resp. „křestní jméno“ - na rozdíl od „příjmení“, které je v moderní době pokládáno za ono vlastní jmenovité označení osoby a jméno je pouze považováno za rozlišovací doplněk). Helléni dávali dětem jméno desátého dne po narození, obvykle po dědovi nebo děvčeti po bábě. Pátého dne od narození bývalo dítě rituálně očištěno. Pro Římany byl očistným dnem u děvčat osmý den, u chlapců devátý.

Když chtěl být Hellén přesný, např. při slavnostních příležitostech, uváděl obvykle se svým jménem i jméno otcovo v genitivu (např. Ióséfos Ióséfú, tj. Josef Josefův). V Athénách od roku 403 za archonta Eukleida uzákonili, že povinnou součástí osobních občanských jmen bude i udání názvu rodného dému (démotikon): Démosthenés Démosthenús Paiánieus, tj. Démosthenés, (syn) Démostheneův, Paiánský (z dému Paiánie). Athénští občané se tak na první pohled odlišili od metoiků, kteří v žádném z démů zapsáni být nemohli a museli uvádět své rodné státy: Aristotelés Stageirios, Aristotelés Stageirský, ze Stageiry. Takový byl totiž hellénský „mezistátní“ usus - Démosthenés pro svět byl Démosthenés Athénaios, Démosthenés Athénský, z Athén.

Pokud již několikátý potomek v rodině má totéž jméno, jako jeho otec a praotci, rozlišovali se tito lidé číslovkou: např. Démosthenés B (= bis, dvakrát; čti opět: Démosthenés Démosthenús). Tato praxe - rodinná homonymie - se mnohem později mohla stát duchovním základem číslování vladařských jmen. V hellénismu a hlavně v Alexandrii se objevila u homonymií přízviska, která se později projevila jako příjmení ve světu románském (Apollónios Rhodios, Apollónios Rhantés).

Stejně jako u Hellénů i Římané byli zapsáni do některé z 35 tribuí. Příslušnost k tribui, teritoriální jednotce, se dědila. Neřímská populace, která dostávala od 1. st. římské občanství, se hrdě hlásila k některé z původně městských tribuí. Především u vojáků byla taková „příslušnost“ i součástí jména. Do jedné tribue tak byla zapisována celé města či kmeny.

Jak se budou oficiálně Římané psát, o tom rozhodoval jeden z Caesarových zákonů z roku 46 (lex Iulia municipalis). Základem občanského římského jména bylo jméno rodové, nómen gentíle (např. Cornélius, Iúlius, Quinctílius), v našem pojetí »příjmení«. Před tímto jménem stálo praenómen, tedy »jméno« v našem pojetí (např. Gáius, Marcus, Servius). K těmto nezbytným jmenným složkám přistupovala cognómina, příjmení, původem z přezdívek jednotlivců. Později se připojovala k rodovým jménům, neboť posloužila k rozlišení větví rodu - např. Aeliové Hadriánové a Aeliové Paetové.
Na nápisech při plné titulatuře se ještě mezi rodové jméno a cognómen vkládalo ve zkratce jméno otce či dědy a na konec jméno tribue: L(ucius) Cornélius L(ucií) f(ílius) Sulla, tj. Lucius Cornélius Sulla, syn Luciův. Q(uintus) Sanquinius Q(uintí) f(ílius) Stel(latíná tribú), tj. Q. Sanquinius, syn Quintův, z tribue Stellatínské.

Adoptovaný syn používal rodové jméno a praenómen adoptujícího, ale používal na konci jména osobní cognómen svého původního rodového jména s koncovkou -ánus, např. C. Iúlius Caesar C. f. Octaviánus, čili Gáius Iúlius Caesar Octaviánus, syn Gáiův. Obdobně byla konstruována jména propuštěnců.

V císařské éře přestala zásada s adoptivní koncovkou fungovat a adoptovaní si brali jména bez zdůraznění jakékoli vazby na staré jméno rodové. Tak např. spoluvládce M. Aurélia v leetch 161-169 L. Vérus se narodil jako L. Ceionius Commodus. Byl přejmenován na L. Aelia Aurélia a L. Aurélia Véra.
Podobně byla utvářena jména ženská. Po provdání zůstávalo ženám původní jméno rodové.

Antický svět neznal jiného oslovení než tykání, a to i při oslovení vladařů nebo jinak významných osob. Oslovení císařů »pane«, domine (pův. jen pro otroky, oslovující své majitele), které odmítl Augustus, vyžadovali Caligula a Domitiánus, v dokumentech L. Septimius Sevérus, ale oficiálně ho zavedli až císaři Konstantínus I. (306 - 337 n. l.) a Licinius (308 - 324 n. l.). Před nimi Diocletiánus se dal oslovovat jako »dominus et deus«, pán a bůh/cf. Herrgott.

To vše ale ještě v singuláru. Plurális maiestátis/plurál majestátu, se poprvé v císařské kanceláři objevuje za chlapeckého Gordiána III. (vládl 238 - 244 n. l.), ale uchytil se až ve století 5. [v latinských dokumentech od 6. st. je panovníkovo jméno doprovázeno ještě zájmenem já - egó, to ale o tři staletí později zmizelo a od 12. století je místo »egó« nós - my (poprvé titulatury Nós NN deí grátiá Rómánórum Rex semper Augustus etc. použil císař Rudolf I. Habsburský].
Vykání jako stavovská uctivost pochází až ze 6. st. n. l.

 

Římské rody/gentés z republiky do císařství dlouho nevydržely. Tradiční aristokraté vyhynuli nejpozději do konce druhého století n. l. Výjimkou jsou pravděpodobně Aniciové, první z aristokratů, kteří se dali pokřtít, jejichž jména jsou doložena ještě v šestém st. n. l. Geneticky obecně platí, že mezi římskou smetánkou panovaly velmi volné vazby, urozené ženy často prošly mnoha urozenými ložnicemi a rod byl mnohdy uchováván adopcemi (to je asi také případ Aniciů). 

Římská praenomina, „první jména“

Mužská:
Appius (v rodu Claudiů), Aulus, Caeso (v rodu Fabiů), Decimus, Gaius, Gnaeus, Lucius, Manius, Marcus, Numerius, Publius, Quintus, Servius, Sextus, Spurius, Tiberius, Titus a Vibius.
Ženská: často podle pořadí dívky v rodině co do stáří, např. Prima, Secunda, Tertia, etc.

Nomina, „jména rodová“
Patricijská a plebejská jména rodová užívaly také ženy. Jejich omezený počet ukazuje exklusivitu republikánského Říma a podtrhuje široký záběr tzv. clientely:
Accius, Acilius, Aelius, Aemilius, Afranius, Annius, Antonius, Appuleius, Apustius, Aquillius, Atilius, Attius, Aufidius, Aurelius;
Caecilius,, Caedicius, Calpurnius, Carvilius, Cassius, Claudius, Clodius, Coelius, Cornelius, Cornificius, Coruncanius, Cremutius, Curius;
Decius, Domitius, Duilius;
Ennius, Fabius, Fabricius, Fannius, Flaminius, Flavius, Fufiu, Fulvius, Fundanius, Furius;
Gellius, Genucius, Hirtius, Hortensius, Hostilius;
Iulius, Iunius, Iuventius;
Labienus, Licinius, Livius, Lutatius;
Maccius, Mamilius, Manlius, Marcius, Marius, Minucius, Mummius, Munatius;
Nautius, Norbanus;
Octavius, Ogulnius, Opimius, Otacilius;
Papirius, Petillius, Pompeius, Pompiliu, Popillius, Pomponiu, Porcius, Postumius, Pupius;
Quinctius, Rupilius, Rutilius;
Scribonius, Sempronius, Sergius, Servilius, Sosius, Sulpicius;
Tarquinius, Terentius, Tullius;
Valerius, Vatinius, Vibius, Vipsanius, Volcacius, Volumnius.

cognomina, přízviska
Achaicus, Aemilianus, Afer, Africanus, Agrippa, Ahenobarbus, Albinus,, Allobrigicus, Arvina, Asiaticus, Asina;
Baliaricus, Barbula, Blaesus, Blasio, Brutus, Buteo;
Caecus, Caepio, Caesar, Caesoninus, Caiatinus, Calvus, Calvus, Canina, Carbo, Catalina, Cato, Catulus, Caudex, Caudinus, Celer, Censorinus, Centumalus, Cerc, Cethegus, Cicero, Cinna, Clepsina, Clodianus, Corculum, Corvus, Cotta, Crassus, Creticus, Crispinus, Crus, Curio, Cursor;
Decula, Dentatus, Diadematus, Dives, Dolabella, Drusu;
Eburnus, Etruscus;
Falto, Fimbria, Flaccus, Flaminius, Florus, Frugi, Fundulus;
Gallus, Geminus, Germanicus, Geta, Glabrio, Gracchus, Gurges;
Hispallus, Hypsaeus, Isauricus;
Labeo, Laenas, Laevinus, Lentulus, Lepidus, Libo, Licinius, Ligus, Livianus, Longinus, Longus, Lucullus, Lupus, Luscinus;
Macedonicus, Magnus, Malleolus, Mancinus, Marcellus, Maso, Matho, Maximus, Megellus, Merula, Messalla, Metellus, Murena, Mus;
Nasica, Nero, Nerva, Niger, Nobilior, Noctua;
Octavianus, Orestes;
Pacilus, Paetinus, Paetus, Pans, Papus, Papus, Paterculus, Paullus, Pennus, Pera, Philippus, Philo, Pictor, Piso, Pius, Plautus, Pollio, Porcina, Pulcher, Pullus, Purpurio;
Ravilla, Regulus, Rufinus, Rufus, Rullianus, Russus;
Sabinus, Salinator, Saverrio, Scaevola, Scipio, Serapio, Serranus, Servilianus, Silanus, Sophus, Spurinus, Strabo, Sulla, Sura;
Tamphilus, Tappulus, Thalna, Thermus, Torquatus, Tremulus, Tuditanus, Tullus, Turrinus;
Varro, Varus, Verrucosus, Vitulus, Vuls.

Římská elita: rody, géns/gentés, a jejich větve
• Accia, viz Attia
• Acerronia s přízviskem Proculus:
Cn. Acerronius Proculus, cos. 37 n. l.
• Acilia (plébéjský) s přízvisky: Aviola, Balbus, Faustinus, Glabrio, Rufus a Severus:
M´. Acilius Aviola, cos. roku 33; 2. cos. 54 n. l.; 3. cos. 122 n. l.; 4. cos. 239 n. l.
1. M´. Acilius Balbus, cos. roku 150; 2. cos. 114.
M´. Acilius Faustinus, cos. 210 n. l.
1. M´. Acilius Glabrio, cos. roku 191; (2) jeho stejnojmenný syn byl cos. 154, manž. Mucia; 3. cos. 67, manž. Aemilia; 4. cos. 91 n. l.; 5. cos. 124 n. l.; 6. cos. 152 n. l.; 7. cos. suff. roku 186 n. l.; 8. cos. 256 n. l.
M´. Acilius Rufus, cos. suff. 102 n. l.
M´. Acilius Severus, cos. 323 n. l.
• Acutia, s přízviskem Nerva:
Acutius Nerva, cos. 100 n. l.
• Aebutia (patricijský) s přízvisky Cornicen, Flavus, Helva,:
T. Aebutius Helva Flavus, cos. 499; měl syna jménem L. Aebutius Helva Flavus, cos. 463
Postumus Aebutius Helva Cornicen, cos. roku 442
• Aelia (plébéjský) s přízvisky Catus, Aemilianus, Gallus, Gracilis, Lamia, Ligus, Messalla, Paetus, Scorpianus, Seianus, Staienus, Stilo, Tubero a Volusus:
Aelius, cos. suff. 193 n. l.
Aemilius Aelianus, viz Aemilia
Sex. Aelius Catus, cos. roku 4 n. l.
L. Aelius Lamia, cos. roku 3 n. l.
L. Aelius Lamia Aemilianus (adoptován), cos. suff. 80 n. l., manž. Domitia Longina, d. Corbulonova
P. Aelius Ligus, cos. 172
Sex. Aelius Messalla Volusus, cos. roku 5 n. l.
P. Aelius Paetus, cos. 337
C. Aelius Paetus, cos. 286
Q. Aelius Paetus, zemřel roku 216; měl dva syny: z nich P. Aelius Paetus, cos. 201, censor roku 199, zemřel roku 171, druhý Q. Aelius Paetus byl cos. roku 167. Jeho syn Sex. Aelius Paetus byl cos. 198 a censor roku 194
[...] Aelius Scorpianus, cos. suff. roku 276 n. l.
L. Aelius Sejanus, cos. 31 n. l.
Q. Aelius Tubero, manž.: Aemilia (cf. pod Aemilia)
Q. Aelius Tubero, cos. 11

• Aemilia (patricijský) s přízvisky Aelianus, Barbula, Bucas, Iuncus, Lepidus, Livianus, Macedonicus, Mamercus n. Mamercinus, Paullus, Papus, Paullus, Porcina, Privernas, Regillus, Scaurus:
Mam. Aemilius, cos. suff. 21 n. l.
L. Aelius Lamia Aemilianus; viz pod Aelia
[...] Aemilius Aelinanus, adoptován, cos. rok 116 n. l., cf. pod Aelia
Q. Aemilius Barbula, cos. 317 a 311. Jeho synem byl L. Aemilius Barbula, cos. roku 281, jehož synem byl M. Aemilius Barbula, cos. 230
[...] Aemilius Iuncus, cos. suff. roku 182 n. l.
M. Aemilius Lepidus, cos. 285. Jeho synem byl M. Aemilius Lepidus, který měl dva syny: M. Aemilius Lepidus cos. roku 232, a M. Aemilius Lepidus. Synem tohoto byl M. Aemilius Lepidus, jehož synem byl M. Aemilius Lepidus, cos. roku 158. Měl syna M. Aemilius Lepidus, jehož adoptivním synem M. Aemilius Lepidus Livianus, cos. 77, viz Livia, vlastním synem byl M. Aemilius Lepidus, cos. roku 66.
M. Aemilius Lepidus, cos. 232 (zemřel roku 216). Měl tři syny: M. Aemilius Lepidus, jehož synem byl M. Aemilius Lepidus, cos.  175. Druhým synem cos. roku 232 byl L. Aemilius Lepidus, censor 179, třetím Q. Aemilius Lepidus.
M. Aemilius Lepidus cos. –175 měl syna M. Aemilius Lepidus, který měl tři syny: M. Aemilius Lepidus Porcina, cos. 137, M. Aemilius Lepidus, cos. 126 a Q. Aemilius Lepidus. Poslední měl syna M. Aemilius Lepidus, cos. 78 (zemřel roku 77). Jeho manž. Se jmenovala Appuleia, měl s ní dva syny: L. Aemilius Lepidus, cos. 50, a M. Aemilius Lepidus, cos. roku 46 a 42 (zemřel roku 41). Jeho manž. Byla Iunia a jejich synem M. Aemilius Lepidus (zemřel roku 30).
L. Aemilius Lepidus, cos. roku 50, měl syna Paullus Aemilius Lepidus, cos. 34, ženat s Cornelií. Jejich třemi dětmi byli L. Aemilius Paullus cos. roku 1 n. l., M. Aemilius Paullus Lepidus, cos. 6 n. l. a Aemilia Lepida. Cos. roku 1 n. l. byl ženat s Iulií (II.), dc. M. Claudius Marcellus (zemřela roku 28). Měli dvě děti: M. Aemilius Lepidus, zemřel roku 39 (jeho manž. byla Drusilla, dc. Germanika I.) a Aemilia Lepida, provdaná za Ap. Iulia Silana Drusa III. (zemřel 33).

Q. Aemilius Lepidus, cos. 21
M. Aemilius Lepidus, cos. 11 n. l.
L. Aemilius Mamercus, cos. v letech 484, 478 a 473. Měl syna Tib. Aemilius Mamercus, cos. 470 a 467
Mam. Aemilius Mamercus, dict. 437 a 433, měl dva syna: Mam. Aemilius Mamercus, cos. 410, censor  roku 418, a L. Aemilius Mamercus. Jeho synem byl L. Aemilius Mamercus, cos. let 366 a 363, jehož synem byl L. Aemilius Mamercus. Jeho synem byl L. Aemilius Mamercus Privernas, cos. v letech 341 a 329, dict. roku 335 a 316
Tib. Aemilius Mamercus, cos. 339
M. Aemilius Papus, dict. 321
Q. Aemilius Papus, cos. let 282 a 278, cens. 275. Měl syna [...] Aemilius Papus, jehož synem byl L. Aemilius Papus, cos. roku 225 a cens. 220.
M. Aemilius Paullus, cos. 302, dict. 301. Jeho synem byl M. Aemilius Paullus, cos. roku 255, jeho synem L. Aemilius Paullus, cos. let 219 a 216 (padl u Cann). Měl dvě děti: L. Aemilius Paullus Macedonicus, cos. let 182 a 168, cens. 164 (zemřel roku 160), jehož manž. se jmenovala Papiria, a Aemilii, provdanou za P. Cornelius Scipio Africanus.
Pět dětí vítěze nad Makedony: [...] Aemilius Paullus - později Q. Fabius Maximus Aemilianus, [...] Aemilius Paullus - později M. Livius Drusus Aemilianus, [...] Aemilius Paullus - později P. Cornelius Scipio Africanus Aemilianus, Aemilia (I.), manž. Q. Aelius Tubero, a Aemilia (II.), provdaná za M. Porcius Cato Licinianus.
M. Aemilius Scaurus, cos. 115, cens. 109, zemřel roku 89. Ženat s Caecilií, dvě děti: M. Aemilius Scaurus, ženatý s Mucia, a Aemilia, provdaná za M´. Acilius Glabrio

• Afrania (plébéjský) s přízvisky Dexter, Hanniballianus, Stellio, a Syagrius:
L. Afranius cos. 60
[...] Afranius Dexter, cos. suff. 98 n. l.
[...] Afranius Hanniballianus, cos. 292 n. l.
[...] Afranius Syagrius, cos. 382 n. l.

• Aia s přízviskem Sanctus:
T. Aius Sanctus, cos. suff. roku 185 n. l.

• Aiacia s přízviskem Crescentianus a Modestus:
Q. Aiacius Modestus Crescentianus, cos. suff. 228 n. l.

• Albia s přízviskem Carrinas
Bez dokladu

• Alfenia s přízviskem Varus:
P. Alfenius Varus cos. roku 2 n. l.

• Alfidia s přízviskem Herennianus:
L. Alfidius Herennianus, cos. 171 n. l.

• Allia s přízviskem Maximus:
Q. Allius Maximus cos. suff. roku 49 n. l.

