Hian z Čchin, k.§ 643
Hiarbás, k. Maxitů§ 654

Hiarbás z Numidie, k., promariovský§ 105, 81

Hibasu-hime, císařovna Suininova, m. Keikóova§ 2-, 70+ 

 

Hibéria, řec. Ibéri᧠viz Hispánie
Hibérus, řec. Ibéros, dn. Ebro, ř. na severu Španělska a od ní jméno poloostrova§ 226, 220, 218, 217, 215, 195, 193, 182, 179, 141, 77, 76, 49, 47 

Hibérus (Sevérus), praef. Aegyptí§ 33+  
híberna, híbernácula, přezimovací ubikace římských vojáků, zimní vojenské tábory§ 403
Hibernia, řec. Ierné§ viz Irsko

Hidalgo, mexický spolk. stát§ 1800

Hidrieus z Kárie, k., gen. Hidriea§ 391, 351, 345, 344
Hidžáz, mohamedánská historická země v dn. Saúdské Arábii§ 715, 549, 400, 160, 325+ 

Hiempsal, jméno králů v Numidii:

Hiempsal I., s. Micipsův§ 120, 118

Hiempsal II., s. Gaudův a nevlastní b. Iugurthův§ 105, 88, 81, 60, 56 

Hierá (sc. nésos), ost. u Théry; je dokladem pokračující vulkanické činnosti, další ostrůvek se vynořil ve 2. st. n. l., viz Thér᧠199
Hierá, dn. Vulcano, původně Thérasiá, z Aiolských o-vů nejblíže Sicílii§ viz Thérasiá 

Hierá kómé, Hierákómé, Svatá ves, pozd. Hierokaisareia, mí v Lýdii mezi Pergamem a Sardami s Anaitiným/Artemidiným chrámem, Persiké the᧠156, 150 

Hierá kómé, Hierákómé v Kárii§ viz Idrias a Stratoníkeia

Hierá Sýkaminos, Hierásýkaminos, sídelní m. eg. Dódekaschoinu, dn. al-Macharraqa; srov. Sýkaminos/Chajfa§ 186, 24, 288+ 
Hierai, mí. na Sicílii§ 339
Hierakás n. Hierax, egypt. fanatický asketa, první komentoval bibli koptsky§ 360+

Hierákónpolis, "Jestřábí/Sokolí město, Falknov/Sokolov", eg. Nechen, m. v Horním Egyptě na západním břehu Nilu, dn. součást archeolog. prostoru al-Káb, lokalita Kóm al-ahmar, Kaum al-ahm./"Červená halda" (jiná od Hebenu na východ. břehu Nilu)§ 3500, 3236, 2848, 2667, 2345, 2333, 1928     

Hierápolis na Amanu, též Hierápolis Kastabala n. Hierápolis ad Pyramum, nedaleko Ceyhanu§ viz Kastabala alias Kastabala v Kilikii§ 41

Hierápolis, m. v Syrii, též Bambyké event. Edessa§ viz Bambyké
Hierápolis ve Frygii, u dn. Pamukkale§ 190, 159-, 62+, 68+, 89+, 117+, 178+, 200+    

Hierápytna, m. na jižním pobřeží východní Kréty, dn. Ierapetra§ 224, 200, 145, 144, 111, 67

Hierás z Galatie§ 46
Hierásýkaminos§ viz Hierá Sýkaminos
hieratické písmo§ viz hieroglyfy

 

Hierax, "Jestřáb, Sokol", gen. Hieráka§ 1. 146, 140, seleuk. a ptolem. stratégos; 2. 88, ptolem. stratégos; 3. přízvisko Antiocha, syna Antiocha II.; 4. viz Hierakás 

Hierax ze Sparty, nauarchos, 389 

Hierax z Amfipole, vyslanec§ 359

Hierax z Antiocheie, příživník u ptolemaiovského dvora§ 145    

Hierikús, Hierichús či Hierichó, lat. Hiericús§ viz Jeríchó, Jericho

Hiereus An[...] z Athén§ arch. 223+

Hierios z Athén, neoplatónik, s. Plútarcha, b. Asklépigeneie§ 350+

 

Hierofantés z Athén§ 1. arch. 86; Ti. Claudius Hierofantés Kallikratidos, arch. 88+  

 

hieroglyfy, řec. "ryté svaté (znaky)", znakové písmo egyptské psané vertikálně i horizontálně, zprava i zleva. Význam na 750 znaků byl ideogramový (s významen celého slova) a fonetický (s významem hlásky). Poslední hieroglyfický nápis pochází z 24. srpna 394 n. l. z graffita ve Fílách v Ísidině chrámu; nápis pořídil písař chrámového archivu Esmet-achom 110. roku Diokleciánovy éry. Posledním z augustů, jehož jméno bylo napsáno v hieroglyfech, byl Máximinus Daia, viz rok 313+.

