Ari-Arz
Aria, Ariéné, Ariana, seleukovská satrapie§ 330, 329, 323, 321, 317, 316, 321, 208, 180, 171, 75, 50
Pozd. také seleuk. označení všech východoíránských satrapií po ř. Indos, tj. A., Parthie, Drangiány, Karmánie, Gedrósie, Arachosie a Baktrie se Sogdiánou; podle jiných interpretací je Aria starověký název pro dn. Afghánistán (etymolog. souvisí s Árji, Írán). Jméno podle ř. Arios/Areios, viz zde níže.
Ariaios z Persie, zrádný šlechtic§ 401, 395
Ariamazdés ze Sogdiány, Ariomazdés, Arimazdés, šlechtic§ 327
Ariamenés z Persie§ viz Artobazánés/Artobarzánés
Ariamenés z Kappadokie, k., o. Ariarátha III.§ 280, 255, 242, 230
ariáni, ariánství, areianoi, areianistai, podle presbytera Areia, lat. Aria, z Alexandreie, jedna z konkurenčních forem níkajského vyznání oblíbeného na Východu říše a mezi Germány; prvními z nich se jimi stali Gotové§ 260+, 300+, 361+ a viz pod křesťanství
Ariaos z Edessy, dyn.§ viz Arjaw
Ariapeithés ze Skythie, k., o. Skylův a Oktamadův§ 592, 440
Ariaramneiá, m. v Kappadokii§ 230
Ariaramnés z Persie§ 1. b. Kýra I., o. Arsamův, krále v Parsa, 645, 590; 2. satrapa Kappadokie, 513
Ariarátheia, m. v Kappadokii§ 230
Ariaráthovci, královská dynastie v hellén. Kappadokii§ 378, 330, 98
Ariaráthés I.§ 333, 330, 323 - 321, 301
Ariaráthés II.§ 301, 280
Ariaráthés III.§ 255, 230, 220
Ariaráthés IV. Eusebés§ 220, 193, 190 - 188, 181, 180, 172, 165, 164, 159
Ariaráthés, s. Ariarátha IV., b. Orofernův§ 193, 172
Ariaráthés V. Eusebés Filopatór I., původ. jménem Mithridátés§ 193, 172, 164 - 161, 158, 157, 155, 132, 130, 98
Ariaráthés VI. Epifanés Filopatór§ 130, 125, 112, 111, 100, 98
Ariaráthés VII. Filométór§ 125, 112, 111, 108, 102, 100, 99
Ariaráthés VIII. Eusebés Filopatór II., s. Mithridáta VI. Pontského, rod. jménem Arkathiás§ 99, 96, 93, 92, 90, 89 - 86 (srov. pod Arkathiás)
Ariaráthés IX. zvaný Mladší, b. Ariarátha VII.§ 125, 112, 108, 100 - 98, 96
Ariaráthés X. Eusebés Filadelfos§ 42, 36
Ariarátés/Ariaráthés z Persie§ viz následující
Ariaricus, Arriarich n. Araric, k. Gotů-Tervingů, o. Aorikův§ 332+, 336+
Ariaspés z Persie, s. Artaxerxa II. (jmenován též Ariaráthés), b. Dáreiův a Óchův§ 404
Ariaspové, též Arimaspové, nárůdek mezi Drangy a Arachósy, Hellény též zvaní Euergetové§ 329
Arib-atal§ viz Ipchuch ze Simanu
Arib-Ebla, Arip-Ebla z Ebly, dyn. (?)§ 1830
Aribázos§ 1. 246, strat. Kilikie; 2. 215, 213, strat. Achája II.
Arica, m. na severu Chile§ před 6000
Arícia, m. v Latiu§ 533, 506, 446, 338, 195, 41-, 22+, 69+
U A. v Albánských horách byl na jezeru Nemi (novodobý název) Diánin "Nemurský" háj, nemus arícínum, tedy "posvátný arícijský háj", s chrámem, kde funkce velekněze, rex nemorensis, "krále háje", patřila uprchlému otrokovi, který se ke kněžství dostal, když zabil svého předchůdce. Kněz panenské bohyně, která všeobecně mívala pouze kněžky, proto stále chodil opásán mečem. Později zvyk zabíjení zanikl, ale ještě princeps Gáius alias Caligula schválně poslal do Arície muže silnějšího než stávající kněz, jehož vláda se císaři zdála příliš dlouhá. O vlastním procesu "nástupnictví" není známo nic. Chrám vysvětil latinský diktátor Égerius Laevius z Tuscula a vedle Diány/Diána nemorensis, sdílel obydlí Virbius, údajně italské jméno Théseova syna Hippolyta po zmrtvýchvstání, kdy se oženil s Arícií. Na kultu se podílely městské státy Ardea, Arícia, Cora, Lánuvium, Laurentum, Pómétia, Tíbur a Tusculum. Na břehu jezera míval villu Božský Iúlius a jeho stejnojmenný potomek C. Iúlius Caesar vulgo Caligula místo s okolím rovněž miloval. Na malé jezero dal umístit dvě sedmdesátimetrové luxusně vybavené lodi s koupelnami s teplou vodou, svého času jedny z největších, které byly v novodobém věku vytaženy na souš, viz pod lodi. Lacus nemorensis, dn. Lago Nemi, odvodňoval kdysi tunel o délce 1,7 kilometru, po staletí neužíván a obnoven byl až v novověku, viz pod lodi.
Arida, Aridi, Aridu, m. v kraji Simesi kdesi severně od Assyrie§ 859, 819
Aridaios§ viz Arrhidaios
Aridikés z Rhodu, vyslanec§ 220
Ariéné§ viz Aria
ariés§ viz beran
Arieus z Korintha, Bakchiovec a královrah§ 780
Arifarnés, k. skythských Thatů§ 310
Arifrón z Athén, b. Perikleův; gen. -fronos§ 447
Arifrón z Athén, doživotní archón§ 844, 824
Árích, židovovská obchodnická rodina ze Sippar§ 587
Arijachinaš z Mazuwati, o. nezn. dyn. v Bít Adíni§ 1000
Arik-dén-ili, Arik-dín-ili z Aššuru, k., dříve čteno Pu-di-ilu§ 1324, 1320, 1308
Arimaspové§ 1. jednooký mýthický národ na jihu Sibiře, který prý střežil tamní ložiska zlata; u starších autorů asi vedle Hyperboreiů označení pro Skythy n. Sarmaty, 550; 2. íránský nárůdek, viz Ariaspové
Arimazdés§ Ariamazdés
Ariminum, m. v Umbrii při ústí řeky Arminus/dn. Marecchia, kde končila via Fláminia, dn. Rimini; od roku 270 či 268 kolonie latinského práva, od roku 90 municipium§ 270, 268, 236, 225, 220, 218, 217, 187, 132, 83, 49, 44, 43, 8+, 76+, 355+, 359+
Arimlim, Arim-Lim, náčelník Amoritů v Mê-Turanu§ 2006
Arimnás nebo Arimmás, satr. v Syrii (zkrácená forma jména Arimachos)§ 333, 331
Arimnéstos z Athén§ arch. 416
Arimnéstos ze Sparty, spartský bojovník, zabil Mardonia§ 479
Arimnéstos z Tyrrhénie, k.§ 775
Arina, Arinu, opevněná horská svatyně Churritů v zemi Musasir nedaleko hranic s Assyrií§ 1275, 1112
C. Arinius (?) Modestus§ cos. suff. 82+
Arinna, m. při Chattuši, středisko kultu sluneční (podsvětní) bohyně přepisované v chetit. pramenech dUTU jako mesopotam. Šamaš§ 1460, 1345, 1300, 1250
Arinnanda, arzawská pevnost§ 1326
Flávius Arinthaeus/Arinthaios, mag. equitum, pozd. mílitum§ 362+, 364+, 365+, 367 až 370+, cos. 372+, 392+
Ariobarzánés, jméno per. šlechticů z rodu Farnakovců:§ 1. s. Farnabázův, o. Mithridátův, satr. helléspontské Frygie, 387, 378, 368, 365, 362; 2. 331, satr. Persie; 3. 302, 249, o. Mithridáta I. z Kiu (totožný s no. 2?); 4. 302, o. Mithridáta III. Pontského; 5. nezn. perský velmož, 324 (z Kiu?);
Ariobarzánés, dynastové v Kiu/satrapové ve Frygii:§
Ariobarzánés I., dyn.§ 362, 337, 302, 249
Ariobarzánés II., dyn.§ 302, 280, 272, 266, 249
králové v Kappadokii:§
Ariobarzánés I. Filorhómaios§ 96, 95, 93, 92, 90 - 88, 85, 83, 82, 79, 77, 72, 69, 67, 66, 62
Ariobarzánés II. Filopatór§ 82, 62, 52
Ariobarzánés III. Eusebés Filorhómaios, k. Kappadoků a Armenů§ 52, 51, 48, 47, 42
králové v Médii Atropaténě:
Ariobarzánés z Atropatény n. Adiabény, bab. Ar'ábuzaná, dyn., o. Antiochův§ 141
Ariobarzánés I. z Atropatény, o. Artavasdův§ 36
Ariobarzánés II. z Atropatény, s. Artavasdův§ 2, 1
Ariobarzánés z Atropatény, k. Armenů§ 20, 2
Ariobarzánés z Numidie§ viz Arkobarzánés
Ariogaisés, k. Quádů§ 169+
Ariomazdés§ Ariamazdés
Aríón z Méthymny, lyrik a pěvec, gen. Aríona, s. Kykleův§ 628 a viz s. v. tragédie
Arios, ř. v Ariéně, dn. pers. Hárí rúd, "ř. Hárí", též Hérírúd§ 208
Ariovistus, k. germ. Suébů, domácím jazykem snad Heervest či Ehrenvest, srov. gotské jméno Areobindos, Ariovindus s. v. Aniciové; o celou svou rodinu přišel v bitvě s Caesarem§ 72, 61, 60, 58
Arisbé, m. v Tróadě u Abýdu; v Íliadě zabil jejího vládce Axýla Diomédés§ 334, 216
Aristagorás z Kýmy, tyr.§ 512, 499
Aristagorás z Kýziku, tyr.§ 512
Aristagorás z Mílétu, vůdce protiperského povstání Iónů (jiný A. z Mílétu byl ve 3. st. n. l. autorem historického spisu o Egypťanech)§ 501 - 499, 496, 494, 464
Aristaichmos z Athén§ 1. arch. 624; 2. arch. 159
Aristaichmos z Éleje, promakedonský politik§ 344
Aristainetos z Býzantia, rhétór§ 133+
Aristainos z Dýmy, strat.§ 208, 199, 198, 196, 195, 188 - 185
Aristaios z Athén§ arch. 62
Dometios Aristaios Paionidés§ arch. 183+, popř. 204+
Aristaios z Alexandreie, dvořan/filos Ptolemaia Filadelfa§ 320
Aristaios z Théry§ viz Battos I. Kýrénský
Aristakés, s. Grégoriův, arm. katholikos§ 301+
Aristandros z Antissy na Lesbu (A. z Telméssu byl věštcem u Filippa II. a Alexandra III.)§ 168 (Ol.)
