Le-lang, čínská správní oblast v Koreji§ 105, 57 

Lélantos, ř. a rovina na Euboji mezi Eretriou a Chalkidou§ 1555, 700, 650
Kraj se nedostal v „době temna“ do úpadku, ale od doby pozdně mykénské, c. 1150, udržoval obchod s orientem a těžil měď a železo. Z doby protogeometrické c. 950-900 je terakotový kentaur (lokality Lefkandi), c. 860 skončily žárové pohřby a c. 700 osídlení.

lélantská válka§ viz válka ....

Lelegeis§ viz Mílétos

Lelegové§ viz Kárové

Lemánus, Lemannus lacus (lat. i kelt. výraz pro "jezero"), fr. Le Léman, něm. Genfer See, č. Ženevské jezero§ 121, 102, 58  

lembos, ill. loď§ 217

Lémé vulgo Parorama n. Didrachmon, hetair᧠307 a viz s. v. sex (1)

Lémnos, ost. s tradiční gynaikokratickou společenskou strukturou (= předhellénskou; srov. pověst o Argonautech, jedna z mateřských zemí Etrusků?), slabič. řec. Raminija, starým jménem Sintéis podle thráckého lidu, srov. tam§ 1502, 1275, 1193, 775, 750, 560, 514, 511, 489, 441, 428, 405, 392, 387, 357, 315, 314, 307, 281, 208, 167, 72-, 200+, 268+  

Na o. stávala dvě města: Myriná a Héfaistiá, athénská kolonie. Na hoře Moschylos tryskal hořící zemní plyn a stejně jako na hoře Lémnos v Lykii středisko kultu Héfaista, v Héfaistii stávalo kabeireion. O Lémňanech cf. s. v. Peloponnésos.

Lemonum, oppidum Pictonů, pozd. Pictávium, dn. Poitiers§ 51-, 356+, 374+

Lemovíkové, lat. Lemovícés, aquitánští Keltové, Cívitás Lemovícum, dn. Limoges§ 52

lénaia, lénaje, svátek a divadelní hry athénské v lednu/únoru§ 424, 421, 411, 405, 367 a viz oddíl Bohové a svátky

Lénaios z Athén§ arch. 118

Lénaios ze Syrie, oikonomos a regent v Alexandrii§ 176, 170

Leninabad, Chudžant§ viz Alexandreia Eschaté

Lentia§ viz Nóricum a Lentiové 

Lentiové, lat. Lentienés, jeden z alamannských kmenů, žili severně od Bodamského jezera, srov. dn. kraj Linzgau na jihu Bádenu-Württemberka§ 378+

Lentlos, řec. podoba lat. jména Lentulus

P. Lentulus§ viz P. Cornélius L. 

Lentulus Batiátus, majitel gladiátorské školy v Capuy§ 73 

Leó§ 1. celé jméno neznáme, praef. Urbí, 204+, 218+; 2. účetní armádní proviantní služby, notárius z Pannonie, 364+  

Leó I., řím. biskup-papež§ 238+

Leobótés ze Sparty§ viz Labótás

Leódamás z Acharn, ath. rhétór a démagógos, ž. Isokratův§ 366, 355

Leódamás z Míléta, k.§ 650

Leódamás z Rhodu, o. Falaridův§ 569

Leofantos z Makedonie, o. Leonnata, přítele Pyrrhova§ 280

Leófrón n. Leofrón z Rhégia, gen.: -frona, tyr., s. Anaxilův§ 467, 461, 356 

Leógorás z Athén, bohatec, s. Andokidův, o. Andokidův§ 446, 433, 415

Leócharés z Athén§ 1. sochař, 353; 2. arch. 228, popř. 227 
Leócharés z Messénie§ 730 (Ol.)