• Anicia s přízvisky Acilius, Bassus, Boetus, Faustus, Gallus, Glabrio, Hermogianus, Iulianus, Manlius, Maximus, Olybrius, Paullinus, Petronius, Probianus, Probinus a Probus, Severinus:
[...] Anicius Acilius Glabrio Faustus, cos. 438 n. l.
[...] Anicius Bassus, cos. 408 n. l.
L. Anicius Gallus, cos. roku 160
[...] Anicius Hermogianus Olybrius, cos. 395 n. l.
[...] Anicius Iulianus, cos. 322 n. l.
[...] Anicius Manlius Severinus Boetus, cos. 510 n. l.
Flavius Anicius Maximus, cos. roku 523 n. l.
Sex. Anicius Paullinus, cos. suff. 325 n. l.
Sex. Anicius Petronius Probus, cos. 371 n. l.
[...] Anicius Petronius Probus, cos. 406 n. l.
[...] Anicius Probianus, cos. 471 n. l.
[...] Anicius Probinus, cos. 395 n. l.
[...] Anicius Probus, cos. 525 n. l.

Anicius Faustus Albinus Basilius, cos. 541 v Kónstantínopoli

• Annaea s přízviskem Seneca (bratr: Mela):
L. Annaeus Seneca, cos. suff. roku 62 n. l.

• Annia (plébéjský)s přízviskem Anullinus, Arrianus, Asellus, Atilius Bradua, Bassus, Bellienus, Cimber, Fabianus, Flavius, Largus, Libo, Luscus a Luscus Rufus, Maximus, Milo, Trebonius Gallus, Verus:
C. Annius Anullinus, cos. roku 295 n. l.
L. Annius Arrianus, cos. 243 n. l.
[...] Annius Atilius Bradua, cos. 160 n. l.
L. Annius Bassus, cos. suff. 70 n. l.
L. Annius Fabianus, cos. 201 n. l.
M. Annius Flavius Libo, cos. 204 n. l.
L. Annius Largus, cos. suff. 110 n. l.
C. Annius Largus, cos. 147 n. l.
M. Annius Libo, cos. 128 n. l.
T. Annius Luscus, cos. roku 153. Jeho s. byl T. Annius Luscus Rufus, cos. roku 128.
L. Annius Maximus, cos. 207 n. l.
Ap. Annius Trebonius Gallus, cos. 108 n. l.

• Antia s přízviskem Aulus, Briso, Iulius, Pollio, Quadratus, Restio, Torquatus:
C. Antius Iulius Quadratus, cos. 105 n. l.
C. Antius Iulius Torquatus, cos. suff. 93 n. l.
[...] Antius Pollio, cos. 155 n. l.

• Antistia (plébéjský) s přízviskem Burrus, Labeo, Mundicus, Reginus, Rusticus, Verus či Vetus:
L. Antistius Mundicus Burrus, cos. 181 n. l.
L. Antistius Rusticus, cos. suff. 90 n. l.
C. Antistius Verus, cos. roku 30. Měl s. C. Antistius Verus, cos. roku 6 př. n. l. Jeho syny byli C. Antistius Vetus, cos. 23 n. l., a L. Antistius Vetus, cos. suff. 28 n. l.
Synem cos. roku 23 n. l. byl C. Antistius Vetus, cos. 50 n. l., jeho s. L. Antistius Vetus, cos. 55 n. l.
C. Antistius Vetus, cos. 96 n. l.
L. Antistius Vetus, cos. 116 n. l.
[...] Antistius Vetus, cos. 150 n. l.

• Antonia (plébéjský) s přízvisky Creticus, Hiberus, Marcellinus, Merenda, Pietas, Rufinus, Sabinus:
M. Antonius (řečník), cos. roku 99, cens. 97, zemřel roku 87. Měl dva syny: M. Antonius Creticus a - C. Antonius, cos. roku 63. Manž. Cretica byla Numitoria a Iulia, s nimiž měl tři syny: M. Antonius, cos. roku 44 a 34 (vzal si život roku 30), C. Antonius a L. Antonius Pietas, cos. 41, cens. 42. Chotí triumvira M. Antonia byla Fadia, Antonia, Fulvia, Octavia (dc. C. Octavia, která zemřela roku 11), Kleopatrá VIII. (vzala si život roku 30). Měl s nimi osm dětí: Antonia (I.), M. Antonius, Iulius Antonius, cos. roku 10, manž. Marcelly, Antonia (II.), provdaná za L. Domitius Ahenobarbus, a Antonia (III.) (zemřela roku 38), provdána za Drusa I. (zemřel roku 9 př. n. l.).
M. Antonius Hiberus, cos. 133 n. l.
[...] Antonius Marcellinus, cos. 341 n. l.
M. Antonius Rufinus, cos. 131 n. l.
[...] Antonius Sabinus, cos. 316 n. l.

• Appia s přízviskem Maximus:
L. Appius Maximus, cos. 163 n. l.

• Apronia s přízviskem Caesianus:
L. Apronius, cos. suff. 8 n. l.
L. Apronius Caesianus cos. 39 n. l.

• Apuleia n. Appuleia (plébéjský) s přízvisky Decius n. Decianus, Pansa a Saturninus:
Sex. Apuleius, cos. 29
M. Apuleius, cos. 20
Sex. Apuleius cos. 14 n. l.
Q. Apuleius Pansa, cos. roku 300

• Apustia s přízviskem Fullo:
L. Apustius Fullo cos. Roku 226

• Aquilia n. Aquillia (patricijský i plébéjský) s přízvisky Corvus, Crassus, Florus, Gallus, Iulianus, Nepos, Tuscus:
M´. Aquillius, cos. 129. Jeho synem byl M´. Aquillius Nepos, cos. roku 101
C. Aquillius Florus, cos. 259
M´. Aquillius Iulianus, cos. 38 n. l.
C. Aquillius Tuscus, cos. 487

• Aradia s přízvisky Paternus, Rufinus, Rufinus Optatus Aelianus, Valerius Proculus Populanius:
[...] Aradius Paternus, cos. suff. (?)
Q. Aradius Rufinus, cos. suff. (?)
Q. Aradius Rufinus Optatus Aelianus, cos. suff. (?)
L. Aradius Valerius Proculus Populanius, cos. suff. roku 340 n. l.

• Arria s přízvisky Antoninus a Pudens:
T. Arrius Antoninus, cos. suff. 69 n. l.
L. Arrius Pudens, cos. 165 n. l.

• Arruntia
L. Arruntius, cos. roku 22. Jeho synem byl L. Arruntius, cos. roku 6 n. l.

• Articuleia s přízviskem Paetinus n. Paetus:
Q. Articuleius Paetinus, cos. 123 n. l.
Sex. Articuleius Paetus, cos. 101 n. l.

• Asinia (plébéjský) s přízvisky Agrippa, Celer, Dento, Gallus, Marcellus, Philo, Pollio, Praetextatus, Saloninus, Verrucosus:
M. Asinius Agrippa, cos. 25 n. l., zemřel roku následujícího
L. Asinius Gallo, cos. 62 n. l.
M. Asinius Marcellus, cos. 54 n. l.
C. Asinius Philo, cos. roku 40. Jeho syn C. Asinius Gallus Saloninus, cos. roku 8, zemřel roku 30 n. l. Jeho synem byl [...] Asinius Celer
C. Asinius Pollio, cos. 23 n. l.
[...] Asinius Pollio Verrucosus, cos. 81 n. l.
C. Asinius Praetextatus, cos. 242 n. l.

• Ateia s přízviskem Capito:
C. Ateius Capito, cos. suff. 5 n. l.

• Aternia (patricijský) Varrus Fontinalis.
A. Aternius Varrus Fontinalis cos. 454

• Atia (plébéjský) s přízviskem Balbus, Labienus, Rufus, Varus:
M. Atius Balbus, ženatý s Iulií, viz tam.

• Atilia (plébéjský) s přízvisky Bulbus, Calatinus n. Cacatinus, Longus, Metilius Bradua, Regulus Celenus, Regulus Serranus, Severus a Titianus:
C. Atilius Balbus, cos. 245 a roku 235, cens. 234
C. Atilius Calatinus, cos. 258 a 254, dict. 249, cens. 247
M. Atilius Metilius Bradua, cos. roku 108 n. l.
M. Atilius Regulus Celenus, cos. 335. Byl otcem M. Atilius Regulus, cos. roku 294, jehož synem byl M. Atilius Regulus, cos. 267 a 256. Neúspěšný vojevůdce měl syny M. Atilius Regulus, cos. 227 a 217, cens. 214, a C. Atilius Regulus, cos. 225
C. Atilius Regulus Serranus, cos. 257 a 250. Jeho syn C. Atilius Serranus měl tři potomky: C. Atilius Serranus, A. Atilius Serranus, cos. 170 a M. Atilius Serranus
Sex. Atilius Serranus, cos. 136.
Caius Atilius Serranus, cos. 106
[...] Atilius Severus, cos. suff. 182 n. l.
T. Atilius Titianus cos. 127 n. l.

• Atimia (plébéjský) s přízviskem Labeo
• Attia n. Accia s přízviskem Verus

• Aufidia s přízviskem Fronto, Luscus, Marcellus, Orestes, Victorinus Mucinus:
M. Aufidius Fronto, cos. 199 n. l.
C. Aufidius Marcellus, cos. suff. 226 n. l.
Cn. Aufidius Orestes, cos. roku 71
C. Aufidius Victorinus, cos. 183 n. l.
C. Aufidius Victorinus Mucinus, cos. 200 n. l.

• Aulia (plébéjský) s přízviskem Cerretanus:
Q. Aulius Ceretanus, cos. 323 a 319

• Aurelia (plébéjský) s přízvisky Cassiodarus Senator, Cotta, Fluvus, Gallus, Gordianus, Orestes, Scaurus, Severus, Symmachus:
Magnus Aurelius Cassiodarus Senator, cos. 514 n. l.
C. Aurelius Cotta, cos. 252 a 248, cens. 241
C. Aurelius Cotta, cos. 200
L. Aurelius Cotta, cos. 144
L. Aurelius Cotta, cos. 119
C. Aurelius Cotta, měl tři syny: 1. C. Aurelius Cotta, cos. 75, zemřel roku 70. S manž. Rutilií měli dvě děti, L. Aurelius Cotta Jr., cos. 65, cens. 64, a Aurelia, manž. C. Iulia Caesara; 2. M. Aurelius Cotta, cos. 74, jehož manž. byla Rutilia (ii.); 3. L. Aurelius Cotta
M. Aurelius Cotta, cos. 20 n. l.
L. Aurelius Gallus, cos. 174 n. l.
L. Aurelius Gallus, cos. 198 n. l.
[...] Aurelius Gordianus, cos. suff. 275 n. l.
L. Aurelius Orestes, cos. 157. Jeho syn L. Aurelius Orestes, cos. 126, měl syna L. Aurelius Orestes, cos. 103
M. Aurelius Scaurus, cos. 108
M. Aurelius Severus, cos. suff. 171 n. l.
Q. Aurelius Symmachus, cos. 391 n. l.
Q. Aurelius Symmachus cos. 446 n. l.

• Auria
• Aurunculeia (plébéjský) s přízviskem Cotta
• Autronia s přízviskem Paetus:
P. Autronius Paetus, cos. 65
P. Autronius Paetus, cos. 33

• Axia (plébéjský) s přízviskem Naso

• Baebia (plébéjský) s přízvisky Dives, Herennia, Macer, Sulca, Tamphilus n. Tampilus:
[...] Baebius Macer, cos. suff. 101 n. l.
[...] Baebius Tamphilus. Měl dva syny: Cn. Baebius Tamphilus, cos. 182, a M. Baebius Tamphilus, cos. roku 181

• Bellicia s přízviskem Natalis a Torquatus:
C. Bellicius Natalis, cos. suff. 68 n. l.
C. Bellicius Torquatus, cos. 124 n. l.
C. Bellicius Torquatus, cos. 143 n. l.

• Bruttia s přízvisky Praesens, Quinctius Crispinus:
C. Bruttius Praesens, cos. 139 n. l. Syn C. Bruttius Praesens, cos. 153 n. l., měl dvě děti: 1. C. Bruttius Praesens, cos. suff. et 180 n. l., otec C. Bruttius Praesens, cos. 217 n. l.; 2. Bruttia Crispina, císařovna (zemřela roku 183 n. l.), manž. Commodova
C. Bruttius Praesens, cos. 246 n. l.
L. Bruttius Quinctius Crispinus, cos. 187 n. l.
L. Bruttius Quinctius Crispinus, cos. 224 n. l.

• Caecilia (plébéjský) s přízvisky Bassus, Calvus, Classicus, Macedonicus, Menter, Metellus Balearicus, Metellus Caprarius, Metellus Celer, Metellus Creticus, Metellus Creticus Silanus, Metellus Dalmaticus, Metellus Denter, Metellus Diadematus, Metellus Nepos, Metellus Numidicus, Metellus Pius Scipio, Niger, Pinna, Rufus, Simplex:
C. Caecilius Classicus, cos. suff. 102 n. l.
L. Caecilius Metellus Denter, cos. 284
L. Caecilius Metellus, cos. 251 a 247, dict. 224, zemřel roku 221. Měl tři syny: 1. L. Caecilius Metellus, cos. 206, dict. 205, jehož syny byli Q. Caecilius Macedonicus, cos. 143, a L. Caecilius Calvus, cos. 142; 2. L. Caecilius Metellus; 3. M. Caecilius Metellus
Q. Caecilius Macedonicus, cos. 143, cens. 131. Měl šest dětí: 1. Q. Caecilius Metellus Balearicus, cos. 123, cens. 120. Jeho dětmi byly Caecilia (iii.), manž. Ap. Claudia Pulchera., a Q. Caecilius Metellus Nepos, cos. 98. Jeho syny byli Q. Caecilius Metellus Celer, cos. 60 (zemřel roku 59), ženatý s Claudií, a Q. Caecilius Metellus Nepos, cos. roku 57; 2. L. Caecilius Metellus Diadematus, cos. 117; 3. M. Caecilius Metellus, cos. 115; 4. C. Caecilius Metellus Caprarius, cos. 113, cens. 102; 5. Caecilia (i.), provdaná za C. Sevilius Vatia; 6. Caecilia (ii.), manž. P. Cornelius Scipio Nasica
L. Caecilius Calvus, cos. 142. Měl tři děti: 1. L. Caecilius Metellus Dalmaticus, cos. 119, cens. 115. Jeho dcerou byla Caecilia, manž. M. Aemilius Scaurus (zemřel roku 89) a L. Cornelius Sulla Felix (zemřel roku 78); 2. Q. Caecilius Metellus Numidicus, cos. 109; 3. Caecilia, manž. L. Licinius Lucullus
Q. Caecilius Metellus Numidicus, cos. 109, cens. 102. Jeho synem byl Q. Caecilius Metellus Pius, cos. 80, zemřel roku 64; adoptoval Q. Caecilius Metellus Pius Scipio, cos. 52, zemřelého roku 46 (srov. rod Corneliů), manž. Lepida. Jejich dcerou byla Cornelia, manž. P. Licinius Crassus, a Cn. Pompeia Magna (zemřel roku 48)
Q. Caecilius Metellus měl tři syny: 1. Q. Caecilius Metellus Creticus, cos. 69, jehož synem byl Q. Caecilius Metellus Creticus a jeho synem byl Q. Caecilius Metellus Creticus Silanus, cos. roku 7 n. l.; 2. L. Caecilius Metellus, cos. 68 (kdy také zemřel). Jeho synem byl Caecilius Metellus Creticus; 3. M. Caecilius Metellus, jehož synem byl M. Caecilius Metellus
C. Caecilius Rufus, cos. 17 n. l.
Cn. Caecilius Simplex, cos. suff. 69 n. l.

• Caecina s přízviskem Largus a Paetus:
C. Caecina Largus, cos. 42 n. l.
C. Caecina Paetus, cos. suff. 70 n. l.

• Caedicia (plébéjský) s přízviskem Noctua:
Q. Caedicius cos. 256
Q. Caedicius Noctua, cos. 289, cens. 283

• Caeionia s přízvisky Iulianus, Rufius Albinus a Rufus Volusianus:
P. Caeionius Iulianus, cos. 325
[...] Caeionius Rufius Albinus, cos. 335 n. l.
C. Caeionius Rufus Volusianus, cos. suff. 314 n. l.

• Caelia viz Coelia
• Caesonia. S přízvisky Ovinius Bassus a Paetus:
L. Caesonius Ovinius Bassus, cos. suff. 284 n. l.
C. Caesonius Paetus, cos. 61 n. l.

• Calidia
• Calpurnia (plébéjský) s přízvisky Bestia, Bibulus, Domitius Dexter, Piso Caesoninus, Piso Crassus, Piso Crassus Frugi, Piso Crassus Frugi Licinianus, Piso Galerianus, Piso Frugi Licinianus, Scipio Orfitus:
L. Calpurnius Bestia, cos. 111
M. Calpurnius Bibulus, cos. 59
Ser. Calpurnius Domitius Dexter, cos. 225 n. l.
C. Calpurnius. Měl dva syny. 1. C. Calpurnius Piso, který měl dva syny: 1a. C. Calpurnius Piso, cos. 180 (zemřel t. r.), manž. Quarta Hostilia. Měli syna Q. Calpurnius Piso, cos. 135, a adoptovali L. Calpurnius Piso Caesoninus, cos. roku 148; 2a. L. Calpurnius. Měl syna L. Calpurnius Piso Frugi, cos. 133 a cens. 120, který měl syna L. Calpurnius Piso Frugi. Jeho dětmi byly: 1b. L. Calpurnius Piso Frugi, jehož synem byl L. Calpurnius Piso Frugi, manž. Tullia, zemř. roku 43; 2b. M. Pupius Piso Frugi Calpurnianus, viz rod Pupiů; 2. Cn. Calpurnius Piso, bratr č. 1, měl syna Cn. Calpurnius Piso, jehož synem byl Cn. Calpurnius Piso, cos. 139
L. Calpurnius Piso Caesoninus, cos. 148. Jeho synem byl L. Calpurnius Piso Caesoninus, cos. 112, jehož synem byl L. Calpurnius Piso Caesoninus, ženatý s Calventií. Měli syna L. Calpurnius Piso Caesoninus, cos. 58 a cens. 50, jehož manž. byla Rutilia. Měli dvě děti: 1. L. Calpurnius Piso Caesoninus, cos. roku 15 (zemřel roku 32 n. l.), ženatý s Licinií. Jejich dcerou byla Calpurnia, manž. L. Nonius Asprenas; 2. Calpurnia, manž. C. Iulius Caesar, Božský Iulius, zemř. 44
Cn. Calpurnius Piso, cos. 139. Z jeho potomstva vynikli Cn. Calpurnius Piso, cos. 23, který měl dvě děti: 1. Cn. Calpurnius Piso, cos. roku 7 (zemřel roku 20 n. l.). S manž. Plancinou měli děti: 1a. Cn. (později L.) Calpurnius Piso, cos. 27 n. l. Jeho synem byl L. Calpurnius Piso, cos. 57 n. l. (zemřel roku 70 n. l.), jeho manž. byla Licinia Magna. Měli dceru Calpurnii a adoptovali L. Calpurnius Piso Frugi Licinianus (srov. pod rodem Liciniů); 2a. M. Calpurnius Piso; 2. L. Calpurnius Piso, cos. roku 1 př. n. l. Měl dvě děti: 1. L. Calpurnius Piso a 2. Calpurnia
C. Calpurnius Piso, cos. 67
C. Calpurnius Piso, cos. suff. 41 n. l., zemřel roku 65 n. l. Jeho manž. byla Livia Orestilla a Atia Galla, syn se jmenoval Calpurnius Piso Galerianus (zemřel roku 70 n. l.)
C. Calpurnius Piso Crassus Frugi Licinianus, cos. suff. 87 n. l. (srov. u rodu Liciniů), ženatý s Agedia Quintina.