Aristandros z Fasélidy, o. Theodektův§ 336
Aristarchos z Ambrakie, strat.§ 335
Aristarchos z Athén§ 1. vyžádaný vládce v Efesu, 556; 2. oligarcha, jeden ze "400", 411; 3. arch. 107
Aristarchos ze Samu, mathematik a astronom§ 250, 150
Aristarchos z Kolchidy, dyn.§ 65, 64, 48
Aristarchos ze Samothráky, grammatik, poslední knihovník Múseia§ 200, 180, 170, 150, 145, 16+
Měl syny Aristarcha a Aristagoru, o nichž bylo napsáno, že byli hloupí/euétheis. Starší z obou byl dokonce prosán do otroctví, vykoupili ho Athénští na obecní náklady.
Aristarchos ze Sparty, nauarchos§ 400
Aristarchos z Tarentu, politik§ 280
Aristarchos z Tegeje, tragik§ 406 a viz s. v. tragédie
Aristarchos, zrádný lékař v Antiocheji§ 245
Aristeás z Argu, předák protimakedonské strany§ 272
Aristeás z Mílétu§ Ol. 121+
Aristeás z Prokonnésu, s. Démocharidův n. Kaystrobiův, epický básník (jiný A. je údajným autorem tzv. A. dopisu o překladu Pentateuchu z hebrejštiny; zpráva je nacionalistickým podvrhem z doby po roce 130)§ 550 a viz v indexu s. v. Iésús
Aristeás ze Stratoníkeie na Maiandru, paradoxoníkos§ 13+
Ailios Aristeidés z Adrian v Mýsii, vyhlášený sofista, ž. řečníka Polemóna ze Smyrny, občansky P. Aelius Aristídés Theodórus, s. Eudaimonův§ 117+, 161+, 176+
Aristeidés z Athén§ 1. zv. Spravedlivý/„Dikaios“, s. Lýsimachův, o. Lýsimachův, arch. 489; 540, 524, 500, 482, 490, 480 - 476, 467, 412; 2. velitel v Thrákii, s. Archippův, 425; 3. s. Mnésitheův, protimakedon. politik, 265; 4. syn asi Lýsimachův, byl filosofem a autorem Apologie, není v CSD; 5. dialektik, není v CSD; ve 2. st. n. l. křesťanským apologetou, není v CSD
Aristeidés z Mílétu, klasik erotické novelly§ 100
Aristeidés z Théb, malíř§ 146 a viz s. v. malíři
Aristeus z Korinthu, velitel expediční jednotky§ 432, 430
Aristiás z Fleiúntu, syn Prátínův, tragický básník§ 470
Aristión z Athén, gen. Aristióna§ 1. arch. 421; 2. arch. 289; 3. 88 - 86, tyr.
Aristión z Kydónie, brigant§ 68
Aristippos z Argu, tyrannové:§
Aristippos I.§ 272
Aristippos II., s. Aristomachův§ 240, 238, 236
Aristippos z Kýrény, hédonický filosof, s. Aritadův, o. Aréty§ 435, 399, 389, 366
Aristippos z Kýrény zvaný Métrodidaktos, s. Aréty, vnuk Aristippa z Kýrény, filosof§ 399
Aristippos ze Sparty, vojenský velitel§ 229
Aristippos z Thessalie, kondottiér§ 407
Jiný A. byl autorem knihy o Arkadii a další patřil mezi filosofy novější Akadémie a další sepsal O dávné poživačnosti a snad je totožný s vnukem kýrénského Aristippa (nejsou v CSD)
Aristis, nezn. alexandrijský učenec§ 195
Aristius Optátus, praefectus Aegyptí§ 297+
Aristobúlos z Kassandreie, historik§ 300
Aristobúlos, jméno několika židovských šlechticů:§
Aristobúlos I. alias Iúdás, hebr. Jehuda, k. Židů, s. Ióanna Hyrkána I., b. Antigona§ 110, 104, 103
Aristobúlos II., k.§ 76, 69, 67, 65 - 61, 57, 55, 52, 49, 38
Aristobúlos (III.) alias Iónathan, b. Mariamy (I.)§ 38 - 36, 29
Aristobúlos, k. v Chalkidě a Malé Armenii, s. Héróda Chalkidského, manž. Salómé (II.)§ 76-, 48+, 49+, 54+, 60+, 72+
Aristobúlos, s. Héróda Velikého s Mariamou (I.), o. Héródiady, b. Héróda Antipy, o. Héróda Agrippy§ 38, 28, 17, 7-, 30+, 34+, 35+
Aristobúlos ml., s. Héródovců Aristobúla IV. s Bereníkou, manž. Iotapy, dc. Sapsigerama II. s Iotapou III.§ 20, 17
Aristodámidás z Argu, k., Hérákleovec, s. Meropův, o. Feidónův a Karánův, k.§ 1266, 863
Aristodámos (dór.) a Aristodémos (ión.):
Aristodámos nebo Aristodémos z Athén§ arch. 352
Aristodámos z Élidy (Ol.)§ 388
Aristodámos z Figalie zvaný Chréstos/"Spravedlivý, Dobročinný, Dobrotivý", tyr. v Megalopoli§ 272, 265, 260, 255
Aristodámos z Kýmy v Kampánii zvaný Malakos/„Změkčilec“, s. Aristokratův, tyr.§ 524, 506, 495, 492
Aristodámos z Messénie, k.§ 733, 724
Aristodámos z Mílétu, Antigonův stratégos§ 319, 315, 314, 312, 307
Aristodámos, Aristodémos ze Sparty§ 1. Hérákleovec, b. Témenův, manž. Argeie, o. Eurysthena a Proklea, praotec spartských králů, 1275, 1104; 2. poslední ze Tří set, 480; 3. poručník Agésipolida I., 395, 394
Aristodémos z Acháie, prořímský kolaborant§ 167
Aristodémos z Orchomenu v Arkadii, s. Aristokratův, b. Eristheneie§ 628
Aristodémos z Athén, tragický herec, Filippův člověk§ 348, 346, 324
Aristodémos z Eretrie, protimaked. politik§ 278
Aristodémos z Makedonie, voják§ 279
Aristodikidés z Assu, seleuk. hodnostář§ 275
Aristodikos z Tánagry, podezřelý z vraždy Efialtovy; možné též: A., syn Tanagriův§ 461
Aristofanés z Kydathén v Attice, komický básník§ 447, 446, 427, 425 - 421, 414, 411, 408, 405, 388, 39+
Aristofanés z Athén§ 1. s. Níkofémův, 392, 389; 2. arch. 331
Aristofanés z Býzantia, filolog a knihovník Múseia§ 300, 257, 195, 180, 27
Aristofantos z Athén§ arch. 154, popř. 146
Aristofantos z Akarnánie, strat.§ 218
Aristofilidés z Tarentu, k., jeden z mála západohellénských panovníků, které známe s královským titulem§ 514
Aristofón z Athén § 1. zastánce expansionistické politiky, rhétór, 364, 361, 355, 353; 2. arch. 330; 3. arch. 142, popř. 143
Aristogeitón z Théb, sochař-kovolitec§ 460
Aristogeitón z Athén§ 1. jeden z „tyrannobijců“, gen. -geitona; s Harmodiem odvozoval původ od Foiníčanů a pocházeli z klanu nebo lokality Gefýraioi, tedy "Mostečtí", 514; 2. svérázný řečník, 324 a viz s. v. rhétór a travičství
Jistí přátelé Harmodios a Aristogeitón, rodem potomci foiníckých kolonistů středního Řecka, se chtěli pomstít za urážky, jimiž je počastovali athénští vládcové Hippiás a Hipparchos. Harmodios byl Aristogeitonovým milencem, ale zatoužil po něm Hipparchos.
Byl odmítnut a dvojice tyranů (vlastně tak krutě podle dnešního významu slova ani nevládli) chtěla Harmodia vytrestat. Pozvali jeho neprovdanou sestru, aby se účastnila obřadu o slavnosti, která byla součástí státního kultu. Když přišla, vyhnali ji s tím, že prý není panna, jak obřad vyžaduje.
Následovala vendetta. Milenci dali dohromady lidi, kteří se chtěli zbavit tyranovlády a o slavnostech panathénají v létě 514 př. n. l. spiknutí spustili. K Hippiovi se nedostali, ale jeho bratra Hipparcha Harmodios s Aristogeitonem ubodali. První byl na místě ubit strážemi, druhý zemřel na mučidlech.
Oba milenci, nebo který z nich? milovali hetéru (hetairá, přítelkyně), tedy něco jako lepší prostitutku, tehdy jediný možný způsob, jak si samostatná žena mohla udržet volnost. Její jméno neznáme, ale uměleckým jí říkali Leaina, Lvice. Hippiás ji dal mučit, neboť nikoho ze spiklenců neprozradila. Podle jedné verse, té asi nemusíme věřit, si raději ukousla jazyk, aby mlčela...
