Dynastové XIIII. (Řím)

 

Seznamy vládců starého světa, xiiii.

 

V této části:

l. římští císaři

 

 

L. Vladaři Římanů, augustové/císaři, principové a dominové,

usurpátoři

 

Občanská válka mezi triumviry (viz text Kleió) vyvrcholila 2. září roku 31 př. n. l. bitvou u Aktia a Octavianus zůstal jediným mužem u moci. Byl vybaven rozsáhlými vojenskými, zákonodárnými a administrativními pravomocemi (imperátor, tribun lidu, náboženské funkce a prvním mužem v senátu, princeps, odtud principát). Vlády jednoho muže postupně uzpůsobovaly republikánské instituce volené na jmenované. Státoprávní uspořádání říše změnil na ryzí monarchii až Diocletianus (dominus et deus, odtud dominát).

C. Iulius Caesar, diktátorem 10. ledna 49 až 15. března 44 př. n. l., Divus Iulius [byl prvním ze zbožtěných Římanů z vůle a rozhodnutí senátu, předposledním Licinius Gallienus roku 268 a posledním z bohů císařského kultu byl roku 275 n. l. L. Domitius Auréliánus. Apotheosy, viz tam, se dostalo většině senátem uznaných imperátorů-augustů s výjimkami jako např. Nero nebo Héliogabalos].

Dynastie iúlsko-klaudijská (31 př. n. l. až 68 n. l.)

(2. září 31) 13. ledna 27 př. n. l. – 19. srpna 14 n. l. Imp. Caesar Divi filius Augustus, Divus Augustus • Tiberius Caesar Augustus do 14 – 16. března 37, obecně zvaný Tiberius (I.) • C. Iulius Caesar Augustus Germanicus zvaný Gaius nebo Caligula do 24. ledna 41 • Ti. Claudius Caesar Augustus Germanicus do 13. října 54, obecně známý jako Claudius (I.) • Nero Claudius Caesar Aug. Germ. do 9. června 68, známý jako Nero • C. Iulius Vindex, L. Clodius Macer, oba v průběhu roku 68

Rok čtyř císařů a dynastie flávijská (68 až 96)

Ser. Galba Imp. Caesar Aug. a Imp. Serv. Sulpicius Galba Caes. Aug. 68 až do 15. ledna 69 • C. Nymphidius Sabinus • Imp. M. Otho Caes. Aug. do 16. dubna 69 • A. Vitellius Aug. Imp. Germanicus do 20. prosince 69 • Imp. Caesar Vespasianus Aug. do 23. června 79 • Imp. Titus Caesar Vespasianus Aug. do 13. září 81 • Imp. C. Domitianus (I.) Augustus n. Imp. Dom. Caes. Aug. do 18. září 96 • L. Antonius Saturninus (I.) roku 89

Adoptivní císaři a Antónínovci (96 až 192)

Imp. Nerva Caes. Aug. nebo Imp. Caes. Nerva Aug. do 27. ledna 98 • Imp. C. Nerva Traianus Aug. do 7. srpna 117, obecně známý jako Traianus, Traján • Imp. C. Traianus Hadrianus Aug. do 10. července 138 (Aelius Caesar 136 až 138), známý jako Hadrianus, Hadrián • Imp. Caesar T. Aelius Hadrianus Antoninus Aug. Pius do 7. března 161, obecně známý jako Antoninus Pius • spoluvládci Imp. Caes. M. Aurelius Antoninus Aug. do 17. března 180, známý jako M. Aurelius a Imp. Caes. L. Aurelius Verus Aug. 161 do roku 166 • Avidius Cassius roku 175 • Imp. Caes. M. Aurelius Commodus Antoninus Aug. nebo Imp. Caes. L. Aelius Aurelius Commodus Aug. 180 až 31. prosince 192, známý jako Commodus

Sevérovci (192 až 235)

