Ṭ = T

Ta, wezír z ramesseovské éry§ 1320

Ta Ameču, manž. wezíra Ahmosea v Osmnácté dyn.§ 1504

Ta Čchin/Da Qin§ viz Řím, římská říše

Ta' Ħaġrat, megalit. komplex na Maltě§ 5600

Ta seti, jméno 1. hornoegypt. nomu se sídlem v Elefantíně§ 2283

Ta-tchung/Datong, m. v prov. Šan-si§ 386+

Ta Ťi/Daji, manželka císaře Čou ze Šang§ 1122

Taa, Tao, k. Sedmnácté dyn. Seqenienre, Seqenenre, Seqeni-en-Re/Seqen-en-Re, Hor Chajem-Waset (Taa snad hypokoristikon z Džehuti-aa)§ 1600, 1577, 1368, 1304   

 

Táb-šár-Aššur, majordomus/masennu a stavitel§ 717 (limmu) a cf. s. v. limmu 

Tabai (pl.), m. v Gabiéně v Persidě, též Gabai, dn. Isfahán/Esfahán§ 164
Tabai (pl.), m. ve Velké Frygii, později v Kárii na hranicích k Pisidii, obyvatelé Tabénoi, dn. Kale v TR§ 189, 166, 88, 84  
Tabal, Tabalu, ass. Bít Burutaš, hebr. Tubal, část Kappadokie; srov. řec. Tibaranové, Tibarenové (ztotožňovaní s Chalyby), chetit. konfederační stát, pro Římany podroben L. Licinius Lucullus§ 1200, 1114, 1111, 1000, 850, 837, 836, 834, 830, 810, 788, 783, 765, 738, 740, 713, 706, 705, 696, 679, 675, 665, 606, 51
Tabalos, perský satrapa Lýdie, zřejmě nikoli osobní jméno, viz předešlé heslo§ 546, 545
Tabasco, mexický spolk. stát§ 1800

 

Tabennésis, Tabennésos, Tabennési, Tabennisi, Tabenna, o. na Nilu v Thébaidě s prvním koinobijským klášterem§ 305+, 325+ 

Tabernae, "baráky, tržní boudy, hospody", dn. Rheinzabern v Porýní-Falci/Rheinland Pfalz§ 356+

 

Tagbačové, řec. Taugast, čín. Tchuo-pa/Tuoba, nomádi z dn. Mandžuska, náleželi mezi Sienpije, předky Mongolů a asi též Turků§ 200-, 386+

 

Tabit z Itabalcha, churrit. dyn.§ 1815

Tabiti§ viz pod Kimmeriové

tablettes albertini, podle editora právnických textů z vandalské éry v Numidii§ 87

 

Tabnit§ viz Tennés

Tábór, har T., bibl. řec. & lat. Thabór, řec. též Atabyrion/Itabyrion, bibl. č. Tábor, h. a pevnost/m. v Galilaji§ 1253, 218, 55
tábor, vojenský, ležení, slovo převzaté do češtiny z hebr.§ viz legie

tábor, internační, koncentrační/soustřeďovací t., oplocené prostory pro internaci civilního obyvatelstva starý věk neznal. Nicméně první násilnou deportaci obyvatel spáchal urský král Šú-Sîn a pro přesunuté obyvatele Simanu postavil ležení či stanové město kdesi v Sumeru, viz k tomu rok 2039. Obrat koncentrační tábor se zřejmě poprvé objevil roku 1895 ve španělsko-kubánské válce. Nicméně jistou německou stopu má. Guvernér ostrova gen. Valeriano Weyler-Nicolau (zemřel 1930 v Madridu) měl totiž pruského otce. Pro usnadnění operací proti povstalcům soustředil na čtyři sta tisíc Kubánců za ohrady, z nichž odhadem čtvrtina zahynula: jeho vynález na "ochranu" civilistů se nazýval campos de reconcentración, "soustřeďovací tábory". Na Filipínách v nepřímé návaznosti války, ve válce americko-filipínské (1899 - 1902), je doloženo „soustřeďování“ nepřátelských obyvatel na určitém prostoru.

V anglo-búrské válce (1899 – 1902) byly v Jižní Africe „soustřeďovací“ tábory zřizovány z rozkazu gen. Herberta Kitchenera od roku 1900 britskou správou pro rodiny búrských farmářů. Zemřelo v nich na 27 tisíc žen a dětí; ikona britského imperialismu šla ke dnu roku 1916 po nárazu křižníku Hampshire na německou minu. V Německu poprvé užil slova koncentrační tábor v úřední listině kancléř kníže von Bülow 11. prosince 1904.

Anglických zkušeností Němci použili při potlačování povstání Hererů v Jihozápadní Africe (od roku 1990 Namibie). Odtud se nápad se „soustředěním“ protivné části populace na malém prostoru dostal do bolševického Ruska a od Stalina do Hitlerova Německa, kde ho nacisté použili pro obludně konstruovanou genocidu Židů nemající v historii obdoby.

Tabraka, Thabraka, m. na moři v Numidii, dn. arab. Tabarqa v TN§ 375+

Tabríz, m. v Íránu§ 714

tabu, nepřekročitelný zvyklostní zákaz§ 5000

Tabúa z Qedaru, arab. ka. v Dúmě§ 689
tabula bantína osca§ 100

tabula bembina, podle učeného kardinála Bemba (✝︎1547), fragment bronz. desky se dvěma zákony a jiná kultovní s egypt. motivy, též zvána ménsa ísiaca§ 123

tabula Contrebiensis, Botorrita§ 87

tabula Peutingeriána, mapový „atlas“ snad ze 3. - 4. st. n. l., původně složený ze 12 perg. listů map od Atlantiku po Indii, mapově zpracovávající údaje římských itinerářů§ 63
tabulae Dolabellae§ 18+

tabulae Iguvinae§ = Iguvium

Tabúr-Damu, d. Irib-Damua, manž. Išar-Damua§ 2500

Tabúr-chattum, d. Amar-Suenova, provdána do Chamazi§ 2048  

 

Tacfarinas§ viz Takfarinas

 

Tacitus, senátorský historik§ viz Cornélius T.

