799-777

799. - 790.

Tažení krále Aššuru Adad-nérári III. v těchto letech:

799, 793 - 792 a 789 - 787: dalších pět výprav proti Médům (srov. roky 809 a 800)

791, 785 - 784: další tři tažení proti zemi Chubuškia (srov. rok 801)

798: proti zemi Lušia

797: proti Namri

snad roku 796 (?): tažení proti Aram-Damasku a jeho králi Bar-Hadadovi III. (ass. Mari), synovi Chazá’éla, a proti Hamathu a jeho vládci Zakurovi (srov. rok 800).

786: proti Kisku, poslední králova polní výprava

 

790:

v Urartu zemřel král Menua (od roku 810, resp. 806 či 804) a novým panovníkem se stal jeho syn Argišti I. (vládl do roku 766; podle jiné chronologie 785 - 750).

 

798:

v Šomerónu zemřel král Jóácház (vládl od roku 815). Na trůnu království Israél následoval jeho syn Jehóáš, Jóáš (do roku 783). Vedl úspěšné boje v Syrii proti Aramu-Damasku a jeho panovníkovi Bar-Hadadovi III., třikrát ho porazil v poli, a proti júdskému králi Amazjovi, viz rok 783.

 

797:

v Júdě zavraždili Józachar a Józabad, královští sluhové a přátelé velekněze Zecharji, krále Jóáše (47; na odlišení: Jehóáš ben-Achazja z Júdy; vládl od roku 836). Král dal Zecharju, řec. Zachariás, syna a nástupce ve funkci Jehojada, ukamenovat, neboť mu byl nepohodlný, a teď ho za to stihla msta.

Králem se stal Jóášův syn s Jehóaddán/Jóadán, řec. Ióadé Jerúsalémskou Amazjáhú, Amacja, Amazja, řec. Amasiás (vládl do 773, udat lze i 768). Nejprve se pomstil vrahům svého otce (kronikář vyzdvihuje, že nepovraždil jejich rodiny), později tvrdě porazil Edomské (Idúmaje), když válečné zajatce dal svrhávat se skály do rokle. K válkám používal, jako první z králů Júdy a Israéle, také žoldnéře najímané doma mezi Židy (srov. např. roli kárských vojáků roku 836).

 

797:

v Athénách se po Thespieovi (od 824) stal archontem jeho syn Agamnéstór (do 777).

 

796 v Latiu skončila vláda Proky Silvia (od 819). Měl dva syny Numitora a Amulia. Nástupnictví sice převzal starší Numitor, ale mladší o zbavil trůnu a patnáctým králem Alba Longy se stal Amulius II. Silvius (řec. Amolios II.) a vládl do roku 754, po něm jako šestnáctý v pořadí Numitor, jeho starší bratr (řec. Nemetór). Srov. pod rokem 753, založení Říma.

 

Amulius zavraždil na lovu bratrova syna Aegesta (jinde je zván Lausem) a jeho sestru Silvii či Rheu Silvii n. Rheu Iliu "poctil" panenským kněžstvím bohyně Vesty. Při nabírání vody v jeskyni Martově počala roku 772 n. 770 slavná dvojčata a roku 771 n. 769, viz tam, je porodila. Změna na albalonžském trůnu nastala až s revoltou pastýřů Romula a Rema, kteří ve spolupráci s Numitorem Amulia zavraždili.

Posledním známým králem Alba Longy byl v první polovině 7. století C. Cluilius. Když během války s Římany v ležení zemřel, zvolili si Albánští za diktátora Mettia Fufetia. Byli poraženi a přesídleni do Říma (srov. rok 672 a 664).

 

************************************************************

789. - 780.

 

782:

v Aššuru zemřel Adad-nérári III. (vládl od 811, resp. 806), novým králem se stal jeho syn Šulmán-ašaréd IV. (do 772). Jeho vláda bývá označována za konec raného období Novoassyrské říše (935 až 772).

Za jeho vlády bylo podniknuto pět ne příliš úspěšných válečných výprav proti Urartu (781 až 778, 776 a 774 - tehdy také proti Namri), kterým obvykle velel králův turbánu Šamší-ilu (srov. 806 a 773).