Imp. Caes. P. Helvius Pertinax Aug. 192 do 28. března 193 • Imp. Caes. M. Didius Severus Iulianus Aug. do 1. června 193 • Imp. Caes. L. Septimius Severus Pertinax Aug. do 4. února 211, obecně L. Septimius Severus • Imp. Caes. C. Pescennius Niger Iustus Aug. v letech 193 až 194 • Imp. Caes. D. Clodius Septimius Albinus Aug. v letech 193 až 197 • spoluvládci Imp. Caes. M. Aurelius (Severus) Antoninus Aug. zvaný Caracalla n. Caracallus a jeho bratr Imp. Caes. P. Septimius Geta Aug. v letech 211 až 212, Caracalla samostatně do 8. dubna 217 • Imp. Caes. M. Opellius Macrinus Aug. do 8. června 218 • Diadumenianus/Diadúmenus se synem roku 218 (?) • Imp. Caes. M. Aurelius Antoninus Aug. zvaný a známý jako Héliogabalos či Elagabalus do 11. března 222 • Seleucus, Uranius (I.), Gellius Maximus a ...s Verus za Héliogabalovy vlády • Imp. Caes. M. Aurelius Severus Alexander Aug. do 1. března 235, jmenovaný v dějinách jako Severus Alexender • L. Seius Sallustius v letech 225 až 227, později Taurinus

Doba první krise, kasárenští či „illyrští“ císaři, konec principátu

(238 až 284)

Imp. Caes. C. Iulius Verus Maximinus Aug. zvaný Maximinus Thrax 235 až 10. května 238 • Magnus, Quartinus a Imp. Caes. M. Antonius Gordianus (I.) Sempronianus Romanus Africanus Aug. (polovina března až 6. dubna roku 238), usurpátoři za Maximina • Imp. Caes. M. Antonius Gordianus (II.) Sempronianus Romanus Africanus Aug. 238 • spoluvládci senátní Imp. Caes. M. Clodius Pupienus Maximus Aug. a Imp. Caes. D. Caelius Calvinus Balbinus Aug. mezi 16. dubnem a 22/23. červencem roku 238 • Imp. Caes. M. Antonius Gordianus (III.) Aug. 238 do 1. února 244 • Sabinianus roku 240 • Imp. Caes. M. Iulius Philippus (I.) Aug. zvaný Philippus Arabs 244 do 1. října 249 • Imp. Caes. M. Iulius Philippus (II.) Aug. vulgo Iunior v letech 247 až 249 • Pacatianus, Iotapianus, Silbannacus a Sponsianus, usurpátoři roku 248 • Imp. Caes. C. Messius Q. Traianus Decius Aug. 249 do 1. června 251 známý jako Decius • Imp. Caes. Q. Herennius Etruscus Messius Decius Aug. zv. Decius Ml., do 251 • T. Iulius Priscus, Iulius Valens Licinianus, usurpátoři roku 250 a Imp. Caes. C. Valens Hostilianus Messius Quintus Aug., usurpátor roku 251 • Imp. Caes. C. Vibius Trebonianus Gallus Aug. 251 do 1. srpna 253, obecně známý jako Trebonianus • Imp. Caes. C. Vibius Afinius Gallus Veldumnianus Volusianus Aug., v letech 251 až 253 • Imp. Caes. M. Aemilius Aemilianus Aug. roku 253 • Uranius (II.) Antoninus z Emesy, samozvanec roku 253 až 254 • Imp. Caes. P. Licinius Valerianus I. Aug., 253 až 1. června 259 • Valerianus II., caesarem 253 až 255 • Mareades, vzdorocísař za Valeriána • Saloninus, roku 259 • Imp. Caes. P. Licinius Egnatius Gallienus Aug., císařem 253 až 7. září 268 • usurpátoři roku 260: Ingenuus a Regalianus, v letech 260 až 261 Macrianus Senior a Iunior, Quietus, roku 261: Piso, Valens (I.), Ballista a Mussius Aemilianus, roku 262 Memor, roku 262 a znovu roku 268 Aureolus a někdy za vlády Galliénovy Celsus a Saturninus (II.) • Imp. Caes. M. Aurelius Claudius (II.) Aug. Gothicus v letech 268 až 27. září 270 • za něho usurpátoř Censorinus • roku 270 Imp. Caes. M. Aurelius Claudius Quintillus Aug. • Imp. Caes. L. Domitius (I.) Aurelianus Aug. 270 až 1. září 275, obecně známý jako Aurealinus • usurpátoři za Auréliána: Felicissimus v letech 270 až 271 (?), C. Domitianus Pius Felix (II.), Urbanus a Septimius v letech 271 – 272, roku 272 Vaballathus Palmýrénský, roku 273 Firmus (I.)