Hieroglyfické písmo má nejstarší doklad z první manethónovské dynastie. Starším egyptským písmem, pravděpodobně s paralelním vývojem, bylo hieratické/řec. hierátikos, "kněžský", malované na papyrus a ostraka štětcem zprava doleva. Zaniklo ve třetím století n. l. a prodělalo pestrý vývoj: starohieratické písmo přišlo ve 4. dynastii s ligaturami, v novohieratickém se tvarově rozlišoval původ (memfidský n. thébský).

Kolem 650 nastupovalo na místo hieratického písma užívání demotického/řec. démosios, démotikos, "lidový", psané rovněž zprava doleva.

Poslední zápis démotickým písmem, zjednodušenou kursivní podobou hieroglyfů, je rovněž z Fíl z roku 452 n. l. Posledním stupněm egyptského jazyka je koptština, užívající od 2. století n. l. písma odvozeného z alfabéty doplněné několika písmeny z demotického písma; psáno je zleva doprava.

Vlastní hieroglyfické písmo užívali před lineárním písmem A Kréťané a Chetité. Hierogl. písmo bylo zcela zapomenuto a teprve v novověku postupně luštěno. Definitivně vrátil znakům život studiem tzv. rosettské dvojjazyčné desky se třemi druhy písma mladý polyglot Jean-François Champollion (1790 – 1832). Za den rozluštění písma staré egyptštiny se považuje 14. září 1822.

Seznam znaků s výslovností viz např. na www.altägypten.de.

Hieroitás z Mytilény, vyslanec§ 369

 

L. Nummius Hierokéryx z Faléru§ arch. 148+ 

Hieroklés z Akragantu, velitel Filippa V. na Zakynthu§ 191
Hieroklés z Alexandreie, neoplatónik§ 350+ a s. v. školy (3)

Hieroklés ze Syrákús§ 1. o. Hieróna II., 274; 2. s. Hierónův, 274 
Hieroklés z Kárie§ 1. kondottiér, 386; 2. otrok a milenec jistého Gordia, žokej a manž. Héliogabalův, 218+, 221+, 222+   

Hieroklés (z Kárie?), žoldnéř, makedonský frúrarchos v Athénách§ 229

Hieromnémón z Athén§ arch. 310
hieromnémón/hieromnámón u Seleukovců§ viz pod polis
hieromnámón, epónymní úředník v Býzantiu§ 220
hieromnémones, delfští; zástupci členů amfiktyonie s právem hlasovacím a s dědičným tajemníkem-služebníkem "hypérétés tois hieromnémosin"§ 330, 279, 263, 253, 232, 230, 221, 205, 188, 178 a viz pod amfiktyonie

Hieromykés, ř. v Syrii/Palaistíně, arab. Jarmúk v JOR, hraniční se SYR a IL§ 1319, 393+ 

Hierón z Aigiry, s. Télekleův, vyznamenaný v Órópu§ 151

Hierón z Athén§ 1. keramik, 500; 2. oikistés Thúrií, 444; 3. jeden z Třiceti, 404; 4. arch. 248, popř. 249 
Hierón z Kibyry v Pamfýlii, b. Tlépolemův, malíř§ 70

Hierón z Láodikeie na Lyku§ 88, 40, 35

Hierón z Priény, tyr.§ 295
Hierón ze Sol, Alexandrův nauarchos§ 323

Hierón z Parthie, satrapa§ 35+

Hierón ze Syrákús, s. Tímokratův, ptolemaiovský důstojník§ 266

Hierón, důstojník Antigona I.§ 309

Hierón, jméno králů v Syrákúsách:§
Hierón I.§ 500, 485, 477, 476, 474, 472, 470, 466, 461, 440
Hierón II.§ 343, 306, 300, 274, 270, 269, 265, 263, 262, 258, 255, 253, 249, 241, 239, 237, 222, 218 - 215