Leóchidés z Chiu, s. Anaxiadův, hieromnémón§ 208

Leókédés z Argu§ viz Lákédás z Argu

Leókratés z Athén§ 1. 713 arch.; 2. s. Stroibův, strat., 459; 3. žalovaný Lykúrgem, 338; 

Leókritos, vojevůdce Farnaka I. Pontského§ 181, 180

León z Alaband, rhétór a historik§ viz školy (3)

León z Athén, gen. Leontos (ale lat. Leó, Leónis)§ 1. strat., 412, 411, 404, rodem ze Salamíny; 2. vyslanec u Artaxerxa II., 367; 3. navrhovatel zákona, s. Kichésiův, 274; 4. prořímský politik a vyslanec, s. Hikesiův n. Kichésiův, 192, 189 
León z Býzantia, s. Leontův, peripatétik, sofista, historik, diplomat§ 346 a viz s. v. školy (3) a kuchyně (2)

León z Fleiúntu, k. či tyr.§ 565
León z Hérákleie§ viz Leónidés

León z Hyllarim, s. Theudórův, doživotní kněz-obětník§ 197

León ze Sparty§ 1. též Leónteus, k., 600, 560, 521; 2. oikistés Hérákleie Tráchínské, 426, velitel 411; 3. efor epón. 419 (nos. 2 a 3 asi totožní)

León z Neápole, křesť. činovník a autor jedné z mnoha versí Alexandrova životopisu (10. st.)§ 338+

León, žoldnéř§ 174

León I., august východořímský v letech 457 - 474§ 204 a viz s. v. Vandalové a Germáni (2)

Leónás, gen. Leóny n. Leónata, vyslanec Cónstantia II. k Iúliánovi§ 360+

Leónás z Isaurie, sofista v Alexandreji§ 350+

Leónidaion, stavba v Olympii ze 4. st., určená za přístřeší pro cizince§ 27

Leónidás ze Sparty, jméno ágidovských králů:§
Leónidás I.§ 1266, 521, 480, 458, 488, 440
Leónidás II.§ 310, 260, 252, 242, 241, 235

Leónidás ze Sparty, opominutý Ágidovec§ 219
Leónidás ze Sparty, Perseův přítel§ 174, 168
Leónidás z Halikarnássu, vyznamenaný v Athénách§ 441

Leónidás z Rhodu§ 164, 160, 156, 152 (4x Ol.)
Leónidás z Athén§ arch. 12
Leónidás z Naxu, dal postavit Leónidaion§ 27
Leónidás z Tarentu, epigrammatik§ 300
Leónidás, stratégos a nauarchos Ptolemaia I.§ 309, 308, 303 (srov. L. následujícího)

Leónidás, velitel Antigona I. (shodný s předešlým?)§ 320

Leónidés/Leónidás n. León z Hérákleie Pontské, platónik a tyrannobijec§ 353 

Leónidés z Býzantia, str.§ 281

Leónidés z Alexandreie, o. Órigenův§ 201+

Leónidés ze Seleukeie na Eulaiu, s. Artemonův, sochař§ 22+ 

Leóníkos, zachránce Mitheidátův§ 88

Leónippos, stratégos Mithridátův§ 88, 70

Pravděpodobně identický s Mithridátovým satrapou Kárie z roku 88 známým z korespondence nápisně zachované s králem, který mu nařizoval zatknout prořímského Chairémona z Nýsy, syna Pýthodórova, s jeho syny, viz v indexu s. v. Pýthodóros a rok 35. 

Leonnatos z Pelly, jeden z „osobních strážců“ Alexandra Velikého§ 325, 323, 322, 308

Leonnatos z Makedonie, s. Leofantův, přítel Pyrrhův§ 280

Leónnórios, Leónnorios, vládce Keltů, lat. též Lonorius§ 279, 277, 276 

Leontó, Leonté, manž. strat. Apollónia z Bizyé§ 18+

Leontés (řec.), Lítání (arab.), ř. v dn. Libanonu, viz Koilé Syriá

Leonteus ze Sparty§ viz král León

Leonteus z Lampsaku, ž. Epikúrův§ 270

Leontiadés z Théb§ 1. velitel Thébanů u Thermopyl, 480; 2. prospartský kolaborant, 383, 379

Leontínoi, lat. Leontíní, m. na východní Sicílii, dn. Lentini§ 735, 728, 615, 498, 483, 466, 434, 427, 425, 422, 416, 415, 406 - 403, 396, 357 - 355, 353, 346, 343, 339, 338, 318, 310, 309, 288, 279, 275, 263, 214

Leontinos z Chalkidy§ 1. o. Antileontův, 315; 2. s. Antileontův, 315 

Leontion, Epikúrova přítelkyně a celé Zahrady, filosofka, m. Danay§ 270, 245
Leontion, m. v Acháji, gen. Leontia§ 276, 217, 179

