Su-Sz

Su, Subaru, Subir, Subartum/Šubartum, Šubur, též Sutium, praobyvatelé Mesopotamie, resp. její severní části, později tradicionalistické označení Assyrie a churrit. států na horním Tigridu (jiní od Sutiů, viz s. v. zde níže)§ před 6000, 2490, 2400, 2346, 2292, 2078, 2048, 2021, 2006, 1993, 1920, 1779, 1763 - 1760, 1755, 1366, 1337, 1308, 1275, 1232, 1114 a viz pod Sutium, Aššur, Assyrie  

Su, šan-jü Hunů, trůnním jménem Čchiu-čchu-ťü-lin-ti/Qiuchujulindi, s. Moův§ 55+ 

Su§ viz Irsu

Su Ťün/Su Jun, generál ťinský§ 325+

Su Wu, chanský vyslanec§ 119

Suba, Suba-Džaddi/Suba-Jaddi, vesnice na sv. SDN§ před 6000

subaerátí, mince s nedovoleně vyšším obsahem bronzu§ 85

Subaru§ viz Su

Súbás z Numidie, taxiarchos§ 151

subbotiki, ruská židovskokřesť. sekta, sabbatiáni§ 364+ 

subferrátí, mince s nedovoleně vyšším obsahem železa§ 85

Subh z 'Amratů, s. Dillův, protiřím. rebel§ 247+

Subnat, ř., přítok horního Tigridu, asi Sufan Çay§ 882, 877 

subsidiarita§ viz pod Athény a Kleistheneovy reformy (trittye a jejich složení ve fýle)

Súbrius Flávius, tribun praetoriánů, pučista§ 65+ 

subsicíva, subsecíva, zbytková pole po parcelisacích§ 70+, 85+

Suburána, jedna z řím. městských tribuí§ 220 

subvadés, pl., fiskální skupina v Římě§ 578

Succasina§ = Interamna

Successiánus, armádní velitel§ 255+

Succí, Succórum angustiae/claustra, podle města Súkis, průsmyk mezi Haimem a Rhodopami s opevněnou lokalitou později zvanou bulh. "Trajanovi vrata" v BG, odděloval v pozd. císařství západní a východní dioecése§ 361+, 377+ 

Sucró, ř. jižně od Sagunta, dn. Júcar§ 206, 74

Sucró, m. u Valentie§ 90 

Sucusána, římská tribue§ 578

Su-čou, m. v Číně§ 514 

 

sud, sudy, přepravní nádoba dřevěn᧠250+

Súda, Súidás, lexikon východořímský neznámého autora, mylně připisovaný jistému Súdovi/Súidovi§ 490-, 320+

Súdán, země na středním toku Nilu (srov. ale Francouzský Súdán v západní Africe) a novověký stát§ před 6000, 3500, 3174, 2686, 2613, 2491, 2002, 1720, 1567, 1526, 1450, 1365, 430, 223-, 9+, 60+ 

Z arab. aswad, pl. súd, černý, viz Núbie. Roku 2011 se oddělila jižní část Súdánu pod mezinárodně uznávaným názvem Jižní Súdán, jejíž část tvoří stará turecko-egyptská Rovníková provincie/Equatoria, arab. al-Istiwája, dobově Evropany zvaná Hatalastiva (není v CSD).  

súdárium lacónicum, lázeňská stavba na Martově poli v Římě§ 27

O súdariích, saunách starého světa, viz pod lázeňství a jejich jiném významu pod křesťanství.

Sudd neboli Bahr al-džabal/"Moře hory", bažiny na horním Nilu v dn. Jižním Súdánu§ 60+

Suddhodana, o. Buddhův§ 483

Súdéta oré, řec., lat. rekonstr. Sudetí montés, Sudetské hory, snad středoněmecký Frankenwald, tradičně spojováno s horským řetězcem Krušných hor, popřípadě s horami na východ od Labe včetně Krkonoš a Beskyd, viz pod Hercynský les. Není v CSD.

Súdinés z Babylónu, bab. Šú-iddin, astronom, astrolog a mathematik§ 200

Sudrakové, Sydrakové§ viz Oxydrakové

Sudžin, jap. císař, 10. tennó§ 98, 33

Sudžjestha, k. v Magadě§ 185

 

Suébové, Suébí, Suébia, Svébové, "Sví (?)", velký germánský kmenový svaz, pozd. Schwaben/Švábové§ 100, 72, 61, 59, 58, 56, 55, 53, 38, 29, 12-, 14+, 17+, 18+, 69+, 83+, 92+, 97+, 166+, 170+, 175+, 176+, 213+, 250+, 286+, 336+, 357+, 358+, 380+, 393+        

Suébové rozprostírající se mezi Krušnými horami a Baltem/mare suébicum, též polabští Germáni, tvořeni Sémnony, Hermundury, Langobardy, Markomanny, Quády, Varny, Rugiy, Lugiy, Nuitony, Fosy a Lemoviy měli jméno asi od řeky Syébos/lat. Suébus, něm. Swine, pol. Świna. Odtud pocházejí jména Švéd a Šváb. Část S. migrovala až do severohispánské Galicie, kde v letech 407 n. l. - 585 existoval na po zhroucené římské správě jejich nezávislý stát. Z polabských Germánů/Elbgermanen vzešli Alamannové, Durynkové/Thüringer a Bavoři/Bajuwaren. Za kolébku polabských Germanů bývá pokládána jastorfská kultura, viz roky 500 a 100.  

Suébové neckarští/Suébí nicrensés, přesídlenci§ 97+

Sueius, básník§ 50

Suej/Sui, čín. stát§ 1. čouovský, 682, 677, 643; 2. 386+

Suej-jang/Suiyang, sídel. m. státu Liang, dn. Šang-čchiu/Shangqiu v provincii Che-nan§ 154

Suej-žen/Suiren, čín. mýth. císař§ 3000

Cn. Suellius Flaccus, legát§ 84+ 

Súen, Súin, Su-en§ viz Sîn 

Suessa Aurunca, m. v Latiu, dn. Sessa, od roku 28 Colónia Iúlia Félíx Clássica Suessa§ 337, 313, 170, 83

Suessa Pómétia§ = Pómétia

Suessetání, ibér. nárůdek v dn. Aragonu§ 206, 195 

Suessiónés, Suessiónové, keltský kmen v Galliích Belgických, v okolí Noviodúna, klienti Rémů, dn. Soissons§ 57, 51-, 382+ 

Suessula, m. v Kampánii, lokalita asi u Acerr§ 343, 215, 213, 82   

Suétónius Optátiánus, životopisec imperátora Tacita§ 217+

C. Suétónius Paulínus, vojevůdce§ 42+, 58+, 60+, 61+, cos. 66+, 69+, 77+  

C. Suétónius Tránquillus, císařský tajemník, biograf, historik§ 58+, 66+, 69+, 122+, 217+, 341+      

Suez, Suezský záliv, odtud starověký průplav (potamos Tráiánú, amnis Tráiání, dn. Wádí at-Tumílát)§ 2613, 2002, 1482, 280, 270, 6+, 356+ a viz Héróonpolitikos kolpos

Dn. průplav, stavěný v letech 1859 (od 25. dubna) – 1869 Ferdinandem de Lessepsem na trase 160 km, je arab. Qanat as-Suwajs; mimo provoz po šestidenní válce v letech 1967 – 1975. Suwajs, lidově Sués, je označení od 15. století, předtím Luzum, které je od hellénského Klysma (?)

P. Sufenás Vérus§ 1. cos. suff. 133+; 2. P. Sufenás [Vérus?], cos. suff. 152+  

súfes, pl. súfetés, súfetové, pún. sft/šufet, tj. soudci, nejvyšší úředníci ve foiníckých státech, v Tyru, Karthágu, Gádách, Hellény někdy zvaní "králové/basileis"§ 1448, 565, 540, 383, 344, 310, 206, 199  

suffrágium, střep, v Římě hlasování střepem na občanských sněmech, srov. hellénský ostrakismos, srov. např. caeritské právo

Sugaga, mí na Tigridu nezn. polohy§ 1330

Sugambrové, Sigambrové, lat. Sigambrí, řec. Sygambroi, germ. lid žijící v oblasti dn. Porúří až po Lippe, z něhož vzešli Frankové§ 56, 55, 19, 16, 12 - 11, 8-, 4+, 14+, 15+, 26+, 213+, 280+

Za součást Sugambrů bývají pokládáni Gambriviové/Gambrivií, Gamabriviové (nejde-li o příbuzné Chérusků, Chattů a Marsů), popř. že jde o jméno zkomolené ze Sugambrů. V renesanci bylo jméno z Tacitova výčtu úpravou použito k výrobě smyšleného krále Gambrina, vynálezce prý piva.      

sugaring, sugar daddy§ viz sex (2)

