689-680

 

689

olympiada  22, 4

mesto  a. u. c. 65

Začátkem roku porazil elamský král Chumban-Nimena III. Assyřany v bitvě u města Chalulé na břehu Tigridu, lokalisaci neznáme (událost lze klást do roku 691, rok nebyl znám již babylónským kronikářům). V dlouhém výčtu nepřátel Aššuru se nalézají vedle mesopotamských aramejských a chaldajských kmenů vojáci z Parsuaše, Anzanu, Pašeru a Ellipi, národů sídlících severně od Elamu v pozdější Médii. Cestou zpět však Elamitu 15. nisannu/začátkem dubna, postihla těžká nemoc, nemohl mluvit (paralysa nebo srdeční infarkt), takže přestal vykonávat vladařské povinnosti. 

Na trůnu ho vystřídal Chumban-chaldaš I. n. Chumma-chaltaš (vládl do roku 682). Chumban-Nimena III. vládl od roku 692 a zemřel v paláci až po dobytí Babylónu 7. dne měsíce addaru/na začátku března roku 688 (srov. níže).

Zachovaná babylónská kronika, viz rok 747, se o bitvě u Chalulé věnuje jedinou větou. Sîn-achché-eríbovy annály o rozhodující bitvě jeho osmého tažení básní v mnoha řádcích a s typickou assyrskou brutalitou líčí králův válečný úspěch, jak uřezával nepřátelům vše, co se na těle uříznout dá, též šourky jim rozřezával, až se všichni podělali do vozů svých bojových spřežení. Podle assyrského podání elamský s babylónským králem prchli z bojiště a do zajetí padl Nabû-šuma-iškun (ass. Samuna), syn tolik Sancheribem hledaného Marduk-apla-iddiny a pravděpodobně jeho nástupce v čele chaldajských Jakínů. Novým obsazením Babylónu Assyřany, viz rok 729, skončil první pokus Chaldajů o jeho ovládnutí, viz rok 722.  

Assyřané se po překvapivé smrti Chumban-Nimeny bezodkladně vrátili do Babylónie a pokračovali ve válce. Vojsko pod králem Sîn-achché-eríbou (Sancheribem) dobylo 1. kislímu/koncem listopadu Babylón; město téměř zničili, podle vlastního šťavnatého kronikářského záznamu ho král vyvrátil zcela. Král Mušézib-Marduk zemřel v zajetí (vládl od roku 693).

Babylón pak zůstal osm let bez královlády, poněvadž Sancherib nejmenoval ani guvernéra (o novém králi Babylónců, viz až rok 669, resp. 672). Také to asi byly roky klidu v zemi. Sîn-achché-eríba vrátil do města Ekallátum u Aššuru sochy bohů Adada a Šaly, které odtud odvlekl babylónský král Marduk-nádin-achché roku 1091 nebo roku následujícího (jeden z králů III. dynastie isinské, vládl v letech 1099 až 1081)V letech 688 až 669 se v Babylónu nekonal festival Nového roku/akítum, protože sochy bohů byly v Baltilu (starší název pro Aššur). Viz dále rok 669.

Tributární povinnost vůči Aššuru byli donuceni obnovit qedarští Arabové. Sancherib dobyl qedarské kultovní město Dúmu (ass. Adummatu), zajal nástupkyni královny-kněžky Jati‘e jménem Te‘elchunu, která vládla se spoluvládcem Chaza'ílem. Qedarští Arabové přesto uchovali autonomii a krátce jim vládla Tabuwa/Tabúa, snad dcera Te'elchunuy, která vyrůstala na assyrském královském dvoře a dosadil ji Aššur-acha-iddina, srov. rok 688 anebo až po roce 681, srov. roky 687 a 686. Není známo, jak dlouho "vládla", i jejím spoluvládcem a chotěm byl do své smrti Chaza'íl. Viz dále rok 676. 

 

688

olympiada  23, 1

vitez  Hypéresieus z ĺkaru (?)

mesto  a. u. c. 66

Olympijské hry byly rozšířeny o další disciplínu, o box, pygmé: prvním vítězem byl Onomastos ze Smyrny, který dokonce dal boxu pravidla. Jméno epónymního vítěze v běhu na jeden stadion této olympiády je nejasné: buď platí podoba zde uvedená, nebo prameny uvádějí podobu (H)ikarios z Hypéresis.