Leontios, vojevůdce Antigona III. a Filippa V.§ 222, 221, 218

Leontios, ptolemaiovský velitel píerijské Seleukeie§ 219

Leontios zvaný Eunúchos, biskup v Antiocheji§ 355+, 356+ 

Leontiskos z Messány, zápasník, olympioníkos§ 364

Leontiskos, syn Ptolemaia I. s Tháidou§ 306, 280

Leontiskos, archifylakétés, šéf policie v Búbastidě§ 259

Leontomenés z Kassandreie, kuchař lidské oběti§ 278

Leontón kefalé/kefalai, pevnost kdesi ve Frygii§ 88

Leontopolis, Leontopolítés, m. a nomos uprostřed Delty v Dolním Egyptě, eg. Taremu, Nathu, dn. Tell al-Muqdám; u Búbastidy§ 945, 818, 770, 758, 745, 720  
Leontopolis v nomu héliopolítském (Junu, kopt. Ón), eg. Nej-ta-hut/Najtahut, dn. Tell al-Jahúdíja/"Židovský vrch"§  285, 160, 114-, 73+, 360+ 

Leontopolis§ viz Isaura.

Leónymos z Krotónu, cestovatel za vyléčením k ústí Dunaje z doby před rokem 555, viz pod objevy a lékaři; jiný Leónymos byl ze Sparty a padl během Anabase Kýra ml. (není v CSD).

Leóprepés z Keu, o. básníka Simónida§ 556

Leósthenés z Athén§ 1. zvaný Kóthón/spartská nádoba na pití s jedním uchem, odsouzený stratég u loďstva, možná o. č. 2, 361; 2. možná s. č. 1, strat., 323 (Pausaniás, viii, 52, mu ve zjevném omylu přičítá za Alexandra záchranu na padesáti tisíc (sic!) hellénských žoldnéřů, kteří sloužili v Persii, tím, že je posadil na lodě a odvezl domů); 3. T. Flávios Leósthenés, arch. 91+ 

Leóstratos z Athén§ 1. arch. 671; 2. arch. 484; 3. arch. 303

Leótychidás ze Sparty§ 1. 413, 400, syn Ágida II. nebo Athéňana Alkibiada, možná králem c. 400-399 (?); 2. o. Chílónidy, manž. Kleónymovy a Areovy, 309, 273 
Leótychidás, jméno králů ve Spartě:§
Leótychidás I.§ 739 (králem dle jedné verse)
Leótychidás II.§ 739, 491, 488, 479, 477, 475, 470, syn Menareův

 

Lepenski Vir, archeolog. lokalita v SRB u obce Majdanpek§ před 6000 (2)

 

Lepidus§ viz Ti. Claudius Lepidus 

 

Lepontinové, viz Alpy a Rhénos, Rýn

 

lepra§ viz malomocenství

Lepreon, m. v Trifýlii, dn. Lepreo§ 1275, 479, 420, 418, 401, 367, 253, 218

Leptinés ze Syrákús§ 1. strat., b. Dionýsia I., 397, 390, 386, 383, 368; 2. představitel oposice proti Dionýsiovi II., 351; 3. strat., tchán Hieróna II., 307, 274
Leptinés z Apollónie na Sicílii, tyr.§ 343, asi ident. s č. 2 ze Syrákús (?)

Leptinés z Athén, proti němu Démosthenés pronesl svou první soudní řeč§ 355
Leptinés z Láodíkeie, seleukovský šlechtic§ 163, 160

Leptis Velká, hé Megalé/Mágna, foin. LPQ/LPQJ, m. v Tripolítánii§ viz Neápolis

Leptis Malá, hé Mikrá/Minor n. Parva§ 237, 194, 49, 47, 46 
Přístav v krajině nazývané Emporia mezi Hadrúmetem a Thapsem u dnešního Lamta v TN. Zvána též lat. Leptiminus a vedle Pompéjí proslula garem, viz pod kulinářství.

lepton, lepta§ viz v přílohách "míry a váhy"

Lerina, ost. před fr. Rivierou u Cannes, jeden ze Stoichad, dn. Îles de Lérins§ 360+

