Ari-Arz

Aria, Ariéné, Ariana, seleukovská satrapie§ 330, 329, 323, 321, 317, 316, 321, 208, 180, 171, 50 

Pozd. také seleuk. označení všech východoíránských satrapií po ř. Indos, tj. A., Parthie, Drangiány, Karmánie, Gedrósie, Arachosie a Baktrie se Sogdiánou; podle jiných interpretací je Aria starověký název pro dn. Afghánistán (etymolog. souvisí s Árji, Írán). Jméno podle ř. Arios/Areios, viz zde níže.

Ariaios z Persie, zrádný šlechtic§ 401, 395

Ariamazdés ze Sogdiány, Ariomazdés, Arimazdés, šlechtic§ 327

Ariamenés z Persie§ viz Artobazánés/Artobarzánés

Ariamenés z Kappadokie, k., o. Ariarátha III.§ 280, 255, 242, 230

ariáni, ariánství, podle presbytera Areia, lat. Aria, z Alexandreie, jedna z konkurenčních forem níkajského vyznání oblíbeného na Východu říše a mezi Germány; prvními z nich se jimi stali Gotové§ 260+, 300+ a viz pod křesťanství 

Ariaos z Edessy, dyn.§ viz Arjaw 

Ariapeithés ze Skythie, k., o. Skylův a Oktamadův§ 592, 440

Ariaramneia, m. v Kappadokii§ 230

Ariaramnés z Persie§ 1. b. Kýra I., o. Arsamův, krále v Parsa, 645, 590; 2. satrapa Kappadokie, 513 

Ariarátheia, m. v Kappadokii§ 230

Ariaráthovci, královská dynastie v hellén. Kappadokii§ 330, 98

Ariaráthés I.§ 330, 322, 321

Ariaráthés II.§ 301, 280

Ariaráthés III.§ 255, 230, 220

Ariaráthés IV. Eusebés§ 220, 193, 190 - 188, 181, 180, 172, 165, 164

Ariaráthés, s. Ariarátha IV., b. Orofernův§ 193, 172

Ariaráthés V. Eusebés Filopatór I., původ. jménem Mithridátés§ 193, 172, 164 - 161, 158, 157, 155, 132, 130, 98

Ariaráthés VI. Epifanés Filopatór§ 130, 125, 112, 111, 100, 98

Ariaráthés VII. Filométór§ 112, 111, 108, 102, 100, 99

Ariaráthés VIII. Eusebés Filopatór II., s. Mithridáta VI. Pontského§ 99, 96, 93, 90, 89 - 86 (srov. pod Arkathiás)

Ariaráthés IX. zvaný Mladší, b. Ariarátha VII.§ 112, 100 - 98

Ariaráthés X. Eusebés Filadelfos§ 42, 36

Ariarátés/Ariaráthés z Persie§ viz následující

Ariaricus, Arriarich n. Araric, k. Gotů-Tervingů, o. Aorikův§ 332+, 336+ 

Ariaspés z Persie, s. Artaxerxa II. (jmenován též Ariaráthés), b. Dáreiův a Óchův§ 404

Ariaspové, též Arimaspové, nárůdek mezi Drangy a Arachósy, Hellény též zvaní Euergetové§ 329

Aribázos§ 1. 246, strat. Kilikie; 2. 215, 213, strat. Achája II.

Arica, m. na severu Chile§ před 6000

Arícia, m. v Latiu§ 506, 446, 338, 41-, 69+ 

U A. v Albánských horách byl na jezeru Nemi (novodobý název) Diánin "Nemurský" háj, nemus arícínum, tedy "posvátný arícijský háj", s chrámem, kde funkce velekněze, rex nemorensis, "krále háje", patřila uprchlému otrokovi, který se ke kněžství dostal, když zabil svého předchůdce. Kněz panenské bohyně, která všeobecně mívala pouze kněžky, proto stále chodil opásán mečem. Později zvyk zabíjení zanikl, ale ještě princeps Gáius alias Caligula schválně poslal do Arície muže silnějšího než stávající kněz, jehož vláda se císaři zdála příliš dlouhá. O vlastním procesu "nástupnictví" není známo nic. Chrám vysvětil latinský diktátor Égerius Laevius z Tuscula a vedle Diány/Diána nemorensis, sdílel obydlí Virbius, údajně italské jméno Théseova syna Hippolyta po zmrtvýchvstání, kdy se oženil s Arícií. Na kultu se podílely městské státy Ardea, Arícia, Cora, Lánuvium, Laurentum, Pómétia, Tíbur a Tusculum. Na břehu jezera míval villu Božský Iúlius a jeho stejnojmenný potomek C. Iúlius Caesar vulgo Caligula místo s okolím rovněž miloval. Na malé jezero dal umístit dvě sedmdesátimetrové luxusně vybavené lodi s koupelnami s teplou vodou, svého času jedny z největších, které byly v novodobém věku vytaženy na souš, viz pod lodi. Lacus nemorensis, dn. Lago Nemi, odvodňoval kdysi tunel o délce 1,7 kilometru, po staletí neužíván a obnoven byl až v novověku, viz pod lodi.

Aridaios§ viz Arrihidaios Ariéné§ viz Aria

ariés§ viz beran

Arifarnés, k. skythských Thatů§ 310

Arifrón z Athén, b. Perikleův; gen. -fronos§ 447

Arimaspové§ 1. jednooký mýthický národ na jihu Sibiře, který prý střežil tamní ložiska zlata; u starších autorů asi vedle Hyperboreiů označení pro Skythy n. Sarmaty, 550; 2. íránský nárůdek, viz Ariaspové

Arimazdés§ Ariamazdés

Ariminum, m. v Umbrii při ústí řeky Arminus/dn. Marecchia, kde končila via Fláminia, dn. Rimini; od roku 270 či 268 kolonie latinského práva, od roku 90 municipium§ 270, 268, 236, 220, 218, 217, 187, 132, 49, 8+, 76+, 355+, 359+    

Arimnás nebo Arimmás, satr. v Syrii (zkrácená forma jména Arimachos)§ 333, 331

Arimnéstos z Athén§ arch. 416

Arimnéstos ze Sparty, spartský bojovník, zabil Mardonia§ 479

Arimnéstos z Tyrrhénie, k.§ 775

C. Arinius (?) Modestus§ cos. suff. 82+

Flávius Arinthaeus/Arinthaios, mag. equitum, pozd. mílitum§ 362+, 364+, 365+, 367 až 370+, cos. 372+, 392+  

Ariobarzánés, jméno per. šlechticů z rodu Farnakovců:§ 1. s. Farnabázův, o. Mithridátův, satr. helléspontské Frygie, 387, 378, 368, 365, 362; 2. 331, satr. Persie; 3. 302, 249, o. Mithridáta I. z Kiu (totožný s no. 2?); 4. 302, o. Mithridáta III. Pontského; 5. nezn. perský velmož, 324 (z Kiu?); 

Ariobarzánés, dynastové v Kiu/satrapové ve Frygii:§

Ariobarzánés I., dyn.§ 362, 337, 302, 249

Ariobarzánés II., dyn.§ 302, 280, 272, 266, 249

králové v Kappadokii:§

Ariobarzánés I. Filorhómaios§ 96, 95, 93, 92, 90 - 88, 85, 83, 82, 79, 77, 72, 69, 67, 66, 62

Ariobarzánés II. Filopatór§ 62, 52

Ariobarzánés III. Eusebés Filorhómaios, k. Kappadoků a Armenů§ 52, 51, 47, 42, 36, 2, 1

Ariobarzánés z Atropatény, k. Armenů§ 20, 2

Ariobarzánés z Numidie§ viz Arkobarzánés

Ariogaisés, k. Quádů§ 169+

Ariomazdés§ Ariamazdés

Arios, ř. v Ariéně, dn. pers. Hárí rúd, "ř. Hárí", též Hérírúd§ 208

Ariovistus, k. germ. Suébů, domácím jazykem snad Heervest či Ehrenvest; o celou svou rodinu přišel v bitvě s Caesarem§ 72, 61, 60, 58

Arisbé, m. v Tróadě u Abýdu; v Íliadě zabil jejího vládce Axýla Diomédés§ 334, 216

Aristagorás z Kýmy, tyr.§ 512, 499

Aristagorás z Kýziku, tyr.§ 512

Aristagorás z Mílétu, vůdce protiperského povstání Iónů (jiný A. z Mílétu byl ve 3. st. n. l. autorem historického spisu o Egypťanech)§ 501 - 499, 496, 494, 464

Aristaichmos z Athén§ 1. arch. 624; 2. arch. 159

Aristaichmos z Éleje, promakedonský politik§ 344

Aristainetos z Býzantia, rhétór§ 133+

Aristainos z Dýmy, strat.§ 199, 198, 196-195, 188 - 185

Aristaios z Athén§ arch. 62

Domitios Aristaios Paionidés§ arch. 183+ 

Aristaios z Alexandreie, filos Ptolemaia Filadelfa§ 320

Aristaios z Théry§ viz Battos I. Kýrénský 

Aristakés, s. Grégoriův, arm. katholikos§ 301+

Aristandros z Antissy na Lesbu (A. z Telméssu byl věštcem u Filippa II. a Alexandra III.)§ 168 (Ol.)

