Kas-Kj

Kasambos z Aigíny, properský předák, s. Aristokratův§ 491

Kasaqa, manž. Alary z Napat§ 751

Kasiánoi, vesnice u Apameie v Píerii§ 146

Kasios, Kasion, h./pahorek a mys v Egyptě před Pélúsiem s chrámem Dia Kasijského, dn. Ras Kurun, al-Kas§ 315, 48

Kasios, h. v Syrii u ústí Orontu na dn. SYR/TR hranici, sídlo kultu ugaritsko-kanaánského boha bouří Ba'al Safona n. Zafona, churrit. Chazi, bibl. Belsefon/Belzefon, pro Hellény Zeus, dn. Džabal al-Akra'§ 362+  

Kasios, zrádný seleukovský důstojník§ 145 


Kaska, Gasga, Kašku, Kaskája, Kaškové, eg. Keškeš, anatolský národ v pozd. Paflagonii a Pontu§ 2300, 1700, 1590, 1460, 1420, 1400, 1370, 1329, 1324, 1317, 1308, 1300, 1115, 740

Kasmenai, Kasmeny, též sg. Kasmené, m. na jihových. Sicílie, osada Syrákúských§ 643

Kaspická brána, řec. hai Kaspiai pylai (pl.), průsmyk mezi Médií a Hyrkánií v dn. Íránu pod horou Demávend/Damávand, nejvyšš sopkou Asie§ 323, 330, 282, 1

"Kaspických bran" bylo více. V dnešním Dagestánu při hranicích s Ázerbájdžánem na místě Derbentu, nejstaršího města na území ruské říše, byly další Kaspiai pylai (Portae caspiae), jiné jsou v Gruzii na hranicích s Ruskem: soutěskou protéká Těrek a její název Darialská pochází od perského označení Dar-i Alan, Alánská brána, podle národa, který tu žil (soudobí Osetové jsou jeho potomci, část jich putovala za stěhování národů až do severozápadní Hispanie). Darialská soutěska/průsmyk mívala u starých označení Sarmatikai pylai, Sarmatská brána, n. Caucasiae portae, Kavkazská brána (v jejím okolí zřejmě bojoval roku 65 Pompeius).  

Kaspické moře, jezero, Kaspik, ve Střední Asii, řec. Kaspiá nebo Hyrkániá thalatta, Kaspion pelagos, lat. Caspium mare, pelagus, Caspius oceanus, rus. Chvalynskoje more (podle Chvalynsku na Volze), č. Chvalinské moře§ před 6000, 4000, 2500, 775, 744, 385, 345, 328, 324, 292, 248, 237, 38+, 45+, 54+, 58+, 59+, 63+, 65+, 66+, 75+, 91+, 97+, 134+, 134+, 198+, 215+, 217+, 241+, 272+, 299+, 301+, 356+, 358+       

kasr, arab.§ viz qasr

Kassandané z Persie, m. Kambýsa II.§ 530

Kassandra, viz Chalkidiké

Kassandreia, m. na Chalkidice, do roku 316 známá jako Poteidaia, viz tam; dočasně pak jako Eurydikeia§ 569, 356, 316, 300, 287, 281, 278, 276, 277, 199, 169, 168, 149, 269+ 

Kassandros z Alexandreie v Tróadě, básník§ 150
Kassandros z Makedonie, syn Antipatrův, k. Makedonů§ 380, 352, 350, 334, 324, 323, 321, 319, 318, 306, 304 - 299, 297, 293, 283, 280, 260
Kassandros z Maróneie, vpustil Filippa V. do města§ 184

Kassel, novodobé m. v Hessensku§ 235+ 

Kassiános Hierokéryx ze Steirie§ ath. arch. 230+ 

Kassiános Filippos ze Steirie§ ath. arch. 240+ 

Kassiopiové, Kassópiové, thesprótský nárůdek§ 343, 330

Kassios Diogenés z Athén§ arch. 109+ 

Kassios Longínos z Emesy, sofista, ž. Ammóniův a Iamblichův, neoplatónik a rádce Zénobie Palmýrské§ 200+, 232+, 243+, 270+, 272+   

C. Iúlios Kassios ze Steirie§ arch. 111+ 

Kassité, bab. Kaššû, fem. Kaššítu, řec. Kossaioi, horský lid neznámého původu a jazyka, nezachován jediný kassitský text, třebaže vládli půl tisíciletí Babylónem a Babylónií§ 3200, 2346, 2000, 1760, 1742, 1732, 1620, 1594, 1520, 1459, 1417, 1410, 1375, 1337, 1330, 1284, 770, 702, 324, 317, 168, 259+ a viz Kossaioi, jejich potomky

kassitské temno, období elamských dějin§ 1520, 1346 

Kassiteris, Kassiterides n. Kattiteridis nésoi, lat. Cassiterides, Cínové ostrovy, viz Britannia§ 635

Kassópé, m. v Thesprótii, středisko Kassiopiů§ 343 

kasta, varna/"barva", kasty a kastovnictví v Indii§ 1800, 600, 1 

Podle mýthu postavily varny při sebeobětování božského pratvora Purušy/Purusy Pradžápatiho (nebo Purušy alias Pradžápatiho) o tisíci hlavách a tisíci údech pokrývajících podle hinduistů svět. Z něho povstala planeta, život a mezi lidmi varny. Z úst pocházejí bráhmanové, kněží a učenci, z paží kšatrijové, válečníci, ze stehen vaišjové, obchodníci a statkáři/sedláci, a z nohou šúdrové, řemeslníci.