Gallští (vzdoro)císaři (259 až 274): Imp. Caes. M. Cassianius Latinius Postumus Aug. 259 až 268 n. 9, známý jako Postumus • Laelianus 268 n. 9 • 268 n. 9 Marius • Imp. Caes. M. Piavonius Victorinus Aug. vládl v Galliích v letech 268 až 270, obecně znám jako Victorinus • Imp. Caes. C. Pius Esuvius Tetricus I. Aug. a Tetricus II. 270 až 274, oba známí jako Tetrikové• Faustinus, vládl roku 274

Imp. Caes. M. Claudius Tacitus Aug., vládl od 275 do 1. dubna 276 • Imp. Caes. M. Annius Florianus Aug. do 22. června 276 • Imp. Caes. M. Aurelius Probus Aug. do 9. června 282, známý jako Probus • Bonosus usurpace roku 280, v letech 280 až 281 Proculus, roku 281 Saturninus (III.) • Imp. Caes. M. Aurelius Carus Aug. 282 až 6. srpna 283 • Imp. Caes. M. Aurelius Numerius Numerianus Aug. do 17. září 284 Imp. Caes. M. Aurelius Carinus Aug. do roku 285 • Iulianus I. 284 až 285 (nebo až v letech 286 až 293?)

Dominát, tetrarchové a dynastie Konstantínova (284 až 364)

Imp. Caes. C. Aurelius Valerius Diocletianus Aug. 284 do 1. května 305 • usurpace: 296 n. 7 L. Domitius Domitianus (III.), roku 297 až 298 (?) Aurelius Achilleus, roku 303 (?) Eugenius (I.) • Imp. Caes. M. Aurelius Maximianus Aug. zvaný obecně Maximianus Herculius, císařem v letech 285 až 305 a 306 či 7 až 308 •usurpace: 285 n. 286 Amandus a Aelianus • Císaři v Britannii: 286/7 až 297: Imp. Caes. M. Aurelius Mausaeus Aug. zv. Carausius v letech 286/7 až 293 a Imp. Caes. Allectus Aug. do 296/7 • Imp. Caes. M./C. Flavius Valerius Constantius (I.) Aug. zvaný Constantius Chlorus císařem 293 až 25. července 306 • Imp. Caes. C. Galerius Valerius Maximianus Aug., caesarem 293 až 305, císařem do 311 • Imp. Caes. Flavius Valerius Severus Aug., 305 až 306 caesarem, do 307 císařem• Imp. Caes. Galerius Valerius Maximinus (II.) Aug. známý jako Maximinus II. Daia 305 až 313 • Imp. Caes. M. Aurelius Valerius Maxentius Aug. 306 až 312 •Imp. Caes. L. Domitius (II.) Alexander Aug. 308 až 309 • Imp. Caes. Valerius Licinianus Licinius (I.) Aug. 308 až 324, Licinius (II.) Caesar 317 až 324 • Valens (II.) 314 n. 316 (?) • Crisopus Caesar 317 až 326 • Martinianus roku 324 • Imp. Caes. C. Flavius Valerius Constantinus (I.) Aug. 306 až 22. května 337, známý v historii jako Konstantín Veliký • Calocaerus, usurpátor roku 333/334 • Imp. Caes. Flavius Claudius Constantinus (II.) Aug. Iunior 337 až 340 • Imp. Caes. Flavius Iulius Constans (I.) Aug. 337 až 350 • Imp. Caes. Iulius Constantius (II) Aug. 337 až 3. listopadu 361 • usurpace za Constantia II.: roku 350 Nepotianus, 350 Vetranio Caesar, 350 až 353 Imp. Caes. Flavius Magnus Magnentius Aug., Decentius Caesar 351 až 353 a roku 355 Silvanus • Imp. Caes. Flavius Claudius Iulianus Aug. zvaný od dob Rómáia Fóky o půl tisíciletí později Iulianus Apostata 361 až 26. června 363 • Imp. Caes. Flavius Iovianus Aug. do 17. února 364

