Bhadraka, k. v Magadě§ 185

Bhadravarman I., k. Čampy§ 192+ 

Bhagavata, Bhágabhadra, k. v Magadě§ 185, 115

Bhanugupta, k. Guptů§ 375+ 

Bharata, Bháratové, přapředek Indů a jeho potomci, dnes jméno Indické republiky§ 600

Bhása, ind. dramatik§ 300+ 

Bhúmaka, k. z indosakské dynastie Kšaharáta§ 55

Bhúmitra, s. Vásudévův, k. v Magadě§ 68

Biaina, Biainili§ viz Urartu

biandrie, dvoumužství, způsob polyandrie§ 2384 (v Lagaši), 1800 (v Indii), 411 a viz pod ženy

Přežitek z matriarchátu, praktikovaný dodnes v severních částech hinduistické Indie, v Ladákhu, jak dosvědčil americký dobrodruh Richard Halliburton ještě ve dvacátých letech 20. století, v odlehlém severozápadním Nepálu při hranicích s Tibetem v bönové oblasti Dolpo/Dolpa, v Polynésii a v povodí Konga; opakem je islámská polygynie, mnohoženství, viz pod ženy a Arábie/islám. V Dolpě bývá manželka vybírána pro nejstaršího syna, zároveň pro jeho mladšího bratra či bratry; praxi ukončili ve vlastním Tibetu až čínští komunisté po jeho okupaci roku 1950. Stává se, že žena vychovává ve svých dětech i své budoucí manžely. V Mahábharátě se dcera krále domorodých Pančalů Draupadi provdala za pět bratrů z árjského klanu Pándavů. Což bývá moderně mimo jiné vykládáno jako mísení árjských elit s domorodci symbolisovanými jejich bohem Krišnou s tmavou koží, kultem "domorodým", srov. roky 1800 a 600.

O Alkibiadovi Athénském se tradovalo, že na tažení do Helléspontu c. 411 se spolu s Axiochem oženili s jistou Medontidou Abýdskou a že s ní měli dceru (Alkibiadés byl v Athénách ženat s Hipparétou, dcerou Hipponíkovou, tedy velmi bohatou dámou). O otcovství se nijak nepřeli, každý ukazoval na toho druhého. Do Medontidy se oba zamilovali na dálku na základě zpráv o její kráse.    

Bianór z Athén, kondottiér§ 359

Bianór z Akarnánie, kondottiér§ 333

Bianór z Leukady, akarnánský prořímský politik§ 197

Biás z Priény, gen. Bianta, tyr. (?) a jeden ze Sedmi moudrých§ 668, 617, 295 a viz s. v. Sedm mudrců 

bible, křesťanské "Písmo svaté", vznik, překlady§ 1448, 210+, 393+ a vide s. v. Móše, Iúdaioi a křesťanství

bible, datace událostí a osob do vzniku království Israél§ viz pod datace 

Bibliné, Biblinés, kraj, poh. a ř. v Thrákii slavný vínem, biblinos oinos, v Syrákúsách zvané glykys pollios, "sladké Pollidovo"§ 554

bibliofylax, „strážce knih“§ viz pod daně

bibliothéké, bibliothéca§ viz knihy a knihovny

biblos, biblion, byblos, bible§ viz kniha a papýros

Bibracte, sídel. m. kelt. Haeduů, dn. Mont Beuvray v Burgundech (nezaměňovat s Bibrax n. s kelt. Bibroky na jv. Anglie)§ 58, 52, 51

Bibrax, gen. Bibractu, m. Rémů v Belgické Gallii, dn. Beaurieux či vrch Vieux Laon čili Laon v Picardii§ 57

Bibrokové, lat. Bibrocí, kelt. lid v Kentu§ 54  

Bicilis z Dákie, Decebalův zrádný důvěrník§ 286, 106+

Bidérios, Bidorios, kelt. předák, též Kidérios§ 278

Biesheim, m. v Alsasku§ 176+ 

Biésius, velitel římské jízdy, celé jméno neznáme§ 153

Biésios Peisón z Melity, lat. Biésius Písó§ ath. arch. 172+, popř. 173+   

bíga, dvojspřeží, řec. to zeugos§ 1480, 215 a viz synóris, dostihy, válečnictví  

bigamie§ viz polygamie

bígátus, řím. mince jako quadrigátus, předchůdkyně victóriátu, dvoudrachma§ 191 a viz v přílohách o měrách a váhách 

Bigerra, m. v Hispánii, asi dn. Bogarra§ 214 

Bigerrionové, lat. Bigerriónés, kelt. lid v Aquitánii, dn. podpyrenejský kraj Bigorre§ 56 

Bihár, dn. indický svazový stát, jméno odvozené od Vihára, buddh. kláštera; ve starém věku jádro státu Magadha§ 600, 599, 303-, 320+ 

Většina indických filosofických škol vznikla na území Biháru.