Aristarchos z Ambrakie, strat.§ 335

Aristarchos z Athén§ 1. oligarcha, jeden ze 400, 411; 2. arch. 107

Aristarchos ze Samu, mathematik a astronom§ 250, 150

Aristarchos z Kolchidy, dyn.§ 65, 64, 48

Aristarchos ze Samothráky, grammatik, poslední knihovník Múseia§ 217, 200, 180, 170, 150, 145

Aristarchos ze Sparty, nauarchos§ 400

Aristarchos z Tarentu, politik§ 280

Aristarchos, zrádný lékař v Antiocheji§ 245

Aristeás z Argu, předák protimakedonské strany§ 272

Aristeás z Mílétu§ Ol. 121+ 

Aristeás z Prokonnésu, epický básník (jiný A. je údajným autorem tzv. A. dopisu o překladu Pentateuchu z hebrejštiny; zpráva je nacionalistickým podvrhem z doby po roce 130)§ 550 a viz v indexu s. v. Iésús

Aristeás ze Stratoníkeie na Maiandru, paradoxoníkos§ 13+ 

Ailios Aristeidés z Adrian v Mýsii, vyhlášený sofista, občansky P. Aelius Aristídés Theodórus, s. Eudaimonův§ 117+, 161, 176+ 

Aristeidés z Athén zv. Spravedlivý/„Dikaios“, s. Lýsimachův, o. Lýsimachův§ 1. arch. 489; 540, 524, 500, 482, 490, 480 - 476, 467; 2. velitel v Thrákii, s. Archippův, 425 (jiný A. z Athén, syn asi Lýsimachův, byl filosofem a autorem Apologie, další dialektik, jeden byl ve 2. st. n. l. křesťanským apologetou)

Aristeidés z Mílétu, klasik erotické novelly§ 100

Aristeidés z Théb, malíř§ 146 a viz s. v. malíři

Aristeus z Korinthu, velitel expediční jednotky§ 432, 430

Aristiás z Fleiúntu, syn Prátínův, tragický básník§ 470

Aristión z Athén, gen. Aristióna§ 1. arch. 421; 2. 88 - 86, tyr.

Aristión z Kydónie, brigant§ 68

Aristippos z Argu, tyrannové:§

Aristippos I.§ 272

Aristippos II., s. Aristomachův§ 240, 238, 236

Aristippos z Kýrény, hédonický filosof§ 435, 399, 389, 366 

Aristippos z Kýrény (II.), vnuk Aristippa z Kýrény, filosof (jiný A. byl autorem knihy o Arkadii a další patřil mezi filosofy novější Akadémie a další sepsal O dávné poživačnosti; snad totožný s vnukem kýrénského Aristippa)§ 399

Aristippos ze Sparty, vojenský velitel§ 229

Aristippos z Thessalie, kondottiér§ 407

Aristius Optátus, praefectus Aegyptí§ 297+

Aristobúlos z Kassandreie, historik§ 300

Aristobúlos, jméno několika židovských šlechticů:§

Aristobúlos I. alias Iúdás, hebr. Jehuda, k. Židů, s. Ióanna Hyrkána I., b. Antigona§ 110, 104, 103

Aristobúlos II., k.§ 76, 69, 67, 65 - 61, 57, 55, 52, 49, 38

Aristobúlos (III.) alias Iónathan, b. Mariamy (I.)§ 38 - 36, 29

Aristobúlos, k. v Chalkidě a Malé Armenii, s. Héróda Chalkidského, manž. Salómé (II.)§ 76-, 48+, 49+, 54+, 60+, 72+     

Aristobúlos, s. Héróda Velikého s Mariamou (I.), o. Héródiady, b. Héróda Antipy, o. Héróda Agrippy§ 38, 28, 17, 7-, 30+, 34+, 35+   

Aristobúlos ml., s. Héródovců Aristobúla IV. s Bereníkou, manž. Iotapy, dc. Sapsigerama II. s Iotapou III.§ 20, 17

Aristodámidás z Argu, k., Hérákleovec, s. Meropův, o. Feidónův a Karánův, k.§ 1266, 863 

Aristodámos (dór.) a Aristodémos (ión.):

Aristodámos nebo Aristodémos z Athén§ arch. 352

Aristodámos z Élidy (Ol.)§ 388

Aristodámos z Figalie, zvaný Chréstos, tj. Spravedlivý, Dobročinný, Dobrotivý, tyr. v Megalopoli§ 272, 265, 260, 255

Aristodámos z Kýmy v Kampánii zvaný Malakos/„Změkčilec“, tyr.§ 524, 506, 495, 492

Aristodámos z Messénie, k.§ 733, 724

Aristodámos z Mílétu, Antigonův podvelitel§ 319, 315, 314, 312, 307

Aristodámos, Aristodémos ze Sparty§ 1. poslední ze Tří set, 480; 2. poručník Agésipolida I., 395, 394

Aristodémos z Athén, tragický herec, Filippův člověk§ 348, 346 

Aristodémos z Makedonie, voják§ 279

Aristodikidés z Assu, seleuk. hodnostář§ 275

Aristodikos z Tánagry, podezřelý z vraždy Efialtovy; možné též: A., syn Tanagriův§ 461

Aristofanés z Kydathén v Attice, komický básník§ 446, 427, 425 - 421, 414, 411, 405, 388

Aristofanés z Athén§ 1. s. Níkofémův, 392, 389; 2. arch. 331

Aristofanés z Býzantia, filolog a knihovník Múseia§ 300, 257, 195, 180, 27

Aristofantos z Athén§ arch. 154

Aristofilidés z Tarentu, k., jeden z mála západohellénských panovníků, které známe s královským titulem§ 514

Aristofón z Athén § 1. zastánce expansionistické politiky, rhétór, 364, 361, 355, 353; 2. arch. 330; 3. arch. 142

Aristogeitón z Athén§ 1. jeden z „tyrannobijců“, gen. -geitona; s Harmodiem odvozoval původ od Foiníčanů a pocházeli z klanu nebo lokality Gefýraioi, tedy "Mostečtí", 514; 2. žalován pro korupci, 324 

Jistí přátelé Harmodios a Aristogeitón, rodem potomci foiníckých kolonistů středního Řecka, se chtěli pomstít za urážky, jimiž je počastovali athénští vládcové Hippiás a Hipparchos. Harmodios byl Aristogeitonovým milencem, ale zatoužil po něm Hipparchos.

Byl odmítnut a dvojice tyranů (vlastně tak krutě podle dnešního významu slova ani nevládli) chtěla Harmodia vytrestat. Pozvali jeho neprovdanou sestru, aby se účastnila obřadu o slavnosti, která byla součástí státního kultu. Když přišla, vyhnali ji s tím, že prý není panna, jak obřad vyžaduje.

Následovala vendetta. Milenci dali dohromady lidi, kteří se chtěli zbavit tyranovlády a o slavnostech panathénají v létě 514 př. n. l. spiknutí spustili. K Hippiovi se nedostali, ale jeho bratra Hipparcha Harmodios s Aristogeitonem ubodali. První byl na místě ubit strážemi, druhý zemřel na mučidlech.

Oba milenci, nebo který z nich? milovali hetéru (hetairá, přítelkyně), tedy něco jako lepší prostitutku, tehdy jediný možný způsob, jak si samostatná žena mohla udržet volnost. Její jméno neznáme, ale uměleckým jí říkali Leaina, Lvice. Hippiás ji dal mučit, neboť nikoho ze spiklenců neprozradila. Podle jedné verse, té asi nemusíme věřit, si raději ukousla jazyk, aby mlčela...

Samovláda vydržela ještě čtyři roky, pak musel Hippiás utéci. Spoléhal na Peršany, že ho dosadí zpět a jako zrádce doprovázel jejich vojsko roku 490 př. n. l. k Marathónu. Tyranobijci dostali od Athéňanů sousoší, stejně jako Lvice. Po roce 510 př. n. l. jí Athéňané věnovali na Akropoli bronzovou lvici bez jazyka s Afrodítou. Stala se po tisíciletí první „evropskou“ ženou, jíž se tak vysoké státní pocty dostalo.