Sugu, m. a churrit. stát sever. od Assyrie polohy nezn.§ 1114

Sugunia, m. v Urartu§ 859

Suchlamu, Sachlamu§ viz Kitlamu  

Súchos, o. v Moiridském jezeru ve Fajjúmu§ 123

Súchu, Súchové, země Súchum, aram. kmen a kraj na stř. Eufrátu§ 1830, 1134, 1219, 1097, 912, 885, 878, 877, 819, 755, 616, 613 

M. Suillius Nerulliánus§ cos. 50+

P. Suillius Rúfus, žalobce v prominentních kausách/udavač§ 24+, 47+ 

Suinin, jap. císař§ 33, 26, 2-, 70+ 

 

Suizei, japonský mýthický císař§ 585 

Sujaša, k. v Magadě§ 232

 

sukkal, šukkallû, sum.-akk. wezír, ministr, v Elamu titul místokrále§ 2255 

sukkalmach, šukkalmachchu, sum.-akk. "velký ministr, kancléř", místokrál, v Elamu titul královský§ 2255 

Sukkallu/šukallu v ass. hierarchii, cf. rok 722, vysoký dvorský úředník různého stupně důležitosti. Mnohdy ve výčtech hosnostářů vedeni za provinčními guvernéry, jindy za korunním princem, turtánem a královnou-matkou. V novoass. éře bývali dva až čtyři, jinak dva: šukallu rabiu/rabû n. dannu, "š. velký n. silný", a šukallu šaniu/šanû, "druhý". Jaký byl rozdíl mezi sukkalmachchu (psáno sukkal.mach) a sukkallu rabû (psáno sukkal.gal), není zřejmé.

V Assyrii často patřili k panovnické dynastii, resp. její boční větvi (chanigalbatská, charránská). Novoassyrští sukkallové měli své číšníky, šenkýře/šáqû, lú.kaš.lul, úřad přináležející pouze panovnické dvojici, popř. též královně-matce. Královny měly k ruce šenkýřky/šáqítu. 

sukkot, židovská slavnost, „svátek chýší, salaší“, řec. skénopégi᧠131, 104, 101-, 66+ a viz pod Iúdaioi a židovské svátky

Též zvaná ’ásíp, držená na podzim 15. - 22. tišri (7. měsíc - do roku 848 ale měsíc v Království Júdá první, září-říjen); stará kanaánská děkovná slavnost na závěr sklizně (= dožínky, které však pův. souvisely s kultem vína, tedy kanaánský bakchanal), kdy poutníci sídlili v Jerúsalému pod přístřešky ze stromoví, později rozpustilé týdenní slavnosti, kdy se pod přístřešky na ulicích pilo; podle staré židovské tradice svátek připomíná období egyptské pobytu, kdy Židé žili v salaších či stanech, nebo na stavění přístřešku proti slunci při práci na polích, resp. jejich cestu pouští.


Sulcí§ viz Solkoi

Sulechawališ§ viz Sulumel 

Súlgas§ viz Vindelicus

Sulílí z Aššuru, Sulé, Sulúlu, Sulilu, dyn.§ 2000, 1933 

Sulis, bohyně brit. Belgů, připodobňována k Minervě§ 43+

Sulmó, m. v kraji Paelignů s ústředním národním kultovním místem Hercula Curina, dn. Sulmona; srovnána se zemí Sullou za spojenecké války. S. udržuje přátelské styky s rumunskou Constanţou (srov. tam), bronzová socha básníka Ovidia v Rumunsku, dílo Ettora Ferrariho z roku 1925, je originál, kopie stojí v Sulmoně§ 43, 17+ 

Sulpicia§ 1. dc. Ser. Sulpicia Patercula, manž. Q. Fulvia Flacca, 114; 2. manž. Q. Fulvia Flacca, m. L. Mánlia Acidína Fulviána, 186 

Sulpicia, básnířka, žertem zvaná deminutivem Sulpicilla, d. Ser. Sulpicia Rúfa, neteř Valeria Messally§ 64, 50, 43, 8+ 

Za Domitiána žila jiná literátka Sulpicia.

Sulpicia Dryantilla, augusta, manž. usurpátora Régalliána§ 260+

Sulpicius z Emesy§ viz C. Iúlius Sulpicius

Sulpicius Apollináris, grammatik rodem z Karthága§ 105+, 120+, 193+ 

Sulpicius Arreniánus, senátor a udavač§ 217+

Sulpicius Asper, centurió praetoriánů, pučista§ 65+

Sulpicius Flávus, historik a učitel principa Claudia§ 41+

P. Sulpicius§ cos. 279

Ser. Sulpicius, celé jméno neznáme, pompéjovský senátor§ 49

C. Sulpicius Camerínus§ cos. suff. 46+

P. Sulpicius Camerínus, jeden ze senátorů, který v Helladě opisoval zákony§ 454

Ser. Sulpicius Camerínus§ cos. 393, interr. 386, 378, 377 

L. Sulpicius Camerínus§ cos. 345

Q. Sulpicius (Rúfus?), tr. mil.§ 389

Q. Sulpicius Camerínus§ cos. 9+

Q. Sulpicius Camerínus Cornútus§ cos. 490

Ser. Sulpicius Camerínus Cornútus§ 1. cos. 500; 2. cos. 461

M. Sulpicius Félíx, velitel posádky§ 144+

Q. Sulpicius Camerínus Praetextátus§ cos. 434

P. Sulpicius Galba Máximus§ cos. 211, 211 - 208, 206, dict. 203, cos. 200, 200 - 198, 193 - 192 

C. Sulpicius Galba§ 1., korumpován Iugurthou, 109; 2. s. Ser. Sulpicia Galby, praet. 54, sám praet. a historik, 57, 47 (?); 3. s. stejnojmenného otce-historika, o. císařův, manž. Mummie Achaiky a Lívie Ocellíny, cos. suff. 5-, 57-, 68+; 4. b. principův, cos. 22+, 68+;  

Ser. Sulpicius Galba (g. snad tlusťoch, teřich, nebo slovo souvisí se jménem jisté pryskyřičnaté byliny)§ 1. pontifex, o. č. 2, 203, 194, 167, 153, praet. 151, 147, cos. 144, 134, 114; 2. s. čís. 1, 114, cos. 108; 3. legát Sullův, 86; 4. legát Pomptínův a Caesarův, praet. 54, o. praet. a historika C. Sulpicia, děd no. 5, praděd císařův, 61, 57, 47, 44; 5. s. C. Sulpicia Galby, cos. suff. 5-, s Mummií Achaikou, císař od 9. června 68 n. l. do 15. ledna roku 69 n. l. jako Imp. Ser. Sulpicius Galba Caesar Augustus či Ser. Galba Imp. Caesar Augustus. Bohatá Lívia Ocellína, druhá manželka C. Galby, budoucího císaře adoptovala: jmenoval se pak L. Lívius Ocella Sulpicius Galba. Malému Galbovi předpověděl kdysi vládu Augústus/podle jiných to byl Tiberius, když mu řekl: „Kai sy, teknon, tés archés hémón paratróxé,“ tj. Také ty, dítě, si z naší říše kousek uždíbneš)§ 57, 29, 3-, 29+, cos. 33+, 39 až 41+, 44+, 45+, 54+, 57+, 62+, 64+, 66 až 68+, 96+, 192+     

C. Sulpicius Gallus§ 1. o. Q. Sulpicia Galla, voj. tr. 168, cos. 166, 165, 151; 2. cos. 243

Q. Sulpicius Gallus, s. předešlého§ 151

Ser. Sulpicius Gallus (= Galus Sulpicius??)§ cos. suff. 4

[x. Sulpicius]? Iúliánus§ cos. suff. 142+

C. Sulpicius Longus§ cos. 337, cos. 323, cos. 314, dict. 312

P. Sulpicius Lucrétius Barba§ cos. suff. 99+ 

Ser. Sulpicius Márciánus Icelus§ viz Márciánus Icelus

C. Sulpicius Paterculus§ 259, cos. 258

Ser. Sulpicius Paterculus, o. Sulpicie, manž. Q. Fulvia Flakka§ 114

C. Sulpicius Peticus§ cos. 364, cos. 361, dict. 358, interr. 355, cos. 354 a 353, interr. 353, cos. a interr. 351, cos. 355

P. Sulpicius Quirínius§ cos. 12, 19, 2-, 6+, 21+, 22+, 34+ [homo novus, nepatří k patricijskému rodu Sulpiciů]

P. Sulpicius Rúfus§ 1. výřečný tr. lidu, 103, 89, 88; 2. vn. předešlého (?), caesarián, praet., 48, cens. 42

Ser. Sulpicius Rúfus§ 1. interr. 387; 2. 63, 61, interr. 52, cos. 51, 50, 43, 2+, vážený právník, o. literátky Sulpicie

P. Sulpicius Saverrió§ 1. cos. 304; 2. cos. 279

Sulpicius Sevérus, mnich, autor chronografie§ 363+

Ser. Sulpicius Similis, praef. annónae, Aegyptí a praetórió§ 106+, 112+, 117+, 118+   

