finance, finančníci, jejich moc v Římě§ viz ceny, daně, zlato, též lichva

Fineés, Fineás z Iúdaie, vůdce rabujících zástupů, hebr. Fínehás/Pínehás, Pinchas§ 40+

Fínechás§ viz Pínechás

Finkelstein, Israel, israelský archeolog§ 1400

Finnové, Fennové, ugrofinská jazyková skupina, srov. pod Burgundové, mimo jiné předkové dnešních Finů, Estů a Maďarů§ před 6000, 4000, 600

Finsko, novodobý stát§ 200+

Fintás z Messénie, k.§ 747

Fintiás z Akragantu, tyr.§ 288, 281 - 280

Fintiá(s), gen. Fintiady (Fintie), m. na Sicílii založené Fintiou, dn. Licata na ústí Salsa u Eknomu§ 281, 249 

firma, firmy§ viz podnikání, ceny

Fírmius Catus, lehkověrný senátor§ 16+ 

Fírmum Pícénum, m. v Pícénu, dn. Fermi v regionu Marche§ 264, 90 

Fírmus, maurský velmož, protiřímský rebel, usurpátor, s. Nubelův, b. Mascizelův, Diův, Gildónův, Mazukův a Cyrie§ 24+, 344+, 363+, 372 až 374+, 379+, 383+    

Fírmus ze Seleukeie na Moři zvaný Kyklóps, obchodník a propalmýrský a protiřímský rebel, občan. jméno neznáme§ 273+

Fírmus, corrector§ viz Claudius F. 

Firth of Clyde§ viz Clota

Firth of Forth§ viz Bodotria

fiscus, císařova pokladna buď soukromého majetku, nebo na správu císařských provincií, srov. pod aerárium. F. spravoval všechny veřejné finance císařovy (od Claudia), tajemník se jmenoval a rationibus. Součástí fisku se stalo aerarium mílitáre. Soukromý majetek principa, patrimónium prívátum, spravoval zvl. prócúrátor. Septimius Sevérus spojil patrimónium prívátum narostlé konfiskacemi soků v entitu zvanou ratió, rés príváta, pod správou magistra réí prívátae, ratiónális. 

fiscus iúdaicus, peníze z židovské náboženské daně§ 70+, 95+ 

Flaccus, libert. Claudiův, komponista (celá jména neznáme)§ 161

Flacilla§ viz Aelia Flávia Flacilla

Flacillus, řec. Flakillos, biskup v Antiocheji§ 328+

Flammás§ viz L. Flávius Flammás

flámen, "zapalovač ohně", kněž určitého římského božstva, sbor fláminů, fláminés máiórés a minorés (fl. nesměli spatřit armádu, fysickou práci, nesměli jezdit na koni a nesměli se ocitnout v blízkosti mrtvoly); „Větší“ fláminové byli tři (Diális - Iovův, Mártális - Martův a Quirinális - Rómulův) byli voleni z patricijských rodů, dalších 12, „menších“, z rodů plebejských mělo v péči kulty např. Vulcána - Vulcání, Flórae - Flóry, Pomonae - Pomony, Carmentae - Carmenty atd.§ 715, 242, 87, 81, 13, 12-, 22+ 

Jejich manželky se jmenovaly fláminiky a oba museli být oddáni konfarreací, confarreátió, viz rok 87. Úřad flámina Diális zůstával neobsazen v letech 87-12, viz.

C. Fláminius§ 1. tr. pleb. 232, 227, cos. 223, 221, cens. 221/0, cos. 217, 215; 2. 193, cos. 187, o. č. 3; 3. vyslanec, 154, s. č. 2;

Flandry, hol. Vlaanderen, Vlaams/Vlámové, "zátopová země", jména z fríštiny pův. raněstředověk᧠284+

Flávia Domitilla§ viz Domitilla

Flávia Galla§ viz Galla

Flávia Iúlia Cónstantia§ viz Cónstantia

Flávia Iúlia Helena§ viz Helené z Drepana 

Flávia Máxima Cónstantia, manž. Grátiánova§ viz Cónstantia 

Flávia Máxima Fausta, d. Eutropie, ses. Theodóry a Máxentia§ viz Fausta  

Flávia Máximiána Theodóra, d. Máximiánova a Eutropie, ses. Máxentiova§ viz Theodóra 

Flávia Titiána, d. T. Flávia Claudia Sulpiciána, manž. Pertinákova§ 193+

Fláviánus, biskup v Antiocheji§ 378+

Flávius z Lúkánie, necelé jm. propúnského předáka§ 212

Cn. Flávius, s. propuštěnce Annia, písař Ap. Claudia Caeka, původce nápadu zveřejnit úřední kalendář, autor spisu o právních postupech§ 304

L. Flávius§ 60, 58, cos. suff. 33

M. Flávius, tr. pl.§ 328, 323 

M. Flávius, písař, spolutvůrce júliánského kalendáře§ 45

Flávius Ablabius§ viz Ablabius  

Flávius Arcesiláus, celé jméno neznáme§ cos. ord. 267+

Flávius Antiochiánus, praef. Urbí§ 260+, cos. ord. 270+ (kdy byl předtím cos. suff., nevíme)  

L. Flávius (?) n. Arrius Aper, praef. praet.§ 282+, 284+ 

M. Flávius Aper§ 1. cos. suff. 103+; 2. cos. ord. 130+; 3. cos. ord. 176+   

L. Flávius Arriánus§ viz Arriános 

T. Flávius Claudiánus§ cos. suff. 179+ 

Flávius Claudius Cónstantínus§ viz císař Cónstantínus I.

Flávius Claudius Cónstantínus§ viz císař Cónstantínus II.

Flávius Claudius Cónstantínus§ viz císař Cónstantínus III.

Flávius Claudius Cónstantius Gallus§ viz caesar Cónstantius Gallus

T. Flávius Claudius Sulpiciánus, praef. Urbí, o. Flávie Titiány, manž. Pertinákovy, a T. Flávia Titiána§ 138+, 193+, 197+  

T. Flávius Cléméns, s. T. Flávia Sabína, bratranec Domitiánův, manž. Flávie Domitilly § cos. ord. 95+, 95+ 

T. Flávius Cléméns§ viz Klémés z Athén zvaný z Alexandreie

T. Flávius Coeliánus§ cos. suff. 289+  

T. Flávius Cónstáns, praef. praet.§ 168+ 

Flávius Dadés§ viz Dadés

Flávius Decimus§ cos. suff. 289+ 

T. Flávius Domitiánus, s. Vespasiánův, b. Titův, prínceps v letech 81 až 96 n. l.§ 507, 255, 118, 101, 83, 46, 30, 26, 17, 10, 8-, 3+, 14+, 29+, 43+, 47+, 50+, 51+, 61+, 64+, 65+, 67 až 98+, arch. v Athénách 91+ (popř. už 85+), 98 až 101+, 107+, 127+, 133+, 134+, 139+, 193+, 214+, 235+, 261+, 262+, 268+, 274+, 285+, 293+, 393+         

Flávius Domitius Leontius, praef. praet.§ viz Domitius Leontius   

L. Flávius Flammás§ arch. 90+ 

C. Flávius Fimbria§ 1. cos. 104, 103, 87sq., o. stejnojmenného s.; 2. s. no. 1 a b. nezn. sourozence, mariovec, Sullův protivník, 104, 87 - 85, 82, 74  

L. Flávius Fimbria§ cos. suff. 71+

Flávius Fimbria, celé jméno neznáme, b. C. Flávia Fimbriji§ 83

Flávius Gallicánus§ cos. 330+ 

T. Flávius Geniális, praef. praet.§ 193+

Imp. Caesar Flávius Grátiánus Augustus§ viz Flávius Grátiánus 
Flávius Hannibaliánus/Hanniballiánus§ viz Hannibaliánus

Flávius Hérácleó, armádní legát§ 222+

Flavius Iánuárínus§ cos. 328+ 

T. Flávius Iúliánus§ cos. suff. 140+ 

Flávius Iúlius Cónstáns§ viz císař Cónstáns

Flávius Iúlius Cónstatius, císař§ viz Cónstantius II.