Samovláda vydržela ještě čtyři roky, pak musel Hippiás utéci. Spoléhal na Peršany, že ho dosadí zpět a jako zrádce doprovázel jejich vojsko roku 490 př. n. l. k Marathónu. Tyranobijci dostali od Athéňanů sousoší, stejně jako Lvice. Po roce 510 př. n. l. jí Athéňané věnovali na Akropoli bronzovou lvici bez jazyka s Afrodítou. Stala se po tisíciletí první „evropskou“ ženou, jíž se tak vysoké státní pocty dostalo.
Aristogenés z Athén, strat.§ 406
Aristogenés z Mílétu, tyr.§ 556
Aristogenés z Knidu, resp. z Thasu, lékař/lékaři§ viz s. v. lékaři
Aristokleidás z Orchomenu§ viz Aristomélidás
Aristokleidés z Peiraia§ ath. arch. 176+
Aristoklés z Athén§ 1. viz Platón; 2. arch. 605
Aristoklés z Boiótie§ boiótarchos 217
Aristoklés z Pergamu, peripatetik a sofista, obč. Tiberios Klaudios A., neznámého roku cos. suff.§ 133+, 176+
Aristoklés z Tegeje, archón§ 361
aristokraté, aristokracie, řec. aristokratiá = hé kratésis tón aristón§ viz héróové, král, Athény
Aristokratés z Aigíny, o. Kasambův§ 491
Aristokratés z Orchomenu, k., o. Eristheneie§ 683, 668, 650
Aristokratés z Athén§ 1. 411, strat., 406; 2. arch. 399; 3. politik, 358, 351
Aristokratés z Kýmy, o. Aristodémův§ 492
Aristokratés z Rhodu, strat.§ 155, 154
Aristokratés ze Sparty, nauarchos§ 374
Aristokratés z Kúria§ viz Pásikratés z Kúria
Aristokreón ze Sol (?)§ 1. synovec Chrýsippa ze Sol, literát, filosof a diplomat Antiocha III., o. n. strýc no. 2, 229; 2. syn nebo synovec předešlého, 229
Aristokritos, vyslanec Pixódara Kárského§ 337
Aristokypros ze Sol na Kypru, k.§ 497
Aristoláidés z Athén, aristokrat§ 585
Aristoláos, velitel garnisonu v Alifeiře, asi Antigona II.§ 273
Aristolás z Athén§ arch. 161
Aristoleós z Thasu, promakedonský politik§ 344
Aristolochos z Athén§ 344 (Ol.)
Aristolochos z Délu, s. Níkodromův, prolýsimachovský politik§ 491
Aristomaché, manž. Dionýsa I., d. Hipparína (I.), s. Diónova, m. Arety, Hipparína (II.) a Nysaia§ 398, 388, 367, 353
Aristomachos z Dóridy, Hérákleovec, o. Témenův§ 1120, 1104, 680
Aristomachos I. z Argu, tyr.§ 241, 240
Aristomachos II. z Argu, tyr.§ 236, 229, 228, 224
Aristomachos z Boiótie§ boiótarchos 207
Aristomachos z Krotónu, démagógos§ 215
Aristomachos ze Sikyónu, politický předák§ 251
Aristomachos, tribun císařské gardy§ 221+
Aristomédés z Fer§ 1. dynasta, 477; 2. žoldnéř, o. (?) Aristomeneův, 333
Aristomélidás z Orchomenu, též Aristokleidás, tyr.§ 270, 240
Aristomenés z Alyzeje v Akarnánii, regent Ptolemaia V.§ 201, 197, 196, 192
Aristomenés z Athén§ 1. arch. 570; 2. komický dramatik, 424; 3. jiný A. byl peripatetikem, ž. Aristotelovým, další A. byl ž. Platónovým, nejsou v CSD
Aristomenés z Fer, s. (?) Aristomédeův, kondottiér§ 333
Aristomenés z Messénie, k.§ 685, 683, 668
Aristomenés z Rhodu, olympioník§ 156
Aristomenés ze Seleukeie na Eulaiu, s. Filippův, archón§ 22+
Aristón z Aitólie, strat. (gen. -óna)§ 221
Aristón z Athén§ 1. arch. 454; 2. hudebník, viz s. v. hudba; 3. s. Sofoklea staršího s hetairou Theóridou ze Sikyónu, tragický básník, o. tragika Sofoklea ml., 435, 406
Aristón z Argu, zápasník a cvičitel Platónův§ 427
Aristón z Býzantia, tyr.§ 512
Aristón z Chiu, stoický filosof, zv. Siréné či Falakros/Holohlavý§ 295, 290, 264
Aristón z Keu/Iúlidy, peripatetik (jiný A. z Alexandreie byl rovněž peripatétikem)§ 225
Aristón z Korinthu, s. Pyrrhichův, kybernétés v syrákúské válce s Athéňany§ 413
Aristón z Megalopole, promakedonský politik§ 170
Aristón z Paionie, dyn., s. Andóleontův, příznivec Eumenův a Lýsimachův§ 315, 310, 286, 284
Aristón z Rhodu, vyslanec§ 169
Aristón ze Sparty, k.§ 739, 556, 510, 491
Aristón ze Syrákús, románová postava§ viz s. v. Charitón
Aristón z Thúrií§ 40 (Ol.) a 32 (Ol.)
Aristón z Tyru, Foiníčan, Hannibalův důvěrník§ 194
Jiný Aristón skládal tragédie, další byl z Halijí a sepsal učebnici řečniství, byl i peripatétik z Alexandreie (nejsou v CSD)
Aristoníká ze Samu, hudebnice a milenka Ptolemaia Filadelfa§ 276
Aristoníké, manž. n. milenka Níkoméda II. Bíthýnského§ 95
Aristoníkos z Alexandreie, s. Ptolemaiův, oba grammatici§ viz s. v. grammatici
Aristoníkos z Athén, žalován pro korupci§ 324
Aristoníkos z Karystu, s. Aristomédův, hráč s míčem§ 307
Aristoníkos z Marathónu, protimakedonský politik§ 322
Aristoníkos z Méthymny, též Aristónymos, tyr.§ 333, 332
Aristoníkos z Alexandrie§ 1. s. Aristoníkův, eunúchos a dvořan Ptolemaia V., jeho syntrofos, 186; 2. grammatik augustovské éry, viz s. v. grammatici
Aristoníkos z Pergamu, jako k. Eumenés III. Filopatór§ 149, 138, 133 - 130, 126, 84
Aristoníkos, nauarchos Mithridáta VI. Pontského§ 73
Aristoníkos z Olynthu, kitharódos§ 357, 353, 328
Aristonothos z Euboie, hrnčíř§ 640
Aristonús z Rhodu, oikistés Akragantu§ 580
Aristónymos z Athén§ arch. 289, popř. 277
Aristónymos z Méthymny§ viz Aristoníkos
Aristónymos ze Sikyónu, tyr.§ 648
Aristonús z Pelly, Alexandrův hetairos, s. Pesaiův, gen. Aristonoa či Aristonúa§ 325, 323, 321, 317, 316
Aristopatrá, m. Kraterova§ 326
Aristos z Askalónu, akadémik§ 68
Aristos z Kypru, ministr Antiocha II.§ 261
Aristotelés z Argu, pučista§ 224
Aristotelés z Athén, jeden ze „30“, autor soudních řečí§ 404
Snad totožný s mladíkem z Platónova Parmenida.
Aristotelés z Athén, jeden z aktérů obnovy athénské symmachie§ 378
Aristotelés z Athén, stratégos§ 315
Aristotelés z Rhodu, vyslanec§ 166
Aristotelés ze Sikyónu, dialektický filosof a tyranobijec§ 252
Aristotelés ze Sparty, žoldnéř§ 396
Aristotelés ze Stageiru, filosof, zakladatel peripatu. V arabských překladech se jmenuje Aristutálís§ 1555, 1100, 680, 550, 444, 436, 392, 388, 384, 377, 372, 370, 367, 357, 356, 347, 345, 343 - 341, 336, 335, 329, 327, 323, 322, 307, 300, 84, 40, 154+, 200+, 214+, 250+, 350+, 364+
Aristotelés, s. Pýthiady ml. s Métrodórem z Chiu, vn. Aristotelův§ 341
Aristotelés z Théry§ viz Battos I. z Kýrény
Další Aristotelové: Athéňan a vychovatel, grammatik a skladatel učebnice o pleonasmu, A. z Kýrény psal o básnictví, athénský A. byl spisovatel, který se zabýval Íliadou, další zvaný Mýthos, byl ž. sókratika Aischina, jiný byl ze Sicílie a psal proti Ísokratovi (nejsou v CSD)
Aristotímos z Élidy, tyr., s. Dámarétův§ 271
Aristoxenos z Athén§ arch. 55, popř. 71
Aristoxenos z Tarentu, pýthagorik a polyhistór§ 370, 300
Aristratos z Naxu, promakednonský politik§ 344
Aristratos ze Sikyónu, promakedonský politik§ 344
Ari-Šarruma/Ali-Šarruma (?) z Išuwy, k.§ 1288
Arišen n. Atalšen z Urkiše, dyn.§ 2191
Ari-Tešup z Qadeše, k.§ 1320
Ari-Tešup z Amurru§ viz DU-Tešup
Arius§ viz Areios z Alexandreie
Arizona, spolkový stát Spojených států§ 5500
Árjašúra z Indie, literát§ 250+
Arjaw z Edessy v Orrhoéně, Arju, Orháj bar Chewjá, „Syn Hada“ - epónymní jméno, řec. Ariaos z Orrhoény§ 137, 132, 127
Árjové, Áriové, vlast. označení Praindoíránců (a nikoli všech Indogermánů/Indoevropanů)§ před 6000, 4000, 2300, 2255, 2200, 2000, 1830, 1800, 1600 a viz pod Indie
Arkadiá, Arkadie, Arkadové, spolek Arkaďanů (to Arkadikon, koinon tón Arkadón), země ve vnitrozemí Peloponnésu s předdórským hellénským obyvatelstvem§ 1805, 1560, 1482, 1450, 1400, 1350, 1266, 1250, 1184, 1153, 1104, 1100, 886, 786, 776, 775, 739, 728, 684, 678, 659, 632, 600, 591, 588, 550, 545, 530, 520, 469, 447, 421, 418, 415, 391, 386, 385, 370 - 361, 350, 344, 343, 338, 335, 332, 323, 315, 303, 255, 245, 241, 240, 226, 224, 222, 220, 195, 182, 48-, 41+, 52+
Bájná prehistorie Arkadie (podle Pausania): Prvním vladařem Arkadie byl prý Pelasgos, po němž se původně země jmenovala, srov. pod Pelasgové. Jeho syn a nástupce Lykáón založil v jižní Arkadii údajně nejstarší město na Peloponnésu a celé Hellady Lykosúru. Měl několik desítek synů, ale jen jednu dceru, zato proslulou - Kallistó, po níž se nazývá souhvězdí Velká medvědice, v níž ji proměnila za trest za lásku k Diovi Hérá. Po padesáti synech, tvrdí jedna z mýthologických tradicí, se jmenuje řada lokalit na Peloponnésu a daleko za ním (mimo jiné Makedonie a na Krétě, srov. rok 1560).