Sex. Sulpicius Tertullus§ cos. ord. 158+, 175+  

Sulumal z Melidu, Sulechawališ, k.§ 1111, 810, 743, 740, 712

 

Suma§ viz Sumere

Sumalja, k. v Magadě, s. Nandův, spoluvládce se sedmi sourozenci§ 362, 321

Sumandir, m. n. kraj v Babylónii§ 651

Sumatra, ostr., součást moderního státu Indonésie, srov. tam§ 300

Sumere n. Suma, lokalita při Tigridu, snad dn. Sámarrá v IRQ§ 363+ 

sumerština§ 3200

Sumerové, Sumeřané, národ na jihu Mesopotamie, z akkad. Šumerum; sami své zemi říkali Kengir nebo Šumer (srov. pod Encheduanna), hebr. bibl. Šin'ar, řec. Sennaar§ před 6000, 5000, 4300, 4000, 3500, 3200, 2800, 2700, 2686, 2600, 2550, 2500, 2490, 2420, 2410, 2346, 2316, 2292, 2255, 2191, 22144, 2119, 2096, 2078, 2048, 2039, 2028, 2025, 2021, 2006, 1985, 1935, 1933, 1895, 1869, 1836, 1834, 1828, 1798, 1787, 1763, 1760, 1750, 1741, 1738, 1736, 1720, 1235, 1232, 1006, 811, 645, 639, 202, 139, 96, 64+ a viz jednotlivé státy 

Největší sumerská města ležela na území dnešní irácké šíitské provincie Zí kár/Dhi qar (asi "s dehtem") pojmenované podle napajedla poblíž Kúfy, kde se nejpozději roku 623 n. 624 n. l. srazili beduíni s Peršany a jejich arabskými spojenci. Hladina Zálivu bývala za Sumeřanů o dva až tři metry vyšší, takže ruiny kdysi přímořských osad leží dnes daleko ve vnitrozemí. Pro nejstarší období sumerské státnosti v šestici měst se novodobě někdy užívá označení "sumerská hexapole": Uruk, Adab, Nippur, Lagaš, Umma a Šuruppak. O členění Sumeru v éře Ur III. viz rok 2096.  

Sumerská města s rozlohou a počty obyvatel ve 27. století

(výběr; s využitím Ancient Sumeria, www.jameswbell.com)

Adab měl třináct tisíc obyvatel obývajících cca. padesáti ha na kanálu Iturungal. Vedle Sippar nejsevernější ze sumerským měst (Uruk byl nejjižnějším) a jedno z nejstarších. Jeho obyvatelstvo bylo smíšené akkado-sumersko-amorejské a jeho obchodníci prodávali kožené výrobky z Lagaše, keramiku ze Zabalam, šperky z Ummy, kovové výrobky z Bad-tibiry, textil z Larsy a datle až z Uru. Adabští vyráběli votivní předměty a dodávali je mj. také do sumerského svatého města Nippuru. Hlavním státní kultem byla zřejmě bohyně země Nin-chur-sag, popř. její dcera Lisin, zabývající se obchodem a řemesly. 

Akšak, nezn. polohy na severu Babylónie, snad v prostoru Seleukeie Tigridské a Ktésifóntu.

Anšan, dn. Tepe Majlan, mělo na ploše cca. padesáti ha na deset tisíc obyvatel, jedno z největších měst Elamu, známé obchodem s lapis lazulí a dalšími předměty z prostoru dn. Afghánistánu.
Apišala východně od Zabalam a Ummy, měla méně než pět tisíc obyvatel a rozlohu menší než dvacet ha na kanálu Gibil a jeho překřížení s kanálem Nin-agina.
Aratta v Zágrosu, snad dn. archeologická lokalita Godin, deset km východně od Kangavaru na jihu Kurdistánu v Íránu. Ve 27. století již byla opuštěna, původně osídlena na ploše cca. čtyřicet ha. Prý ji postavili bohové, aby v ní bydleli jejich smrtelní sluhové. Zemi se říkalo Země bohů, ale opustili kraj a odešli do nížin. V opuštěném městu se usadila bohyně In-nin, která si později změnila jméno na Inanna. Sumerské co do populace asi město nebylo. Jiní ztotožňují Arattu s raně bronzovou kulturou v povodí řeky Halíl v perských provinciích Kermán a Sistán Džíroft (Jiroft). Rozvíjela se po roce 3200, měla pravděpodobně vlastní jazyk (tabulky s jinak neznámou "lineární elamštinou" nebyly všeobecně uznány za hodnověrné) a stavební kulturu a dominovala jako prostředník mezi Mesopotamií a Indem. V jednom z hrobů na lokalitě Šahr-i sochta, Spálené město, byla z doby c. 3200 mimo jiné nalezena ženská kostra s nejstarším známým umělým okem. Podle jednoho z výkladů může Aratti/Aratta souviset s Árji, kteří mohou být pokládáni za předky Parthů, Baktrů a Arachosů, důkazu pro to však není žádného.

 

Bábilí, původně v 27. století místo o max. šesti tisíci obyvatel obývajících méně než dvacet ha obestavěné půdy. Enki věnoval lidmi opuštěné město svému synovi Mardukovi. 
Bad-tibira/Patibira, dn. Tell al-Madain n. Madína, na obestavěné ploše padesát ha žilo cca. 19 tisíc lidí. Jedno z pěti předpotopních sumerských měst na jižním úseku kanálu Iturungal na místu, kde se stáčí z jižního směru západně. Oheň pecí města živil rákos z okraje jihomesopotamských bažin. Ingoty vytaveného kovu se odtud vozily po celém Sumeru. Státním kultem/ochranným bohem byl Lulal, Inannin syn; předtím patřilo do panství Dumuziho, manžela Inanny. Slovo tibira/tabira bývá vykládáno jak churritské související nějak s kovářstvím a kovolitectvím horalů Zágrosu a dále, cf. Tabaristán při Kaspiku. 

 

Borsippa (řec., pl.), Bad-dur-si-ab-ba, akk. Barsip, dn. Birs Nimrud, jižně od Babylónu na břehu velkého jezera, jemž se říkávalo "moře", v jeho zálivu řečeném "rohu moře". Jiná jména: Kinunir n. Kinnir. Původně kultovní místo starého sumerského boha Tutua, slavné jsou však Borsippy kultem Naba/Nabû, Mardukova syna, a jeho chrámem Ezidou se ziqqurratem E-ur-imin-an-ki/Euriminanki, "Chrám sedmi héróů nebes a země". 

 

Dabrum, dn. Tell Džidr, měl méně než pět tisíc obyvatel a rozkládal se na ploše menší než dvacet ha. Na levém břehu kanálu Iturungal, stanice na cestě mezi Adabem a Zabalam.
Dér, dn. Tell Aqar/Badrah (?) ve východním Iráku, velký jako Dabrum. Původně prý pevnost boha Anu v pohoří Chur-sag, ochrana před horskými briganty. V Deru poprvé potkala Innin Anua a zde se její jméno změnilo na Inanna, královnu nebes. Když později zvala Inanna Anua do chrámu E-an-na v Uruku, předal Anu vládu nad Derem Ištaranovi, bohu hraničních sporů. 
Dilbat, dn. Tell Dejlum, velké jako předcházející města, za hradbami s parky, stromy, prý předchůdce babylónských visutých zahrad. V okolí obilná pole, na nichž pracovali západosemitští nomádští námezdní dělníci, levnější než otroci. Polnosti byly v rukách rodinných klanů. Patronem města je bohyně Uraš.
Dunnu, neznámé město, ale zachovala se jeho verse theogonie.

 

Enegi, dn. Umm al-Wawíja, stejný rozměr. Na soutoku Eufrátu a kanálu Iturungal, silně opevněné místo na dvou velkých vodních cestách, město s loděnicemi. Ochranný božstvem Ninazu.
Eridu(g), dn. Abú Šahrajn, ve 27. století méně než tisíc obyvatel žijících na čtyřiceti hektarech. Nejstarší z pěti předpotopních sumerských města, na Modré laguně na pobřeží tzv. Dolního moře. Podle pověstí se tu usadil Enki/akkad. Ea, když odešel z Dilman/Dilmunu, první z „hlavních měst Sumerů. Srov. pod Terédón.
Ešnunna, dn. Tell Asmar, s cca. dvanáct tisíc obyvatel na ploše asi 40 ha. Leželo na soutoku Dijály s Tigridem, největší město v kraji Warum. Patronem města Ninazu. O Waru se soudívá, že jméno může souviset s prastarým sumerským označením pro severní Babylónii a Podijálí ki.uri = mát Akkadim.  

 

Girsu, dn. Tello. Mělo asi osm tisíc obyvatel na méně než čtyřiceti hektarech. Nejsevernější z měst na kanálu Ninagina, spadalo po válkách s Ummou pod Lagaš, a Bau/Baba, manželka boha města Girsu Nin-girsua měla chrám v Lagaši. Proslulo bílým domy a vysokými palmami. Patronem města Ningirsu.