Tacitus, imperátor§ viz M. Claudius Tacitus

 

Taddin-Ištar z Uru, d. Amara-Suena Urského§ 2048

Tadmór, Tadmur§ viz Palmýra

Tadrárt Akákús, poh. v Libyi§ 5999

 

Tadu-Chepa, Tadu-Chepat, Tadu-Cheba z Mitanni, d. Tušrattova, manž. Amenohotepa III.§ 1417, 1380, 1379

Taduchepa z Chattuše§ viz Daduchepa 

 

Tádžikistán, novodobý středoasijský stát§ 5500, 4000, 3500, 536, 328, 200, 55  

 

Tadžima, jap. provincie§ 33

Tadžima Mori, jap. generál§ 70+  

 

Taere, ses. a manž. Pedieseho, náčelníka Maů§ 730

 

Tafiové, Tafios, Tafioi, o. Tafos§ viz Téleboiové a piraterie 

Taforalt, arab. Táfúgált, Grotte des Pigeons, jeskyně v MA§ před 6000 (1; 18.000)

 

Tagar, ost. v Jeniseji u Minusinska v Chakasii§ 2500

tágos, volené spolkové kníže Thessalů, vrchní velitel, jeho úřad tágeia, tágie (od tattó, seřadit k boji, srov. „šikovatel“)§ 374, 369, 342, 195 - 179 

Tagos, lat. Tagus, ř. v Hispániích, dn. Tajo/Tejo v E a P§ 220, 211, 193, 185, 137, 78, 61-, 104+

Tagu z Gatu, dyn.§ 1365 

Taharqa/Taharka z Egypta, trůnním jménem Chu-Nefertem-Re k. núbijské dynastie, řec. Tarkos, Tarakos, ass. Tarku, hebr. Tyrháká, syn Pianchiho§ 720, 695, 690, 666, 664, 655, 600  
T. manželka Ušanachuru padla do assyrského zajetí i s harémem. O nálezu jeho nejjižněji umístěné sochy viz pod Senkamanisken.
Tahiti, o. v Polynésii§ 4000

Tahut§ viz Medínat Hábu 

 

Tachat (I.), d. Ramessea II., ses. a manž. Merneptahova§ 1237, 1223, 1217 

Tachat (II.), manž. Setiho II.§ 1217   

Tacheta, Ta-net-cheta, manž. Ahmosea II., m. Psammteka III.§ 526

Tachfnés z Egypta, jméno v hebr. podání, řec. Thekeminas, Thafiné, lat. Tafnes, manž. Hadada Edomského§ 1005

Tachchi z Elamu. o. Cahhiho§ 1125

Tachiš-atili, Dachiš-atili z Azuchinnum, k.§ 2292

 

Tachós z Egypta I., eg. Džed-Hor, o. Nektaneba I.§ 380 
Tachós II., s. Nektaneba I., k., řec. Tachós, Taós, Thamos n. Teós, eg. osob. jméno Džed-Hor, Džedho neboli Džed-Hor-setep-en-ini-heret, jako král Iri-maat-en-Re, Hor Chaj-em-maat-sechem-taui§ 363, 361, 360

Tachsi, bibl. asi Tachaš, řec. Tochos, lat. Thaas, syr. země snad severně od Damašku§ 1448, 1446, 1317  

 

Tachuit z Egypta, manž. Psammeticha II.§ 720

Tachurwailiš, voják palácové gardy v Chattuši, s. Zurův, pučista a k.§ 1530, 1500  

Tachyris§ viz Dahšúr

 

Tagai, m. na východě Médie, dn. Táq v IR§ 209

 

Taidi, residence churrit. králů, dn. mezi Cizre a Diyarbakırem v TR§ 1300

 

Taifalové, germ. n. sarmatský národ§ 248+, 272+, 331+, 358+, 377+, 380+ a viz pod Germáni a Gotové

Taimúthés z Memfidy, eg. Taimhotep (f.), manž. kněze Psenptaie/Pašerienptaha§ 80

 

Tainaron, mys a m. v Lakónii s jeskyní s cestou do podsvětí a chrámem Poseidóna Asfala/Opatrného n. Bezpečného, v římské době se přístav jmenoval Kainúpolis/Kainé polis (nikdy však nebylo "polis", ale členem koina tón Eleutherolakónón), později Matapan, dn. opět Ténaron/Tinaron§ 648, 469, 432, 333, 332, 325, 324, 322, 303, 195, 69, 42, 31 
Tainové, šp. Taínos, rozlezlý nárůdek po Karibiku z arawackého kmenového svazu, viz§ 500

Tajta z Palistin, dyn., manž. Kupapije, asi identický s hebr. Tó'ú, Tó'j; dva dynastové§ 990, 950  

 

Taj/Dai, území a stát na severu staré Číny§ 228, 222, 180

Taj/Dai, b. císaře Sianga§ 637

Taj z Weje, vévoda§ 660

Taj-fang/Daifang, čín. správní oblast v Koreji§ 105

Taj-kuo/Daiguo, stát Tabgačů na severu Číny§ 386+

tajemník, sekretář§ viz písař a císař

Tajj, kmenový svaz v Jemenu, předkové Šammarů§ 115+

Tajmá, Tejmá, oása v Nadždu na severu Arábie (dn. v KSA), řec. též Thaima, bab. Tém᧠1191, 549, 540, 160, 65-, 356+ viz také pod Arábie

Tajmu z Nabatie§ 1. tjmw, o. Zajda a 'Abd-'Algy, 5+; 2. o. ministra Syllaia/Šullaje, 9 

Ta-Jüan/Dayuan, Dawan, čín. "Velcí Iónové", nezn. hellénské království v Baktrii, podle jiného výkladu království na území Sogdiány se sídelním m. v Kuej-šanu/Guishan, dn. Chodžent/Chudžant v Tádžikistánu, Alexandreia Eschaté§ 128, 105

 

Takarkori, mí v poh. Tadrárt Akákús v LAR§ 5999

Take-hani-jasu-hiko, jap. generál, manž. Ata-bimy§ 98

Takeči no Sukune, ministr Seimua a Čúaie, japonského císaře§ 130+, 200+, 278+    

 

Takelot, jméno eg. k. XXII. a XXIII. dynastie:§
Takelot I., k. Dvacáté druhé dyn. Hedžcheperre-setepenre§ 945, 924, 889, 874

Takelot II., Takelot-meri-Amun, Hedž-cheper-Re-setep-en-Re(sa-Iset-nečer-heqa-Waset), Hor Ka-nechet-chaj-em-Waset, s. Nimlota II., o. Šešonka III. a Osorkona (III.)§ 945, 874, 850, 825, 770, 764  
Takelot III., User-maat-Re-setep-en-Amun, Hor Wadž-taui§ 825, 770, 745 
Takelot IV., User-maat-Re-setep-en-Amun§ 770
Takelot, velekněz Amunův v Thébách, syn Nimlotův§ 825 (?), 770

Takelot, velekněz Ptahův v Memfidě§ 874 

Takfarinas, lat. Tacfarinas, Tikfarin, numidský/berberský povstalec a lupič rodu musulamijského, viz též pod Garamantové§ 364, 6+, 8+, 10+, 14+, 17+ , 20+, 24+, 41+, 44+, 374+

 

Takil-ilissu, Muttakkil-ilissu z Malgia, s. Ištarán-asûa, amor. dyn.§ 1797       

Takiné, Takina, Tagena, Gazena (?)m. na fryžsko-pisidském pomezí, u dn. Yarışlı v TR§ 129

 

Takrítain na Tigridu, pevnost, pozd. aram. Birtha (srov. tam), dn. Tikrít/Takrít v IRQ, rodiště arabského válečníka Saláha ad-Dína/Saladina a iráckého diktátora Saddáma Husajna§ 615
Do 14. století sídlili v městě představení křesťanských jakobitů.