Hierŏn, Hieron chalkédonikon, opevněné mí se svatyní Dia Úria, „Dia Příznivého větru“ nad asijskou stranou Bosporu, dn. hradní ruina Yoros Kalesi u vsi Anadolu Kavaği§ 250, 220 
Hieron, mys v Lykii, viz Chelídonské ostrovy

Hieron akron, "Svatá hora", mí u Lampsaku§ 324+

Hieron oros, "Svaté pohoří", dn. Tekirdağ (?) na sever od Thrác. Chersonésu v TR, pohoří se stejnojmennou odryskou pevností§ 362, 361, 313 

Hierónymos z Arkadie, promakedonský politik§ 344

Hierónymos z Kardie, historik a diplomat Démétria I. a Antigona II.§ 360, 319, 316, 311, 291
Hierónymos z Rhodu, peripatétik§ 165+

Hierónymos ze Syrákús, vládce, s. Gelóna II. s Néréidou, b. Harmonie§ 233, 215, 214, 212 

Hierónymos ze Stridónu (Dalmatie), vlastně Eusebius Sóphronius Hierónymus/Sóphronius Eusebius H., č. Jeroným, křesť. ideolog, chronograf a překladatel z řečtiny ("Vulgáta")§ předmluva, 1048, 274, 245-, 347+, 350+, 373+, 393+

Hierónymos, seleukovský velitel§ 165        

hieros gamos, svatý sňatek§ 1417 a viz pod hry, ženy, Svátky
hieros lochos§ viz svatá četa

Hierosolyma (pl.), Ierúsalém, Hierúsalém§ viz Jerúsalém

hierosýli᧠svatokrádež

 

hierothesion, kultovní místo s panovnickou rodinnou hrobkou v Kommagéně§ 69

 

Highlands, ve Skotsku§ viz Kalédonia

Hikarios z Hypéresidy§ viz Hypéresieus z Íkaru

Hikesiás ze Sinópy, směnárník/bankéř ve státních službách, o. kynika Diogena§ 400

Hiketás, Hiketés ze Syrákús§ 1. 354, 346 - 343, 339, 338, tyr. v Leontínách; 2. 289, 288, 279, item
Hiketás z Trapezúntu, o. k. Arkadů Aristokrata§ 683

 

hilaria, "radostné" kultovní slavnosti Kybeliny v březnu§ 186+

Hilarínus, závodní vozka v Římě§ 363+

Hilarios z Antiocheie§ 1. člen měst. rady, 387+; 2. dtto, neoplatónik, 387+ 

Hilarios z Bíthýnie, malíř v Athénách§ 392+

Hilarius, Vitelliův propuštěnec§ 69+

Hilarius z Frygie, persekvovaný (neoplatónský) filosof§ 371+

Hilarius, první jménem známý biskup v Pictaviu§ 356+, 374+

Hilderith z Geutungů, Hildericus, s. Ovidy, vn. Nidady, o. Geberichův§ 336+

Hilernus, jeden z keltibér. králů§ 193

Hillarima (pl.), m. v Kárii, snad chet./luw. Wallarimma (?), dn. u obce Mesevle v TR§ 88

Hillel z Babylónu, farisejský theolog§ 27+, 70+ 

Hílmand, angl. Hilmend/Helmand§ viz Erymanthos

Himálaj, nejvyšší pohoří planety oddělující indický subkontinent od Vnitřní Asie, řec. Émódos n. Imaios§ 1800, 170

Hímerá, m. na sev. Sicílie, později opodál vybudovány Thermy Hímerské, dn. lokalita Buonfornello v Termini Imerese§ 648, 600, 575, 569, 516, 494, 480, 476, 472, 448, 444, 440, 415, 414, 410, 409, 407, 405, 397, 339, 313, 252, 81 
Hímerás či Himerás, ř. na Sicílii, gen. Hímery§ 1. „severní“, dn. Fiume Grande či S. Leonardo, 383, 214, 211 (?); 2. ř. u Eknomu a Fintie, s delším tokem, „jižní“, dn. Fiume Salso, 310, 214
Hímeraios z Athén, b. Démétria Falérského, protimakedonský aktivista§ 322
Hímerios z Prúsy/Prúsiady, s. Ameiniův, rhétór a sofista v Athénách, uč. mj. Iúliánův, s. Anainiův§ 200+, 329+, 347+, 364+  