 

Isin, dn. Išán al-Bahríját, měl cca. čtyři tisíce obyvatel na méně než 20 ha. Na sz. Sumeru na západním břehu Eufrátu na kanálu Isinnitum, vstupní brána do země pro Amurru-Amority přicházejícím z pouště. Ochrannou bohyní města je Gula pomáhající nemocným a ublíženým.

 

Keš, asi dn. Tell Jidr. Jedenáct tisíc obyvatel žilo na cca. čtyřicet hektarech. Posice není jistá, nepochybně někde na jih od Adabu. Jeho bohyní Nin-chur-sag.
KI.AN, poblíž Zabalam, snad Tell Šmid, ruiny o rozloze padesáti ha byly ve 27. století již opuštěny. Ohrazené kultovní místo na pravém břehu kanálu Iturungal nad Zabalam. 
Kiš, dn. Tall al-Uhajmír, 32 tisíc obyvatel na stu hektarech. Bylo prvním z královských/sídelních měst Sumeru po potopě, kde Enlil předal lidem vládu nad sebou a v historických dobách si dominantní sumerští dynastové k titulatuře přidávali „a král Kiše“. Bylo nejsilnějším městem sumerského severu, než vláda přešla na jih. Patronem města válečný bůh Zababa. Jako Sippary i Kiš byl dvojměstím. Západní, dn. Uhajmír s ochranným bohem Zababou, východní Chursagkalamma s Inannou/Ištarou, dn. Tall al-Ingharra. V okolí kiše ležela města Damrum, Kibalmašda (= Elip/Ilip), Sagdanipad, Dunnum.  
Kisurra, dn. Abú Hatáb, méně než pět tisíc žilo na ploše menší než 20 ha. Pravobřežní přístav na Eufrátu v místě, kde do něho ústil kanál Isinnitum. Ochranným bohem města Ninurta.
Kuara či Kisiga (bab.), asi dn. Tell al-Lahm, veliká jako Kisurra. Přístav u ústí Eufrátu do Zálivu, rodiště Mardukovo, zprvu zvaného Asar-luchi. Patronem města Meslamtea.
Kutallu, Kutalla, dn. Tell Sift, méně než čtyři tisíce obyvatel. Město na pravém břehu kanálu Susuka v srdci Chaldaje. Obklopené datlovými palmami a ovocnými stromy, dřevovýroba. Výrobky z datlových hájů proudily většinou po vodě do Uru. Ochranné božstvo města neznáme. 
Kutha, Kutu, dn. Habil Ibráham, nemělo pět tisíc lidí na ploše menší než čtyřicet hektarů. Slavné město s vyhlášeným tržištěm, často dobýváno a vyloupeno. Překladiště pro drahokamy, obsidián, lapis lazulí etc. Z Íránu a Afghánistánu na cestě ke šperkařům v Ummě, Uruku atd. Kutha neměla „dobrou“ pověst, prý město hříchu. Ochranným bohem Kuthy je Nergal.

 

Lagaš, dn. al-Hibá, ve 27. st. cca. 25 tisíc obyvatel žijících na cca. 250 akrech. Přístav nalevo od kanálu Ninagina, sídelní město knížectví a království Přímoří, slavné obchodem otroky z hor na východě, koželužstvím (vodní buvol) a protože leželo před oblastí jihomesopotamských bažin, pašeráctvím; ve starověku známé puchem. Patronkou je Baba/Bau. Lagašský stát obepínal v nejlepších časech 27 měst, osm osad a moderní odhad co do počtu obyvatel této říše činí až sto tisíc. 
Larak, dosud nelokalisován. Jedno z měst „předpotopních“ zmiňovaných v sumerské královské listině. Vyvráceno potopou světa, nikdy nebylo obnoveno. Jeho bůh Pabilsag za potopy odešel na onen svět.
Larsa, dř. sum. ud.nun = Ararma, dn. Tall as-Sankará/Senkere, cca. 25 tisíc lidí na cca. sto hektarech. Zeměpisné centrum Sumeru umístěné na levém břehu kanálu Iturungal u jeho ústí do Eufrátu u Uruk-Enegi. Proslula látkami a městským patronem byl Šamaš.

 

Marad, dn. Wannat as-Sadum, s méně než pěti tisíci obyvateli na méně než 20 ha na pravém břehu Eufrátu, brána do pouště. Jejím ochranným bohem je Ninurta.

 

Nagsu, nelokalisováno, velikost Maradu. Možná na levém břehu kanálu Iturungal, den cesty od Ummy na místu, kde se odděluje na jih menší kanál Nan(a)tuma.  Patron není znám.
Nina zvaná též Sirara, dn. Zurghul. Přístav na pravém břehu kanálu Ninagina, bohyní je Nanše. 
Nippur, dn. Niffer/Nuffar, na osmnáct tisíc lidí žijících na 84 hektarech. Sumerské svaté město na levém břehu Eufrátu s ústředním chrámem Enlilovým Ekurem. V Nippuru se scházeli bohové a podle nich také lidská sumerská amfiktyonie. Enlil je bohem sumerských Delf. Předměstím Nippuru byl Puzriš-Dagán, město založené Šulgim, dn. Drehem, lokalita s nálezy mnoha klínových novosumerských textů z éry Ur III. 

 

Sippar/Zimbir, dn. Abú Habbah, se šestnácti tisíci obyvateli na osmdesáti hektarech, nejsevernější město Sumeru, srov. Adab. Patronem jednoho z pěti předpotopního města v místě, kde se Eufrátés rozdvojuje, je Šamaš, střediskem jeho kultu chrám E-babbar, a kdysi se říkávalo jednomu z proudů Eufrátu „řeka Sippar“. Pěstování ovcí, obchod vlnou, dalšími agrárními výrobky a překládka asfaltu z Is/Tuttul, dn. Hít. Sippara (řec. pl.) byly dvojměstím po obou březích Eufrátu. Na východním břehu stály Sippary Šamašovy, Sippar ša Šamaš, jinak Sippar Jachrúrum, dn. Tell Abú Habbah, na západním Sippary Annunítiny, jinak Sippar Amnánum, dn. Tell ed-Dér. Další jména obou měst: Sippar-sérim a Sippar-rabûm, Sippar dúrum a S. ša sáti. K Sipparám patřily velké vesnice Chalchalla, Kullizu, Chirítum a Kár Šamaš.  
Sirara, viz Nina

 

Susa, dn. Šúš v Íránu, s 22 tisíci obyvateli žijících na asi sto dvaceti hektarech, hlavní město Súsiany a Elamu. Patronem města je Inšušinak.

 

Šuruppak, dn. (Tall) Fára, ve 27. století na 21 tisíc obyvatel na stu hektarech, jedno z pěti předpotopních měst, ležel na pravém břehu Eufrátu cca. padesát km na sever od Uruku. Povodeň přišla za šuruppackého krále Ubar-tutu a jeho syn Ut(a)napištim alias Ziusura/Ziusudra alias Watram-chasís/Atra-chasís postavil velkou loď. Středisko zemědělské produkce a obchodu s Amurru. Patronem města je Sud.
Umma, dn. Tell Jocha, přes třicet tisíc obyvatel na dvou stech hektarech, na levém břehu kanálu Iturungal na jeho soutoku s kanálem Gibil. Město šperkařů, kovářů pracujících s kovem z Bad-tibiry, ochranným bohem města je Šara, jeden ze synů Inanny.

 

Ur, dn. Tell al-Muqajjar (v arab. cestopisech podle Suenova zikkuratu Qamirna, Město Měsíce), na 34 tisíc obyvatel na šedesáti hektarech, na levém břehu Eufrátu, centrum datlového exportu, později centrum Chaldaje. Hlavním kultem je bůh Sîn (Nanná).
Uruk, dn. Warka, kdysi s osmdesáti tisíci obyvateli na čtyřech stech hekarech (novější odhad pro začátek 3. tisíciletí: čtyřicet tisíc na 550 hektarech, hellénistický Uruk měl 300 ha), město na soutoku kanálu Iturungal s Eufrátem, největší město starého Sumeru. Velkoměsto, označované nyní s publicistickou nadsázkou za "první megacity dějin" (výstava v Berlíně, 2013), žilo spojením sekulární části jménem Kullab na břehu Eufrátu, a sakrální částí jménem Eanna na kanálu. Finanční, obchodní a kulturní středisko Sumerů užívající ochrany Inanny.

 

Zabalam, dn. Tell Ibzajch, cca. devět tisíc lidí na čtyřiceti hektarech, na levém břehu kanálu Iturungal, při soutoku s kanálem Ninagina, jeden z nejdůležitějších přístavů Sumerů. Výroba keramiky, město pod ochranou Inanny.