Všichni ostatní byli společensky pro Árje natolik ohavní, že jim přiřkli označení "nedotknutelní", dalitové (evropské "pariové", paria, je z jihoindického paraijar/paraiyar, označení pro nedotknutelné v Kérale a Tamilnádu, odku rozšířeno Brity pro celou Indii); byla a je to to většina indické populace. Stovky varnových poskupin jsou džáti, "narozen", klany či kmeny.

Hellénský svět byl o indických poměrech relativně dobře informován. Diodóros Sicilský z druhé poloviny prvního století př. n. l. vypočetl na základě zprávy Megasthenovy sedm kast: 1. nečetnou "filosofů", udržovatelů kultu, 2. sedláckou, nežijící ve městech a početnější než všechny ostatní vrsty dohromady, 3. pastýřskou, jejíž příslušníci spali mimo města a vsi ve stanech, 4. řemeslnickou, 5. vojenskou, údajně druhou nejpočetnější, 6. kastu dozorců nad poměry (ve službách královských i městských úřadů) a 7. nejméně početnou kastu poradců a rozsuzovatelů. 

Kastabala (pl. i sg.), m. v Kilikii Rovinaté, též Hierápolis Kastabala n. Hierápolis ad Pyramum, nedaleko Ceyhanu (m. i ř.) v TR, dn. Kırmıtlı§ 64, 41, 17+, 382+  

Kastaliá, náiáda žijící v pramenech Delf, její vody ovlivňovaly básníky; po ní zván též pramen v Apollónově háji v Dafně u Antiocheie nad Orontem§ 129+, 362+ 

Kastikos, lat. Casticus, kn. Sequanů, s. Katamantaloidův§ 60

Kastilie, šp. Castilla, země ve Španělích§ 374+, 375+, 379+ 

Kastólos, m. a rovina v Lýdii§ 408

Kastór, hérós, srov. Dioskúroi, gen. Kastora§ 1266, 484, 468 
Kastór z Rhodu, historik a dyn. v Kimmerijském Bosporu§ předmluva, 64, 63
Kastór, jméno galatských vládců:§
Kastór I. Tarkondários, s. Saókondariův§ 1382, 64, 47, 44
Kastór II., jeho syn, o. Déiotara IV.§ 45, 40, 36

Kastos, Castus, vůdce povstalých otroků§ 71

kastráti§ viz eunúchové

kastrace§ ibid.

Kašdut, Kešdut, ka v Mari, manž. Igriš-Chalamova, m. Irkab-Damua§ 2500 

Kášgar, Kašgar, Kcha-š´ (pinyin: Kashi), ujg. Kaxgar, řec. asi Kasia§ 259+ a viz pod hedvábí a Hunové

Káši, Káší, stát se stejnojmenným hl. m., sanskrt. Váránasí, hind. Banáras, angl. Benares§ 600, 461
Hindská tradice tvrdí, že Káší zasvěcené Šivovi bylo založeno roku 3225.

Kašiari§ viz Túr Abdín  

Kaškové, Kaskové, Kaška, národ anatolský§ 1650, 111

Kašmír, historická indická země§ 1800, 483, 170, 160, 55, 375+ 

Kaššaja, d. Nabû-kudurrí-usura II., ses. Amél-Marduka, manž. Nergal-šarra-usura, m. Lá-bâši-Marduka§ 560

Kaššeniš§ viz Pišeniš

Kaššu§ viz Kossaiové

Kašta z Napat, k.§ 751, 730

Kaštaraja§ viz Kestros

Kaštaritu z Médie§ 1. s. Bagdattiho; 2. s. Dajjaukiho, v obou případech viz Kyaxarés

Kaštiliaš I., kassitský dyn. v Terce§ 1760, 1742 

Kaštiliaš II. z Kaššû, dyn.§ 1742 

Kaštiliaš III., k. v Babylónu§ 1594, 1459 

Kaštiliaš IV., k. Babylónu§ 1243, 1235, 1228, 1219, 259+

Kaštubila, dyn. v Kazallu§ 2346 

Kašu§ viz Kúš, Núbie

katagelastés, posměváček§ 367 a viz pod smích, smrt z něho

Katakekaumené, Spálen᧠viz Mýsie

katakomby, v Římě§ 366+ 

Katalánie, novověká země na severovýchodu Ibérie§ 4000, 539 a viz Alánové

Katalaunská pole/pláně§ viz Catalauní/campí Catalaunicí  

Katamantaloidés, lat. Catamantaloedés, kr. Sequanů, o. Kastikův§ 60

Katané, m. na vých. Sicílii, lat. Catina, dn. Catania§ 736, 728, 632, 476, 466, 461, 427, 415 - 414, 410, 404, 403, 398 - 396, 394, 353, 351, 344, 339, 338, 310, 275, 263, 197, 123
Kolonisována z Naxu, za Hieróna přejmenována na Aitnu (jiná od Aitny na úpatí Aitny), osazena římskými veterány. Novodobá C. má se starou málo společného. Roku 1669 ji zavalil široký pruh lávy, roku 1693 byla beze zbytku zničena zemětřesením a vystavěna zcela nově. Roku 2006 byla v průzkumech provincií s nejhoršími životními podmínkami v Itálií. Nicméně od roku 1999 má první metro na Sicílii (jen několik stanic a je jednokolejné). 