Lykáonovým nástupcem byl Nyktimos, který ale neměl mužských potomků (o jeho roli ve spuštění potopy světa viz pod lidské oběti). Čtvrtým králem Arkaďanů se stal Arkás, Kallistin syn s Diem, podle něhož se země jmenuje dodnes Arkadií. O stěhování Lykáonova syna Oinótra a jeho bratra Peukesty do jižní Itálie viz s. v. Ítaliá a Oinótrové.
Arkadovi synové Azán, Afeidás a Elatos si rozdělili moc na tři díly (Elatos ale odešel do Fókidy), nejvyšší moc si uchoval Azán. Po něm vládl jeho syn Kleitór a pak Elatův syn Aipytos I. Jeho královským nástupcem se stal Afeidův syn Aleos (který spojil devět blízkých vesnic v Tegeu), po němž vládl jeho syn Lykúrgos.
Desátým králem Arkadie se stal Echemos (syn Aeropův, vnuk Kéfeův a pravnuk Aleův). Za jeho vlády porazili Achájové na Isthmu Dóry pod Hérákleovým synem Hyllem, kterého v souboji Echemos zabil. Jeho syn s chotí Tímandrou Euandros se vystěhoval do italského Latia a na Tibeře založil osadu ("město") Palation-Palatium, což se v tradiční dataci klade do doby šedesát let před trojskou válkou, tedy do let 1253-1244.
Jedenáctý vladař byl Agapénór, syn Ankaiův a vnuk Lykúrgův, který vedl Arkaďany pod Trojou. Při návratu domů ho ale bouře zavlekla na Kypros, kde se usadil a založil Pafos.
Na místo Agapénórovo v Arkadii zasedl Hippothús, syn Kerkyonův, vnuk Agamédův a pravnuk Stymfélův, jednoho ze synů Elatových. Po něm vládl jeho syn Aipytos II. a tohoto syn Kypselos, kdy se na Peloponnésu opět objevili Dórové, tentokrát ale v lodích. Kypselos se spřátelil s vůdcem Dórů Kresfontem. Kypselovým nástupcem se stal Holaiás, který přivedl sestřina syna Aipyta do Messénie, v čemž mu vypomáhali Hérákleovci z Lakedaimónu i z Argu (viz pod Messéniá).
Šestnáctým králem Arkaďanů byl Holaiův syn Búkolión. Po něm vládl syn Fialos, jeho syn Simos, tohoto syn Pompos a dvacátým vladařem v Arkadii byl Pompův syn Aiginétés. Po něm vládl Polyméstór, za něhož vpadli poprvé na arkadské území, a to do Tegejska, Sparťané pod Charillem (Charikleem, vládl cca 885 - 826). Arkaďané ale byli úspěšní, útok odrazili a krále Lakedaimoňanů dokonce zajali (bojovnice Marpéssa). Polyméstorovým nástupcem byl Aichmis, syn Briakův, Polyméstorův bratranec.
Za jeho vlády vypukla tzv. I. válka messénská (údajně 743 - 724). Aichmiův syn a král Aristokratés I. byl Arkaďany ukamenován poté, co vešlo ve známost, že znásilnil Artemidinu panenskou kněžku. Pal vládl Aristokratův syn Hiketás a po něm jeho syn Aristokratés II., který byl pro změnu ukamenován roku 668, tentokrát ale za zradu na arkadských spojencích, na Messéňanech.
S ním zaniklo i jednotné arkadské království a jednotlivé městské státy žily ve federaci. Po přechodné lakedaimonské okupaci země byla arkadská suverenita opět obnovena roku 370 (spolek Arkaďanů). Arkadská státnost zanikla roku 146, i když Megalopoli zůstala v rámci římské provincie autonomie. V Augustově době však již byla vylidněna stejně jako Orchomenos, Héraiá, Kleitór, Feneos, Stymfálos, Kynaithá a další, Tegea ležela v ruinách.
Arkaďané po celý starý věk uchovávali prazvláštní kultovní zvyky „pelasgické“ včetně rituálního kanibalismu a ostatní Helléni se jich stranili. O lidských obětech viz tam.
Arkadiá, společenství a m. na střední Krétě§ 221, 220
Arkamaniqo z Núbie§ Ergamenés
Arkás, s. Dia s Kallistou§ 1472 a viz Arkádie
Arkathiás z Pontu, s. Mithridáta VI., jako dynasta Ariaráthés VIII.§ 108, 88, 86 a viz Ariaráthés VIII.
Arkathiokerta§ viz Karkathiokerta
Arké, Arka, Arkai, foin. Irqata, hellénist. Hérákleia, lat. Arca ad Libanum n. A. Caesaraea, m. ve Foiníkii, d. 'Arqá/Tell Árqá na severu RL u Tripole§ 1462, 1424, 1365, 218+, 222+ a viz pod Itúraiové
Arkesiláos z Kýrény, králové:§
Arkesiláos I.§ 590, 579
Arkesiláos II. Chalepos§ 540, 535, 530
Arkesiláos III.§ 520, 518, 513
Arkesiláos IV.§ 512, 453
Arkesiláos z Katany, zrádný strat.§ 403
Arkesiláos z Makedonie§ 331, 323, 321, satr. Mesopotamie a Arbélítidy
Arkesiláos z Megalopole§ 1. 188 (Ol.); 2. 170 (oba shodní?)
Arkesiláos z Pitany v Aiolidě, akadémik§ 315, 270, 268, 255, 251, 229, 241-, 129+
Arkesiláos ze Sparty, lykúrgovský vyhnanec§ 183
Arkesiláos ze Syrákús, přítel Agathokleův, vrah Archagathův§ 307
Arkesiláos, sochař§ 46
Další Arkesiláové: jistý elegik a básník staré komédie (nejsou v CSD).
Arkissos ze Sparty, harmosta§ 379
Arkobarzánés z Numidie, též Ariobarzánés možné, vn. Syfakův§ 156
Arktínos z Mílétu, s. Téleův, epický básník§ 700
Arktúros, „ženoucí mědvěda, hlídač m. (neboť blízko Velké medvědice, Arktos, Ursa, dn. Velkého vozu)“, nejjasnější hvězda v souhvězdí Boótés („pastevec, oráč, člověk od volů“), poet. též označení pro celé souhvězdí§ 429
Arlagan§ viz Jarlaganda
Armad§ viz Arados
armáda, hellénské, římské vojsko, vojáci§ viz legionáři, žoldnéři, vojenství, vojsko
Armageddon (řec.)§ viz Megiddó
Arman, m. v kraji Ugarsallu při soutoku Dolního Zábu s Tigridem§ 1308, 851
Armanani z Chatti, velmož§ 1180
Armánum§ 1. nezn. království v Syrii, kladeno též do sever. Mesopotamie, popř. šlo o dvě neodvislá toponyma, 2346, 2292; 2. království odlišné od no. 1, zřejmě ve stejném regionu, 2292
Armastika, Armazi, Armazciche§ viz Mccheta
Arma-Tarchuntaš z Chattuše, revoltující chetit. guvernér (dříve čteno: Armatattaš, Arma-Tattaš), o. Šippazitiho§ 1300, 1290
Armazi, bůh kavkazských Ibérů§ 324
Armazi z Chattuše, s. Tutchaliji IV., armádní velitel§ 1250
Arme§ viz Urme
Armeniá, Armenie, Armenové, vlastním jménem Hajerové, viz rok 2490; srov. s heslem Urartu nebo Nairi (vč. dn. státu Arménie), popř. Urme, vč. Malé Armenie/Brachytera Armeniá, lat. Armenia Minor, západní části, kdysi součást Pontu§ 4000, 3200, 2490, 2292, 2150, 2100, 1420, 1370, 1165, 942, 800, 776, 772, 766, 748, 679, 651, 550, 644, 521, 518, 440, 401, 392, 388, 362, 331, 323 - 320, 317, 286, 250, 230, 229, 212, 181, 166, 163, 162, 148, 123, 111, 97, 93, 90, 77, 71, 69 - 64, 59, 56, 53, 47, 37, 36, 34, 33, 20, 12, 8, 6, 2, 1-, 2+, 4+, 12+, 16+, 18+, 30+, 34 až 38+, 41+, 45+, 48+, 49+, 51 až 55+, 58 až 63+, 65+, 66+, 69+, 72+, 75+, 78+, 91+, 105+, 109+, 113+, 114+, 116 až 118+, 134+, 139+, 147+, 162+, 163+, 169+, 178+, 185+, 191+, 193+, 195+, 198+, 208+, 214 až 217+, 224+, 227+, 231+, 244+, 252+, 257+, 259+, 270+, 283+, 287+, 295+, 297+, 299+, 301+, 309+, 312+, 325+, 330+, 337+, 338+, 351+, 356+, 361+, 363+, 366 až 368+, 370 až 374+, 376+, 377+, 379+, 380+, 383+, 387+, 389+, 392+, 393+
Do přímého styku s Hellény se Urartejci nedostali, jen nepřímo přes emporia v severozápadní Syrii. O vlastním označení Hajr, Hajer a o Mofsesovi z Chorény viz v přílohách oddíl Dynastie ii., roky 1370 a 800.
