Srbsko, moderní stát na Balkáně (SRB)§ 5999, 5300, 217, 135, 86-, 106+, 235+  

Srí Lanka, Šrí Lank᧠viz Cejlon

Srí Mara§ viz Khu Liên

Sroios (?) z Thrákie, dyn.§ 330

S’-si nebo Pan S’-si, císařská milenka§ 771

S’-se, čín.§ = Saka
S’-si-wang, císař§ 441

St. Matthias, souostroví sev. od Nového Irska§ 4000 

St. Thomas, jeden z Panenských ostrovů Spojených států§ 2000 

L. Staberius, pompéjovec§ 48 

Staberius Erós, filolog a učitel, srov. pod astrologie§ 50

Stabiae, dn. Castellammare (di Stabia), známé sirnými prameny a lázněmi§ 90, 89-, 52+ a viz pod Vesuvius

30. dubna roku 89 město vyvrátil Sulla a zničil Vesuv roku 79 n. l. Mezi tím byly výstavným letním sídlem římské honorace. Jako přístav věčně ve stínu Pompéjí. 

stadion, délková míra§ viz v přílohách oddíl "míry & váhy", kde jednotlivá stadia. Epónymní olympioníkos z roku 316 Deinosthenés z Lakedaimonu opatřil sokl své sochy v Olympii nápisem, že od ní to bylo do Sparty 630 stadií. Podle olympijského stadia/192,27 metrů by to bylo 121 kilometrů. Dnes však cesta po automobilové silnici měří 150 kilometrů, pěšky 142 kilometry (a trvala by podle mapové aplikace Apple jeden den a šest hodin). Sparťan se tedy ubíral cestou ještě kratší. 

stadion, lat. spatium, v Olympii pro odhadem 45 tisíc diváků většinou stojících, neboť neměl žádné stupínky, ale pouhé travnaté valy, viz také pod hry. Stadion v Efesu byl pro sedmdesát tisíc, v Athénách pro šedesát tisíc; v Římě pro třicet tisíc míst. 
Sportoviště-stadionu bylo poprvé použito k vyvraždění oponentů nebo nepřátel roku 80 v Alexandrii: Alexandrijští tam rozsápali Ptolemaia XI. Alexandra II. a zlikvidovali tak sami od sebe posledního z Ptolemaiovců v legitimní dynastické linii. Podruhé bylo užito stadionu k likvidaci nepřátel roku 66 n. l. v Damašku, kde Helléni v odplatu za iúdské události povraždili Židy.

Roku 390 n. l. použil stadionu v Soluni, svém kdysi prvním sídelním městě, křesťanský císař Theodosius I. k likvidaci sedmi tisíc dostihových fandů, kteří předtím zavraždili jeho úředníka. Magister mílitum Butheríx dal v Soluni zatknout pro homosexualitu místní dostihovou hvězdu; proto zemřel. Theodosius z pomsty z Mediolána nařídil masakr: na stadionu bylo vojáky zavražděno na sedm tisíc Soluňských. Ambrosius odmítl s císařem mluvit a Theodosius k němu přišel „v rouchu kajícníka“§ 776

stadium Domitiání, circus agónális, po rekonstrukci circus alexandrínus, stadium alexandrínum§ 80+, 86+, 227+ 

stadium palátínum§ 86+ 

Stageiros (sg.), pozd. Stageira (pl. n.; "do Stageir"), lat. Stagíra, m. na Chalkidice§ 750, 655, 424, 422, 384, 350, 349, 322

stagnum Agrippae§ 27 

Stachao, zlotřilý Berber austerského rodu§ 363+ 

Staius Minácius, vůdce Samnitů§ 296 

L. Staius Murcus, zřejmě původem Márs, praet., Caesarův legát, pak na straně jeho vrahů, sám zavražděn Sex. Pompeiem§ 46, 43, 42, 40, 39