Katanés, pers. šlechtic§ 327

Kataoniá, Kátaoniá, Kátaónové, již. část Kappadokie, sídel. m. Komána; jeden z anatolských národů§ 378, 230

katarakt, na Nilu, řec. kataraktos n. kataraktés/katarraktés, katarraktos§ viz Nil, peřeje na Nilu 

katastrofa§ viz pod zemětřesení, potopy, vulkány apod.

katharmos tés Hellados§ viz Očista Hellady, Rok očisty Hellady

katholikos, lat. catholicus, vlastně "(vše)obecný", později řec. ekvivalent k lat. fiskálnímu úředníkovi ratiónális/prócúrátor á ratiónibus, u křesťanů hlava autokefálních církví na Východě§ 301+ a viz pod křesťanství 

Katlos, řec. podoba lat. Catullus

Katmuchu, Katmuchi, Kadmuchu, země sz. od Assyrie sahající až k hornímu Tigridu, zčísti pozdější Kommágéné, popř. část Lullume na severovýchodu§ 1275, 1233, 1232, 1115, 1114    

Katpatuku, domorodý název pro Kappadokii§ viz tam

Katúgnátos, lat. Catúgnátus, kn. Allobrogů§ 61

Katuvolkos, Kativolkos, lat. Catuvolcus, kníže Eburonů§ 54, 53

Katvalda§ viz Catualda 

Katwaš z Karkemiše, k. Chatti§ 1111

Kauaros z Tylidy§ viz Kanaros

Kauités ze Skythie, k. 107

Kaulóniá, m. v Bruttiu, založena prý Kaulem či Tyfónem z achájského Aigia, dn. u Stilaro u Squillace§ 708, 390 - 388, 357, 277

Kaukasos, pohoří v Indii, dn. Hindúkuš či Hindukuš s Pamirem; srov. i pod Parapamisos. Hellénští autoři pod indický Kaukasos zahrnovali též Pamír a Himálaj§ 2000, 329, 327, 303, 244, 206, 90-, 59+, 375+  
Kaukasos, pohoří mezi Pontem Euxeinem/dn. Černým mořem a Kaspikem; dn. č. Kavkaz§ 5999, 5200, 4000, 3500, 3000, 2800, 2400, 2346, 2300, 2255, 2078, 1920, 1800, 1700, 775, 675, 80, 66, 65, 37-, 45+, 63+, 75+, 91+, 106+, 128+, 134+, 198+, 214+, 215+, 259+, 287+, 319+, 334+, 356+, 387+, 393+    

Kaukónové, řec. Kaukónes, předhellénské obyvatelstvo Peloponnésu s vazbou na Anatolii§ 1555

Kaunos, m. v Kárii, dn. Dalyan v TR§ 498, 440, 412 - 411, 394, 325, 395, 321, 313, 309, 285, 276, 275, 197, 167

Jiný Kaunos byl na Krétě.

Kauravové, klan z Mahábharáty§ 1800, 600

Kaušámbí (sanskr.), Kosambí (páli), hl. m. státu Vatsa, dn. Kosam západně od dn. Illáhábádu/angl. Allahabad na Jamuně na sev. IND§ 600, 461

Kautilja/Kautilíja z Taxil§ viz pod Čánakja

Kavan Tissa, Kavantissa, k. v Ruhuně§ 245

Kaviové, Kavové, lat. Cavií, jihoillyrský kmen v okolí Skodry§ 168

Kavkaz§ viz Kaukasos 

Kawab, Ka-wab, s. Snofruův, b. asi Chufův, manž. Hetepheresy II., wezír otcův§ 2613, 2589, 2566 

Kawád I., sásánovský panovník§ 123+ 

Kawit, manž. Mentuhotepa II.§ 2061 

Kazachové§ viz pod Kirgizové

Kazachstán, moderní stát středoasijský§ 5999, 4000, 1800, 775, 134+, 198+

Kazallu, m. snad v oblasti pozd. Babylónu§ 2346, 2316, 2292, 2119, 2078, 2028, 2021, 1895, 1894, 1875, 1869, 1843, 1834           

Kebalinos z Makedonie, jeden z předáků strany „královsk铧 316

Kebés z Théb, ž. Sókratův§ 450, 399

Kebsi z Egypta, voják prodávající úřad v Nechebu§ 1676 

Kebti§ viz Koptos

Kedarové§ viz Qedarové

Kédeidés z Athén, arch.§ 2+

Jiný Kédeidés/Kékeidés, snad z Hermióny, byl básníkem dithyrambů snad doby klasické nám zcela neznámý.

Kédón z Athén§ 1. tyranobijec (?), 513; 2. nauarchos, 376

Kefalai, lat. Cephalae, Trikeron, dn. mys Misuráta§ viz Neápolis v Africe
Kefalión, rhétór a historik§ 2150, 130+ 

