U

Uaite‘, jméno vládců qedarských Arabů (Iauta, Jauta; čti též Waité, Uáté, Wáté):§
Uaite‘ I.§ 676
Uaite‘ II.§ 676, syn Bir-daddy

Ubiové, lat. Ubií, germánský kmen na Rýnu, srov. pod Germáni§ 58, 55, 53, 38

První z Germánů, kteří měli spojeneckou smlouvu s Římany. Rychle se romanisaovali a dokonce své národní jméno změnili na Agrippinensés, Agrippiňané, srov. pod Colónia Claudia Ára Agrippinesium. Jejich potomci zanikli v kmenovém svazuporýnských, ripuárských Francích.

účes, viz móda

učitel, vychovatel, viz škola a školství základní

Udajin alias Darvaka/Darbhaka, k. Magadhy, s. Adjátašaty§ 461

udavači, udavačství, udání a odměna, udávání, viz též pod policie

Staří nevedli v trestním právu instituci prokurátora n. státního návladního. Namísto toho ponechávali mnohdy lukrativní iniciativu soukromníkům. Jako instituce začínalo u sýkofantů (sýkon, fík, sýkofantiá, vyjevování fýků). Sýkofantés byl člověk udávající vývozce fíků z Attiky v 5. století, neboť si to údajně Athéňané zakázali rozhodnutím sněmu. Později se slovo sýk. stalo označením pro profesionálního udavače, aby v případě odsouzení obviněného, třeba i křivého, získal jako zákonnou odměnu polovinu pokuty nebo dokonce podíl na zabaveném majetku. Podobným lidem majetní občané raději platili předem, aby měli klid.

Solón zavedl roku 594 zákon o udávání, eisangeliá, na ochranu nových pořádků, viz pod Athény. Několik sýkofantů dala popravit Třicítka roku 404, pak byla "démokratická" instituce obnovena.

Cenou udavačů mezi otroky byla svoboda. V Římě se poprvé stalo roku 501 a 500 při prozrazení vzpoury otroků, viz tam, doprovázeno udělením občanských práv. Koncem roku 217, viz tam, udal jeden z otroků protistátní spiknutí svých kolegů. Udavač dostal svobodu a do života od státu 25 tisíc assů, dvacet pět otroků bylo na Martově poli ukřižováno. Aebutius s Hispalou roku 186 ve skandálu kolem bakchánálií dostali od státu tisíc assů a Aebutius nemusel na vojnu. Skandál kolem Bakchova kultu trval mimo Řím několik let, po venkově byli lidé udáváni po tisících (sic) a odsuzováni k trestům, o nichž v pramenech není zmínka; byl pro udavače první římský bakchanal..., srov. rok 185.

U Římanů dosáhlo institucionalisované udávání obrovských rozměrů; udavač byl délátor, "donašeč", jakmile se proměnil zároveň v žalobce, pak byl accúsátor. Érou pro jednu z nejhorších lidských podlostí byly všechny občanské války; po zavedení zákonů o urážce majestátu za principátu bylo hůře, crímen laesae maiestátis. Za sullovských proskripcí byly odměnou pro udavače nebo i za zabití dva talenty.

Na hlavu Eumenea z Kardie vypsala část diadochů roku 321 odměnu jedno sto talentů a stejně tolik o 260 let později na Mithridáta VI. vypsal odměnu Tigránés I. ve výši jednoho sta talentů, což jsou zřejmě rekordy starověku (novověkou nejvyšší summou je zřejmě 25 milionů USD vypsaných Američany za vydání iráckého diktátora Saddáma Husajna – došlo k němu 19. prosince 2003, na oba jeho syny dohromady patnáct milionů a deset milionů na Husajnova vicepresidenta ad-Dúrího, který však za americké okupace dopaden nebyl a zprávy o jeho smrti nikdo nepotvrdil).