Hímeros§ viz Euémeros z Parthie

C. Quíntus/Kuintos Himertos z Marathónu§ ath. arch. 199+, popř. 205+   

Himiko n. Pimiko, ka japonského státu Jamatai§ 173+, 238+ 

 

Himilké§ viz Imilké

Himilkón z Karthága, foin. Achí-milkat, lat. Himilcó§ 1. s. Hamilkarův, 540, 480; 2. s. Hannónův, velitel na Sicílii, 407 - 405, 403, 397, 396; 3. vojevůdce na Sicílii, 307; 4. vojevůdce v první válce púnské, 250, 249; 5. vojevůdce ve druhé válce púnské, 217, 214 - 212; 6. posádkový velitel v Castulónu, 206; 7. Hannibalův generál v Itálii, 216; 8. Himilkón alias Fameás, viz tam (jinde jmenovaný jako Hamilkar); 

Himmerland, kraj kolem Aalborgu v Dánsku se jménem zřejmě po svých kimberských praobyvatelích§ 118, 113

Hínajána, jedna z buddhistických škol, resp. směrů§ 483

"Malá cesta" je označení užívané mahájánisty pro všechny cizí buddhistické denominace. H. vyšla z původní theravády a dodnes je praktikována na Cejlonu/Srí Lance, v Thajsku a Indočíně (v prvních dvou zemích je státním náboženstvím). První hánajánskou školou byla lokottaraváda. Její hlavní spis Mahávastu/Velká věc, směs veršů a prosy v sanskrtu, prákrtu a páli o životě Buddhy vznikl nejdříve roku 200. Avadánasataka ze druhé st. n. l. je podobným kodikem, výběrem stovky příběhů z Buddhova života, vznikla v hínajánské, dnes již neexistující škole Sarvátisvádě, ze stejné zdroje Divjávadána, která byla již roku 265+ z části přeložena do čínštiny, s příběhy z Ašokova okolí, vyniká neuvěřitelným altruismem.  

Hind z Azdů, manž. Imrú'a al-Qajse z Lachmů§ 325+

 

hinduismus, árjský indický polytheistický systém§ 2300, 2000, 350, 115, 55-, 224+ 
Hindové, Hindustánci, hindština, nejpočetnější ethnický konglomerát dn. IND vyznávající hinduistické kulty§ 600, 326 - 325 a passim
Hindustán je staré perské označení pro zemi (H)Indů v sever. části subkontinentu, kterou nezasáhl monotheistický islám, hindština nejrozšířenější jazyk dn. IND. Ve spojení s velmi blízkou urdštinou, urdú, tvoří po čínštině druhý nejrozšířenější jazyk na světě: hindí-urdú (od horda, ordú, tábor, viz pod Hunové).
Hindukuš, Hindúkuš, ang. Hindu Kush (z per. "Indické pohoří", zřejmě lidová etymologie)§ viz Kaukasos

Hippagreta (pl.)§ viz Hippón diarrytos

Hippagretés ze Sparty, velitel na Sfaktérii§ 425

 

Hippakos z Athén§ arch. 176

Hippakra, mí. na Sicílii§ 211 

Hippalos, proslulý námořník§ 117

Hippana, m. na Sicílii, dn. Monte dei Cavalli v katastru obce Prizzi§ 258

 

Hippareté, d. Hipponíka (III.), manž. Alkibiadova§ 510

 

Hipparchiá z Maróneie, kynička§ 399, 323, 280,

hipparchiá, hipparchos, původně vojenská hodnost a oddíl, pozd. V hellénistických říších správní jednotky, v hellénských koinech velitel jízdy byl zástupcem voleného stratéga§ 323, 321 (jízdy hetairů), 182, 170, 169

Hipparchos z Athén§ 1. 566, 528, 522, 514, syn Peisistratův, na jenom místě jmenována oběť atentátu jako Dioklés (pokud to není další P. syn?); 2. arch. 496, 487, 417, z Cholargy, syn Charmův; 3. strat., 286; 4. arch. 119
Hipparchos z Eretrie, tyr. promakedonský§ 344, 341

Hipparchos z Ília, vyslanec§ 187

Hipparchos z Níkaie, astronom§ 150
Hipparchos ze Stageiry, filosof asi peripatu§ viz s. v. školy (3)

Hipparchos, přítel Mithridáta Eupatora§ 63

Hipparínos ze Syrákús§ 1. 398, 366, 353, o. Diónův a Aristomašin; 2. 353, 351, syn Dionýsia I. s Aristomachou, tyr.