Kefalléniá, ost. v Iónském moři, dn. Kefalonia; v 5. st. na ost. existovaly čtyři městské státy Kranioi, Palé (dórská obec, srov. Leukas; ostatní Achájové), Pronnoi a Samé, konfederované do tetrapole§ 585, 456, 455, 431, 415, 401, 375, 373, 372, 218, 216, 190 - 189, 60, 40, 124+, 129+ 
Roku c. 130 n. l., srov. rok 124+, daroval Hadriánus ostrov Athéňanům. Za druhé světové války po sesazení Mussoliniho a otočení fronty nové italské vlády na Kefallénii popravily jednotky wehrmachtu 24. září 1943 čtyři tisíce až 5.300 italských vojáků; nic takového se na ostrově nikdy nestalo a ani za druhé světové války na ostatních bojištích.
Kefaloidion, m. na sev. Sicílie, součást hímerského území, v letech 409 až 396 kartháginské - tehdy se jmenovalo Raš Melkart, tzn. Hérákleův mys (srov. na druhé straně ostrova Hérákleia Mínóá), dn. Cefalu§ 307, 254
Kefalón z Gergithu, historik§ 130+ a viz v indexu s. v. Řím 

Kefalón z Uruku (Orcha), bab. Keplún(u)§ viz Anu-uballit z Uruku
Kefalos z Athén, démokrat, řečník§ 386

Kefalos z Épeiru, protiřímský politik§ 170, 168  

Kefalos z Korinthu, zákonodárce§ 343

Kefalos ze Syrákús, rhétór, o. Polemarcha, Lýsania, Lýsia a Euthydéma, podle jednoho zdroje též/nebo Brachylla§ 459, 404  

Kefírá, řec. též Chefira, Kafira apod., m. Chiwiů§ 1400

Kéfísiá, attická obec a později démos§ 1555, 750, 342

Kéfísión z Théb, str.§ 351

Kéfísios z Athén, žalobce§ 393

Kéfísodóros z Athén§ 1. arch. 366; 2. arch. 323; 3. strat. 201, 200

Kéfísodotos z Athén§ 1. 374, 353, „starší“, sochař; 2. 353, „mladší“, sochař; 3. 369, strat. 359, arch. 358 (identičtí?)

Kéfísofón z Athén, gen -fónta§ 1. strat. 341, 340; 2. arch. 329 (č. 1 a 2 identičtí?)

Kehek§ viz Qeheq

Keikó, tennó, s. Suinina s Hibasu-hime, trůnním jménem Oho-taraši-hiko-oširo-wake§ 70+, 130+, 200+  

Keiris, lat. Ciris, "jeskyně Títánů", snad dn. Limanu v rumunské části Dobrudže§ 28

Keissos ze Salamíny, k.§ 709

Kekajové, árjský národ sídlící na severu dn. PAK§ 600

Kekrops I. ze Saje, gen. Kekropa, k. v Attice, hadí muž-difyés/dvojí podoby (za fantaskní je považována etymologie z eg. královského jména Cheper-ka-Re)§ 1591, 1580, 1555, 1510, 1505, 776, 750

Kekrops II., k. v Attice§ 1346, 1306

Kekropiá, att. osada§ 1555, 750

Kekropios, biskup v Níkomédeji§ 355+ 

Kelados, s. Mílétův, ktista prý Mílétu§ 1446

Kelainai (pl.), m. ve Frygii, dn. Dinar; žily dále jako Apameia Kibótos, viz§ 481, 401, 334, 321, 319, 314, 313, 311, 190, 189

Kelenderis, gen. Kelenderity, m. v Kilikii§ 19+ a viz Kilikie

Kelestínos§ viz Celestínus, Caelestínus 

Kelónai (pl.), m. v Sittakéně, pozd. Chala/Chalónítis, arab. Hulwán, dn. ves Sarpoli Zaháb v Zágrosu v IR§ 2292, 324 a viz pod přesídlení

Keltové§ viz Gallové, Galatové

Keltiké§ viz Gallia

kelés, dostihový kůň, olympijská disciplína§ 648, 109+

Keltibérové, Keltibériá, pův. obyvatelstvo Ibérského poloostrova smíšené s Kelty, přicházejícími ze severu§ 530, 500, 213, 212, 190, 186, 184, 182, 181, 179, 154, 153, 143, 142, 137, 104, 93, 81, 74

Soustředěni hlavně ve středu a na severu poloostrova zhruba od Valentie a řeky Saetabis až ke Asturům a Kantabrům při pobřeží Biskajského zálivu (= mare Cantabricum). O ostatních Ibérech viz Ibérové, srov. i pod Hispánie atd. Mezi ně také byli počítáni Vaskonové, Vasconés, Vascónum saltús; Vasconia, předkové dn. Basků na území Navarry (z Vaskonia pak dn. Baskové a v Aquitánii od 6. st. n. l. po vítězné válce Gascogne, srov. tam)

Kemeneleon§ viz Cemenelum

kemetismus§ viz Egypt

Kemi z Théb§ 1. manž. Haanchefa, m. Neferhotepa I., 1740; 2. d. Neferhotepa I., 1740 

Kemsit, manž. Mentuhotepa II.§ 2061 

Kendebaios, seleukovský vojevůdce, Kelt§ 139

Keng Ping, generál Ming-tiho§ 57+ 

Keng-š'/Gengshi§ viz Liou Sien

Kengir§ viz Sumerové

Kenchreai, Kenchreiai, m. v Korinthii§ 628, 412, 369, 367, 315, 304, 243, 220, 198, 67+ 

Kenkenés, řec. jméno nezn. k. První eg. dyn.§ 3174, 3127 

Kenmet§ viz oasy al-Chárga a ad-Dáchla

Kénové§ viz Qéní 

Kent§ viz Cantium

Kentaretos, Kentoaretés z Galatie, vrah k. Antiocha Hieráka§ 228

Kentaurové, řec. Kentauroi, lat. Centaurí, divoký lid v Thessalii příbuzný kdysi s Lapithy§ 1245