Dynastie Valentiniánovců (364 až 455, první celá křesťanská)

Imp. Caes. Flavius Valentinianus (I.) Aug. 364 do 17. listopadu 375 • Imp. Caes. Flavius Valens Aug. 364 až 378 • Firmus (II.) cca. 372 až 374 n. 5 • Procopius 365 až 366, roku 366 Marcellus, v letech 367 až 383Imp. Caes. Flavius Gratianus (I.) Aug. • Imp. Caes. Flavius Valentinianus (II.) Aug. Iunior 375 do 19. ledna 392 • Imp. Caes. Flavius Theodosius (I.) Aug. 378 až 17. ledna 395 • usurpace: Imp. Caes. Magnus Maximus Aug. v letech 383 až 388, Imp. Caes. Flavius Victor Aug. 384 až 388 a Imp. Caes. Flavius Eugenius (II.) Aug. 392 až 394

Rozdělení říše roku 395 n. l.

Západní říše

Honorius (393) 395 až 15. srpna 423 • Marcus 406 až 407 • Gratianus (II.) roku 407 • Imp. Caes. Flavius Claudius Constantinus III. 407 až 411 • Constans II. 408 n. 409/10 až 411 • Maximus 409 až 411 • Priscus Attalus, vládl v letech 409 až 410 a 414 až 415 • Iovinus 411 až 413 • Sebastianus 412 až 413 • Imp. Flavius Constantius (III.) Aug. roku 421 • Iohannes 423 do 9. května 425 • Flavius Placidus Valentinianus III. do 16. března 455

Konec Západní říše (455 až 476 n. 480)

Petronius Maximus roku 455 do 31. května • Avitus do 27. prosince 457 • Maiorianus do 2. srpna 461 • Libius Severus do 14. listopadu 465 • Ricimer do 12. dubna 467, první z Germánů na římském trůnu • Anthemius do 1. dubna 472 • Arvandus, usurpace roku 468, a Romanus roku 470 • Olybrius do 2. listopadu roku 472 • Gundwaldt, král Burgundů, do 3. dubna 473 • Glycerius do 20. června 474 • Romulus Augustulus do 4. září 476 • Iulius Nepos, druhá vláda, do 9. května 480, kdy zavražděn v Salonách/Splitu, definitivní konec západní části římské říše. Titulárně byla obnovena franckým králem Karlem 25. prosince roku 800 jako Římská říše/říše Římanů. Obecně je však známa jako německé císařství, první německá říše.

Usurpátoři císařských pravomocí

(= uznáni jen svými vojáky a boj o moc prohráli; vše n. l.)