Nejhoršími zločiny, při nichž šance se obhájit a prokázat nevinu byla v podstatě nulová, bylo obvinění z urážky majestátu císaře a ze zaklínání, astrologie apod., týkající se dotazů na panovníka a jeho budoucnost. Placeným udavačům se říkalo quadruplátorés, kteří sice nezčtyřnásobovali svůj majetek jako lichváři, ale získávali čtvrtinu částky, k níž byl obviněný odsouzen, tedy čtvrťáci.

Constantiův caesar Constantius Gallus si v letech 351-354 v Antiocheji nad Orontem zařídil síť udavačů, kteří po syrském velkoměstě sbírali drby, pomluvy, v převleku se plížili do domů vlivných lidí a pak svá zjištění donášeli do caesarova domu "zadními dveřmi".

Udavačství kvetlo v dobách občanských nepokojů a válek a v časech vlád určitých panovníků. Bylo v dobách principátu podchyceno tajnou policií, viz tam. Líbivě omezovali občanskou horlivost tu a tam někteří z vladařů, ale obvykle se vše rychle vrátilo do starých kolejí.

Mezi císaře, kteří verbálně omezovali udavačství ze zločinu uraženého majestátu, tedy moderně lidí, kteří např. v restauraci pronesou „Husák, Havel a Obroda jsou volové“, patřil Gáius, Neró, Konstantínus, který zrušil písemná udání. Místy zločin "lèse-majesté"  funguje dodnes: zhusta bývá praktikován dodnes v buddhistickém Thajsku na údajnou ochranu krále Rámy ix.

Novou kategorií udavačství (donášení, práskání) je americké pojetí informátorství/whistleblowing. Roku 1988 bylo ve Washingtonu založeno Federální udavačské středisko, National Whistleblowers Center sbírající pro vládu informace a chránící udavače všech možných resortů, od vojenství a terorismu po ekologii a bankovnictví. Roku 2007 uprchl ze Švýcarska do Ameriky Bradley Birkenfeld, zaměstnanec banky UBS, který pracoval v "offshoreovém bankovnictví". Ministerstvu spravedlnosti předal dokumenty, maily, telefonní seznamy a čísla účtů amerických občanů, kteří se jako klienti UBS vyhýbali americkým daňovým zákonům - s vědomím švýcarské banky.

O pět let později Birkenfeld dostal od amerického daňového úřadu Internal Revenue Service/IRS udavačskou odměnu za vyzrazení ilegálních offshoreových struktur a za to, že významně přispěl ke změně bankovní mezistátní smlouvy Spojených států se Švýcarskem včetně předání seznamu čtyř tisíc lidí 104 miliony dolarů.


Uddálaka Áruni, ind. materialistický filosof a zakladatel školy, jím se filosofie v IND dostala do historické fáze; byl o. Švetaketua§ 600

Udijána§ viz Kalašové

 

Udžahorresnet z Saidy, zrádce eg. krále, lékař Kambýsův, oddán Neitě§ 525

Udždžain, Udždžainí, Ujjain, řec. Ozéné, m. v Madhjapradéši§ 461, 273, 185, 90, 55, 22
Sídelní m. původně státu Avanti, později panovníků guptovské dynastie v letech asi 320-490. Jméno je z páli do sanskrtského Vidžajaní, Vítězné (město). Žil zde sanskrtský básník a dramatik Kálidása.

Ugarit, m. v severní Syrii, dn. Rás Šamra („Fenyklový vrch“) v kraji Lazikíja; přístav Helléni nazývali Leukos limén, dn. arab. Mínet al-bajdá. Výkopy od roku 1929§ 301

Ugbaru z Persie (bab. též Gubaru)§ = Gobryás

Ugrofinové, viz Finnové

ucho, uši lidské, mezi Židy ukousnutím zbavit moci; středoassyrské zákoníky z časů krále Tukulti-apal-Ešarry I. (1116 – 1077) dávaly mužům okradeným manželkami právo uříznout ženě ucho, nos, jazyk a pokud někomu poranila žena varle, bylo trestem vytržení prsních bradavek (pokud ale cizí muž políbil manželkou někoho, mohl mu být uříznut spodní ret)§ 40