Hippasos z Fleiúntu§ 1. emigrant, osadník na Samu, prapředek Pýthagorův, 1100; 2. tyr. nebo k., 610, 565
Hippasos z Metapontia, malíř§ 470

Hippasos ze Sparty, složil spis o Lakónské ústavě§ není v CSD 

hippeus, hippeis, jezdec, jezdci, censovní vrstva v Athénách, viz tam§ 594, 458

Hippiá, manž. Príska z Épeiru§ 371+

Hippiás, voj. velitel v per. službách§ 427

Hippiás z Athén§ 1. syn a nástupce Peisistratův, 541, 528, arch. 526 (?), 522, 514, 513, 511, 505, 504, 490, 487; 2. arch. 636; 3. arch. 193, popř. 181 
Hippiás z Élidy, s. Diopeithův, sofista, manž. Pláthany, o. Afareův§ 480, 436, 399
Hippiás z Makedonie, Perseův stratégos a diplomat§ 172, 170, 169

Hippiás z Théb§ 1. boiótarchos, 222; 2. boiótarchos, 187, 186; 3. 172 (ident. s čís. 2?)
Hippiás z Thessalie§ 1. spojenecký vojevůdce v 1. válce svaté, 595; 2. stratégos, 171 

Hippó régius§ viz Hippón basilikos

hippobotai z Chalkidy, "rytíři", vládnoucí vrstva v tomto státu n. na Euboji, srov. pod hippotés§ 700, 507, 446 

Hippodamás z Athén či Hippodámos§ arch. 375

Hippodamás z Antigoneie, s. Dionýsiův, b. Glaukippův a Apollónia§ 302

 

Hippodameia z Písy, d. Oinomáova, manž. Pelopova§ 1348, 1266 

Hippodámos z Mílétu§ 1. syn Euryfóntův, architekt a urbanista, 444, 408; 2. s. Hippodámův, strat. Lýsimachův, 295; 3. s. Hippostratův, strat. Lýsimachův, 295 

Hippodámos ze Sikyónu, strat.§ 367 

hippodromos, viz hry§ dostihy, circus

Hippodromos z Thessalie, sofista, s. magnáta Olympiodóra§ 133+, 176+, 200+   

Hippoklás, Hippoklés n. Hippoklos z Théb§ viz Pelopidás

Hippokleidés z Athén§ 1. syn Teisandrův, 556; 2. arch. 566, zvaný Kypselos, syn Miltiada (III.), o. Miltiada (IV.), 576, 560 

Hippoklés z Kýmé, oikistés italské Kýmy a Parthenopy§ 754

Hippoklos z Lampsaku, tyr., o. Aiantidův§ 514, 512
Hippoklos z Chiu, k.§ 650

Hippokratés z Athén § 1. z Alópeky, o. Megakleův, b. reformátora Kleisthena, 486, 484; 2. strat. 424, synovec Perikleův; 3. z Braurónu, o. Peisistratův, 600, 585
Hippokratés z Herbessu, Hannibalův agent§ 214 - 212
Hippokratés z Chiu, matematik a astronom§ 468
Hippokratés z Gely, tyr.§ 498, 494, 493, 491
Hippokratés z Akragantu, vnuk předešlého (?)§ 476

Hippokratés ze Sparty, velitel§ 408

Hippokratés z Thessalie§ 1. milenec Láidy starší, 415; 2. olympioníkos, 256
Hippokratés z Théb, o. Pelopidův, viz tam
Hippokratés z Kóu, lékař§ 468, 364, 350, 327-, 129+ a viz pod lékaři, kde celý klan Asklépiovců 