 

 

Summánus, summanália§ viz Iúppiter Summánus

Summirát-Ištar z Kiše, kněžka sárichtum, m. Ipchur-Kiše§ 2292 

summity, kongresy, partajní sjezdy, setkání vrcholových politiků atd. Podobné akce starověk neznal a velkou vzácností byla osobní setkání panovníků nebo vrcholových volených úředníků. Jednání na nejvyšší úrovni zprostředkovávala odjakživa diplomacie (korespondence, poslové, zprostředkovatelé, vyslanci). Není zpráv o tom, že došlo k setkání hlav velmocí o nějakém panhellénském svátku (např. žádný Ptolemaiovec ani Seleukovec, možná s výjimkou Antiocha IV. nebyl nikdy na olympiádě).

Kongresová diplomacie svým způsobem fungovala v Helladě za Antigonovců, přesto osobní setkání stratégů Achájské a jiných federací s králem Makedonů byla vzácností. Vojevůdci se někdy setkávali až během válečných operací: žádný římský ojevůdce nehovořil před válkou s vládcem nepřátelské velmoci. Jako vítězové pak pořádali mírové kongresy o uspořádání zemí dosud pod vládou poražených, srov. apamejskou konferenci, amfipolský diktát, dvě amíské konference (vše jen vychutnávání slasti z vítězství a diktátu). V novodobé minulosti naopak kongresová diplomacie patřila k základním prostředkům mírového řešení vztahů mezi velmocemi. Ponapoleonovské kongresy pak nahradily pakty, dvou a vícestranné spojenecké smlouvy (roku 1879 německo-rakouská, 1894 francouzsko-ruská, 1904, francouzsko-anglická a roku 1907 anglicko-ruská). 

Sumu-abum, Su-mu-a-bu-um, Súmu-, z Babylónu, amor. dyn.§ 2000, 1895, 1894, 1881   

Sumu-Addu z Karány, amor. dyn., o. sester Amat-Šamaše a Iltani a s. Aškur-Addua§ 1779

Sumu-Amnámun ze Šadlaše, amor. dyn.§ 2006

Sumu-atar z Maradu a Kazallu, amor. dyn.§ 1895

Sumu-binasa z Uruku, dyn.§ 2006

Sumu-ditána z Maradu a Kazallu, amor. dyn.§ 1895, 1894 

Sumu-ditána z Babylónu, s. Chammurapiho§ 1793

Sumu'el z Larsy, Su-mu-èl, Sumu-ilum, k.§ 2028, 2025, 1895, 1866, 1738   

Sumu-Jamam, s. Jachdunlima, k. v Mari§ 1815

Sumu-kanasa, amor. dyn. v Kisuře§ 1935

Sumu-la-El z Babylónu, Sumulá'el, amor. dyn.§ 2006, 1895, 1894, 1881, 1869, 1845, 1815    

Sumulá'él z Maradu, Su-mu-la-el, amor. dyn.§ 1895

Sumu-numchim z Maradu, amor. dyn.§ 1895

Sumu-numchim ze Šadlaše, dyn. (ident. s předešlým?)§ 2006, 1895 

Sumu-Šamaš ze Šadlaše, dyn.§ 2006

Sumun-abi-jarim z Uzarlulu, amor. dyn.§ 1895

Sumuru§ viz Simyra 

Sun, čín. klan§ 145+

Sun z Ko-Čosonu, k.§ 1050

Sun Wu§ viz stát Wu

Sun-c´, v pchinjinu Sun Zi, "mistr Sun", vlastním jménem Sun Wu ze státu Wu n. Čchi (Qi), startég a autor§ 544, 514, 496

Jiný Sun-c´ byl matematik z asi 4. st. n. l.

Sun Cch'/Sun Ce, b. Sun Čchüana§ 229+

Sun Čchen/Sun Chen, regent a pučista ve státu Wu§ 249+

Sun Čchi, chanský generál§ 105

Sun Čcheng/Sun Cheng, vlivný eunuch na chanském dvoře§ 125+ 

Sun Čchüan/Sun Quan, chanský generál a zakladatel dynastie státu Wu, o. Sun Lianga§ 189+, 220+, 229+, 249+   

Sun Chao/Sun Hao, císař státu Wu§ 249+, 280+ 

Sun Liang, s. a nástupce Suna Čchüanga, císař ve Wu§ 249+

Sun Siou/Sun Xiu, b. Sun Lianga, císař ve Wu§ 249+

Sun-šu Ao z Čchu, ministr§ 598

Sun Ťün/Sun Jun, regent ve státu Wu§ 249+

Sun Wan z Wu, člen vládní dynastie§ 249+

Sung/Song, čín. stát§ 771,722, 719, 702, 701, 698, 695, 685, 683, 645, 643, 637, 633, 621, 619, 617, 611, 609, 607, 598, 594, 487, 318, 286

Sung, Dřívější n. Jižní Sung, dynastie§ 372+  

Sung/Song, císařovna Lingova§ 168+ 

Sungai Batu, archeol. lokalita na severu Kedahu§ 22

Súniadés z Athén§ arch. 397

Súniatus z Karthága§ viz Ešmuniaton

[...] Súnieus/Súnijský z Athén§ arch. 2-, popř. 2+

Sunilda, manž. vládce Rosomonů, jméno nezn., ses. Sara a Ammia§ 375+

Súnion, mys v Attice§ 1555, 488, 413, 411, 263, 229

Sunnó, franský velmož§ 388+

Suomarius, jeden z k. Alamannů§ 357+, 358+ 

Sup, kor. Seup, k. čosonský§ 380

Súpa§ viz Sóféné

Súperiános z Isaurie, sofista, ž. Lacharův§ 350+

supplicátió, supplicátiónés, prosebné a děkovné slavnosti s průvody bohům, např. před válečným tažením a po něm, řec. elínyes (pl.), díkůvzdání§ 195, 191, 105, 43, 19    

Supur-Šamaš, "Šamašův nehet", m. n. mí v Podijálí§ 1831  

 

Súra na Eufrátu, m. v SYR poblíž ar-Raqqy, dn. ves as-Suríja§ 299+

Súrasenové§ viz Šurasenové 

Suráštrové, indická vládnoucí dynastie v dn. Gudžarátu§ 321

Surdinus, patron propuštěnce Naeviána§ 77

Súrén, Súréna, Suréna, osob. jméno, též příslušník předního parthského rodu ze Sakastánu/Sístánu s privilegiem posice prvního muže po králi a armádního maršála§ 53-, 35+, 212+, 252+, 301+  

Surénovým pravomocem armádního velitele po dobu bojů se podobá postavení bojového vůdce arabských beduinů 'aqíd/pl. 'uqadá. Funkce byla a je v mnoha kmenech dědičná a mnohdy byl 'aqídem šajch/šéch kmene v jedné osobě.  

Surere, arcičíšník v Osmnácté dyn.§ 1417

Suriratna, princ. z Kóšaly, d. Padmasena a Indumati, jako korej. královna Ho Hwang-ok§ 42+

Suro, Kim Suro, k. korejského státu Kaja§ 42+

Surrentum, m. v Kampánii, dn. Sorrento§ 7+

Surri z Unqi, k.§ 870, 850, 831  

Súru, m. na Eufrátu v kraji Súchu§ 878

Súru, sídel. m. Bít Chalupé na Chábúru, asi arab. Sauar, dn. as-Suwar v SYR§ 883, 878 

Surus Haedujský, velmož§ 51

suřík, miltos, minium. V Římě fláviovské éry stávala libra padesát HS (cena státem kontrolovaná), nejlepší dovážen z kraje Sisapó v Baetice, a to v množství dvou tisíc liber ročně§ 405 a viz s. v. triumf

Sús§ viz Adrúmétos, Hadrúmétum

Súsa (pl.), č. Súsy, sídelní m. Súsiány, později Seleukeia na Eulaiu (odlišná od S. na Hédyfóntu), bab. Šušan, čín. snad Si-pin/Sibin, dn. ruiny již. od města Šúš v íránském Chúzistánu§ 4400, 2550, 2490, 2346, 2613, 2307, 2280, 2255, 2078, 2048, 2030, 2021, 1993, 1977, 1935, 1860, 1830, 1800, 1770, 1768, 1762, 1745, 1730, 1720, 1700, 1698, 1655, 1635, 1625, 1605, 1580, 1570, 1545, 1520, 1393, 1337, 1320, 1298, 1285, 1266, 1160, 1159, 1125, 654, 653, 651 - 649, 646, 639, 626, 596, 587, 518, 517, 514, 511, 504, 501 - 499, 494, 491, 484, 480, 479, 449, 388, 387, 360, 355, 345, 341, 331, 325, 324, 317, 316, 281, 221, 211, 209, 187, 164, 150, 147, 141, 138, 130, 129, 32-, 22+, 116+, 123+, 215+     

Nezaměňovat za arab. Súsa, což jsou dnešní názvy Adrúméta a kýrénské Apollónie. Podle hellénské tradice bylo m. založeno Memnonem a znamená prý súson „soud“. Není plné shody o tom, zda pojmy Súsiána a Elymáis jsou dva výrazy pro totéž, nebo ne. Často staří autoři do toho připletou Persidu. Pro seleukovskou éru to byly zřejmě dvě odlišné administrativní oblasti, viz také pod Elymáis, třebaže historicky byly Súsy jedním z hlavních měst zaniklého Elamu.