Ujguři, Ujgurové, turkické obyvatelstvo smíšené s indoevropskými Tárímské pánve§ viz Hunové

ukamenování, zajatců; poslední známé v hellénském světě§ 182

Uknú, ř. v Súsianě, dn. Kercha či Karchán v IR

Ukrajina, novověká země a stát§ 775, 654, 512, 150

ukřižování, viz poprava ukřižováním

Ulai, viz Eulaios

Ulcinj, viz Olcinium

ulice a silnice, vyštěrkované v Římě§ 174

úlitba, povinná Augústovi§ 29

Ullaza, viz Orthósiá

Ullusunu z Mannai, dynasta, b. Azy§ 719, 715, 714

Ululái(a), viz Šulmán-ašared V. v Babylónu

Umakištar, bab., viz Kyaxarés z Médie

Umasu, bab., viz Artaxerxés III.

Umbrie, řec. Ombriké, Umbrové, italický národ a země ve stř. Itálii§ 600, 524, 310, 308, 300, 299, 296, 285, 220, 217, 207, 89, 7

umělci, umělecké spolky, „odbory“, viz pod herci

umění, řec. techné, viz jednotlivé obory

Ummán-manda, bab. označení pro Médy nebo to je jméno osob. dynasty (?)§ 610

Ummán-menanu, viz Chumban-nimenu

Ummán-nigaš nebo –nikaš, viz Chumban-nigaš

Ungdžim, sídel. m. v království Paekče/Pekče v Koreji, dn. Kongdžu§ 18

unie, federace, viz koinon

universalismus, hellénistická a římská říšská politika§ 30

 

universita, viz školy vysoké


únos, výkupné, viz pod ženy. Únosy pro získání výkupného nebyly ve starověku tak často praktikovány (srov. ale příběh z doby kolem roku 570, kdy Megarští chtěli unést Athéňanky slavící v Eleusíně thesmoforie: záměr byl prozrazen, Athéňané v čele s Peisistratem naopak zajali Megarské a v jejich převlečení a v doprovodu ženy se naopak zmocnili megarského přístavu a mohli žádat výkupné za zajatce, kterých se zmocnili).

Výkupné bylo žádáno na příbuzných zajatců z války nebo piráty a bandity od příbuzných (1. července 1874 došlo k prvnímu únosu pro výkupné ve Spojených státech: za dítě bylo vyžadováno 20.000 USD). Zřejmě nejvyšší výkupné starých dějin nabídl roku 331 Dáreios III. Alexandrovi III. za svou manželku, která se dostala do makedonských rukou: deset tisíc talentů a říši až po Eufrátés. Byl odmítnut.

Unqi, aram. stát v sev. Syrii, též Pat(t)in, pozd. ass. provincie Kulláni, dn. na území Turecka§ 750, 738

upálení, sebe-, viz pod gymnosofisté
upálení, hromadné svatokrádežníků§ 347
upálení, poprava: nebylo Hellény a Římany praktikováno, ojediněle až za vrcholného císařství (Commodus, Gallienus)

upanišády§ 600

Upadaranma ze Súsiány§ 522, o. Ašiny

Upatissa Nuwara, sídel. m. sinhalských vládců ve 4. st. na Cejlonu§ 450

Úpí, Úpé§ viz モpis

úplatky, úplatnost, viz korupce

Uppis, m. v Parthii§ 673

Ur, m. v jižní Babylónii§ 680

Urá, sídelní m. země Pirindu§ 557

Ural, řec. Rhípaios, montés Ríphaeí n. Hyperboreí, rus. U. v užívání v 17. st. zřejmě z ugrofin. Ur-ala, horský vrchol; není v CSD. Nejvyšší vrchol Narodnaja na severu má 1895 metrů nadmořské výšky. Se stejnojmennou řekou tvoří geografickou hranici s Asií.