Aristogenés z Athén, strat.§ 406

Aristogenés z Mílétu, tyr.§ 556

Aristokleidás z Orchomenu§ viz Aristomélidás

Aristokleidés z Peiraia§ ath. arch. 176+ 

Aristoklés z Athén§ 1. viz Platón; 2. arch. 605

Aristoklés z Boiótie§ boiótarchos 217

Aristoklés z Pergamu, peripatetik a sofista, obč. Tiberios Klaudios A., neznámého roku cos. suff.§ 133+, 176+ 

Aristoklés z Tegeje, archón§ 361

aristokraté, aristokracie§ viz héróové, král, Athény

Aristokratés z Aigíny, o. Kasambův§ 491

Aristokratés z Orchomenu, k., o. Eristhenie§ 683, 668, 650 

Aristokratés z Athén§ 1. 411, strat., 406; 2. arch. 399; 3. politik, 358, 351  

Aristokratés z Rhodu, strat.§ 155, 154

Aristokratés ze Sparty, nauarchos§ 374

Aristokratés z Kúria§ viz Pásikratés z Kúria

Aristokritos, vyslanec Pixódara Kárského§ 337

Aristokypros ze Sol na Kypru, k.§ 497

Aristoláidés z Athén, aristokrat§ 585

Aristoláos, velitel garnisonu v Alifeiře, asi Antigona II.§ 273

Aristolás z Athén§ arch. 161

Aristoleós z Thasu, promakedonský politik§ 344

Aristolochos z Athén§ 344 (Ol.)

Aristomaché, manž. Dionýsa I., d. Hipparína (I.), s. Diónova, m. Arety, Hipparína (II.) a Nysaia§ 398, 388, 367, 353

Aristomachos z Argu, Hérákleovec§ 680

Aristomachos I. z Argu, tyr.§ 241, 240

Aristomachos II. z Argu, tyr.§ 236, 229, 228, 224

Aristomachos z Boiótie§ boiótarchos 207

Aristomachos z Krotónu, démagógos§ 215

Aristomachos ze Sikyónu, politický předák§ 251

Aristomachos, tribun císařské gardy§ 221+

Aristomédés z Fer§ 1. dynasta, 477; 2. žoldnéř, o. (?) Aristomeneův, 333

Aristomélidás z Orchomenu, též Aristokleidás, tyr.§ 270, 240

Aristomenés z Alyzeje v Akarnánii, regent Ptolemaia V.§ 201, 197, 196, 192

Aristomenés z Athén (jiný A. byl peripatetikem, ž. Aristotelovým, další A. byl ž. Platónovým)§ arch. 570

Aristomenés z Fer, s. (?) Aristomédeův, kondottiér§ 333

Aristomenés z Messénie, k.§ 685, 683, 668

Aristomenés z Rhodu, olympioník§ 156

Aristomenés ze Seleukeie na Eulaiu, s. Filippův, archón§ 22+ 

Aristón z Aitólie, strat. (gen. -óna)§ 221

Aristón z Athén (jiný byl hudebníkem a další synem Sofokleovým s hetairou Theóridou ze Sikyónu, 435)§ arch. 454

Aristón z Argu, zápasník a cvičitel Platónův§ 427

Aristón z Býzantia, tyr.§ 512

Aristón z Chiu, stoický filosof, zv. Siréné či Falakros, tzn. ´Holohlavý´§ 290, 264

Aristón z Keu, peripatetik (jiný A. z Alexandreie byl rovněž peripatetikem)§ 225

Aristón z Korinthu, s. Pyrrhichův, kybernétés v syrákúské válce s Athéňany§ 413

Aristón z Megalopole, promakedonský politik§ 170

Aristón z Paionie, dyn., s. Andóleontův, příznivec Eumenův a Lýsimachův§ 315, 310, 286, 284 

Aristón ze Sparty, k.§ 739, 556, 510, 491

Aristón ze Syrákús, románová postava§ viz s. v. Charitón

Aristón z Thúrií§ 40 (Ol.) a 32 (Ol.)

Aristón z Tyru, Foiníčan, Hannibalův důvěrník§ 194

Aristoníká ze Samu, hudebnice a milenka Ptolemaia Filadelfa§ 276

Aristoníkos z Athén, žalován pro korupci§ 324

Aristoníkos z Marathónu, protimakedonský politik§ 322

Aristoníkos z Méthymny, též Aristónymos, tyr.§ 333, 332

Aristoníkos z Alexandrie, eunúchos a dvořan Ptolemaia V.§ 186

Aristoníkos z Pergamu, jako k. Eumenés III. Filopatór§ 149, 138, 133 - 130, 126, 84

Aristoníkos, nauarchos Mithridáta VI. Pontského§ 73

Aristoníkos z Olynthu, kitharódos§ 357, 353, 328

Aristonothos z Euboie, hrnčíř§ 640

Aristonús z Rhodu, oikistés Akragantu§ 580

Aristónymos z Athén§ arch. 289

Aristónymos z Méthymny§ viz Aristoníkos

Aristónymos ze Sikyónu, tyr.§ 648

Aristonús z Pelly, Alexandrův hetairos, s. Pesaiův, gen. Aristonoa či Aristonúa§ 325, 323, 321, 317, 316

Aristopatrá, m. Kraterova§ 326

Aristos z Askalónu, akadémik§ 68

Aristos z Kypru, ministr Antiocha II.§ 261

Aristotelés z Argu, pučista§ 224

Aristotelés z Athén, jeden ze „30“, autor soudních řečí§ 404

Snad totožný s mladíkem z Platónova Parmenida. Jiný athénský A. byl spisovatel, který se zabýval Íliadou, další, zvaný Mýthos, byl ž. sókratika Aischina. A jiný byl pedagogem, další grammatikem - skladatel učebnice o pleonasmu; A. z Kýrény psal o básnictví.

Aristotelés z Athén, jeden z aktérů obnovy athénské symmachie§ 378

Aristotelés ze Sikyónu, dialektický filosof a tyranobijec§ 252

Aristotelés ze Sparty, žoldnéř§ 396

Aristotelés ze Stageiru, filosof, zakladatel peripatu. V arabských překladech se jmenuje Aristutálís§ 550, 444, 387, 384, 377, 370, 357, 347, 345, 343 - 341, 336, 335, 329, 327, 323, 322, 300, 84, 40, 200+, 214+, 250+, 350+, 364+    

Aristotelés, s. Pýthiady ml. s Métrodórem z Chiu, vn. Aristotelův§ 341

Aristotelés z Théry§ viz Battos I. z Kýrény

Aristotímos z Élidy, tyr., s. Dámarétův§ 271

Aristoxenos z Athén§ arch. 55

Aristoxenos z Tarentu, pýthagorik a polyhistór§ 370, 300

Aristratos z Naxu, promakednonský politik§ 344

Aristratos ze Sikyónu, promakedonský politik§ 344

Arius§ viz Areios z Alexandreie

Arjaw z Edessy v Orrhoéně, Arju, Orháj bar Chewjá, „Syn Hada“ - epónymní jméno, řec. Ariaos z Orrhoény§ 137, 132, 127

Árjové§ viz pod Indie

Arkadiá, Arkadie, Arkadové, spolek Arkaďanů (to Arkadikon, koinon tón Arkadón), země ve vnitrozemí Peloponnésu s předdórským hellénským obyvatelstvem§ 776, 775, 739, 728, 684, 678, 659, 600, 591, 588, 550, 545, 530, 520, 469, 447, 421, 418, 415, 391, 386, 385, 370 - 361, 350, 344, 343, 338, 335, 332, 323, 315, 303, 255, 245, 240, 226, 222, 220, 195, 48-, 41+, 52+  

Bájná prehistorie Arkadie (podle Pausania): Prvním vladařem Arkadie byl prý Pelasgos, po němž se původně země jmenovala, srov. pod Pelasgové. Jeho syn a nástupce Lykáón založil v jižní Arkadii údajně nejstarší město na Peloponnésu a celé Hellady Lykosúru. Měl několik desítek synů, ale jen jednu dceru, zato proslulou - Kallistó, po níž se nazývá souhvězdí Velká medvědice, v níž ji proměnila za trest za lásku k Diovi Hérá. Po padesáti synech, tvrdí jedna z mýthologických tradicí, se jmenuje řada lokalit na Peloponnésu a daleko za ním (mimo jiné Makedonie). 

Lykáonovým nástupcem byl Nyktimos, který ale neměl mužských potomků (o jeho roli ve spuštění potopy světa viz pod lidské oběti). Čtvrtým králem Arkaďanů se stal Arkás, Kallistin syn, podle něhož se země jmenuje dodnes Arkadií. O stěhování Lykáonova syna Oinótra a jeho bratra Peukesty do jižní Itálie viz s. v. Ítaliá a Oinótrové. 