• Calvisia s přízvisky Sabinus, Ruso a Tullus Ruso:
C. Calvisius Sabinus, cos. 39
C. Calvisius Sabinus, cos. 4
C. Calvisius Sabinus, cos. 26 n. l.

• Carrinas
C. Carrinas, cos. roku 43

• Carvilia (plébéjský) s přízvisky Maximus a Maximus Ruga:
Sp. Carvilius Maximus, cos. 293 a 272, otec Sp. Carvilius Maximus Ruga, cos. 234 a 228

• Cassia (patricijský) s přízviskem Viscellinus:
Sp. Cassius Viscellinus cos. let 502, 493 a –486, zemřel roku následujícího

• Cassia (plébéjský) s přízvisky Dio, Hemina, Longinus, Longinus Ravilla, Longinus Varus, Parmensis, Sabaco, Varus:
[...] Cassius Dio, cos. suff. roku 229 n. l.
[...] Cassius Dio, cos. 291 n. l.
C. Cassius Longinus, cos. 171 a cens. 154. Byl otcem C. Cassius Longinus, cos. 124
Q. Cassius Longinus, cos. 164. Měl dva syny: 1. Q. Cassius Longinus, jehož synem L. Cassius Longinus, cos. 107; 2. L. Cassius Longinus Ravilla, cos. 127 a cens. 125. Jeho synem byl C. Cassius Longinus, cos. 96
L. Cassius Longinus, cos. suff. roku 11 n. l.
L. Cassius Longinus, cos. 30 n. l., zemřel 36 n. l., ženatý s Drusillou, dc. Germanica I.
C. Cassius Longinus, cos. suff. 30 n. l.
C. Cassius Longinus Varus, cos. 73

• Catia s přízvisky Clementinus a Sabinus:
Sex. Catius Clementinus, cos. 230 n. l.
P. Catius Sabinus, cos. suff. 216 n. l.

• Catilia s přízviskem Severus

• Ceionia s přízvisky Commodus Verus, Rufius Albinus a Silvanus:
[...] Ceionius Rufius Albinus, cos. 335 n. l.
M. Ceionius Silvanus, cos. 156 n. l.

• Cervonia s přízviskem Papus:
C. Cervonius Papus, cos. 243 n. l.

• Cestia s přízviskem Gallus a Camerinus:
C. Cestius Gallus Camerinus, cos. 35 n. l.

• Claudia (patricijský a plébéjský) s přízvisky Asellus, Atticus, Atticus Herodes, Aurelius Aristobulus, Aurelius Quintianus, Caecus (patricijský), Canina, Candex (patricijský), Centho n. Cento (patricijský), Centho n. Cento Inregillensis, Crassus n. Crassinus (patricijský), Crassus n. Crassinus Inregillensis, Fuscus Salinctor, [Glycia], Iulianus, Lentulus, Lentulus Marcellinus, Marcellus, Marcellus Aeserninus, Nero, Nero Drusus, Nero Drusus Germanicus, Pompeianus, Pulcher, Pulcher Lentulus (oba patricijské), Sabinus Inregillensis (patricijský), Severus, Severus Proculus, Sulpicianus:
Ti. Claudius Atticus Herodes, cos. 143 n. l.
Ti. Claudius Aurelius Aristobulus, cos. 285 n. l.
Ti. Claudius Aurelius Quintianus, cos. suff. (?)
L. Tiberius Claudius Aurelius Quintianus, cos. 235 n. l.
C. Claudius Cinna, cos. 285 a 273
Ti. Claudius Fuscus Salinator, cos. roku 118 n. l.
[M. Claudius Glycia, dict. 249, sluha P. Claudia Pulchera, cos. roku 249]
Ap. Claudius Iulianus, cos. suff. 224 n. l.
Ti. Claudius Iulianus, cos. suff. 238 n. l.
Ti. Claudius Marcus Ap. Atilius Bradua, cos. 185 n. l.
Attius Clausus Inregillensis posléze Ap. Claudius Sabinus Inregillensis, cos. 495. Rosdu sabínského přišel do Říma roku 504. Měl dva syny: 1. Ap. Claudius Sabinus Inregillensis, cos. 471 (zemřel následujícího roku). Jeho synové: 1a. Ap. Claudius Crassus, cos. 451, a 2a. Ti. Claudius Nero. Mezi potomky tohoto patřili C. Claudius Nero, cos. 207 a cens. 204, a Ti. Claudius Nero, cos. roku 202; 2. C. Claudius Sabinus Inregillensis, cos. 460 (zemřel roku 446)
Ap. Claudius Crassus, cos. 451, zemřel následujícího roku. Mezi jeho potomky patřil: Ap. Claudius Crassus, otec Ap. Claudius Crassus Inregillensis, dict. 362. Jeho synem byl Ap. Claudius Crassus Inregillensis, cos. 349, dict. 348 a 337. Jeho synem byl Ap. Claudius Caecus, cos. 307 a 296, cens. 312. Měl dva syny: 1. C. Claudius Canina, cos. 285 a 273, a 2. Ap. Claudius Caudex, cos. 264. C. Claudius Canina měl tři syny: 1. Ap. Claudius Crassus, cos. 268; 2. P. Claudius Pulcher, cos. 249, jehož synem byl Ap. Claudius Pulcher, cos. –212 (viz níže); 3. C. Claudius Centho, cos. 240, cens. 225. Jeho synem byl C. Claudius Centho Inregillensis, dictateur 213, a jeho syny C. Claudius Centho a Ap. Claudius Centho
Ap. Claudius Pulcher, cos. 212, měl tři syny: 1. Ap. Claudius Pulcher, cos. 185, jehož synem byl Ap. Claudius Pulcher, ženatý s Antistií. Měli dvě děti: Ap. Claudius Pulcher, cos. 143 (srov. níže), a Claudia, manž. Ti. Sempronius Gracchus; 2. P. Claudius Pulcher, cos. 184; 3. C. Claudius Pulcher, cos. 177, cens. 169. Jeho synem byl C. Claudius Pulcher Lentulus, cos. 130, který měl dva syny: 1. Ap. Claudius Pulcher, jehož synem byl C. Claudius Pulcher, cos. 92; 2. C. Claudius Pulcher, jehož synem byl Ap. Claudius Pulcher, cos. 79
Ap. Claudius Pulcher, cos. -143, cens. 136, měl dvě děti: Claudia (i.), manž. L. Marcius Philippus, a Ap. Claudius Pulcher, který měl s chotí Caecilií sedm dětí: 1. Ap. Claudius Pulcher cos. 54 a cens. 50; 2. [...] Claudius Pulcher posléze M. Livius Drusus Claudianus (srov. rod Liviů); 3. C. Claudius Pulcher. Jeho syny byli Ap. Claudius Pulcher, cos. 38, a Ap. Claudius Pulcher; 4. P. Claudius Pulcher měl dva syny: P. Claudius Pulcher a Claudia „císařovna“, manž. Augustova; 5. Claudia (ii.), manž. Q. Marcius Rex (zemřel roku 60); 6. Claudia (iii.), manž. Q. Caecilius Metellus Celer (zemřel roku 59); 7. Claudia (iv.), manž. L. Licinius Lucullus
M. Claudius Marcellus, cos. 331, dict. 327. Jeho syn M. Claudius Marcellus, cos. 287, měl syna M. Claudius Marcellus, jehož synem byl M. Claudius Marcellus, cos. 222, 215, 214, 210 a 208 (zemřel roku 208). Měl dva syny: 1. M. Claudius Marcellus, cos. 196, cens. 189, jehož synem byl M. Claudius Marcellus (viz zde níže), cos. 166, 155 a 152; 2. M. Claudius Marcellus, cos. 183
M. Claudius Marcellus, cos. 166, 155 a 152, měl syna M. Claudius Marcellus, který měl dva syny: 1. M. Claudius Marcellus se dvěma syny: M. Claudius Marcellus, cos. 51 (zemřel roku 46), a C. Claudius Marcellus. cos. 49; 2. C. Claudius Marcellus měl syna C. Claudius Marcellus, cos. 50 (zemřel roku 41), manž. Octavia, dc. C. Octavia (zemř. roku 11 n. l.). měli tři děti: 1. M. Claudius Marcellus (zemřel 23), ženatý s Iulií I., dc. Augustovou (zemřela roku 14 n. l.); 2. Marcella, provdaná za M. Vipsanius Agrippa a Iulia Antiocha; 3. Marcella
M. Claudius Marcellus měl dva syny: 1. M. Claudius Marcellus Aeserninus. Jeho synem byl M. Claudius Marcellus Aeserninus, jeho M. Claudius Marcellus Aeserninus, cos. 22, ženatý s Asinií. Jejich synem byl M. Claudius Marcellus Aeserninus; 2. P. Claudius Lentulus Marcellinus, manž. Cornelia, jejich synem byl Cn. Claudius Lentulus Marcellinus, cos. 56, jeho synem byl P. Claudius Lentulus Marcellinus. Jeho synem P. Claudius Lentulus Marcellinus, cos. 18
Ti. Claudius Pompeianus, cos. suff. roku 173, ženatý s Annia Aurelia Galeria Lucilla, dc. M. Aurelia Antonina, zemřela roku 172 n. l.
[...] Claudius Pompeianus, cos. 231 n. l.
Ti. Claudius Sacerdos, cos. 100 n. l.
Cn. Claudius Severus, cos. 146 n. l
Ti. Claudius Severus, cos. 200 n. l.
Cn. Claudius Severus, cos. 235 n. l.
Cn. Claudius Severus, cos. suff. 173 n. l.
Ti. Claudius Severus Proculus, cos. 200 n. l.
Flavius Claudius Sulpicianus, cos. suff. 193 n. l.

• Clavia s přízviskem Rufus:
M. Clavius Rufus, cos. suff. 45 n. l.

• Clodia s přízvisky Crispinus, Hermogianus Olybrius, Licinus, Pompeianus, Vibius Varus:
C. Clodius Crispinus, cos. 113 n. l.
Q. Clodius Hermogianus Olybrius, cos. 379 n. l.
C. Clodius Licinus, cos. suff. roku 4 n. l.
[...] Clodius Pompeianus, cos. 241 n. l.
Ti. Clodius Vibius Varus, cos. 160 n. l.

• Cloelia n. Cluilia (patricijský) s přízvisky Siculus a Tullus:
Q. Cloelius Siculus, cos. 498
T. Cloelius Siculus, cos. 444
Q. Cloelius Siculus, cens. 378

• Cluvia
C. Cluvius, cos. 29

• Cocceia s přízviskem Nerva:
•Coelia n. Caelia (plébéjský) s přízvisky Apollinaris, Balbinus Vibulius Pius, Caldus, Hispo, Rufus a Sabinus:
P. Coelius Apollinaris, cos. 169 n. l.
P. Coelius Balbinus Vibulius Pius, cos. 137 n. l.
P. Coelius Caldus, cos. roku 94
Q. Coelius Hispo, cos. suff. 101 n. l.
M. Coelius Sabinus, cos. suff. 69 n. l.

• Cominia (patricijský) s přízviskem Auruncus:
Post. Cominius Auruncus, cos. 501 a 493

• Corellia s přízviskem Pansa:
C. Corellius Pansa, cos. 122 n. l.

• Cornelia (patricijský a plébéjský) s přízvisky Anullinus, Arvina, Balbus, Blasio, Cethegus, Cinna Magnus, Arvina, Cossus Maluginensis, Dolabella, Dolabella Petronianus, Fronto, Gallus, Lentulus, Lentulus Augur, Lentulus Candinus, Lentulus Clodianus, Lentulus Crus, Lentulus Gaetulicus, Lentulus Lupus, Lentulus Maluginensis, Lentulus Marcellinus, Lentulus Niger, Lentulus Rufinus, Lentulus Scipio, Lentulus Spinther, Lentulus Sura, Maluginensis Uritinus, Mammula, Merenda, Merulla, Orfitus, Palma, Paternus, Priscus, Rufinus n. Rufus Sulla, Saecularis, Scipio Africanus, Scipio Africanus Aemilianus, Scipio Asiatiacus, Scipio Asina, Scipio Barbatus, Scipio Calvus, Scipio Hispallus, Scipio Nasica, Scipio Nasica Corculum, Scipio Nasica Serapio, Scipio Orfitus, Scipio Salvidienus Orfitus, Sisenna, Sulla a Sulla Felix:
P. Cornelius Anullinus, cos. suff. 199 n. l.
[...] Cornelius Anullinus, cos. 216 n. l.
P. Cornelius Anullinus, cos. 306 n. l.
L. Cornelius Balbus, cos. 40
Cn. Cornelius Blasio, cos. 270 a 257, cens. 265
M. Cornelius Cethegus, cos. 204, cens. 209
C. Cornelius Cethegus, cos. 197, cens. 194
P. Cornelius Cethegus, cos. 181
M. Cornelius Cethegus, cos. 160
Ser. Cornelius Cethegus, cos. 24 n. l.
M. Cornelius Cethegus, cos. 170 n. l.
L. Cornelius Cinna, cos. 127. Jeho syn L. Cornelius Cinna, cos. let 87 až 84, měl dceru Cornelii, manž. C. Iulia Caesara (zemř. roku 44)
L. Cornelius Cinna, cos. 32, manž. Pompeia, měli dvě děti: Cn. Cornelius Cinna Magnus, cos. roku 5 n. l., a Pompeia Magna, manž. L. Scribonius Libo
Ser. Cornelius Cossus Maluginensis, cos. 485, měl dva syny: 1. [...] Cornelius Maluginensis a z jeho potomků jsou známi L. Cornelius Maluginensis Uritinus, cos. 459, M. Cornelius Maluginensis, cos. 436, P. Cornelius Maluginensis, cos. 393 a M. Cornelius Maluginensis, cens. 393; 2. [...] Cornelius Cossus, z jehož potomků jsou známi Ser. Cornelius Cossus, cos. 428, [...] Cornelius Cossus (který měl tři děti: Cn. Cornelius Cossus, cos. 409, A. Cornelius Cossus, cos. 413 a P. Cornelius Cossus, dict. 408), A. Cornelius Cossus, dict. 385, A. Cornelius Crassus Arvina, cos. 343 a 332, dict. 322 (jehož synem byl P. Cornelius Crassus Arvina, cos. 306 a 288, cens. 294
P. Cornelius Dolabella, cos. 283
Cn. Cornelius Dolabella, cos. 159
Cn. Cornelius Dolabella, cos. 81
P. Cornelius Dolabella, cos. 44, manž. Tullia, zemřel roku 43
P. Cornelius Dolabella, cos. 10 n. l.
Ser. Cornelius Dolabella Petronianus, cos. 86 n. l.
M. Cornelius Fronto, cos. 100 n. l.
C. Cornelius Lentulus, cos. 478
L. Cornelius Lentulus, cos. 337, dict. 320. Jeho synem byl Ser. Cornelius Lentulus, cos. 303, jehož synem byl Ti. Cornelius Lentulus, jeho synem byl L. Cornelius Lentulus Caudinus, cos. 275, se dvěma syny: L. Cornelius Lentulus Caudinus, cos. 237 (viz zde níže), a P. Cornelius Lentulus Caudinus, cos. 236, jehož syn byl P. Cornelius Lentulus Caudinus.
L. Cornelius Lentulus Caudinus, cos. 237, měl dva syny: 1. L. Cornelius Lentulus Caudinus se dvěma syny: 1a. Cn. Cornelius Lentulus, cos. 201, jehož synem byl L. Cornelius Lentulus Lupus, cos. 156 a cens. 147; 2a. L. Cornelius Lentulus, cos. 199 (viz zde níže); 2. P. Cornelius Lentulus Caudinus
L. Cornelius Lentulus, cos. 199 měl syna P. Cornelius Lentulus, cos. 162, jehož synem byl P. Cornelius Lentulus, který měl syna P. Cornelius Lentulus Sura, cos. 71, ženatého s Iulia
Cn. Cornelius Lentulus, cos. 146
Cn. Cornelius Lentulus, cos. 97. Jeho synem byl Cn. Cornelius Lentulus Clodianus, cos. 72 a cens. 70
P. Cornelius Lentulus otec: P. Cornelius Lentulus Spinther, cos. 57
C. Cornelius Lentulus, cos. 18
L. Cornelius Lentulus Crus, cos. 49
Cn. Cornelius Lentulus Augur, cos. 14. Měl syna Cossus Cornelius Lentulus Gaetulicus, cos. roku 1 př. n. l., měl dva syny: 1. Cossus Cornelius Lentulus, cos. 25 n. l., jehož synem byl Cossus Cornelius Lentulus, cos. 60 n. l.; 2. Cn. Cornelius Lentulus Gaetulicus, cos. 26 n. l, zemřel roku 39 n. l.
L. Cornelius Lentulus, cos. 3
Ser. Cornelius Lentulus Maluginensis, cos. suff. 10 n. l.
P. Cornelius Lentulus Scipio, cos. suff. roku 2 n. l.
Ser. Cornelius Merenda, cos. 274
L. Cornelius Merulla, cos. 193
L. Cornelius Merulla, cos. 87
Ser. Cornelius Orfitus, cos. 51 n. l.
A. Cornelius Palma, cos. 99 n. l. a 109 n. l.
Cn. Cornelius Paternus, cos. 233 n. l.
[...] Cornelius Priscus, cos. 93 n. l.
P. Cornelius Rufinus, dict.334. Jeho syn P. Cornelius Rufinus, cos. 290 a 277, cens. 276, měl syna P. Cornelius Rufus Sulla. Jeho syny byli: 1. P. Cornelius Sulla, jehož synem byl L. Cornelius Sulla, s chotí Clitumnou měl tři syny: 1a. L. Cornelius Sulla Felix, cos. 88 a 80, dict. a cens. V letech 82 – 79 (resignoval, zemřel následujícícho roku), jeho manž. byla Caecilia a měl s ní čtyři děti: 1aa. Cornelia Sulla; 2aa. Cornelia, choť Q. Pompeius Rufus; 3aa. Faustus Cornelius Sulla, manž. Pompeie; 4aa. Fausta (zemřela roku 1 n. l.); 2a. Ser. Cornelius Sulla (viz níže); 3a. Cornelia, manž. L. Nonnius; 2. Ser. Cornelius Sulla (syn P. Cornelia Rufa Sully)
Ser. Cornelius Sulla, otec dvou synů: 1. P. Cornelius Sulla, jehož syn P. Cornelius Sulla měl syna L. Cornelius Sulla, cos. roku 8, jehož synem byl L. Cornelius Sulla Felix, cos. 33 n. l.; 2. Ser. Cornelius Sulla
P. Cornelius Sulla, cos. 65
Faustus Cornelius Sulla, cos. suff. let 31 a 33 n. l.
Faustus Cornelius Sulla, cos. 52 n. l., manž. Antonia, dc. císaře Claudia (I.), zemřela roku 66 n. l.
L. Cornelius Sulla, cos. suff. 52 n. l.
P. Cornelius Scipio, jehož syn P. Cornelius Scipio měl syna L. Cornelius Scipio, cos. 350, a jeho synem byl P. Cornelius Scipio Barbatus, cos. 328, dict. 306. Jeho syn L. Cornelius Scipio Barbatus, cos. 298, měl dva syny: 1. Cn. Cornelius Scipio Asina, cos. 260 a 254, jehož synem P. Cornelius Scipio Asina, cos. 221; 2. L. Cornelius Scipio, cos. 259
L. Cornelius Scipio, cos. 259, cens. 258, měl tři děti: 1. P. Cornelius Scipio, cos. 218 (viz níže*); 2. Cn. Cornelius Scipio Calvus, cos. 222 (viz níže**); 3. L. Cornelius Scipio měl syna Cn. Cornelius Scipio Hispallus, cos. 176, jehož synem byl Cn. Cornelius Scipio Hispallus a jeho synem Cn. Cornelius Scipio Hispallus
P. Cornelius Scipio, cos. –218, zemřel roku 211 (viz výše*) měl dva syny: 1. P. Cornelius Scipio Africanus, cos. 205 a 194, cens. 199, zemřel 183, s manž. Aemilií měl čtyři děti: 1a. P. Cornelius Scipio Africanus, adoptoval P. Cornelius Scipio Africanus Aemilianus, cos. 147 a 134, cens. 142 (srov. pod rodem Aemiliů); 2a. L. Cornelius Scipio Africanus; 3. Cornelia, manž. P. Cornelius Scipio Nasica Corculum; 4a. Cornelia, manž. Ti. Sempronius Gracchus; 2. L. Cornelius Scipio Asiaticus, cos. 190, měl syna L. Cornelius Scipio Asiaticus, jehož synem byl L. Cornelius Scipio Asiaticus, jeho synem byl L. Cornelius Scipio Africanus, cos. 83
Cn. Cornelius Scipio Calvus, cos. 222, zemř. 211 (viz výše**), měl syna P. Cornelius Scipio Nasica, cos. 191. Jeho synem byl P. Cornelius Scipio Nasica Corculum, cos. 162 a 155, cens. 159, manž. Cornelia, s níž měl syna P. Cornelius Scipio Nasica Serapio, cos. 138 (zemř. 133). Jeho syn P. Cornelius Scipio Nasica, cos. 111, měl s Caecilií syna P. Cornelius Scipio Nasica, manž. Licinia, s níž měl dva syny: 1. P. Cornelius Scipio Nasica, pozdějšího Q. Caecilius Metellus Pius Scipio (viz rod Caeciliů); 2. [...] Cornelius Scipio Nasica, pozdější L. Licinius Crassus Scipio (viz rod Liciniů)
P. Cornelius Scipio, manž. Scribonia, otec dvou dětí: 1. P. Cornelius Scipio, cos. 16, měl dva syny: 1a. P. Cornelius Scipio, jehož synem byl P. Cornelius Scipio cos. 56 n. l.; 2a. Cornelia, manž. L. Volusius Saturninus; 2. Cornelia, manž. Paullus Aemilius Lepidus (viz Aemiliové)
P. Cornelius Scipio Asiaticus, cos. suff. 68 n. l.
[...] Cornelius Scipio Orfitus, cos. suff. 101 n. l.
Ser. Cornelius Scipio Orfitus, cos. 149 n. l.
Ser. Cornelius Scipio Salvidienus Orfitus, cos. 178 n. l.

