W

Wa§ čín. označení pro Japonsko a konfederované japonské státy§ viz Japonsko

Wa, kor. Wha, k. čosonský§ 380

 

Wádí al-džarf, "Srázné údolí", mí v Suezském zálivu Rudého moře, eg. jméno neznáme§ 2613, 2375 

Wádí al-qubúr, lokalita v Palmýře s hrobkami§ 130+

Wádí al-malikát§ viz Údolí královen/Théby

Wádí an-Natúf, archeolog. lokalita v Předjordání§ před 6000

Wádí 'Araba, hebr. haArava, proláklina mezi IL a JOR§ 106+

Wádí Allaq, území v Dódekaschoinu se zlatými doly§ 186
Wádí Brísá, lokalita u Hermelu na severu RL při hranicích se SYR na začátku údolí Biqá'§ 562

Wádí Gawasis, Marsá G./"Přístav G.", na Rudém moři v ET u Wádí al-Gásús u m. Safádžá, eg. jméno Sauu/Sawu§ 2002, 1902 

Wádí Halfá, m. na súdánsko-egypt. hranicích§ 2613, 1567 

Wádí Hammámat, eg. Rahenu/Ra-henu, cesta od Nilu k Rudému moři Východní pouští§ 2414, 2160, 2002, 1998, 1945, 1166     

Wádí Chárid, v YMN§ 24
Wádí Charít, mí na Sínaji se starými doly§ 2491

Wádí Maghára, mí na Sínaji se starými doly§ 2491, 2453, 2422  

Wádí Máních, lokalita v Arabské poušti v ET§ 6+

Wádí al-mulúk§ Údolí králů, viz Théby

Wádí Músa§ viz Petrá

Wádí Nedžrán, v YMN§ 24
Wádí Qumrán§ viz Qumrán

Wádí Sarsár/angl. Tharthár na severu IRQ§ 1779 

Wadžet, Edžo, kobří bohyně dolnoegyptská, srov. Per Wadžet/Bútó§ 484, 311

Wadžet, nezn. k. Šestnácté dyn.§ 1674

Wadži§ viz Džet

Wadžkare, Wadž-ka-Re, Hor Demedž-ib-taui, nezn. k. Osmé dyn.§ 2170, 2160 

Wadžmose, Wadžmes, s. Thutmosea I.§ 1526

Wadžnedž§ viz Wenegbu

Wadžnes, k. Druhé eg. dyn., popř. shodný s Wenegem§ 2906, 2703

Wadžwer, přístav ve střední říši ležící asi u hellénistického Bílého přístavu/Leukos limén§ 2002    

Wahballath z Palmýry, "Dar Allátin", Vaballathos/Vaballathus, o. Chajránův, děd Odainathův§ 261+

Wahballath z Palmýry, velmož a dynasta, občansky L. Iúlius Aurélius Septimius Vaballathus/Baballathus Athénodórus, s. Septimia Odeinatha se Septimií Zénobií§ 130+, 261+, 267+, 270+, 272+   

 

wahhab, wahhábité, arabská konservativní sekta sunnitského islámu, stát. ideologie některých novodobých arabských monarchií§ 350+

 

Wahibre, Wah-ib-Re (Horovo a osob. jméno), Haa-ib-Re (trůn. jm.), řec. Apriés, hebr. Hofra, k. v Egyptě§ 720, 589, 574, 573, 571, 570, 568, 530

Wahkare Cheti I., Wah-ka-Re (trůn. jm.), k. Deváté dyn.§ 2160

Wahkare II. Cheti, Chet-Iti, Cheti (vlast. jm.), k. Desáté dyn.§ 2184, 2160

Wahneferhotep, Wah-nefer-hotep, s. Neferhotepa I.§ 1740  

 

Wachšušana, m. v Anatolii s assyrskou obchodní osadou§ 1920 

 

Wá'il bar Sachrú, řec. Uaelos, arab. dynasta v Edesse§ 163+

 

Waj Ping/Wai Bing, císař dynastie Šang§ 1760 

 

Walanniš, Wallanniš z Chattuše, manželka Muwatalliho I.§ 1460

 

Wales, označení pro zemi obývanou Kelty od 5. st. n. l., které zavedli Anglosasové (kelt. Cymru/Kymru, „tuzemci“, srov. pod Kimbrové), středověké království v Britannii§ 5000, 54-, 40+, 49 až 52+, 58+, 61+, 74+, 97+, 99+, 383+, 388+  a viz sub Britannia


Walgaš, Walgeš, arm.§ viz Vologaisés

Walhalla, pamětní stavba v duchu ath. Parthenónu u Řezna/Regensburg pojmenovaná podle mýthického místa odpočinku germánských bojovníků§ 38+, 69+, 70+, 375+, 381+    

Z významných českých a moravských rodáků německého jazyka mají ve Walhalle kromě Marbudua busty Adalbert Stifter, polní maršál Josef Wenzel Radetzky v. Radetz a Moravan Georg Mendel.  