K rozlišování je starověká Armeniá od č. označení pro středověkou a novověkou Arménii. Armenština používá jako nejmenší z národních jazyků vlastní abecedu o 38 písmenech, kterou koncem 4. st. n. l. sestavil mnich Mesrop Maštoc, viz rok 338+. Jediný antický zachovaný chrám na území Arménie a kdysi Sovětského svazu stojí v Gorneae/dn. Garni u Jerevanu. Je asi ze druhého století n. l., roku 1679 byl povalen zemětřesením, roku 1975 rekonstruován.
Armenos ze Sparty, s. Nábidův, též Armenás§ 195, 190
armiger§ viz sómatofylax
Armínius, v něm. trad. Hermann (? jak první vymyslel Martin Luther), k. Cherusků, "první bojovník za svobodu", s. Segimerův, manž. Thusneldy§ 16, 6-, 1+, 4+, 9+, 15 až 19+, 28+, 58+, 70+
Narozen kdesi kolem Bad Driburgu (východ NRW). Dostalo se mu přívlastků jako "první Němec" a kdyby nebylo jeho odboje, asi by byla střední Evropa silně romanisována, Angličané by zůstali na severu Německa, kysané zelí a jelita s pivem by třeba nebyly nijak známé...
V souvislosti s epem o Nibelunzích bylo v novověku spekulováno o tom, že by on a jeho doba byly snad pravzorem pro Siegfrieda. „Varusschlacht“ n. Hermannsschlacht“ se staly pro něm. patrioty kultovním pojmem. Kult Armina n. Hermanna v literatuře nastartoval rytíř Ulrich von Hutten (zemřel roku 1523), Heinrich von Kleist sepsal roku 1808 divadelní hru Die Hermannsschlacht, dtto roku 1836 Christian Dietrich Grabbe.
Jméno Arm. je snad z latinského armenia, modrého minerálu (nebo z označení pro meruňku?); i A. bratr Flávus zůstal historii znám latinským jménem. Část rukopisů Tacitových Annálů nabízí čtení Armenius, srov. zde výše se jménem pozdněspartského krále Armena, popř. s druhou podobou Armeniás. Více o bitvě v Teutoburském lese pod Germáni.
Armorikové§ viz Aremorikové
Armosata (pl.), m. v Armenii; totožné s Arsamósatami?§ 212, 114+
Arnakés n. Arsakés, eunúchos Xerxův§ 480
Árnán z Jerúsaléma§ viz Arawná
Arné, mí. v Boiótii, možná dn. archeolog. lokalita Gla§ 1230 a viz pod Boiótie
Arné, Arnu, m. v sever. Syrii, dn. Tell Aran§ 849
Arniadás z Kerkýry, strat.§ 630
Arniensis, jedna z řím. tribuí§ 387
Arnobius, uč. řečnictví a křesť apologeta z Numidie§ 240+
Arnóssos z Mýsie, k.§ 716
Arnúfis z Egypta, okultista-divotvůrce na Márkově dvoru§ 171+, 178+
Arnuna, m. na území Gutiů, nezn. polohy§ 1324
Arnuwandaš I., k. Chetitů§ 1460, 1440, 1420
Arnuwandaš II., k. Chetitů§ 1370, 1352, 1345, 1330, 1329
Arnuwandaš III., k. Chetitů§ 1220, 1215, 1200, 738
Aroandés§ viz Orontés
Arómatón akra, Arómata prómuntúrium, nebo Notúkeras, dnešní Guardafui, viz pod objevy
Aromuni, Aromané§ viz pod Thrákové
Árón§ viz Aárónovci
Aroveghiové, část Alánů§ 215+
Arpad, sídel. m. aramaisovaného syrochetit. státu Bít Agúsi v sev. Syrii, dn. Tell Rifa'at, jedno z pozdněchet. knížectví§ 1366, 880, 857, 849, 805, 754, 746, 742, 740
Arpí, m. v Ápúlii, řec. Arpa, založeno prý Diomédem Argívským, který místo nazval Argos hippion, odtud starší název Argyrippa. Ještě ve třetím století podle ražby hellénské m. (Arpanón, Arpských), roku 326 spojenec Římanů, po Cannách koalice s Hannibalem (za vlády Altinia Dasia) a roku 213 vyvráceno M. Fabiem Maximem ml.; není v CSD
Arpínum, m. Volsků v Latiu, rodiště Mariovo (ves Cereatae) a Ciceronovo, dn. Arpino§ 305, 303, 188, 156, 119, 103
Arpurim, Arwium, Arurim z Kiše, k.§ 3200
Arpus, vůdce Chattů§ 16+
Arqamani, Erqamani§ viz Ergamenés
Arrabannés, Artabannés, velitel pers. okupační jednotky v Armenii§ 366 až 369+, 372+
Arrapcha, m. v Assyrii, hellén. Seleukeia v Assyrii, dn. Kirkúk, tur. a kurd. Kerkúk v IRQ; Kurdové tvrdí, že jde o nejstarší trvale osídlené místo v IRQ§ 2346, 1830, 1815, 1797, 1782, 1366, 1232, 1140, 1125, 908, 892, 827, 761, 755, 729, 702, 616 a viz Seleukeia
Arrašumara§ viz Artašuwara
Arrecína Tertulla, manž. príncipa Tita, m. Iúlie Flávie§ 79+
M. Arrecínus Cléméns§ 1. praef. praet., 38+, 41+, o. no. 2; 2. s. no. 1, praef. praet., praef. Urbí, cos., 69+, 70+, cos. suff. 73+
Arrétium, m. v Etrúrii, dn. Arezzo, proslulé keramikou z červené hlíny, od roku 310 s řím. kolonií§ 539, 284, 311, 310, 301, 293, 217, 70
Arrhabaios, knížata či k. Lynkéstů odvozující původ od hérákleovských Bakchovců, Bakchiadai:§
Arrhabaios I., s. Bromerův, o. k. Aeropa II. a děd Eurydiky, matky Filippa II.§ 424, 423, 399, 396
Arrhabaios II.§ 336, 334, s. Aeropův, o. Neoptolemův a Amyntův (IV.)
Arrhabaios III.§ 323 - 321, 319, 318, 315
Arrhachión z Figalie, též Arrhechión nebo Arrhichión§ 564 (Ol.)
Arrheneidés z Athén§ arch. 260, popř. 262
Arrhidaios z Makedonie, Errhidaios (nápisně doloženo), příslušníci makedonského královského rodu a králové:§ 1. 393, o. Amynty III.; 2. 383, 349, 348, s. Amynty III.; 3. = král Filippos III., viz tam; 4. 278, k. Makedonů: může být shodný s jistým Aridaiem uvedeným roku 331?
Arrhidaios z Makedonie, básník a vrah§ 406
Arógos z Persie§ viz Arsés
Arrhón z Etrúrie, (řec.), lat. Árúns, Arrúns, gen. Arrónta, Arrúnta (lat. ekvivalent Postumus), etr. velmož, který přivedl Kelty do Itálie; jiný A. vedl Véjany v bitvě 28. 2. 509, v níž po souboji s L. Iúniem Brútem oba padli, srov. tam a pod Porséna/Porsenna§ 391; 3. Arrúns, haruspik, 98
Arria§ 1. manž. A. Caecíny Paeta, 42+, 66+; 2. její dcera, manž. P. Clódia Fannia Thrasey Paeta, m. Fannie, manž. Helvidia Priska, 42+, 66+, 92+
Arria Antónína, d. Cn. Arria Antónína s Boiónií Procillou, manž. L. Iúnia Caesennia Paeta, m. L. Caesennia Antónína§ 86+
Arria Fadilla, ses. předešlé, manž. T. Aurélia Fulva a P. Iúlia Lupa, m. príncipa Antónína Pia, Iúlie Fadilly s Arrií Lupulou§ 86+
Arria Lupula, d. předešlé s Iúliem Lupem§ 86+
Arriános z Níkomédeie, občansky L. Flávius A., historik, stoik, ž. Epiktétův, zvaný později Nový Xenofón§ 85+, 89+, 125+, cos. suff. 129+ (?), legát 134+, ath. arch. 145+, 175+
Arriános Epafrodítos z Athén§ arch. 175+
O jiném Arriánovi viz s. v. epos.
Arrirgu, Arrirgi, země a stát churrit. severně od Assyrie, poloha nezn.§ 1114
C. Arrius Antónínus§ cos. suff. 170+ (?)
Cn. Arrius Antónínus, manž. Boiónie Procilly, o. Arrie Antóníny a Arrie Fadilly, m. príncipa Antónína Pia§ 86+
P. Arrius Antónínus§ cos. suff. 69+, cos. suff. 97+
Arrius Antónínus, proconsul, celé jméno neznáme (Commodův příbuzný?)§ 189+
Arrius Aper§ viz Flávius A.