Taku z Nuchašše, dyn.§ 1471, 1360

Takuchli/Takuchlinu z Ugaritu, vyslanec v Chattuši§ 1370

Takupšarri z Nuchašše, dyn.§ 1360

Takuwa z Neji, dyn.§ 1370, 1360  

 

tal, tall, arab. "pahorek"§ viz tell

Talabriga, lat. Caesarobriga, m. Vettónů, dn. Talavera de la Reina v E§ 137

talanton, váha, váhy, odtud název váhové jednotky a peněžní, lat. talentum, viz v přílohách s. v. míry a váhy. Přes novozákonní význam svěřeného majetku/zboží od 16. století ve významu nadání, vlohy. 

Talas, ř. v Kyrgyzstánu a Kazachstánu, novodobé jméno, srov. Taras§ 36

Talassió§ viz Thalassó

Talaura (pl.), m. s pevností v M. Armenii, dn. Turhal v TR; Talaury mohou být identické s Gaziúrami, královskou residencí zaniklou asi v posledních desetiletích př. n. l., srov. tam§ 71, 67

talayoty, talaioty§ viz kultura talayotská

 

Talawa, Dalawa§ viz Tlós

 

Talchatum, m. nezn. polohy na severu Mesopotamie n. v Kappadokii§ 2292

 

Talmi-Šarruma z Chattuše, k. v Chalpě, dř. čteno Rimi-šarma§ 1370, 1320, 1300 

Talmu-š[arri]/Rí-mu-[uš]? z Aššuru, dyn.§ 1736

Talmi-Tešup z Karchemiše, k., chet. údělný dyn.§ 1250, 1230, 1210, 1180    

 

Talpuš-atili, Talpuzatili, z Nagaru, churrit. dyn.§ 2191

 

Talta§ viz Dalta

 

Talthybios z Mykén, herold Agamemnonův a hérós ve Spartě§ 491, 430

 

Talyšové, národ u Kaspiku§ viz Kadúsiové

 

Talzu z Kizzuwatny, k.§ 1525

 

Tam pà ling, "Opičí jeskyně", archeolog. lokalita na severu Laosu§ pravěk (2) 

 

Taman, poloostr. naproti východ. Krymu, jméno není antické§ 600

Támár z Israéle, řec. Thémar, lat. Thamar, d. Dáwídova§ 990

 

Tamassos, m. na stř. Kypru§ 709, 361, 332  

Tambora, sopka na indonéském o. Sumbawa§ 1700

 

Tambrax, gen. Tambraku, neopevněný královský palác v Hyrkánii polohy neznámé§ 209

 

Tamesis, Tamesa, dn. Thames, č. Temže, ř. v Anglii§ 54, 39+, 43+, 255+  

Tamfana, germ. bohyně, jménem nejstarší doložen᧠14+

 

tamiás, v hellénském světě finanční úředník - pokladník, resp. ministr financí, řec. ekvivalent lat. quaestor; v obou případech byl úřad vždy losovaný či volený a bez výjimky kolektivní.

Tamiči, generál tennóa Nintokua§ 343+

 

Tamilové, Tamilákam/Tamilsko, stát Tamilnádu, hell. Dymiriké, Lymiriké, angl. Tamil Nadu, země a národ v již. Indii, viz také Drávidové§ 1800, 321, 245, 175, 101, 59, 22
Byli v kontaktu s hellénskými a římskými obchodníky a mořeplavci. Plavili se na Sokotru a do egyptských přístavů na Rudém moři, viz pod objevy. Tamilákam je označení pro indický subkontinent jižně od Čennaí/Madrásu a členil se původně na tři kmenová teritoria: Čérové na Malabarském pobřeží a ve vnitrozemí, Čolové v okolí Thandžávúru a kolem dolního toku řeky Káveri (podle nich Koromandelské pobřeží, "království Čolů") a Pándjové v okolí dn. Madurai. Všichni žili v matrilineárních společnosti. Za Britů Madráská presidencie.

tamkáru§ viz pod banky

 

Tammarítu z Elamu, k., s. Urtakův (možná jména dvou králů, viz rok 653)§ 663, 653, 651, 649, 646

Tammarítu z Elamu, s. Teummanův§ 653  

Tamn᧠viz Timna' 

 

Tamós z Egypta, insurgent proti Králi§ 400, 385

Tamós z Egypta, Kýrův nauarchos§ 401 

L. Tampius Fláviánus, legát§ 69+

 

Tamsapor, per. Tam-šabur, velitel na západní perské hranici za Šápúra II.§ 356+, 358+, 359+  

 

Tâmtu z Déru§ viz Abba

 

Tamudu§ viz Thamúdové

Tamusin, kor. Damusin z Kogurja, k.§ 37

 

Tamynai, "do Tamyn", m. u Eretrie na Euboji§ 349

Tamyrás§ viz Damúrás

Tamyris§ viz Tomyris

 

Tan/Dan z Čou, b. Wuův, vévoda z Čou a císař. regent§ 1122

Tan-Ruchuratiš/Ruchurater II., k. Elamu§ 1520

Tan-Uli z Elamu, sukkal Elamu a Simaški, pak sukkalmach§ 1698, 1655 

 

Tánagra (sg.), m. v Boiótii§ 559, 550, 525, 457, 426, 424, 413, 377, 373, 333, 316, 200, 197, 90, 57
Jiná T. byla v Persidě, viz tam.

Tanach, židovské svaté spisy, jako Starý zákon zahrnuty křesťany do bible§ 1448

Tanais, ř. ve Skythii, gen. Tanaidu, dn. Don v Rusku§ před 6000 (1), 775, 600, 500, 329, 250, 72, 1-, 65+, 69+, 134+, 272+, 375+     
Tanais, klérúchie na Donu, dn. Nedvigovka n. Taganrog§ 48

Tanaquil z Tarquinií, manž. Dámaráta z Korinthu, m. římského k. L. Tarquinia Priska§ 640

 

Tanaucius Isfalangius, praef. Urbí§ 361+

 

Tandája z Qirbitu, k.§ 664

 

Tandamané, ass.§ = Tanwét-amani

Tandža, Tanger§ viz Tingé, Tingi

tanec, tanečníci§ viz ceny, cenové relace, hudba, hostiny apod.