Hippokratova přísaha/horkos tú Hippokratú; hippokratovská přísaha/hippokrateios horkos (pravděpodobně není autentická, nejdříve asi hellénistická):
Přísahám Apollónovi lékaři a Asklépiovi a Hygeji a Panakeji a všem bohům a bohyním, že budu tuto přísahu a smlouvu podle svých schopností a podle svého vědomí dodržovat.
• Toho, kdo mne naučil tomuto umění, si budu vážit jako svých rodičů a budu ho ze svého podporovat. Když se dostane do nouze, dám mu ze svého, stejně tak i jeho potomkům dám a budou stejní jako moji bratři. Pokud zatouží po znalosti tohoto umění, budu je vyučovat zdarma a bez smlouvy. Seznámím své syny a syny svého učitele a všechny smluvní žáky, kteří přísahali na lékařský řád, s předpisy, přednáškami a se všemi ostatními radami. Jinak však s nimi neseznámím nikoho dalšího.
• Pravidel budu užívat v zájmu a ku prospěchu nemocného podle svých schopností a úsudku, zdržím se všeho, co by (jim) škodilo a nebylo správné.
• Nepodám nikomu smrtelný jed, i kdyby mne o to požádal a nikomu také (ke smrti) nebudu radit. Podobně žádné ženě nedám zhoubný pesar, pessos fthorios.
• Život uchovám v čistotě a bohabojnosti, stejně tak i své umění.
• Nebudu řezat ani ty, kteří trpí kameny, a přenechám to mužům, kteří takové řemeslo provádějí.
• Do všech domů, kam vstoupím, budu vstupovat ku prospěchu nemocného prost každého vědomého bezpráví a zločinu, z dalších též sexuálních počinů na tělech ženských a mužských, svobodných i otroků.
• Cokoli při léčbě spatřím či uslyším, též mimo léčbu o životě lidí, co není nutné vyžvanit, o tom pomlčím a uchovám v tajnosti.
• Dodržím-li tedy přísahu a neporuším, kéž užívám v životě a umění uznání u všech lidí na věčné časy. Překročím-li přísahu a poruším-li ji, nechť mne potká opak toho všeho.

Srov. tento text s představovou Platónovou o správné lékařské péči, jak ji podal Sókratovými ústy ve třetí knize převyprávěného dialogu Ústava/Politeiá: "Lékařství se bude starat o občany, kteří jsou tělesně a psychicky zdrávi, eufyseis ta sómata kai tás psýchás, o ty druhé však ne. Ty, kteří nejsou zdraví tělesně, nechají zemřít, ty, kteří jsou zle psychicky rostlí a jsou nevyléčitelní, zabijí sami, kata tén psýchén kakofyseis kai aniátús apokteinúsin."  

Hippokratidás ze Sparty, k.§ 739

Hippokritos z Kóu, protiřím. politik§ 167

Hippokritos z Knidu, C. Iúlius Hippocritus, o. Telesteiry§ 48 

 

hippologie§ viz zvířata a rok 1370 a jízda bojová

Hippolochos z Athén, jeden z Třiceti§ 404
Hippolochos z Thessalie§ kondottiér, ptolem. hyparchos a seleukovský stratégos§ 218, 217
Hippolochos z Lárissy, tágos Thessalů§ 192, 181

Hippolytá ze Sparty, dc. Agésiláa II. a Kleory, ses. Archidáma III. a Eupólie§ 444, 360
Hippolytos, s. Théseův§ 1200, 73

Hippolytos ze Sikyónu, k.§ 1100

Hippolytos, snad rodem z východu říše, křesť. autor a biskup římský, první ze vzdoropapežů§ 170+, 217+, 224+    

 

Hippomachos z Athén, jeden z Třiceti§ 404

Hippomachos z Élidy§ Ol. 300 

Hippomedón ze Sparty, gen.: -donta, s. Agésiláův, v. Eudámidův, ptolemaiovský strat.§ 245, 241, 219

Hippomédón z Kýmy v Kampánii, hipparchos§ 492 

Hippomenés z Athén§ arch. 723

Hippón basilikos, lat. Hippó régius, "Královské stáje, stanice", m. v Býzaku, dn. Annába, fr. Bône v DZ§ 729, 241, 205, 203, 122+, 354+  

Hippón diarrhos, diarritos, diarrytos/lat. Hippó diarrhytus („zavodňovaná, protékaná stáj“) či Zarrhytos, též Hippú akrá, Hippagreta (pl.), Hippakritón polis, dn. Banzart, fr. Bizerta v TN; údajně nejstarší foinícká osada na kartháginském území§ 248, 241, 239, 237, 148   