• Corneta s přízviskem Tertullus:
[...] Cornetus Tertullus, cos. 100 n. l.

• Coruncania
Ti. Coruncanius, cos. 280, dict. 246

• Cossinia

• Cossonia s přízviskem Eggius Marullus:
L. Cossonius Eggius Marullus, cos. 184 n. l.

• Crispia s přízviskem Rufinus:
C. Crispius Rufinus, cos. 142 n. l.

• Curia (plébéjský) s přízviskem Dentatus:
M´. Curius Dentatus, cos. v letech 290, 275 a 274, cens. 272

• Curiatia (patricijský, původem z Alby) s přízviskem Fistus Trigaminus:
P. Curiatius Fistus Trigaminus, cos. 453

• Curtia (patricijský) s přízvisky Peducaeanus, Philo a Postumus n. Postumius:
C. Curtius Philo, cos. 445

• Cuspia s přízviskem Rufinus:
L. Cuspius Rufinus, cos. 197 n. l.

• Decia (plébéjský, později patricijský) s přízvisky Mus, Subulo, Theodorus Paulinus:
[...] Decius měl tři děti: 1. Caecina Decius Maximus Basilius cos. roku 280 n. l.; 2. Decius Marius Venantius, cos. 284 n. l.; 3. Caecina Mavortius Basilius Decius, cos. 286 n. l.
[...] Decius, cos. 486 n. l.
[...] Decius, cos. 529 n. l.
P. Decius Mus, cos. 340, zemř. t. r., měl syna P. Decius Mus, cos. v letech 312, 308, 297 a 295, cens. 304 (zemř. 295). Jeho synem byl P. Decius Mus, cos. 279 (zemř. 279)
Flavius Decius Theodorus Paulinus, cos. let 534 n. l., 535 až 537 a 539 n. l.

• Decimia s přízviskem Flavens

• Didia (plébéjský) s přízviskem Iulianus

• Domitia (plébéjský, později patricijský) s přízvisky Afer, Ahenobarbus, Calvinus Maximus, Corbulo, Dexter, Modestus a Zenophilus:
[...] Domitius Afer, cos. suff. roku 39 n. l.
Cn. Domitius Ahenobarbus, cos. 192. Jeho synem byl Cn. Domitius Ahenobarbus, cos. roku 167, jeho synem byl Cn. Domitius Ahenobarbus, cos. 122 a cens. 115. Měl dva syny: 1. Cn. Domitius Ahenobarbus, cos. 96 a cens. 92. Jeho syny byl 1a. Cn. Domitius Ahenobarbus, manž. Cornelie, a 1b. L. Domitius Ahenobarbus, cos. 54 (zemřel roku 48), manž. Porcie. Jejich synem byl L. Domitius Ahenobarbus, cos. 32, viz zde níže; 2. L. Domitius Ahenobarbus, cos. 94
L. Domitius Ahenobarbus cos. roku 32 (srov. zde výše) měl syna L. Domitius Ahenobarbus, cos. 16, s manž. Antonií měl tři děti: 1. Domitia, manž. C. Passienus Crispus, zemřel roku 49 n. l.; 2. Cn. Domitius Ahenobarbus, cos. 32 n. l., zemřel 40 n. l., manž. Agrippiny II., dcery Germanica I., ze,řela roku 59 n. l.; 3. Domitia Lepida, choť M. Valerius Messalla, viz pod Valerii.
Cn. Domitius Calvinus, cos. 332
Cn. Domitius Calvinus, cos. 53 a 40
Cn. Domitius Calvinus Maximus, cos. 283 a dict. 280
Cn. Domitius Corbulo, cos. suff. 39 n. l.
C. Domitius Dexter, cos. suff. 196 n. l.
Flavius Domitius Modestus, cos. 372 n. l.
[...] Domitius Zenophilus, cos. 333 n. l.

• Duillia (plébéjský)
C. Duillius, cos. 336
C. Duillius, cos. 260, dict. 231 a cens. 258

• Dulia s přízviskem Silanus:
[...] Dulius Silanus, cos. 189 n. l.

• Eggia s přízviskem Ambibulus:
[...] Eggius Ambibulus, cos. 126 n. l.

• Egnatia (plébéjský) s přízviskem Celer, Maximus, Postumus, Rufus, Veratius:
M. Egnatius Postumus, cos. suff. 183 n. l.

• Egnatuelias (plébéjský)
• Equitia s přízviskem Valens:
C. Equitius Valens, cos. 374 a 375 n. l.

• Erucia (plébéjský) s přízviskem Clarus:
M. Erucius Clarus, cos. suff. 117
C. Erucius Clarus, cos. 170

• Fabia (patricijský) s přízviskem Ambustus, Ambustus Maximus Rullianus n. Rullus, Aper, Buteo, Catullinus, Cilo Septimianus, Dorso n. Dorsuo Licinus, Hispaniensis, Iustus, Labeo, Licinus, Maximus Aemilianus, Maximus Africanus, Maximus Allobrogicus, Maximus Eburnus, Maximus Gurges, Maximus Servilianus, Maximus Servilianus, Maximus Verrucosus, Maximus Verrucosus Cunctator, Persicus, Pictor, Titianus, Valens a Vibulanus:
M. Fabius Aper, cos. suff. rok 176 n. l.
M. Fabius Buteo, měl dva syny 1. M. Fabius Buteo, cos. 245, dict. 216 a cens. 241; 2. N. Fabius Buteo, cos. 247
Q. Fabius Catullinus, cos. 130 n. l.
L. Fabius Cilo Septimianus, cos. suff. 193 a 204 n. l.
M. Fabius Dorso, cos. 345, měl syna C. Fabius Dorso Licinus, cos. 273, jehož synem byl M. Fabius Licinus, cos. 246
L. Fabius Iustus, cos. suff. 111 n. l.
Q. Fabius Labeo, cos. 183
Q. Fabius Maximus, cos. 45
Paullus Fabius Maximus, cos. 11
Q. Fabius Maximus Africanus, cos. 10
Paullus Fabius Persicus, cos. 34 n. l.
[...] Fabius Pictor měl dva syny: 1. C. Fabius Pictor, cos. 269; 2. N. Fabius Pictor cos. 266
[...] Fabius Titianus, cos. 337 n. l.
C. Fabius Valens, cos. suff. 69 n. l.
[...] Fabius Vibulanus měl tři syny: 1. Q. Fabius Vibulanus, cos. 485 a 482 (padl roku 479); 2. K. Fabius Vibulanus, cos. 484, 481 a 479 (padl 479); 3. M. Fabius Vibulanus, cos. 483 a 480 (padl 479). Měl syna Q. Fabius Vibulanus, cos. 467, 465 a 459, decemvir roku 450, manž. Otacilie, dcery N. Otacilia. Měl tři syny: 1. M. Fabius Vibulanus, cos. 457 a 442, jehož synem byl Q. Fabius Vibulanus, cos. 412 (viz zde níže); 2. N. Fabius Vibulanus, cos. 421; 3. Q. Fabius Vibulanus, cos. 423
Q. Fabius Vibulanus, cos. 412 (srov. zde výše), měl syna M. Fabius Ambustus, který měl tři syny: 1. K. Fabius Ambustus, jehož synem byl M. Fabius Ambustus, cens. 363, jehož synem byl Q. Fabius Ambustus, dict. 321; 2. N. Fabius Ambustus měl dva syny: 2a. M. Fabius Ambustus, cos. 360 (viz zde níže); 2b. K. Fabius Ambustus, cos. 358; 3. Q. Fabius Ambustus
M. Fabius Ambustus, cos. 360, 356 a 354, dict. 351 (srov. zde výše) měl tři syny: 1. M. Fabius Ambustus; 2. Q. Fabius Ambustus Maximus Rullianus, cos. 322 (viz zde níže); 3. K. Fabius Ambustus
Q. Fabius Ambustus Maximus Rullianus, cos. 322, 310, 308, 297 a 295, dict. 315 a cens. 304 (viz zde výše), měl syna Q. Fabius Maximus Gurges, cos. 292, 276 a 265, který měl dva syny: 1. Q. Fabius Maximus Verrucosus Cunctator, cos. 233, 228, 215, 214 a 299, dict. 221 a 217, cens. 230, a 2. Q. Fabius Maximus. No. 1. měl syna Q. Fabius Maximus, cos. 213, který adoptoval Q. Fabius Maximus Aemilianus, cos. roku 145 (viz pod Aemiliovci). Měl dva syny a jednoho adoptivního: 1. Q. Fabius Maximus Servilianus cos. 142 (srov. pod Serviliovci); 2. Q. Fabius Maximus Allobrogicus, cos. 121, cens. 108; 3. Q. Fabius Maximus Eburnus, cos. -116

• Fabricia (plébéjský) s přízvisky Luscinus a Veiento:
Quintus Fabricius, cos. suff. 2
C. Fabricius Luscinus, cos. 282 a 278, cens. 275

• Fannia (plébéjský) s přízviskem Strabo:
C. Fannius Strabo, cos. 161, jehož synem byl C. Fannius Strabo, cos. 122 s manž. Laelií.

• Flaminia (plébéjský) s přízviskem Chilo, Flamma a Nepos:
C. Flaminius Nepos, cos. 223 a 217, cens. 220 (zemřel 217). Jeho synem byl C. Flaminius, cos. 187

• Flavia (plébéjský) s přízvisky Fimbria, Gallus, Lucanus, Pusio:
L. Flavius, cos. 33
C. Flavius Fimbria, cos. 104

• Fonteia s přízvisky Agrippa, Balbus, Capito:
C. Fonteius Capito, cos. 33
C. Fonteius Capito, cos. 12 n. l.
C. Fonteius Capito, cos. 59 n. l.
C. Fonteius Capito, cos. 67 n. l.

• Foslia (patricijský) s přízviskem Flaccinator:
M. Foslius Flaccinator, cos. 318

• Frucia s přízviskem Clarus:
Sex. Frucius Clarus, cos. 146

• Fufia (plébéjský) s přízvisky Calenus n. Calonus, Geminus:
Q. Fufius Calenus, cos. 47
C. Fufius Geminus, cos. 29 n. l.

• Fufidia s přízviskem Pollio:
T. Fufidius Pollio, cos. 166 n. l.

• Fulcinia s přízviskem Trio:
L. Fulcinia Trio, cos. suff. +31 n. l.

• Fulvia (plébéjský) s přízvisky Aemilianus, Bambatio, Centumalus Maximus, Curvus Paetinus, Flaccus, Gillo, Nacca, Nobilior, Paetinus Nobilior, Pius, Plautianus a Veratius:
[...] Fulvius Aemilianus, cos. 206 n. l.
A. Fulvius Aemilianus, cos. 244 n. l.
[...] Fulvius Aemilianus, cos. suff. 249 n. l.
Cn. Fulvius Centumalus Maximus, cos. 298 a dict. 263
Cn. Fulvius Centumalus, cos. 229, měl syna Cn. Fulvius Centumalus, cos. 211 (zemřel 210)
L. Fulvius Curvus, cos. 322
M. Fulvius Curvus Paetinus, cos. 305
M. Fulvius Flaccus, cos. 264, měl syna Q. Fulvius Flaccus, cos. v letech 237, 224, 212 a 209, dict. 210 a cens. 231 měl tři syny: 1. Q. Fulvius Flaccus, cos. 179 a cens. 174; 2. M. Fulvius Flaccus, který měl syna M. Fulvius Flaccus, cos. 125; 3. [...]Fulvius Flaccus, pozdější L. Manlius Acidinus Fulvianus (viz pod Manliovci)
Q. Fulvius Flaccus, cos. 180
Ser. Fulvius Flaccus, cos. 135
C. Fulvius Flaccus, cos. 134
Q. Fulvius Nobilior, cens. 136
M. Fulvius Paetinus Nobilior, cos. 299
Ser. Fulvius Paetinus Nobilior, cos. 255, měl syna M. Fulvius Paetinus Nobilior, cos. 189 a cens. 179, měl dva syny: 1. M. Fulvius Paetinus Nobilior, cos. 159; 2. Q. Fulvius Paetinus Nobilior, cos. 153
C. Fulvius Pius, cos. 238 n. l.
C. Fulvius Plautianus, cos. 203 n. l.

• Fundania (plébéjský) s přízviskem Fundulus:
C. Fundanius Fundulus, cos. 243

• Furia (patricijský) s přízviskem Acuelo, Bibaculus, Brocchus, Camillus Scribonianus, Crassipes, Fusus, Luscus, Medullinus Fusus, Pacilus Fusus, Philus a Purpureo:
M. Furius Camillus, dict. 396, 390, 389, 368 a 367, cens. 403 (zemř. 365), měl dva syny: 1. Sp. Furius Camillus měl syna L. Furius Camillus, cos. 338 a 325; 2. L. Furius Camillus, cos. 349, dict. 350 a 345
C. Furius Camillus, cos. roku 8 n. l.
M. Furius Camillus Scribonianus, cos. 32 n. l. (zemřel 42)
L. Furius Medullinus, cos. 474
Ser. Furius Medullinus Fusus, cos. 488
Sp. Furius Medullinus Fusus, cos. 481
P. Furius Medullinus Fusus, cos. 472
Sp. Furius Medullinus Fusus, cos. 464
Agr. Furius Medullinus Fusus, cos. 446
L. Furius Medullinus Fusus, cos. 413 a 409
L. Furius Medullinus Fusus, cens. 363
C. Furius Pacilus, cos. 251.
C. Furius Pacilus Fusus, cos. 441 a cens. 435, měl syna C. Furius Pacilus, cos. 412
P. Furius Philus, cos. 223 a cens. 214 (zemřel 214)
L. Furius Philus, cos. 136
L. Furius Purpureo, cos. 196

• Furnia
C. Furnius, cos. 29
C. Furnius, cos. 17

• Gabinia (plébéjský) s přízviskem Capito n. Cimber a Sisenna:
A. Gabinius, cos. 58

• Gavia s přízviskem Maximus a Orfitus:
C. Gavius Maximus, cos. 144 n. l.
M. Gavius Orfitus, cos. 165 n. l.

• Gegania (patriciové pocházející z Alby) s přízviskem Macerinus:
T. Geganius Macerinus, cos. 492
[...] Geganius Macerinus měl dva syny: 1. M. Geganius Macerinus, cos. let 447, 443, 437 a cens. 435; 2. Proculus Geganius Macerinus, cos. 440

• Gellia (plébéjský) s přízvisky Canus a Poblicola:
L. Gellius Poblicola, cos. 72  cens. 70 měl syna L. Gellius Poblicola, cos. 36, zemřel 31
L. Gellius Poblicola, cos. suff. 40 n. l.

• Gemilia s přízviskem Lepidus:
M. Gemilius Lepidus, cos. 187

• Gennadia s přízviskem Arrinus:
[...] Gennadius Arrinus, cos. 450 n. l.

• Genucia (patricijský, později plébéjský) s přízvisky Augurinus, Aventinensis, Cipus a Clepsina:
[...] Genucius Augurinus měl dva syny: 1. T. Genucius Augurinus, cos. 451; 2. M. Genucius Augurinus, cos. 445
L. Genucius Aventinensis, cos. 365 a 362
Cn. Genucius Aventinensis, cos. 363
L. Genucius Aventinensis, cos. 303
[...] Genucia Clepsina měl dva syny: 1. L. Genucius Clepsina, cos. 276 a 270; 2. L. Genucius Clepsina, cos. 271

• Grania (plébéjský) s přízvisky Flaccus, Licianus, Marcellus, Marcianus, Serenus, Silvanus:

• Hateria s přízvisky Agrippa a Antoninus:
D. Haterius Agrippa, cos. 22 n. l.
Q. Haterius Antoninus, cos. 53 n. l.