Lerná, Lerné, ř., lokalita a jezero v Argolidě§ 3000, 2500, 2200, 225

Leros, o. v Dódekonéssu§ 480

les, lesy, kácení, lesní požáry: 
Císař Galérius (293, resp. 305 – 311) dal vykácet velké plochy lesa v Pannonii, aby získal půdu pro stát. Také spojil jezero Pelso, dn. Blatenské/Balaton, s Dunajem (není v CSD). Pro srovnání: pro stavbu válečné lodi Victory britského admirála Nelsona bylo pokáceno 67 hektarů dubového lesa. Roku 1812 byla stažena ze služby a dnes jako museum opět aktivní s padesáti muži na palubě (před dvěma sty roky se 480 až 540).

O odlesněňování Hellady hovořil již Platón v Kritiovi, že se na horách ztrácí množství vláhy apod. Husté lesy Makedonie a Thrákie padly za oběť stavbě válečných lodí, jejichž ztrátovost bývala značná. Během peloponnéské války byla odlesněna Attika a asi také Euboia. Podobně byly zřejmě už v hellénismu odlesněny svahy Levanty a Anatolie.

Prameny však o vykácení lesů mlčí, stejně jako o případných lesních požárech. O zalesňování, prvním v historii zmiňovaném, viz u roku 331. Ohnivá katastrofa, která potkala Řecko koncem srpna 2007, kdy shořela na 270 tisíc hektarů (= 2700 km2) lesního a zemědělského porostu a zemřelo na sedmdesát lidí, starý věk neznal, resp. nevíme o nich. Žhářství tohoto typu neexistovalo a omezovalo se na města (srov. Hérostratos Efeský, Neró a Řím). 

Les Vrines, mí na Jersey§ před 6000 (1)

Lesbia, pseudonym Catullovy milenky, ztotožnění s Clodií Pulchrou nevypadá pravděpodobně§ 84, 60

Lesbónax n. Lesboklés z Mytilény, řečník, o. Potamónův§ 75, 70, 62, 48 

Lesbos, ost., chet. Lazpa?§ 1565, 1288, 1193, 1184, 676, 630, 618, 603, 511, 499, 494, 493, 479, 478, 441, 440, 431, 428, 427, 424, 416, 415, 413, 411, 409, 406, 405, 390, 389, 373, 365, 357, 333, 156, 88, 79, 48, 36, 23, 17-, 12+, 18+, 32+, 100+, 355+; viz též pod Mytiléné
Ostrov byl prý původně thrácký a v Apollónově chrámu byla dokonce uložena Orfeova lyra. Aiolští přistěhovalci z Thessalie a Boiótie přišli na o. kolem roku 1124 (?), odtud šla část dále do Mýsie a na ostrovy (do asi roku 1000). Na Lesbu fungovala původně kultovní pentapolis navazující na staré mykénské poměry: ostrov z části kolonisdovali též synové Penthilovi, vnuci spartského Oresta, viz rok 1168. 

Lespugues, obec v Pyrenejích, F§ před 6000 (1)

Leschés z Pyrrhy, epik§ 700 a s. v. epos

Leschidés, epón poiétés Eumena II.§ 197

Lesseps, Ferdinand, francouzský inženýr a podnikatel (Suezský průplav), plným jménem Ferdinand-Marie, Vicomte De Lesseps§ 280

lest, vojensk᧠viz stratégéma

Léstadai, revoluční ves na Naxu§ 551

létání, letadla§ viz cestování

Lété, obec a stát v Mygdonii u pozd. Thessaloníky, s dochovanou stříbrnou ražbou z let 530-480. Jeho nekropole byla na místě dnešní lokality Derveni, která proslula nálezen nejstarší evropské „knihy“§ 118, 78 a viz pod kniha a papýros

Léthé, ř.§ viz Limia

letničníci§ viz křesťanství

Létó, dór. Látó, tj. Zářící, gen. Léty; Títánka, m. Apollóna a Artemidy, její slavnosti ve fryžské Hierápoli, chrám v Patarách§ 1360, 190, 189, 150, 133, 129, 88