Úrani᧠= Úranopolis

Úranopolis, m. v Makedonii na Chalkidice pod h. Athós, dn. Úranúpoli/Uranupoli na hranicích mnišského státu§ 316

Urartu, říše na území pozdější Armenie§ 776 - 774, 766, 765, 755, 746, 744, 743, 739, 736, 735, 733, 719, 715, 714, 708, 705, 679, 678, 673, 669, 645, 626, 620, 609, 608, 607, 600, 580, 550, 521, 414, 7
Obyvatelstvo bylo částečně armenskými předky. Původní forma názvu v assyrštině byla Uruatru; srov. pod Nairi, dom. jménem Biaina, řec. Alarodioi, hebr. Ararat.

Urballa z Tuchany, ass.§ viz Warpalawas

urdština, urdú, viz pod Hindustán a Hunové

Urfa§ viz Edessa, Orrhoé

Urgulánia, manž. M. Plautia Silvána, přítelkyně Lívie Augusty§ 2

 

Urgulánilla§ viz Plautia Urgulánilla

 

Urikki z Qué, k.§ 740, 719, 715

Urimme z Chubušny, k. v Tabal§ 738

Úrios, „Přiznivého větru“, viz Zeus

Úrios z Athén§ arch. 281

Urísa, Uríša§ = Kalinga v IND

Urme, též Arme, kraj armen. země Šubria§ 754, 752

Urmia, jezero v Médii Atropaténé, dn. m. a jez. Urumíja/Oromíje (za šáha Rezáije) v íránském Kurdistánu, řec. a lat. Matiané limné, -ánus lacus; Matiané jméno kraje. V okolí města se podle jedné verse narodil Zarathuštra§ 774, 737, 650, 36, 673, 107

URMND§ viz Vermina

urnová pole, kultura§ 775

úrodný půlměsíc, arab. al-hilál al-chasíb, označení pro předněvýchodné oblasti bohatší na deště. Tradici zavedl americký egyptolog a orientalista James Breadsted (zemřel roku 1935) a zahrnul do oblouku země od Palaistíny po severní Mesopotamii a jihozápad Íránu. Pojmu bývá užíváno i šířeji pro oblast od Ponilí přes syrské země, Kypr, jih dnešního Turecka, celou Mesopotamii a západ Íránu. Viz v prehistorickém období.

 

úroky, v Římě úsúra, mútuum, faenus; někteří z bohatých vládců vrcholného principátu se osobně drželi úroků ve výši tří procent/rok (Antónínus Pius, Sevérus Alexander). Stejně jako u Hellénů nejvyšší úroky platily pro risiko u lodní dopravy, mezi 20 až 33 procenty. Úroky u finančních půjček za vrcholné republiky v Římě činily dvanáct procent, viz rok 357, za raného císařství šest. Po návratu Octaviána z Orientu bylo ve Městě náhle velké množství peněz, živobytí značně podražilo a úroky se ze dvanácti procent zvýšily na 33, viz rok 29. V provinciích ovšem nezřídka procent 48. Spláceny byly vždy na kalendy, u Hellénů na númenie/novoluní. Srov. pod bankéři§ 357, 347, 174, 29

 

Urpridišša§ = Afrodision na Kypru

Urtaki nebo Urtaku z Elamu, k.§ 675, 674, 663, 653

Uruk, sum. Unug, hebr. Erech, řec. Orcha (pl.?), arab. Warká, obyvatelé řec. Orchénoi, m. v Babylónii§ 761, 693, 646, 682, 639, 244, 202

O klasické éře města viz pod Sumerové. Vyskytl se názor, že od Uruku pochází arab. slovo Irák/Iráq. Sumerština kultovně v hellénismu v užívání. Hellénská osada přímo nedoložena, hellénská jména se vyskytují v pozdněbabylónských obchodních textech. Obyvatelstvo („Babylónci“, aramajští Chaldajové, Arabové) se hellénisovalo, ale udržovalo svou chrámovou komunitu kolem Anuova chrámového komplexu Réš s vlastní administrativou „makkúr Ani“, majetek Anův, zahrnující pozemky a nemovitosti; vše pod dohledem zřejmě instituce „bít iláni ša Uruk“, dům bohů uruckých.