Stalia§ viz Genua 

C. a M. Stallius, architekti§ 52

Stámenés nebo Stamnés, satrapa Babylónie§ 328

Stara planina, bulh.§ = Haimos

Starolatinové, Priscí Latíní§ Latium

starosta, viz pod Athény/démarchos

starověk, starý věk, novověké označení pro období evropských, středomořských, mesopotamských a íránských dějin obvykle vymezované z evropského pohledu 4. zářím 476, kdy resignoval poslední ze západních římských císařů. Viz pod Germáni a u roku 393+. Dějiny hellénské a římské se označují v češtině jako antika, dějiny antické. Obvykle se v Evropě pojednávají s jen okrajově propojenými souběžnými ději balkánskými, anatolskými, egyptskými, foiníckými, persko-íránskými.

V rámcovém vymezení starého věku následuje v Evropě středověk, novověk a doba moderní. Za konec středověku se uvádějí vynález knihtisku (1450), pád Kónstantínopole (1453), objevení Ameriky (1492) a řada dalších symbolických dat. Dokonce se objevil sofistikovaný nápad pojmenovat středověk v letech 526 až 1535 jako "tisíciletí hrdličky/Jahrtausend der Turteltaube" (Bernard Jussen, 2023). 

starožitnosti, hmotné (nikoli literární), sběratelství, viz nábytek, jejich rozkrádání viz hroby

startovací zařízení pro závody vozů v římském Circu§ 330

Starý zákon, křesť. označení pro náboženské texty Israélitů, které přijali křesťané za své§ 1447, 955 a viz pod Iúdaia, křesťanství, Iésús apod. 

Stásandros z Pafu, k.§ 450
Stásandros z Kypru, satrapa Arie a Drangiány§ 331, 321, 319, 317, 316, 329

Stásánór ze Sol na Kypru, k., satrapa bakterský§ 329, 328, 325, 323, 321, 316: Stásandros bude asi identický s tímto Stásanorem

Stásanór z Kúria, Stésénór, k.§ 497 

Staseás z Neápole, peripatétik, uč. v Římě§ 61 

Stásénór z Kýrény, manž. Megatímy, ses. Kallimachovi, o. Kallimacha ml.§ 310 

Stásikratés, architekt, viz sedm divů, Kolossos§ 332

Stásikypros z Idalia, k§ 497

Stásioikos z Maria, k.§ 315, 313

Stásippos z Tegeje, prospartský politik§ 370

stasis§ viz revoluce

Stasis v Persidě, m. neznámé polohy§ viz Persis (je vůbec s tím jménem „revoluce“ hellénské?)

stát, rozpočet, výdaje apod.§ viz pod daně

Stateirá z Persie§ 1. dc. Hydarnova, manž. Artaxerxa II., 409, 404, 401; 2. 410, s. Tissafernova; 3. 333, 323, manž. Dáreia III.; 4. 333, 332, 324, d. Dáreia III. s č. 2 zvána Stateirá 
Stateirá z Pontu, s. Mithridáta VI.§ 71

Statelliové, lat. Statellí/Statiellí, lig. národ§ 173

statér, stříbrná a zlatá mince, didrachma§ 269 a viz v přílohách o měrách a vahách

Statiánus§ viz Oppius Stat.

Statilia Messalína, Nerónova manželka, vážená dáma§ 66+, 69+ 

L. Statilius, pučista§ 64, 63

Sthenios z Therm, oběť Verrova§ 72 

Sthennis z Olynthu, Sthenis, s. Hérodórův, gen. Sthenida, sochař-litec§ 289 a viz sochaři (2) 

Sthennis z Hímery, Sthenis, též Sthennón (gen.: -óna), démagógos§ 81 

Sthennis Statilius, jinde jmenován jako Státius Servilius, vůdce Lúkánů§ 282 

T. Statilius Critó§ viz Kritón z Hérákleie 

T. Statilius Máximus§ cos. ord. 144+ 

T. Statilius Sevérus§ cos. ord. 171+ 

T. Statilius Taurus§ 1. cos. suff. 37 a 26, 36 - 34, 31, 29, 27, 16, o. následujících synů; 2. cos. 11+, 16-, 14+, s. no. 1; 3. s. no. 2, cos. 44+, 53+, o. pětkrát provdané Statilie Messalíny, naposledy od roku 66 n. l. za císaře Neróna (jeho třetí a poslední zákonná manželka).