Arkadovi synové Azán, Afeidás a Elatos si rozdělili moc na tři díly (Elatos ale odešel do Fókidy), nejvyšší moc si uchoval Azán. Po něm vládl jeho syn Kleitór a pak Elatův syn Aipytos I. Jeho královským nástupcem se stal Afeidův syn Aleos (který spojil devět blízkých vesnic v Tegeu), po němž vládl jeho syn Lykúrgos.

Desátým králem Arkadie se stal Echemos (syn Aeropův, vnuk Kéfeův a pravnuk Aleův). Za jeho vlády porazili Achájové na Isthmu Dóry pod Hérákleovým synem Hyllem, kterého v souboji Echemos zabil. Jeho syn s chotí Tímandrou Euandros se vystěhoval do italského Latia a na Tibeře založil osadu ("město") Palation-Palatium, což se v tradiční dataci klade do doby šedesát let před trojskou válkou, tedy do let 1253-1244.

Jedenáctý vladař byl Agapénór, syn Ankaiův a vnuk Lykúrgův, který vedl Arkaďany pod Trojou. Při návratu domů ho ale bouře zavlekla na Kypros, kde se usadil a založil Pafos.

Na místo Agapénórovo v Arkadii zasedl Hippothús, syn Kerkyonův, vnuk Agamédův a pravnuk Stymfélův, jednoho ze synů Elatových. Po něm vládl jeho syn Aipytos II. a tohoto syn Kypselos, kdy se na Peloponnésu opět objevili Dórové, tentokrát ale v lodích. Kypselos se spřátelil s vůdcem Dórů Kresfontem. Kypselovým nástupcem se stal Holaiás, který přivedl sestřina syna Aipyta do Messénie, v čemž mu vypomáhali Hérákleovci z Lakedaimónu i z Argu (viz pod Messéniá).

Šestnáctým králem Arkaďanů byl Holaiův syn Búkolión. Po něm vládl syn Fialos, jeho syn Simos, tohoto syn Pompos a dvacátým vladařem v Arkadii byl Pompův syn Aiginétés. Po něm vládl Polyméstór, za něhož vpadli poprvé na arkadské území, a to do Tegejska, Sparťané pod Charillem (Charikleem, vládl cca 885 - 826). Arkaďané ale byli úspěšní, útok odrazili a krále Lakedaimoňanů dokonce zajali (bojovnice Marpéssa). Polyméstorovým nástupcem byl Aichmis, syn Briakův, Polyméstorův bratranec.

Za jeho vlády vypukla tzv. I. válka messénská (údajně 743 - 724). Aichmiův syn a král Aristokratés I. byl Arkaďany ukamenován poté, co vešlo ve známost, že znásilnil Artemidinu panenskou kněžku. Pal vládl Aristokratův syn Hiketás a po něm jeho syn Aristokratés II., který byl pro změnu ukamenován roku 668, tentokrát ale za zradu na arkadských spojencích, na Messéňanech.

S ním zaniklo i jednotné arkadské království a jednotlivé městské státy žily ve federaci. Po přechodné lakedaimonské okupaci země byla arkadská suverenita opět obnovena roku 370 (spolek Arkaďanů). Arkadská státnost zanikla roku 146, i když Megalopoli zůstala v rámci římské provincie autonomie. V Augustově době však již byla vylidněna stejně jako Orchomenos, Héraiá, Kleitór, Feneos, Stymfálos, Kynaithá a další, Tegea ležela v ruinách.

Arkaďané po celý starý věk uchovávali prazvláštní kultovní zvyky „pelasgické“ včetně rituálního kanibalismu a ostatní Helléni se jich stranili. O lidských obětech viz tam.

Arkamaniqo z Núbie§ Ergamenés

Arkathiás z Pontu, s. Mithridáta VI.§ 88, 86 (možná záměna s Ariaráthem VIII.)

Arkathiokerta§ viz Karkathiokerta

Arké, Arka, Arkai, foin. Irqata, lat. Arca ad Libanum n A. Caesaraea, m. ve Foiníkii, d. Arqa na severu RL§ 218+, 222+ 

Arkesiláos z Kýrény, králové:§

Arkesiláos I.§ 590, 579

Arkesiláos II. Chalepos§ 540, 535, 530

Arkesiláos III.§ 520, 518, 513

Arkesiláos IV.§ 512, 453

Arkesiláos z Katany, zrádný strat.§ 403

Arkesiláos z Makedonie§ 331, 323, 321, satr. Mesopotamie a Arbélítidy

Arkesiláos z Megalopole§ 1. 188 (Ol.); 2. 170 (oba shodní?)

Arkesiláos z Pitany v Aiolidě, akadémik§ 315, 270, 268, 255, 229, 241

Arkesiláos ze Sparty, lykúrgovský vyhnanec§ 183

Arkesiláos ze Syrákús, přítel Agathokleův, vrah Archagathův§ 307

Arkissos ze Sparty, harmosta§ 379

Arkobarzánés z Numidie, též Ariobarzánés možné, vn. Syfakův§ 156

Arktínos z Mílétu, epický básník§ 700

Arktúros, „ženoucí mědvěda, hlídač m. (neboť blízko Velké medvědice, Arktos, Ursa, dn. Velkého vozu)“, nejjasnější hvězda v souhvězdí Boótés („pastevec, oráč, člověk od volů“), poet. též označení pro celé souhvězdí§ 429

armáda, římské vojsko, vojáci, viz legionáři, žoldnéři, vojenství, vojsko

Armastika, Armazi, Armazciche§ viz Mccheta

Armazi, bůh kavkazských Ibérů§ 324

Arme§ viz Urme

Armeniá, Armenie, Armenové; srov. s heslem Urartu nebo Nairi (vč. dn. státu Arménie), vč. Malé Armenie/Armenia Minor, západní části, kdysi součást Pontu§ 776, 772, 766, 748, 679, 651, 550, 644, 521, 518, 440, 401, 392, 331, 323, 321, 320, 317, 286, 250, 230, 229, 212, 181, 166, 163, 162, 148, 123, 111, 97, 93, 90, 77, 71, 69 - 64, 59, 56, 53, 47, 37, 36, 34, 33, 20, 12, 8, 6, 2, 1-, 2+, 4+, 12+, 16+, 18+, 30+, 34 až 38+, 41+, 45+, 48+, 49+, 51 až 55+, 58 až 63+, 65+, 66+, 69+, 72+, 75+, 78+, 91+, 105+, 109+, 113+, 114+, 116 až 118+, 134+, 139+, 147+, 162+, 163+, 169+, 178+, 185+, 191+, 193+, 195+, 198+, 208+, 214 až 217+, 224+, 227+, 231+, 244+, 252+, 259+, 270+, 283+, 287+, 295+, 297+, 299+, 301+, 309+, 312+, 325+, 330+, 337+, 338+, 351+, 356+, 361+, 363+, 366 až 368+, 370 až 374+, 376+, 377+, 379+, 380+, 383+, 387+, 389+, 392+, 393+              

Do přímého styku s Hellény se Urartejci nedostali, jen nepřímo přes emporia v severozápadní Syrii. O vlastním označení Hajr, Hajer a o Mofsesovi z Chorény viz v přílohách oddíl Dynastie ii., roky 1370 a 800.

K rozlišení je starověká Armeniá od č. označení pro středověkou a novověkou Arménii. Armenština používá jako nejmenší z národních jazyků vlastní abecedu o 38 písmenech, kterou koncem 4. st. n. l. sestavil mnich Mesrop Maštoc, viz rok 338+. Jediný antický zachovaný chrám na území Arménie a kdysi Sovětského svazu stojí v Gorneae, dn. Garni, u Jerevanu. Je asi ze druhého století n. l., roku 1679 byl povalen zemětřesením, roku 1975 rekonstruován.

Armenos ze Sparty, s. Nábidův, též Armenás§ 195, 190

armiger§ viz sómatofylax

Armínius, v něm. trad. Hermann (? jak první vymyslel Martin Luther), k. Cherusků, "první bojovník za svobodu", s. Segimerův, manž. Thusneldy§ 16, 6-, 1+, 4+, 9+, 15 až 19+, 28+, 58+, 70+     

Narozen kdesi kolem Bad Driburgu (východ NRW). Dostalo se mu přívlastků jako "první Němec" a kdyby nebylo jeho odboje, asi by byla střední Evropa silně romanisována, Angličané by zůstali na severu Německa, kysané zelí a jelita s pivem by třeba nebyly nijak známé...

V souvislosti s epem o Nibelunzích bylo v novověku spekulováno o tom, že by on a jeho doba byly snad pravzorem pro Siegfrieda. „Varusschlacht“ n. Hermannsschlacht“ se staly pro něm. patrioty kultovním pojmem. Kult Armina n. Hermanna v literatuře nastartoval rytíř Ulrich von Hutten (zemřel roku 1523), Heinrich von Kleist sepsal roku 1808 divadelní hru Die Hermannsschlacht, dtto roku 1836 Christian Dietrich Grabbe.