Kentoripa, Kentorpina (oba tvary pl.), Kentorips, sikulské m. na vých. Sicílii, lat. Centuripae; též Kentúripai (vždy pl.), dn. Centúripe, starší Centorbi§ 414, 397, 339, 311, 307

Kenyanthropus, hominin (?)§ pravěk 

Keós/Keos, ost. v Kykladách před attickým mysem Súniem§ 5300, 1700, 520, 481, 480, 479, 476, 467, 440, 393, 364, 262, 225, 190, 41, 31+ 

Srov. i pod Iúlis (Iónové z Athén), obyvatelé Kéjané (dlouhé e); ve středověku Zea. O tom, jak Kéjané řešili (v athénských představách) svou těžkou populační otázku, viz pod poprava jedem.

Kekryfaleiá, ost. před Argolidou§ 459

Keper z Libye, o. Mešerův, velmož§ 1188

Képos, tj. Zahrada, Epikúrova škola a filosofické společenství§ viz Zahrada

Képoi, "Zahrady", m. u Fanagoreie, založeno z Mílétu§ 405

Keraiai, m. na Krétě§ 250

Kérala, Keralové§ viz Čérové

Kerameikos, ath. čtvrť§ 524, 100+ 

keramika, malířství vázové§ viz vázové malířství

Kerasos z Argu, zápasník§ 301+ 

Kerasús, Kerasos§ viz Farnakeiá, Farnakiá

Kerataulés§ viz Cornicen

Kerč§ viz Pantikapaion

Kerdimmos z Makedonie, o. Menóna, satrapy Syrie§ 333

Keréssos, m. v Boiótii§ 571, 371

Keretai, m. na Krétě§ 220

Kerethrios, kelt. vojevůdce§ 280, 279

Kerchá, Karchán§ viz Uknú

Kerkeosiris, osada u Tebtyny ve Fajjúmu§ 129

Kerketové§ viz Maiótové

Kerkidás z Arkadie, promakedonský politik, možná předek následujícího§ 344

Kerkidás z Megalopole, politik, básník a kynický filosof§ 290, 226, 225, 220

Kerkína, ost. před dn. Tuniskem, lat. Cercína, starší řecké Kyrannis, arab. Qarqana, Qarqna, Kerkenna§ 357, 217, 2-, 20+ 

Kerkis, nezn. mí na Nilu jižně od Napat§ 595

Kerkóps, gen. Kerkópa, trpasličí "opičí muž"§ 362+ 

Kerkýra§ viz Korkýra

Kerma, na Nilu u třetího kataraktu, první sídelní m. Núbijců/Kúšitů, dn. Dukki-Gel na severu SDN§ 2040, 1720, 1512, 751

Kersobleptés, Kersebleptés z Thrákie, syn Kotya I., k. Thráků, švagr Charidéma z Órea§ 364, 359 - 356, 352, 347, 346, 343, 342, 340, 330

Kersibaulés z Thrákie, též Kersobleptés jmenovaný, dyn.§ 277

Kérykes, Kérykové, ath. rod pověřený s Eumolpovci řídit eleusínie§ 268+ 

Kerýneia§ viz Karýneia

kéryx, olympijská soutěž heroldů§ 396

Kestros, ř. v Pisidii a Pamfýlii, luwij. Kaštaraja§ 1200

Kétis, Kiétis, Klítis, kraj v Drsné Kilikii mezi Anemúriem a Kalykadnem, Kiétové/Kétové§ 20-, 35+, 52+, 60+, 147+, 245+    

Ketriporis z Thrákie, dyn.§ 356, 353, 351

Keurés (?) z Athén§ arch. 486

Kharavela z Kalingy, Kháravéla, k. z rodu Čédi/Chedi, s. Mahámeghaváhanův a vn. Sardarův§ 185

kharóšthí, ind. písmo Gandháry na sz. dn. IND, PAK a AFG vzniklé z aramajštiny§ 600, 185 a viz Gandhára 

Khu Liên alias Srí Mara, čín. Čchu Lien/Qu Lian, první k. Čampy§ 192+  

Kchang-wang z Čou, piny.: Kang, císař§ 1122

Kchang-ti/Kangdi§ viz S'-ma Jüe  

Kchang-ťü/Kangju§ viz Sogdové

Kchao-wang z Čou, čín. císař§ 441, 426

Kchu/Ku, bájný čín. císař§ 2637 

Kchuang-wang z Čou, Kuangwang, císař§ 613, 607

Kchung Fu-c’, lat. Confucius/č. Konfucius, v pchin-jinu Kong Fuzi, jeho škola§ 722, 551, 545, 520, 480, 479, 221, 141, 100, 49, 145+, 220+  
Narodil se v Cou/Zou u Čchü-fu/Qufu v provincii Šan-tung/Shandong. Komunisté, kteří se dostali v Číně k moci roku 1949, konfucianismus odstavili. Na přelomu tisíciletí s liberalisací životních poměrů maoističtí komunisté povolili návrat k. do škol vyšších stupňů. Vůdce maoistů Si Ťin-pching jeho propagaci presentoval jako návrat k čínským kořenům; sám přitom nadále propagoval odkaz "předsedy Maa". Nejstarší známý "portrét" Konfuciův pochází z hrobky Liou Chea/Liu He, vnuka císaře Wu, jemuž se dostalo v roce 74 vlády na říší Chanů necelého měsíce než byl sesazen. Zemřel roku 59 a jeho hrobka je dnes archeologickou pokladnicí. Obraz byl malován na leštěném bronzovém zrcadlu. 