Sísenna Statilius Taurus, s. T. Statilia Taura no. 1§ 57, 16-, cos. 16+

T. Statilius Taurus Corvínus, pučista§ cos. 45+, 46+ 

statió agrária§ viz klérúchové

L. Státius Aquília§ cos. suff. 116+ 

Státius Gellius, imperator Samnitů§ 305

Státius Metius, kampánský předák§ 215 

Státius Murcius, legát§ 48 

M. Státius Priscus Licinius Ítalicus§ cos. ord. 159+, legát 161 až 163+   

L. Státius Quadrátus, asi totožný se sofistou Quadrátem, řec. Kodratión§ cos. ord. 142+, 165+  

Státius Rufínus, praef. Urbí§ 306+ 

Státius Servílius§ viz Sthennis Statilius 

Q. Státius Themistoklés§ viz Themistoklés

Q. Státius Glaukos§ viz Themistoklés 

Státius Trebius, hirpínský předák v Compse§ 216 

Státius Valéns, životopisec Tráiánův§ 111+ 

Statónia, m. v Etrúrii, patřící do území Vulcí§ 539

Q. Statórius, centurió§ 213 

M. Statórius Secundus§ cos. suff. 122+ 

stavitelství§ viz architektura

stávka, pištců v Římě (a hudebníků vůbec první v Evropě); nejstarší dělnickou stávku dějin zaznamenanou viz rok 1170 z časů Ramesse III., pak za Ramessea IX. 1140 a pod daně§ 311

stefanéforos, stefanoforos, epónymní úředník§ 525, 54 

Stefanos z Athén, s. Antidóridův, manž. Neairy§ 347

Stefanos z Athén (n. Kiu?), s. Antifana z Kiu, kómik§ 408 

Stefanos z Kappadokie§ Ol. 97+ 

Stefanos z Jerúsaléma, první biskup a první z křesť. "mučedníků/martyr", č. Štěpán§ 36+, 44+, 62+  

Stefanos z Láodikeie Kárské, snad nejvyšší úředník ve městě§ 39 

Stefanos, správce majetku Flávie Domitilly, spiklenec§ 96+ 

Stefanos I., biskup v Antiocheji/Or.§ 356+ 

Stefanos§ viz též Stephanus 

Stefinathés/Stefinathis ze Saje, k., snad Tefnachte II.?§ 730, 664

steganografie, kryptografie§ viz pod policie

stěhování národů, migrace§ 200, 100

stéle psanců/vyhnanců n. Maurierova§ 1075 

Stélai Hérákleiai, ‘Hérákleovy/Hérákleovské sloupy’, tvořené dn. Gibraltarem (staré Kalpé, dnešní jméno od jména Berbera a muslimskoarabského vojevůdce Tárika ibn Zijjáda) na evropské straně a pohořím Abyla n. Abilyx, dn. ar-Ríf, nad m. Abylou, dn. Ceutou, španělským územím v dn. severním Maroku, úžina mezi Evropou a Afrikou§ 635, 519, 500, 450, 211, 200, 153, 45 a viz pod Germáni