Flávius Iúlius Cónstantius§ viz Cónstantius, o. Gallův a Iúliánův

C. Flávius Iúlius Valerius Críspus§ viz Críspus

Flávius Iúlius Dalmatius§ viz Dalmatius

Flávius Iúlius Latróniánus, praef. Urbí§ 238+

Flávius Iúlius Popilius Nepótiánus Cónstantínus§ viz Nepótiánus

Flávius Iuvenális, praef. praet.§ 193+

Q. Flávius Maesius Egnátius Lolliánus Mávortius, praef. Urbí§ 338+, cos. 355+ 

Flávius Máterniánus, praef. Urbí§ 204+, 217+ 

T. Flávios Mondón z Flye§ ath. arch. 274+ 

T. Flávius Norbánus§ viz Norbánus, praef. praet.

T. Flávius Petró z Réate, děd Vespasiánův§ 9+

T. Flávius Postumius Quiétus§ cos. ord. 272+ 

T. Flávius Postumius Titiánus, praef. Urbí§ 284+, cos. ord. 301+ (podruhé; kdy poprvé, nevíme) 

T. Flávius Postumius Várus, praef. Urbí§ 260+ 

T. Flávius Sabínus§ 1. o. Vespasiánův a T. Flávia Sabína, s. předešlého, 9+, 43+, cos. suff. 47+, 56+, 69+; 2. s. no. 1, b. príncipův, o. no. 3, 61+, 66+, 68 až 70+; 3. s. no. 2, manž. Iúlie Flávie, cos. suff. 69+ a 72+, 81+;   

T. Flávius Sallustius Paeligniánus§ cos. ord. 231+ 

Flávius Scaevinus, senátor a pučista§ 65+

Flávius Sevériánus§ viz Sevériánus

L. Flávius Silva Nónius Bassus, legát Aug. Iúdaeae§ 69+, 71+, 73+, cos. ord. 81+   

Flávius Sósipater Charisius§ viz Charisius

Flávius Valerius Cónstantínus§ viz císař Cónstantínus I.

Flávius Valerius Cónstantius, císař§ viz Cónstantius I. Chlórus

Flávius Valerius Sevérus, caesar Cónstantia I.§ viz Sevérus

T. Flávius Vespasiánus§ 1. prínceps, s. T. Flavia Sabína, o. stejnojmenného syna a Domitiána, 3200, 701, 507, 218, 197, 168, 160, 146, 133, 63, 58, 33, 28, 9+, 19+, 28+, 35+, 38+, 41+, 43+, 47+, cos. suff. 51+, 52+, 55+, 59+, 61+, 63 až 80+, 85+, 86+, 94+, 96 až 98+, 101+, 126+, 132+, 134+, 141+, 175+, 188+, 191+, 245+, 262+ ; 2. s. a nástupce předešlého, prínceps, známý jako císař Titus, 101, 32-, 19+, 35+, 38+, 39+, 41+, 47+, 48+, 52+, 64+, 66 až 82+, 86+, 88+, 96+, 126+, 134+, 139+;       

Provolán byl Vesp. imperátorem v Alexandreji 1. července roku 69 n. l. jako Imp. C. Vesp. Aug. Pocházel ze sabínského vícus Phalacrínae, což je buď dnešní Cittareale nebo Rieti, kde se narodil 17. listopadu roku 9 n. l. Rod pochází z otcovy strany od T. Flávia Petróna z Réate, pompéjovského vojáka, z matčiny strany od Vespasiána Pollióna z Nursie, kde v okolí ves Vespasiae. Ostatky jeho rodiny byly uchovány v Chrámu Fláviova rodu/Templum Gentis Fláviae. 

Kromě známé anekdoty se vedle jména Caesarova, Augustova a později Karlova navěky zapsal do dějin vlastním jménem. Francouzské označení pro mužské veřejné záchodky totiž zní les vespasiennes, tj. vespasiánky

M. Flávius Vitellius Seleucus, usurpátor?§ 221+, cos. ord. 221+ 

Q. Flávius Tertullus§ cos. suff. 133+ 

T. Flávius Titiánus, b. Flávie Titiány, manž. príncipa Pertináka§ 193+

Flávius Theodosius§ viz Theodosius I.  

M. Flávoléius, centurió§ 480 

Flávus, b. Armíniův, předák germ. Cherusků a řím. občan a voják§ 16-, 16+

 

Flegón z Trall, historik§ 191-, 150+ a viz dějepisci (2)

Flegyás, s. Areův praotec Flegyů§ 1450 

Fleiús, Fliús, Fliás, m. v Korinthiadě, starším jménem Araithyrea, sg. (Fliúntu; Fliúntští, Fliasští), dn. ruiny u vsi Ajos Jorgos/Hagios Geórgios u moderní Nemeje§ 1100, 610, 570, 565, 480, 479, 418 - 416, 414, 391, 388, 384, 381 - 379, 375, 371, 369, 367 - 365, 364, 362, 350, 323, 320, 229, 225

Flévó, Flévum, jezero, skupina jezer n. záliv mořský v dn. IJseelmeer v NL§ 12-, 16+ 

V moderní době od starého názvu odvozeno jméno holandské provincie Flevoland ustavené roku 1986.

Flévum, pevnost, snad dn. Velsen v prov. Severní Holandsko§ 28+  

Flíasiá, země Fleúntu§ 219 a viz Fleiús

flibustýři§ viz pod piraterie

Flóra, řím. bohyně§ 173, 31-, 17+ 

Flóra, kurtizána, přítelkyně mladého Pompéia§ vide s. v. sex (1)

flórália, Flóřiny slavnosti a hry§ 238, 173, 55, 12-, 218+ 

Flórentia, dn. Firenze, č. Florenc§ 123 a srov. pod Faesulae.

Původně osada etruských Faesul, po 283 římská. Po Sullovi roku 80 ve Flórentii usadil roku 59 vojáky i Caesar a to je pokládáno za rodný rok kolonie a města. Slávu získalo třemi literáty až mnohem později, „třemi korunami Florencie“: Dantem Alighierim (1265-1321), Franceskem Petrarkou (1304-1374) a Giovannim Boccacciem (1313-1375).

Flórentínus, praef. Urbí§ 379+

Flórentius, praef. praet.§ 1. 325+; 2. mag. officiórum Cónstantia II., 360+; 3. dux Germániae, 372+  

Flávius Flórentius, praef. praet. Gall., posléze Illyrika§ 355+, 359 až 361+, cos. 361+ 

Flóriánus, prínceps§ viz M. Annius Flóriánus

P. Flóriánus, tribun praetoriánů§ 193+

Florida, spolkový stát Ameriky§ pravěk

Flórínus, ž. Theodotův, adopcionista§ 189+

Flórónia, vestálka§ viz Opímia (vzala si sama život)

Flórus, chronograf§ viz L. Annaeus Flórus

Iúlius Flórus Tréverský, kelt. povstalec§ 21+ 

flotila§ viz pod loďstvo

Flygonion, m. ve Fókidě polohy dn. nezn., snad u obce Ano Ceresi§ 347

fócký atentát§ 172

foederátí, římští spojenci§ 324+, 382+ 

Foibé, lat. Phoebé, propuštěnkyně a družka Iúliina§ 2

Claudia Foibé, manž. Ti. Claudia Kleónyma, m. Ti. Claudia Xenofónta§ 54+

Foibiá, jméno pro Rhégion nebo jednu jeho čtvrť§ viz Rhégion

Foibidás ze Sparty, spartský velitel§ 383, 378, 362, 356 

Foibos§ viz Apollón

Foibos, lat. Phoebus, propuštěnec-udavač§ 65+

Foiníké, sídel. m. Cháonů v Épeiru, hl. m. Épeirótů§ 232, 230, 224, 215, 205, 198, 167