Létó, manž. Euagory II. ze Salamíny, nezvykle se jménem bohyně, cf. s. v. Níké§ 361 

létóa tráiána hadriána antóneia (pl.), hry§ 151+

Létodóros z Ainia (?), zrádný žoldnéř; rukopisně Leipodóros a Lipodóros, vydavateli čteno též jako Diodóros n. Asklépiodóros§ 323

Létóon, chrám Léty v Xanthu i jinde§ 196-, 151+

Létopolítés, eg. nomos, podle chrámu a věštírny na sebennytském rameni Nilu bohyně Létó (nikoli však matky Artemidy s Apollónem), dn. Ausim§ 285

letopočet§ = éra

Letrínoi, m. v Élidě§ 400 

Leubingen, součást m. Sömmerda v Durynsku§ 5500

leuga, kelt. míle§ 166+

Leukai n. Leuké, m. v Aiolidě, dn. Üç Tepeler v TR§ 362, 133, 130

Leukáriá, jedna z mýth. postav, manž. Ítalova a m. Rómy§ 753

Leukas, ost. a m. v Iónském moři (obyvatelé byli původem Dórové z Korinthu, srov. pod Kefalléniá), pozd. Santa Maura, dn. opět L.§ 657, 635, 479, 469, 434, 431, 428 - 426, 414, 412, 375, 373, 339, 312, 290, 231, 218 - 216, 197 - 195, 191, 167, 159, 31
Leukas nad Chrýsorrhoou, m. v již. Syrii§ 38
Leukas, ost. v dunajské deltě, největší v Černém moři, kde se prý potuloval Achilleův a Helenin duch, snad shodný s následujícím ostrovem
Leuké, o. s několika menšími u východního pobřeží Kréty§ 145

Leuké, o. před deltou Dunaje, „Bílý ostrov, dn. Zmiinyj, novořec. Fidonisi, Hadí ostrov, od 1829 ruský, od 1877 rumunský, od 1948 sovětský pod správou Ukrajiny, od 1991 ukrajinský§ viz pod lázeňství.
Kultovní centrum Apollónovo a Achilleovo, který podle jedné z versí trojského cyklu pod Íliem nepadl, ale dožil zde v Pontu, zmiňován zde Plíniem jeho hrob. Jiným kultovním místem Achilleovým byl mys Bejkuš u Očakova u ostrova Berezanu/Borysthenu (ukrajinská část Bessarábie) s osídlením ze 6. až 5. století (odkryto už 1904). 
Zřejmě prvním „lázeňským turistou“ byl Leónymos z Krotónu, kterého někdy před rokem 555 Pýthie poslala léčit si válečné rány z bojů s Lokry Epizefyrskými k ústí Istru na Leuké.

Leuké kómé, „Běloves“, mí. ve Foiníkii§ 36
Leuké kómé, mí. ve Štastné Arábii§ 25

Leuké akrá/akré§ viz pod Akrá leuké

Leukimmé, mys na Korkýře§ 435

Leukios, řecká podoba lat. jména Lúcius
Leukios, žoldnéř v Élidě§ 271

Leukios z Říma, s. Gaiův, ptolemaiovský frúrarchón§ 209

Leukios z Athén§ arch. 59, popř. 44 

Leukippos z Acháje, oikistés Metapontu§ 730 

Leukippos z Mílétu nebo Abdér či Eleje, fysik a filosof§ 480 

leukofryéneia (pl.), hry v Magnésii pod Maiandrem, srov. Artemis§ 776, 228, 209 

Leukofrys na Maiandru, m. u Magnésie s chrámem Artemidy, gen. Leukofrye§ 397

Leukippos ze Sikyónu, k.§ 1849, 1796

Leukolla (sg.)§ 1. přístal u Salamíny na CY, dn. Prótaras, 306; 2. nezn. lokalita na Kóu, 262; 3. o. před pobřežím Lykie (není v. CSD; = no. 2?)