Stellatína (sc. tribus), jedna z řím. tribuí§ 387, 295 

Stenius Statilius, vůdce Lúkánů§ 185, 282

stenografie, "psaní na úzkém prostoru"§ viz těsnopis

Stenykléros, m. v Messénii§ 479, 464

M. Ulpius Stephanus, propuštěnec a císař. prócúrátor§ 70+ 

Stephanus I., římský biskup§ 251+ 

Steropé, manž. Doryláa st., m. Lágetova a Stratarchova§ 121

L. Stertinius Avítus§ cos. suff. 92+ 

C. Stertinius Máximus§ cos. suff. 23+ 

L. Stertinius Nóricus§ cos. suff. 113+ 

P. Stertinius Quártus§ cos. suff. 112+ 

L. Stertinius§ 1. praet. s procos. pravomocemi Hisp. ulterior v letech 199 - 196, viz pod ceny; 2. Germánikův legát, 15+, 16+  

Stésagorás z Athén§ 1. o. Kimónův, děd Miltiada V., 524; 2. s. Kimónův, b. Miltiada V., 560, 525, 514  

Stésénór z Kúria§ Stásánór

Stésichoros, Stésíchoros z Metauru, roz. Teisiás, s. Eufortův n. Eufémův, b. Mámertínův a Hélianaktův, chorický lyrik§ 632, 569, 556

Stésiléos z Délu, s. Diodotů, o. Echeníky a Diodota, arch., po něm oběti/slavnosti stésiléia§ 305 

Stésileós z Keu, milenec Themistokleův a Aristeidův§ 524

Sthemban, Sthembanos z Numidie§ viz pod Methymnatos

Stésimbrotos z Théb, údajně syn Epameinóndův§ 340

Stésimbrotos z Thasu, literát§ 450

Sthenelaidás ze Sparty§ efor epón. 433

Stheneláos ze Sparty, promakedonský představitel§ 220 

Sthenelos z Argu, k.§ 1484, 1473, 1311, 1266  

Sthenippos ze Sparty, atentátník§ 361

stigma, vypálené znamení na čelo nebo ruku, srov. pod otroci a v jiném smyslu křesťanství a Ježíš Kristus

Stilichó, Flávius St., řec. Stelichón, Stilichón, pokřtěný Vandal v řím. službách, manž. Serény, dc. Honória, bratra císaře Theodosia I. (manželé popraveni 23. srpna 408 n. l.)§ 534, 240+, 336+, 370+, 375+, 379+, 383+, 390+, 392+   

Stilpón z Megar, sókratovský filosof§ 399, 380, 340, 300 a viz s. v. školy (2)  
Stilpón, vojevůdce Agathoklea§ 293

Stíris, Steiris, m. ve Fókidě, dn. lokalita Palaiochori§ 347, 174

M. Stlakkios z Kýziku, s. stejnojmennéh o., přítel galla Sótérida§ 46 

sto škol, filosofické školy v Číně§ viz čínská filosofie

stoá, filosofická škola, její scholarchos, stoicismus; ale stóikos/stoický, hrát si na stoika/stóikeuomai§ 313, 310, 302, 260, 232, 208, 185, 184, 150, 137, 129, 127; druhá stoá 55+, 71+, 118+, 161+, 162+, 174+, 175+     

stoá poikilé, stavba v Athénách, do roku c. 510 Peisianakteion§ 510, 472, 470, 302

Stobaios§ viz s. v. školy (3) 

Stoboi, lat. Stobí, m. v Paionii, dn. u obce Gradsko v Bývalé jugoslávské republice Makedonii/FYROM, od roku 2019 Severní Makedonii§ 197 

Stoenové, Stoení, řec. Stonoi, ligurský lid v Alpách, možná nějak související s Eugany§ 118

stoicismus§ viz stoá 

Stoichady, o-vy před Massilií, Stoichades nésoi/"Ostrovy v řadě" (stoichos, stichos), starší Ligystides, dn. Îles d'Hyères (podle města na pevnině)§ 83-, 69+ 

století, saeculum, stoletní hry v Římě§ viz lúdí saeculárés

století, staří lidé a věkové rekordy§ viz pod dlouhověcí

Stomalimné, lagunové jezero v ústí Rhodanu§ 104 

Stomás z Athén§ 644 (Ol.)