Foiníké, Foiníkie, Foiníčané/Púnové, Pónním, země Pút (mezi Sídónem a Akkem), Kana'an, eg. Fenech (severně od Lítání Džahi), churrit. Kinachnu, lat. Poení, č. Féničané§ 3200, 2703, 2500, 2491, 1962, 1928, 1850, 1780, 1546, 1510, 1502, 1473, 1448, 1444, 1424, 1300, 1275, 1200, 1193, 1116, 1111, 1100, 1070, 928, 842, 759, 732, 700, 673, 671, 669, 666, 640, 589, 574, 573, 531, 526, 518, 514, 493, 483, 480, 468, 459, 412, 411, 396, 389, 354, 350, 342, 333 - 330, 326, 318, 311, 301, 260, 256, 253, 241, 219, 202, 190, 186, 178, 163, 162, 139, 85, 71, 70, 66, 44-, 131+, 195+, 218+, 232+, 335+, 377+  

Západosemitský národ, který nikdy nevytvořil společný státní útvar, řec. Foiníké, Foiníkes; řec. foinix = hebr. kena´aní, Kanaánci (srov. Palaistíné), „obchodník, obchodník s nachově barveným textilem“ a v tomto významu již od 15. st., kdy v textech z Nuzi se látka ass. jmenuje churrit. kinachchu (členem obchodní gildy chubúr, srov. ass. kárum, byl obchodník chabbár; srov. pod Kythéra). Kolem roku 1000 vytěžovali foiníčtí podnikatelé nejbohatší stříbrné a zlaté doly v Hispániích na Tagu, z Mauretánie vozili slony a opice, ovládali obchod na Rudém moři a v Égejdě. 

Nejstarší foin. nápis je z doby c. 1200, nejladší známý z c. 350 až 40+. Foiníčané nikdy nevytvořili „národní“ státní útvar. Žili ve čtyřech monarchiích ovládajících po většinu času ostatní městská osídlení v zemi: Byblos, Arados, Sídón a Tyros. Do prostoru Foiníkie/Kanaánu přišli po roku 3200 od Perského zálivu (?) a jejich prvním městem ve Středomoří byl snad Byblos (první osídlení c. 3050-2850). Tyrští panovníci si dávali titul "král Púnů/mlk pnjmh, melek Pónníma". 

Jednotlivé městské státy byly obvykle monarchiemi, většinou dědičnými, místně i s volenými „králi“ obchodních stavovských "republik". Jak ovšem vnitřní zřízení foiníckých monarchií vypadalo, známo není. Králové zřejmě zastávali též velekněžské role, k disposici měli rady či poradenské sbory významných občanů, ale zda byly orgány volené či jmenované nebo jen náhodně svolávané z prominentů, známo není. Králové zřejmě neplnili soudní roli šofetů, jak tomu bylo v tyrské kolonii Karthágu. 

Městské monarchie vydržely do začátku hellénismu, kdy byly v průběhu 3. století zrušeny Ptolemaiovci, jimž oblast Foiníkie a západní části Syrie patřila až do roku 200. Do římské provincie Syria patřila Foiníkie až do L. Septimia Sevéra, který Syrii rozdělil na Koilé a Foiníkii. 
U Hellénů neužívali zprvu F. dobré pověsti. V Odysseji se o nich v xv. zpěvu sice říká, že jsou vynikající plavci, ale také prohnaní obchodníci, šejdíři. V perské říši měli exklusivní postavení jako námořníci a inženýři všeho druhu. Třebaže v hellénské tradici vystupují Foiníčané jako kolonisátoři egejských ostrovů a střední Hellady, archeologicky nebylo dosud nalezeno po nich stop.  

Foiníkús§ viz Olympos v Lykii

foinix, lat. phoeníx, gen. foiníka, řec. jméno bájného ptáka Egypťanů, podoby jednoho ze záhrobních kultů Benu/"Znovuzrozený", ctěného později v podobě volavky hnízdícího po mnohaletých intervalech v Héliopoli§ 568, 246, 34+ 

Foinix z Théb, démagógos§ 335

Foinix z Théry, manž. Epiktéty, o. Kratésilocha, Andragory a Epikléry, stavitel múseia§ 200

Foinix z Tyru, s. Agénorův, b. Kadmův a Európin (n. podle jiné verse otec)§ 1450, 1446, 1420

Foinix, m. na východní Sicílii mezi Messánou a Tauromeniem§ 36

Foinix z Kolofónu, autor mímiambů§ 250
Foinix z Makedonie, vojenský velitel a přítel Antigonův§ 310, 309, 306, 302
Foinix z Thessalie, rhétór§ 100+

Foinix, velitel Mithridáta VI.§ 71

Foitiai, mí. v Aitólii, v době peloponnéské války ještě Fyti᧠219

Fókai, Ostrovy tuleňů§ viz s. s. al-Aqaba

Fókaia (pl.), osada Leontínských polohy dnes nezn.§ 422

Fókaiá, nejsevernější m. Iónů, dn. Foça v TR§ 654, 650, 615, 611, 609, 600, 568, 565, 560, 545, 539, 440, 407, 315, 241, 218, 197, 191, 190, 133, 130, 49
Fókajští razili na svých prvních mincích z élektronu tuleně. Později se minci říkávalo "fókajský statér/fókaistés statér". Byly slavní barvením látek a jako námořníci, kteří se brzy dostali za Hékákleovy sloupy (viz pod objevy). Byli jedinými z anatolských Hellénů, kteří se před perským útokem hromadně vystěhovali do západního Středomoří (do Alalie na Korsiku, odtud do Hyelé/Eley/Velie). Část Fókajských se vrátila a obnovila stát i s Athéniným chrámem, účastnili se protiperského povstání a Fókajec Dionýsios byl vrchním velitelem neúspěšného loďstva u Ladé roku 494 (srov. pod piraterie a rok 349).

Fókais§ viz Miltó z Fókaie 

Klaudios Fókás z Marathónu§ ath. arch. 211+ 

Fókidés z Athén§ 364 (Ol.)

Fókión z Athén, gen. Fókióna§ 1. vojevůdce, 402, 376, 351, 349, 348, 341, 340, 338, 324, 322, 321, 318; 2. arch. 121; 3. z Melity, s. Aristokratův, gymnasiarchos na Délu, 167

Fókis, Fókové, země ve střední Helladě (původně zvaná Tithoreiá a Daulis)§ 1555, 1184, 595, 571, 556, 480, 458, 457, 450, 448, 431, 424, 421, 418, 395, 394, 375, 374, 371, 370, 356, 354, 351, 350, 347, 346, 340, 338, 323, 312, 300, 296, 292, 279, 228, 224, 233, 228, 220, 211, 210, 208, 198, 196, 191, 188, 174, 172, 147, 146, 86, 33-, 170+ 
Byli s ostatními „Acháji“ před Trojou, ale pastevecký kmen nikdy nevytvořil městské státy nebo jeden ústřední (model: Attika). Jsou známí hlavně díky Delfám, ale také jejich zhubitelem byl Apollón, protože mu brali majetek, posvátné pozemky a ve třetí válce svaté z votivních darů financovali své armády. Hellénové v dávnověku mysleli, že u Fóků ležel omfalos, pupek světa. O kultu fóckého prapředka viz roku 304. Hellénistickému Spolku Fóků/koinon tón Fókeón předsedal každoročně volený fókarchés, podřízenými úředníky, o jejichž kompetencích nevíme nic, byli artistéres. 