Leukón, m. Libyjců v Kýrénaice§ 530
Leukón z Pantikapaia, syn Pairisada II.§ 245
Leukón, vůdce Arevaků§ 153

Leukón, jméno bosporských vládců z dynastie Leukónovců, viz 433:§
Leukón I.§ 389, 353, 349
Leukón II.§ 160, 150

Leukon teichos („Bílá pevnost“), pevnost na Nilu§ 462, 461

Leukos limén, "Bílý přístav", eg. Čau, dn. al-Qusajr v ET; jiný od Starého Qusajru, viz Myos hormos§ 2002, 1902, 1496  

Leukósi᧠viz Ledroi

Leukosyroi, Bílí Syřané§ 74 a viz Syrie

Leukotheá, mořská bohyně, ochránkyně plavců; božská podoba thébské Ínó, d. Kadma s Harmonií (u Římanů někdy ztotožňována s nymfou-věštkyní jménem Albunea, které byl zasvěcen sirný pramen a háj u Tíburu), etruská svatyně v Pyrgoi, kde ztotožňována s Uni a Máter Mátútou§ 384, 47

Leukové, lat. Leucí, kelt. lid na východu Gallie, jižní sousedé Mediomatriků§ 69+

Leuktra (pl.), mí. v Boiótii asi deset kilometrů od Théb§ 571, 394, 378, 371

Leuktra (pl.), m. v Lakónice§ 419, 195

Leusos z Kréty, kondottiér§ 189

lev, lvi, výskyt a lov, lví spřežení, viz též lúdus. Alexandrův lví úlovek ztvárněný do bronzu Lýsippem a Leócharem věnoval Krateros do Delf: postavy lva, psi s Alexandrem a Kraterem pospíchajícím na pomoc§ pravěk (2), 3500, 1580, 1352, 1081, 1077, 1071, 935, 912, 814, 642, 600, 440, 286, 275, 245, 186, 113, 101, 96, 81, 47-, 39+, 41+, 130+, 166+, 217+, 218+, 303+, 359+       

První měl co do činění s plavými šelmami dórský hérós Héráklés. Zabil lva v Kithairónu, hraničním pohoří mezi Boiótií a Attikou, a do jeho kůže se oděl. Už o něco starší přemohl slavnějšího tvora, lva nemejského, který se potloukal Argolidou; oběť síly Diova syna je asi nejznámějším lvem západní civilisace. 

Makedonští či thráčtí lvi přepadali roku 480 velbloudy arabské jízdy z Xerxovy výpravy proti Hellénům: je to tedy nejstarší historiografická zmínka o lvech v Evropě. Tito poslední evropští lvi žili na rozsáhlém území mezi řekami Nestos v Makedonii a Achelóos v Akarnánii. Historik Hérodotos ještě k roku 480 připomíná v Makedonii divokého tura, jehož rohy byly pro Hellény hledaným artiklem. V oborách původně asi parthských byli na Eufrátu chováni a loveni jeleni ještě roku 361 n. l. (opuštěná Dúra za tažení císaře Iuliana). O lvech v circu viz pod lúdí. 

Pankratista Púlydamás z thessalské Skotússy vyhrál soutěž na 93. olympských hrách/roku 408, ovšem mimo sportoviště vynikl mnohem více: doma po lesích škrtil lvy; znamená to tedy, že ještě v Thessalii pod Olympem žili. Ovšem z konce 4. st. pochází zmínka o lovu lvů z Makedonie, poslední v Evropě. V hellénismu zmizeli lvi i ze severozápadní Syrie. Posledním z Hellénů, o němž je zachována zpráva, že je lovil, byl Antiochos IX. Filopatór vulgo Kýzikénos, který se prý obklopoval mímy a kouzelníky a miloval noční lovy lvů, pardálů a divokých prasat a rád se tak vystavoval nebezpečí. V rákosí mesopotamských řek (Balíchos u Karrh) na území římské provincie Mesopotamie žili a byli loveni lvi ještě v polovině 4. století n. l. (roku 359 jich množství uhořelo za požáru při ničení úrody a pícní trávy před přicházejícími Peršany).

Později je v Syrii lovili i koncem sedmého a začátkem osmého století n. l. kalífové z dynastie Baní Umájja (jak dokazují malby v pouštním zámečku Amra objevené Aloisem Musilem). To ještě v 18. století př. n. l. se lvové v Poeufrátí zatoulávali do měst a domů. Jistý Jakim-Addu psal do Mari z obce Akkaka králi Jasmach-Adduovi, že se u nich takto chytil lev, že ho drží zavřeného pátým dnem a že nechce nic žrát. Odmítl psa i prase, které mu předhodili. Aby neumřel, zavřeli lva do klece a lodí poslali po Eufrátu do Mari. 