Bik᧠viz Biqá' 

Bikón§ viz Bitón

Bílá Rus§ viz Bělorusko

Bilala z Ummy, předák§ 3540 

Bilalama, ensi v Ešnunně§ 2028, 1977, 1933  

Bilbilis, m. nad ř. Saló/dn. Jalón v Tarrakónské Hispánii, dn. ruiny u Calatayud v Aragónu§ 40+, 101+

Bilcha, m. dvou Ja'qovových synů§ 1108 

bilingva z Armazi§ 58+, 75+

Bilistagés z Ibérie, kníže Ilergetů§ 195 

Bilistiché, Belistiché z Makedonie n. Argu, dc. Filónova, milenka Ptolemaia Filadelfa, m. Ptolemaia, velitele Efesu, a olympioníčka§ 276, 261 

Bilkís, Bilqís, Balqís, mýth. (?) královna ze Saby§ 600

Arab. jméno zní Mahrám Bilqís/Balqís, což byl ve skutečnosti Awwam, chrám měsíčního boha Ilmuqah, Ilmuqá v Ma´áribu. Arabové zaznamenali, že syrskou Palmýru postavili duchové a že tam sídlila Balqís. Jeden z pramenů oasy se jmenuje Hammám Balqís, Balqidiny lázně. 

Bimbiraš§ viz Pimpiraš 

Bimbisára či Vidhisára z Magadhy, k., vlastním jménem Senija či Sénija, sanskr. Šrenija či Šrénika§ 545, 519, 493

Sénija dostal přízvisko Bimbisára od svých žen podle toho, že mu krvácel hemoroid. Bimbi je červená tykev a synonymum pro čevenou barvu: „seroucí krev“. • O potížích s hemoroidy u antických vladařů není dalších zpráv. V novější minulosti se předpokládá, že na ně trpěl Napoleon a že bolesti, které prožíval, mu zabránili soustředit se na vedení své osudové bitvy u Waterloo.

Bin-Dammu, vrchní velitel Amorejců v Chalabu§ 2039 

Bindusára či Varisára alias Amitragháta, řec. Amitrochadés§ viz Amitragháta

Bingium, osada na Rýnu, dn. Bingen am Rh. v Porýní-Falci§ 359+

Bin-kali-šarrí z Akkadu, b. Šarkališarrího§ 2255 

Bintanat, Bint-Anat (I.), d. Ramessea II.§ 1304, 1223

Bint-Anat (II.), d. asi předešlé, manž. Amenmesseova (?)§ 1223

Binú jamíni, Benjamíni$ vide Amorejci 

Binú sim´al, Bensim´al$ vide Amorejci

bio, biograf§ viz hudba

biografie, autobiografie, životopis§ viz dějepisci (2) 

Bión z Borysthenu, filosof a rhétór§ 250 

Bión z Mílétu, s. Diodórův, sochař a zlatník§ 480

Bión ze Smyrny, búkolský básník§ 150

další Biónové: z Abdér byl démokritovec a mathématik, který věděl o zemích na severu s polární nocí, z Klázomen a Mílétu sochaři, z Prokonnésu byl současník Ferekýda ze Sýru, ze Syrákús byl autorem učebnice řečnictví, jiný rhétór nazval svých devět knih podle Mús, ze Sol sepsal spis o Aithiopii a byl jistý Bión skladatel písní a jiný tragickým básníkem.