Avidius Cassius, usurpátor v Orientu roku 175, cos. suff. roku 166

Lucius Septimius Severus, v Pannoniích roku 193

C. Pescennius Niger Iustus, v Orientu roku 193 - 194

D. Clodius Septimius Albinus, v Galliích a Britanniích v roce 196 - 197

M. Antonius Gordianus I. Sempronianus Romanus Africanus, v Africe roku 238 s M. Antoniem Gordianem II.

D. Caelius Calvinus Balbinus, v Itálii roku 238 s M. Clodiem Pupienem Maximem

M. Antonius Gordianus III. usurpátor-caesar roku 238

Salvianus, v Egyptě roku 241

Ti. Claudius Marinus Pacatianus, v Podunají roku 248

Iotapianus, v Kappadokii roku 248 – 249

Cn. Messius Quinius Decius Traianius, v Podunají roku 249

Silbannacus, v Porýní roku 249

Sponsianus, v Podunají roku 249

Marcus Aemilius Aemilianus, v Moesie roku 253

Publius Licinius Valerianus, v Porýní roku 253

Iulius Aurelius Sulpicius Uranius Antonius, v Kappadokii a Syrii roku 253

Lucius Domitius Aurelianus, v Pannoniích roku 270

Domitianus, na Balkáně roku 271

Septimius, v Dalmácii roku 271

Urbanus, usurpátor roku 272, nevíme, kde

Antiochus, v Orientu roku 273

Firmus I., v Egyptě roku 273

Marcus Aurelius Probus, v Orientu roku 276

C. Iulius Saturninus, v Orientu roku 280

Bonosus, spoluusurpátor v Galliích roku 280

Proculus, jeho „kolega“

Marcus Aurelius Carus, v Raetii roku 282

Marcus Aurelius Sabinus Iulianus, v Pannoniích 284-285

Aeneus Salvius Amandus, v Galliích 285-286

Pomponius Aelianus, usurpátor-caesar v Galliích 285-286

Carausius, v Británii 286-293

Allectus, v Británii 293-297

L. Domitius Domitianus, v Egyptě roku 297

Aurelius Achilleus, v Egyptě 297-298

Eugenius, vSyrii roku 303

Marcus Aurelius Valerius Maxentius, v Itálii a Africe 306-312

Valerius Alexander, v Africe roku 309

Flavius Magnus Magnentius, usurpátor Západu 350-353, cos. 351 (manž. Iustina)

Flavius Magnus Desidedius, caesar usurpátor Západu 351-353

Flavius Magnus Decentius n. Decens, caesar usurpátor Západu 331-353

Vetranio, usurpátor Západu roku 350

Flavius Iulius Popilius Nepotianus, tamtéž roku 350

Procopius, v Orientu 365-366

Marcellus, v Orientu 366-366

Firmus II., v Africe 372-374

Gildon v Africe 397-398

Magnus Clemens Maximus na Západě 383-387, s kolegou 387-388.

Victor, jeho usurpační kolega 387-388

Eugenius, na Západu v letech 392-394, abdikoval

Marcus, usurpátor v Africe 406-407

Gratianus, v Africe 407-407

Constantinus III., v Galliích a Britániích 407-408, s kolegou 408-411.

Constantius, jeho kolega v Galliích a Hispániích 408-411

Maximus zv. Tyrannus, v Hispániích 409-411

Priscus Attalus, v Itálii 409-410 a 414-416; abdikoval

Iovinus, v Galliích 411-413

Sebastianus v Galliích 412-413

Heraclianus usurpátor neznámo kde 413-413

Iohannes, v Itálii 423-425

Afranius Aegidius, „dux“ Gallořímanů 454-464. Jeho synem a nástupcem byl Afranius Syagrius 464-486. Oba byli posledními „magistri militum“ v Galliích ovládaných Germány. Syagria porazil a zajatého zabil franský král Chlodwig/Clovis I.

Třicet tyrannů, „posádkových císařů“

Titus n. Quartinus, usurpátor v Africe 235

Valens Thessalonicus iun., v Acháji 260-261

Iulius Valens Lucinianus sen., v Itálii 250-251

Ingenuus, v Pannoniích roku 258

Cyriades n. Mariades, usurpátor neznámo kde 259-260

Marcus Cassianus Latinius Postumus Felix, císař v Galliích, Hispániích a Britániích 260-269. Jeho synem byl Postumus iun., manželka Aurelia Pia Felix Victoria měla syna jménem Marcus Piavonius Victorinus, který byl císařem Gallií269-271. Jeho synem byl Victorinus iun.

Marcius Aurelius Marius, císař v Galliích roku 269

Gaius Pius Pesuvius Tetricus I. císař Gallií 271-274, abdikoval a roku 276 zemřel. Jeho synem a caesarem byl Gaius Pesuvius Pivesus Tetricus II.;abdikoval s otcem.

Ulpius Cornelius Laelianus, usurpátor v Horní Germánii roku 269

Trebellianus, v Isaurii roku 260

Saturninus, v Italii roku 260

Celsus, v Africe roku 260

Quintus Nonius Regalianus, v Pannoniích a Moesiích roku 260

Lucius Calpurnius Piso, v Thessalii roku 260

Ballista, v Orientu 260-261

T. Fulvius Macrianus sen., zemřel roku 261. Měl dva syny: T. Fulvius Iunius Macrianus iun., usurpátor v Orientu s v letech 260-261 s bratrem T. Fulviem Iuniem Quietem.

Odenathus, král Palmýry 260-267. Jeho ženou-královnou byla Zenobia, syny Herodianus (zemřel roku 267) a Tímoláos (podruhé byla Z. provdána za Ulpia Crinita, jejichž dcerou byla císařovna Ulpia Severina.