Taneid-amani§ = Tanwet-amani

Tanet-sepeh, d. Psúsenna II. z Dvacáté první dyn§ 955

Tanet-sepeh, manž. Nimlota, m. Šošenqa I.§ 945 

 

Tanganika, angl. Tanganyika, novověké jméno země a jezera ve východní Africe, dn. součást Tanzanie, federativního státu Tanganiky (původ. Německá Východní Afrika) a Zanzibaru (předtím arab. sultanát pod britským protektorátem)§ pravěk (1), před 6000 (1), 117

Tangínos, keltibérský lapka§ 141

 

Tangun, Tan-gun, angl. přepis Dangun, korej. božské stvoření§ 2333, 1050 

 

Tangutové, čín. Tang-siang/Dangxiang, pastevecký lid na sz. Číny po dn. Vnitřní Mongolsko, zničeni Čingischánovými Mongoly§ 140+

 

Tanid-amani, Tanjidamani, z Kúše, k., manž. Nawidemaky§ 80

 

Tanis, gen. Tany, eg. Džanet, obyvatel řec. Tanítés, tanítikos, č. tanský, m. ve východní Deltě, ass. Si'nu/Sánu, bibl. Zoan, dn. Sán al-Hagar al-Kiblijá, pův. sídel. m. 14. nomu, hl. m. Egypta za XXI. a XXII. dynastie od c. 1080 do 720, sev. od Avaridy/Per-Ramesse, z jehož kamene postaveno§ 1730, 1304, 1095, 1085, 1075, 1065, 995, 975, 955, 945, 924, 889, 874, 850, 825, 818, 770, 764, 758, 745, 730, 671, 238  

Tanit, púnská lidužravá bohyně, manž. Ba'alova, ochranný kult Karthága, řec. obvykle Úraniá, lat. Dea Caelestis/Nebeská bohyně n. Iúnó Caelestis§ 218+, 272+, 362+  

Tanités, eg. nomos§ 285

 

Tannánu z Elamu, armádní velitel§ 703

Tannétum, řec. Tannétos, ves v Popádí, dn. Taneto v Emilii-Romagni§ 218 

 

Tanruchu'atter, Tanchurater, Tan-Ruchuratir ze Simaški, k. Elamu, manž. Mekubi, s. Indattu-Inšušiannakův§ 2030, 2028, 1977, 1942, 1935    

 

Tantalos z Frygie n. Lýdie, o. Pelopův a Niobin§ 1400

Tantalos, s. Patrokleův, spartský frúrarchos§ 424

 

Tanuh (nabat.), Tanúch (arab.), řec. Thanúénoi, Tanúchové, silný arabský kmenový svaz v dn. SYR, IRQ, JOR a KSA, řec. a lat. autory zahrnováni pod Sarakény, jedna jejich odnož žije dodnes v horách Libanonu§ 250+, 270+, 325+, 377+, 382+ a viz pod Arabové

Původně kočovali na jihu Arábie v Jemenu, c. 150+ v oblasti Bahrajnu a po zániku Palmýry se uchytili v Syrii. 

 

Tanúpis z Euergetidy, gen. Panúpie, dc. Theópiova, hospodsk᧠132

 

Tanusia, věrná manž. T. Vínia§ 43

Tanusius Geminus, historik§ 50

Tanutamun§ viz Tanwét-amani

Tanuwa z Chattuše, chetit. armádní pohlavár§ 1525

 

Tanwét-amani, ass. Tandamane, syn Taharky, k.§ 664, 663, 661, 655

Tanyoxarkés z Persie, s. Kýrův§ 530

 

Tanzanie§ viz Tanganyika

Tao/Dao§ 1. císař čín., 520; 2. vládce státu Ťin, 637

Tao-sien/Daoxian, okr. v prov. Chu-nan§ před 6000 (1)

Tao-te ťing, veršovaná sbírka filosofických názorů o provázanosti přírody jediným principem/tao, autorem prý Žlutý císař/Chuang-ti popř. Lao-c´, viz; škola tao-te ťia, taoismus, viz čínská filosofie a srov. pod Žluté turbany§ 2637, 520, 300, 180, 141-, 220+ 

Taormina§ viz Tauromenion

Tapae, mí/pevnost u dn. vsi Bucova na jihu Sedmihrad v RO§ 87+, 88+, 101+  

 

Tapalazanauli, Tapalazanuwali z Arzawy, s. Uchcha-zitův§ 1326, 1325 

 

Taparura§ viz Thaenae

 

Tapešenese, manž. velekněze Anchefensechmeta, m. Šedsunefertema§ 945

 

Taposíris, m. v Deltě§ viz Búsíris

 

Tappan-Darach z Urbila, churrit. dyn.§ 2078

 

Tappašanda, anatol. m. n. země nezn. polohy§ 1650

 

Tappútí-Bélet-ekallim z Aššuru, n. Tappútí-Ninegal, voňavkářka/chemička§ 1235

 

Táprobané§ viz Cejlon

Tapúriá, Tapýriá, Tapúrové, Tagúrové, země a íránský národ na jižním břehu Kaspického moře§ § 330, 328, 200, 171

Jméno Tapúrů bývá spojováno s Tochary. Muslimové zemi nazvali Tabaristán. Hellénové tradovali, že Tapúrové jsou natolik oddáni vinnému kultu, že se dokonce vínem natírají jako olejem/aleimma, aleimmata. 

Taqiš-Gula, učenec a písař Abí-Ešucha§ 3200

 

Tar-Tešup, eg. Terteseb z Chatti, vyslanec§ 1284

 

Tar[x]dunni z Lullubi, k.§ 2292 

 

Tarabosteseové, řec. piloforoi, lat. pilleátí, ‘ti, co nosí klobouky’, dácká šlechta§ 60

Gaia Taracia alias Fúfétia, vestálka, snad z Tarquinia, řec. Tarkyniá, mia tón Hestiadón§ 438

 

Tar'am-Agade, Tarám-Agade, Tar'am-Akade z Akkadu, d. Narám-Sînova, provdána do Urkeše§ 2292, 2199 

Tarám-Šulgi z Uru, d. Šulgiho, manž. Šuddu-bániho z Pašime§ 2078 

Tarám-Uram z Mári, manž. Šulgiho Urského§ 2096  

 

Taras, m. na řece Talas na jihu KZ při hranicích s Kyrgyzstánem, novodobý název§ 36