Fókylidés z Mílétu, básník§ 612, 600

Foligno, m. v dn. Umbrii§ 220

follis, "měšec", měděná ražba Diocletiánova, resp. měšec plný takových mincí (např. jednoho tisíce nummů), pův. bylo 12,5 follés do dénáriu, pak na čas 25; daň, zřejmě pozemkov᧠301+, 309+ a viz v přílohách pod Míry & váhy

Fóns, gen. Fonta, bůh pramenů, studánek§ 231

fontánália, svátek Fontův§ 231

A. Fontéius, znectěný voj. tribun§ 46

C. Fontéius Agrippa§ 1. 19+, o. no. 2; 2. s. no. 1, cos. suff. 58+, 69+  

C. Fontéius Capitó§ 1. cos. suff. 33; 2. cos. 12+, 22+; 3. cos. 59+   
Fontéius Capitó, praenomen nezn. (C.?)§ cos. 67+, 68+, 69+  

M. Fontéius§ 1. legát a praet., 91, 81, 78, 73, 69, s. no. 2; 2. legát, o. no. 1, 91, 69; 

P. Fontéius, plébej, který adoptoval roku 59 aristokrata P. Clódia Pulchra§ 60

Ti. Fontéius, legát§ 212, 211 

Forbás z Argu, k.§ 1587, 1575, 1551

Forbás z Athén§ 1. doživotní archón, 952, 921; 2. oikistés Elaiúntu v Thrákii, rukopisné Forboón, 670 

Forentum, m. v Lúkánii n. Ápúlii, dn. Forenza§ 317

Forli§ viz Bojové

fondy, finanční, podpůrné, nadační§ viz obilí, zásobování

Formiae, m. v Latiu, pozd. Mola di Gaeta, dn. Formia§ 338, 330, 188, 49, 43, 42, 40-, 65+ 

Formión z Akarnánie§ 1. proathénský politik, děd no. 2 a Karfinův, 336; 2. vnuk no. 1, b. n. bratranec Karfinův, bojovník u Chairóneie, 336

Formión z Athén§ 1. s. Asópiův, strat., 432 - 428; 2. arch. 396; 3. arch. 593; 4. jiný F. byl peripatetikem, s nímž se v Efesu n. na bíthýnském dvoru poznal Hannibal a měl ho za pitomce, 195  

Formión z Chersonésu na Tauridě, theóros§ 193

Formión z Krotónu, stratégos§ 540

Formis ze Sicílie, starý komický básník v Syrákúsách§ 500

Formiskos z Dýmy, s. Echesthenův, předák§ 115

fornix fabiánus, "(vítězný) oblouk" v Římě; srov. pod arcus§ 121

fornix Scípiónis§ 191

Foróneus z Argu, k.§ 1805, 1745   

Forónikon§ viz Argos

foros, lat. tribútum, daň, tribut, (členský) poplatek (v prvním délském spolku), viz také tribut§ 478, 378

Fortúna, bohyně; chrám F. jezdeckého stavu (F. equestris) v Římě§ 197, 181, 173, 81 (v Praeneste), 41 (v Antiu), 27-, 161+, 311+, 312+ (Řím)  

Fortúna Fortis, Udatná Štěstěna, první chrám zasvěcen Serviem Tulliem§ 293

Fortúna huiusce dieí§ vide Tyché

Fortúna muliebrium, řec. Tyché gynaikón, v Římě§ 487

Fortúna Prímigenia/Prvotní§ 204, 194, 81

Fortúna Redux, "Přivádějící zpět"§ 80+, 86+

Fortúnátius, šéf císařské finanční správy v Antiocheji§ 371+

Fortúnátus, proradný propuštěnec Antistia Vetera§ 65+

Forulum, "náměstíčko, díra", též "pertunsa petra/provrtaná skála", mí v umberském průsmyku Intercísa, dn. Forlu, průsmyk Furlo/Gola del Furlo§ 76+

forum, forum, ve městech náměstí, tržiště, na venkově ve významu městec (např. Fláminiův Městec):

forum Augustí, v Římě§ 2-, 23+ 

Forum Claudií (Augustí) Vallensium, dříve Octodúrum, sídel. m. Grajských a Poenínových Alp/Alpés Graiae et Poenínae, dn. Martigny v kantonu Valais/Wallis§ 15

Forum Cornélií, m. v Cisalpinské Gallii, dn. Imola; založena některým z Cornéliů za válek s Kelty§ 43

Forum Fláminií, m. u dn. Foligna v Umbrii§ 220, 253+ 

Forum Gallórum, mí. u Mutiny v Cispadánské Gallii (u dn. Modeny)§ 49, 43

forum holitórium, tj. zelinářský trh, Zelný trh v Římě, 295, 260, 258, 138; další tržní prostory na náměstích byly: f. bovárium či boárium, dobytčí trh (zde první gladiátorské zápasy 262, 220, jeho velký požár roku 192, pak zde umístěn bronzový býk/bós aereus přivezený z Aigíny; zastara tam stávala socha triumfujícího Hercula postavená prý Euandrem a opodál Numův Iánus), f. piscátórium, rybí trh, 179, f. cuppedinis, lahůdkářský trh, v Římě ale také bylo náměstí Gallů a Cizinců§ 295, 262, 225, 192, 181, 138

Forum Iúlií, řím. kol. C. Iúlia Caesara§ 432, 70, 48, 44, 43-, 18+, 40+, 69+   

Pro Caesarovy a Octaviánovy veterány 8. legie od roku asi 35, válečný přístav vedle Míséna a Ravenny do Vespasiána, dn. Fréjus v Provenci (nezaměňovat s F. I., pozd. hrabství Friaul v Benátsku, nebo s forem Iúlií, prvního císařského náměstí v Římě, s jehož úpravami se ovšem nezávisle na chodu dějin začalo již roku 54, kdy senát za šedesát milionů séstertiů začal náměstí rozšiřovat).

forum Iúlií, též Iúlium, Caesaris, v Římě vedle fora Rómána§ 54, 46-, 113+  

Forum Livií, dn. Forlì v Romagni§ 191 a viz Bojové

forum Nervae, stavěno Domitiánem, též zváno f. transitórium/průchozí§ 96+

Forum Popillií, osada v Lúkánii, dn. Polla v jižní Kampánii§ 132

forum Rómánum, hl. náměstí v Římě, zvané prostě Forum§ 716, 640, 616, 508, 503, 500, 497, 495, 492, 484, 473, 461, 451, 449, 439, 438, 362, 353, 306, 304, 282, 270, 255, 235, 229, 214, 210, 200, 195, 184, 178, 163, 148, 122, 102, 100, 99, 95, 91, 89, 87, 82, 79, 75, 70, 68, 63, 59 - 57, 55, 52, 48, 46, 44, 39, 36, 29, 7-, 6+, 10+, 28+, 64+, 66+, 69+, 70+, 217+        

forum suárium, Vepřové nám.§ 270+

Forum Terebónií, Trebónií, resp. Foron Thembrónion§ viz Abrittus

forum Tráiání§ 107+, 112+, 118+, 370+   

forum tránsitórium/Průchozí§ 222+

forum Vespasiání§ 75+

Forum Vessanum, obec polohy nezn. (Předalp. Gallie?)§ 142

Z řečniště republikánského Fora, rostra/zobce ukořistěných válečných lodí, politici oslovili c. deset až dvacet tisíc lidí, ale ne všichni řečníka slyšeli a viděli. Jeho hlas nebyl nijak zesilován a velká část shromáždění slyšela nejvýše některá slova. Rušit posluchače bylo snadné vysláním několika hlučících nebo dohadujících se mužů do davu, což byl častý prostředek politických protivníků řečníkových.