Lucius Iulius Aurelius Septimius Vaballathus Athenodorus (Wahballat), syn Zenobie a král Palmýry 267-272

Septimius Antiochus, usurpátor v Orientu 273-273 (nepočítá se do Třiceti tyrannů) Maeonius, král Palůmýry roku 267

Q. L. Mussius Aemilianus Agripius, v Egyptě 261-262

Manius Acilius Aureolus, v Itálii roku 262 a roku 268

Censorinus v Itálii roku 268

Východní říše, začátek Rómánie - říše Římanů/Rómájů, Byzantinců

(395 až 610)

Dynastie Theodosiova (395 až 457)

Arcadius 395 až 408 • Theodosius II. do 450 • Marcianus, manž. Aelie Pulcherie, vnučky Theodosia I., do 457

Dynastie Leónova (457 až 518)

Leo I. 457 až 474 • Leo II. roku 474 • Zeno/Zénón 474 až 491 • Basiliscus/Basiliskos 475 až 476 • Leontius/Leonteus 484-488 • Anastasius I./Anastasios 491 až 518

Dynastie Iústíniánova (518 až 610)

Iustinus I./Iústínos 518 až 527 • Iustinianus I./Iústíniános do 565 • Iustinus II. do 4. října 578 • Tiberius II. Konstantinus/Tiberios do 14. srpna 582 • Maurikios do 24. listopadu roku 602, kdy zavražděn; den předtím korunován povstalec Fókas s manželkou Leontií • Fókas do 610

(Východo)římská říše, Rómánie, říše Římanů/Rómáiů, Byzanc

Dynastie Hérákleiova (610 až 717)

Hérákleios 610 až 641• Héráklónas roku 641 • Kónstantínos III. roku 641 • Kónstans II./Constans do 668 • Grégorios 646 až 647 • 649 až 653 Olympeios • 669 Mizizios/Mezezius • Kónstantínos IV. Pógónátos, vládl 668 do 685 • Iústíniános II. první vláda do 695 • Leonteus do 698 • Tiberios III. do 705 • Iústíniános II., druhá vláda do 711 • Filippikos Bardanés do 713 • Anastasios II. do 716 a Theodosios III. do 717

Isaurská dynastie (717 až 820)

León III. 717 až 741 • Kónstantínos V. Kopronymos do 775 • Artabasdos/Artavasdés usurpace v letech 742 až 743 • León IV. Chazaros 775 až 780 • Kónstantínos VI. do 797 • Iréné do 802 • Níkéforos I. do 811 • Straurakios roku 811 • Michaél I. Rhangabé do 813 • Leo V. Armenios do 820

Fryžská dynastie (820 až 867)

Michaél II. Psellistés, Koktavý 820 až 829 • Thomas do 823 • Theofilos do 842 • Michaél III. do 867

Makedonská dynastie (867 až 1057)

Basileios I. 867 až 886 • Kónstantínos (VIIa.) do 879 • León VI. Sofos do 912 • Alexandros do 913 • Kónstantínos VII. Porfyrogennetos (protože narozený v porf. sálu paláce, tedy „právoplatný“) do 959 • Rómános I Lakapénos do 920-944 Christoforos 921-931 a 924 - 945 Stefanos • Rómános II. 959 až 963•Níkéforos II. Fókas do 969 • Ióannés I. Tzimiskés/Cimiskés do 10. ledna roku 976 Basileios II. Bolgaroktonos do 15. prosince 1025 • Bardás Skléros 976 až 987 a 988 – 989 (zemřel 4. února roku 991) a roku 987 – 988 Bardás Fókas • Kónstantínos VIII. (IX.) do listopadu roku 1028 • Rómános III. Argyropolos, tj. Argyrův syn, zavražděn 11. dubna roku 1034 • Michaél IV. Paflagonský a Zóé, manželka Rómána III. do 1041, Michaél zemřel 10. prosince 1041 • Michaél V. Kalafatés do 21. dubna roku 1042 • Zóé Porfyrogenneta (zemřela 1050) a Theodóra Porfyrogenneta roku 1042, dcery Kónstantína VIII. • Kónstantínos IX. (X.) Monomachos do 1055 • León Tornikios z Armenie, usurpace roku 1047 • Theodóra podruhé do 31. srpna roku 1056 • Michaél VI. Stratiótikos do léta roku 1057, kdy sesazen a krátce na to zemřel „v civilu“