Biónidás ze Sparty, promanked. představitel§ 220 

bipedalismus, u homininů§ pravěk (1) 

Bipeiátis, messénský kraj při hranicích s Arkadií§ 182 

Bippos z Argu, achajský vyslanec§ 182, 181 

Biqá', Wádí al-Biqá', Biqá'a, též Beqá'/Beká, údolí v Libanonu, asi 'Amq, Amqu, řec. Búkka či Marsyás/Massyás, srov. pod Koilé Syri᧠1580, 1500, 1450, 1373, 1000, 221, 219, 145, 23-, 199+ 

Bir-dadda z Arabie, šejk§ 676

Bir 'Iajján, mí ve Východní poušti v ET§ 257 

Bir-'idri z Damašku§ viz Ben-Hadad III. 

Biridija z Megidda, dyn.§ 1365

Birijamaza, asi dyn. v Damašku§ 1375 

Biris-chatri z Médie, k.§ 659

Birkenna z Illyrie, jedna z manž. Pyrrhových§ 295

Birket Kárún, viz Moiris

Birria, Milónův gladiátor§ 52 

Bírtha n. Bírtá na Eufrátu, m. v Mesopotamii, dn. Birecik v TR§ 360+ a srov. pod Zeugma a Byrsa.

Jiná B. byla na Tigridu a zřejmě to je Tikrít, viz tam a pod Mesopotamie. Slovo BYRT´, bírtá, aramajsky znamená „pevnost“, stejně jako assyrské birtu/bírtum (na rozdíl od álum, město, kde žili „civilisté“, v bírtu města ležel garnison), srov. hebr. bírá. Pl. pevnosti byl biránátu a je pravděpodobné, že se tak jmenovala jedna lokalita v Zágrosu, viz rok 607 (i když čtení "pevnosti" v novobabylónské kronice by bylo logičtější).

Bisaltiá z Massylie, dc. náčelníka Berberů§ 256 

Bisaltové, Bisaltai, Bisaltiá, thr. národ a kraj na dolním Strýmonu§ 750, 560, 167 

Bisalthés z Abýdu, pirát§ 494

Bisanthé, Bysanthé, m. na Propontidě, snad óreion, óreia/pevnost B., osada pův. Samu na území Kainů, pozd. známa jako Rhaideston/-os, dn. Tekirdağ v evr. části TR§ 407, 404, 130-, 46+ 

bisextílis, přestupný únor§ 364+ 

bisoni§ pravěk (2), před 6000 (1 & 2) 

Bissula z Alamannie, manž. D. Mágna Ausonia§ 367+ 

Bistheibanaps, manž. Fraáta IV.§ 87, 10

Bísutún, Bísotún, starší Baghistán, trad. Behistún, řec. Bagistánon oros, Bagistáné, skalní lokalita na jižní trase Velké hedvábné cesty mezi Kermánšáhem a Ekbatanami (Hamadánem)§ 550, 324, 149, 49+   

Ze staroper. Bagastána/Místo bohů. Vedle trojjazyčného nápisu Dáriea I. v elamštině (zřejmě původní verse), babylónštině a perštině, který vznikal v letech 522-519 ještě nápis seleukovský z roku 148, tři parthské a sásánovský. Na základě bísutúnské trilinguy byla britským důstojníkem Henrym Rawlinsonem roku 1838 rozluštěna stará perština.

Bít Abí-rattaš, kassitský klan/kmen§ 942 

Bít Ada, bab. provincie na Dolním Zábu§ 1097 

Bít Adíni, Aguši atd.: jména především aram. kmenových svazů a jejich státečků v Syrii a Mesopotamii; názvy jsou v ass. podobě s významem 'Dům či Rod Adínův' atd.:

Bít Adíni, stát v severových. Mesopotamii kolem metropole Tíl Barsip, hebr. Béth Eden, viz pod Anthemúsias a Batnai§ 1000, 920, 899, 883, 880, 877, 858 - 855, 850, 847, 727, 612

Bít Agúsi či Agúši, aram. kmenový svaz/stát v okolí Arpadu, srov. tam, původ. chetit. stát, pozd. aramaisovaný, aram. Bajt Guš; ass. též Jachaná či Achánu, zřejmě jiní od Aramajů Jachánu na Zábu?)§ 1000, 935, 880, 870, 857, 854, 850, 849, 834, 805, 754, 743, 742 

Bít Amukkáni/Awukáni, ass. též Ukánu, Amukkánové, stát v již. Babylónii pův. na pravém břehu Eufrátu proti Uru, jižně od Bít Dakkúri; kmen. svaz Amukkánu byl částí Chaldajů§ 1159, 850, 733, 731, 729, 703 