Koncem seleukovské a za parthské doby zřejmě pojmy splynuly pod Elymáis s hlavním městem Súsami. Elymájové přitom nemuseli mít mnoho společného se starými Elamity, možná vůbec nic. Vzhledem k vývoji v jižní Mesopotamii od poloviny druhého století př. n. l., to mohli být Arabové, stejně jako jejich dynastie Kamniskírů, viz.

Za Fraáta iv. (Arsakés xvi., 37-3) byly Súsy asi roku 31/0 přejmenovány na Fraáta en Súsois, snad nějaká forma hellénské epiktise. Po celou dobu hellénismu měly Súsy silnou hellénskou obec. Zachovány mj. fragmenty několika manúmissií z pozdní seleukovské a rané parthské doby; datace podle makedonského kalendáře, propuštějícími jsou Helléni, v jednom případu jistá Béltibanatis, jméno semitské. 

Sus᧠viz Šušá

Susacis, nezn. dnes poh. mezi Illyrikem a Thrákií, též Susacensés Alpés n. Tisucis§ 343+

Susamarus z Babylónu, Su-sa-mar-us, majitel nemovitostí; řecké jméno?§ 253

Súsiána, Súsiové, země východně od Babylónie, jádro bývalého Elamu, obyvatelé nazýváni kromě jiného též Kisioi, Kissiové, srov. pod Kossaoi§ 522, 521, 518, 480, 331, 325, 323, 321, 317, 316, 312, 311, 310, 245, 220, 150,139, 171, 259+ 

Súsiá, m. v Ariáně, dn. Tús v IR§ 330

Susinqu§ viz Šešonq

Susong z Kogurja, jako král Čcha-te/Chadae§ 53+ 

Súsamithrés z Persie, strýc Farnabázův§ 404

Súsarión z Tripodisku, údajně první autor komédií, s. Filínův§ 575

Susuda, Su8-sùd-da (?), Zuzuda, pradlák/lú azlag, azalag, akk. ašláku, k. v Kiši§ 2550  

Sušarma, posl.k. dynastie Kanva v Magadě§ 68, 22

Sutech§ viz Seth

Suthul, opevněná obec v Numidii neznámé polohy, snad u Calamy/arab. Qálima, fr. Guelma v DZ§ 109

Sutu, Suti, Sutiové, zřejmě od starého označení Sutium pro část severu Mesopotamie/Džazíry pův. jméno pro jeden z amoritských kmenů (19. stol.), nomádů v syrské oblasti, o tisíc let později jméno jednoho z aram. kmenů, banditů usazených po obou březích Eufrátu až po sever Arábie, odtud pak souhrnné označení pro Aramejce u Babylónců; odtud též jméno jedné z bohyň Sutítu/Sutejka§ 1895, 1809, 1530, 1446, 1347, 1337, 1330, 1320, 1308, 1159, 1112, 1068, 1024, 883, 850 a viz Su a Aramajové

Suti z Egypta, b. Horův, stavitel v Osmnácté dyn.§ 1417

Sutiraja, Šoteraja, rodem Syřanka, milenka Setiho II., m. Merenptaha ii. Saptaha§ 1217 

Sutium§ viz Su

Sútrium, m. v Etrúrii na území Tarquinií, dn. Sutri v regionu Lazio§ 388, 357, 311, 310

sútry§ 800, 600

Suwo, jap. kraj§ 70+

 

Sü/Xu, stát v dn. prov. An-chuej§ 714, 679, 655, 645, 621

Sü/Xu§ 1. Jüanova císařovna, 33, 7; 2. příbuzná no. 1, 7

Sü-čchü/Xuqu, m. a stát v Číně§ 637, 620

Süan z Čchin, regentka za svého syna Čao-sianga§ 306, 266

Süan/Xuan, pův. Liou Fu-ling, chanský císař§ 121, 87, 74, 53, 49

Süan z Lu, vévoda§ 609, 591

Süan z Weje, vévoda, rod. jménem Kung-c' Ťin§ 719

Süan-cang/Xuanzang, buddhistický cestovatel do Indie a překladatel v prvních desetiletích dynastie Tchang§ 337+

Süan-čchan-či, pinyin: Xuanquanzhi, poštovní stanice u Tun-chuangu, prov. Kan-su§ 120

Süan-tchu/Xuantu, čín. správní oblast v Koreji§ 105

Süan-wang z Čou, císař§ 879, 782 

Sü-ke/Xuge, mí v Číně§ 720

Sü Pching-ťün/Xu Pingjun, císařovna Süanova§ 74

Sü-pu Ku-tu-chou/Xubu Guduhou§ hunský vzdorošanjü§ 188+ 

Sün-c’/Xunzi, čín. filosof§ 298, 238, 232 

Sün Lin-fu z Ťinu, armádní velitel§ 603, 598  

 

Svarožić, bůh polabských Slovanů§ 393+

svatební cesty§ viz pod ženy a sňatek  

svátek chýší, stánků, slavnost§ viz sukkót

Svoboda, bohyně§ viz pod Libertás

svoboda slova a umění, náboženská svoboda§ viz filosofie, filosofové/svoboda slova

O svobodě uměleckého projevu jsou nestarší evropskou výpovědí slova Télemachova v prvním zpěvu Odysseie. Pěvec Fémios právě přednášel o trudných návratech Achajů od Troje a Pénelopeji se námět nelíbil - vždyť jí chyběl Odysseus. Takže chtěla od Fémia změnu repertoiru. Ale Télemachos poslal matku zpět do jejích komnat s tím, že jí do toho nic není: "Proč nám závidíš, by milý pěvec nás bavil zpěvem svým tak, jak pudí ho duch, vždyť nejsou tím vinni pěvci - jest patrně Zeus tím vinen, dávaje všecko lidem jedoucím chléb, jak jemu se po každé líbí." (překl. O. Vaňorný).

O pokusu přistříhnout křídla autorům komédiálních her v Athénách viz rok 440 a 437. Málokterý z dynastů byl v hellénismu tolik liberální, aby toleroval posměch, a to dokonce kolem mimomanželské aférky. Malíř Ktésiklés se domáhal audience u Stratoníky, manželky Antiocha I., neboť ji chtěl namalovat, viz rok 274. Královna o to nestála a tak se jí Ktésiklés pomstil: namaloval ji v objetí s jistým rybářem/pinxit voluntatem cum piscatore, o němž se tehdy říkalo, že je její láskou. Obraz vystavěl v efeském přístavu a pak hned skočil na první loď/ipse velis raptus. Stratoníce se ale obraz líbil, obdivovala, jak umělec vyjádřil podobu obou milenců, a zakázala ho odstraňovat. 

Svobodní Kilikové§ = viz Eleutherokilikoi

Svobodný Lakón§ = viz Eleutherolakón

svobodní lidé, plnoprávní občané, neobchodovatelnost s nimi na rozdíl od Orientálců§ 297

svatba§ viz sňatek
svatební cesty§ viz pod ženy

Svatá cesta§ viz via sacra

svatá četa, oddíl, hieros lochos, elitní thébská a katháginská jednotka§ 379, 375, 339

svaté jaro§ viz ver sacrum

svaté války§ viz války ...

svatokrádež, hierosýliá, sacrilegium§ 432, 187, 173, 169, 164

svitek§ viz kniha

svrab, lat. scabiés, bab. asi ekketu§ 274

Swát, kraj v prov. Chajbar-Pachtunchwa v PAK, staré Odi?§ 3000, 327, 115, 55 a viz Udijána, Kalašové

 

Syagrius, s. Aegidiův§ viz pod Áfránius Syagrius 

Flávius Syagrius§ cos. 381+ 

Sybaris, jméno dvou měst v jižní Itálii, gen. Sybary:§

Sybaris v Lúkánii, m. a ř., později přejmenované po novém osídlení na Thúrioi, viz i tam, dn. Sibari, ve středověku Buffaloria§ 720, 708, 700, 616, 540, 510, 453, 450, 446, 444, 390
Státním znakem Sybary byl na mincích obraz býka a boha řeky Krathis, symboly moci města pocházejícího z dobytkářství. Začátkem šestého století byla S. zřejmě ekonomicky nejsilnějším státem hellénského světa. Měla na deset tisíc obyvatel, kteří žili v hradbách o délce deseti kilometrů. Ve městě nesměli kokrhat kohouti, rybáři a výrobci purpurového barviva ze škeblí neplatili daně, v městě byly parní lázně, kuchaři byli vysoce cenění a Sybarští uléhali k hostinám s manželkami (= podle etruského vzoru?). Odtud jejich celoitalská pověst o luxusním životě, změkčilosti a marnotratnosti. Po vyvrácení Sybary roku 510 změnil Kráthis tok a ruiny města se dostaly pod vodu.
Sybaris na ř. Traeis v Bruttiu, zničena Bruttiy někdy po c. 350 byla opodál obnovena jako Hérákleia§ 476, 444, 390