Forúnna§ viz Iamforina

Foscánus, nižší armádní velitel§ 371+

fossa Corbulónis, "Corbulónův kanál"§ 12-, 47+ 

Vodní dílo z roku c. 47+ vybudované mezi Rýnem a Maasou Cn. Domitiem Corbulónem o délce c. 35 kilometrů v dnešním NL, dodnes zčásti viditelné. Bylo v užívání do c. 275, kdy celý kraj vyvraždili Frankové.

fossa drúsiána, "kanál drúsovský"§ 12-, 16+, 70+  

Poloha dnes neznáma. Spojoval Rýn v deltě od Ostrova Batavů s jezerem Flevo, tedy zřejmě s dnešním IJsselmeer. Viz také rok 16+.

fossa graeca, snad odvodňovací kanál v mokřinách kdesi severně od Cúm§ 205

fossa régia, hraniční příkop mezi provincií Africa (vetus) a Numidií§ 146, 46, 25

fossa carolína§ viz pod 47+. Pro usnadnění armádní přepravy na východ za války s Avary, kterou spustil král Franků Karel Veliký roku 791, dal rok na to kopat jižně od Norimberka kanál z Rýna do Dunaje. Byl to největší podnik středověku v říčním stavebnictví, něm. Karlsgraben. Z řeky Schwäbischer Rezat z povodí Rýna do řeky Altmühl, přítoku Dunaje, dal kopat přes evropské rozvodí dvoukilometrový kanál o šířce asi pěti metrů. Dostavěn nebyl, úseky kanálu jsou dodnes patrné. Dataci potvrzují nálezy kůlů zarážených do břehů stavby na její zpevnění. Roku 795 vyvrátil Karel avarské centrum a o kanálu již není zmínek. V kraji byl v letech 1960-1992 vykopán a zprovozněn průplav mohučsko-dunajský/Main-Donau-Kanal; jeho předchůdcem byl v letech 1836-1846 kopaný Ludwig-Donau-Main-Kanal (opuštěn roku 1950). 

fossa, příkop s valem a silnicí napříč jižní Anglií, dn. Fosse Way§ 43+, 47+  

fotbal, kopan᧠viz hry

Fótínos, Fóteinos§ 1. viz Potheinos/Pothínus; 2. Fóteinos, Fótínos z Malé Galatie, biskup, 351+ 

Fótios z Cháonie, vojen. velitel§ 429 
Fótios, bibliofil a světec, jako patriarcha kónstantínopolský Fótios I. (zemřel 891  n. l. n. později)§ 405-, 138+ 

Fóxis z Meliteie, kondottiér§ 217

Foxos z Chalkidy, tyr.§ 600

Fraáspa (pl.), sídel. m. Médie Atropatény§ 36

Fraáta, Súsy§ viz tam
Fraátés ze Seleukeie na Eulaiu, archón§ 22+

Fraátés§ viz Arsakés XVIII. Fraátakés či Fraátés V.
Fraátés I.§ viz Arsakés V.
Fraátés II.§ viz Arsakés VII.
Fraátés III.§ viz Arsakés XII.
Fraátés IV.§ viz Arsakés XVI.
Fraátés V.§ viz Fraátakés

Fraátés, satrapa, zřejmě nikoli Arsakovec§ 35+ 

Fraátés, s. Fraáta IV. držený v Římě, králem se nestal§ 35+  

Fráda z Marguše, vůdce Gaumátových přívrženců§ 521
Fráda, Frá, m. v Drangiáně, Alexandreia Profthasiá n. jen Profthasiá/"Očekávání", dn. Farráh? v AFG§ 330
Fradašt z Orrhoény, dyn. n. satrapa, syn Gebar’úa (Gaubaruva/Gubaru, řec. Góbryás, nebo arab. Gabbár/Gábir?)§ 120, 115
Fradátés, bab. Ipradatu§ viz Autofradátés
Fradmón z Argu, gen. Fradmona, sochař§ 432

Fradmón z Getie n. Skythie, s. Rhemaxův§ 200

Fragiledus, vůdce části Sarmatů§ 358+

Franche-Comté§ viz pod Burgundové

Francie, novodobý stát§ před 6000 (1), 5999, 5000, 4000, 1300, 539, 350+ a viz pod Gallové a Germáni

Frankové, západogerm. kmenový svaz, salští a rípuárští§ 4+, 47+, 58+, 213+, 255+, 256+, 259+, 270+, 274+, 275+, 277+, 280+, 286+, 287+, 293+, 296+, 310+, 313+, 336+, 341+, 342+, 352+, 355 až 358+, 360+, 361+, 367+, 374+, 375+, 380+, 382+, 384+, 387 až 390+, 392+, 393+ a viz pod Germáni

Franz Josef I., habsb. císař§ 330+

Fraomarius, k. Bucinobantů, části Alamannů§ 372+, 373+ 

Fraornés či Fraortés z Médie, Fravartiš, bab. Parumartiš§ 1. o. Déioka II., 800, 708; 2. k., 653, 647, 644, 639, 630, 625; 3. usurpátor v Médii, 522, 521
Fraotés z Taxil§ viz Gondofarés

Frasaortés, satr. Persidy, s. Rheomithrův§ 362, 331, 326, 324
Frasiéridés z Thasu, o. Akératův§ 680

Frasikleidés z Athén§ 1. arch. 460; 2. arch. 371

Fratafernés n. Farismanés, satr. Parthie a Hyrkánie§ 329, 328, 325, 323

Fratafernés z Chorasmie, dyn.§ 328 

fratakové, per. frataraká n. fratakára, domorodí předáci/správci a velekněží zoroastrianismu v Persii/Fársu§ 141

frátrés arválés, Arválští bratři, římští kněží kultu úrody, plodnosti a zdaru jménem Dea Día/Jasná bohyně, nezaměňovat od Bona Dea§ 715, 14+, 89+, 101+, 105+

Jméno od polnosti určené k orbě/arvum. Kultovním centrem leželo mimo hradby v chrámu s posvátnou jeskyní na via campána obklopeném posvětným hájem, v němž bylo zakázáno požívat železa a železných nástrojů. O třídenní slavnosti ve druhé polovině května konány obřady s oběťmi, písněmi a tancem. Textům a rituálům údajně již na konci republiky nerozuměli. 

Kult reorganisoval a občerstvil Augustus a mezi arvály, původně volené, byli najmenováváni nyní členové principovy rodiny a příbuzenstva. Z let 14 až 241 zachována stovka fragmentů desek s usneseními bratří vykopané v několika etapách v chrámu Jasné bohyně, srov. k tomu roku 14+. Texty jsou soupisy kultovních úkonů prováděných za zdar principa, jeho rodiny a státu a tu a tam doplňují na chronografické informace. 

frátrie, nejstarší sdružení „lidu, dému“, neurozených, a jejich rodin, které nepatřily mezi eupatridy, tj. mezi rodovou aristokracii. Několik frátrií/frátriá n. frátrion, „bratrstev“, tvořilo fýlu.

Činnost fr. řídil její představený, frátriarchés. Členové spolupracovali při sklizních, konali společné kultovní úkony, měli své svatyně apod. 
V rámci f. fungovaly kultovní spolky jako thiasoi či menší orgeónes (obě organisující náboženské slavnosti, srov. lat. collégium). F. měly pravomoce soudní (basileus, kultovní „král“). záležitosti krevní msty, stád a pozemků ale spadaly pod soud „krále“ kmenového (kterých bylo původně v Attice čtyři). Viz pod Athény. V Delfách nápisně doložena frátrie Labyadů/Labyadai řídící se zákony státu a svými (stéla popsaná po všech stranách c. 400). Jejich usnesení určovalo pravidla a výdaje pro kultovní svátky, také pohřební výbavu příslušníka frátrie a průběh pohřbu: žádné nářky doma, až u hrobu (pohřeb do země), do hrobu si "fráterníci" pod pokutou padesáti drachem nakázali nedávat předměty za více než 35 drachem; srov. v indexu s. v. pohřeb. Pohřební zákony Iúlidy na Keu/nomoi peri tón katafthimenón zachované na nápisu asi o několik desetiletí starším povolovaly za zhruba stejných podmínek funerální náklady do tří set drachem. 