Bít Bachiáni§ viz Guzánu

Bít Bazi/Baṣi, kassit. kmen/klan§ 1004, 978 

Bít Burutaš či Burutiš§ viz Tabal

Bít Dakkúri, stát v Babylónii sev. od Bít Amukkáni na pravém eufrátském břehu západně od Borsipp, další část Chaldajů, Dakkúrové§ 1159, 850, 811, 761, 747, 731, 703, 693, 690, 678, 675, 669

Bít Gabbári§ viz Sam'al 

Bít Chalupé, aram. stát na dolním toku Chábúru a soutoku s Eufrátem§ 1000, 942, 883, 878 

Bít Chanunía, krajina v Urartu§ 608

Bít Chašmar, m. kdesi na babylónském jihu§ 1007 

Bít Chumrí, Bít Chumríja§ viz Samareia 

Bít Imbí, elamská hraniční pevnost v zemi Raši při Babylónii§ 653, 646 

Bít Jakíni, stát v již. Babylónii u Zálivu, část Chaldajů, Jakínové; země byla předtím nazývána Přímoří nebo Pomoří/Mát tâmti(m), pozd. v hellénismu Charakéné nebo Meséné§ 1159, 850, 811, 770, 731, 729, 722, 707, 706, 703, 700, 689, 680, 669, 651, 648, 646

Bít Karziabku, kmen kočovných Kassitů§ 1125 

Bít Kilamzach, m. v zemi Iasubigallu§ 702

Bít Kubatti, m. v zemi Iasubigallu§ 702 

bít redûti, palác v Ninuy§ 642

Bít réš, tj. dům-hlava, svatyně boha Anu v Uruku§ 244, 202

Bít rím mátátim§ viz Eamkurkurra  

Bít Sa'alli, Bít Ša'alli, aram. státeček v Babylónii§ 731, 728, 626 

Bít Siláni, Bít Šiláni, aram. státeček v Babylónii§ 731, 728, 626  

Bít Sîn-mágir, bab. provincie v Sumeru§ 1103  

Bít Šamaš, bab. pevnost§ 1125 

Bít Šú-Sîn, m. n. mí v Babylónii§ 1809 

Bít Zamáni, aram. státeček na horním Tigridu, pozd. Gordyéné, snad staré Simanu§ 1000, 942, 889, 882, 866, 856, 832, 297+ a viz Simanu

Bít Zéri, pravděpodobně kmenové území chaldajských Amukkánů§ 711 

Bitheridus, alaman. velmož v řím. službách§ 372+, 373+ 

Bíthýnie, Bíthýniá, Bíthýnové, thrácký kmen§ 1424, 1326, 1068, 972, 675, 424, 416, 408, 407, 404, 400 - 377, 347, 339, 328, 327, 315, 296, 289, 280, 279, 275, 264, 246, 242, 236, 229, 211, 202, 189, 186, 184 - 182, 156, 149, 130, 104, 100, 98, 95, 94, 91, 88, 85, 81, 78, 74 - 72, 67, 66, 47, 43, 42, 35; Próvincia Bíthýnia et Pontus:§ 67, 65, 64, 47, 44 - 42, 35-, 41+, 45+, 53+, 60+, 61+, 66+, 70+, 82+, 90+, 106+, 111+, 113+, 117+, 123+, 124+, 130+, 132+, 139+, 150+, 163+, 176+, 193 až 195+, 200+, 212+, 213+, 216+, 218+, 229+, 235+, 238+, 249+, 265+, 272+, 284+, 285+, 293+, 313+, 329+, 334+, 337+, 351+, 354+, 358+, 360+, 361+, 364 až 366+, 371+, 392+         

Kdysi byla země obydlena Mýsy a Mariandýny než sem pronikaly thrácké skupiny: nejprve Bebrykové/"Bobři", po nichž se země jmenovala, pak dorazili Bíthýnové a Thýnové; v chet. pramenech Wiluša.

bíthýniarchés, předseda provinčního sněmu§ 30

Bíthýnion, m. v Bíthýnii, pozd. Klaudiopolis/Claudiopolis, dn. Bolu v TR§ 130+ 

Bithyás n. Bithiás z Numidie, alias Diogenés (?), propúnský numidský velmož§ 148 - 146