• Helvia (plébéjský) s přízvisky Blasio, Cinna, Mancia, Pertinax:

• Herennia s přízvisky Picens a Secundus:
M. Herennius Picens, cos. 93
M. Herennius Picens, cos. 34
M. Herennius Picens, cos. suff. roku 1 n. l.
M. Herennius Secundus, cos. suff. 183 n. l.

• Herminia (patricijský) s přízvisky Aquilinus a Coritinesanus:
T. Herminius Aquilinus, cos. 506
[Lars/Sp.?] Herminius Coritinesanus, cos. 448

• Hirtia
A. Hirtius, cos. 43

• Hoenia s přízviskem Severus:
T. Hoenius Severus, cos. 141 n. l.

• Horatia (patricijský) s přízvisky Barbatus, Cocles, Pulvillus:
M. Horatius Barbatus, cos. 449
Horatius Cocles (konec 6. st.) měl tři syny a dceru Camillu. Někdo z nich byl otcem M. Horatius Pulvillus, cos. let 509 a 507, který byl otcem C. Horatius Pulvillus, cos. 477 (zemřel roku 453)
C. Horatius Pulvillus, cos. 457

• Hortensia (plébéjský)
Quintus Hortensius, dict. 286
Quintus Hortensius, cos. 108
Quintus Hortensius, cos. 69

• Hostilia (patricijský) s přízvisky Cato, Firminus, Mancinus, Saserna a Tubulus:
A. Hostilius Mancinus, cos. 170, měl dva syny: 1. L. Hostilius Mancinus, cos. 145; 2. C. Hostilius Mancinus, cos. 137

• Iulia (patricijové původem z Alby) s přízvisky Africanus Clodius Crispinus, Agricola, Alexander, Avitus Alexianus, Bursio, Caesar Strabo, Capitolinus, Strabo Vopiscus, Ferox, Iullus, Libo, Mento, Servilius Ursus (Servianus):
C. Iulius Africanus Clodius Crispinus, cos. suff. 108 n. l.
C. Iulius Agricola, cos. suff. 77 n. l.
Tib. Iulius Alexander, cos. suff. 117 n. l.
C. Iulius Avitus Alexianus, cos. suff. 200 n. l.
Sex. Iulius Caesar měl syna L. Iulius Caesar, který měl dva syny: 1. Sex. Iulius Caesar, cos. 157. (viz zde níže); 2. L. Iulius Caesar, jehož synem byl L. Iulius Caesar
Sex. Iulius Caesar cos. 157 (srov. zde výše) měl dva syny: 1. Sex. Iulius Caesar, který měl dva syny: 1a. Sex. Iulius Caesar, pozdější Q. Lutatius Catulus Caesar (viz pod Lutatiovci); 2a. L. Iulius Caesar měl s manželkou Popillií dva syny: 1. L. Iulius Caesar, cos. 90 a cens. 89, který měl také dvě děti: 1b. L. Iulius Caesar, cos. 64, jehož synem byl L. Iulius Caesar (zemřel 46); 2b. Iulia, manž. a. M. Antonius Creticus, b. P. Cornelius Lentulus Sura; 2. C. Iulius Caesar Strabo Vopiscus
C. Iulius Caesar, syn Sex. Iulia Caesara, cos. 157, byl ženat s Marcií, a měli tři děti: 1. Iulia (zemřela 68), manž. C. Marius (zemřel roku 86); 2. Sex. Iulius Caesar, cos. 91, jehož synem byl Sex. Iulius Caesar, a jeho Sex. Iulius Caesar (zemřel roku 46); 3. C. Iulius Caesar měl s manž. Aurelií tři děti: 1. Iulia, manž. L. Pinaria a Q. Pedia; 2. Iulia, manž. M. Atius Balbus, jejichž dcerou byla Atia, jejímž manželem byl C. Octavius Thurinus (zemřel roku 58) a L. Marcius Philippus. 3. C. Iulius Caesar, cos. let 59, 48, 46 a 44, dict. 49 až 44, cens. 45 a 44, byl ženatý: 1. Cossulia, 2. Cornelia, 3. Pompeia, 4. Calpurnia, s níž měl dva adoptivní syny: 1. M. Iunius Brutus (zemřel 42), ženatý s Porcií; 2. Octavius; a jednu dceru Iulia, provdanou za Pompeia (zemřel 48)

C. Iulius Iullus, cos. 489, měl dva syny: 1. C. Iulius Iullus, cos. 482, který měl syna C. Iulius Iullus, cos. 447 a 435; 2. Vopiscus Iulius Iullus, cos. 473, který měl dva syny: 1. L. Iulius Iullus, cos. 430 a cens. 424, měl syna L. Iulius Iullus; 2. C. Iulius Iullus měl syna C. Iulius Iullus, cens. 393 (zemřel 393)
C. Iulius Iullus, dict. 352
L. Iulius Libo, cos. 267
C. Iulius Mento, cos. 431

• Iunia (patricijský) s přízviskem Brutus:
M. Iunius Brutus, ženat s Tarquinií, dc. Tarquinia Prisca, měli dvě děti: 1. M. Iunius Brutus, 2. L. Iunius Brutus, cos. 509, manž. Vitellia, s níž měl dva syny: T. Iunius Brutus a Ti. Iunius Brutus

• Iunia (plébéjský) s přízvisky Brutus – Brutus Albinus, Brutus Bibulus, Brutus Callaicus, Brutus Damasippus Scaeva, Bubulcus, Brutus, Gracchanus, Paciaecus, Pennus, Pera, Pullus a Silanus:
M.s Iunius Brutus měl dva syny: 1. M. Iunius Brutus, jehož synem byl M. Iunius Brutus, cos. 178, který měl dva syny: 1. M. Iunius Brutus, jehož synem byl M. Iunius Brutus; 2. D. Iunius Brutus Callaicus, cos. 138, s adoptivním synem D. Iunius Brutus Albinus, cos. 77 (srov. pod Postumiovci); 2. P. Iunius Brutus
Marcus Iunius Brutus, manž. Servilie, dvě děti: 1. [...] Iunius Brutus, pozdější Q. Servilius Caepio Brutus (srov. pod Serviliovci); 2. M. Iunius Brutus (srov. pod Iuliovci)
D. Iunius Brutus Scaeva, cos. 325
D. Iunius Brutus Scaeva, cos. 292
C. Iunius Bubulcus Brutus, cos. let 317, 313 a 311, dict. 302 a cens. 307
C. Iunius Bubulcus Brutus, cos. 291 a 277
M. Iunius Pennus, cos. 164
D. Iunius Pera, cos. 266, cens. 253, měl syna D. Iunius Pera, cos. 230, dict. 216 a cens. 225
L. Iunius Pullus, cos. 249
M. Iunius Silanus (zemřel 196), měl syna Marcus Iunius Silanus, který měl syna Marcus Iunius Silanus, jehož synem byl M. Iunius Silanus, cos. 109, který měl dva syny: 1. D. Iunius Silanus, cos. 62, ženatý s Servilií, s níž měl tři děti: 1. Marcus Iunius Silanus, cos. 25, manž. Iulia, dcery Marcus Vipsanius Agrippa, s níž měl dvě děti: 1. M. Iunius Silanus, cos. suff. 15 n .l. a 19 (zemřel roku 23 n. l.) měl dvě děti: 1. Claudia, císařovna (zemřela 36 n. l.), manž. C. Iulia Caesara vulgo Caliguly; 2. Iunia, manž. C. Silius; 2. D. Iunius Silanus; 3. Iunia, manž. Lepidus; 2. Iunia, manž. P. Cassius; 2. C. Iunius Silanus, otec C. Iunius Silanus cos. 17
C. Iunius Silanus, cos. 10 n. l.
Ap. Iunius Silanus, cos. 28 n. l., manž. Aemilia Lepida (zemřela 36, srov. pod Aemiliovci). Měli šest dětí: 1. L. Iunius Silanus (zemř. 45 n. l.), 2. M. Iunius Silanus, cos. 46 n. l. (zemřel 51 n. l.), 3. L. Iunius Silanus (zemřel 49 n. l.), manž. Octavie, dc. Claudia. Měli syna L. Iunius Torquatus Silanus (zemřel 65 n. l.), 4. D. Iunius Torquatus Silanus, cos. 53 n. l., 5 Iunia, manž. císaře Vitellia, 6. Iunia, manž. Cassia
C. Iunius Silanus, cos. suff. 92 n. l.

• Iuniana s přízviskem Martialianus:
P. Iunianus Martialianus, cos. suff.

• Iuventia (plébéjský) s přízvisky Celsus, Laterensis, Pedo a Thalna:
P. Iuventius Celsus, cos. 129 n. l.
P. Iuventius Celsus, cos. 164 n. l.
M. Iuventius Thalna, cos. 163

• Laecania s přízviskem Bassus:
C. Laecanius Bassus, cos. 64 n. l.

• Laelia (plébéjský) s přízvisky Balbus, Fulvius, Maximus Aemilianus a Sapiens:
M. Pontius Laelianus, srov. pod Pontiovci
C. Laelius, cos. 190 měl syna C. Laelius Sapiens, cos. 140, který měl dvě děti: 1. Laelia, manž. Q. Mucius Scaevola, 2. Laelia, manž. C. Fannius Strabo
D. Laelius Balbus, cos.  roku 6 př. n. l.
M. Laelius Flavius Maximus Aemilianus, cos. 227 n. l.

• Larcia (patriacienne) s přízvisky Flavius Rufus a Rufus:
T. Larcius Flavius Rufus, cos. 501 a 498, dict. 501
Sp. Larcius Rufus, cos. 506 a 490

• Laronia
L. Laronius, cos. 33

• Licinia (plébéjský) s přízvisky Caecilius, Calvus Esquilinus Stolo, Crassus, Crassus Agelastes, Crassus Dives, Crassus Frugi, Crassus Mucianus, Frugi Dives, Geta, Lucullus, Macer, Mucianus, Murena, Nerva Silianus, Sacerdos, Sura, Valerianus a Varus:
A. Licinius Caecilius,cos. suff. 69 n. l.
C. Licinius Calvus Stolo, cos. 364 a 361
P. Licinius Crassus Dives, cos. 205 a cens. 210, měl syna P. Licinius Crassus Dives, který měl syna a adoptivního syna: 1. [...] Mucius později P. Licinius Crassus Dives Mucianus, cos. 131, měl dvě dcery: 1. Licinia, manž. C. Sulpicius Galba, 2. Licinia, manž. C. Sempronius Gracchus (zabit 121); 2. M. Licinius Crassus Agelastes, který měl dva syny: 1. M. Licinius Crassus, 2. P. Licinius Crassus Dives, cos. 97 a cens. 89, ženatý s Venuleií. Měli tři děti: 1. P. Licinius Crassus Dives (zemřel 87), který měl syna P. Licinius Crassus Dives; 2. [...] Licinius Crassus Dives; 3. M. Licinius Crassus Dives, cos. 70 a 55, cens. 65 (zabit 53), s manž. Tertullou měl dva syny: 1. Marcus Licinius Crassus Dives, který měl syna M. Licinius Crassus Dives, cos. 30 (viz zde níže); 2. P. Licinius Crassus Dives, manž. Cornelia
M. Licinius Crassus Dives, cos. 30, měl adoptivního syna M. Licinius Crassus Dives Frugi, cos. 14 (viz Pupiovce), který měl syna M. Licinius Crassus Frugi, cos. 27 n. l. (zemřel 47), manžel Scribonie. Měl pět dětí: 1. Cn. Pompeius Magnus, manž. Antonie, dc. císaře Claudia; 2. M. Licinius Crassus Frugi cos. 64 n. l., měl dva syny: 1. C. Calpurnius Piso Crassus Frugi Licinianus, 2. L. Scribonius Libo Rupilius; 3. Licinius Crassus Scribonianus; 4. L. Calpurnius Piso Frugi Licinianus; 5. Licinia Magna, manž. L. Calpurnius Piso
L. Licinius Crassus, cos. 95, cens. 92 (zemř. 91), manž. Mucie. Měli dvě dcery a adoptivního syna: 1. Licinia, manž. P. Cornelius Scipio Nasica, 2. Licinia, manž. C. Marius, 3. L. Licinius Crassus Scipio
C. Licinius Geta, cos. 116 a cens. 108
L. Licinius Lucullus, cos. 151, otec L. Licinius Lucullus, manžela Caecilie. Měli dva syny: 1. L. Licinius Lucullus, cos. 74, manž. Claudia a Servilia. Měl syna L. Licinius Lucullus (zemřel 42); 2. M. Licinius Lucullus měl dceru Tertullu, manž. M. Licinianus Crassus Dives (zemř. 53)
C. Licinius Mucianus, cos. suff. v letech 52, 70 a 75 n. l.
L. Licinius Murena, cos. 62, měl syna A. Terentius Varro Murena
A. Licinius Nerva Silianus, cos. 7 n. l.
A. Licinius Nerva Silianus, cos. 65 n. l.
L. Licinius Sura, cos. suff. 98, 102 a 107 n. l.
C. Licinius Varus, cos. 236, otec dvou synů: 1. P. Licinius Crassus, cos. 171, 2. C. Licinius Crassus, cos. 168

• Livia (plébéjský) s přízvisky Denter, Drusus Aemilianus, Drusus Claudianus, Libo, Macatus a Salinator:
M. Aemilius Lepidus Livianus (viz Aemiliovce)
M. Livius Denter, cos. 302
M. Livius Drusus měl adoptivního syna [...] Aemilius Paullus pozd. M. Livius Drusus Aemilianus, který měl syna C. Livius Drusus, cos. 117, který měl tři děti: 1a. M. Livius Drusus, cos. 112 a cens. 109, manž. Cornelia, s níž měl dvě děti: 1. M. Livius Drusus (zemřel 91), manž. Servilia; měl adoptivního syna [...] Claudius Pulcher pozdější M. Livius Drusus Claudianus, který měl dvě děti: M. Livius Drusus Libo, cos. 15, manž. Pompeia, s níž měl syna L. Scribonius Libo Drusus; 2. Livia Drusilla, m. císaře Tiberius Claudius Nero; 2. Livia, manž. Q. Servilius Caepio a M. Porcius Cato; 2a. C. Livius Drusus; 3. Livia, manž. P. Rutilius Rufus
M. Livius Salinator, cos. 219 a 207, dict. 207, cens. 204
C. Livius Salinator, cos. 188

• Lollia (plébéjský) s přízvisky Avitus, Gallus, Palicanus, Paullinus, Valerius Asiaticus Saturninus:
M. Lollius, cos. 21
P. Lollius Avitus, cos. 144 n. l.
Cn. Lollius Gallus, cos. suff. 129 n. l.
M. Lollius Paullinus Valerius Asiaticus Saturninus cos. suff. 93 n. l.

• Lucia s přízviskem Telesinus:
C. L. Telesinus, cos. 66 n. l.

• Lucilia (plébéjský) s přízvisky Balbus, Bassus, Capito a Longus:
[...] Lucilius Longus, cos. suff. 7 n. l.

• Lucretia (patricijský) s přízvisky Flavus Tricipitinus, Ofella Tricipitinus:
L. Lucretius Flavus Tricipitinus, cos. 393
[...] Lucretius Tricipitinus měl dva syny: 1. Sp. Lucretius Tricipitinus, cos. 509, který měl dceru Lucretii, manž. Tarquinia Superba; 2. T. Lucretius Tricipitinus. cos. 508 a 504, jehož synem byl L. Lucretius Tricipitinus, cos. 462, který měl syna Hostus Lucretius Tricipitinus, cos. 429

• Lucretia (plébéjský) s přízviskem Vespillo:
Q. Lucretius Vespillo, cos. 19

• Lutatia (plébéjský) s přízvisky Caesar, Catulus Caesar, Cerco, Pinthia:
[...] Lutatius měl dva syny: C. Lutatius Catulus, cos. 242, který měl syna C. Lutatius Catulus, cos. 220; 2. Q. Lutatius Cerco, cos. 241
Q. Lutatius Catulus měl adoptivního syna Sex. Iulius Caesar pozdější Q. Lutatius Catulus Caesar, cos. 102, který měl syna Q. Lutatius Caesar, cos. 78, cens. 65 (zemřel 60)

• Maecia (plébéjský) s přízvisky Laetus, Mammius Furius Placidus:
Q. Maecius Laetus, cos. 215 n. l.
M. Maecius Mammius Furius Placidus, cos. 343 n. l.

• Maecilia (plébéjský) s přízviskem Hilarianus:
[...] Maecilius Hilarianus, cos. 332 n. l.

• Maelia (plébéjský) s přízviskem Captiolinus

• Maenia (plébéjský) s přízviskem Antiacus:
C. Maenius, cos. 338, dict. 320 a 314, cens. 318

• Maesia s přízviskem Titianus:
C. Amesius Titianus, cos. 245 n. l.

• Magria s přízviskem Bassus:
M. Magrius Bassus, cos. 289 n. l.

• Mallia (plébéjský) s přízviskem Maximus:
Cn. Mallius Maximus, cos. 105

• Mamilia (plébéjský) s přízvisky Limenatus, Turrinus a Vitulus:
C. Mamilius Turrinus, cos. 239
[...] Mamilius Vitulus měl dva syny: L. Mamilius Vitulus, cos. 265, a Q. Mamilius Vitulus, cos. 262

• Manilia (plébéjský) s přízvisky Fuscus, Marcinus a Vopiscus:
M´. Manilius, cos. 149
P. Manilius, cos. 120
Ti. Manilius Fuscus, cos. suff. 225 n. l.
P. Manilius Vopiscus, cos. 114 n. l.