 

Frau Holle, pohádková postava, srov. s Hludanou a Holdou§ 200+

 

Fravartiš§ viz Fraornés, Fraortés

Flávius Fravitta, Fravitus, řec. Frabithos, tervinžských vůdce v řím. službách, mag. mílitum per Orientem§ 380+, 382+, 392+ 

Fraxinové, Fraxinští, lat. Fraxinensés, berb. kmen, snad předkové Berberů Aït Fraoussen v sev. DZ§ 228+

Fraxos z Naxu, manž. zbožné Níkandry§ 700

Frearoi, attický démos§ 524

Frederich, b. visigotského k. Theodericha II.§ 286+

Fregellae, m. v Latiu, dn. Ceprano§ 328, 321, 313, 208, 125

Fregenae, řec. Fregéna (také pl.), m. při dolním toku Tiberu na etruské straně, dn. Fregene, obec součástí Fiumicina§ 245

Freising, m. v Bavorech§ 1600

Fréjus, m. u Cannes, původně Forum Iúlií, viz tam§ 43

Frentánové, Frentánoi, Frentání, nárůdek příbuzný se Samnity sídlící na Jadranu§ 319, 304, 225, 217, 91 

Frentínum§ viz Castrum Frentínum

Fresidia Flóra, propuštěnkyně, manž. M. Caelia Philera§ 40

Friapatios§ viz Arsakés IV.

Friapités z Baktrie, o. Arsakův§ 250

Friaul§ viz Forum Iúlií

Frigidus, ř. ve Venetii, dn. asi Hubelj n. Vipava ve SLO, něm. Wippbach§ 389+, 392+, 393+ 

Friediger§ viz Fritigernus

Friedrich II. Pruský§ 1482

Frigeridus, dux/armádní velitel rodu germánského§ 376+

Fríkodémos z Oianthy, tyr., o. Filónův; jméno souvisí s fríkódés, "hrůzostrašný"§ 373

Friniátové, Friniátí, ligurský národ východně od Apennin v Cispadánské Gallii§ 187, 175 

Frísiové, Frísové (snad „se zdobenými vlasy“), lat. Frísií, řec. Frísioi, pozdější něm. země Friesen, Frísko, germ. národ v dn. NL a D§ 2000, 12-, 16+, 28+, 47+, 58+, 69+, 70+, 89+, 200+, 286+, 293+, 296+      

Užívali zprvu stejných výhod jako Batávové a sloužili hodně v římském vojsku. Daně platili říši ve formě hovězích kůží. Vyprovokováni ke vzpouře uštědřili legionářům tvrdou porážku, na niž Římané nijak neodpověděli, viz rok 28+. Roku 785 byli podrobeni Franky pod Karlem Velikým a pokřtěni, část unikla na území opuštěná Angly, kde ji však potkal stejný osud ve století desátém od Dánů.

Fritigernus, jeden z vůdců tervinžských, něm. Friediger§ 375+, 376+, 379 až 381+, 378+  

Fritigil, ka Markomannů§ 392+

Frixé, m. v Trifýlii§ 400 

Fronteinos, Frontínos§ viz M. Aurélios Kallifrón alias Fronteinos/Frontínos

Frontó z Cirty§ viz M. Cornélius F.

Frontón z Emesy, sofista, strýc Cassia Longína§ 200+

Frontónis, ses. Frontóna z Emesy, m. Cassia Longína§ 200+

frúmentárií§ viz policie

Frúmentios z Tyru, první biskup v Axumu, b. Aidesiův§ 356+

frúrarchos, velitel posádky/frúrá, mnohdy se širokou pravomocí civilní, někdy jen armádní velitel pevnosti, jindy celého přilehlého kraje, v hellénismu podléhající většinou přímo králi (nikoli stratégovi správní oblasti). Poslední výskyt doložen k roku 121+ u Arsakovců, kde je na papyru zmiňován jistý Ménarnaios jako frúrachos kai tón prótón protímómenón filón kai tón sómatofylakón, tedy též jako dvořan§ 454 a pass.

Frusinó, m. Herniků, dn. Frusinone§ 303 

 
Frygie, Frygiá, Frygové, země a národ v záp. části Anatolie, ass. Mušku/Musku, ale to je zřejmě přenesení starého označení jiného anatolského národa, Velká Frygie sousedila na východě s Kappadokií; srov. pod Pirindu a Brygové (lat. Bruges)§ 1650, 1555,1550, 1502, 1400, 1310, 1300, 1220, 1193, 1180, 1165, 1134, 1115, 1114, 1100, 885, 883, 765, 742, 717, 714, 709, 706, 696, 675, 651, 650, 572, 512, 499, 492, 481, 404, 396 - 394, 334, 340, 333, 330, 323 - 319, 313, 302, 301, 286, 285, 281, 268, 246, 223, 220, 212, 209, 190, 189, 160, 151, 133, 130, 129, 126, 121, 116, 102, 96, 89, 88, 85, 82, 81, 73, 59, 51, 27, 17-, 69+, 90+, 129+, 231+, 309+, 323+, 326+, 361+, 364+, 366+, 370+, 386+, 392+; po roce 223 viz i Pontos, Attalovci, Pergamos, Tróas atd.

Ta část thráckých Frygů, která zůstala v Evropě, viz pod Makedonie, byla označována za Bryges či Briges. Alfabétu převzali od Hellénů, není vyloučeno paralelní převzetí a uzpůsobení od Foiníčanů. Hellénům s Thráky dali Dionýsa a Velkou matku bohů Kybelu. Anatolští Fr. v klasickém starověku nijak nevynikli. Společensky nejvýše se dostal L. Domitius (II.) Alexander, správce v Africe prohlášený císařem v roku 309+, 311+ zajat a zardoušen.

Frygiá Epiktétos, „Nově dobytá F.“, pohraniční území mezi Bíthýnií a Frygií, obyvatelé Epiktéteis§ 184, 73 

Malá Frygie, Frygie na Helléspontu, Frygiá ef’ Helléspontó legomené§ 675, 559, 546, 522, 512, 420, 416, 368, 355, 340, 334, 328, 323 - 321, 319, 315, 310 - 309, 302, 301, 275, 253, 250, 241, 216, 188, 96, 73; viz dále pod Bíthýnie

Frygios, ř. v Lýdii nezn. polohy§ 190

Fryné alias Mnésareté z Thespií, dc. Epikleova, hetéra (f. - „ropucha, želva“)§ 415, 350, 322 a viz pod sex, ženy a hostiny

Frynové, Frynoi, národ sousedící v Tárímské pánvi s Číňany a Tochary§ 235, 155

Frynichos z Arábie n. Bíthýnie, sofista§ 170+

Frynichos z Athén§ 1. 540, 511, 494, 476, 470 a viz s. v. tragédie, tragik, s. Polyfradmonův (n. Minyrův n. Chorokleův), o. Polyfradmonův, ž. Thespidův; 2. s. Melanthův, tragik a komponista bojových tanců, viz s. v. tragédie; 3. 429, komik; 4. 412, 411, stratégos; 5. arch. 337, 336 

Frýnis z Lakedaimonu, perioikos ve velitelské fci§ 413

Frynón z Athén, gen. Frynóna§ 1. 636 (Ol.), 670, 620, 607; 2. 348 

Fthíá, jméno épeirských královen, gen. Fthíe:§
Fthíá I. alias Fila, d. Menóna Thessalského, m. Pyrrha I.§ 319, 317
Fthíá II., dc. Olympiady II., manž. Démétria II. Makedonského, m. Filippa V.§ 239, 237, 235

Fthíá, Fthíótis, Fthíótové, země a m. na jihu Thessalie, obývaná Achaji, též Achaiové/Hellénes z Fthíe§ 1555, 1520, 1124, 700, 595, 480, 426, 413, 394, 364, 356, 346, 343, 302, 293, 196 a viz s. v. Hellas 

Fu, milenka císaře Jüana, m. Liou Kchanga, bába císaře Aje§ 49, 7

Fu Čchen z Čou, ministr§ 637

Fu Čchung/Fu Chong, posl. císař Dřív. Čchinů§ 350+

Fu Chao/Fu Hao, kněžka a bojovná manželka císaře Wu Tinga§ 1760

Fu Chung/Fu Hong z Ti, rod. jm. Pchu Chung/Pu Hong, generál, zakladatel dynastie Dřívějších Čchinů§ 325+, 350+

Fu-jan/Fuyan, jeskyně v okr. Tao-sienu v prov. Chu-nan§ před 6000 (1)