 

Wallí§ viz Uallí

Waliwanda§ viz Alabanda 

 

Walma, m. nezn. polohy asi v pozd. Lykáonii§ 1326  

 

Walwatta, kníže Filistínů§ viz Allyatés z Lýdie

Wan-š'-š'-ču-chou-ti/Wanshishizhuhoudi§ viz Tchan/Tan 

 

Wandalové§ vide Vandalové

Wang, císařovna Süanova§ 74

Wang, císařovna Pchingova, dc. Wang Manga§ 1-

Wang, milenka císaře Linga, m. Liou Siea§ 189+

Wang, manž. a císařovna S'-ma Pchiho/Aje§ 361+

Wang Č'/Wang Zhi, milenka a císařovna Ťinga z Chanů, m. císaře Wu§ 157

Wang Čeng-ťün/Zhenjun, císařovna Jüanova, m. Čhenga§ 49, 33, 7

Wang Fa-chuej/Fahui, císařovna-choť S'-maa Jaoa§ 3721

Wang Chan, b. Wanga Tuna§ 323+

Wang Che z Čchin§ 257

Wang Chuej/Hui, chanský generál§ 133

Wang Jing/Wang Ying, synovec Wanga Tuna§ 323+

Wang Jü/Yu, s. Wang Manga§ 1-

Wang Mang, ministr a císař dynastie Sin, synovec císařovny Wangové§ 1122, 7, 1-, 6+, 9+, 11 až 13+, 17+, 18+, 22+, 23+       

Wang Pao/Bao, z C'-jangu, literát§ 59

Wang Šu, zrádný b. Wanga Tuna§ 323+

Wang Tun/Wang Dun, ťinovský generál§ 316+, 323+ 

Wang Ťien/Jian, vojevůdce Čchinů§ 228, 225, 223

Wanggomsong, Wanggeomseong, hl. m. starokorejského státu (Ko-)Čoson, nejstarší z korejských měst, dn. neznámé polohy (buď kdesi v okolí dn. Pchjongjangu, nebo přímo jeho předchůdce, popř. v dn. Číně§ 196, 105


Wani, Wangin z Pekče, uč. čínštiny v Jamatu§ 285+

 

Wappenmünzen, raná mincovní ražba v Helladě§ 575 a viz pod ražba

 

Warad-Illili z Nippuru§ viz Amar-Enlila 

Warad-Sîn z Larsy, k., s. Kudur-mabuka Jamutbalského, b. Rím-Sînův§ 2025, 1836, 1823  

Warad-Sîn, o. Rím-Sîna (souvisí s předešlými?)§ 1741 

Warad-Sîn z Allachadu a Andarigu, amor. dyn., o. Atamrův§ 1830, 1815, 1769   

Warad-Šarruma z Ugaritu§ viz ARAD-Šarruma

Warachše§ viz Barachše

Waraktir, Waraktara, (ethnická) skupina zahrnovaná mezi "mořské národy"§ 1200

Waraktir z Askalonu, dyn.§ 1111

Warassa z Ešnunny, dyn.§ 2028, 1895 

Warassa z Déru, dyn.§ 1850

Wareb, lid zahrnovaný mezi "mořské národy"§ 1200

waret, správní oblast v Egyptě zahrnující několik nomů§ 1963, 1878

Warium, Warûm, kraj na Dijále§ 2028, 1830, 1738  

Warpalawaš z Tuchany/hell. Tyány, ass. Urballá, syrochet. k., o. Muwacharana§ 740, 738

Wárqlán/Wárklán, banú W., berberský kmen§ viz Urcilliánové

Waršama z Néše, s. Inarův, anatol. dyn.§ 1840

Waršuwa§ viz Uršu   

Wasašatta z Mitanni, k.§ 1300 

Waset, Weset, Jižní město§ vide Thébai

Washington, George§ viz hérós

Waš, dolnoeg. dynasta§ 3500

Wašaš, Wašaša, Wešeš, jeden z mořských národů, možná měli něco společného s Acháji§ 1200, 1191

Wašchania, m. s assyrskou obchodní osadou v centrální Anatolii, dn. u Nevşehiru u Kayseri§ 1920

Wašptah Izi, Waš-Ptah, wezír Neferirkareho v Páté eg. dyn.§ 2498, 2477 

Waššukanni, Waššuganni, sídel. m. churritské říše Mitanni/Chanigalbat, snad dn. lokalita Tell Fachárijá/Tell Fecheríje u Rás al-'Ajn, hellénist. Résaina v Mygdonii§ 3500, 1580 a viz Rhesaina 