Stonehenge, archeolog. lokalita u Amesbury ve Wiltshire v Anglii§ před 6000, 5000, 2300 

Stonoi, Stonové§ viz Stoeni 

Storegga, nor. "velká hrana", podmořský převis, sesuv Storegga§ 6000

Strabó Aemiliánus, celé jméno neznáme§ cos. suff. 156+ 

Strabón z Amaseie, geógrafos a historik, gen. Strabóna, č. Šilhavý§ 1520, 1114, 700, 250, 160, 121, 111, 88, 86, 75, 64-, 23+ 

Strabón, bystrozraký obyvatel Lilybaia (?)§ 218 

strana, politická, partaj§ viz pod hetairiá, dostihy a volby. 
První zmínka o „stranách“ je z doby kolem roku 600-550 z Mílétu. První hellénské velkoměsto žilo interně soustavnými spory zájmových skupin, obchodníků se statkáři, „boháčů“, jejichž strana se jmenovala Plútis, s řemeslníky a dělníky (Cheiromachá), cizí kupci (Foiníčané) s domácími atd. V Římě bylo původní stavovské členění občanů prosté: nobilita versus populus, patricijové a plébéjové optimátés versus populárés (sg.: optimás vers. populáris). Ale ovšem: též měšťané versus venkované, urbání vers. rústicí. Strany s fanatickým partajnictvím se objevily až po likvidaci Karthága: partés, factiónés. V novodobém slova smyslu starý věk partaje s vymezeným programem a organisačními strukturami neznal. Znal ovšem a vášnivě jím žil partajnický svět a partajnictví ve "sportech", hlavně v dostizích, kdy se partaje fandů rozlišovali podle stájových barev (přetrvalo až do konce Východního Říma). Nejstarší existující novověkou politickou stranou je britská Konservativní strana, toryové, ze 17. století.

Stratalás z Élidy, voj. archón§ 364

Stratarchos z Pontu, s. Doryláa st. se Steropou, b. Lágetův§ 121

stratégéma, vojenská lest, první zaznamenan᧠1482 a viz pod vojenství 

Flávius Stratégius alias Músóniánus (jméno dostal od augusta Cónstantia), praef. praet. Orientis, mag. mílitum§ 354+, 356+ 

Stratégius, senátor, podporovatel Procopiův§ 365+ 

stratégos, bab. rab uqú, rab uqi, pův. vrchní vojenský velitel v démokratických hellénských obcích, za hellénismu buď součást titulu samovládců, nebo (v monarchiích) královský vojevůdce či vojenský velitel satrapie nebo později stratégie, hl. u Seleukovců a jejích nástupních státech, také nejvyšší, na rok volení a epónymní úředníci federativních států:

v Athénách§ 3236, 508, 501, 487; athénská stratégie byla rozmanitá, voleni byli velitelé venkovských okresu, stratégoi epi tén chórán/epi té chórá, na obranu pobřeží str. epi tén chórán tén paralián/epi té akté, velitelé přístavů epi ton Peiraiea, epi tén Múnychián/Múnichián. 
stratégos Ásie§ 321, 319 - 317, 314, 311
stratégos Anatolie§ 321
stratégos autokratór, tj. samovládný str., gen. stratéga autokratora, vrchní velitel vojska bez povinnosti konsultovat rozhodnutí s volenými úředníky a sněmem§ 501, 406, 356, 337, 317, 145 
stratégos královských ozbrojených sil, stratégos tés basilikés dynameós§ 321
stratégos Evropy (= Hellady)§ 323, 317, 315, 313, 312, 311
stratégos horních satrapií§ 323, 321, 319, 312, 223, 292
stratégos Peloponnésu§ 315, 311, 309, 221, 217
stratégos dolních satrapií, tón kató, pers. = Anatolie§ 414
stratégos tés poleós, vojenský velitel města, velitel garnisonu v seleukovských vojenských katoikiích§ 96
stratégos epi Thrákés§ 342