Podle všeho byl v Mesopotamii poslední lev uloven na dolním toku Tigridu roku 1918, o osm let později byl spatřen ve stejném kraji poslední v Iráku (bezhřívnatý "panthera leo mesopotamica"). Roku 1942 byli spatřeni poslední lvi v íránském Chúzistánu.   

Ochočeného lva si držel v Kataně tyrannos Onomarchos, cf. rok 275, královna Bereníké II. se dávala olízávat a stoloval se lvem, jistý Hannó, který z Púnů to byl, nevíme, si dával od lva nosit bagáž.

Římané ke svým zábavám používali lvy severoafrické. Poprvé na hrách jejich a levhartů lov předveden roku 186 M. Fulviem Nobiliorem. Masově je neuvázané poprvé v cirku předvedl Sulla (dal je pro pobavení postřílet lučištníky, které mu poslal král Bokchos) a Pompeius (55, roku 81 několik dnů v Numidii lovil lvy a slony), do prvního lvího spřežení dal zapřáhnout M. Antonius roku 48. 

Jako ojedinělý případ je vedena událost z roku 44, kdy v obléhaných Megarách, kde byli drženi lvi, které si Cassius připravil pro hry své aedility, je obyvatelé pustili z klecí. Zvířata se však nevrhla na dobyvatele, ale na bezbranné měšťany a trhala. Vojevůdcem caesarovských obléhatelů byl Q. Fufius Calenus. V Egyptě o lovu lvů principem Hadriánem s jeho milencem Antinoem básnil roku 130+ jistý Alexandrijec Pankratés, viz tam.  

Pro srovnání: prvního lva v britské Americe předváděl lidem 26. listopadu 1716 v Bostonu kpt. Arthur Savage. Roku 1922 byl v Maroku zastřelen poslední známý lev berberský. V prvním desetiletí 21. století byl lev pokládán v Africe za zvíře před vymřením. Kolem roku 1980 žilo podle pozorovatelů na černém kontinentu na dvě stě tisíc lvů, kolem roku 2003 pouze 23 tisíce.

Levanta, východní pobřeží Středomoří a země přiléhající, pojem novodobý§ před 6000 (1 & 2), 5300, 4500, 3200, 2278, 2000, 1800, 1600, 1567, 1504, 1500, 1400, 1370, 1284, 1200, 1193, 1100, 1095, 291, 143, 48 a viz pod Anatolie a jednotlivé země východního Mediteránea 

Levänluhta, archeolog. lokalita ve Finsku§ 200+

levhart, na hrách v Římě, kult/společenství levhartích mužů v Africe§ před 6000 (2, symbolika), 186

Lévi, Léwi, řec. Leui, č. Levité, jeden z kmenů/klanů Israéle§ 1448, 2009, 1108, 1030  

Lévi, s. Jakuba s Leou§ 2009, 1880 

Lévi, o. Ióanna z Gischal§ 66+, 67+

levitace, lat. levátió§ 240+

Levý Pontos§ viz Pontos

Léwi§ viz Lévi

Lewis, o. v Hebridách§ 5000

léx, pl. légés, zákon, zákony římské:§
léx Acília repetundárum§ 149, 123

léx Aelia & Fúfia dé auspiciís§ 150, 58

léx Aelia Sentia§ 91-, 4+ 

léx Aemília dé minuendá censúr᧠434
léx Aemília dé líbertínórum suffrágiís§ 115

léx Aemília sumptuária vel cibária§ 161, 78 

léx agrária I. (Cassia)§ 486, 298
léx agrária II.§ = Semprónia
léx agrária III.§ 111
léx agrária IV.§ 64
léx agrária V.§ 59 (Iúlia)