Tarás (gen. Tarantu), lat. Tarentum, dn. Taranto, m. v Kalabrii (o posunu názvu v novověku viz tam)§ 769, 706, 520, 514, 477, 473, 443, 431, 414, 397, 396, 393, 390 - 388, 380, 370, 360, 352, 346, 338, 334, 325, 321, 319, 314, 303, 300, 295, 284, 281 - 278, 276 - 272, 264, 262, 250, 225, 220, 216, 215, 213, 209, 208, 178, 149, 130, 122, 89, 85, 81, 75, 47, 38 - 36, 29-, 1+, 382+ 

Od roku 123 řím. Colónia Neptúnia, ale ještě na začátku císařství převládal hellénský živel a město prosperovalo. Roku 927 n. l. zničeno Saracény, obnoveno a řečtinu vrátil do města východořímský císař Níkéforos Fókas roku 967. Roku 1063 dobyto Normanem Robertem Guiscardem (nezaměňovat Tarentský záliv s Otrantským průlivem: dn. Otranto, řec. Derento, je staré municipium Hydrús, Hydrúntum, jižněji ve starověké Kalabrii/dn. Puglia, na jejím východním pobřeží).

Jak vši dopomohly k založení města: Sparťan Falanthos ze společenské vrstvy Partheniů, to jest těch, kteří se narodili ze Sparťanek, jejichž muži válčili v Messénii, z nemanželského sexu, se rozhodl založit s částí svého klanu osadu kdesi na Západě. K tomu obdržel z Delf věštbu, že místa pro založení apoikie se mu dostane tam, kde zaprší z jasné oblohy (aithra, aithriá). Již cestou do Itálie ho potkala nehoda na moři, ale ztroskotance zachránil delfín. V Itálii sice měl válečné štěstí, ale místo pro svou osadu nemohl dlouho nalézt. Celý nešťastný polehával jednoho dne roku 706 na mořském břehu.

Jeho věrná manželka, která ho doprovázela až sem, mu vzala hlavu do klína, a světe div se, začala mu vybírat z vlasů vši. Nad společným osudem jí vytryskly slzy - a Falanthos byl spokojený: žena se totiž jmenovala Aithrá (tj. průzračnost). Město a řeku pojmenovali kolonisté podle héróa jménem Tarás, syna Poseidónova.

Tarent, byl jedinou osadou Spartských na Západě. Falanthos získal většinu půdy nové osady na barbarech. Později byl z Tarentu vyhnán, zemřel a je pochován v Brundisiu, řec. Brentesion. Partheniové byli společenskou vrstvou tvořenou těmi, kteří se narodili jako nemanželské děti Sparťanů v poli. Protože nebyli spokojeni s rozdělením pozemků v dobyté Messénii po I. válce messénské (viz rok 724), pokusili se ve Spartě o puč, který se nezdařil. Proto museli opustit zemi. Pozoruhodná je rovněž skutečnost, že k životnímu stylu končícího 8. století patřily vši.

V nejlepších dobách postavili Tarentští do pole třicet tisíc mužů pěchoty, tři tisíce jezdců a k tomu tisíc elitních zvaných, "jízdní velitelé", hipparchoi. Na základě jisté věštby, "aby drželi při sobě", měli Tarentští hřbitov v hradbách města. 

Tarentum, podzemní kultovní místo v Římě na Martově poli§ 313+ a viz pod Bohové a jejich svátky x.  

Taranza (pl.), lesnatá lokalita v okolí Sard§ 213

Taraši-nakacu-hiko, tennó, posmrt. jménem Čúai§ 190+, 200+ 

Tarautás§ viz pod Caracalla

Taraunítis§ viz Tariúni

Táravá, m. v Persidě§ 521

Tarbellové, lat. Tarbellí, aquitánský lid se sídelní osadou Aqua Tarbellicae, dn. Dax§ 56

Tarbos, vůdce jakýchsi Germánů vniknuvších do Dákie (Victualů?)§ 167+

 

Tarent(um)§ viz Tarás

Targašnalli z Chapally, k.§ 1325

Targélios z Mylas, s. Peldimiův§ 361

targúm(a)§ viz Septuáginta

Tarchunaradu z Země kolem Šechy, usurpátor§ 1250

Tarchundaradu z Arzawy, Tarchuntaradu, Tarchunda-Radu, k.§ 1417, 1408, 1382, 1370 a srov. Tarkondários

Tarchunta-zalma z Chattuše, chetit. velmož§ 1352

Tarchulara z Gurgumu, k.§ 955, 743, 740, 738 
Tarchunta, luwij. bůh počasí, chet. Tarchuna/Tarchunna, churrit. Teššub/Tešub, dř. čteno: Tattaš, v hellénismu Zeus Olbios§ 1460 a viz theoforní jména

Tarchunazi z Melidu, k.§ 1111, 712

Tarchuntašša, m. a země kdesi ve střed. Anatolii již. od Chattuše, asi západní Kilikie§ 1300, 1290, 1288, 1220, 1200, 1180    

Tarib-Damu z Ebly, d. Irkab-Damua§ 2500

 

Taríbum, manž. Lugal-ezeny, velmoži éry Maništúšuovy§ 2307

 

Taríchaia (pl.), "místo na nakládání ryb do soli", osada na Genezaretském jezeru severně od Tiberiady. Jméno je hellénistické, jinak osada známa jako "Věž", Magdal, Magdala (aram.), Migdal/Migdol (hebr.) a odtud al-Madždal (arab.), srov. postavu z Ježíšova mýthu jménem Mariá hé Magdaléné§ 67+ a viz pod Iésús, Palestína a křesťanství 

 

Tarim, Tárím, vysychající ř. a pánev v poušti Taklamakan pod Ťian-šanem v dn. čín. autonomní oblasti Sin-ťiang/čín. Východní Turkestán, viz též pod Tocharové§ 177, 155, 139, 68, 55-, 57+, 88+, 350+   
Tariria z Urartu, manž. Menuova§ 811

Tariúni, část Armenie, řec. Taraunítis§ 772
L. Tarius Rúfus, Octaviánův vojevůdce, praefectus classis a milionář§ 31, 19, cos. suff. 16

Tarkašnawaš z Miry, k.§ 1250

Tarkondários§ srov. Tarchundaradu z Arzawy, viz Kastór Tarkondários
Tarkondareus§ viz Iatroklés z Mylas

Tarkondimotos, kiličtí dynastové:§
Tarkondimotos I. Filantónios, s. Stratóna z Kastabal§ 64, 51, 44, 41, 31
Tarkondimotos II. Filopatór, s. předešlého§ 31, 30-, 17+ 
Tarkondimotos III. Filopatór, s. předešlého, event. totožní?§ 30-, 17+ 
Tarkos, Tarku§ = Taharka