stratégos kai epistatés, nedoloženo u Seleukovců, až parthské§ není v CSD
stratégos kai genearchés, titul arabských šejků v Dúra-Európos, hlava klanu a samosprávy (někdy otitulovaný dvorní hodnostmi jako tón prótón filón, protimómenos filos a sómatofylax, doryforos; strat. kai ethnarchés byl Simón Hasmónajský, srov. tam§ 96
stratégos epi tón prosodón, v Súsách (není v CSD)
stratégos, stratégie, úřad zastávaný ženou§ 115
stratégos, řecké označení pro lat. praetora, str. hypatos = consul

stratiarchés/stratiarchos, „vojevůdce“ u Parthů, doložen v Súsách§ 32

Velitelská funkce neznámého rozsahu, snad totéž co stratégos. Jistý Zamaspés (jméno „perské“, Džámášpa, akkad. Zamaspá) byl roku 313 SE (= 1/2 n. l.) poctěn nápisně skupinou „starých (palai)“ klérúchů zřejmě střežících súský hrad. Srov. pod sómatofylax a viz rok 32. 

Stratios z Pergama, lékař Eumena II.§ 168
Stratios z Tritaie, jeden z představitelů autonomistické strany ve Spolku Achajů§ 170, 167, 160, 146

stratiótés filodoxos (řec.), míles glóriósus (lat.), „chlubný vojín“§ viz Adaios z Thrákie

Stratoklés z Amfipole, proathénský politik§ 359, 357

Stratoklés z Athén§ 1. arch. 425; 2. jeden ze tří stratégů u Chairóneie, 338; 3. promakedonský politik, žalobce Démosthenův, rodem z Diomeie, s. Euthydémův, 324, 307, 302, 299, 294  

Stratoklés z Rhodu, prytanis§ 172 

Flávius Stratoláos z Fyly§ 1. ath. arch. 100+, popř. 119+; 2. arch. 178+  

Stratón, attalovský strat.§ 150, 144, 142 

Stratón z Amísu, tyrannos§ 47
Stratón z Alexandreie§ 1. viz Stratoníkos; 2. Ol. 77+ 

Stratón z Áradu, k., s. Gérostratův, foin. 'Abd'Aštart§ 333
Stratón z Athén (?), básník nové komédie§ 300
Flávios Stratón z Athén§ arch. 196+ 

Stratón z Beroie v Syrii, šejk 'Abd'Aštart§ 88
Stratón z Boiótie, arch. spolku§ 205

Stratón z Élidy nebo Makedonie, rhétór, přítel M. Iunia Bruta a Augústa§ 42
Stratón (?) z Eukratideie, kontrolér§ 165 

Stratón z Lampsaku zv. Fysikos, s. Arkesiláův, s. Arkesiláův n. Arkesínův, scholarchos peripatu§ 330, 287, 285, 269

Stratón z Kastabal, kilický dynasta, o. Tarkondimota I.§ 64

Stratón ze Sard, pederastický literát§ 151+ 

Stratón ze Seleukeie na Eulaiu, s. Simiův, propouští služku§ 141 

Jiný Stratón byl žákem Isokratovým, další lékař, žák Erasistratův, a jiný ze stejné branže, ale starší, jiný byl historikem vlád Filippa V. a Persea, byl jiný epigrammatik a další žil v Alexandreji a patřil rovněž k peripatu (nejsou v CSD)

Stratón, král. pokladník Halikarnássu/gazofylax§ 256 

Stratón, s. Stratónův, emisar některého z prvních Ptolemaiů na Samu§ 281

Stratón, jméno sídónských králů:§
Stratón I., foin. Bód’aštart, k. v Sídónu, o. Tenna II.§ 384, 370, 342  
Stratón II., foin. ‘Abd’aštart, k. v Sídónu, s. Tennův§ 342, 333