• Manlia (patricijský) s přízvisky Acidinus Fulvianus, Capitolinus Imperiosus, Cincinnatus, Imperiosus Torquatus, Torquatus Atticus, Valens, Vulso Capitolinus Longus:
L. Manlius Acidinus Fulvianus, cos. 179
P. Manlius Capitolinus, dict. 368
L. Manlius Capitolinus Imperiosus, dict. 363, měl syna T. Manlius Imperiosus Torquatus, cos. 347
T. Manlius Imperiosus Torquatus, cos. 347, 344 a 340, dict. 353 a 349, měl syna T. Manlius Torquatus který měl dva syny: 1. T. Manlius Torquatus, cos. 299, a 2. L. Manlius Torquatus. Titus (1) měl dva syny: 1. A. Manlius Torquatus Atticus, cos. 244 a 241, cens. 247, a 2. T. Manlius Torquatus, cos. 235 a 224, dict. 208, cens. 231. Měl syna A. Manlius Torquatus, který měl dva syny: 1. T. Manlius Torquatus, cos. 165, a 2. A. Manlius Torquatus, cos. 164. Jeho synem byl L. Manlius Torquatus, cos. 65
C. Manlius Capitolinus Imperiosus, cos. 359 a 357, cens. 351
Cn. Manlius Cincinnatus, cos. 480
T. Manlius Torquatus, dict. 320
C. Manlius Valens, cos. 96 n. l.
A. Manlius Vulso, cos. 474
[...] Manlius Vulso měl tři syny: 1. Cn. Manlius Vulso, cos. 189, 2. L. Manlius Vulso a 3. A. Manlius Vulso, cos. 178
M´. Manlius Vulso Capitolinus, cos. 392
L. Manlius Vulso Longus, cos. 256 a 250

• Marcia (patricijský, později plébéjský) s přízvisky Barea, Censorinus, Crispus, Coriolanus (patricijský), Figulus, Libo, Philippus, Ralla, Rex, Rufus, Rutilus Censorinus, Septimus, Sermo, Tremulus/Termulus a Verus:
Q. Marcius Barea, cos. suff. 26 n. l.
L. Marcius Censorinus, cos. 149, cens. 147
L. Marcius Censorinus, cos. 39
C. Marcius Censorinus, cos. roku 8
C. Marcius Coriolanus (zač. 5. století), manželka Volumnia
C. Marcius Figulus, cos. 162 a 156, měl syna C. Marcius Figulus, který měl syna C. Marcius Figulus, jehož synem C. Marcius Figulus, cos. 64
Q. Marcius Philippus, cos. 281
Q. Marcius Philippus, cos. 186 a 169, cens. 164
L. Marcius Philippus, cos. 91, cens. 86, manž. Claudia. Měli syna L. Marcius Philippus, cos. 56, manž. Atia
Q. Marcius Rex, cos. 118, měl syna Q. Marcius Rex, cos. 68 (zemřel 61), manž. Claudia
C. Marcius Rutilus, cos. 357, 352, 344 a 342, dict. 356, cens. 351, měl syna C. Marcius Rutilus Censorinus, cos. 310, který měl syna C. Marcius Rutilus Censorinus, censeur 294. Jeho synem byl C. Marcius Rutilus Censorinus, cens. 265
Q. Marcius Tremulus, cos. 306 a 288
P. Marcius Verus, cos. suff. 179 n. l.

• Maria (plébéjský) s přízvisky Celsus, Maximus, Perpetuus Aurelianus, Perpetuus:
C. Marius měl dva syny: 1. C. Marius, cos. 107, 104 až 100 a 86, manž. Iulia. Adoptovali C. Marius Jr., viz dále, cos. 82, manžel Licinie; 2. [...] Marius, otec C. Maria mladšího
P. Marius Celsus, cos. 62 a cos. suff. 69 n. l.
L. Marius Maximus, cos. 232 n. l.
L. Marius Maximus Perpetuus Aurelianus, cos. suff. 223 n. l.
L. Marius Perpetuus, cos. 237 n. l.

• Martia s přízviskem Sergius Saturninus:
P. Martius Sergius Saturninus, cos. 198 n. l.

• Memmia (plébéjský) s přízviskem Gallus, Gemellus, Pollio, Quirinus a Regulus:
C. Memmius, cos. 34
L. Memmius Pollio, cos. suff. 49 n. l.
P. Memmius Regulus, cos. suff. 31 n. l.
C. Memmius Regulus, cos. 63 n. l.

• Menenia (patricijský) s přízviskem Lanatus:
Agr. Menenius Lanatus, cos. 503, měl syna T. Menenius Lanatus, cos. 477, který měl dva syny: 1. T. Menenius Lanatus, cos. 452, a 2. L. Menenius Lanatus, cos. 440. Jeho synem byl Agr. Menenius Lanatus, cos. 439

• Messia s přízvisky Extricatus, Gallicanus, Quintus a Recius:
T. Messius Extricatus, cos. 217 n. l.
[...] Messius Gallicanus, cos. suff. 237 n. l.

• Metilia (plébéjský) s přízvisky Regulus a Secundus:
M. Metilius Regulus, cos. 157 n. l.
P. Metilius Secundus, cos. suff. 91 n. l.

• Minucia (patricijský, později plébéjský) s přízvisky Aufus, Augurinus (patricijský), Basilus, Esquilinus Augurinus (patricijský), Fundanus, Rufus a Thermus:
M. Minucius Augurinus, cos. 497 a 491
P. Minucius Augurinus, cos. 492
T. Minucius Augurinus, cos. 305
[...] Minucius Esquilinus Augurinus měl dva syny: L. Minucius Esquilinus Augurinus, cos. 458, a Q. Minucius Esquilinus Augurinus, cos. 457
C. Minucius Fundanus, cos. suff. 51 n. l.
C. Minucius Fundanus, cos. suff. 103 n. l.
N. Minucius Rufus, cos. 221
Q. Minucius Rufus, cos. 197
M. Minucius Rufus, cos. 110
L. Minucius Rufus, cos. 88 n. l.
Q. Minucius Thermus, cos. 193

• Mucia (patricijský) s přízvisky Cordus a Scaevola:
[...] Mucius, později P. Licinius Crassus Dives Mucianus, srov. pod Licinia
C. Mucius Scaevola (6. století). Jeho potomkem byl P. Mucius Scaevola, který měl syna Q. Mucius Scaevola (zemřel 209), který měl dva syny: 1. Q. Mucius Scaevola, cos. 174, 2. P. Mucius Scaevola, cos. 175, viz níže
Q. Mucius Scaevola, cos. 174, měl syna Q. Mucius Scaevola, manž. Laelia. Měli tři děti: 1. Q. Mucius Scaevola, jehož dcerou byla Mucia, manž. Pompeiova; 2. M. Aemilius Scaurus, viz Aemiliovce; 3. Mucia, manž. L. Licinius Crassus
P. Mucius Scaevola, cos. 175, srov. zde výše, měl dva syny: 1. P. Mucius Scaevola, cos. 133, manž. Laelia, s níž měl dvě děti: 1a. Q. Mucius Scaevola, cos. 95 (zemř. 67); 2a. Mucia, manž. M´. Acilius Glabrio; 2. Q. Mucius Scaevola, měl syna Q. Mucius Scaevola, cos. 117

• Mummia s přízvisky Achaicus, Bassus, Felix Cornelianus:
L. Mummius Achaicus, cos. 146, cens. 142
[...] Mummius Bassus, cos. 258 n. l.
L. Mummius Felix Cornelianus, cos. 237 n. l.

• Munatia (plébéjský) s přízvisky Flaccus, Gratus, Plancus, Rufus a Sulla Cerialis:
L. Munatius Plancus, cos. 42 a 36, cens. 22
L. Munatius Plancus, cos. 13 n. l.
M. Munatius Sulla Cerialis, cos. 215 n. l.

• Mustia s přízviskem Priscus:
Q. Mustius Priscus, cos. suff. 163 n. l.

• Naevia (plébéjský) s přízvisky Aquilinus, Balbus, Capella, Crista, Pollio, Surdinus a Turpio:
L. Naevius Aquilinus, cos. 249 n. l.
L. Naevius Surdinus, cos. suff. 30 n. l.

• Naulia
• Nautia (patricijský) s přízviskem Rutilus:
Sp. Nautius Rutilus měl dvě děti: 1. Sp. Nautius Rutilus, cos. 488, jehož potomkem byl Sp. Nautius Rutilus, cos. 411, jehož potomkem byl Sp. Nautius Rutilus, cos. 316; 2. C. Nautius Rutilus, cos. 475 a 458, jehož potomkem byl C. Nautius Rutilus, cos. 287

• Navia (patricijský)
• Neratia s přízvisky Cerealis a Marcellus:
[...] Neratius Cerealis, cos. 358 n. l.
P. Neratius Marcellus, cos. 104 n. l.
C. Neratius Marcellus, cos. suff. 129 n. l.

• Ninnia (plébéjský) s přízviskem Hasta:
Q. Ninnius Hasta, cos. 114 n. l.

• Nonia n. Nonnia (plébéjský) s přízvisky Arrius, Asprenas, Balbus, Calpurnius Serranus, Calpurnius Torquatus Atticus, Torquatus Calpurnius Asprenas, Torquatus Asprenas, Gallus, Paternus, Priscus, Quinctilianus a Sufenas n. Suffenas:
M. Nonius Arrius, cos. 201 n. l.
L. Nonius Asprenas, cos. suff. 6 n. l., s manž. Calpurnií měli tři děti: 1. L. Nonius Asprenas, cos. suff. 29 n. l., který měl syna P. Nonius Asprenas, cos. 38 n. l.; 2. Nonius Asprenas Calpurnius Serranus; 3. Nonius Asprenas Calpurnius Torquatus, který měl syna Nonius Calpurnius Asprenas, jehož synem byl L. Nonius Calpurnius Torquatus Asprenas, cos. 94 a 128 n. l.
[...] Nonius Atticus, cos. 397 n. l.
[...] Nonius Paternus, cos. 279 n. l.
D. Nonius Priscus, cos. 78 n. l.
Q. Nonius Priscus, cos. 149 n. l.
Sex. Nonius Quinctilianus, cos. 8 n. l.
Sex. Nonius Quinctilianus, cos. suff. 40 n. l.

• Norbania s přízvisky Balbus a Flaccus:
L. Norbanius Balbus, cos. 83
L. Norbanius Balbus, cos. 19 n. l.
C. Norbanius Flaccus, cos. 38 a 24
C. Norbanius Flaccus, cos. 15

• Numinia n. Numisia (patricijský) s přízvisky Lupus, Priscus a Rufus:
T. Numinius Priscus, cos. 469

• Nummia s přízvisky Albinus, Faustianus Rusticus, Gallus, Senecio Albinus, Sisenna a Tuscus:
M. Nummius Albinus, cos. 206 n. l.
[...] Nummius Albinus, cos. suff. et 263 n. l.
[...] Nummius Faustianus, cos. 262 n. l.
T. Nummius Rusticus Gallus, cos. suff. 26 n. l.
M. Nummius Senecio Albinus, cos. 227 n. l.
[...] Nummius Sisenna, cos. 133 n. l.
M. Nummius Tuscus, cos. 258 n. l.
[...] Nummius Tuscus, cos. 295 n. l.

• Oclatinia s přízviskem Adventus:
C. Oclatinius Adventus, cos. 218 n. l.

• Octavia (plébéjský) s přízvisky Laenas, Pontianus a Vindex:
C. Octavius Ap. Suetrius Sabinus cos. 214 a 240 n. l.
Ser. Octavius Laenas Pontianus, cos. 131 n. l.
C. Octavius Vindex, cos. suff. 184 n. l.

• Ogulnia s přízvisky Pedo Apronianus:
[...] Opilius Pedo Apronianus, cos. 191 n. l.

• Opimia (plébéjský) s přízviskem Pansa:
Q. Opimius, cos. 154měl syna L. Opimius, cos. 121

• Oppia (plébéjský) s přízvisky Capito, Cornicen n. Cornicinus a Salinator:

• Ostoria s přízviskem Scapula:
P. Ostorius Scapula, cos. suff. 46 n. l.

• Otacilia s přízviskem Crassus:
[...] Otacilius Crassus měl dva syny, M. Otacilius Crassus, cos. 283 a 246, a T. Otacilius Crassus, cos. 261

• Ovinia s přízviskem Gallicanus:
[...] Ovinius Gallicanus, cos. 317 n. l.

• Pactumeia s přízvisky Fronto a Magnus:
Q. Pactumeius Fronto, cos. suff. 80 n. l.
M. Pactumeius Magnus, cos. suff. 183 n. l.

• Papinia s přízvisky Allienus a Fabius Pacatianus:
Sex. Papinius Allienus, cos. 36 n. l.
L. Papinius Fabius Pacatianus, cos. 332 n. l.

• Papiria (patricijský, později plébéjský) s přízvisky Aelianus, Carbo Arvina, Crassus (patricijský), Cursor (patricijský), Maso, Mugillanus (patricijský), Paetus a Turdus:
Cn. Papirius Aelianus, cos. 184 n. l.
C. Papirius Carbo měl čtyři syny: 1. C. Papirius Carbo, cos. 120, jehož synem byl C. Papirius Carbo Arvina; 2. Cn. Papirius Cabo, cos. 113, jehož synem byl Cn. Papirius Carbo, cos. 85, 84 a 82; 3. M. Papirius Carbo; 4. P. Papirius Carbo
M. Papirius Crassus, cos. 441
L. Papirius Crassus, cos. 436, cens. 424
L. Papirius Crassus, cos. 430
L. Papirius Crassus, měl dva syny: L. Papirius Crassus, cos. 336 a 330, dict. 340 a cens. 318, a M. Papirius Crassus dict. 332
L. Papirius Cursor, cens. 393, měl syna Sp. Papirius Cursor, jehož synem byl L. Papirius Cursor, cos. 333, 326, 320, 319, 315 a 313, dict. 325, 324 a 309, jehož synem byl L. Papirius Cursor, který měl dva syny: L. Papirius Cursor, cens. 272, a L. Papirius Cursor, cos. 293 a 272
C. Papirius Maso, měl dvě děti: 1. C. Papirius Maso, cos. 231; 2. Papiria, manž. L. Aemilius Paullus

L. Papirius Mugillanus, cos. 427, cens. 443, měl dva syny: L. Papirius Mugillanus, cens. 418, a M. Papirius Mugillanus, cos. 411

• Passiena s přízviskem Crispus a Rufus:
C. Passienus Crispus, cos. suff. 49, manž. Domitia
L. Passienus Rufus, cos. 4

• Pedia s přízvisky Cartus a Vergilianus:
Q. Pedius, cos. 43, manž. Iulia
Cn. Pedius Cartus, cos. suff. 71 n. l.
M. Pedius Vergilianus, cos. 115 n. l.

• Peducaea s přízvisky Plautius Quintillus, Priscinus, Stloga? Priscinus:
M. Peducaeus Plautius Quintillus, cos. 177 n. l.
M. Peducaeus Priscinus, cos. 110 n. l.
M. Peducaeus Stloga Priscinus, cos. 141 n. l.

• Perpenna/Perperna
M. Perpenna, cos. 130 n. l., měl syna M. Perpenna, cos. 92, cens. 86

• Petillia/Petilia (plébéjský) s přízvisky Capitolinus, Rufus a Spurinus:
Q. Petillius Rufus, cos. 83 n. l.
Q. Petillius Spurinus, cos. 176

• Petronia (plébéjský) s přízvisky Septimianus, Sura Mamertinus, Taurus a Volusianus Turpilianus:
P. Petronius, cos. suff. 19 n. l.
M. Petronius Septimianus, cos. 190 n. l.
L. Petronius Taurus Volucianus, cos. 261 n. l.
C. Petronius Turpilianus, cos. 61 n. l.

• Pinaria (patricijský) s přízvisky Mamercinus Rufus, Natta, Posca, Rusca, Scarus:
L. Pinarius, manž. Iulie
P. Pinarius Mamercinus Rufus, cos. 489
L. Pinarius Mamercinus Rufus, cos. 472

• Plaetoria (plébéjský) s přízviskem Cestianus
• Plautia (plébéjský) s přízvisky Decianus, Hypsaeus, Proculus, Quintillus, Silvanus Aelianus, Venox a Venox Hypsaeus:
A. Plautius, cos. suff. 29 n. l.
Q. Plautius, cos. 36 n. l.
C. Plautius Decianus, cos. 329
M. Plautius Hypsaeus, cos. 125
C. Plautius Proculus, cos. 358
P. Plautius Proculus, cos. 328
[...] Plautius Quintillus, cos. 159 n. l.
M. Plautius Silvanus, cos. suff. 2
M. Plautius Silvanus, cos. suff. 68 n. l.
Tiberius Plautius Silvanus Aelianus, cos. suff. 47 n. l.
T. Plautius Silvanus Aelianus, cos. suff. 76 n. l.
L. Plautius Venox, cos. 330
L. Plautius Venox, cos. 318
C. Plautius Venox, cens. 312
C. Plautius Venox Hypsaeus, cos. 347 a 341

• Plinia s přízviskem Caecilius Secundus:
C. Plinius Caecilius Secundus, cos. 100 n. l.

• Poetelia (plébéjský) s přízvisky Libo a Visolus:
M. Poetelius Libo, cos. 314
C. Poetelius Libo Visolus, cos. 360, jehož synem byl C. Poetelius Libo Visolus, cos. 346, 333 a 326

• Pollenia s přízviskem Armenius Peregrinus:
Ti. Pollenius Armenius Peregrinus, cos. 244 n. l.

• Pompeia (plébéjský) s přízvisky Bithynicus, Faustulus, Gallus, Graecinus, Macrinus, Magnus, Pius, Senecio, Silvanus, Sosius Falco, Strabo a Vopiscus:
Cn. Pompeius měl syna Sex. Pompeius, jehož manž. byla Lucilia. Měli dva syny: 1. Sex. Pompeius, jehož synem byl Sex. Pompeius, cos. 35, jehož synem byl Sex. Pompeius; 2. Q. Pompeius, jehož synem byl Cn. Pompeius Strabo, cos. 89. Měl dva syny: 1. Cn. Pompeius Magnus, cos. 70, 55 a 52, manž.: 1. Antistia, 2. Aemilia, 3. Mucia, 4. Iulia, a 5. Cornelia. Měl tři děti: 1. Cn. Pompeius Magnus (zemř. 45), manž. Claudia; 2. Sex. Pompeius Magnus (zemř. 35), manž. Scribonia; 3. Pompeia, manž. 1. Faustus Cornelius Sulla a 2. L. Cornelius Cinna
L. Pompeius měl syna A. Pompeius, jehož synem byl Q. Pompeius Rufus, cos. 141 a cens. 131. Měl dvě děti: 1. Q. Pompeius Rufus, který mě dva syny: 1a. Q. Pompeius Rufus, cos. 88, srov. zde níže, a 2a. A. Pompeius, který měl syna Q. Pompeius Bithynicus; 2. Pompeia, manž. C. Sicinius
Q. Pompeius Rufus, cos. 88, jehož synem byl Q. Pompeius Rufus, manž. Cornelia. Měli dvě děti: 1. Q. Pompeius Rufus, 2. Pompeia, manž. C. Iulius Caesar (Božský Iulius)
Cn. Pompeius, cos. 31
Sex. Pompeius, cos. 14 n. l.
Cn. Pompeius, cos. suff. 66 n. l., manž. Antonia, dc. principa Claudia (zemř. 66 n. l.)
[...] Pompeius, cos. 93 n. l.
C. Pompeius Gallus, cos. 49 n. l.
P. Pompeius Graecinus, cos. 16 n. l.
M. Pompeius Macrinus, cos. 164 n. l.
Q. Pompeius Senecio, cos. 169 n. l.
[...] Pompeius Silvanus, cos. suff. 45 n. l.
Q. Pompeius Sosius Falco, cos. 193 n. l.
L. Pompeius Vopiscus, cos. suff. 69 n. l.

• Pompilia (patricijský)
• Pomponia (plébéjský) s přízvisky Atticus, Bassus, Flaccus, Graecinus, Ianuarius, Maecius Probus, Matho Proculus, Secundus, Vitrasius Pollio:
[...] Pomponius Bassus, cos. 211 n. l.
[...] Pomponius Bassus, cos. suff. 271 n. l.
L. Pomponius Flaccus, cos. 17 n. l.
P. Pomponius Graecinus, cos. 16 n. l.
[...] Pomponius Ianuarius, cos. 288 n. l.
M. Pomponius Maecius Probus, cos. 228 n. l.
M. Pomponius Matho měl dva syny: M. Pomponius Matho, cos. 233, a M. Pomponius Matho, cos. 231
T. Pomponius Proculus Vitrasius Pollio, cos. suff. 176 n. l.
Q. Pomponius Secundus, cos. suff. 41 n. l.