Tarnip, Tarnib, m. v Pochábúří nezn. polohy§ 1830

Tarniša§ viz Troiá, Tróas  

 

taro§ 4000

Tarpéia, skála na Capitólu v Římě (rúpés tarpéia n. saxum tarpéium), pův. s pevností, kterou Sabínům zradila stejnojmenná dcera velitele pevnosti Sp. Tarpéia, podle jedné verse vestálka; srov. pod Capitólium§ 746, 733, 616, 384, 276, 130, 123, 91, 86, 85, 39-, 16+, 33+  
Sp. Tarpéius Montánus Capitólínus§ cos. 454, 448

Tarquinia, sestra k. L. Taquinia II. Superba, manž. M. Iunia, m. L. Iunia Bruta§ 542, 534, 510
Tarquinií, m. v Etrúrii, etr. asi Tarchna, dn. Tarquinia; přístavem T. byly Graviscae n. Gravisca s hellénským emporiem a s Afrodítiným chrámem a společným chrámem Démétry a Héry, středověké Cencelle a Corneto§ 1100, 640, 539, 509, 508, 501, 398, 358, 356, 353, 351, 308, 216, 212, 183, 87  

První etr. sídliště spojené v město v osmém století, kolem roku 700 první mohylové hroby. Ze sedmého století doložen Rutile Hipukrates, po otci Hellén, po matce Etrusk. Pradědem Etruska jménem Lars Pulenas byl Hellén (Creices, Graecus). S Démarátem Korinthským a jeho rodinou přišli sochaři z hlíny (terrakota). Jednoho ze synů vychoval hellénsky, druhého etrusky. Stal se z něho Tarquinius Priscus, římský král.
L. Tarquinius I. Priscus, řec. Tarkynios ho Presbyteros, pátý k. Římanů, syn Démaráta Korinthského uprchlého z vlasti před samovládci a žijícího v Tarquiniích§ 769, 716, 640, 616, 600, 598, 585, 578, 542, 509 - 506, 503, 54+ 
Historiografie popletla Tarquiniovo jméno jako Lucumo či řec. Lúkúmón (-ona) záměnou Lucia za kněžský či panovnický titul. S manž. Tanaquil měli čtyři děti: Tarquinia, manž. k. Servia Tullia a jejich d. Tullia byla manž. Arrúnta a později L. Tarquinia II., L. Tarquinius II. Superbus, Tarquinia, manž. M. Iúnia Bruta a Arrúns, jehož manž. byla Tullia ml., d. Servia Tullia.
L. Tarquinius II. Superbus/řec. Tarkynios ho Hyperéfanos, sedmý a poslední k. Římanů, etr. Tarchunies Rumach§ 716, 542, 534, 529, 510, 509, 507, 506, 501 - 498, 496, 495, 466, 460, 105, 41+ 
S manž. Tullií, d. krále Servia Tullia měl tři děti: Tita, Arrúnta a Sexta, k. v Gabiích, díky jehož násilí na Lucretii přišel o královládu.
Arrúns Tarquinius§ 1. s. Tarquinia I. Priska, 578, 542; 2. s. Tarquinia II. Superba 542, 529, 510, 509; 3. vulgo Égerius, synovec L. Tarquinia Priska, o. L. Tarquinia Collatína, 510 
T. Tarquinius, nejstarší s. Tarquinia Superba§ 542, 529, 510, 499
L. Tarquinius, mag. equ.§ 458

S. Tarquinius, syn Tarquinia Superba, zprznitel Lucrétie, manž. Tarquinia Collatína§ 542, 529, 510, 504, 499, 498, 496 
L. Tarquinius Collatínus, manž. Lucrétie, s. Arrúnta Tarquinia vulgo Égeria; o přízvisku viz Collatia§ 510, cos. 509

M. Tarquinius z Laurenta, b. P., možná syn Collatínův (?)§ 500

P. Tarquinius z Laurenta, b. M.§ 500

Tarquinius Priscus, senátor a udavač§ 53+

C. Tarquitius Priscus, legát Sertoriův§ 72   

Tarracína nebo Tarracínae§ = Anxur
Tarracius Bassus, praef. Urbí§ 361+

Tarracó, Colónia Iúlia Victríx, správní středisko Hispánie Tarrakónské, řec. Tarakón, č. gen. Tarrakóny, dn. Tarragona v Katalánii jižně od Barcelony; srov. Hispánia Tarracónénsis§ 218, 217, 211 - 206, 197, 181, 109, 49, 27, 25-, 110+, 123+, 259+  

Tarrha, m. na již. pobřeží Kréty, dn. v katastru vsi Aja Rumeli§ 120+

 

P. Tarrúténius Paternus/Taruttiénus, Márkův tajemník a praef. praet., dtto za Commoda§ 167+, 180+, 182+, 185+

L. Tarrutius§ viz L. Tarutius   

 

Tarsa z Thrákie, velmož§ 26+

 

Tarséion, nezn. mí asi na jihu Ibérie n. na severu Afriky§ 348 a viz pod Mastia

 

Tarsisi§ 677

Ass. označení nezn. země ztotožňované v novověku s bibl. Taršíš a to s Tartéssem na západu Středomoří, popř. se Sardinií n. Etrusky, popř. Karthágem a možná nejednodušeji s kilickým Tarsem. Možný je též písařův omyl [mát tar-si (ki?)?]

 

Tarsos, sídelní m. Kilikie na ř. Kythnos/Kydnos, chet. Tarša, ass. Tarku, srov. s Tarsisi a Taršíš, za Antiocha IV. Antiocheia tú Kydnú, od Pompeia jako Tarsus sídlem římské provincie/eparchie, za Caesara krátce Iúliúpolis, dn. Tarsus na Pamuku, lokalita Gözlükule, v TR§ 3500, 1180, 833, 696, 333, 302, 286, 281, 230, 169, 150, 137, 75, 51, 47, 41-, 20+, 44+, 72+, 175+, 257+, 259+, 276+, 303+, 305+, 313+, 333+, 355+, 361+, 363+, 365+, 373+, 378+      

Taršíš, hebr.§ viz Tarsisi a srov. pod Tartéssos a Tarsos

tartánu§ viz turtánu
Tartara, ř. v severní Mesopotamii, dn. Wádí Tharthár, č. Sarsár, v IRQ§ 885 

Tartaros, hluboké podsvětí, vězení Títánů, obludy v něm§ 190
Tartéssové, předibérský n. keltibérský národ v dn. Andalusii, jehož potomci byli římskému světu známi jako Turdetánové, viz§ 216