Stratón, jméno indobakterských králů (sanskrt. gen. forma Stratasa = Stratónos):§
Stratón I. Sótér Dikaios/Epifanés Sótér (nebo šlo o dva různé dynasty§ 130, 95, 80
Stratón II. Filopatór (jeden ze Stratónů doložen na mincích bez přízviska, možná tedy, že šlo i zde o dva různé a celkem tedy že v indobakterské oblasti vládli Stratónové čtyři)§ 80, 75

Stratónax z Apollónie, s. Lygdamiův§ 280 

Stratoníké z Makedonie§ 1. 450, 440, 424, 429, d. Alexandra I., s. Perdikky II., manž. Seutha I., m. Sparadoka; 2. 337, 318, manž. Antigona I., d. Korrhaiova
Stratoníké z Épeiru§ = Olympias

Stratoníké, milenka Ptolemaia Filadelfa§ 276

Stratoníké, manž. Archagatha, s. Theoxeny s králem Agathokleem§ 289 

Stratoníké, milenka/manž. Mithridáta VI., m. Xifarova§ 65 

Stratoníké, jméno královen ze Seleukova rodu:§
Stratoníké I. Thea, bab. Astartanikku, Astaratniqqe, d. Démétria I. s Filou, manž. Seleuka I. a Antiocha I., Afrodíté Stratoníkis§ 321, 301, 299, 292, 281, 279, 274, 268, 261, 254, 253, 242   
Stratoníké II., dc. Antiocha I., manž. Démétria II. Makedonského§ 253, 243, 239, 235
Stratoníké III., dc. Antiocha II., manž. Ariarátha III. Kappadockého§ 255, 220 
Stratoníké IV., dc. Antiochidy II. a Ariarátha IV. Kappadockého, manž. Eumena II., m. Attala III.§ 193, 190, 188, 172, 163, 159, 150, 138, 135, 133, 132
Stratoníké V., další dc. Ariarátha IV. a Stratoníké IV. (nejisté, snad identická se Stratoníkou IV.)§ 163

Stratoníké, hypothet. dc. Eumena II. se Stratoníkou IV., manž. Antimacha II. Bakterského§ 190 

Stratoníké Élektrá, z rodu Attalovců, manž. Déiotara I.§ 159, 133, 51, 41

Stratoníké z Damasku, manž. Antipatra, m. Níkoláa a Ptolemaia§ 64 

Stratoníkeia, m. v Kárii, jméno od Seleukovců, asi Antiocha I., jejichž byla kolonií, předtím chet. Atrija, hell. Idriás, Hierá kómé a Chrýsáoris, později Hadrianúpolis, dn. obec Eskihisar§ 1288, 282, 268, 240, 227, 203, 200, 197, 196, 167, 164, 150, 129, 88, 40, 39-, 124+ 

Str. byla kolonisována Lyky a v hellénismu byla součástí chrýsáorské ligy, systéma chrýsáorikon/Chrýsáorion, konfederace kárských měst z raně seleukovské éry a nějaký čas ptolemaiovská, viz rok 282 a 268, která vydržela do roku 205. Jméno pochází od Chrýsáora (nom.: Chrýsaór), Poseidónova syna narozeného se zlatým mečem v ruce a po něm se celý kraj jmenoval Chrýsáoris (gen. Chrýsáoridy). Měšťané se tudíž (nejen Stratoníkeie) pokládali za Chrýsáořany, konali společné sněmy v lokalitě Chrýsáoreion mezi Eunomem a Stratoníkeiou o společné obraně a obchodu v chrámu Dia Chrýsáorského n. Stratia. Do konfederace patřily mimo jiné Alabandy (krátce Antiocheia Chrýsáorská, 200), Labraundy/Labrandy, Alindy, Mylasy. U Stratoníkeie ležely Laginy, dn. Turgut (starší Leyne) s Hekataiem, chrámem Hekaty, ctěným dlouho do císařské éry Říma.
Stratoníkeia na Kaíku, m. na severu Lýdie, též Str. na rovině Indeis/Indeipediu, později jen Indeipediátai, nakonec Hadriánopolis, dn. Kırkağaç§ 201, 133, 130, 129, 88
Stratoníkeia, m. v sev. Mesopotamii§ viz Anthemús

stratoníkeón, kalend. měsíc ve Smyrně§ 44

Stratoníkos z Alexandreie n. Stratón, s. Korrhagův§ 68 (Ol.)
Stratoníkos z Pergamu (?), sochař§ 230