Jeden z filosofových potomků jménem Kchung Ťün (Kong Jun) byl roku 2006 vývojovým technikem u šanghajské divise koncernu Siemens. Podle genealogie revidované roku 2009, žije od Konfuciovy smrti 83. generace a celkově v Číně a ve světě asi dva miliony potomků. Výbor na sestavení genealogie vedl Kchung Te-jung/Kong Deyong ze 77. generace. Podle všeho je famílie Kungů nejstarší dokumentovatelnou "buržoasní" rodinou světa.

Kiakki ze Šinuchtu v Tabalu, k.§ 738, 713 

Kiabros, lat. Ciabrus, ř. v Moesii, přítok Istru, dn. Cibrica v BG; hranice mezi Dolní a Horní Moesií§ 87+ 

Kíbótos§ viz Apameia ve Frygii

Kibrí-Dagán, mariský místokrál v Terce§ 1760 

Kibyra (sg.), Velká, hé megalé, m. v sev. Lykii; zničená zemětřesením roku 17+ a už neobnoven᧠189, 83, 17+ 

Kibyra (sg.), Malá, hé mikrá, m. v Pamfýlii§ 70 a srov. pod malířství

Kidara, Kidára, k. Chiónů/Hefthalidů, části Hunnů, čín. Ťi-tuo-luo/Jiduoluo§ 356+, 375+

Kidarovci, středoasijská říše hunská, Unnoi kidaristai, na území dřívě ovládaném Saky/Kšatrapy a Kušány v dn. AFG, sever. PAK, Turkmenii a Tádžikistánu od c. 390 do 477§ 375+  

Kidénás ze Sipparu, bab. Kidinnu, astronom§ 300

Kidérios§ viz Bidérios

Kidin-Anu z Uruku, klan Ekur-zakir§ 626

Kidin-Chutran z Elamu, Kidin-Chudurudiš, sukkalmach§ 1266, 1245, 1228, 1222 

Kidin-Ninúa z Aššuru§ viz Šú-Ninúa 

Kidinnu či Kidínu ze Sipparu („zvláštní právo, privilegium“, výpůjčka z elam. kiten)§ viz Kidénás
Kidinnu z Babylónu§ 1. povstalec, viz pod Bél-šimanni; 2. jiný K. byl popraven stětím za Alexandra Velkého, jak vyplývá z fragmentu jedné babylónské kroniky (souvislosti nejasné), 329

kidinnû, kidinnútu, zvláštní ochranná práva městská v Babylónii§ 678   

Kidinovci, panovnická dynastie v Elamu, podle Kidinua§ 1520

Kidinu z Elamu, k.§1520

Kidža, angl. přepis Gija, čín. Ťi-c'/Jizi, zakladatel Ko-Čosonu§ 2333, 1122  

Kieros, m. v Bíthýnii§ viz Prúsiás

Kija, manž. Amenhotepa IV., m. Tutanchatona§ 1368, 1361 

Kikalla, mí asi u Kiše§ 1742 

Kikkia, Kikkíja z Aššuru, dyn.§ 2000, 1411  

Kikkuli z Mitanni, autor nejstaršího hippologického pojednání§ 1370

Kiklip-atal, churrit. dyn. v Turkiši§ 2346 

Kikuid (?) z Lagaše, Ki-KU-id, ensi§ 2280, 2255 

Kilamuwa ze Sam’al, k.§ 743

Kil-i-do-du, náčelník barbarů žijících severně od Koreje§ 677

Kilická brána, Pylai tés Kilikiás, průsmyk v Tauru vedoucí z Anatolie do Syrie, dn. Gülek Boğazı§ 194+ 

Kilikiá, jedna ze satrapií Kappadokie§ 230
Kilikiá, Kilikie, Kilikové, smíšené ethnikum (chetitsko-luwijsko-churritsko-anatolsko-semitské) § 3500, 2200, 2100, 1780, 1550, 1530, 1525, 1500, 1480, 1460, 1420, 1400, 1370, 1330, 1300, 1237, 1191, 743, 740, 738, 718, 715, 709, 705, 696, 691, 677, 675, 665, 606, 675, 600, 560, 557, 492, 480, 479, 461, 452, 389, 387, 378, 333, 331, 323, 321, 319, 316 - 313, 309, 306, 301, 299, 295, 286, 253, 246 - 244, 230, 200, 197-196, 190, 169, 153, 155, 147 - 144, 130, 121, 103 (provincie), 102, 101, 96, 95, 93, 92, 83, 81, 79 - 77, 74, 73, 69 - 64, 62, 57, 56, 52 - 50, 41, 39, 36, 35, 31, 30, 25, 19, 12-, 17+ až 19+, 24+, 34+, 35+, 41+, 52+, 55+, 60+, 62+, 66+, 70+, 72+, 117+, 133+, 147+, 194+, 218+, 224+, 252+, 259+, 260+, 268+, 275+, 276+, 313+, 351+, 354+, 361+, 362+, 365+, 382+, 387+, 390+      

Domácí název země asi Chijawa (luw.) n. Adanawa, foin. Danunijim, eg. Danuna, řec. Adana byla býv. sídel. m. Qúe, Qáue, Gaue (slovo z Quwá a to z Achíjawa-Achawoj?), luwijská země Kizzu, eg. Qode. Starším označením byla část kilického obyvatelstva Hypachaioi/"Podachájové"? (Hérodotos). K. se dělí na Rovinatou, řec. Kilikiá Pedias, lat. Cilicia Campestris, ass. Qúe či Chilakku, bab. Chumé, a na Drsnou, řec. Kilikiá Trácheia, lat. Aspera, bab. Pirindu či Piriddu (Chilakku a Pirindu jsou pův. domácí anatolská označení; Trácheia sahala na západě až k městu a mysu Anemúrion/Anamur, kde hranice s Pamfýlií). Od c. 1600 součást churritského království Kizzuwatna s centrem v Kummanni, pozd. Kappadockých Kommánách, c. 1400 vasalem říše Chetitů.