 

780:

v Babylónu skončila vláda Marduk-bél-zéri (od 811?), novým králem se stal Marduk-apla-usur (vládl do 770): byl prvním aramajským Chaldajem na babylónském trůnu.

 

788:

ve třetím roce své vlády se vypravil král Urartu Argišti I. s armádou proti západu a stejně jako jeho otec, i on porazil u Malatie krále Tabalu Tuwatiš II. (ass. Tuate či Tuatti; jeho předchůdce byl vasalem Šulmán-ašaréd III., srov. rok 837).

786:

Argišti překročil v průběhu svého pátého tažení proti okolním zemím s vojskem řeku Aras (Arachés) a u města Verahram (dnešní název, v Íránu) dal přes ni postavit kamenný most (nejstarší zmínka o takové stavbě z kamene, další viz ninivský roku 700, babylónský roku 626 a hellénský roku 411).

Pak se obrátil k severu k Sevanskému jezeru. Na jeho západním břehu Urartejci dobyli město (či zemi?) Kichu(ni). V Arin-berdu u u Jerevanu dal postavit pevnost Irepúni či Erebúni (z toho dn. slovo Jerevan), které se stalo administrativním centrem celého velkého regionu.

785:

Argišti porazil povstalce v Diaué(chi) a pak se jeho armáda vypravila na sever do zemí Eria(chi) a Zaba(chi).

783:

Argišti úspěšně válčil s králem Tabalu (ve střední Kappadokii) Tuwatišem - Tuatem II. a s králem Melid (hellénist. Meliténé) jménem Chelaruada.

781:

tažení Urartejců proti zemím Buštu a Parsua, boje s Assyřany.

780:

Argištiho armáda plení země Mana a Buštu.

 

kolem nebo před rokem 783:

júdský král Amacja/Amazja byl někdy v této době v bitvě u Bét Šemeš v Edomu/Idúmaji poražen israélským králem Jóášem a zajat. Jóáš pak se zajatcem obsadil Jerúsalém, vyplenil ho a dal z části strhnout městské hradby. Království Júdá se stalo protektorátem Israéle, Amacja vasalem Jóáše.

 

783:

v Šomerónu zemřel dobyvatel Jerúsaléma Jóáš (vládl od 798). Novým králem se stal jeho syn Jeroboám II. (o jménu viz rok 972 a 933; do roku 747, resp. 743; možné též, že u vlády již od roku 787, viz rok 773), vlastně poslední ze silných panovníků v Království Israél.

 

[788: podle vyšší tradiční starověké chronologie byla v tomto roce v Korinthu poprvé postavena a posazena na vodu trojřadá bojová loď; srov. však rok 704]

 

786:

v Lakedaimonu vládl po Ágidovci Télekleovi (od 826) král Alkamenés (až do roku 754). Skončila také vláda Eurypontovce Níkandra (od 826), následoval Theopompos (do 739).

Theopompos byl ve válce s Arkady zajat (srov. rok 886). Jeho manželka obdržela od Arkaďanů povolení zajatce navštívit: v cele si s ním vyměnila oděv a Theopompos tak unikl (o osudu choti ani o jejím jménu není nic známo).

 

před rokem 782:

v Číně začaly mohutné útoky „barbarů“ Sien-Jün a Pej-žung proti císařství. Roku 782 zemřel Süan-wang (od 828) a na trůn přišel dvanáctý a poslední z dynastie Čou, jeho čtrnáctiletý syn Jou-wang (do 771, viz dále tam). 

 

************************************************************

779. - 777.

 

779:

král Urartu Argišti I. podruhé vyplenil země Mana a Buštu.

778 a 777:

boje Urartejců na jihu na assyrských hranicích.

 

777:

v Athénách po Agamnéstórovi (od 797) se stal archontem jeho syn Aischylos (v úřadu do roku 755). Aischylos byl dvanáctým archontem po Kodrovi (viz rok 1068 a dále 776, 754, 753, 693 a 684).