Předkomnenovská doba (1057 až 1081)

Isaak I Komnenos 1057 až do prosince roku 1059, kdy odešel do kláštera (zemřel 31. května 1060) • Kónstantínos X. (XI.) Dúkas zemřel v květnu roku 1067 • Eudokia, choť Kónstantínova, do konce roku 1067 • Rómános IV. Diogenés do 10. srpna roku 1071 • Michaél VII. Dúkas Parapinakés do 1078, krátce proti svému otci, který byl Seldžúky propuštěn ze zajetí po katastrofě u Manzikert • Níkéforos III. Botaneiatés do roku 1081 • Níkéforos Bryennios, Níkéforos Basilakios, v letech 1080-1081 Níkéforos Melissénos

Komnenovci (1081 až 1185)

Alexios I. Komnenos  1081 do 1118 • Ióannés II. Komnenos do 1143 • Manuél I. do 1180 • Alexios II. do 1183 • Androníkos I. do 1185 • Isaak, císař na Kypru v letech 1183 až 1191

Angelovci (1185 až 1204)

Isaak II., první vláda v letech 1185 – 1195 • Alexios III. do 1203 • Isaak II., druhá vláda, s Alexiem IV. do 1204 • Alexios V. Dúkas Murtzuflos, roku 1204

[Latinští císaři (1204 až 1261):

Balduin I. 1204 až 1205 • Henry do 1216 • Petrus do 1219 • Robert do 1228 • Ióannés do 1237 a Balduin II. do 1261]

Laskarovci v Níkáji (1204 až 1261)

Theodóros I. Laskaris 1204 až 1222 • Ióannés III. Dúkas Vatatzes do 1254 • Theodóros II. Laskaris do 1258 • Ióannés IV. Laskaris do 1261

Palaiologovci (1261 až 1453)

Michaél VIII. Palaiologos 1259 až 1282 • Androníkos II. do 1328 • Androníkos III. do 1341 • Ióannés V., první vláda, do 1347, druhá 1379 až 1391 • Ióannés VI. Kantankuzénos 1347 do 1354 • Androníkos IV. 1376 do 1379 • Ióannés V., druhá vláda, 1379 do roku 1391 • Ióannés VII. roku 1390 • Manuél II. v letech 1391 – 1425 • Ióannés VIII. do 1448 a Kónstantínos XI. (XII.) Dragasés do 1453.

 

Rómánia, římská říše, definitivně zanikla dobyta osmanskými Turky 29. května 1453

 

Římští (římskoněmečtí) císaři

(800 – 1806; bez králů římských, římskoněmeckých)

Korunovací franckého panovníka Karla I. 25. prosince roku 800 v Římu papežem Leem III. císařem římským byla formálně obnovena říše zaniklá v letech 476 až 480. Od časů Friedricha I. Barbarossy Hohenstaufského (1155 – 1190) se státnímu útvary říkalo Sacrum Imperium Romanum, Svatá říše římská, v renesanci přidána slůvka … národu německého. Pro císařství musel panovník k papežovi do Říma. Data uvádějí dobu, po kterou byl římský, obecně římskoněmecký či německý král, zároveň císařem římským.

Karlovci/Karolingové (800 – 924)

Karl I. der Große/Charlemagne od 25. prosince roku 800 do 28. ledna 814 • Ludwig I. der Fromme/Louis I. le Débonnaire od 28. října roku 816 do 20. června 840 • Lothar I./Lothaire I. 20. června 840 až 29. září 855 • Ludwig II. der Deutsche/Louis II. le Begue 29. září 855 až 12. srpna roku 875 • Karl II. der Kahle/Charles II. le Chauve 25. prosince roku 875 až 6. října roku 877 • Karl III. der Dicke/Charles III. le Gros 12. února 881 až 13. ledna 888

Mimo dynastie (891 – 924)