Jméno Arm. je snad z latinského armenia, modrého minerálu (nebo z označení pro meruňku?); i A. bratr Flávus zůstal historii znám latinským jménem. Část rukopisů Tacitových Annálů nabízí čtení Armenius, srov. zde výše se jménem pozdněspartského krále Armena, popř. s druhou podobou Armeniás. Více o bitvě v Teutoburském lese pod Germáni.

Armorikové§ viz Aremorikové

Armosata (pl.), m. v Armenii; totožné s Arsamósatami?§ 212, 114+ 

Arnakés n. Arsakés, eunúchos Xerxův§ 480

Arné, mí. v Boiótii§ viz tam, a jiné v Mesopotamii (není v CSD)

Arniadás z Kerkýry, strat.§ 630

Arniensis, jedna z řím. tribuí§ 387

Arnobius, uč. řečnictví a křesť apologeta z Numidie§ 240+

Arnóssos z Mýsie, k.§ 716

Arnúfis z Egypta, okultista-divotvůrce na Márkově dvoru§ 171+, 178+ 

Arnuwandaš III., k. Chetitů§ 738

Aroandés§ viz Orontés

Arómatón akra, Arómata prómuntúrium, nebo Notúkeras, dnešní Guardafui, viz pod objevy

Aromuni, Aromané§ viz pod Thrákové

Árón§ viz Aárónovci

Aroveghiové, část Alánů§ 215+

Arpad, m. a stát v sev. Syrii, dn. Tell Rifa‘at, jedno z pozdněchet. knížectví, pozd. semitské Bít Agusi§ 754, 746, 742, 740

Arpí, m. v Ápúlii, řec. Arpa, založeno prý Diomédem Argívským, který místo nazval Argos hippion, odtud starší název Argyrippa. Ještě ve třetím století podle ražby hellénské m. (Arpanón, Arpských), roku 326 spojenec Římanů, po Cannách koalice s Hannibalem (za vlády Altinia Dasia) a roku 213 vyvráceno M. Fabiem Maximem ml.; není v CSD

Arpínum, m. Volsků v Latiu, rodiště Mariovo a Ciceronovo, dn. Arpino§ 305, 303, 188, 119, 103

Arpurim, Arwium, Arurim z Kiše, k.§ 3200

Arpus, vůdce Chattů§ 16+ 

Arqamani, Erqamani§ viz Ergamenés

Arrabannés, Artabannés, velitel pers. okupační jednotky v Armenii§ 366 až 369+, 372+  

Arrapcha, m. v Assyrii, hellén. Seleukeia v Assyrii, dn. Kirkúk, tur. a kurd. Kerkúk v IRQ; Kurdové tvrdí, že jde o nejstarší trvale osídlené místo v IRQ§ 761, 755, 729, 702, 616 a viz Seleukeia 

Arrecína Tertulla, manž. príncipa Tita, m. Iúlie Flávie§ 79+

M. Arrecínus Cléméns§ 1. praef. praet., 38+, 41+, o. no. 2; 2. s. no. 1, praef. praet., praef. Urbí, cos., 69+, 70+, cos. suff. 73+    

Arrétium, m. v Etrúrii, dn. Arezzo, proslulé keramikou z červené hlíny, od roku 310 s řím. kolonií§ 539, 284, 217, 70

Arrhabaios, knížata či k. Lynkéstů odvozující původ od hérákleovských Bakchovců, Bakchiadai:§

Arrhabaios I., s. Bromerův, o. k. Aeropa II. a děd Eurydiky, matky Filippa II.§ 424, 423, 399, 396

Arrhabaios II.§ 336, 334, s. Aeropův, o. Neoptolemův a Amyntův (IV.) 

Arrhabaios III.§ 323 - 321, 319, 318, 315

Arrhachión z Figalie, též Arrhechión nebo Arrhichión§ 564 (Ol.)

Arrheneidés z Athén§ arch. 260

Arrhidaios z Makedonie, Errhidaios (nápisně doloženo), příslušníci makedonského královského rodu a králové:§ 1. 393, o. Amynty III.; 2. 383, 349, 348, s. Amynty III.; 3. = král Filippos III., viz tam; 4. 278, k. Makedonů: může být shodný s jistým Aridaiem uvedeným roku 331?

Arrhón z Etrúrie, (řec.), lat. Árúns, Arrúns, gen. Arrónta, Arrúnta (lat. ekvivalent Postumus), etr. velmož, který přivedl Kelty do Itálie; jiný A. vedl Véjany v bitvě 28. 2. 509, v níž po souboji s L. Iúniem Brútem oba padli, srov. tam a pod Porséna/Porsenna§ 391; 3. Arrúns, haruspik, 98

Arria§ 1. manž. A. Caecíny Paeta, 42+, 66+; 2. její dcera, manž. P. Clódia Fannia Thrasey Paeta, m. Fannie, manž. Helvidia Priska, 42+, 66+, 92+   

Arria Antónína, d. Cn. Arria Antónína s Boiónií Procillou, manž. L. Iúnia Caesennia Paeta, m. L. Caesennia Antónína§ 86+

Arria Fadilla, ses. předešlé, manž. T. Aurélia Fulva a P. Iúlia Lupa, m. príncipa Antónína Pia, Iúlie Fadilly s Arrií Lupulou§ 86+

Arria Lupula, d. předešlé s Iúliem Lupem§ 86+

Arriános z Níkomédeie, občansky L. Flávius A., historik, stoik, ž. Epiktétův§ 85+, 89+, 125+, cos. suff. 129+ (?), legát 134+, ath. arch. 145+, 175+     

C. Arrius Antónínus§ cos. suff. 170+ (?) 

Cn. Arrius Antónínus, manž. Boiónie Procilly, o. Arrie Antóníny a Arrie Fadilly, m. príncipa Antónína Pia§ 86+

P. Arrius Antónínus§ cos. suff. 69+, cos. suff. 97+ 

Arrius Antónínus, proconsul, celé jméno neznáme (Commodův příbuzný?)§ 189+

Arrius Aper§ viz Flávius A.  

Cn. Arrius Augur§ cos. ord. 121+ 

Cn. Arrius Cornélius Proculus§ cos. suff. 145+ 

L. Arrius Pudéns§ cos. ord. 165+ 

Arrius Várus, centurió, veterán armenské války, praef. praet.§ 69+, 70+ 

Arriové Antónínové/Arrií Antóníní, větev usazená v Cirtě§ 80+

L. Arruntius§ 1. 31, cos. 22, o. č. 2; 2. s. č. 1, 22, cos. 6+ 

M. Arruntius§ cos. suff. 66+

M. Arruntius Aquila§ cos. suff. 77+

L. Arruntius Fúrius Camillus Scríboniánus, s. M. Fúria Camilla, b. M. Fúria Camilla a Lívie Medullíny, o. Fúria Scríboniána, pučista z roku 42+§ 364, 8+, 17+, cos. 32+, 42+, 52+   

L. Arruntius Stella§ 1. praef. praet., 38+; 2. cos. suff. 101+ 

Arsak, Aršak, nebo Asaák, m. v Astabéně, v kraji na sev. Parthie, čín. An-si, srov. Astabéné§ 248, 235, 128

Arsakeia, m. v Médii§ viz Rhagai

Arsakés I. Armenský, s. Artabána IV., k. Armenie§ 34+, 35+ 

Arsakés II. Armenský, s. Tigrána VII., manž. Olympiady, d. Ablabiovy, a Farantzemy, o. Papa§ 329+, 351+, 360+, 361+, 363+, 366+, 367+, 369+       

Arsakés III. Armenský, s. Papův a Zarmanduchtin§ 374+, 379+, 383+, 387+   

Arsakés z Pontu, k. (?), s. Farnaka II. (?)§ 46

Arsakés, vojen. velitel a usurpátor v Pontu (?)§ 46

Arsakés z Persie, jméno perských velmožů§ 1. 472, poprvé použito v literatuře jako postava u Aischyla; 2. 410, jako k. Peršanů Artaxerxés II., viz tam; 3. 330 - 328, satr. Arie; 4. viz Arnakés 

Arsakés z Parthie, bab. Ar-ša-ka, Ar-ša-kam:

Arsakés z Parthie, s. Friapitův, o. Arsaka I. a Tíridáta I.§ 250

Arsakés, Aršaq, titulární dynastické jméno parthských králů (569, o původu rodu viz rok 404):§