Hospodářský život byl tak pod kontrolou královských úředníků, jak dosvědčují hliněné bully o zaplacení celních a daňových poplatků (chreofylakikos, bybliofylakikos, ploión Eufrátú, halikés, andrapodikés, epóniú s dovětkem „Orchón“ n. v sg. „Orchénú“). Bully, pečeti, visely na pergamenových či papyrových (?) listinách, které věkem zanikly.
Nejmladší datovaný text v seleukovské éře je z nisannu 184 SE, březen-duben roku 128, viz vývoj v Mesopotamii po roce 130. Tradiční německé výkopy přerušené roku 2003 americkou invasí a občanskou válkou byly obnoveny roku 2015.

Uru-melek, k. Byblu-Gubly§ 701

Urzana z Musasiru, k.§ 725

úřady a úředníci u Hellénů, viz Athény
úřady, volení státní úředníci v Římě, rekordní počet kurulských funkcí (od Tiberia jmenovaní, viz comitia centuriáta), srov. pod dlouhověcí, komicie, konsul, praetor, qaestor etc. vígintívirí, kolektivní jméno pro nižší římské správní úředníky. Práce mezi nimi předcházela quaestúře (tresvirí monétálés, decemvirí lítibus iúdicandís, soudní sbor), císařská byrokracie§ 299

úřady, římské císařské, viz císař a princeps
úřady, dvorské v hellénismu. Systém hellénistických královských kanceláří a institucí se stal vzorem pro římskou dvorní administrativu a později monarchistickým institucím v Evropě. Královská byrokracie Ptolemaiovců, Seleukovců a dalších byla kompetenčně po resortech precisně vymezená, její administrativní „papírovací“ objemy dosahovaly novodobých rozměrů.

Provoz ptolemaiovského dvora řídil archisómatofylax, tj. hlavní bodyguard, králův nejbližší důvěrník. Úředník rozhodující o tom, kdo předstoupí před krále, ministr protokolu, se jmenoval eisangeleus, tj. oznamovatel, archikynégos byl vrchní lovčí a archedeátros ručil za dobré stolování, arcičíšník.

Egypt už v dobách své staré slávy byl řízen byrokraticky – úřednictvem královským nebo chrámovým. Ve státu, kde všechno patřilo králi, živoucímu z bohů na zemi, muselo všechno být kontrolováno a písemně podchyceno. Jednou za dva roky se sčítalo obyvatelstvo a jejich „majetek“ (byl totiž královský). Ze staré říše je doloženo 1600 úřednických a hodnostářských titulů. Ptolemaiovský Egypt zděděnou "faraonskou" n. faraonsko-perskou byrokracii zdokonalil.

Město Alexandreia bylo organisováno jako polis, takže mělo svůj sněm a autonomní volené nebo losované úřady a mnohdy se nezávislost a svobodymilovnost měšťanů výrazně projevila, srov. povstání proti neoblíbeným panovníkům. Z úředníků města vynikal velekněz Alexandrova kultu, hypomnématografos, písař, vrchní soudce archidikastés, a velitel nočních stráží, nykterínos stratégos.

Císařové zavedli placenou byrokracii. Do Marka Aurélia byly tři platové kategorie, stoický císař zavedl čtvrtou. Nejnižší úřednický plat byl 60 tisíc séstertiů ročně, sexágénárius, pak sto tisíc, centénárius, dvě stě tisíc, ducénárius, a od M. Aurélia tři sta tisíc, trecénárius. Za vysoké inflace ve 3. století n. l. stačil k přežití člověka jeden denár čili čtyři séstertie. Prostý úředník městský měl ročního příjmu v raném principátu 1.200 HS.

Vysoká byrokracie a vojáci měli za vrcholného principátu a za dominátu tak rozsáhlé soudní pravomoci, že se jim říkalo iúdicés, soudci. Císařská civilní byrokracie byla pokládána za službu, mílitia, úřady byly officia a úředníci vyšší a nižší officiálés. Museli být svobodného rodu a s odbornými zkouškami (srov. čínský konfuciánský model). Jejich seznamy se jmenovaly mátricula.