Hippón z Messány, tyr.§ 338

Hippón ze Syrákús, démagógos§ 356  

Hippónax z Efesu, s. Pýtheův s Prótidou, básník-iambografos§ 546

Hipponíkos z Athén§ 1. (I.), strýc Kalliy (I.), 510; 2. (II.) zvaný Ammón, s. Kalliy (I.), o. Kalliy (II.), 510, 449; 3. (III.) o. Kalliy (III.), 510, 426, 391; 

Hipponíkos z Athén§ 388, o. Démoníkův
Hipponíkos, Filippův generál§ 341

Hippónion, sídel. m. Bruttiů, lat. Vibó, gen. Vibóny§ 390, 388, 379, 357, 293, 218, 194, 48, 43, 38, 36

Pův. kolonie Epizefýrských Lokrů založená kolem roku 650, jeho přístav vybudoval Agathoklés Syrákúský, od roku 194 latinská kolonie Vibó Valentia, později Monte Leone, dn. opět Vibo Valentia, jedno z klanových center kalabrijské 'Ndranghety. V okolí města se nacházel půvabný háj/alsos vybudovaný prý Gelónem s místem zvaným Amalthein roh/Amaltheiás keras. 
Hippónos, komé Hippónón§ viz Hebenu v ET

 

Hippos, lat. Hippus, m. v Dekapoli§ viz pod Antiocheia tú Hippú

Hipposthenés ze Sparty, slavný athlétés§ 632

Hipposthenés ze Syrákús, Hierónymův diplomat§ 214  

Hippostratos z Krotónu§ 564 (Ol.), 560 (Ol.)
Hippostratos z Makedonie, b. Kleopatry II., manž. Filippa II., o. Hégelochův§ 337, 335  

Hippostratos z Mílétu, s. Hippodémův, přítel Lýsimachův§ 295

Hippostratos ze Seleukeie Píerijské§ 184 (Ol.)
Hippostratos z Lárissy, b. Médeiův, o. Oxythemidův§ 290, totožný se stratégem Médie?

Hippostratos, stratégos Médie§ 316
Hippostratos, strat. koina Iónů§ 302
Hippostratos Sótér, k. v Indobaktrii§ 85, 75, 70

Hippotás z Eryther, k.§ 650

hippotés, hippotai, šlechtic-jízdný bojovník; na Euboji hippobotai§ 700

Hippúakrá, Hippú akrá tj. Koňský mys, Hippón diarrhos, v dn. Tunisku,§ 307

Hippys z Rhégia, historik§ 450

Híra, al-Híra, sídel. m. Lachmů, u Nadžafu v IRQ§ 250+, 325+ 

 

Hirpínové, Hirpíní, samnitský národ při hranicích s Kampánií, Lúkánií a Ápúlií§ 215, 209, 91, 89, 48

Hirpové, lat. Hirpí, klan asi sabínský na území Falisků§ viz Faliskové  

 

Hirrius, Hirrus§ viz C. Lúcílius Hirrus

M. Hirrius Frontó Neratius Pánsa, legát§ 75+

 

A. Hirtius§ 85, 61, 51, 44, cos. 43
Sepsal osmou knihu Caesarových Poznámek o gallské válce, snad spisek o válce alexandrijské (pokud to nebyl C. Oppius) a asi se redakčně podílel na sepsání dějů válek občanské, africké a hispánské, srov. rok 61.

L. Hirtuléius, Sertoriův legát§ 78, 76, 75

 

Hisarlık, H. Tepe§ viz Ílion, Troiá 

 

Hischylos, att. hrnčíř§ 500

 

Hisméniás z Boiótie§ viz Isméniás

Hispala Fecenia, propuštěnka§ viz pod bakchánália, travičství (rok 186)

Hispal n. Hispalis, Colónia Iúlia Rómula, m. v Turdetánii-Baetice, z foin. Sefela/roviny, nížina, arab. Ichbilíja/Išbilíja, dn. Sevilla§ 1800, 49, 45-, 76+ viz též Hispánia Baetica
Hispánia, Hispánie, Hispánové, řec. Ibériá, Ibérové, jejichž jazyk není znám, nápisně ale doložen; dnešní Iberský poloostrov, o Keltibérech viz tam§ před 6000, 5999, 5200, 5000, 1800, 1035, 969, 700, 635, 539, 530, 501, 480, 396, 369, 368, 311, 241, 236, 228, 226, 220, 218 - 205, 197, 195, 193, 190, 189, 186, 185, 182, 181, 179, 175, 174, 170, 168, 156, 154, 153, 151, 143 - 141, 138, 134, 133, 118, 105, 104, 101, 97, 94, 93, 83 - 71, 68, 66, 62, 61, 55, 50 - 44, 42, 36 (?), 34, 30, 26 - 24, 20 - 19-, 9+, 48+, 69+, 73+, 75+, 82+, 89+, 101+, 110+, 117+, 123+, 142+, 144+, 161+, 171+, 177, 186+, 197+, 213+, 255+, 259+, 260+, 269+, 271+, 280+, 281+, 286+, 296+, 325+, 326+, 337+, 361+, 375+, 378 až 380+, 383+, 384+, 388+, 391+      