Arsakés I. Ktístés§ 250, 248, 235

Arsakés II. Tíridátés I.§ 250, 248, 237, 211

Arsakés III. Artabános I.§ 211, 209, 191

Arsakés IV. Friapatios§ 191, 176, 124

Arsakés V. Fraátés I.§ 176, 171, 124

Arsakés VI. Mithridátés I. Megas§ 176, 171, 155, 141, 145, 135, 138, 124, 76

Arsakés VII. Fraátés II. Theopatór§ 138, 130 - 128, 124, 76

Arsakés Bakasis§ vide Bakasis/Bagasis

Arsakés VIII. Artabános II. Theopatór Filadelfos Filellén alias Euémeros či Hímeros§ 176, 129 - 127, 124, 123, 38+ 

Arsakés IX. Mithridátés II. Megas Dikaios Epifanés Filellén§ 123, 97, 92, 88, 87

Arsakés X. Artabános III. Theopatór Euergetés Epifanés Níkéforos Filellén§ 88, 76, 38+ 

Arsakés XI. Sinatrokés Autokratór Filopatór Epifanés Filellén§ 76, 72, 70

Arsakés XII. Fraátés III. Theos Euergetés Epifanés Filellén§ 91, 70, 66, 65, 63, 57

Arsakés XIII. Mithridátés III. Dikaios Epifanés Filellén§ 57, 55, 54

Arsakés XIV. Oródés II. Ktístés II. Euergetés Dikaios Epifanés Filellén - všichni další Arsakové mají stejnou titulaturu; bab. Ar-ša-kam U-ru-da-a§ 57, 55 - 53, 50, 37

Arsakés XV. Pakoros I.§ 53, 51, 50, 40, 38

Arsakés XVI. Fraátés IV.§ 37, 36, 34 - 29, 26, 25, 23, 20, 10, 3-, 4+, 8+, 35+, 47+, 49+, 62+      

Arsakés XVII. Tíridátés II.§ 32 - 29, 26, 25, 23

Arsakés XVIII. Fraátakés či Fraátés V.§ 10, 3 - 1-, 2+, 4+, 8+, 31+, 36+     

Arsakés XIX. Oródés III.§ 4+, 8+  

Arsakés XX. Vonónés I.§ 10, 1-, 8+, 10+, 12+, 16+, 18+, 19+, 34+, 36+, 47+, 49+          

Arsakés XXI. Artabános IV.§ 1-, 10+, 12+, 16+, 18+, 19+, 22+, 34 až 38+, 41+         

Arsakés XXII. Tíridátés III.§ 35+, 36+, 45+   

Arsakés XXIII. Vardánés I.§ 38+, 45+, 47+, 51+     

Arsakés XXIV. Gotarzés II.§ 38+, 45+, 47+, 49+, 51+     

Arsakés XXV. Sanabarés§ 20+, 49+, 65+    

Arsakés XXVI. Vonónés II.§ 51+ 

Arsakés XXVII. Vologasés/Vologaisés I.§ 3200, 66, 1-, 36+, 51+, 53+, 55+, 58 až 63+, 66+, 69+, 70+, 72+, 75+, 77+, 78+, 91+      

Arsakés XXVIII. Vardanés II.§ 55+, 58+  

Arsakés XXIX. Vologasés II.§ 77+, 78+ 

Arsakés XXX. Pakoros II.§ 78+, 79+, 88+, 90+, 91+, 105+, 109+, 113+, 114+, 131+       

Arsakés XXXI. Artabános V. (III.)§ 78+, 79+, 90+  

Arsakés XXXII. Vologasés III.§ 105+, 106+, 109+, 116+, 129+, 134+, 147+     

Arsakés XXXIII. Osroés/Chosroés/Chósroés I.§ 91+, 105+, 109+, 113 až 117+, 123+, 128+, 129+     

Arsakés XXXIV. Parthamaspatés/Fratamáspatés (Osroův syn)§ 105+, 116+, 117+, 123+     

Arsakés XXXV. Mithridátés IV.§ 105+, 129+, 147+   

Arsakés XXXVI. neznámý král§ 105+, 129+, c. 140+ 

Arsakés XXXVII. Vologasés IV.§ 105+, 131+, 147+, 162 až 164+, 166+, 178+, 191+, 198+   

Arsakés XXXVIII. Osroés II.§ 105+, 147+  

Arsakés XXXIX. Vologasés V. (Vologaisés II. Armenský)§ 105+, 185+, 191+, 195+, 198+, 199+, 208+ 

Arsakés XXXX. Vologasés VI.§ 105+, 208+, 212+, 214+, 215+, 224+, 227+   

Arsakés XXXXI. Artabános VI. (IV.), poslední z parthských vládců Íránu a Mesopotamie§ 105+, 208+, 212+, 214 až 218+, 224+, 227+    

Arsakés z Parthie, s. Artabána VI.§ 224+, 227+ 

Arsakovci vládli Íránem do nástupu Sasánovců roku 224+ resp. 226+. Posledními vládci armenské větve Arsakovců ("Grégoriovci") byli v letech asi 378 – 389+ Aršak III. a Vagharšak, synové Papovi, o arsakovcích v Albánii viz tam a rok 371+, o posledním Arsakovci v Ibérii viz rok 284+.

Arsameia na Nymfaiu, m. v Kommágéně, dn. asi Kocahisar v TR prov. Adıyaman§ 250

Arsamés z Parsy, též Arsamenés, per. Ršama, bab. Aršamu, perský velmož a král v Parsa, s. Ariaramnův§ 590, 559

Arsamés, s. Dáreia I. a Kýrovy dcery Artystóny, prý nejmilejší Dáreiovy manželky, jejíž podobu měl vytepánu ve zlatě; velitel Arabů na Xerxově evropském tažení§ 480

Arsamés z Persie§ 1. n. Arxanés, satrapa Egypta, 462, 424, 423, 410; 2. s. Ostanův, manž. Sisygamby, o. Dáreia III., 336; 3. s. Artaxerxa II., 404; 

Arsamés nebo Arsamenés§ 1. satr. Kilikie, poslední perský, 334 - 333; 2. satr. Drangiány, 328

Arsamés z Armenie, dyn., možná o. Xerxův§ 250, 230, 212

Arsamon, Arsamos, pevnost v Adiabéně, aram. Harzam, u Nisibi§ 36+ 

Arsamósata (sg.), sídel. m. v armenské Soféně, kdesi mezi horními toky Eufrátu a Tigridu, arm. Aršamšat, asi dn. Eloziğ v TR (nezaměňovat se Samosatami a srov. zde výše s Armosatami)§ 250

Arsané, manž. šáha Narsa I.§ 297+, 299+ 

Arsaniás, ř. v již. Armenii, dn. Murat v TR§ 68-, 62+ 

Arsenios, biskup meletiánský údajně zavražděný§ 335+

Arsenové či Arsové, kmen ve Střed. Asii; jedno z označení pro Tochary, srov. tam§ 177

Arsés, k. Peršanů, bab. Aršu, trůnním jménem zřejmě Atraxerxés (IV.), nejmladší s. Artaxerxa III., srov. pod Béssos§ 338, 336

Arsidaios z Kappadokie, s. Datamův§ 378

Arsinoé z Makedonie, m. Ptolemaia I., manž. Lágova§ 323

Arsinoé, jméno ptolemaiovských královen:§

Arsinoé I.§ 302, 289, 283, 276, 246, d. Lýsimachova s Níkaiou, manž. Ptolemaia I., po smrti byla uctívána jako Afrodíté Zefyrítis

Arsinoé II. Filadelfos § 316, 301, 300, 283, 281, 276, 272, 270, 267, 178, d. Ptolemaia I., manž. Lýsimacha I., s. a manž. Ptolemaia II. (= Theoi Filadelfoi)

Arsinoé III. Filopatór§ 221, 217, 211, 209, 204, s. a manž. Ptolemaia IV. (= Theoi Filopatores)

Arsinoé IV.§ 68, 48 - 46, 41, d. Ptolemaia XII., s. Kleopatry VIII.

Arsinoé, jméno několik měst:

Arsinoé nebo Arsinoeia§ viz Efesos v letech 295 - 281

Arsinoé u Tróglodytů, též Olbiá zvaná či Panchrýsos§ viz pozd. Bereníké Tróglodytiké, 270

Arsinoé epi Dirés, tj. Na mysu Diré§ viz pozd. Bereníké epi Dirés, 270

Arsinoé u Lyttu na Krétě§ 270

Arsinoé v Aitólii, dř. Kónópé§ 270

Arsinoé v Kýrénaice, dř. Taucheiry, arab. Tókrá, Túkrá v LAR§ 322, 270, 250, 96

Arsinoé na Kypru, dř. Marion§ viz Marion

Arsinoé na Sínaji§ viz pozd. Kleopatris na Sínaji

Arsinoé§ 1. přechodně jméno pro Patary; 2. totéž pro Methánu; 3. Krokodeilopolis ve Fajjúmské oase v Egyptě

Arsinoités, eg. nomos, jinak též ‘hé limné’ zvaný, tj. Jezero, totiž dn. Fajjúm§ 285

Arsités z Persie§ 1. 340, 334, satr. Malé Frygie; 2. 424, 423, 420, b. Dáreia II., s. Artaxerxa I. s Kosmartidénou

Arsové§ viz Arsenové a Tocharové

Aršak§ viz Arsak

Artabannés§ viz Arrabannés

Artabános z Hyrkánie, vrah Xerxa I.§ 465

Artabános z Persie, s. Artasyrův, Xerxův důvěrník§ 486, 466 

Artabános I., k. Parthů§ viz Arsakés III.