Tartéssos, m. u Gád na stejnojmenné ř., hebr. snad Taršíš (?), tato později nazývána Baitis, Baetis, dn. Guadalquivir§ 700, 635, 600, 539, 236, 216 a srov. s Tarsisi 

Taru wang, kor. Daru, k. korejského státu Pekče§ 18
Taruchšuš z Chattuše, král. posel§ 1530

Tarusátové, lat. Tarusátés, kelt. (?, ibér.) národ v Aquítánii§ 56
L. Tarutius Firmánus, mathematik a astrolog, první skládal v Římě horoskopy§ 769 a viz pod Řím

Tarxien, megalit. komplex na Maltě§ 5600

 

Tarzu§ = Tarsos

Ta-sia§ viz Baktra

Tasciovánus, kn. britských Catuvellaunů, o. snad Epatikkův a Cunobelínův/Kynobellínův§ 54, 5+ 

Tasgetius, kr. Karnútů§ 57, 54

Tasiakés, perský satrapa egyptský, též Sauakés n. Sabakés§ 335, 333

Tásílí nádžar, fr. Tassili n'Ajjer, pohoří na alžírské Sahaře§ před 6000 (2)

Tasios z Rhoxolánie, k.§ 110

Tešacheper, d. Osorkona II., božská manželka Amunova§ 874

Tašendchons, Ta-šend-Chons, manž. Osorkona I., m. Takelota I.§ 889

Tašepenbastet, Ta-šepen-Bastet, d. Šošenqa I.§ 945

 

Tašchinija, Tišchinija, churrit. m. snad na severu Syrie§ 1650

 

taška, střešní, daň z ní§ 43

 

Tašlultum, "Unesená", manž. Šarrukéna Akkadského, m. Encheduanny, Rímuše a Maništíšua§ 2316

 

Tašmétu-šarrat z Assyrie, manž. Sîn-achché-eríby§ 705

Tašmi-šarri§ viz Tudchalijaš III.

Tašmi-Šarruma§ viz Muršiliš II.

 

Taštyk, archeolog. lokalita v Krasnojarském kraji§ 2500  

 

Táta z Elamu, k., možné číst též Tári, Tár§ 2550

Táta z Elamu, sukkalmach§ 1605, 1580

Tata z Afrodisiady v Kárii, dc. Diodórova, euergetka§ 150+    

 

Tataři, čín. Severní Ťi (?), srov. pod Ťi; pozd. Ta-ta§ 637, 538, 426, 408, 296

Tatenen, egypt. chthonický kult, součást theofor. jmen§ 338

Tater, Tader, ř. na jz. Španěl, dn. Seguro§ 228

Tati, manž. Šešiho, k. Patnácté n. Šestnácté dyn.§ 1786

Ta-ťi/Daji, mí bitvy v Číně§ 607

Tatia, manž. Numy Pompilia, dc. k. T. Tatia z Cur§ 746, 715 

Tatiános Assyrios, "Assyřan", uč. řečnictví a ideolog křesťanství, ž. Iústínův§ 165+

Tatiános, křesť. terorista§ 361+

Tatiánus§ viz Q. Flávius Tatiánus/Flávius Eutolmius Tatiánus s. v. Eutolmius 

Tatius Andronícus§ cos. 310+  

T. Tatius ze Sabínska, k. v Curách a c. 751 – 746 spolukrál Rómulův v Římě/soustátí, o. jednoho syna a Tatie, manž. Numy Pompília, prabáby rodu Tatiů§ 746, 733, 715, 509

Tatry, pohoří v karpatském oblouku na slovensko-polském pomezí§ 170+

Tattanu, hebr. Tatnaj, řec. Thanthanai, lat. Tatannai, satrapa Syrie/Eber nári§ 521

C. Tattius Máximus, praef. praet.§ 138+

 

Taucheira (pl.)§ = Arsinoé v Kýrénaice

Taui, Tavi, manž. král. písaře za Osmnácté dyn.§ 1425

Taulantiové, Taulantioi, Taulantiá, illyrský (a asi) delmatský kmenový svaz a země kolem Apollónie a Epidamnu§ 627, 400, 393, 385, 344, 335, 317, 314, 307, 312, 282, 272, 167, 158, 33 

Taunus, poh. ve střed. Německu§ 50+

 

Tauraunitové, Tauraunités, lid v Armenii§ 59+

 

Taurasia, 1. viz Tauriskové; 2. Taurasia (pl. n.), n. Taurasia Cisauna, dn. Taurasi u Beneventa, 298, 180

taurília§ viz lúdí taurií

Taurinové§ 218, 115 

Jejich sídelním m. byla Taurasia, roku 218 zničena Hannibalem, pozdější Augústa Taurinórum a Tauriní, dn. Torino, Turín, hl. m. Piemontu a Savojského knížectví a království, v letech (1859) 1961 - 1865 hl. m. Italského království. Lidová etymologie odvozuje jméno města od italského torino, býček. Linguisté ho spojují s keltským výrazem pro hory, tau. Nejstaršími známými obyvateli v této oblasti byli Tauriskové, zřejmě součást většího alpského keltského národa s centrem v Nóriku, jak Římané nazývali větší část dnešního Rakouska, viz zde níže.  

Minulost severozápadní Itálie s ostatním Apenninským poloostrovem dlouho nijak přímo nesouvisela. Římany byla oblast kolonisována, to jest dobyta a pacifikována, až za Augusta, kdy z vojenského tábora vznikla osada Augústa Taurinórum, lidově později podle národa Tauríní. Taurínové byli podle všeho západní odnoží Taurisků smíšenou s Ligury.

Od 5. století byl celý kraj ostrogotský, později langobardský a franský. Od 11. století náležela oblast zvaná Piemont Savojsku a od roku 1563 se Turín stal hlavním městem vévodství, jehož sídlem se stal namísto savojského Chambéry; po spojení se Sardinií o dvě staletí později sídelním městem království Sardinie.

Po spojení Itálie se Turín jako sídlo savojského rodu stal roku 1861 prvním hlavním městem Italského království. Roku 1860 savojský rod přišel o Savojsko s Nizzou ve prospěch Francie. Roku 1865 Turín Italům nahradila Florencie, od roku 1870 Řím.