Waššurme/Wašu-šarma, k. v Tabal, syn Tuata§ 740, 738

Wašulana, m. v zemi Palá/Paflagonie, nezn. polohy§ 1320 


wat Hor§ viz Horova cesta

Watt, pobřežní mělčiny Severního moře zaplavované přílivem§ 2000

 

Wauš, h. v Íránu, snad Sehend již. od Tabrízu§ 714

Wawat§ viz Núbie

We, kor. Whe, k. Ko-Čosonu§ 722

 

Webensenu, s. Amenhotepa II.§ 1450

 

Wedžebten, Wedžebt-en, též čteno Udžebt-en, manž. Pepiho II.§ 2278

 

Wegaf n. Ugaf, král Chuj-taui-Re, Hor Sechem-nečeru, první panovník Třinácté dyn.§ 1786

 

Weh-áfríd z Persie, o. Sásánův§ 208+

 

Weidnerova kronika/ABC 19§ 1828

Weichsel§ viz Visla

Weimar, č. Výmar, m. v Durynsku§ 5500 

Wej/Wei, dva čín. státní útvary:§
Wej „větší“§ 771, 720, 441, 408, 403, 370, 333, 332, 298, 293, 285, 254, 247, 225, 209, 196
Wej „menší“§ 453, 315, 209

Wej, šlechtický rod, dynastie a stát Wej, jeden ze "tří říší"§ 1-, 220+, 223+, 226+, 229+, 238+, 249+, 254+, 263+, 280+   

 

Wej C'/Wei Zi ze Šangů, b. císaře Čoua§ 1122

Wej C'-fu/Wei Zifu, zpěvačka a císařovna Wuova§ 141, 91

 

Wej Čching/Wei Qing, chanský generál§ 133, 126 

 

Wej Jang, ministr z Čchin§ 293, 288, 266, 258

Wej-lej-wang z Čou, císař, pinyin Wei Lei-wang§ 426, 403, 402

Wej Man/Man, korejsky Wiman, generál a k.§ 196, 105, 57 

 

Wej-tchu-čchi/Weijtuqi, kr. v Kroránu, b. An-kueje§ 128

 

Weliku, země na sev. Armenie§ 754, 742

Welkiša z Elamu, ka§ 1730  

Wen z Čou, k. v Čou předdyn.§ 1122

Wen, čín. císař, rod. jménem Liou Cheng/Liu Heng z Taj/Dai§ 180, 177, 169, 157

Wen z Ťin, vévoda, jeden z pěti hegemonů§ 685, 637, 633, 632, 613 

Wen-ti/Wendi, první z dynastie Wej§ viz Cchao Pchi


Wenamun, Wen-Amun, pověřenec Amunova velekněze Herihora§ 1095

Wendžebauendžed, Wen-džebau-en-džed, vlivný dvořan ve Dvacáté první dyn.§ 1065

Weneg, Uneg, buď jiné jméno k. Nebreho n. jiný panovník Druhé eg. dyn; možná zván též Wadžnes§ 2945, 2906, 2889  

Wenegbu, Wadžnedž n. Wazner, dolnoeg. dynasta§ 3500

Wenennefer, wezír z doby Ramesseovců§ 1320

Wenet§ viz Zaječí nomos 

 

Weni§ viz Uni  

Wenis§ viz Unas, Unis  

 

Wenšet, princezna ve Čtvrté eg. dyn.§ 2498

 

Wepwapet§ viz Upuaut

 

Wer Cha-ef-Re, "Ch. je velký", Chafreho pyramida§ 2558

Werbauba, Wer-bau-ba, wezír Páté eg. dyn.§ 2498

Werdžedba§ viz Bawerdžed

Weret z Tyru, dyn.§ 1095

Wermaj, literární postava kněze z Héliopole§ 1191

Wernu z Egypta, manž. Saamunova§ 1512  

Werra, něm. ř., spojením s Fuldou vzniká Wesera/lat. Visurgis§ 235+

 

Weser, č. Vesera§ = Visurgis

Weset, Waset, Jižní město§ vide Thébai
Westgoten, Wisigoti§ vide Visigoti 

 

Wešeš§ viz Wašaš

 

wezír, č. též vezír, první ministr egyptského panovníka, novodobý pojem z turecké podoby arab. al-wazír, eg. čati/ang. přepis tjati§ např. 3236, 2990, 2703, 2696, 2414, 2375, 2333, 2278, 2170, 2061, 1998, 1962, 1928, 1880, 1843, 1786, 1567, 1504, 1482, 1417, 1320, 1085, 945, 730, 664, 570, 380
Král půjčoval půdu a majetky s úřady (nejvyšším úředníkem a zástupcem krále v administrativě byl wezír, velel tgéž armádám. Systém neznal pojem soukromého vlastnictví, neznal peníze a daně naturální, vše bylo krále. Od střední říše byl jižní a severní wezír. Srov. assyrského turtána.