Sybota (pl.), souost. před Épeirem, Sybotské ostrovy, tj. „Štvanice na svin쓧 433

Sycamore Gap, ikonický javor při Hadriánově valu v Northumberlandu, též Robin Hood Tree, acer pseudoplatanus§ 122+

Sydney, m. v Novém Jižním Walesu§ 335

Syéné, m. v Thébaidě, jižní hranice Egypta, eg. Suenet, Jáb(ew), arab. Asuán/Aswán§ 2686, 2613, 2283, 1998, 1871, 1740, 1720, 1512, 1504, 1352, 1304, 751, 204, 196, 195, 186, 165, 30, 19+, 360+  

Syennesis z Kilikie, k., není osob. jménem, ale panovnickým titulem [rukopis. Euennesis]§ 1. 600, 585; 2. 479: Xenagorás z Halikarnássu; 3. 401 

Syfax z Numidie, řec. Sofax/gen. Sofaka, arab. Sífáks, k. Massaisyliů§ 213, 220, 210, 206 - 201, 182, 156

Sychaeus§ viz Acerbás

Sýkamínos, Sýkamínon, "Sykomora", přístav pod Karmélem, na území dn. Chajfy/Haify v IL§ 103

Sykinnos z Persie§ viz Sikinnos

sýkofantés§ viz udavači

Sykyrion pod Ossou, Sykúrion mí při ústí údolí Temp nezn. polohy§ 171

Syllás (řec.)§ viz Cornélius Sulla

Syllás z Athén§ arch. 144+, popř. 147+ 

Syllaios z Nabaty, Šulláj, s. Tajmův, ministr (epitropos) k. Obody III.§ 25, 10 - 8

Syllaios, Solleos, Šulláj, o. Ferův/Fihru§ 250+

Sylosón ze Samu, b. Polykratův, gen. Sylosónta (o otci viz pod Polykratés)§ 532, 517, 512, 499, 494

Symachó, Samachós z Charakény, d. Abinergala I., manž. Izata II.§ 36+

symbolika státní§ viz znaky

Symbolon, emporion na jihu Krymu, dn. Balaklava§ 168

Symeón§ viz Simón, Sim'ón, Šim'ón

Symforion, pevnost v Pontu§ 65

Symiamir᧠viz Iúlia Soaimiás 

symmachiá, symmachiai, vojenské pakty hellénských států, o délském viz i tam, viz též pontská symmachie§ 478, 454, 433, 432, 378, 363, 360, 357, 356, 337, 281, 280, 277, 275, 200, 195  

Symmachos z Athén§ 189, arch. 188
Symmachos z Messénie§ 428, 424 (2x Ol.)
Symmachos z Thasu, tyr.§ 556

Symmachus§ viz (Q. Flávius) Aurélius Symmachus 

symmoriá, symmorie, tj. společný úděl, podílnictví§ 508, 378, 355 a viz pod daně a Athény

Skupina daňových poplatníků v Athénách, tj. občanů, která se ustavila v počtu šedesáti na rychlejší vybírání mimořádných válečných daní s vlastní agendou, která nebyla shodná se státní. S. zřejmě vznikla roku 378, aby se ulehčilo nejbohatším občanům v jejich trérarchii, viz tam, financování válečného loďstva (forma válečné daně pro nejbohatší občany, triérarchie). Symmorií bylo v athénském státu dvacet, v jejich čele stál volený hégamón či epimelétés. Počet 1200 občanů byl roku 340, kdy kulminovala řevnivost s Filippem II. Makedonským, zvýšen na dva tisíce. Druhým významen pro s. je oddíl válečného loďstva o 15 lodích/triérách. 

Sympetesis alias Ptolemaios z Egypta, strat. a insurgent§ 161

sympolíteia§ viz synoikismos

symposiarchos, -archés§ 267+ (v Palmýře) a srov. pod hostiny (3)

symposion§ viz hostiny

syn, prvorozený, dědictví, viz pod kolonisace

synagógé, synagoga, řecké označení pro chrámové shromaždiště s místem pro čtení náboženských textů židovských monotheistů, hebr. bét(h) kneset, viz pod Iúdaioi a Dúra

Synalos z Karthága§ 1. podáván též jako Paralos, místní velitel, 357; 2. vyslanec, 310 

synedrion, předsednictvo spolkového shromáždění (= parlamentu), stát. rada (= lat. senátus), kultovního orgánu u Židů (aram. sanhedrin)§ 323, 163, 148, 76, 47

Syneis/Euneis, mí nezn. polohy u mysu Pelóru na Sicílii§ 264

Synesios z Kýrény, s. Hésychiův, kazatel, biskup, přesto milovník starých pořádků§ 370+  

Syngés, s. a spoluvládce Rhaiskúporida V.§ 253+  

syngeneia§ 1. kárské klanové společenství, 295; 2. příbuzenství hellénských států, jeden z momentů diplomacie používající vazby mythologické a kultovní, nikoli ethnické (srov. syngeneji foiníckých Sídóňanů s Argem a Thébami), 201, 200 

syngenés, řec. sourozenec, stejného rodu, odtud dvorský titul hellénistický královského "bratrance"§ pass.

syngrafofylax§ viz daně

Synklétiké z Alexandreie, lat. Synclética, zvaná Amma/Matka, první mniška§ 305+

synkrétismos§ 1. viz synoikismos; 2. náboženský, 224+ 

Synnada, (pl.), m. ve Frygii, d. Şuhut v TR§ 404, 302, 301, 167, 133, 116 

Synodion, Synodium, m. v Illyriku§ viz Sinotion

synodos (f.), shromáždění, usnášeníschopný sněm, č. synoda (u kat.) a synod (u protest.):

synodos, sněm spolku Achájů§ 224
synodos, egyptského kléru§ 196

synodos, světový sportovních vítězů§ 41

synodos amímétobión, výstřední společnost "nenapodobitelného života" v Alexandreji§ 41  

synodos, sněm křesť. funkcionářů§ 300+, 313+, 314+, 320+, 325+, 328+, 335+, 338+, 340+, 341+, 343+, 351+, 355+, 359+, 374+, 375+, 381+ 

synoikia, slavnosti sjednocení Attiky§ 750 a viz v Bohové a jejich svátky

synoikismos, spojení sídlišť, osad či celých obcí-států v jeden státní útvar; opakem byl dioikismos, viz§ 1450, 750, 700, 566, 471, 468, 438, 433, 408, 392, 385, 371, 370, 351, 348, 343, 307, 302, 300, 293, 285, 280, 255, 190, 188, 178, 174, 31

Měkčí formou synoikismu je sympolíteia, spojení pod jedny státní orgány, ale se zachováním obývaného území a autonomie členských částí nového státu, tedy polis, srov. dn. konfederace (spojení četných a hluboce znesvářených obcí na Krétě se říkalo synkréstismos, odkud pojem přešel do filosofie a společenských věd); jak to v detailu fungovalo, až tak známo není.

Spojování náboženských a kmenových komunit pod jedno centrum s hlavním městem, asty, a s pevností s kultovním střediskem, (akro)polis, zřejmě probíhalo od roku 850-750, srov. tam v CSD. V té době už neexistovaly „městské“ monarchie jako za časů achajských velmožů (Mykény, Argos). Vedle takových „urbanisovaných“ států existovala nadále ethné, národní/kmenové federace bez městského centra i náboženského střediska (Thessalové), nebo spolky se sněmovní tradicí na jedné kultovní lokalitě (Aitólové, Achajové, srov. hellénistická koina). Známe na šest set hellénských států, ale „právně“ jich byl asi dvojnásobek.

Díky městům, malému prostoru pro menší skupiny, vznikla v Helladě demokracie, umění, vědy. Velké orientální říše sice prospívaly businessu, ničily však svobodu osobnosti, omezovaly do značné míry tvořivost.

Co obnášela sympolíteia známe z příkladu Smyrny a vojenské kolonie v Magnésii pod Sipylem i její obyvatel za Seleuka II. Magnétové přijali zákony Smyrny, její občanství, obě měny byly zrovnoprávněny, kdo se chtěl přestěhovat z Magnétů do Smyrny dostal na to peníze ze smyrenských financí. Vlastní průběh spojení dvou státních celků v jeden ukazuje dochovaný text synoikismu Teu s menším Lebedem z iniciativy Antigona Monofthalma roku 302, viz. Lebedským měla připadnout v Teu třetina půdy, gratis půda na stavbu domů, též pro hřbitov. Domy si měli postavit do čtyř let a do té doby žili u Tejanů zdarma. Taška na střechy dostali darem a poněvadž se neshodli na společné ústavě, dohodli se na převzetí kójské.