Země byla osídlena luvijsky hovořícím obyvatelstvem a ovládána četným luvijským dynasty, kteří po zániku chetitské říše žádnou ústřední mocnost neměli. K. byla kolonisována Hellény (srov. Tarsos), starším kolonisátorem byl věštec Mopsos/Mukšuš, nikoli však v míře, která z nich dělala směrodatnou část obyvatelstva (Samští kolonisovali v Trácheji přístav s pevností Kelenderis, lat. Celenderis, dn. Aydıncık, předtím Gilindire v TR; patřívala k athénské arché). Provincie K. v republikánských dobách zahrnovala ještě Kypr, Lýkii, Pamfýlii, Pisidii, Isaurii, Lykáonii a nakrátko tři fryžské správní obvody, diokese, Láodikeiu, Apameiu a Synnady z provincie Asie.

Kilimandžáro, h. ve vých. Africe; zkomoleno ze svahilského Kilima cha Njaro, Kilima ča Ndžaro, Malá hora, na níž bydlí bůh Ndžaro§ 117

Kili-Tešup z Katmuchu, dyn., ass. Errupi/Irrupi, s. Kali-Tešupa§ 1115, 1114  

Killa, m. v Aiolidě v majetku Adramyttia§ 650

Killa, m. poblíž Karthága neznámé polohy, snad identické se Zamou§ 202 

Killés, vojevůdce Ptolemaia I.§ 311

Kilu-Chepa, Kilu-Chepat, Kelu-Ch., Gilu-Cheba z Chanigalbat, d. Šuttarnova, manž. Amenhotepa III.§ 1417, 1408 

Kimaš, nezn. město snad na území asi pozd. Assyrie§ 2078, 2006 

Kimbrové, řec. Kimbroi, lat. Cimbrí (z kelt. Cymbr-, soused, cizinec, srov. ale pod Wales)§ 1346, 231, 120, 118, 114, 113, 110, 109, 107, 105, 104, 101, 57, 52, 167+ 

Severogerm. kmenový svaz; po jejich porážce se zbytky K. a Teutonů, srov. tam, usadily v Belgické Gallii a v Caesarově době byly známy pod jménem Atuatukové/Aduatukové, lat. Atuatucí/Aduatucí (smíšený národ byl Caesarem vyhlazen, 53 tisíc A. bylo prodáno do otroctví). S dávnými Kimbry sdílejí jméno Cimbrové, it. Cimbri, něm. Zimbern na severu Itálie žijící po několika vsích severně od Verony a v Benátsku na sever od Vicenzy a v Trentinu. O přímé souvislosti zřejmě nelze hovořit, zato bývají dáváni do souvislosti s Langobardy jako jejich potomci, nebo spíše se pokládají za potomky bavorské kolonisace z 11. století a jejich jazyk za jeden z bavorských dialektů. Jméno Zimbern by se pak dalo odvozovat od "zimmer", pokoj, tesaři. 

Kimmerové, Kimmeriové, řec. Kimmerioi, lat. Cimmerií, arm. Gamirk§ 2500, 1760, 775, 714, 709, 708, 706, 696, 679, 678, 673, 675, 669, 663, 652, 650, 644, 617, 75+ 
Smíšený kočovný národ neznámého původu (indoevr. různojazyčné kmenové svazy?). Některé jejich skupiny, zaměňované se Skythy, ještě v 6. století zajaté hellénské plavce obětovali své matriarchální Velké bohyni Tabiti, kterou Helléni ztotožňovali s Hestií. Poprvé se objevují v Odysseji. 

Kimóliá, mí. v Megaridě; název lokality zřejmě od hlíny, která se vyskytuje na kykladském ost. Kimólos, využívané pro obsah sody k mytí§ 458

Kimón z Athén, jméno několika členů ath. aristokratického rodu:§
Kimón I. Koálemos/Hlupák§ 525, o. Stésagorův, nevl. b. Miltiada IV.
Kimón II.§ 524, 496, 493, syn Stésagorův a o. Miltiada V., srov. pod hry olympijské
Kimón III.§ 510, 500, 493, 489, 478 - 476, 472, 470 - 467, 464 - 461, 456, 454, 453, 451, 433, 415, syn Miltiada V., b. Métiochův 
Kimón IV.§ arch. 237

Kimuchu§ viz Samosata

Kinadón ze Sparty, též Kynadón, sociální revolucionář§ 397

Kinachnu§ viz Foiníkie 

kinaidografos, kinaidolegein, psaní homosexuální pornografie§ 276

kinaidos, cinaedus§ 276 a viz pod hudba

Kinaithos z Chiu, homérovský básník§ 522, 504

Kinaron, lokalita v Alexandreji§ 320+ 

Kindagal, šejk Amoritů§ 2292 

Kindatttu ze Simaški, k. Elamu, snad totožný s Chutran-Temtim§ 2030, 2021, 2006, 1993  