Cn. Arrius Augur§ cos. ord. 121+
Cn. Arrius Cornélius Proculus§ cos. suff. 145+
L. Arrius Pudéns§ cos. ord. 165+
Arrius Várus, centurió, veterán armenské války, praef. praet.§ 69+, 70+
Arriové Antónínové/Arrií Antóníní, větev usazená v Cirtě§ 80+
Arrukum z Ebly, král. ministr§ 2500
L. Arruntius§ 1. 31, cos. 22, o. č. 2; 2. s. č. 1, 22, cos. 6+
M. Arruntius§ cos. suff. 66+
M. Arruntius Aquila§ cos. suff. 77+
L. Arruntius Fúrius Camillus Scríboniánus, s. M. Fúria Camilla, b. M. Fúria Camilla a Lívie Medullíny, o. Fúria Scríboniána, pučista z roku 42+§ 364, 8+, 17+, cos. 32+, 42+, 52+
L. Arruntius Stella§ 1. praef. praet., 38+; 2. cos. suff. 101+
Arsá z Tirsy, král. hodnostář v Israéli, řec. Ósa, lat. Arsa§ 887
Arsak, Aršak, nebo Asaák, m. v Astabéně, v kraji na sev. Parthie, čín. An-si, srov. Astabéné§ 248, 235, 128
Arsakeia, m. v Médii§ viz Rhagai
Arsakés I. Armenský, s. Artabána IV., k. Armenie§ 34+, 35+
Arsakés II. Armenský, s. Tigrána VII., manž. Olympiady, d. Ablabiovy, a Farantzemy, o. Papa§ 329+, 351+, 360+, 361+, 363+, 366+, 367+, 369+
Arsakés III. Armenský, s. Papův a Zarmanduchtin§ 374+, 379+, 383+, 387+
Arsakés z Pontu, k. (?), s. Farnaka II. (?)§ 46
Arsakés, vojen. velitel a usurpátor v Pontu (?)§ 46
Arsakés z Persie, jméno perských velmožů§ 1. 472, poprvé použito v literatuře jako postava u Aischyla; 2. 410, jako k. Peršanů Artaxerxés II., viz tam; 3. 330 - 328, satr. Arie; 4. viz Arnakés
Arsakés z Parthie, bab. Ar-ša-ka, Ar-ša-kam:
Arsakés z Parthie, s. Friapitův, o. Arsaka I. a Tíridáta I.§ 250
Arsakés, Aršaq, titulární dynastické jméno parthských králů (569, o původu rodu viz rok 404):§
Arsakés I. Ktístés§ 250, 248, 235
Arsakés II. Tíridátés I.§ 250, 248, 237, 211
Arsakés III. Artabános I.§ 211, 209, 191
Arsakés IV. Friapatios§ 191, 176, 124
Arsakés V. Fraátés I.§ 176, 171, 124
Arsakés VI. Mithridátés I. Megas§ 250, 176, 171, 155, 141, 145, 135, 132, 124, 76
Arsakés VII. Fraátés II. Theopatór§ 132, 130 - 128, 124, 76
Arsakés Bakasis§ vide Bakasis/Bagasis
Arsakés VIII. Artabános II. Theopatór Filadelfos Filellén alias Euémeros či Hímeros§ 176, 129 - 127, 124, 123, 38+
Arsakés IX. Mithridátés II. Megas Dikaios Epifanés Filellén§ 123, 97, 93, 92, 88, 87
Arsakés X. Artabános III. Theopatór Euergetés Epifanés Níkéforos Filellén§ 88, 76, 38+
Arsakés XI. Sinatrokés Autokratór Filopatór Epifanés Filellén§ 76, 72, 70-, 19+, 20+
Arsakés XII. Fraátés III. Theos Euergetés Epifanés Filellén§ 91, 70, 66, 65, 63, 57
Arsakés XIII. Mithridátés III. Dikaios Epifanés Filellén§ 57, 55, 54
Arsakés XIV. Oródés II. Ktístés II. Euergetés Dikaios Epifanés Filellén - všichni další Arsakové mají stejnou titulaturu; bab. Ar-ša-kam U-ru-da-a§ 69, 57, 55 - 53, 50, 48, 37
Arsakés XV. Pakoros I.§ 53, 51, 50, 40, 38
Arsakés XVI. Fraátés IV.§ 37, 36, 34 - 29, 26, 25, 23, 20, 10, 3-, 4+, 8+, 35+, 47+, 49+, 62+
Arsakés XVII. Tíridátés II.§ 32 - 29, 26, 25, 23
Arsakés XVIII. Fraátakés či Fraátés V.§ 10, 3 - 1-, 2+, 4+, 8+, 31+, 36+
Arsakés XIX. Oródés III.§ 4+, 8+
Arsakés XX. Vonónés I.§ 10, 1-, 8+, 10+, 12+, 16+, 18 - 20+, 34+, 36+, 47+, 49+
Arsakés XXI. Artabános IV.§ 1-, 10+, 12+, 16+, 18+, 19+, 22+, 34 až 38+, 41+
Arsakés XXII. Tíridátés III.§ 35+, 36+, 45+
Arsakés XXIII. Vardánés I.§ 38+, 45+, 47+, 51+
Arsakés XXIV. Gotarzés II.§ 38+, 45+, 47+, 49+, 51+
Arsakés XXV. Sanabarés§ 20+, 49+, 65+, 208+
Arsakés XXVI. Vonónés II.§ 51+
Arsakés XXVII. Vologasés/Vologaisés I.§ 3200, 66, 1-, 36+, 51+, 53+, 55+, 58 až 63+, 66+, 69+, 70+, 72+, 75+, 77+, 78+, 91+
Arsakés XXVIII. Vardanés II.§ 55+, 58+
Arsakés XXIX. Vologasés II.§ 77+, 78+
Arsakés XXX. Pakoros II.§ 78+, 79+, 88+, 90+, 91+, 105+, 109+, 113+, 114+, 131+
Arsakés XXXI. Artabános V. (III.)§ 78+, 79+, 90+
Arsakés XXXII. Vologasés III.§ 105+, 106+, 109+, 116+, 129+, 134+, 147+
Arsakés XXXIII. Osroés/Chosroés/Chósroés I.§ 91+, 105+, 109+, 113 až 117+, 123+, 128+, 129+
Arsakés XXXIV. Parthamaspatés/Fratamáspatés (Osroův syn)§ 105+, 116+, 117+, 123+
Arsakés XXXV. Mithridátés IV.§ 105+, 129+, 147+
Arsakés XXXVI. neznámý král§ 105+, 129+, c. 140+
Arsakés XXXVII. Vologasés IV.§ 105+, 131+, 147+, 162 až 164+, 166+, 178+, 191+, 198+
Arsakés XXXVIII. Osroés II.§ 105+, 147+
Arsakés XXXIX. Vologasés V. (Vologaisés II. Armenský)§ 105+, 185+, 191+, 195+, 198+, 199+, 208+
Arsakés XXXX. Vologasés VI.§ 105+, 208+, 212+, 214+, 215+, 224+, 227+
Arsakés XXXXI. Artabános VI. (IV.), poslední z parthských vládců Íránu a Mesopotamie§ 105+, 208+, 212+, 214 až 218+, 224+, 227+
Arsakés z Parthie, s. Artabána VI.§ 224+, 227+
Arsakovci vládli Íránem do nástupu Sasánovců roku 224+ resp. 226+. Posledními vládci armenské větve Arsakovců ("Grégoriovci") byli v letech asi 378 – 389+ Aršak III. a Vagharšak, synové Papovi, o arsakovcích v Albánii viz tam a rok 371+, o posledním Arsakovci v Ibérii viz rok 284+.
Arsameia na Nymfaiu, m. v Kommágéně, dn. asi Kocahisar v TR prov. Adıyaman§ 250
Arsamés z Parsy, též Arsamenés, per. Ršama, bab. Aršamu, perský velmož a král v Parsa, s. Ariaramnův§ 590, 559
Arsamés, s. Dáreia I. a Kýrovy dcery Artystóny, prý nejmilejší Dáreiovy manželky, jejíž podobu měl vytepánu ve zlatě; velitel Arabů na Xerxově evropském tažení§ 480
Arsamés z Persie§ 1. n. Arxanés, satrapa Egypta, 462, 424, 423, 410; 2. s. Ostanův, manž. Sisygamby, o. Dáreia III., 336; 3. s. Artaxerxa II., 404;
Arsamés nebo Arsamenés§ 1. satr. Kilikie, poslední perský, 334 - 333; 2. satr. Drangiány, 328
Arsamés z Armenie, dyn., možná o. Xerxův§ 250, 230, 212
Arsamon, Arsamos, pevnost v Adiabéně, aram. Harzam, u Nisibi§ 36+
Arsamosata, Arsamósata (sg.), sídel. m. v armenské/kappadocké Sóféně, kdesi mezi horními toky Eufrátu a Tigridu, arm. Aršamšat, asi dn. Eloziğ v TR (nezaměňovat se Samosatami a srov. zde výše s Armosatami)§ 250
Arsané, manž. šáha Narsa I.§ 297+, 299+
Arsaniás, ř. v již. Armenii, ass. Arsania, dn. Murat v TR§ 856, 832, 786, 68-, 62+
Arṣašku, Arṣaškun, m. v Nairi/Urartu polohy neznámé, asi západně od jezera Van§ 856, 844
Arsenios, biskup meletiánský údajně zavražděný§ 335+
Arsenové či Arsové, kmen ve Střed. Asii; jedno z označení pro Tochary, srov. tam§ 177
Arsés, k. Peršanů, bab. Aršu, řec. též Arógos, trůnním jménem zřejmě Artaxerxés (IV.), nejmladší s. Artaxerxa III.; srov. též pod Béssos§ 338, 336
Arsidaios z Kappadokie, s. Datamův§ 378
Arsinoé z Makedonie, m. Ptolemaia I., manž. Lágova§ 323
Arsinoé, jméno ptolemaiovských královen:§
Arsinoé I.§ 302, 289, 283, 276, 246, d. Lýsimachova s Níkaiou, manž. Ptolemaia I., po smrti byla uctívána jako Afrodíté Zefyrítis
Arsinoé II. Filadelfos § 316, 301, 300, 283, 281, 276, 272, 270, 267, 178, d. Ptolemaia I., manž. Lýsimacha I., s. a manž. Ptolemaia II. (= Theoi Filadelfoi)
Arsinoé III. Filopatór§ 222, 221, 217, 211, 209, 204, s. a manž. Ptolemaia IV. (= Theoi Filopatores)
Arsinoé IV.§ 68, 48 - 46, 41, d. Ptolemaia XII., s. Kleopatry VIII.