Synoria, pevnost v Malé Armenii§ 111

synóris, lat. biga, závod dvojspřeží, olympijská disciplína, k tomu synóris póliké/spřežení hříbat, též dorostenecká biga infáns n. puerílis§ 408, 356, 264

syntaxis, spojenecký příspěvek ve druhém athénském spolku§ 378

Sypaléttos, ath. démos§ 164

Sypiadé, obec v Thessalii§ viz dále Démétrias§ 293

Syrákúsai, Syrákosiai, ión. Syrékúsai, lat. Syrácúsae, č. Syrákúsy; jméno podle mokřiny Syrákó§ 5600, 738, 736, 733, 710, 663, 648, 643, 598, 554, 500, 493, 488, 485, 483, 476, 472, 467, 463, 460, 461, 454, 451, 450, 446, 440, 431, 430, 427, 425, 424, 422, 420, 416 - 406, 403, 402, 399, 398, 396, 392, 389, 388, 386, 384, 367 - 365, 357 - 353, 351, 349, 346 - 344, 338, 337, 319 - 317, 314, 311 - 308, 300, 289 - 287, 280 - 278, 276 - 274, 264, 220, 215 - 212, 209, 205, 200, 166, 148, 104, 101, 73, 70, 44, 42, 21-, 39+, 280+  

Osadami Syrákús byly např. Helóros (kolem roku 700), Akrai (663), Kasmenai (643) a Kamaríné (598). V pátém století byly největším městem hellénského světa a Apollónův chrám na Ortygii (kolem 575?) byl zřejmě největší náboženskou stavbou předklasických dějin. Do vyvrácení města Římany měly S. největší rozlohu státního území z hellénských poleis, viz k tomu u roku 402. S. ovšem trpěly častými občanskými rozvraty, staseis, v nichž se hádali původní kolonisté-gámorové a jejich potomci s pozdějšími kolonisty z métropole, nebo s osadníky z jiných mateřských obcí, se Sikely nebo se bránili vlivu úplně cizích Hellénů. Kromě toho napříč ethnickými spory vedly spory sociální.

Syrdarja, Sýr-darj᧠viz Iaxartés

Syrfax z Efesu, properský aristokrat§ 334

Syrie, řec. Syriá, lat. Syria a Suria, eg. Rečenu/rtnw (Syrie s Palaistínou; poprvé ve střední říši u Sinuheta/Sa-nechet, v nové Džahi), ass. Amurru, bab. Chattu a Eber nári/"Záeufrátí" (z babylónského pohledu), levantská země se smíšeným obyvatelstvem (na severu Chetitové, z jihu a od moře Semité), později Helléni a Arabové§ před 6000, 4500, 3500, 2500, 2490, 2453, 2400, 2375, 2371, 2346, 2300, 2292, 2255, 2184, 2160, 2040, 1962, 1928, 1895, 1870, 1830, 1793, 1786, 1779, 1778, 1760, 1740, 1720, 1700, 1650, 1625, 1600, 1594, 1580, 1570, 1546, 1530, 1526, 1490, 1482, 1480 - 1467, 1462, 1450, 1448, 1446, 1441, 1424, 1420, 1400, 1382, 1380, 1373, 1370, 1365, 1361, 1360, 1354 - 1350, 1348, 1347, 1345, 1320, 1318 - 1315, 1301 - 1299, 1288, 1284, 1250, 1237, 1235, 1233, 1200, 1198, 1191, 1188, 1111, 1100, 1095, 1072, 1071, 1000, 942, 928, 920, 874, 857, 856, 853, 850, 848, 842 - 839, 806, 805, 800, 775, 773, 772, 765, 754, 750, 743, 742, 740, 738, 735, 720, 677, 666, 652, 645, 644, 635, 610, 606 - 603, 599, 595, 594, 589, 557, 555, 531, 526, 521, 518, 449, 360, 331, 323, 321, 320, 315, 313 - 311, 306, 302, 301, 291, 274, 268, 260, 253, 250, 248, 246 - 244, 242, 239, 235, 223, 195, 194, 190, 181, 175, 171, 169, 163, 162, 159, 150, 146 - 144, 141, 139, 130 - 128, 114, 111, 107, 104, 96, 95, 92, 88, 87, 85, 72, 70, 66 - 63; provincie Syria: 64 - 63, 56 - 48, 44 - 38, 36, 34, 30, 25, 10, 2-, 17 až 20+, 32 až 40+, 45+, 48+, 49+, 51+, 52+, 60 až 64+, 66+, 69+, 70+, 75+, 84+, 85+, 89+, 90+, 94+, 98+, 106+, 113+, 117+, 118+, 120+, 128+, 129+, 131+, 135+, 137+, 147+, 162+, 164 až 166+, 172+, 175+, 182+, 192 až 195+, 198+, 199+, 205+, 216 až 219+, 222+, 224+, 231+, 234+, 238+, 240+, 243 až 245+, 250+, 252+, 254+, 257 až 259+, 261+, 262+, 266+, 270+, 272+, 273+, 275+, 276+, 284+, 285+, 289+, 293 až 295+, 298+, 313+, 325+, 330+, 340+, 357+, 360+, 361+, 365+, 369+, 382+, 388+, 390+, 393+ a viz jednotlivé státy a města           

Země nebyla nikdy politicky/administrativně jednotná před získáním moci Seleukovci. Podle starší hellénské tradice si Syřané prý říkali Leukosyroi, „Bílí Syřané“. Zřejmě tak označováni usedlí Aramajové, jejichž potomky se stali předislámští Syřané, kteří v křesťanských dobách užívali aramajštiny-syrštiny jako liturgického jazyka, místy vzácně dodnes. Podle Strabóna se však tak zastara říkávalo Kappadokům a žili v centrální Anatolii (= Syrochetitové?). Moderně už byli pokládáni za potomky Urartejců, též za populaci semitského původu.  

Syrská řevnivost vůči Egypťanům je odvěká a přetrvala, třebaže mezi úplně jiným obyvatelstvem. Naposledy se to projevilo v letech 1958-1961 za efemerní Sjednocené arabské republiky sestávající z arabského Egypta a novověké Sýrie. Egyptskoarabský vůdce Gamál/Džamál Abdan-Násir udělal hlavním městem Káhiru a většina ministrů unijní vlády byli jeho lidé; projekt rychle zkrachoval.

Východní země, Bilád aš-šám, je tradicionalistické arabské označení pro současnou Sýrii. Je v rozsahu, jak ji vyměřovali ve starověku a hlavně Římané, tedy včetně dnešního Libanonu, Palestiny a severní části Jordánska.

Bilád aš-šám je východní částí pojmu Mašrik, označení celého arabského „Orientu“, tedy včetně Iráku a Kuvajtu a někdy včetně Egypta. Mašrik je protipólem slova Maghrib, „Západ“, který se počítá od Mauritánie po Libyi.

Syriá Seleukis§ viz Seleukis
Syriá theos, Syriá Theá, hé theos hé Syri᧠viz Atargatis

 

Syriános z Alexandreie, s. Filoxenův, uč. Proklův, neoplatónik, scholarch§ 350+, 375+, 392+  

Syrmos z Triballie, k.§ 335

Syrochetité, označení pro nástupnické státy Chet. říše v Sev. Syrii a Anatolii§ viz Chetité

Syrská bohyně§ viz Atargatis

syrské války§ = Války ...

Syrinx, m. v Hyrkánii§ 209

Syriskos z Chersonésu Tauridského, s. Hérákleidův, historik§ 325

Sýros, ost. v Kykladách§ 550, 544, 245, 78-, 150+ 

Syrta (pl.), záliv Středozemního moře do severní Afriky, řec. Syrteis, lat. Syrtis (sg.), Velká a Malá S./Megalé kai Míkrá Syrtis; arab. m. v LAR Sirt/Surt§ 513, 511, 253, 245, 204, 48

Sysinás, zrádný s. Datamův§ 378

syssíti᧠214+ a viz pod Sparta

Süan/Xuan ze Sungu, vévoda§ 722

Süan/Xuan z Weje, vévoda§ 660

Süan/Xuan, šan-jü Hunů, trůnním jménem I-tu Ju-lu-ti/Yitu Yuludi, s. Čangův§ 85+ 

Süan Ťiang/Jinag, d. Sia z Čchi, manž. Süana z Weje§ 660

Sü-li-chu/Xulihu, Gujlichu, šan-jü Hunů§ 105

Sü-lu Čchuang-čchu/Xulu Quangqu, hunský šan-jü§ 68, 60

Swábí, okr. v prov. Chajbar-Pachtúnchwá, kdysi ve státu Gandhára§ 384+

Syové, jméno dávných Boiótů§ 1555

Szombathely, m. v H, něm. Stein an Anger, slov. Kamenec§ viz Bojové