Původní ibérské obyvatelstvo na jihu poloostrova a podél celého pobřeží se mísilo s obyvatelstvem přicházejícím ze severní Afriky. Jméno snad souvisí s etymologií Hispaly-Sevilly, popřípadě s foiníckým označením pro damana, který mořeplavcům připomínal v Ibérii častého králíka; púnský šephan, králík, z toho "išephan/išapan, "ostrov králíků" (motiv je častý na mincích), nebo sphan, sever (pozd. lat. Spánia). Ibérie je z řec. Hesperiá, podle Hellénů země na západu (cf. arab. maghrib), jak ovšem se říkávalo také literárně Ítalii, srov. tam. Hispánia bylo latinské označení pro celý poloostrov. Na začátku 3. století n. l. se o Hispánii hovoří již jako o Spánii (Athénaios z Naukrátidy řec. Spániá). 

Hispánia Baetica/Hispánia Ulterior Baetica, do roku 138 součást Hispaniae Ulterioris, dnes v podstatě Andalusie§ 1800, 820, 236, 214, 208, 206, 201, 197 - 195, 185, 182 - 180, 176, 154, 153, 151, 141, 139, 138, 105, 101, 98, 97, 94, 93, 87, 80, 75, 73, 69, 64, 52, 49 - 43, 40, 25, 16-, 39+, 44+, 68+, 69+, 76+, 85+, 93+, 98+, 125+, 142+, 171+, 177+, 194+, 214+     

Původně země národa obývajícího království Tartéssos, viz tam. Římská doba jeho potomkům říkala Turdetánia, země ibérských Turdetánů, jejichž sídelním městem byla Hispal či Hispalis, dn. Sevilla, a země Andalúsie; jméno podle řeky a města Baetis, Baikyla, viz tam, srov. také kraj na severozápadu provincie Baetúria/Baitúriá. Jednou z obcí v Turd. byla Turda, pokud to nebylo označení pro sídelní město Turdetání = Turda (?). Turd. byli z Ibérů nejvzdělanější, měli vlastní literaturu a psané zákony, z jejich země se vyvážely obilí, med, sůl, smůla, dřevo, kovy a nasolené ryby. Jejich sousedy a asi příbuznými byli Turdulové. 
Hispánia Cartháginénsis§ viz H. Citerior
Hispánia Citerior, "Přední", pozd. roku 25 rozdělená na H. Tarracónénsis (srov. Tarracó) a Cartháginénsis (srov. Carthágó Nova)§ 228, 197, 179, 176, 154, 101, 97, 94, 93, 87, 81, 80, 66, 60, 56, 49 - 44, 25, 16
Hispánia Lúsítánia§ viz Lúsítánia
Hispánia Tarracónénsis§ 40+, 68+, 75+, 85+, 86+, 98+, 171+, 286+, 348+, 379+   

Hispánia Ulterior, "Zadní"§ viz H. Baetica

Hispaniola, o. Velkých Antil§ 500

 

Histiaié§ viz Hestiaia-Óreos
Histiaios z Mílétu, tyr.§ 512, 501, 500, 498 - 494
Histiaios z Termer, tyr.§ 499

historici§ viz dějepisci

Histriánové, tj. Obyvatelé Podunají, snad starší řec. označení pro Gety§ 340, 339 
Hister, údajně etr. herec, od něhož prý lat. označení pro herce, histrió/histriónés§ 364

Histriá, Histrié§ viz Istros

Histros§ viz Istros

Histrové, Histrí§ viz Istriá

 

Hít§ viz Tuttul

Hiulca, bažiny u Cibal§ 314+

Hizkija z Júdy§ viz Chizkija

Hjo, kor. Hyo, k. státu Ko-Čoson§ 677