 

Wi Mun-un, čosonský generál§ 380

Wiluša§ viz Ílion popř. Bíthýnie 

Wima§ viz Vima

 

Winchester§ = Venta Belgárum

 

Wišdiš, část země Mannai§ 719, 714

 

Wo Ting/Wo Ding, císař dynastie Šang§ 1760

 

Wofuna, důvěrník tennóa Nintokua§ 343+

 

Wo-jan-čchu-ti/Woyanqudi alias Tchi-čchi-tchang/Tiqitang, čchan-jü Hunů, o. Žun-čena, Chu Chan-jea a Č'-Č'ho§ 60, 58, 53

 

Wolgaš I. z Hater, dyn.§ 116+

Wolgaš II. z Hater, dyn§ 116+

Woród, dyn. v Hatrách§ 116+

 

Wosret, Usret, Useret, "Mocná", bohyně ctěná v Thébách ve střední říši§ 1998 a viz v theoforních jménech (Se-en-Wosret)   

 

Wrangelův o., při ruském sibiřském pobřeží§ před 6000

 

Wu, stát v Číně§ 771, 572, 520, 514, 496, 473, 154
Wu z Čou, císař, rod. jménem Ťi Fa§ 1122

Wu, chanský císař, Wu-ti§ viz Liou Čche/Liu Che
Wu, wang z Weje§ viz Cchao Cchao

Wu, Sun Wu, čín. stát, jeden ze "tří říší"§ 220+, 223+, 226+, 229+, 249+, 280+ 

Wu, císař dynastie Ťin (přejmenovaný stát Wej), rod. jménem S'-ma Jan§ viz tam

Wu, první císař Dřívějších Sungů§ viz Liou Jü

Wu Ting/Wu Ding, císař z dynastie Šang§ 1760        

 

Wu-čchiu Ťien/Wuqin Jian, wejský vzbouřenec§ 254+ 

 

Wu-ču-liou Žuo-ti/Wuzhuliu Ruodi, s. Chu-chan-siea, šan-jü Hunů, rod. jménem Nang-č'-ja-si/Nangzhiyasi, po změně Č'/Zhi§ 12-, 13+ 

 

Wu-jang/Wuyang, m. na území dn. prefektury Lin-fen v prov. Šan-si/Shanxi, dn. Siang-jüan§ 337+

 

Wu-jüan/Wuyuan, m. ve Vnitřním Mongolsku§ 75+

 

Wu-kuej/Wukui, vévoda z Čchi§ 643

 

Wul, k. Ko-Čosonu§ 722

 

Wu-lej Žuo-ti/Wulei Ruodi, rod. jménem Sien/Xian, hunský vládce§ 13+ 

 

Wulfila, řec. Ulfilás, kněz a první biskup gotský, asi helléno-gotský míšenec, překladatel části bible do gotštiny§ 375+

 

Wu-ling z Čao, k.§ 308

wu chu/wu hu, "pět barbarů (těch, kteří nerozumějí)", označení pro nomády na severu Číny§ 304+

wu pa, „doba Pěti vůdců/hegemonů“, období čínských dějin§ 685, 643, 591

 

Wurumu§ viz Urumu

Wusun, národ ve Vnitřní Asii sídlící jihovýchodně od Balchašského jezera§ 200, 177, 74, 53

Jeho jazyková příslušnost zůstává záhadou, mnoho naznačuje, že patřili do íránské jazykové skupiny a že Wusunové byli často rusovlasí, světlé pleti a modrých očí. Jindy ovšem bývají pokládáni za jeden z pranárodů turkických. Podmaněni Huny někdy na začátku druhého století př. n. l. se později stali spojenci čínských císařů a pak poplatníků. Začátkem pátého století n. l. jejich stát vyvrátili altajští Žou-žanové a zbytky Wusunů unikli do Pamíru, kde se asimilovali se Saky. Bývají pokládáni za Hérodotovy Issédony, východní Skythy na Altaji.

 

Wu-š'-lu/Wushilu, Ušilu, šan-jü Hunů§ 105, 60 

 

Wu-ta Ti-tchou/Wuda Dihou, šan-jü Hunů, s. Chu-tu-er-š' Tao-kao Žuo-tiho, b. Pchu-nua§ 13+, 46+ 

 

Wu-ťi-chou-š'-ču-ti/Wujihoushizhudi§ viz Pa/Ba 

 

Wu-wang z Čchin, k.§ 311, 308, 307

 

Wu-wei/Wuwei, Uwej, šan-jü Hunů, s. Ťün-čchena§ 114, 105 

 

Wu Žuej/Wu Rui, protičchingovský povstalec§ 196

 

Würm, würmské zalednění, podle bavorské ř.§ před 6000