Úředníci dostávali titul perfectissimus, často dědičně, což býval za principátu titul jezdců. Výjimečně dostávali byrokraté při pensionování senátorství s titulem clarissimus. Senátorské leitúrgie, múnera, se už dávna nevyplácela. Městské úřady, které senátoři s jezdci zastávali odjakživa na vlastní náklady, byly na obtíž a zastávaly je officiálés, císařem placení byrokraté.

USA, viz Spojené státy Ameriky

Úsanorové/Úšinorové, árjský národ sídlící na severu dn. PAK§ 600

Usermaatre-meriamun§ viz Šešonk VI.

Usermaré-setepenamun, jméno eg. k.:§
Usermaré-setepenamun II.§ viz Pedubast I.
Usermaré-setepenamun III.§ viz Osorkón III.
Usermaré-setepenamun IV.§ viz Takeloth III.
Usermaré-setepenamun V.§ viz Rudamun
Usermaré-setepenamun VI.§ viz Iuput II.

Usermaré-setepenré I.§ viz Šešonk III.
Usermaré-setepenré II.§ viz Pimaj

Usermaré-merejamun§ viz Šešonk IV.

Úsipetové i Úsipové, germ. kmen§ 58, 56, 55, 19, 16, 12, 11

Uskudama, Uscudama§ viz Adriánopolis

 

Úskána, lat. Uscána, m. illyrských Penestů severně od Lychnidu/Ochridu, dn. Voskopoja v Albánii, nebo Kičevo/Kërçova ve FYROM?§ 170

usnesení (lidu), zákony§ viz pséfisma

Ussía, Uziᚧ viz Asarja

ústava, zákonodárství, římské viz pod jednotlivými institucemi (senát, jezdci, konsulové praetoři apod.), lex, úřady, sněmy, zákony apod. Nejstarší napsaný zákon v Evropě je z krétského Dréru. V novověku první psanou občanskou ústavu měly Spojené státy Ameriky z roku 1781, v Evropě polské stavy z 3. května 1791, kterou sepsal „velký sejm“ v letech 1788 – 1792 v době mezi prvním a druhým dělením země (1772 a 1793). Francouzská revoluční ústava následovala 3. září 1791.

Ustíca, řec. Osteódés, viz pod žoldnéři

Usun, Usiun§ 177, pravděpodobně viz Arsiánové, Tocharové nebo Sakové

usurpátor, passim; o jejich násilných a případně ponižujících koncích viz pod král

uši, lidské, viz ucho

Ušilu alias Er, hunský vůdce§ 119

Úšinorové, viz Úsanorové

Uškitti z Atuny, k.§ 738

ušlapání, davová smrt, viz pod smrt

Ušpilulume§ viz Šuppiluliuma(š) z Kummuch

Utica, Utika, řec. Ityké, m. v Africe (África vetus/propria) při ústí Bagradu, původně osada Tyru; z púnského ´attiq, "Staré (Město)", oppositum k Novému Městu-Karthágu§ 307, 241, 239, 212, 207, 204, 150, 149, 146, 107, 81, 49, 47, 46, 42

utopický socialismus§ viz socialismus

Uttarpradéš, angl. Uttar Pradesh, „Horní země“, novodobý spolkový stát na severu IND při hranicích s Nepálem§ 600, 483
Starším názvem se země jmenovala Hindustán, po roce 1947 nebylo přijato, ačkoli patří ke kolébce hindské civilisace. Kraji mezi Jamunou a Gangou se říká Dóáb, Dvojříčí (podobné dóáby jsou v Paňdžábu, "Pětiříčí").

Utupurši z Diaué, k.§ 772

Uxellodúnum, sídel. m. Kadurků, dn. Capdenac§ 51

Úxiové, horský národ v Súsiáně na hranicích s Persidou§ 331

U-to-lao§ viz Azilisés (Azóráó)

Uzbekistán, moder. stát§ 282

uzel gordický§ viz gordický uzel

 

Uzíja, Uzzíja, Uzzíjáhú, viz Azarjá