Kindyé, m. u Bargylií v Kárii, dn. Sırtmaç v TR§ 460, 391

Kineás z Gonn, k. Thessalů§ 512

Kineás z Thessalie, gen. Kinea§ 1. promakedonský politik, 344; 2. 281 - 279, rádce Pyrrhův; 3. 170, 150, rádce a velitel žoldnéřů Ptolemaia Filométora v Alexandreji

Kinnamos z Parthie, usurpátor§ 36+ 

kino§ viz hudba

Kinyfos či Kinyps, wádí čí říčka a kraj vých. od Leptis Magna v Syrtě, dn. Kaam v LAR§ 513 Kynifos, §

Kinza§ viz Qadeš 

Kiós, vůdce Mámertinů§ 270

Kios, m. v Mýsii, pozd. v Bíthýnii, gen. Kiu, pozdější Prúsiás Přímořská, Prúsiás pros thalassé nebo P. hé epithalassios, P. ad mare, dn. Gemlik v TR§ 628, 496, 408, 337, 324, 319, 302, 296, 202, 95, 257+ 

Kipi-Tešup, o. Itchi-Tešupa, k. v Arrapše§ 1366 

Kipšunu, sídel. m. státu Qumánu, polohy nezn.§ 1112

Kirašeniwe, m. a kraj v Simurru§ 2292 

Kirgizové, Kirgizie, Kyrgyzové, Kyrgystán, turkický národ ve Střední Asii a novověký stát, viz pod epos a Válmíki§ 600, 201, 105 
První zmínka o K. je asi z roku 201 př. n. l., kdy sídlili na jižním Altaji (Sia-ťia-s´/Xiajiasi n. Che-li-čchi-s'/Heliqisi, popř. Ke-kchun/Gekun n. Ťien-kchun/Jiankun). Čínské prameny o nich hovořily jako o lidech rusovlasých a se světlýma očima, pravděpodobně původně indogermánského původu (příbuzní íránských Saků?). Roku 49 př. n. l. se hnuli na sever k hornímu Jeniseji, kde se v šestém století n. l. stali vasaly Gökturků, srov. pod Hunové a Ťien-kchun.

Kirib-ulme z Urbila, churrit. dyn.§ 2078 

Kirikiri, ensi v Ešnunně§ 2028, 2006, 1977  

Kiririša, elam. bůh§ 1266

Kirjat§ viz Qirjat

Kirké, Héliova dcera, kouzelnice§ 753, 534

Kirkésion§ viz Circésium

Kirkúk§ viz Arrapcha

Kirrha, m. ve Fókidě, též Krísa, pokud nešlo o dvě odlišné obce§ 700, 595, 591, 586, 356, 339, 281, 172, 67+ 

Kirši, Kiršu, m. v již. Anatolii (?), asi pozdější kilická Claudiopolis, dn. asi Mut§ 557

Kirta z Mitanni, k.§ 1580, 1550 

Kirua z Qué, ass. místodržitel§ 696

Kirûm z Mári, d. Zimrílimova§ 1779  

Kirwašir, bůh Elamitů§ 1520

Kismar, mesopotamské m. východně od Tigridu§ 1933 

Kissidás ze Syrákús, velitel expediční jednotky§ 373, 368

Kissiá, Kissiové§ viz Súsiána

Kisurra, sum. m., dn. Tell Abú Hatáb v jihoirácké provincii al-Qádisíja§ 2006, 1935, 1894, 1809, 1738    

Kiš, Kíš, m. v Babylónii původně sumerské východně od Babylónu s chrámovým komplexem Chursag-kalamma§ 3200, 2700, 2600, 2550, 2540, 2500, 2490, 2450, 2420, 2384, 2346, 2292, 2119, 2021, 1895, 1894, 1869, 1742, 1738, 1727, 703, 96

Kišassun, Kišisim, ass. pevnost Kár Nergal v západní Médii§ 714

Kišib-gal§ viz Dub-gal z Uru 

Kišnapiliš z Chttu, vojevůdce§ 1460

Kithairón, pohoří mezi Attikou a Boiótií§ 371

Kitibaina§ viz Qatabán

Kition, m. na vých. Kypru, foin. Qart hadašt (cf. Karthgágo), dn. Larnax, Larnaka§ 729, 709, 497, 479, 453 - 449, 425, 400, 392, 391, 388, 386, 361, 336, 315, 313, 306, 50

Kition, m. jižně od Pelly v Makedonii§ 171

Kitlamu n. Suchlamu, Sachlamu, ass. šejk§ 2400 

Kituš-id z Lagaše, ensi§ 2316 

Kiutu, sum. m. neznámé polohy§ 2490 

Kizóos, blíže neznámý protiparthský vzbouřenec§ 134+ 

Kizza§ viz Qadeš

Kizzu, luwijská říše na území pozd. Kilikie§ 1780 a viz Kilikie 

Kizzuwatna§ viz Kilikie [podle jiné úvahy ležela K. na severu, na území pozdějšího Pontu]

Kje z Mahanu, kor. Gye, k.§ 18

Kjongdžu§ viz Kumsong

Kjúšú, japon. o.§ 70+, 190+