699-690

 

694

olympiada  21, 3

mesto  a. u. c. 60

Sîn-achché-eríba, který dlouho připravoval výpravu proti Elamitům, resp. toužil po dopadení Chaldaje Marduk-apla-iddiny, vpadl v čele vojska do Elamu: jeho šesté tažení. S nachystanou flotilou, viz rok 696, se Sîn-achché-eríba dostal po Tigridu do Úpie/Ópis, odtud přetažením po souši a vlečením kanály do ústí Eufrátu, loďstvo doprovázela armáda na souši: šlo o první popsanou kombinovanou námořní invasi. V ústí řeky obětoval král Eaovi loď a rybu ze zlata, srov. podobný počin perských králů na Helléspontu o dvě staletí později. Marduk-apla-iddina, zapuzený babylónský král let 721-710 a 703/702, žil v exilu v elamském městě Nagítu. Zde a v dalších městech, lokalisaci neznáme, se rabující Assyřané zmocnili velkého množství Chaldajů a Elamitů, nikoli však hledaného krále, neboť v té době již nebyl zjevně mezi živými. Zajatce dopravili na lodích do Assyrie. 

Elamité ale vzápětí otevřeli proti Asssyřanům protiofensívu: král Challušu-Inšušinak II. vulgo Challušu zajal po vítězné bitvě kdesi na jihu Babylónie Aššur-nádin-šumiho, Sancheribova prvorozeného syna a babylónského krále (resp. mu ho Babylóňané vydali; srov. rok 700), a nechal ho zemřít ve vězení v Elamu. Koncem měsíce tašrítu/v říjnu vyvraždili Elamité v Babylónii město Sippar setrvávající na assyrské straně. Assyrská armáda v Elamu měla zjevně blokován kontakt s Assyrií, viz rok následující. 

V Babylónu prohlásil Challušu-Inšušinak II. ve vzácné intervenci Elamitů do babylónských poměrů za krále rodilého Babylónce Nergal-ušéziba, Assyřany zvaného Šuzub (řec. Rhegebélos n. Erigebalos). Vládl velmi krátce (viz následující rok)

V Číně se pokusil o převrat mladší syn zemřelého císaře Huang-wanga proti svému bratru Čuang-wangovi (viz rok 697). Pokus se nezdařil a pučista, jehož jméno historie neuchovala, uprchl na sever.

V téže době vzrostla pod knížetem Huanem moc státu Čchi (byl 15. vladařem knížectví, srov. rok 685).

 

693

olympiada  21, 4

archon  Eryxiás (do r. 684)

mesto  a. u. c. 61

Glaukos z Chiu byl údajně prvním z Hellénů, který přišel na methodu spojování plátů železa při kování a jeho zdobení. Pro Alyatta I. Lýdského měl vyrobit stříbrnou misku s kováním ze železa, kterou král daroval věštírně v Delfách. Eryxiás byl poslední athénský archón volený na desetileté období (od roku 753), v pořadí sedmý.

Assyřané pod králem Sîn-achché-eríbou prolomili obklíčení na jihu Mesopotamie, viz rok předešlý: z války na jihu Babylónie a z Elamu postupovali na sever proti elamskému vojsku, které přišlo na pomoc Babylóncům. Nergal-ušézib přepadl a vyplenil město Nippur, které rovněž zůstalo věrné Assyřanům. Stalo se tak 16. dne měsíce du'úzu/začátkem července1. dne měsíce tašrítu/asi ve druhé půli září dobyli naopak Assyřané Uruk; obyvatelstvo bylo deportováno (o rozsahu assyrských deportací viz v indexu s. v. Aramajové). Babylónský král Nergal-ušézib s Elamity byl o šest dnů později poražen u Nippuru, zajat a v kleci odnesen do Ninive. Vládl jeden rok a šest měsíců (tuto odvetnou assyrskou výpravu lze datovat ještě do předešlého roku)V Babylónu se po Šuzubovi chopil moci jistý Mušézib-Marduk, hlava chaldajského kmenového svazu Bít Dakkúri, jemuž Assyřané říkali Šuzubu (jeho předchůdci Šuzub; řec. Mesesimordakos). Vládl do roku 689 a byl spojencem Elamitů.

V Elamu sesadilo tři neděle po porážce u Nippuru lidové povstání krále Challušu-Inšušinaka II. (vládl od roku 699), důvody rebelie neznáme. Král přišel během povstání o život, resp. uvězněn byl zavražděn, a jeho nástupcem se stal Kutir-Nachchunte III., bab. a ass. Kudurru/Kudur. Vládl jen krátce (viz následující rok). Koncem roku v Elamu plenili Assyřané, Sîn-achché-eríba dal přednost bojům proti silnějšímu nepříteli na jihu před tažením na Babylón; bylo to jeho sedmé polní tažení. Kutir-Nachchunte nechal Assyřany plenit zemi, Assyřan se chlubil, že se zmocnil 46 měst, a stáhl se do hor. V cestě na královské sídelní město Madaktu (a nikoli Súsy) zabránilo Assyřanům v měsíci tebétu/prosinec-leden chladné, deštivé počasí. O návrat Assyřanů do Babylónie viz rok 689. 

 

692

olympiada  22, 1

vitez  Pantaklés z Athén (podruhé)

mesto  a. u. c. 62

V Elamu byl 17. abu/začátkem srpna (jiné čtení: 8. abu) po desítiměsíční vládě za rebelie zatčen a popraven Kutir-Nachchunte III. Kdo byli povstalci n. pučisté, nevíme. Nástupcem na trůnu se stal jeho bratr Chumban-numena III., bab. Umman-menanu, ass. Menanu (vládl do roku 689; jeho elam. jméno nebylo dosud nalezeno, rekonstruováno bylo z assyrských a babylónských versí). Jako babylónský spojenec byl zpočátku ve válce s Assyřany úspěšný (viz rok 689, o válce assyrsko-elamské viz rok 703).

 

691

olympiada  22, 2

mesto  a. u. c. 63

Osadníci z rhodského Lindu nebo Argu založili na pozdějším lykijsko-pamfýlském pomezí osadu Fasélis. Ještě před tímto datem založili Lindští osadu Soloi v Kilikii.

Podle jedné z dochovaných chronografických tradic založili na Sicílii Lindští z Rhodu, které vedl Antifémos, a Krétští pod Entímem, osadu Gelu (jiná tradice dává tuto událost do roku 688). • Gela existovala jako státní útvar do roku 282.

 

690

olympiada  22, 3

mesto  a. u. c. 64

Ve Spartě zemřel Ágidovec Eukratés I. nebo Eurykratés I. (vládl snad od roku 720). V královské hodnosti jej následoval syn Anaxandros (snad do roku 660).

V Egyptě zemřel/byl zavražděn (?) král Šabataka(vládl od roku 695). Královrahem (?) byl jeho bratr a spoluvládce Taharka, řec. Tarkos či Tarakos, ass. Tarku, hebr. Tyrháka, syn Peje s královnou-manželkou Abar. Vládl do roku 664. Podle dikce nápisů lze ovšem usuzovat, že nepatřil ke královské kúšitské dynastii, že by to tedy mohl být usurpátor (?).