• Pontia (plébéjský) s přízvisky Aquila, Laelianus, Proculus Pontianus:
M. Pontius Laelianus, cos. 163 n. l.
[...] Pontius Proculus Pontianus, cos. 238 n. l.

• Popillia (plébéjský) Laenas a Nepotianus:
M. Popillius Laenas, cos. 359 měl syna M. Popillius Laenas, cos. 356, 354, 350 a 348, jehož synem byl M. Popillius Laenas, cos. 316, jehož potomkem byl M. Popillius Laenas, kerý měl tři syny: 1. M. Popillius Laenas, cos. 173, cens. 159, který měl syna M. Popillius Laenas, cos. 139; 2. P. Popillius Laenas, který měl syna P. Popillius Laenas, cos. 132; 3. C. Popillius Laenas, cos. 172 a 158

• Poppaeia s přízvisky Sabinus a Secundus:
C. Poppaeius Sabinus, cos. 9 n. l.
Q. Poppaeius Secundus, cos. suff. 9 n. l.

• Porcia (plébéjský) s přízvisky Cato, Cato Censorinus, Licinianus, Salonianus, Uticensis, Uticensis Laeca, Licinus:
M. Porcius Cato Censorinus, cos. 195, cens. 184, manž. Licinia a Salonia. Měl dva adoptivní syny: 1. M. Porcius Cato Licinianus (zemř. 152), manž. Aemilia, s níž měl dva syny: 1a. M. Porcius Cato, cos. 118, který měl syna M. Porcius Cato; 2a. C. Porcius Cato, cos. 114; 2. M. Porcius Cato Salonianus, měl dva syny, z nichž jeden byl M. Porcius Cato, manž. Livia. Měli dvě děti: 1. M. Porcius Cato Uticensis, manž. Atilia a Marcia (měli čtyři děti, viz zde níže); 2. Porcia, manž. Bibulus a M. Iunius Brutus (zemř. 42)
1. M. Porcius Cato Uticensis, 2. [...] Porcius Cato, 3. Porcia, 4. Porcia, manž. L. Domitius Ahenobarbus (zemř. 48)
L. Porcius Cato, cos. 89
L. Porcius Licinus, cos. 184

• Postumia (patricijský) s přízvisky Albinus/Albus, Inregillensis Albinus, Magnus, Paullulus, Regellus Pyrgensis Quietus, Regellus, Tempsanus, Tubertus, Tympanus:
L. Postumius, cos. 457
A. Postumius Albus Inregillensis, cos. 496, dict. 498, měl dva syny: 1. A. Postumius Albus Inregillensis, cos. 468, jehož potomkem byl A. Postumius Albus Inregillensis Albinus, cos. 366, jehož potomkem byl A. Postumius Albinus, cos. 242 (viz zde níže); 2. Sp. Postumius Albus Inregillensis, cos. 466, jehož potomkem byl Sp. Postumius Albus Inregillensis, censeur 380, který měl syna Sp. Postumius Albus Inregillensis, cos. 334 a 321, cens. 332
A. Postumius Albinus, cos. 242, cens. 234, měl syna L. Postumius Albinus, cos. 234, 229 a 215, měl dva syny: 1. A. Postumius Albinus, který měl tři syny: 1a. A. Postumius Albinus, cos. 180, cens. 174, který měl syna A. Postumius Albinus, cos. 151; 2a. Sp. Postumius Albinus Paullullus, cos. 174 (viz zde níže); 3a. L. Postumius Albinus, cos. 173; 2. Sp. Postumius Albinus, cos. 186, jehož synem byl L. Postumius Albinus, cos. 154
Sp. Postumius Albinus Paullulus, cos. –174 (viz zde výše), měl syna Sp. Postumius Albinus Magnus, cos. 148, který měl dva syny: 1. Sp. Postumius Albinus Magnus, cos. 148, jehož syny byli 1a. Sp. Postumius Albinus, cos. 110, a 2a. A. Postumius Albinus, který měl syna A. Postumius Albinus, cos. 99, jehož synem byl A. Postumius Albinus, pozdější D. Iunius Brutus Albinus
M. Postumius Albus Inregillensis, censeur 403
L. Postumius Albinus Regullus, cos. 262
L. Postumius Regullus, cos. 305, 294 a 291
P. Postumius Tubertus, cos. 505 a 503, jehož potomkem byl A. Postumius Tubertus, dict. 431, který měl jednoho adoptivního syna T. Quinctius Cincinnatus Pennus, cos. 431 a 428

• Potitia (patricijský)
• Prastia s přízviskem Pacatus Messalinus:
C. Prastius Pacatus Messalinus, cos. 147 n. l.

• Publicia (plébéjský) s přízvisky Bibulus, Celsus a Malleolus:
L. Publicius Celsus, cos. 113 n. l.
M. Publicius Malleolus, cos. 232

• Publilia (plébéjský) s přízvisky Philo a Voscus:
Q. Publilius Philo, cos. 339, 327, 320 a 315, dict. 339, cens. 332

• Pupia (plébéjský) s přízvisky Piso Frugi Calpurnianus:
M. Pupius Piso Frugi Calpurnianus, cos. 61, měl syna M. Pupius Piso Frugi, jehož synem byl M. Pupius Piso Frugi pozdější M. Licinius Crassus Dives Frugi (srov. pod Liciniovci)

• Pupienia s přízviskem Africanus:
M. Pupienius Africanus, cos. 236 n. l.

• Quinctia/Quintia (patricijský, později plébéjský) s přízvisky Atticus, Caesar, Capitolinus Barbatus, Cincinnatus, Cincinnatus Pennnus, Claudus, Crispinus Secundus, Crispinus Valerianus, Flamininus, Niger, Pennus Capitolinus Crispinus:
C. Quinctius Atticus, cos. suff. 69 n. l.
T. Quinctius Capitolinus Cincinnatus, dic. 380
T. Quinctius Cincinnatus měl dva syny: 1. T. Quinctius Capitolinus Barbatus, cos. 471, měl dva syny: 1a. L. Quinctius Cincinnatus, L. Quinctius Caeson (??); 2. L. Quinctius Cincinnatus, cos. 460, dict. 458 a 439, měl syna T. Quinctius Cincinnatus Pennus (srov. Postumiovce)
T. Quinctius Capitolinus Barbatus, cos. 417, 468, 465, 446, 443 a 439, měl syna T. Quinctius Capitolinus Barbatus, cos. 421, měl syna T. Quinctius Capitolinus Barbatus
C. Quinctius Claudus, cos. 271
L. Quinctius Crispinus Secundus, cos. 44 n. l.
T. Quinctius Crispinus Valerianus, cos. suff. 2 n. l.
T. Quinctius Flamininus měl dva syny: 1. T. Quinctius Flamininus, cos. 198, cens. 189, měl dyna T. Quinctius Flamininus, cos. 150, měl syna T. Quinctius Flamininus, cos. 123; 2. L. Quinctius Flamininus, cos. 192 (zemř. 170)
[...] Quinctius Niger, cos. 117 n. l.
T. Quinctius Pennus Capitolinus Crispinus, cos. 354 a 351, dict. 361
T. Quinctius Pennus Capitolinus Crispinus, cos. 208.
T. Quinctius Pennus Capitolinus Crispinus, cos. 9 n. l.

• Quintilia/Quinctilia (patricijský původem z Alby) s přízvisky Condianus, Maximus a Varus:
Sex. Quintilius Condianus, cos. 151 n. l.
Sex. Quintilius Condianus, cos. 180 n. l.
Sex. Quintilius Maximus, cos. 151 n. l.
[...] Quintilius Maximus, cos. 172 n. l.
Sex. Quintilius Varus, cos. 453
Cn. Quintilius Varus, dict. 331
P. Quintilius Varus, cos. 13 (zemř. roku 9 n. l.)

• Ragonia s přízvisky Quintianus a Venustus:
L. Ragonius Quintianus, cos. 289 n. l.
[...] Ragonius Venustus, cos. 240 n. l.

• Rania Acontius Optatus:
L. Ranius Acontius Optatus, cos. 334 n. l., manž. Flavia Anastasia, dc. císaře Constantina I.

• Renia.
• Romilia (patricijský) s přízviskem Rocus Vaticanus:
T. Romilius Rocus Vaticanus, cos. 455

• Roxia s přízviskem Aelianus, Aelianus Paculus a Regulus:
L. Roxius Aelianus, cos. 100 n. l.
L. Roxius Aelianus, cos. 223 n. l.
L. Roxius Aelianus Paculus, cos. 187 n. l.
[...] Roxius Regulus, cos. suff. 69 n. l.

• Rubellia s přízviskem Blandus a Geminus:
C. Rubellius Blandus, manž. Iulia (III.), dc. Drusa (II.)
L. Rubellus Geminus, cos. 29 n. l.

• Rubria (plébéjský) s přízviskem Dossenus, Gallus, Ruga a Varro:
C. Rubrius Gallus, cos. suff. 101 n. l.

• Rupilia (plébéjský):
P. Rupilius, cos. 132

• Rutilia (plébéjský) s přízviskem Calvus, Lupus, Rufus:
P. Rutilius Lupus, cos. 90 (zemř. t. r.)
P. Rutilius Rufus, cos. 105, manž. Livia

• Saenia
L. Saenius, cos. 30

• Sallustia
C. Sallustius, cos. suff. 27 n. l.

• Salonia
[...] Salonius později M. Porcius Cato Salinianus, v. pod Porciovci

• Salvia s přízviskem Iulianus, Otho a Titianus:

X měl dva syny, jeden z nich měl dceru, provdanou za Amelia. Jejich dcerou byla Amelia, manž. Petronius Didius Severus
L. Octavius Cornelius Salvius Iulianus Aemilianus, cos. 148 n. l., měl syna M. Salvius Iulianus, cos. 175 n. l., jehož synem byl X

• Salvidiena s přízviskem Orfitus:
Ser. Salvidienus Orfitus, cos. 110 n. l.

• Scribonia (plébéjský) s přízviskem Curio, Libo, Libo Drusus, Libo Rupilius Frugi:
C. Scribonius Curio, cos. 76 (zemř. 52)
L. Scribonius Libo, cos. 34, manž. Pompeia Magna (srov. pod Corneliovci), měl tři děti: 1. Scribonia, manž. Augustova; 2. L. Scribonius Libo, cos. 16 n. l., měl dvě děti: 2a. Scribonia, manž. M. Licinius Crassus Frugi, a 2b. L. Scribonius Libo; 3. M. Scribonius Libo Drusus (zemř. roku 16 n. l.)
L. Scribonius Libo Rupilius Frugi, cos. suff.?, manž. Matidia, starší dc. Salonius Matidius Patruinus

• Secia s přízviskem Campanus:
C. Secius Campanus, cos. suff. 86 n. l.

• Seia s přízviskem Fuscianus, Tubero Asciculus:
P. Seius Fuscianus, cos. suff. 188 n. l.
L. Seius Tubero Asciculus, cos. 18 n. l.

• Sempronia (patricijský) s přízviskem Atratinus:
A. Sempronius Atratinus, cos. 497 a 491, měl dva syny: 1. A. Sempronius Atratinus, který měl syna C. Sempronius Atratinus, cos. 423; 2. L. Sempronius Atratinus, cos. 444, cens. 443, měl syna A. Sempronius Atratinus
L. Sempronius Atratinus, cos. 34
A. Sempronius Atratinus, cos. 89 n. l.

• Sempronia (plébéjský) s přízviskem Asellio, Blaesus, Densus, Gracchus, Longus, Musca, Pitio, Rufus, Rutilus, Sophus, Tuditanus:
C. Sempronius Blaesus, cos. 253 a 244
Ti. Sempronius Gracchus, cos. 238, měl syna Ti. Sempronius Gracchus, cos. 215 a 213, který měl syna Ti. Sempronius Gracchus, cos. 177 a 163, cens. 169 (zemř. 154), manž. Cornelia, s níž měl dva syny: Ti. Sempronius Gracchus (zemř. 133) a C. Sempronius Gracchus (zemř. 121), manž. Licinia
Ti. Sempronius Longus, cos. 218, měl syna Ti. Sempronius Longus, cos. 194
P. Sempronius Sophus, cos. 304, cens. 299, manž. P. Sempronius Sophus, cos. 268, cens. 252
M. Sempronius Tuditanus, cos. 240, cens. 230
P. Sempronius Tuditanus, cos. 204, cens. 209
M. Sempronius Tuditanus, cos. 185
C. Sempronius Tuditanus, cos. 129

• Sentia. (plébéjský) s přízviskem Augurinus, Saturninus:
C. Sentius Saturninus, cos. 19, měl syna C. Sentius Saturninus, cos. 4 n. l.
Cn. Sentius Saturninus, cos. suff. 4 n. l., měl syna Cn. Sentius Saturninus, cos. 41 n. l.

• Septimia (plébéjský) s přízviskem Aper, Geta, Severus a Pertinax:
L. Septimius F [...], cos. suff. 183 n. l.

• Sergia (patricijský, původem z Alby) s přízviskem Catilina, Esquilinus, Fidenas, Orestes, Paullus, Plancus a Silus:
L. Sergius Catilina, zemř. 62
L. Sergius Fidenas, cos. 437 a 429
L. Sergius Paullus, cos. 168 n. l.

• Seria s přízviskem Augurinus:
C. Serius Augurinus, cos. 132 n. l., měl syna C. Serius Augurinus, cos. 156 n. l.

• Servilia (patricijský později plébéjský, původem z Alby) s přízviskem Ahala, Axilla, Barea Scoranus, Caepio, Casca, Fabianus Maximus, Geminus, Glaucia, Globulus, Nonianus, Priscus Structus Fidenas, Fidenas Pudens, Pulex Geminus, Rullus, Silanus, Structus Ahala, Tucca, Vatea Isauricus:
C. Servilius Ahala, cos. 365 a 362, dict. 360
Q. Serviulius Ahala, cos. 342
[...] Servilius Barea Scoranus, cos. suff. 52 n. l.
Cn. Servilius Caepio, cos. 253, měl syna Cn. Servilius Caepio, cos. 203 (zemř. 174), jehož synem byl Cn. Servilius Caepio, cos. 169, který měl tři syny: 1. [...] Servilius Caepio pozdější Q. Fabius Maximus Servilianus, 2. Cn. Servilius Caepio, cos. 141, cens. 125; 3. Q. Servilius Caepio, cos. 140, který měl syna Q. Servilius Caepio, cos. 106, který měl čtyři děti: 1. Servilia, manž. M. Livius Drusus (zemř. 91); 2. Q. Servilius Caepio, manž. Livia; měli adoptivního syna Q. Servilius Caepio Brutus (srov. pod. cf: Iuniovci); 3. Servilia, manž. M. Iunius Brutus a M. Iunius Silanus; 4. Servilia, manž. L. Licinius Lucullus
M. Servilius Fabianus Maximus, cos. suff. 158 n. l.
P. Servilius Geminus, cos. 252 a 248, měl syna Cn. Servilius Geminus, cos. 217
M. Servilius Geminus, cos. 3 n. l.
M. Servilius Nonianus, cos. 35 n. l.
Sp. Servilius Priscus, cens. 378
P. Servilius Priscus Structus měl dva syny: P. Servilius Priscus Structus, cos. 495, a Q. Servilius Priscus Structus, který měl syna Q. Servilius Priscus Structus, cos. 468 a 466
Sp. Servilius Priscus Structus, cos. 476, měl syna P. Servilius Priscus Structus, cos. 463, jehož synem byl Q. Servilius Priscus Structus Fidenas, dict. 435, jehož synem byl Q. Servilius Priscus Fidenas
Q. Servilius Pudens, cos. 166 n. l.
M. Servilius Pulex Geminus, cos. 202
M. Servilius Silanus, cos. suff. 188 n. l.
[...] Servilius Silanus, cos. 189 n. l.
C. Servilius Structus Ahala, cos. 478
C. Servilius Structus Ahala, cos. 427
C. Servilius Tucca, cos. 284
P. Servilius Vatia Isauricus, cos. 79, cens. 55, měl syna P. Servilius Vatia Isauricus, cos. 48 a 41

• Sextia (patricijský později plébéjský) s přízviskem Africanus, Calvinus, Capitolinus (patricijský) Vaticanus, Lateranus, Magius Lateranus, Sextinus Lateranus:
L. Sextius, cos. suff. 23
T. Sextius Africanus, cos. 112 n. l.
C. Sextius Calvinus, cos. 124
P. Sextius Capitolinus Vaticanus, cos. 452
T. Sextius Lateranus, cos. 134 n. l.
T. Sextius Lateranus, cos. 197 n. l.
T. Sextius Magius Lateranus, cos. 94 n. l.
L. Sextius Sextinus Lateranus, cos. 366 n. l.

• Sextidia s přízviskem Catullinus:
[...] Sextidius Catullinus, cos. suff. 31 n. l.

• Sextilia (plébéjský)
• Sicinia/Siccia (patricijský) s přízviskem Sabinus:
T. Sicinius Sabinus, cos. 487

• Silia (plébéjský) s přízviskem Italicus, Messalla, Nerva:
P. Silius, cos. suff. 3 n. l.
C. silius, cos. 13 n. l.
C. Silius Italicus, cos. 68 n. l.
[...] Silius Messalla, cos. suff. 193 n. l.
P. Silius Nerva, cos. 20
P. Silius Nerva, cos. 28 n. l.

Sosia s přízviskem Senecio:
C. Sosius, cos. 32
C. Sosius Senecio, cos. suff. 98, 99, 102 a 107 n. l.

• Spurilia (plébéjský)
• Squillia s přízviskem Gallicanus:
M. Squillius Gallicanus, cos. 127 n. l.

• Statia s přízviskem Quadratus a Priscus:
L. Statius Quadratus, cos. 142 n. l.
[...] Statius Priscus, cos. 159 n. l.

• Statilia s přízviskem Corvinus, Severus, Sisenna a Taurus:
Taurus Statilius Corvinus, cos. 45 n. l.
T. Statilius Severus, cos. 171 n. l.
T. Statilius Sisenna Taurus, cos. 16 n. l.
T. Statilius Taurus, cos. 37 a 26
T. Statilius Taurus, cos. 11 n. l.
M. Statilius Taurus, cos. 44 n. l.

• Stertinia s přízviskem Avitus:
L. Stertinius Avitus, cos. suff. 92 n. l.

• Suetonia s přízviskem Paullinus:
C. Suetonius Paullinus, cos. 66 n. l.

• Suillia s přízviskem Nerulinus a Rufus:
M. Suillius Nerulinus, cos. 50 n. l.
P. Suillius Rufus, cos. suff. 46 n. l.