Artabános II., k. Parthů§ viz Arsakés VIII. (Hímeros)

Artabános III., k. Parthů§ viz Arsakés X.

Artabános z Parthie, "archégos" (asi nikoli Arsakovec)§ 79+

Artabatás, první satrapa Kappadokie§ 546

Artabazánés z Atropatény, dyn.§ 220

Artabázos z Persie§ 1. s. Farnakův a o. Farnabázův, satrapa Baktrie, vojevůdce Xerxa I. a Artaxerxa I., 559, 480 - 477, 469, 465, 461, 452 (?), 440; 2. s. Farnabázův, b. Ariobarzánův, o. mj. Farnabázův, Artakamy, Artónidy a Barsiny, povstalec proti Artaxerxovi III. a Alexandrův přítel, 388, 355, 341, 333, 329, 328, 323;  

Artabázos z Médie n. Armenie§ viz Artavasdés z Médie

Artabrové, keltský národ v Gallaecii/Kallaikii§ 61

Artafernés z Persie§ 1. 511, 508, 504, 501 - 499, 496, 494, 493, 486, satr. v Sardech, syn Hystaspův, b. Dáreia I.; 2. vyslanec Artaxerxa I., 425; 3. 490, Xerxův vojevůdce, syn č. 1

Artafernés z Pontu, s. Mithridáta VI. Pontského§ 63

Artageira (pl.), m. v Armenii (pl.)§ 2, 2+ až 4+ a viz Artogerassa 

Artachaiés z Persie, vojevůdce Xerxa I.§ 483

Artakamá, d. Artabázova, perská manž. Ptolemaia I.§ 324, 321

Artakamás, první satrapa Velké Frygie§ 546

Artakoana n. Chortakana (obojí pl.), sídel. m. Ariény, pozd. Alexandreia Areión, dn. Herát v Afghánistánu§ 330

Artakové, Artakoi/Artakioi, lat. Artacií, země Artakia, thrácký kmen v Haimu kolem ř. Artakos, dn. Tundža, přítok Maricy§ 28

Artanés ze Sófény, dyn.§ 189, 99

Artás z Messápie, dyn.§ 413

Artasmás z Armenie, dyn.§ 317

Artasyrás z Persie, "Ardašír", o. Artabánův§ 1. vojevůdce Dáreia I., 530, 522, 486; 2. vojevůdce Dáreia II., 423

Artašata§ Dáreios III.

Artaunté, Artaynté, d. Masistova, manž. Dáreia, s. Xerxa I.§ 479

Artauntés, Artayntés, Xerxův armádní velitel, resp. jméno dvou velitelů§ 479

Artavasdés, Artauasdés, též Artabázos, jméno armenských králů:§

Artavasdés I.§ 160, 148, 123, 97, 95, 90, 78, o. Tigrána I.

Artavasdés II.§ 56, 54, 53, 37, 34, 31, s. Tigrána I.

Artavasdés III.§ 2-, 36+, s. Ariobarzána II. Médského

Artavasdés IV., s. Soaimův§ 252+

Artavasdés z Médie Atropatény, k., též Artabázos, o. Iotapy, manž. Mithridáta III. Kommágénského§ 36, 34, 33, 31, 20, 17+ 

Artavasdés z Parthie, s. Artabána VI., b. Arsakův§ 224+, 227+ 

Artavazd z Mandakunie, armenský sparapet§ 287+

Artaxarés z Adiabény, k.§ 129

Artaxata (pl.), sídel. m. Armenů, na čas Neróniás; tradovalo se, že původcem jejich výstavby byl Pún Hannibal§ 166, 66, 18+, 35+, 53+, 54+, 58+, 66+, 163+       

Artaxerxés, jméno perských králů (staropers. Urtachšasa, „Arciválečník“, bab. Artakšassu, středopersky později Artachšathra, Ardašír):§

Artaxerxés I. Makrocheir (lat. Longimanus)§ 518, 466, 465, 463, 459, 458, 454, 453, 449, 445, 424, 404

Artaxerxés II. Mnémón, s. Dáreia II. s Parysatidou, b. Kýrův, rod. jménem Arsakés n. Arsikás§ 549, 518, 424, 410, 407, 405, 404, 401, 395, 392, 391, 387, 385, 383, 378, 374, 368, 367, 360, 359, 357, 354, 350, 336, 250

Artaxerxés III. Óchos, bab. Umasu§ 359, 357, 355 - 353, 351, 350, 345, 343, 341, 338, 333 

Artaxerxés IV.§ viz Arsés a Bessos (= Artaxerxés V.?)

Artaxerxés V., jako Sásánovec Artaxerxés I., per. Ardašír Pápagán, Ardašír I., zakladatel středoperské říše, s. Bábaka s Rudakou, nevl. b. Šápúra§ 141-, 198+, 208+, 212+, 224+, 227+, 230 až 232+, 236+, 240+, 241+, 270+    

Artaxerxés VI., jako Sásánovec Artaxerxés II., per. Ardašír II., b. Sápóra II.§ 379+, 383+  

Artaxerxés, Ardašír, jméno čtyř údělných pers. králů pod Arsakovci, pátý je přemohl, viz Artax. V.§ 141

Artaxés z Armenie, k., s. Artavasda II., b. Tigrána II.; zřejmě jen jiná podoba jména Artaxiás II.; arm. Artašes§ 34 - 32, 20

Artaxiás I., k. Armenů, arm. Aršam§ 212, 205, 189, 181, 180, 166, 162

Artaxiás II., k. Armenů§ viz Artaxés

Artaxiás III., k. Armenů, rodným jménem po dědovi Zénón, s. Polemóna I. a Pýthodóridy Filométoris, b. Polemóna II. a Antónie Tryfainy§ 35, 8, 1-, 18+, 34+  

Artaxiás IV., k. Armenů, Artašír, Artašes, s. Chosroa IV., poslední z arm. králů§ 379+, 387+ 

Artaxiás I., k. Ibérů, s. Artavasda I. Armenského (Arsakés, Aršak)§ 90, 78

Artaxiás II., k. Ibérů§ 20, 1+

Artemás(-os)§ viz Artemón

Artemidóros z Efesu, autor zeměpisného díla a nejstarší zachované mapy, o. sochařů Apollónida a Tauriska§ 100

Artemidóros z Efesu, známý též jako Artemidóros z Daldis (ho Daldiános), autor snáře§ 150+ 

Artemidóros z Knidu, rhétór§ 44

Artemidóros z Pergy alias Cornélios Artemidóros, lékař§ 70 

Artemidóros ze Syrákús, strat.§ 274

Artemidóros ze Syrie, exulovaný stoik§ 92+

Artemidóros z Thyateir (jiný A. byl dialektik, autor spisu proti Chrýsippovi)§ 8 (Ol.)

Artemión, vůdce židovský povstalců na Kypru§ 116+ 

Artemios, dux Aegyptí, vojenský velitel země, světec§ 362+

Artemis-Diána Keltibérská v podobě bílé laně§ 80

Artemis Efesk᧠viz Artemísion

Artemis Leukofryéné, bohyně, „S bílými očními řasami“§ 41 (zde také Diána arícijská)

Artemis Limnátis§ 25+ 

Artemis na Délu§ 490, 469 (narozeniny) 

Artemis, v Gortyně§ 189

Artemis Orthiá, „Stojící vzpřímen쓧 725, 480, 190+ 

V mykénském Pylu ctěna Apollónova sestra jako a-te-mi-to a jako "asijská paní/po-ti-ni-ja a-si-wi-ja". Před jejím oltářem ve Spartě a dřevěnou soškou Artemidy (xoanon) v rukách kněžky byli každoročně pruty do krve mrskáni mladíci-efebové (diamastigósis). Zvyk původně související s plodností a plodností polností (srov. římské luperkálie n. Sedův svátek v Egyptě) se udržel do čtvrtého století n. l. a patřil k turistickým atrakcím Sparty.