Bithys/Bíthys z Thrákie, gen. Bithya§ 1. parasítos Lýsimachův, 281; 2. z Lýsimacheie, s. Kleónův, poctěn občanstvím v Athénách, 287; 3. 233, strat. Démétria II. Makedonského; 4. 167, syn Kotya III.; 5. o. stratéga Farsála, 12+ 

Bithys, seleuk. územní správce v Anatolii§ 209 

Bithys, o. ptolemaiovského nauarcha Seleuka§ 145 

Bitón z Argu, b. Kleobiův, syn Héřiny kněžky v Argu Kýdippy, jeden z hellénských vzorů mateřské lásky a zbožnosti§ 600, 197

Bitón ze Syrákús, vojen. velitel§ 397

Bitón/Bikón, žoldnéř§ 325 

Bitthéra§ viz Bethther 

Q. Bittius Proculus§ cos. suff. 98+ 

Bittútu n. Bít Tútu, lokalita v babylónských močálech§ 700

Bituítus, Bituítos, Bitoitos či Bitokos, kelt. jméno§ 1. 121, k. Arvernů, o. Congonnetiakův; 2. 63, kelt. sluha k. Mithridáta Eupatora

Bítum rímum, "Dům divokého býka", Aššurův chrám v Aššuru§ 1920 

Bitura, Pitura, pevnost v Diře v Nairi§ 879 

Biturígové, lat. Biturígés, kelt. kmenový svaz v Gallii, dělil se na dvě skupiny: B. Cubí ve středu Gallie, ve starém kraji Berry, sídel. m. Aváricum, dn. Bourges, B. Viviscí na jihu kolem Burdigaly, dn. Bordeaux. Viviskové sousedili na jihu s dvaceti nárůdky aquitánskými, mezi něž ethnicky nepatřili§ 600, 52, 51

Augustem bylo území Biturigů, též Santonů, Kadurků, Lemoviků a dalších po Liger/Loiru zahrnuto do provincie Gallia Aquitánia. 

„bitva beze slz“/adakrys maché u Eutrésijí, kde Sparťané porazili Arkaďany§ 368

bitva jízdní, největší starého věku (u Ipsu) § 301

Největší středověká evropská jízdní bitva byla 15. července 1410 u Grünwaldu či Tannenbergu mezi polským králem a řádem německých rytířů (39 tisíc mužů na polské straně, 37 tisíc na německé)

bitva, největší mezi Hellény§ 301, 217

Bitva u Rafie byla největší mezi Hellény, srov. ovšem rok 301 Ipsos, kde proti sobě stálo více než 150 tisíc mužů ve zbrani. Největší ztráta v bitvě však postihla roku 129 Antiocha VII. Euergeta a Seleukovce v Mesopotamii: Parthové pozabíjeli na třicet tisíc vojáků, jádro seleukovské armády. Žádný hellénský dům prý tehdy nezůstal bez smutku. Ze ztráty se říše už nevzpamatovala.

Nelze srovnávat se ztrátami a operačními rozsahy bitev za válek novověkých, např. napoleonských, z nichž největší námořní bitvou byla bitva ve Skágerraku za první světové války (1916), letecká o Anglii (1940) a tanková u Kursku za druhé světové (1943), stejně jako bitva o Stalingrad (1942/3) a z první války bitva verdunská (1916 s téměř milionem padlých za desetiměsíčních zákopových bojů). Viz pod válka.

Nejvíce mrtvých civilistů během jediné vojenské operace zemřelo v japonské Hirošimě 6. srpna 1945 po 8.15 hod., kdy Američané na město o asi 350 tisíci obyvatel (osmé největší v zemi) svrhli první atomovou bombu (Little Boy). Ze 76 tisíc domů zůstalo jen šest tisíc nepoškozených, během výbuchu a na důsledky ozáření zemřelo do konce roku 1945 140 tisíc lidí, do šedesátého výročí útoku 237 062.

9. srpna 1945 shodili Američané na Japonsko ještě jednu jadernou pumu, Fat Man, zatím poslední bojově nasazenou. V Nagasaki v 11.02 hod. a v několika dalších hodinách zemřelo na 74 tisíc lidí. 2. září japonský císař kapituloval, skončila druhá světová válka; o prvním bombardování dějin viz pod válka.