Stratoníkos, lékař, ž. Sabínův a uč. Galénův§ 129+ 

Ti. Claudius Stratoníkos§ 1. leg. pro praet. v Kilikii, 140+; 2. [Ti.]Claudius Str., senátor, cos. suff. 140+

Stratónopyrgos, Stratónos pyrgos, ‘Stratónova věž/maják’, později Kaisareia/Kaisaría Paralios, lat. Caesaréa Maritima, centrum hellénismu v Palaistíně, dn. Qisarjé v IL§ 104, 63, 30, 10, 7, 4-, 26+, 44+, 48+, 52+, 57+, 58+, 62+, 66 až 70+, 115+, 132+, 185+, 195+, 232+, 249+, 257+, 260+, 320+, 340+, 355+ a srov. s. v. sedm divů (2)    

Stratos, m. a sídelní m. v Akarnánii§ 429, 314, 231, 219 - 217, 191, 170

Stratos, mí u Telfúsy§ 219 

Strattis z Chiu, tyrannos§ 512, 479

strava§ viz kuchyně

stráž, osobní§ viz osobní stráž

Strepsa, m. v Mygdonii u Therm§ 285 

Stridó, obec v Dalmatii nezn. dnes polohy§ 347+ 

strip-tease§ viz ženy, mímiamby, mímos a komédie. "Politický" strip-tease, svlečení vojevůdcovo na sněmu při žádosti o nejvyšší pravomoci, viz rok 491 

stroj, strojnictví, méchaniké§ viz architektúra

Strombichidés z Athén, strat.§ 412, 411

Strombichos z Aigia, předák města, první v Evropě ukřižovaný politik§ 303

Strombichos, Démétriův úplatný frúrarchos v Ath.§ 287, 266  

Strongylé, o. v Aiolově souostroví/Liparách, viz tam, dn. Stromboli§ 36

strop, kasetový, lat. laquear, lacúnar§ 142 

Strumica§ viz Astraion

Strúthás z Persie, satrapa§ 391, 388

Strúthión, seleuk. dioikétés§ 196 

Strýmón (-monu), ř. v Thrákii a Makedonii, dn. Strymonas§ 1068, 972, 512, 499, 476, 437, 429, 425, 167 

Střední Amerika§ viz Mesoamerika 

Střední Asie§ 2500 a pass. 

Středozemní moře, Mediterráneum, lat. mare medium, pozd. m. mediterráneum nebo m. nostrum; hellénský svět neměl zvl. označení, eg. v nové říši a pozdní době Syrské m., mesopotamské kultury Horní moře§ pravěk, před 6000 a passim

střevní potíže, před bitvou§ 213 

studenti§ viz školství

stúpa§ největší, 55; jako čandi, 22

Stúrádžja§ viz Amázón

Styberrá, m. v Pelagonii v Makedonii, Stymbará, Styberrá, lat. též Stuberra/Stubéra, dn. Prilep ve FYROM§ 199, 181, 179, 170

Styfón ze Sparty, s. Farakův, velitel na Sfaktérii§ 425

Stymfaiá, kraj Thesprótie rozdělený mezi Épeiros a Makedonii, též nazývaný Tymfai᧠335, 309, 294

Stymfálos, jezero, ř. a m. v Arkadii§ 366, 303, 255, 223, 219, 189, 159

Styra (pl.), m. na Euboji, též Steiriai (sg.)§ 481, 479, 323

Styx, ř. v Arkadii, gen. -gos§ viz pod Alexandros iii.