Možné datum založení Gely (viz rok 691).

Sancheribův syn Aššur-acha-iddina, hebr. Asarhaddon, byl určen otcem za správce všech jižních assyrských provincií. Se svou aramajskou matkou Naqí’a s assyrským jménem Zakútu se usídlil v Babylónu, přijal jméno Aššur-etil-iláni-(m)ukín-apla a úřadoval zde do roku 681. Původ odvozoval, možná podvodně, viz rok 722, až od assyrského krále Adad-salílího vulgo Adasiho, resp. jeho syna Bél-bániho (doba po roce 1700, dle nízké chronologie roku 1674; srov. roky 1736, 1700 a 1670).

Během svého správcovství renovoval babylónská města zničená válkou, dal restaurovat babylónskou Esangilu a další chrámové objekty, vrátil majetky a půdu zabavenou v Borsippách domácím lidem Chaldaji. Za své královlády věnoval Aššur-acha-iddina na obnovu a výzdobu chrámů v Babylónu, Borsippách, Nippuru a Uruku výnosy z kořisti "egyptské a kúšitské/musur u kúsi", kořist ze Šubrie posloužila na opravy v Uruku. Guenna/guvernér Nippuru, jméno neznáme, žádal krále (jméno nedochováno) o povolení vykopat odbočku z kanálu Banítum směrem k Nippuru, neboť město trpí suchem. Úředník argumentoval věrností Nippuru k Assyřanům, což prý bylo ostatním v zemi nepochopitelné.  

 

687

olympiada  23, 2

mesto  a. u. c. 67

Možné datum assyrské výpravy proti Arabům, viz rok 689. Jinak z t. r. neznáme žádné důležitější historické události. Když neválčil, zkrášloval assyrský král Sîn-achché-eríba královská residenční města. V Ninua a Aššuru stavěl chrámy, rozšiřoval hradby, kraj opatřoval zavodňovacími kanály. V Ninua/Ninive postavil rozsáhlé zahrady a k hlavní bráně vedl nejstarší kamenný most v Mesopotamii vedoucí z jeho "Paláce, který nemá obdoby/ekallu šánina lá íšu, sum.: zag.di.nu.tug.a",  přes Tigris do protilehlého města. Byl stavěn z pálených cihel a bílého vápence a široký byl nejméně pro královo spřežení s bojovým vozem. Nic bližšího není známo, srov. nejstarší kamenný most roku 786, babylónský roku 626, hellénský roku 411.

 

686

olympiada  23, 3

mesto  a. u. c. 68

Možné datum assyrské výpravy proti Arabům, viz rok 689. Z t. r. jinak neznáme žádné důležitější historické události. Sîn-achché-eríba podle všeho neviděl nikde kolem sebe nepřátel a žádnou armádní expedici již do své násilné smrti roku 681 nevedl. 

 

685

olympiada  23, 4

mesto  a. u. c. 69

Jedno z tradičních dat začátku II. messénské války, která údajně trvala do roku 668. Messéňané zvolili králem Aristomena. Úvodní bitva se Sparťany u Derai v Messénii skončila nerozhodně.

Jiná tradice klade začátek konfliktu do roku 669/8. Pak by válka trvala do asi roku 600. Všechny údaje z této války jsou zmatené a časově nezařaditelné, proto budou následovat podle tradičního řazení. • O bitvě u Hýsiai, kde Argívští porazili Sparťany a tím mohli dát signál messénskému odboji, viz rok 669 (srov. i rok 650).

Kolonisté z Megar založili v Propontidě osadu Chalkédón či Kalchédón, první na asijském břehu Bosporu.

V Číně začala éra Pěti vůdců (století 685 - 591), čín. wu-pa/wu ba. Název pochází od vládců, údělných knížat/vévodů, kteří zastínili ústřední moc císařovu a chránili její autoritu: Chuan, vládce státu Čchi v letech 685 až 643, Siang, vládce státu Sung v letech 650 - 637, Wen, vládce státu Ťin v letech 637 až 628, Mu, vládce státu Čchin v letech 659 až 621 a Čuang, vládce státu Čchu v letech 613 až 591.