729-720

729

olympiada  12, 4

mesto  a. u. c. 25

Assyřané pod Tukulti-apil-Ešarrou III. dobyli Babylón obléhaný od roku 731 a král Nabû-mukín-zéra byl zajat (o jeho osudu dále nevíme; vládl od roku 733). Aramejské kmeny jižní Mesopotamie jako Dakkúru, Amukkáni kolem Laraku a Jakínu na jihu se staly poplatnými Aššuru, Bít Amukkáni zničil, srov. rok 733. Šejk Jakínů Marduk-apla-iddina, hebr. Merodach-balaban, byl titulován jako král Přímoří/šar mát tamtim a platil Aššuru tribut. Tukulti-apil-Ešarra III. se prohlásil králem Babylónu a vládl zde pod jménem Púlu, hebr. Fúl, řec. Fúlos, do roku 727: byl prvním Assyřanem po Tukulti-Ninurtovi I. (vládl 1245 - 1208), který opět panoval v Babylónu. • Tento rok lze považovat za poslední z tzv. 8. babylónské dynastie (od roku 978, viz ale již rok 733).

V Sídónu a Tyru je doložena vláda krále Lulí, řec. Elúlaios (a to do roku 701). Pravděpodobně roku 732 bylo rozděleno království Sídón na Sídón a Tyros, které tvořily jeden stát od vpádu tzv. mořských národů na přelomu 13. a 12. století. Království rozdělili Assyřané, kdy král Mattan II., Matten či Metenna byl prvním vládcem v Tyru, odděleného od Sídónu (viz rok 701)Srov. rok 740, kdy král Chírám II. vládl ještě spojenému království, rok 724 a 573. • Pozdější mince Sídónu hovoří o městě jako o „Matce Kambé n. Kakkabé (= rozumí se: Karthága), Hippónu, Kitia a Tyru“.

 

728

olympiada  13, 1

vitez  Dioklés z Korinthu

mesto  a. u. c. 26

V Messénii porazili v bitvě pod horou Ithómé Messéňané se svými spojenci z Arkadie a Argu Sparťany s jejich spojenci z Korinthu.

Megaris byla někdy před touto dobou okupována Korinthem. Megarský Lamis odjel s těmi, kteří nesouhlasili s korinthskou nadvládou v Megaridě, kolonisovat Sicílii, kde založil osadu Trótilon, ale tu Megarští opustili a s Chalkidskými založili obec Leontínoi. Byl odtud brzy exulován a tak založil na pobřeží osadu Thapsos, kde zemřel. Část megarských kolonistů ještě založila na Sicílii Megary, které se podle místního sikeliótského vládce Hyblóna či Hýblóna začaly jmenovat Megara Hyblaia či Hybla ta Megara (tento údaj lze vložit i do roku 727).

Okupace Megaridy Korinthskými trvala jednu generaci. Po osamostatnění Megaridy připadly megarské osady Héraia a Peraia Korinthu, Kynosúra, Tripodiskos a Megara zůstaly spolu jako stát Megarských (viz rok 720).

Téhož roku založili Korinthští na Sicílii město Katané/Kataná (srov. starší údaj roku 736). Podle jiné tradice však byla osídlena ze siciliského Naxu a osadníci si za oikista vybrali jistého Euarcha. Jejím zákonodárcem (nomothetem) se stal mnohem později Charóndás.

Ve svém posledním roce života pořádal Tukulti-apil-Ešarra tažení proti Aramajům sídlícím podél Tigridu až po řeku Uqnú na jihu; buď se účastnil osobně, nebo válku řídili jeho vojevůdci. Assyřané podrobili unovu své moci kmenové svazy Bít Šiláni/Siláni, Bít Ša'alli/Sa'alli, zajali jejich krále/šejky, potentáti všech Chaldajů odvedli Aššurovi tribut. 

V Júdě zemřel král Ácház (36; vládl od roku 735), následoval jeho syn Chizkija (25; Chizqijáhu, řec. Ezekiás, č. Ezechiáš, vládl do roku 699). Nový vládce byl přítelem proroka Jesaji/Ješajahu, řec. Ésaios, a proslul náboženskými reformami, zrušil všechny kulty uctíváné „po kopcích“ mimo Jerúsalém, povolen byl v jeho království pouze kult boha Jahweho. Chrám zavřený Ácházem dal otevřít a obnovil rituály spojené s Jahwem. 

 

727

olympiada  13, 2

mesto  a. u. c. 27

Rok, kdy mohly být založeny Megary Hyblejské, Megara Hyblaia (viz rok 728).

Podle jiné tradice skončila t. r. I. válka messénská (podle této datace vedená od roku 746).

V Assyrii zemřel v měsíci tebítu (ještě v prosinci roku 728) král Tukulti-apil-Ešarra III. (řec. Chinzér-poros; vládl od roku 745), následovníkem se stal 25. tebítu/v lednu 727 jeho syn Šulmán-ašaréd V., hebr. Salmanassar (řec. Ilúlaios resp. Selampsás; vládl do roku 722). Pod jménem Ululáj/Ululája vládl  v Babylónu. Královskou manželkou zesnulého krále byla Jabá (zda byla matkou syna-nástupce, nevíme), chotí nového krále Bánítu a manželkou jeho nástupce Šarru-kéna II. Atalia. Jejich hroby s bohatou výbavou byly nalezeny v Kalchu, kde Tukulti-apil-Ešarra vybudoval novou residenci, roku 1989. Assyřané potlačili t. r. povstání v Samarii (hebr. Šomerón, bab. Šamará’in, definitivně ale až roku 722) a revoltu aramejských Adínů. Útvar Bít Adíni, bibl. Bét Eden, je poprvé zmiňován ve válce roku 877.

 

726

olympiada  13, 3

mesto  a. u. c. 28

V Římě ustanovil král Romulus senát (senatus), poradní sbor „starců“ o stu členech, a poprvé prý provedl vojenské odvody v lidu. Senátoři byli původně nejstaršími členy římských rodů, stařešiny, zvaní též „otcové“ (patres, odtud slovo patriciové).

Po větší část republikánských dějin míval senát členů tři sta. Po bitvě u Cann (srov. rok 216), kde prý padlo mj. na devadesát senátorů, byl jejich počet doplněn o 197 členů ze stavu jezdeckého. Později byl jejich počet opět snížen na 300, ale roku 123 prosadil C. Sempronius Gracchus krátkodobé rozšíření o dalších 600 jezdců na 900 členů.

V následujících desetiletích byl senát redukován na šest set členů, C. Iulius Caesar přechodně vrátil jeho počty na devět set. Augustus se pak vrátil k číslu 600. Viz též rok 753.

 

725

olympiada  13, 4

mesto  a. u. c. 29

Ve Spartě kolem t. r. stavěli svůj prvních kamenný chrám Artemidě Orthii.

Někdy v letech 727 až 722 uvedl urartský král Rusa I. na trůn uprchlého krále země Musasir ležící při severních hranicích Assyrie Urzana v jeho městě Ardini. K ruce ale měl urartského guvernéra (viz rok 733 a Urzanův konec roku 714).