Největší v oceánu vedenou bitvou na největším operačním území byla bitva o pacifický o. Midway, „na půl cesty“ o 5 km2, 4.–6. 6. 1942 mezi Japonci a Američany. Vlastní bojové operace vedlo letectvo startující na obou stranách z letadlových lodí, menší ztráty přivodily ponorky, ale loďstvo se nedostalo navzájem na dostřel. Japonci, admirál Č. Naguma a vrchní velitel I. Jamamoto, přišly o čtyři letadlové lodi, jeden těžký křižník a 332 letadla (více než polovina nasazených), Američané pod admirálem F. Fletcherem a Raymondem Spruancem, vrchní veltel v Pacifiku Chester W. Nimitz v Pearl Harbouru, ztratili jednu letadlovou loď, torpedoborec a 150 letadel (více než polovina nasazených).

V moderní době se uhnízdil zvyk "přehrávat" významné bitvy. Spolky staromilců se sdružovaly a na výročí masakrů v dobových uniformách a pokud možno v autentické výstroji a za stejných podmínek pořádaly navštěvované podívané. Největší takovou atrakcí bylo v červnu 2015 "zopakování" bitvy u Waterloo, v níž se Evropané pod britským velením s německým a holandským přispěním zbavili vlády Napoleonea di Buonaparteho, vulgo francouzského císaře Napoléona I. dvě staletí předtím. Dvě stě tisíc diváků z celého světa shlédlo podívanou, v níž 5500 vojáků-herců předvedlo průběh bitvy 190 tisíc vojáků se čtyřiceti tisíci padlými z 18. června 1815. 

Starý svět podobné inscenace nepěstoval, ačkoli Římané byli v tomto smyslu velmi hraví. Během triumfů byly v průvodu vítězné armády neseny mimo jiné obrazy z bitev, dobývání měst a literáti velké události k poctě vítězů rádi (a se ziskem) zvěčňovali. 

bitva námořní, největší mezi Hellény a starého věku, viz též lodě, loďařství§ 262, 241

bitva na Nilu, viz pod Kanóbos a rok 47

bitva občanské války, největší; za republiky u Aktia. V únoru 197 n. l. u Lugdúnu proti sobě postavili do pole L. Septimius Sevérus a Clódius Albínus (také původem z Afriky, ale Latin) po 150 tisících mužích. Dvoudenní bitva byla největším soubojem všech římských občanských válek na souši. Lugdúnum, do té doby hlavní město střední Gallie, bylo zničeno a své postavení již nikdy nezískalo zcela zpět.

Za války mezi křesťanem Constantínem I. a polytheistou Liciniem roku 324 bylo zřejmě na malém prostoru shromážděno nejvíce vojáků za římských občanských válek. Licinius měl v Hadriánopoli vojsko o 150 tisících pěsích, patnácti tisících jízdních a 350 lodích pod Abantem. Constantínus se blížil od Thessaloníky se 120 tisíci pěšáky, deset tisíci jezdci a s loďstvem o dvou stech válečných lodí a dvou tisících dopravních; loďstvu velel jeho syn Crispus. 3. července 324 byl Licinius poražen na zemi, pak na vodě. po několika menších střetnutích byl definitivně poražen a zajat u Chrýsopole 18. září.

bitva slonů§ viz sloní bitva

bitvy na jezerech (Maiótském a Urmijském), první "námořní"§ 856, 818, 107

bitva vítězů§ 546

bitva námořní a na pevnině v týž den§ 468 (u Eurymedontu Athéňané nad Peršany), 204 (jistý Númenios zvítězil na moři a po vylodění v jezdecké bitvě)

bitva námořní a na zamrzlém moři na témže místě§ 107

Bizóné, m. na pobřeží Levého Pontu, dn. Kavarna v BG§ není v CSD 

Bizua, ses. Babatiho a Abí-símtí, manž. Amar-Suenovy, původ sourozenců neznáme§ 2048

Bizyé, m. ve vých. Thrákii, středisko Astů, s řím. provincií po roce 46+ cívitás stípendiária, tedy odvádějící provinční správě poplatky, dn. Vize v TR§ 100-, 145+