Artemis Eukleiá, v Korinthu§ 392

Artemis Limnátis, "Jezerní", na messénsko-spartských hranicích§ 743

Artemis v Lúsech v Arkadii§ 220

Artemis, v Hierá Kómé/Svaté vsi u Pergamu§ 156

Artemis Strofaia, "Opásaná(?)", v Erythrách§ 650

Artemis v podobě ženy s dolní částí těla rybí byla v chrámu u arkadské Figalie. Vedle babylónských a západosemitských představ je to tak poprvé v evropských představách, kdy někdo ztvárnil rybí ženu. Viz také pod Anaítis.

Artemísiá (I.) z Halikarnássu, k., d. Lygdamidova, m. Pisindéliova a babička Lygdamida II., účastnila se bitvy u Salamíny na perské straně; vládla Halikarnássem, Kóem a okolím§ 496, 480, 460  

Artemísiá (II.) z Halikarnássu, k., manž. a s. Mausólova§ 391, 353 - 351, 344

Artemísion, mys na Euboji§ 481, 480, 447

Artemísion, mys v Ibérii, dn. Cabo de la Nao/"Lodní mys"§ 496

Artemísion, chrám při Efesu, vypleněn a vypálen Goty 262 n. l.§ 675, 650, 644, 600, 560, 432, 356, 353, 334, 331, 301, 255, 58, 49, 176+, 262+  

Efesos byl původně athénskou osadou a svatyně Artemidy u něho stála již od osmého století. Tehdy byla socha dřevěná. Na začátku sedmého století byla svatyně zvětšena a ve druhé polovině téhož století proběhla další přestavba a rozšíření chrámu; pravděpodobně byla nezastřešeným lesem sloupů. Čtvrtou přestavbu provedl krétský stavitel Chersifrón z Knóssu a později jeho syn Metagenés. Stavba byla zahájena někdy v polovině šestého století a trvala 120 let: byl to nejstarší ze sedmi zázraků. Artemísion dokončili domácí architekti Paiónios a Démétrios.

Výsledkem byl 110 m dlouhý a 55 m široký příbytek panenské bohyně. Chrám, pokládaný za úvodní stavbu nového iónského stylu, měl 127 sloupů 18 m vysokých (z toho jeden byl od Skopy) a celý byl z mramoru (a nikoli z běžného vápence). O sochařskou výzdobu v pátém století soupeřila mezi sebou tehdejší špička: Athéňané Feidiás, Krésilos a Fradmón s Polykleitem z Argu. Paiónios byl roku 333 spolu s Dafnidem Mílétským navrhovatelem a prvním stavitelem Didymaia, velkolepého Apollónova chrámu u Mílétu.

21. července 356, v den, kdy se narodil Alexandros Veliký, ale chrám vyhořel, údajně zapálen jistým Hérostratem (zvažmě vščak, zda je v silách jednoho člověka nepozorovaně ohněm zničit tak velikou budovu?). Obnovou Artemidina chrámu se od roku 334 zabýval Alexandrův dvorní architekt Deinokratés z Rhodu (dříve než přikročil k práci na plánu Alexandreie Egyptské). Sochařskou výzdobu obnovil a vlastní práce na oltáři provedl Práxitelés, Skopás obnovil sloupy.

Pro stavební práce na chrámu Efesští přijali pozoruhodný a následováníhodný zákon, se kterým nás seznamuje Vitruvius. Římský architekt, stavitel válečných strojů u Caesara a Augusta a v „civilu“ ke stáru stavební inženýr, ve svém spisu Deset knih o architektuře Římanům připomněl jeden starý stavební zákon, který prý kdysi platil v Efesu.

Stát zavazoval stavitele, který přejímá provedení veřejné práce, k tomu, aby závazně prohlásil, kolik budou činit stavební náklady. Po dobu konání stavby úřady obstavily stavitelův majetek a když po dokončení náklady odpovídaly předloženému rozpočtu, byl stavitel „vyznamenán pochvalným dekretem a čestnými dary.“ Doplácet na dokončení stavby směl stát maximálně z jedné čtvrtiny předložených nákladů, a to z veřejných prostředků.

Pokud ale náklady přesáhly i tuto sumu, peníze na dokončení stavby zaplatil stavitel ze svého. Ovšem už Vitruvius si posteskl: „Kéž by nesmrtelní bohové zařídili, aby takový zákon vydal i římský stát, a to nejen pro stavby veřejné, ale i soukromé!“

Artemita, m. v Apollóniátidě, později Chalasar, dn. snad Karastar východně od Báquby v IRQ§ 50

Artemius, vicárius Urbis a praef. Urbí§ 338+

Artemón z Klázomen zv. Periforétos, Perikleův konstruktér obléhacích strojů; byl nošen v nosítkách, odtud přezdívka, a zřejmě byl prvním postiženým evropským veřejným činitelem§ 441

Artemón ze Seleukeie na Eulaiu, o. sochaře Leónidy§ 22+ 

Artemón, mímos, dvojník k. Antiocha II. Thea, podle jiných Seleukovec; též Artemás, -os (jiný A. psal o snech)§ 246

Artemón, ž. Theodotův, adopcionista§ 189+

Artemos§ viz Artemón

Artena, m. Volsků v Latiu, dnes stejnojmenná obec§ 404

Jiná Ar. ležela mezi Caere a Véjemi, patřilo k Caere a zničili ji římští králové.

Arthašástra, státoprávní spis Kautaljův§ 321

Arthetauros, ill. prořímský předák§ 172

Arthmios ze Zeleie, s. Pýthónaktův§ 476 a viz s. v. proxenos

Artibarzánés, eunúchos Dáreia II.§ 424

Q. Articuléius Paetus§ 1. cos. suff. 78+; 2. cos. ord. 101+; 3. cos. ord. 123+  

artisté§ viz hostiny

Artobarzánés, Artobazánés z Persie, prvorozený s. Dáreia I., jmenovaný též jako Ariamenés§ 486

Artogerassa, arm. Artager, pevnost v Armenii n. Gordyéně, možná shodná s Artageirami, srov.§ 367+, 368+ 

Artókés z Ibérie, Artog, k., s. Artaxia I., o. Farnabáza II.§ 78, 66, 65, 63

Artónis z Persie, d. Artabázova, manž. Eumenova§ 324, 321

L. Artorius Pius Máximus, praef. Urbí§ 284+ 

Artostés z Persie, s. Dáreia II.; jinde zvaný Ostanés§ 423

Artoxarés, eunúchos Artaxerxa I.§ 440, 424, 423 

Artozóstrá, Artozóstré z Persie, d. Dáreia I. (m. neznáme), manž. Mardoniova§ 492

Artumpara (Artembarás?) z Lykie, dyn.§ 378

Artybios z Persie, vojevůdce, pers. Artyfija, elam. Irtappija, "Orel"§ 497 

Artyfios z Persie, s. Megabýzův, b. Zópyrův; viz jméno předešlé§ 449, 423 

Artykás z Médie, k.§ 730, 708

Artylos z Figalie, o tyr. Aristodáma§ 272

Artystóné, bab. Irtašduna, d. Kýra II., manž. Dáreia I., m. Arsama a Gobriy§ 521 a viz Arsamés

Cn. Arulénus Caelius Sabínus§ cos. suff. 69+

Arulénus Rústicus§ viz Q. Iúnius Arulénus Rústicus

Aruna, ind. filosof§ 600

Arurim§ viz Arwium

Arválští bratři§ viz frátrés arválés

Arvernové, Arverní, silný kelt. kmen v Gallii Lugdúnské, dn. kraj Auvergne, sídel. m. Augustonemetum, dn. Clermont, pevným m. Gergovia poblíž, dn. ves Gergovie u Clermont-Ferrand; jejich spojenci byli na jihu, na hranicích s Provincií, aquit. Keltové Ruténí či Rúténí, dn. Rouergue, se sídel. m. Segodúnum, dn. Rodez (nezaměňovat se středověkým označením pro slovanské západní Ukrajince a jejich karpatskou zemi Ruthéní, Ruthénia)§ 124, 121, 101, 52, 51-, 64+ 

Arvirargus§ viz Argiragus 

Aryandés z Persie, satr. v Egyptě§ 522, 517, 513

Aryazaté alias Autómá, d. Tigrána I., manž. Mithridáta II. Parthského§ 92

Arybbás, Arymbás z Épeiru§ 1. k. Molossů, b. Neoptolema I., 359, 343, 322, 317, 312; 2. sómatofylax Alexandrův, 323 

Aryenis z Lýdie, d. Alyattova, manž. Astyagova§ 585

Arykanda, m. v Lykii (gen. -and), "lycké Delfy", ruiny v dn. provincii Antalyia v TR§ viz pod hry

Arwad§ viz Árados

Arwium§ viz Arpurim

Arxanés z Persie§ viz Arsamés

Arzá, Arzája, m. v Palaistíně na hranicích s Egyptem§ 679

Arzanéné, historická provincie Armenie na horním Tigridu§ 59+, 363+