Arsinoé, jméno několik měst:
Arsinoé nebo Arsinoeia§ viz Efesos v letech 295 - 281
Arsinoé u Tróglodytů, též Olbiá zvaná či Panchrýsos§ viz pozd. Bereníké Tróglodytiké, 270
Arsinoé epi Dirés, tj. Na mysu Diré§ viz pozd. Bereníké epi Dirés, 270
Arsinoé u Lyttu na Krétě§ 270
Arsinoé v Aitólii, dř. Kónópé§ 270
Arsinoé v Kýrénaice, dř. Taucheiry, arab. Tókrá, Túkrá v LAR§ 322, 270, 250, 96
Arsinoé na Kypru, dř. Marion§ viz Marion
Arsinoé na Sínaji§ viz pozd. Kleopatris na Sínaji
Arsinoé§ 1. přechodně jméno pro Patary; 2. totéž pro Methánu; 3. Krokodeilopolis ve Fajjúmské oase v Egyptě
Arsinoités, eg. nomos, jinak též ‘hé limné’ zvaný, tj. Jezero, totiž dn. Fajjúm§ 1998, 285
Arsités z Persie§ 1. 340, 334, satr. Malé Frygie; 2. 424, 423, 420, b. Dáreia II., s. Artaxerxa I. s Kosmartidénou
Arsové§ viz Arsenové a Tocharové
Aršak§ viz Arsak
Arši-ach, Arši'ach, s. Itúr-ilův, urský ensi/guvernér v Babylónu§ 2039
Aršu§ viz Arsés
Artabannés§ viz Arrabannés
Artabános, řec. podoba per. Ardawán:
Artabános z Hyrkánie, psáno též Artapanés, vrah Xerxa I.§ 465
Artabános z Persie, s. Artasyrův, Xerxův důvěrník§ 486, 466
Artabános I., k. Parthů§ viz Arsakés III.
Artabános II., k. Parthů§ viz Arsakés VIII. (Hímeros)
Artabános III., k. Parthů§ viz Arsakés X.
Artabános z Parthie, "archégos" (asi nikoli Arsakovec)§ 79+
Artabatás, první satrapa Kappadokie§ 546
Artabazánés z Atropatény, dyn.§ 220
Artabázos z Persie§ 1. s. Farnakův a o. Farnabázův, satrapa Baktrie, vojevůdce Xerxa I. a Artaxerxa I., 559, 480 - 477, 469, 465, 461, 452 (?), 440; 2. s. Farnabázův, b. Ariobarzánův, o. mj. Farnabázův, Artakamy, Artónidy a Barsiny, povstalec proti Artaxerxovi III. a Alexandrův přítel, 388, 355, 341, 333, 329, 328, 323;
Artabázos z Médie n. Armenie§ viz Artavasdés z Médie
Artabrové, keltský národ v Gallaecii/Kallaikii§ 61
Artafernés z Persie§ 1. 511, 508, 504, 501 - 499, 496, 494, 493, 486, satr. v Sardech, syn Hystaspův, b. Dáreia I.; 2. vyslanec Artaxerxa I., 425; 3. 490, Xerxův vojevůdce, syn č. 1; 4. jinak neznámý satrapa, 435
Artafernés z Pontu, s. Mithridáta VI. Pontského§ 63
Artageira (pl.), m. v Armenii (pl.)§ 2, 2+ až 4+ a viz Artogerassa
Artachaiés z Persie, vojevůdce Xerxa I.§ 483
Artakamá, d. Artabázova, perská manž. Ptolemaia I.§ 324, 321
Artakamás, první satrapa Velké Frygie§ 546
Artakoana n. Chortakana (obojí pl.), sídel. m. Ariény, pozd. Alexandreia Areión, dn. Herát v Afghánistánu§ 330
Artakové, Artakoi/Artakioi, lat. Artacií, země Artakia, thrácký kmen v Haimu kolem ř. Artakos, dn. Tundža, přítok Maricy§ 28
Artanés ze Sófény, dyn.§ 189, 99
Artás z Messápie, dyn.§ 413
Artasmás z Armenie, dyn.§ 317
Artasyrás z Persie, "Ardašír"§ 1. vojevůdce Dáreia I., o. Artabánův, 530, 522, 486; 2. vojevůdce Dáreia II., satrapa bakterský, o. Orontův, 423, 401
Artašata§ Dáreios III.
Artašuwara, Arrašumara z Mitanni, s. Šuttarny II.§ 1390, 1383
Artatama I. z Mitanni, k.§ 1450, 1441, 1424, 1410
Artatama II. z Mitanni, k.§ 1383, 1370, 1360, 1275
Artaunté, Artaynté, d. Masistova, manž. Dáreia, s. Xerxa I.§ 479
Artauntés, Artayntés, Xerxův armádní velitel, resp. jméno dvou velitelů§ 479
Artavasdés, Artauasdés, též Artabázos, jméno armenských králů:§
Artavasdés I.§ 160, 148, 123, 97, 95, 90, 78, o. Tigrána I.
Artavasdés II.§ 56, 54, 53, 37, 34, 31, s. Tigrána I.
Artavasdés III.§ 2-, 36+, s. Ariobarzána II. Médského
Artavasdés IV., s. Soaimův§ 252+
Artavasdés z Médie Atropatény, k., též Artabázos, s. Ariobarzána I., o. Iotapy, manž. Mithridáta III. Kommágénského§ 36, 34, 33, 31, 20, 2, 1-, 17+
Artavasdés z Parthie, s. Artabána VI., b. Arsakův§ 224+, 227+
Artavazd z Mandakunie, armenský sparapet§ 287+
Artaxarés z Adiabény, k.§ 129
Artaxata (pl.), sídel. m. Armenů, na čas Neróniás; tradovalo se, že původcem jejich výstavby byl Pún Hannibal§ 166, 66, 18+, 35+, 53+, 54+, 58+, 66+, 163+
Artaxerxés, jméno perských králů, staropers. Urtachšasa, „Arciválečník“, bab. Artakšassu (Ar-tak-šat-su), hebr. Artachšastá melek Párás, středopersky později Artachšathra, Ardachšahr, Ardašír):§
Artaxerxés I. Makrocheir (lat. Longimanus)§ 518, 466, 465, 463, 459, 458, 454, 453, 449, 445, 424, 404
Artaxerxés II. Mnémón, s. Dáreia II. s Parysatidou, b. Kýrův, rod. jménem Arsakés n. Arsikás, bab. Aršu/srov. pod Arsés§ 549, 518, 424, 410, 407, 405, 404, 401, 395, 392, 391, 387, 385, 383, 378, 374, 368, 367, 360, 359, 357, 354, 350, 336, 321, 250
Artaxerxés III. Óchos, bab. Umasu§ 359, 357, 355 - 353, 351, 350, 345, 343, 341, 338, 333
Artaxerxés IV.§ viz Arsés a Bessos (= Artaxerxés V.?)
Artaxerxés V., jako Sásánovec Artaxerxés I., per. Ardašír Pápagán, Ardašír I., zakladatel středoperské říše, s. Bábaka s Rudakou, nevl. b. Šápúra§ 141-, 198+, 208+, 212+, 215+, 224+, 227+, 230 až 232+, 236+, 240+, 241+, 270+
Artaxerxés VI., jako Sásánovec Artaxerxés II., per. Ardašír II., b. Sápóra II.§ 379+, 383+
Artaxerxés, Ardašír, jméno čtyř údělných pers. králů pod Arsakovci, pátý je přemohl, viz Artax. V.§ 141
Artaxés z Armenie, k., s. Artavasda II., b. Tigrána II.; zřejmě jen jiná podoba jména Artaxiás II.; arm. Artašes§ 34 - 32, 20
Artaxiás I., k. Armenů, arm. Aršam§ 212, 205, 189, 181, 180, 166, 162
Artaxiás II., k. Armenů§ viz Artaxés
Artaxiás III., k. Armenů, rodným jménem po dědovi Zénón, jako řím. občan L. Antónios Z., s. Polemóna I. a Pýthodóridy Filométoris, b. Polemóna II. a Antónie Tryfainy§ 35, 8, 1-, 18+, 34+
Artaxiás IV., k. Armenů, Artašír, Artašes, s. Chosroa IV., poslední z arm. králů§ 379+, 387+
Artaxiás I., k. Ibérů, s. Artavasda I. Armenského (Arsakés, Aršak)§ 90, 78
Artaxiás II., k. Ibérů§ 20, 1+
Artemás(-os)§ viz Artemón
Artemidóros z Efesu§ 1. autor zeměpisného díla a nejstarší zachované mapy, o. sochařů Apollónida a Tauriska, 100; 2. známý též jako Artemidóros z Daldis (ho Daldiános), autor snáře, o. no. 3, 150+; 3. s. no. 2, 150+
Artemidóros z Knidu, rhétór§ 44
Artemidóros z Pergy alias Cornélios Artemidóros, lékař§ 70
Artemidóros Aníkétos ze Saka/Indoskythie, dyn., snad s. Mauéův§ 95
Artemidóros ze Syrákús, strat.§ 274
Artemidóros ze Syrie, exulovaný stoik§ 92+
Artemidóros z Tarsu, grammatik, o. Theónův§ 39+
Artemidóros z Thyateir (jiný A. byl dialektik, autor spisu proti Chrýsippovi)§ 8 (Ol.)
Artemidóros z Uruku, s. Diogenův, alias Minnanios, s. Túfaiův, dobrodinec§ 111+
Artemión, vůdce židovský povstalců na Kypru§ 116+
Artemios, dux Aegyptí, vojenský velitel země, světec§ 362+
Artemis-Diána Keltibérská v podobě bílé laně§ 80
Artemis Efeská§ viz Artemísion
Artemis Leukofryéné, bohyně, „S bílými očními řasami“§ 41 (zde také Diána arícijská)
Artemis Limnátis§ 25+
Artemis na Délu§ 490, 469 (narozeniny), 129
Artemis, v Gortyně§ 189
Artemis Orthiá, „Stojící vzpřímeně“§ 1360, 1275, 1149, 725, 480, 190+
V mykénském Pylu ctěna Apollónova sestra jako a-te-mi-to a jako "asijská paní/po-ti-ni-ja a-si-wi-ja". Před jejím oltářem ve Spartě a dřevěnou soškou Artemidy (xoanon) v rukách kněžky byli každoročně pruty do krve mrskáni mladíci-efebové (diamastigósis). Zvyk původně související s plodností a plodností polností (srov. římské luperkálie n. Sedův svátek v Egyptě) se udržel do čtvrtého století n. l. a patřil k turistickým atrakcím Sparty.