• Sulpicia (patricijský později plébéjský) s přízviskem Camerinus (patricijský), Cornutus, Rufus Cornutus, Galba (patricijský), Longus, Paterculus, Peticus, Platorinus, Praetextatus, Proclus, Quirinus, Rufus, Saverrio a Tertullus:
C. Sulpicius Camerinus, cens. 380
Q. Sulpicius Camerinus, cos. 9 n. l.
Servius Sulpicius Camerinus Cornutus, cos. 500, měl syna Q. Sulpicius Camerinus Cornutus, cos. 490, který měl syna Ser. Sulpicius Camerinus Cornutus, cos. 461, jehož synem byl Q. Sulpicius Camerinus, který měl syna Ser. Sulpicius Camerinus, cos. 393
Ser. Sulpicius Camerinus Rufus, cos. 345
C. Sulpicius Galba, cos. 166
Servius Sulpicius Galba, cos. 144
Servius Sulpicius Galba, cos. 108.
P. Sulpicius Galba Maximus, cos. 211 a 200, dict. 203
C. Sulpicius Gallus, cos. 243
C. Sulpicius Longus, cos. 337, 323 a 314, dict. 312
C. Sulpicius Paterculus, cos. 258
C. Sulpicius Peticus cos. 364, 361, 355, 353 a 351, dict. 358, cens. 366
P. Sulpicius Quirinus, cos. 36, cens. 42
P. Sulpicius Quirinus, cos. suff. 12 (zemř. 21 n. l.), manž. Aemilia Lepida
Ser. Sulpicius Rufus, cos. 51
P. Sulpicius Saverrio, cos. 304, cens. 299
P. Sulpicius Saverrio, cos. 279
Sex. Sulpicius Tertullus, cos. 158 n. l.

• Taria s přízviskem Rufus:
L. Tarius Rufus, cos. suff. 16

• Tarpeia (patricijský) s přízviskem Montanus Capitolinus:
Tarpeia
Sp. Tarpeius Montanus Capitolinus, cos. 454

• Tarquinia (patricijský) s přízviskem Collatinus, Priscus, Superbus:
• Tarquitia (patricijský) s přízviskem Flaccus
• Tatia (patricijský)

• Terentia (plébéjský) s přízviskem Afer, Culleo, Gentianus, Lucanus, Varro Lucullus, Varro Murena:
[...] Terentius Gentianus, cos. 211 n. l.
C. Terentius Varro, cos. 216
M. Terentius Varro Lucullus, cos. 73
A. Terentius Varro Murena, cos. 23

• Tillia s přízviskem Frugi:
M. Tillius Frugi, cos. suff. 80 n. l.

• Tineia s přízviskem Clemens, Rufus, Sacerdos:
[...] Tineius Clemens, cos. 195 n. l.
Q. Tineius Rufus, cos. 182 n. l.
C. Tineius Sacerdos, cos. 158 n. l.
Q. Tineius Sacerdos, cos. suff. 219 n. l.

• Titia (plébéjský) s přízviskem Aquilinus, Plautius Aquilinus:
M. Titius, cos. 31
[...] Titius Aquilinus, cos. 125 n. l.
L. Titius Plautius Aquilinus, cos. 162 n. l.

• Titinia (plébéjský) s přízviskem Pansa a Saccus:
• Trebania
• Trebatia s přízviskem Priscus:
M. Trebatius Priscus, cos. suff. 109 n. l.

• Trebellia s přízviskem Maximus:
[...] Trebellius Maximus, cos. suff. 62 n. l.

• Trebia s přízviskem Sergianus:
C. Trebius Sergianus, cos. 132 n. l.

• Trebonia (plébéjský)
• Tremellia (plébéjský) s přízviskem Flaccus a Scrofa:
Cn. Tremellius, cos. suff. 21 n. l.

• Triaria s přízviskem Rufinus:
A. Triarius Rufinus, cos. 210 n. l.

• Tribonia (plébéjský)
C. Tribonius, cos. 45

• Tullia (patricijský později plébéjský) s přízviskem Cicero, Decula a Longus (patricijský):
M. Tullius Cicero, cos. 63, manž. Terentia. Měli dvě děti: 1. Tullia (zemř. 43), manž. C. Calpurnius Piso Frugi, [...] Furius Crassipes a P. Cornelius Dolabella; 2. M. Tullius Cicero
M. Tullius Cicero, cos. 30???!!!
M. Tullius Decula, cos. 81
M´. Tullius Longus, cos. 500

• Tutia s přízviskem Cerealis:
L. Tutius Cerealis, cos. 106 n. l.

• Tutilia s přízviskem Pontius Gentianus:
L. Tutilius Pontius Gentianus, cos. suff. 183 n. l.

• Ulpia s přízviskem Crinitus a Traianus:
M. Ulpius Crinitus, cos. suff. 257 n. l.

• Ummidia s přízviskem Quadratus:
M. Ummidius Quadratus cos. 167 n. l.

• Valeria (patricijský, později plébéjský) s přízvisky Acisculus, Asiaticus, Bradua Mauricus, Catullus/Catulus Messallinus, Comazon Eutychianus, Corvus n. Corvinus, Falto, Festus, Flaccus, Homullus, Laevinus, Maximus (patricijský) Corvinus Messalla, Maximus Lactuca, Messalla Potitus, Messalla n. Messallinus Barbatus, Messalla Appianus, Messalla Corvinus, Messalla Niger, Messalla Thrasia Priscus, Messalla Paullinus, Messalla Potitus (patricijský), Messalla Flaccus, Messalla, Volusus, Volusus Publicola, Publicola Potitus (patricijský), Tappo, Triarius, Vegetus a Volusus Maximus (patricijský):
Volusus Valerius, sabinský praotec rodu, přišel do Říma za Romula.
Numerius Valerius, cos. 32
P. Valerius Asiaticus, cos. suff. 43 a 46 n. l.
P. Valerius Asiaticus, cos. suff. 70 n. l.
.[..] Valerius Asiaticus, cos. 125 n. l.
M. Valerius Bradua Mauricus, cos. 191 n. l.
M. Valerius Catulus Messallinus, cos. 73 n. l.
P. Valerius Comazon Eutychianus, cos. 220 n. l.
M.Valerius Corvus, cos. 348, 346, 343, 335, 300 a 299, dict. 342 a 301, měl syna M. Valerius Maximus Corvinus, cos. 289, který měl syna M. Valerius Maximus Corvinus Messalla, cos. 263, cens. 252, jehož synem byl M. Valerius Maximus Messalla, cos. 226, jehož synem byl M. Valerius Maximus Messalla, cos. 188, který měl syna M. Valerius Maximus Messalla, cos. 161 a cens. 154
[...] Valerius Falto měl dva syny: Q. Valerius Falto, cos. 239, a P. Valerius Falto, cos. 238
C. Valerius Festus, cos. suff. 71 n. l.
L. Valerius Flaccus, cos. 261, měl dva syny: 1. L. Valerius Flaccus, jehož synem byl L. Valerius Flaccus, cos. 195 a cens. 184, srov. zde níže; 2. P. Valerius Flaccus, cos. 227
L. Valerius Flaccus, srov. zde výše, měl syna L. Valerius Flaccus, cos. 152, jehož synem L. Valerius Flaccus, cos. 131, jehož synem byl L. Valerius Flaccus, cos. 100 a 86, cens. 97 (zemřel roku 86)
C. Valerius Flaccus, cos. 93
M. Valerius Homullus, cos. 152 n. l.
P. Valerius Laevinus, cos. 280.
M. Valerius Laevinus, cos. 210 (zemř. 200), měl syna [...] Valerius Laevinus, jehož synem bylo P. Valerius Laevinus, cos. 180, měl syna C. Valerius Laevinus, cos. 176
M. Valerius Maximus, cos. -312, cens. 307
L. Valerius Maximus, cos. 233 n. l.
M. Valerius Maximus, cos. 253 n. l.
M. Valerius Maximus, cos. suff. 256 n. l.
[...] Valerius Maximus, cos. 327 n. l.
M. Valerius Maximus Lactuca, cos. 456
M. Valerius Maximus Potitus, cos. 286

M. Valerius Messallinus, cos. 3
M. Valerius Messalla, cos. 20 n. l.
L. Valerius Messalla, cos. 214 n. l.
M. Valerius Messalla Niger, cos. 61, cens. 55, měl syna M. Valerius Messalla, cos. 53, jehož synem byl M. Valerius Messalla Corvinus, cos. 31 (zemřel roku 9 n. l.), měl dva syny: 1. M. Valerius Messalla, jehož synem byl M. Valerius Messalla, jehož synem byl M. Valerius Messalla, cos. 58 n. l.; 2. Potitus Valerius Messalla, cos. 29
M. Valerius Messalla Barbatus Appianus, cos. 12 (zemřel téhož roku). Jeho manž. byla Domitia Lepida a měli tři děti: 1. Potitus Valerius Messalla, cos. suff. 29 n. l.; 2. L. Valerius Potitus Messalla Volusus, cos. +5 n. l.; 3. Valeria Messallina, císařovna, manž. Claudiova (zemřela 48 n. l.)
L. Valerius Messalla Thrasia Priscus, cos. 196 n. l.
M. Valerius Paullinus, cos. suff. 101 n. l.
L. Valerius Potitus, cos. 393 a 392
C. Valerius Potitus Volusus, cos. 410
L. Valerius Potitus Volusus Publicola, cos. 483 a 470
P. Valerius měl dva syny: 1. P. Valerius Publicola, cos. 509 až 507 a 504, viz níže; 2. M´. Valerius Volusus, cos. 505, měl syna M´. Valerius Volusus Maximus, dict. 494
P. Valerius Publicola, srov zde výše, měl syna P. Valerius Publicola, cos. 475 a 460, který měl syna L. Valerius Publicola Potitus, cos. 449
M. Valerius Publicola, cos. 355 a 353
P. Valerius Publicola, cos. 352, dict. 344
Q. Valerius Vegetus, cos. suff. 91 n. l.

• Valgria s přízviskem Rufus:
C. Valgrius Rufus, cos. suff. 12

• Vatinia
P. Vatinius, cos. 47

• Ventidia.
P. Ventidius, cos. 43

• Venuleia s přízvisky Apronianus a Apronianus Octavius:
L. Venuleius Apronianus, cos. suff. 92 n. l.
L. Venuleius Apronianus, cos. 123 n. l.
L. Venuleius Apronianus Octavius, cos. suff. 168 n. l.

• Verania
Q. Veranius, cos. 49 n. l.

• Verginia/Virginia (patricijský a plébéjský) s přízvisky Rufus, Tricostus Caelimontanus, Tricostus Esquilinus, Tricostus Rutilus:
L. Verginius Rufus, cos. 63 n. l.
T. Verginius Rufus, cos. suff. 69 n. l.
T. Verginius Rufus, cos. 97 n. l.
Opiter Verginius Tricostus, cos. 502
L. Verginius Tricostus, cos. 435
T. Verginius Tricostus Caelimontanus, cos. 496
A. Verginius Tricostus Caelimontanus, cos. 494, měl dva syny: A. Verginius Tricostus Caelimontanus, cos. 469, a Sp. Verginius Tricostus Caelimontanus, cos. 456
T. Verginius Tricostus Caelimontanus, cos. 448
Opiter Verginius Tricostus Esquilinus, cos. 478
T. Verginius Tricostus Rutilus, cos. –486, měl dva syny: T. Verginius Tricostus Rutilus, cos. 479 (zemřel roku 463), a A. Verginius Tricostus Rutilus, cos. 476

• Verulania s přízviskem Severus:
L. Verulanius Severus, cos. suff. 108 n. l.

• Vespasia
• Vestina s přízviskem Atticus:
M. Vestinus Atticus, cos. 65 n. l.

• Vetennia/Vettenia s přízviskem Severus:
C. Vetennius Severus, cos. suff. 51 n. l.
C. Vetennius Severus, cos. suff. 103 n. l.

• Vettia (plébéjský) s přízvisky Aquilinus, Cornificius, Gordianus, Gratus Atticus Sabinianus, Gratus Sabinianus, Iustus, Paullus, Sabinianus Iulius Hospes:
[...] Vettius Aquilinus, cos. 286 n. l.
[...] Vettius Cornificius Gordianus, cos. suff. 275 n. l.
[...] Vettius Gratus, cos. 250 n. l.
C. Vettius Gratus Atticus Sabinianus, cos. 242 n. l.
C. Vettius Gratus Sabinianus, cos. suff. 221 n. l.
[...] Vettius Iustus, cos. 328 n. l.
L. Vettius Paullus, cos. suff. 81 n. l.
[...] Vettius Rufinus, cos. 316 n. l.
[...] Vettius Rufinus, cos. 323 n. l.
C. Vettius Sabinianus Iulius Hospes, cos. suff. 176 n. l.

Vetulenia s přízviskem Civica Pompeianus:
Sex. Vetulenius Civica Pompeianus, cos. 136 n. l.

Veturia/Vetusia (patricijský, později plébéjský) Calvinus, Crassus Cicurinus, Geminus Cicurinus a Philo:
T. Veturius Calvinus, cos. 334 a 321
P. Veturius Geminus Cicurinus, cos. 499
T. Veturius Geminus Cicurinus, cos. 494
T. Veturius Geminus Cicurinus, cos. 462
C. Veturius Geminus Cicurinus, cos. 455
L. Veturius Philo, cos. 220 a 206, dict. 217, cens. 210

Vetusia cf: Veturia.

• Vibia (plébéjský) s přízvisky Crispus, Habitus, Pansa, Postumus, Rufinus, Varus Iuventius:
C. Vibius Crispus, cos. suff. 42 n. l.
A. Vibius Habitus, cos. suff. 8 n. l.
C. Vibius Pansa, cos. 43 n. l.
C. Vibius Postumus, cos. suff. 5 n. l.
C. Vibius Rufinus, cos. suff. 22 n. l.
C. Vibius Varus Iuventius, cos. 134 n. l.

• Villia (plébéjský) s přízvikem Annalis a Tappulus:
P. Villius Tappulus, cos. 199

• Vinia
T. Vinius, cos. roku 69 n. l.

• Vinucia/Vinicia s přízviskem Iulianus:
L. Vinucius, cos. 33
M. Vinucius, cos. suff. 19
P. Vinucius, cos. 2 n. l.
M. Vinucius, cos. 30 45 n. l.
T. Vinucius Iulianus, cos. suff. 80 n. l.

• Vipsania s přízviskem Agrippa:
M. Vipsanius Agrippa, cos. 37, 28 a 27 (zemřel 12), manž. a. Marcella, b. Iulia I., dc. Augustova (zemřela 14 n. l.). Jejich dcerou byla Vipsania, manž. císaře Tiberia

• Vipstania s přízvisky Apronianus, Messalla, Poblicola:
C. Vipstanius Apronianus, cos. 59 n. l.
C. Vipstanius Apronianus, cos. 117 n. l.
L. Vipstanius Messalla, cos. 115 n. l.
L. Vipstanius Poblicola, cos. 48 n. l.

• Viria s přízvisky Agricola, Gallus, Lupus, Nepotianus a Orfitus:
L. Virius Agricola, cos. 230 n. l.
[...] Virius Gallus, cos. 298 n. l.
L. Virius Lupus, cos. 232 n. l.
[...] Virius Lupus, cos. 278 n. l.
[...] Virius Nepotianus, cos. 301 n. l.
[...] Virius Nepotianus, cos. 336 n. l.
[...] Virius Orfituscos. 270 n. l.

• Vitellia

• Vitrasia s přízviskem Pollio:
T. Vitrasius Pollio, cos. suff. 176 n. l.

• Voconia s přízviskem Vitulus

• Volcatia n. Vulcatia s přízviskem Tullus:
L. Volcatius Tullus, cos. 66, měl syna L. Volcatius Tullus, cos. 33

• Volteia

• Volumnia (patricijský a později plébéjský) s přízvisky Flamma Violens, Gallus Amintinus (patricijský):
L. Volumnius Flamma Violens, cos. 307 a 296
P. Volumnius Gallus Amintinus, cos. 461

• Volusia s přízvisky Flaccus Cornelianus a Saturninus:
Q. Volusius Flaccus Cornelianus, cos. 174 n. l.
L. Volusius Saturninus, cos. 12 (zemř. 20 n. l.)
L. Volusius Saturninus, cos. suff. 3 n. l., manž. Cornelia
Q. Volusius Saturninus, cos. 56 n. l.
A. Volusius Saturninus, cos. 87 n. l.
Q. Volusius Saturninus, cos. 92 n. l.


Jóácház z Júdy, k., plným jménem Jehóácház§ 609, 608

Jóáš, Jehóáš z Israéle, k.§ 773
Jóáš, Jehóáš z Júdy, k.§ 773

Jóášib alias Eljášib, Ióasib, velekněz Jahweho§ 538, 445

Jochánán§ 1. viz Ióannés; 2. s. Jójadův, o. Jadduův, velekněz, 445, 333

Jójachín z Júdy, k., č. Koniá, Koniah, Koniáš, děd Zerobbábelův§ 597, 562, 538

Jóaqín z Júdy, č. Jachim, Iakimos/Alkimos (srov. tam), velekněz Jahweho§ 538

Jójakím/Jójaqím z Júdy, Jehójáqím, řec. Ióakim, narozen jako Eljakím, řec. Ióakeimos, k.§ 608, 605, 602, 597

Jona, Jóná, řec. Iónás, arab. Júnus/Júnis, židovský prorok§ 773

 

Jónathan z Iúdaie§ viz Alexandros I. Iannaios alias Iannaios

Jong/Yong, jeden ze "tří Čchinů", kmenového území království Čchin§ 206

 

Jordán, viz pod Iordánés

Jordánsko, novodobé arabské království, srov. pod Mesopotamie a Iordánés§ 135

Jósedek z Júdy§ 538

Jóšua z Júdy, řec. Iésús, velekněz (jméno zkráceno z Jehóšua na Jóšua či Ješua, Ješu)§ 1. 538, s. Józadakův; 2. z rodu Fiabí, 36; 3. I. ben See (?), velekněz, 36;

Jóšijáhú/Jošia z Júdy, řec. Iósiás/Iósaios, č. Joziáš/Jóšijáš, k§ 641, 634, 622, 609, 597

 

Jóthan z Júdy, k., též Jótham§ 773, 736, 735

Jou-miu/Youmiu z Čao, k.§ 228

 

Jou-wang, čín. císař§ 776, 771

Jub‘ai, viz Iuba

Júda, Júdea, Júdsko§ viz Iúdaiá, Židé, srov. i pod Palaistíné apod.

júdaismus, monotheistické náboženství§ 36

Jugoslávie, moderní státní útvar jižních Slovanů s pestrým vývojem§ 35

 

Jung-chin, čín.§ viz Paňdžáb (?)

Jurimjong wang, k. korejského státu Kogurjo§ 37

Jutsko, Jütland, kontinentální část dn. Dánska, Jutové/Eutiové, Euthiové srov. pod Maióti§ 150, 113

Jü/Yu, oblíbená žena velmože Siang Jüa§ 202

 

Jüan/Yuan, čín. císař§ 53, 49, 33, 7

Jüan-wang z Čou§ 476, 469

Jüe/Yue, stát v Číně§ 572, 520, 514, 496, 473, 334

Jüe/Yue, též Paj-jüe/Baiyue, "Sto Jüeů", národní skupina na jihu Číny a severu Vietnamu§ 175, 112

 

Jüe-č’§ viz Tocharové