Taurínus§ 1. celé jméno neznáme, usurpátor, 222+; 2. comes Africae, 344+ 

Taurión z Makedonie, vojevůdce§ 221, 220, 218, 217, 213, 198
Tauris, země obývaná Taury, skythským kmenem, jižní a záp. část Krymu, později Římané nazývali obyvatelstvo na sever od Krymu Tauroskythy; viz Bosporos Kimmerijský, Tauridský
Tauris, Taurícola, o. na Jadranu, it. Torcola, dn. Šćedro v HR§ 47

Tauriskové, Taurínové, keltský alpský národ n. kmenový svaz v Nóriku, viz také tam, v dn. Rakousku a Slovinsku, kde jejich největší osadou byl Nauportus/řec. Naupontos§ 225, 218, 129, 115, 113, 35, 33 

Zaměňováni bývají s ligurskými či liguro-keltskými Tauríny, podle všeho západní odnože Taurusků, viz zde výše. Na jejich území, nedaleko prý Aquileie, se nacházel důl na velmi čisté zlato. Když se do místa nahrnuli lidé z Itálie, klesla prý cena kovu v celé Itálii již během dvou měsíců o třetinu. Tak je prý Tauriskové vyhnali a těžili si zlato sami. Do jaké doby údaj spadá, nevíme (Polybios). 

Tauriskos z Trall, b. Apollóniův, sochař§ 150

taurobolion, taurobolium, oběť býka např. v Kybelině kultu§ 364+

 

Tauroention, Taurois, osada Massilských u Toulonu, dn. Tarento§ 600

Tauromenion, m. na vých. Sicílii, 902 - 1078 arab. Muezzíjá, dn. Taormina§ 394, 392, 358, 356, 345, 310, 288, 278, 275, 263, 132, 56, 36

Taurón, s. Machatův, b. satrapy indického Filippa a Harpalův§ 393, 331

 

Tauros z Bérýtu, platónik§ viz L. Calvénus Taurus 

Tauros, pohoří mezi Kilikií a Kappadokií, ve starověku počítáno od Kárie a Lykie až po Armenii a severní Mesopotamii, dn. Toros Dağları v TR, někdy až po Pamír; Akkady zváno "Stříbrné hory"§ před 6000 (2), 2600, 2346, 1998, 1650, 1590, 1500, 1165, 695, 557, 331, 311, 286, 280, 246, 242, 225, 223, 220, 216, 209, 190, 189, 188, 181, 175, 92, 78, 69, 51, 39-, 35+, 53+, 62+, 175+, 193+, 214+, 217+, 378+      

Pohoří dělilo západní část Seleukovské říše na "Asii před a za Taurem", Asia entos tú Taurú & A. ektos tú Taurú, lat. intrá Taurum & citrá Taurum, moderněCistaurie.

Tauroskythové, označení pro barbarskou populaci v Tauridě a okolí, Sarmaty n. Germány§ 143+

 

Taurosthenés z Chalkidy, kondottier, b. Kalliův§ 349

 

Taurové, národ na Tauridě§ 775, 110 a viz Bosporos Kimmerský

 

Flávius Taurus, praef. praet. Italiae§ 341+, 357+, 360+, 361+, cos. 361+ a srov. s Fláviem Palladiem Rutíliem Taurem Aemiliánem vulgo Palladiem 

 

Taús, kněžka v Memfidě, dvojče ses. jménem Thaués§ 163

Tausius, tungerský voják príncipovy osobní stráže, vrah Pertinákův§ 193+

Tausret, Tawosret, Tewosret, Twosret, plným jménem Ta-useret-merit-en-Mut, d. asi Merneptahova, manž. Setiho II., ka-regentka, poslední z vladařů Devatenácté dyn., trůnním jménem Sat-Ra-merit-en-Amun§ 3054, 1504, 1223, 1210, 1205  

 

Tautalos, též Tautamos, vůdce Lúsítánců§ 139

 

Tavium (lat.), řec. Tauion, m. za ř. Halys v Galatii§ 276

Tavola di Polcevera§ 117

 

Ta-wan§ viz Ferghana
Tawosret, Tewosret§ viz Tausret, manž. Setiho II., ka-regentka§ 3054, 1504 

Tawagalawaš z Achchíjawy, k.; hellénské jméno Eteoklés?§ 1288

Tawannanna, Tawananna z Chatti, d. PU.šarrumy, jméno se stalo titulem chet. královen§ 1700, 1650, 1525, 1360

Tawannanna§ viz Malnigal     

 

Taxila (pl.), indické m. (Takkasilá, sanskr. Takšašilá/Taksasilá), jedno z center Gandháry, dnes u Ráwalpindi/Ráwalpindí v sev. Paňdžábu v PAK§ 600, 328 – 326, 273, 185, 180, 115, 20+ 

R. znamená „vesnice Ráwalů“, asketických joginů, starý Gadžipur či Gadžnípur, sídel. m. kmene/národa Bhatti. Za válek diadochů Taxily obsadil Čandragupta a Ašóka zde vládl Gandháře, srov. tam, jako guvernér svého otce Bindusáry. Bohatou minulost Taxil zničili kolem roku 455 n. l. Bílí Hunové (Hoa-tun) neboli Hefthalité. Výstavné město s buddhistickými chrámy a školou. V Taksilách věnoval bódhisattva Gautama komusi svou hlavu a svým tzělem nakrmil hladového tygra. Naproti Taxil leželo hellénistické město neznámého jména, později se ruiny jmenovaly Sirkap. Proslulo jako buddistické centrum. Soudívá se, že jeho ktistem byl kolem roku 180 Démétrios I. Bakterský a jeho půdorys archeologům připomíná Olynthos na Chalkidice.

Roku 30 n. l. ho zničilo zemětřesení a Kušánové ho po roce 80 n. l. opustili a založili opodál Sirkuh (čti -ku-h). Zbytky surkapské stúpy patří k nejstarším buddhistickým stavbám staré Indie. Město navštívil na své indické cestě neopýthagorik Apollónios z Tyan, v sanskrtu Apalúnja. 

Taxilés z Indie, k. Taxil, s. Taxilův, řecká přezdívka, vlastním jménem Ámbhi, řec. Ómfi(s) n. Mófis§ 328, 327, 325, 323
Taxilés, Mithridátův stratégos§ 86, 85, 73, 71, 69
Taxillos z Fer, gymnasiarchos§ 370

 

Taximagulus, kníže Cantů§ 54

taxis, taxiarchos/taxiarchés, vojenský oddíl tvořený dvěma lochy a jedho velitel, „pluk, plukovník“; viz mor᧠501, 304 v Athénách

Tay, skotská řeka, region podle ní Tayside§ 77+, 86+ 

Táygeté, Táygeton, Táÿgeté§ viz pod Sparté

Táygeton, pohoří mezi Spartou a Messénou§ 1275, 222

 

Tazitta I. ze Simaški, k. Elamu, akk. doložen Da-a-zi-te a Da-a-zi§ 2030

Tazitta II. ze Simaški, k. Elamu§ 2030 

 

Tbilisi, sídel. m. Gruzie, dř. Tiflis§ 4000, 75+ a viz pod Mccheti