Fu-si/Fuxi, čín. mýth. císař§ 3000, 2737 

Fu Sia/Xia z Čchengu, velmož§ 680

Fu Šeng, císař Dř. Čchinů, s. Fu Ťiena§ 350+

Fu Šou/Fu Shou, milenka a císařovna Sienova§ 220+ 

Fu Šuo, ministr Wu Tinga ze Šangů§ 1760

Fu Ťien/Jian, císař státu Dřívější Čchin/Qin§ 350+, 372+

Fu Ťien/Jian (jiný akcent), císař Dřívějších Čchinů§ 350+

Fu-čchaj z Wu, k., v pinyinu Fuchai, s. nebo b. Che-lua§ 514, 496, 473

Fu-ču-lej Žuo-ti/Fuzhuleiruodi, s. Chu-chan-jea, chán Hunů, rodným jménem Tiao-tchao Žuo-ti/Diaotao Ruodi§ 53, 20 

Fúcinské jezero, lacus Fúcinus, it. Lago di Celano a později opět L. Fucino§ 89, 46-, 40+, 52+ 

Největší kdysi ve střední Itálii a třetí vůbec, na jeho břehu stávala metropole Marsů Marruvium. Rybnaté jezero se často vylévalo z břehů a několikrát bylo vysušováno: Božský Iulius o tom uvažoval, Claudius práce zahájil, hladinu snížil Hadrianus, ale teprve roku 1862 najal římský bankéř Alessandro Torlonia jistého švýcarského inženýra, aby definitivně jezero odvodnil pomocí 21 metrů širokého a 6,3 kilometrů dlouhého kanálu. Roku 1875 bylo jezero kompletně vysušeno a využito na polnosti; viz pod Marsové a hry.

Fudži, kultovní sopka v Japonsku§ 286

Fu-kaj/Fugai, b. Che-lua z Wu§ 514

Fúfétia§ viz Gaia Taracia 

Fufidius z Arpina, movitý rytíř, přítel Ciceronův§ 43

Q. Fuficius Cornútus§ cos. suff. 147+ 

L. Fufidius Pollió§ cos. ord. 166+ 

C. Fuficius Fangó, správce provincie África Nova a Vetus§ 42, 41

C. Fufius Cita, rytíř, armádní zásobovač v Galliích§ 52

C. Fufius Geminus§ 1. Octaviánův legát, 35, cos. suff. 2; 2. manž. Mútilie Prisky, cos. ord. 29+ 

Q. Fufius Calénus§ viz pod Fúrius (tak dle hellén. nápisu)

fugália, régifugium, svátek útěku krále z Říma§ 303+

Fugifulae, Fagifulae, m. v Lúkánii, dn. lokalita Sta Maria a Faifoli v obci Montagano v regionu Molise§ 214

Fulbové, západoafr. kmenový svaz§ viz Garama

Fulcínia, manž. C. Maria, m. vojevůdce C. Maria§ 156

C. Fulcínius, zavražděný vyslanec§ 438

L. Fulcínius Trió§ cos. suff. 30+, 35+ 

Fulda, ř. v Hessensku§ 235+

Fullofaudés, velitel jednotek v Británii§ 367+

Fulvia, řec. Foluia, milenka catilínovce Q. Curia§ 63

Fulvia, dc. M. Fulvia Bambalióna a Sempronie, manž. P. Clodia Pulchra, C. Scribonia Curiona a M. Antónia, první Římanka portrétovaná na mincích§ 129, 53, 52, 44, 42 - 40, 30, 26, 2-

Fulvia, šlechtična vyznávající júdaimus§ 19+ 

Fulvia Pia, m. imperátora L. Septimia Sevéra§ 31+, 193+   

Fulvia Paulína§ viz Paulína

Fulvia Plautilla§ viz Públia Fulvia Plautilla

A. Fulvius, celé jméno neznáme§ 1. senátor, o. č. 2, 63; 2. s. předešlého, catilinovec, popraven otcem, 63

§ 63Q. Fulvius, předčasně nastoupil kněžský úřad (v sedmnácti), s. Marka F., jinak neznámý§ 180

L. Fulvius Aemiliánus§ cos. ord. 244+ 

Fulvius Aspriánus, životopisec císařů§ 217+

M. Fulvius Bambalió ("Žvanil, Kokta"), manž. Semprónie, dc. C. Semprónia Tuditána, o. Fulvie§ 129

Cn. Fulvius Centimalus/Centumalus§ cos. 229, 228 

Q. Fulvius Centimalus§ dict. 240

Cn. Fulvius Centimalus Maximus§ 1. dict. 263; 2. s. cos. 229, padl roku 210 u Herdónie, cos. 211, 210

L. Fulvius Curvus§ cos. 322

M. Fulvius Curvus Paetínus§ cos. suff. 305

Fulvius Diogeniánus, konsulár a praef. Urbí§ 204+, 222+ 

Fulvius Lippínus, celé jméno neznáme, velkochovatel, průkopník§ 50 a viz s. v. kuchyně (2)

C. Fulvius Flaccus§ legát 211

C. Fulvius Flaccus§ 136, cos. 134

Cn. Fulvius Flaccus, b. Q. Flakka, cos. 237 etc.§ praet. 212

L. Fulvius Flaccus, b. M. Fulvia a censora a cos. Q. Fulvia Flakka, no. 2§ 578, 174

M. Fulvius Flaccus§ 1. cos. 264 (možné i Q.?), duumvir 271; 2. 133, v komisi na přidělování půdy 129, cos. 125, 124, 122, 121, 57; 3. bratr Q. Fulvia, no. 2, 181

P. Fulvius Flaccus, žalobce§ 131

Q. Fulvius Flaccus§ 1. praet. urb. 215; 212, 211; cos. v letech 237, 224, 212 a 209, dict. 231 a 210, 207, b. Cn. Fulvia Flakka; 2. syn předešlého a bratr L. a M. Fulvia, no. 3, manž. Sulpicie a o. L. Manlia Acidína Fulviána daného k adopci, 578, 186, praet. 182, 181, cos. v letech 180, 179, censor 174, 173, vítěz nad Ligury a Keltibéry; 3. manž. Sulpicie, dc. Ser. Sulpicia Patercula, 114 

Ser. Fulvius Flaccus§ 295, cos. 135

L. Fulvius Gavisius Aemiliánus/n. Numisius Aemiliánus§ cos. ord. 249+ (někdy za Sevéra Alexandra byl cos. suff.) 

M. Fulvius Gilló§ cos. suff. 76+

Q. Fulvius Gilló Bittius Proculus§ cos. suff. 99+ 

T. (?) Fulvius Macriánus (I.), o. usurpátora, manž. Iúnie§ 259 - 261+ 

T. Fulvius Macriánus (II.), s. předešlého, usurpátor§ 259 - 261+ 

T. Fulvius Iúnius Quiétus, b. Macriána (II.), usurpátor§ 260+, 261+ 

Cn. Fulvius Máximus Centumalus§ cos. 298

M. Fulvius Nóbilior, b. cos. Q. Fulvia Flakka, voj. tribun§ 180

M. Fulvius Nóbilior, s. A. Fulvia Nóbiliora, catilinovský spiklenec§ 64, 63

Q. Fulvius Nóbilior§ cos. 153, cens. 136

A. Fulvius Nóbilior, senátor a synovrah§ 63

M. Fulvius Paetínus Nóbilior§ 1. s. Markův, vnuk Serviův, 193, 190, cos. 189, 181, cens. 179; 2. cos. 159, 158; 3. cos. 299

Ser. Fulvius Paetínus Nóbilior§ cos. 255

C. Fulvius Pius§ cos. ord. 238+ 

C. Fulvius Plautiánus, příbuzný a přítel príncipa Sevéra, manž. Horténsie, o. Plautia Horténsiána, praef. praet.§ 31+, 193+, 201 až 206+, cos. ord. 203+, 211+, 212+, 217+, 240+       