Artemis Eukleiá, v Korinthu§ 392
Artemis Limnátis, "Jezerní", na messénsko-spartských hranicích§ 743
Artemis, v Lúsech v Arkadii§ 220
Artemis, pův. Anaítis, ve Svaté vsi/Hierá kómé v Lýdii na cestě z Pergamu do Sard§ 156
Artemis Strofaia, "Opásaná(?)", v Erythrách§ 650
Artemis v podobě ženy s dolní částí těla rybí byla v chrámu u arkadské Figalie. Vedle babylónských a západosemitských představ je to tak poprvé v evropských představách, kdy někdo ztvárnil rybí ženu. Viz také pod Anaítis.
Artemísiá (I.) z Halikarnássu, k., d. Lygdamidova, ses. Pigrétova, m. Pisindéliova a babička Lygdamida II., účastnila se bitvy u Salamíny na perské straně; vládla Halikarnássem, Kóem a okolím§ 496, 480, 460
Artemísiá (II.) z Halikarnássu, k., manž. a s. Mausólova§ 391, 353 - 351, 344
Artemísion, mys na Euboji§ 481, 480, 447
Artemísion, mys v Ibérii, dn. Cabo de la Nao/"Lodní mys"§ 496
Artemísion, chrám při Efesu, vypleněn a vypálen Goty 262 n. l.§ 675, 650, 644, 610, 600, 560, 432, 394, 356, 353, 334, 331, 301, 255, 215, 88, 58, 49, 48, 176+, 262+
Efesos byl původně athénskou osadou a svatyně Artemidy u něho stála již od osmého století. Tehdy byla socha dřevěná. Na začátku sedmého století byla svatyně zvětšena a ve druhé polovině téhož století proběhla další přestavba a rozšíření chrámu; pravděpodobně byla nezastřešeným lesem sloupů. Čtvrtou přestavbu provedl krétský stavitel Chersifrón z Knóssu a později jeho syn Metagenés. Stavba byla zahájena někdy v polovině šestého století a trvala 120 let: byl to nejstarší ze sedmi zázraků. Artemísion dokončili domácí architekti Paiónios a Démétrios.
Výsledkem byl 110 m dlouhý a 55 m široký příbytek panenské bohyně. Chrám, pokládaný za úvodní stavbu nového iónského stylu, měl 127 sloupů 18 m vysokých (z toho jeden byl od Skopy) a celý byl z mramoru (a nikoli z běžného vápence). O sochařskou výzdobu v pátém století soupeřila mezi sebou tehdejší špička: Athéňané Feidiás, Krésilos a Fradmón s Polykleitem z Argu. Paiónios byl roku 333 spolu s Dafnidem Mílétským navrhovatelem a prvním stavitelem Didymaia, velkolepého Apollónova chrámu u Mílétu.
21. července 356, v den, kdy se narodil Alexandros Veliký, ale chrám vyhořel, údajně zapálen jistým Hérostratem (zvažmě vščak, zda je v silách jednoho člověka nepozorovaně ohněm zničit tak velikou budovu?). Obnovou Artemidina chrámu se od roku 334 zabýval Alexandrův dvorní architekt Deinokratés z Rhodu (dříve než přikročil k práci na plánu Alexandreie Egyptské). Sochařskou výzdobu obnovil a vlastní práce na oltáři provedl Práxitelés, Skopás obnovil sloupy.
Pro stavební práce na chrámu Efesští přijali pozoruhodný a následováníhodný zákon, se kterým nás seznamuje Vitruvius. Římský architekt, stavitel válečných strojů u Caesara a Augusta a v „civilu“ ke stáru stavební inženýr, ve svém spisu Deset knih o architektuře Římanům připomněl jeden starý stavební zákon, který prý kdysi platil v Efesu.
Stát zavazoval stavitele, který přejímá provedení veřejné práce, k tomu, aby závazně prohlásil, kolik budou činit stavební náklady. Po dobu konání stavby úřady obstavily stavitelův majetek a když po dokončení náklady odpovídaly předloženému rozpočtu, byl stavitel „vyznamenán pochvalným dekretem a čestnými dary.“ Doplácet na dokončení stavby směl stát maximálně z jedné čtvrtiny předložených nákladů, a to z veřejných prostředků.
Pokud ale náklady přesáhly i tuto sumu, peníze na dokončení stavby zaplatil stavitel ze svého. Ovšem už Vitruvius si posteskl: „Kéž by nesmrtelní bohové zařídili, aby takový zákon vydal i římský stát, a to nejen pro stavby veřejné, ale i soukromé!“
Artemita, m. v Apollóniátidě, později Chalasar, dn. snad Karastar východně od Ba'qúby (z aram. Bája'qúba/"dům Jakubův" v IRQ§ 50
Artemius, vicárius Urbis a praef. Urbí§ 338+
Artemón z Klázomen zv. Periforétos, Perikleův konstruktér obléhacích strojů; byl nošen v nosítkách, odtud přezdívka, a zřejmě byl prvním postiženým evropským veřejným činitelem§ 441
Artemón ze Seleukeie na Eulaiu, o. sochaře Leónidy§ 22+
Artemón, mímos, dvojník k. Antiocha II. Thea, podle jiných Seleukovec; též Artemás, -os (jiný A. psal o snech)§ 246
Artemón, ž. Theodotův, adopcionista§ 189+
Artemos§ viz Artemón
Artena, m. Volsků v Latiu, dnes stejnojmenná obec§ 404
Jiná Ar. ležela mezi Caere a Véjemi, patřilo k Caere a zničili ji římští králové.
Arthašástra, státoprávní spis Kautaljův§ 321
Arthetauros, ill. prořímský předák§ 172
Arthmiadés ze Sparty, spolupracovník Lykúrgův§ 810
Arthmios ze Zeleie, s. Pýthónaktův§ 476 a viz s. v. proxenos
Artibarzánés, eunúchos Dáreia II.§ 424
Q. Articuléius Paetus§ 1. cos. suff. 78+; 2. cos. ord. 101+; 3. cos. ord. 123+
artisté§ viz hostiny
Artobarzánés, Artobazánés z Persie, prvorozený s. Dáreia I., jmenovaný též jako Ariamenés§ 486
Artogerassa, arm. Artager, pevnost v Armenii n. Gordyéně, možná shodná s Artageirami, srov.§ 367+, 368+
Artókés z Ibérie, Artog, k., s. Artaxia I., o. Farnabáza II.§ 78, 66, 65, 63
Artónis z Persie, d. Artabázova, manž. Eumenova§ 324, 321
L. Artorius Pius Máximus, praef. Urbí§ 284+
Artostés z Persie, s. Dáreia II.; jinde zvaný Ostanés§ 423
Artoxarés, eunúchos Artaxerxa I.§ 440, 424, 423
Artozóstrá, Artozóstré z Persie, d. Dáreia I. (m. neznáme), manž. Mardoniova§ 492
Artumpara (Artembarás?) z Lykie, dyn.§ 378
Artybios z Persie, vojevůdce, pers. Artyfija, elam. Irtappija, "Orel"§ 497
Artyfios z Persie, s. Megabýzův, b. Zópyrův; viz jméno předešlé§ 449, 423
Artykás z Médie, k.§ 730, 708
Artylos z Figalie, o tyr. Aristodáma§ 272
Artystóné, bab. Irtašduna, d. Kýra II., manž. Dáreia I., m. Arsama a Gobriy§ 521 a viz Arsamés
Arubani, urartská bohyně, manž. Chaldiho§ 859
Cn. Arulénus Caelius Sabínus§ cos. suff. 69+
Arulénus Rústicus§ viz Q. Iúnius Arulénus Rústicus
Aruna, ind. filosof§ 600
Arurim§ viz Arwium
Arválští bratři§ viz frátrés arválés
Arvernové, Arverní, silný kelt. kmen v Gallii Lugdúnské, dn. kraj Auvergne, sídel. m. Augustonemetum, dn. Clermont, pevným m. Gergovia poblíž, dn. ves Gergovie u Clermont-Ferrand; jejich spojenci byli na jihu, na hranicích s Provincií, aquit. Keltové Ruténí či Rúténí, dn. Rouergue, se sídel. m. Segodúnum, dn. Rodez (nezaměňovat se středověkým označením pro slovanské západní Ukrajince a jejich karpatskou zemi Ruthéní, Ruthénia)§ 124, 121, 101, 58, 52, 51-, 64+
Arvirargus§ viz Argiragus
Aryandés z Persie, satr. v Egyptě§ 522, 517, 513
Aryazaté alias Autómá, d. Tigrána I., manž. Mithridáta II. Parthského§ 92
Arybbás, Arymbás z Épeiru§ 1. k. Molossů, b. Neoptolema I., 359, 343, 322, 317, 312; 2. sómatofylax Alexandrův, 323
Aryenis z Lýdie, d. Alyattova, manž. Astyagova§ 585
Arykanda, m. v Lykii (gen. -and), "lycké Delfy", ruiny v dn. provincii Antalyia v TR§ viz pod hry
Arwad, Armad§ viz Árados
Arwium§ viz Arpurim
Arxanés z Persie§ viz Arsamés
Arzá, Arzája, m. v Palaistíně na hranicích s Egyptem, kanaanské Jurza/Jarda z doby amárnské, dn. Tell Džammá, hebr. Gamma u Gazy v Negevu, IL. V nejlepších letech za hradbami žilo c. 1500 obyvatel, opuštěno sídlo v době ptolemaiovské§ 679
Arzanéné, též Zalénoi, historická provincie Armenie na horním Tigridu§ 942, 59+, 299+, 363+
Arzawa, luwijská říše na západu Anatolie navazující na území konfederace 22 států/dynastů zvanou Aššuwa, popř. tvořící severní část Arzawy (?)§ 2000, 1780, 1650, 1550, 1460, 1420, 1417, 1408, 1400, 1382, 1370, 1330, 1329, 1326, 1325, 1317, 1300, 1288, 1250, 1220, 1200, 1193, 1191, 1048
Arzija, m. a kraj snad v Kilikii (?)§ 1354