Guido ze Spoleta 21. února 891 do 12. prosince 894 • Lambert ze Spoleta 12. prosince 894 - 22.února 896 • Arnulf Korutanský 22. února 896 do 8. prosince 899 • Ludwig III. der Blinde z Burgundu ? února 901 až 21. května roku 905 • Berengar z Friaulu 24. března 916 do ? ledna roku 924

Sasové (962 – 1024)

Otto I. der Große Saský 2. února 962 až 7. května 973 • Otto II. der Rote 7. května 973 až 7. prosince 983 • Otto III. 21. května roku 996 do 23. ledna 1002 • Heinrich I. der Heilige 14. února 1014 do 13. července roku 1024

Frankové/Sálové (1027 – 1039)

78. Konrad der Salier von Franken 26. března 1027 do 4. června 1039, Heinrich II. 25. prosince 1046 do 5. října roku 1056 • Heinrich III. 31. března 1084 až 31. prosince 1105 • Heinrich IV. 13. dubna roku 1111 až 23. května 1125 • Lothar II. von Supplinburg 4. června 1133 až 4. prosince 1137

Hohenstaufové (1155 – 1245)

Friedrich I. Barbarossa von Hohenstaufen 18. června roku 1155 do 10. června 1190 • Heinrich V. 15. dubna 1191 až 28. září 1197 • Otto IV. von Braunschweig 4. října 1209 do 19. května roku 1218 • Friedrich II. 22. listopadu 1220 až 17. července 1245

Lucemburkové (1312 – 1437)

Heinrich VI. von Luxemburg 29. června 1312 do 24. srpna 1313 • Ludwig IV. der Bayer von Wittelsbach 17. ledna 1328 až 11.října roku 1347 • Karl IV. von Luxemburg-Böhmen 5. dubna 1355 až 29. listopadu 1378 • Sigismund von Luxemburg-Böhmen 31. května 1433 až 9. prosince 1437

Habsburci (1452 – 1740)

91. Friedrich III. von Habsburg 19. března roku 1452 až 19. srpna 1493 • Maximilian I. 4. února 1508 do 12. ledna 1519 • Karl V. 24. února 1530 až 12. září 1556 • Ferdinand I. 15. března 1558 do 25. července 1564 • Maximilian II. 25. července 1564 až 12. října 1576 • Rudolf von Habsburg 12. října 1576 až 20. ledna 1612 • Matthias 13. června 1612 do 20. března 1619 • Ferdinand II. 9. září 1619 až 15. února 1637 • Ferdinand III. 15. února 1637 až 2. dubna 1657 • Leopold I. 31. července 1658 až 5. května 1705 • Joseph I. 5. května 1705 do 17. dubna 1711 • Karl VI. 22. prosince 1711 do 20. října roku 1740 (jeho nástupkyně Maria Theresia nemohla být jako žena zvolena císařovnou, od roku 1745 vládla prostřednictvím manžela a syna)

Wittelsbachové

Karl VII. von Wittelsbach 12. února 1742 až 20. ledna 1745

Lotrinský rod

Franz I. von Lothringen 4. října 1745 až 18. srpna 1765

Rod habsbursko-lotrinský (1765 – 1806)

Joseph II. von Habsburg-Lothringen 18 srpna 1765 až 20. února roku 1790 • Leopold II. 9. října 1790 do 1. března 1792 • Franz II. 14. července 1792 až 6. srpna 1806

Císař Franz II./František II. přijal 11. srpna roku 1804 do té neexistující titul císaře rakouského a 6. srpna roku 1806 Svatou říši římskou rozpustil.

Císaři rakouští, rod Habsburg-Lothringen (1804 – 1918)

Franz I. von Österreich 11. srpna 1804 až 2. března roku 1835 • Ferdinand I. 2. března 1835 až 2. prosince 1848 • Franz Joseph I. do 21. listopadu roku 1916 • Karl I. do 11. listopadu roku 1918 (zemřel 1. dubna 1922)

Císař Karl I./Karel I. složil své funkce, titul si však ponechal: de iure nezanikl, ačkoli je Rakousko spolkovou republikou. Hlavami habsburského rodu od Karlovy smrti byli Otto (I.), narozen 20. listopadu 1912, zemřel 4. července 2011, a jeho dědic Karl (II.) narozený 11. ledna roku 1961.