C. Fulvius Plautius Horténsiánus, s. praef. Plautiána§ 205+

M. Fulvius Rúfus (?) Iotapiánus§ viz Iotapiánus, usurpátor

L. Fulvius [...] C. Bruttius Praeséns Min[...] Laberius Máximus Pompéius L[...] Valéns Cornélius Proculus [...] Aquílius Veiénto vulgó C. Bruttius Praeséns§ viz pod C. Bruttius Praeséns 

Funan, stát. útvar v jihových. Asii s centrem na jihu VN§ 175-, 192+ 
Fundí, m. v Latiu, dn. Fondi§ 342, 338, 330, 316, 188, 58
C. Fundánius Fundulus§ tr. pl. 249, 244, cos. 243

L. Fundánius Lamia Aeliánus§ cos. ord. 116+ 

M. Fundánius Fundulus, aedil pl.§ 213

M. Fundánius, tr. pl.§ 195

L. Fúnisulánus Vettoniánus, legát§ 87+

Furát§ viz Eufrátés

Furia, Furiae, Mstitelky zločinů§ viz Erínýs

Fúria Sabínia Tranquillína, d. C. Fúria Sabínia Tímésithea, manž. Gordiána III.§ 240+

Fúrius (celé jméno neznáme)§ 1. legát, 73; 2. centurió, 63; 3. velitel likvidační čety Antóniovy, 43  

P. Fúrius, tr. pl.§ 100

Fúrius Anthiánus, právník§ 211+

C. Fúrius, duumvir§ 178, 170 

L. Fúrius, praetor§ 318

Ser. Fúrius, legát§ 478

A. Fúrius Antiás, básník§ 50

M. Fúrius Bibáculus, neóterik§ 50

Q. Fúrius Calénus (tak veden Hellény) n. Q. Fufius Calénus§ 1. 59, 48, 47, cos. 47, 43, 41, 40; 2. s. no. 1, 47, 40

M. Fúrius Camillus, triumfátor§ interrex v letech 396, 391 a 389, dict. v letech 396, 390, 389, 388, 368, 367; 438, 398, 396, 394, 392, 386, 385, 364, 46, 17+ 
M. Fúrius Camillus, cos. 8+, procos. Afriky 17§ 364, cos 8+, 17+, 20+, 38+   

Jako druhý v rodu a poslední byl roku 17+ obdařen triumfátorskými odznaky za vítězství nad berberským brigantem Tacfarinou (nikoli však již triumfem, který tehdy už byl vyhrazen pouze pro principovu rodinu). O významu slova c. viz tam. Synem tohoto M. Furia Camilla byl vedle stejnojmenného prvorozeného syna ještě L. Arruntius Camillus Scríboniánus, který se roku 42+ pokusil povstat proti Claudiovi, viz. Jeho sestrou byla Lívia Medullína, s níž byl od roku 8+ zasnouben Claudius, zemřevši v den svatby.

L. Fúrius Camillus§ 344, dict. v letech 350, 349 a 345, cos. v letech 349, 338 a 325; nebo zde běží o dvě různé osoby (?)

M. Fúrius Crassipés, praet. pro Gallii§ 187

Fúrius Crassipés, celé jméno neznáme, manž. Tullie, dc. Ciceronovy§ 45

Fúrius Scríboniánus, snad M. Fúrius Camillus Scríboniánus, s. pučisty L. Arruntia Camilla Scríboniána§ 52+

Fúrius Celsus, legát§ 228+

Fúrius Dionýsius Philocalus§ viz Dionýsius

Agr. Fúrius Fúsus§ cos. 446

Sp. Fúrius Fúsus§ cos. 481

Fúrius Leptínus, první rytíř/jezdec v roli gladiátora§ 46

L. Fúrius Medullínus§ 1. cos. 474; 2. cos. v letech 413 a 409

P. Fúrius Medullínus Fúsus§ cos. 472

S. Fúrius Medullínus Fúsus§ cos. 488

Sp. Fúrius Medullínus Fúsus§ cos. v letech 464 a 453

C. Fúrius Pácillus§ 1. 412; 2. cos. 251

C. Fúrius Pácillus Fúsus§ cos. 441, cens. 435

L. Fúrius Philus§ cos. 136

P. Fúrius Philus§ 1. cos. 223, cens. 215; 2. praet. 171

Fúrius Placidus, praef. praet.§ 337+

L. Fúrius Purpurió/Purpureó (gen. Purpurióna)§ praet. 200, legát 199, cos. 196

C. Fúrius Sabínius Aquila Tímésitheus, praef. Urbí§ 238+, 240+, 242+, 243+ 

T. Fúrius Victorínus, praef. praet.§ 138+, 168+ 

C. Furnius, legát Augustův§ 35, 24, 19, cos. 17

Furnius, celé jméno neznáme, milenec Claudie Pulchry§ 24+  

Furtius, k. Quádů§ 169+

Fu-su, pinyin Fusu, z dynastie Čchin, s. Š'-chuang-tiho§ 221, 210, 207

futhark§ viz rúna

Fu Ťie-c'/Fu Jiezi, diplomat císaře Wu a atentátník§ 128

 

Fu-ťien/Fujian, jihočínská provincie§ 112 

Fyé z Paiánie, „Figura“ zvaná též Thratta, dc. Sókratova, prý vysoké a krásné postavy, květinářka, stefanopólé, prodavačka věnců, hetéra; možná, že byla Thrákyní z dému Kollytos§ 552

fygadothérás, gen. - théry, lovec lidí na útěku, lovec hlav za odměnu, instituce, která dodnes existuje ve Spojených státech§ 323 - 321

Fygela (pl.)§ viz Pygela 

Fylaké, m. n. pevnost v Molossii polohy nezn.§ 168

Fylakeia, mí. u Tegeje§ 233

Fylakion, hetairá, přítelkyně Stratokleova§ 307

Fylakopi, novořec. psáno Fylakópé, archeolog. lokalita na Mélu§ 1800

Fýlarchos z Athén, historik§ 255, 250 a viz s. v. dějepisci (1) 

fýlarchos§ 1. představitel fýly (např. v Attice), lat. tribúnus; 2. řec. označení pro klanového, rodového předáka, např. u arabských beduinů emíra (fýlarchés dynastés v Orrhoéné).

Fylax, rhétór§ 100+

Fýlé, průsmyk a pevnost severně od Athén v attické části pohraničního pohoří s Boiótií jménem Parnés (gen. Parnéthu)§ 404, 239, 211  

fýlé, fýly v Attice, v Élidě a jinde, srov. i tribus. U Dórů tvořily kmen fýly tři (Dymanés, Hylleis a Pamfýloi; srov pod Dórové a Hellas), u Iónů čtyři (Geleontes, Hoplétes, Argadeis a Aigikoreis; srov. tamtéž). Fýly se skládaly z frátrií, viz pod Athény§ 700, 594, 508, 470

Fyleás z Messénie, strat.§ 724

Fyllidás§ viz Filliadás

Fyllis, kojná/nútríx, řec. tithéné Domitiánova§ 96+

Fýrínos z Gomf v Thessalii, poslední domácí tágos Thessalů§ 179

FYROM, Former Yugoslav Republic of Macedonia, oficiální mezinárodní název Spojených národů v letech 1991-2019 pro sporný novodobý státní útvar, před rokem 1946 srbská oblast horního Vardaru; též slovanská či skopská Makedonie, od roku 2019 Rep. Severní Makedonie§ 217

Fýromachos z Athén, též Pyromachos, sochař a malíř§ 230 a viz s. v. sochaři 

Fysiologos, anonymní spisek alegoricky podávající křesť. léčitelství§ 200+

Fyska, m. v Mygdonii, polohy dn. neznámé§ 800

Fyskón, gen. Fyskóna§ viz Ptolemaios VII.

Fytios z Athén, s. Pamfilův, navrhovatel zákona§ 287

Fytón z Rhegia, strat.§ 387

Fyxion, mí nezn. polohy v Élidě§ 217