léx agrária Nervae§ 97+

léx Antia sumptuária§ 161

léx Antónia dé mense quíntílí§ 44

léx Antónia dé dictátúrá in perpetuum tollend᧠44

léx Appuléia dé pirátís persequendís§ 100

léx Appuléia dé maiestáte§ 105, 103

léx Appuléia frúmentária§ 100

léx Aquília§ 287

léx Aternia Tarpeia§ 454

léx Aufidia§ viz pod gladiátoři

léx Aurélia de tribúníciá potestáte§ 76, 75

léx Aurélia iúdiciária§ 70

léx Baebia dé ambitú I.§ 181

léx Baebia dé praetoribus§ 181

léx Baebia II.§ = léx Thória
léx Caecilia censória§ 58

léx Caecilia Dídia§ 98, 62

léx Caelia tabellária§ viz l. Coelia

léx Calpurnia dé repetundís§ 149
léx Calpurnia dé ambitú§ 67, 63

léx Calpurnia Gabínia§ v. Gabínia Calpurnia

léx Canuléia§ 444
léx Cassia (agrária I.)§ 486, 377
léx Cassia tabellária§ 139
léx Cassia dé senátú§ 104

léx Ciceréia dé spónsú§ 173

léx Cincia dé dónís et múneribus§ 204-, 47+ 
léx Claudia dé senátóribus/dé náve senátóris§ 220
léx Claudia dé sociís et Latínís§ 177

léx Clódia de auspiciís§ 58

léx Clódia dé censóribus§ 58

léx Clódia dé cívibus rómánís interemptís§ 58

léx Clódia frúmentária§ 58

léx Clódia dé líbertínórum suffragiís§ 58, cf. 66

léx Clódia dé rege Prolemaeó & dé exsulibus býzantiís§ 58

léx Clódia dé sodálitátibus§ 58

léx Clódia, neznámého data kolem roku 100 o dénáriu a quináriu§ viz v přílohách o měrách a vahách

léx Coelia tabellária n. l. Caelia tab.§ 139, 119, 107 

léx Cornélia dé édictís§ 67

léx Cornélia dé ordinandís próvinciís§ 81

léx Cornélia, légés Cornéliae, sada zákonů§ 100, 81, 75 

léx críminis laesae máiestátis§ 15+, 16+, 37+, 38+, 41+, 96+      

léx dé rege Alexandrínó§ 59
léx Dídia sumptuária§ 161, 143 

léx Domitia dé sacerdótiís§ 104
légés Duilliae de cónsulibus creandís cum próvocátióne, et né quis plebem sine tribúnís relinqueret§ 449
légés duodecim tabulárum§ 451, 290+

léx Falcidia§ 40

léx Fannia sumptuária§ 161, 129, 82 a srov. pod hostiny
léx Fláminía agrária§ 232

léx Fúfia Cánínia§ 2-, 4+ 

léx Gabínia tabellária§ 139-, 100+ 

léx Gabínia Calpurnia dé Déló§ 69 (58)

léx Gabínia dé versúrá Romae próvinciálibus nón faciend᧠67

léx Gellia Cornélia dé cívitáte§ 72

léx Genúcia dé fénerátióne§ 342

léx Genúcia dé magistrátibus§ 342, 153

léx Hadriána dé rudibus agrís (novodobé označení)§ 85+ léx Horténsia§ 287
léx hierónica§ 270

dé imperió Vespasiání§ 69+ 

léx Iúlia I. dé cívitáte Latínís dand᧠90
légés Iúliae§ 59

léx Iúlia de repetundís§ 100, 59
léx Iúlia múnicipális§ 431, 46
léx Iúlia dé maritandís ordinibus§ 18

léx Iúlia dé adultériís coercendís§ 18

léx Iúlia dé ambitú§ 18

léx Iúlia dé senátú habendó§ 9

léx Iúlia theátrális§ 67, 26

léx Iúlia dé vícésimá héréditátum§ 5+

léx Iúlia Papíria dé multárum aestimátióne§ 454, 430

léx Iúnia Licinia§ 98, 62

léx Licinia Crassa§ 145

léx Licinia Crassa sumptuária/dé coercendís convíviórum sumptibus§ 161, 97 
léx Licinia dé sodáliciís§ 58, 55

léx Licinia Múcia dé cívibus redigendís in suás cívitátés§ 95, 91
léx Licinia Sextia§ 377, 376, 367

léx/légés Líviae§ 91

léx Maenia§ 280

léx Mámilia Róscia Péducaea Alliéna Fabia§ 109

léx Manciána§ 85+ (pronájem ladem ležící půdy) 

léx Mánília dé líbertínórum suffrágiís; dé impérió extraordinárió§ 67, 66, cf. 58
léx Mánlia dé manúmissione§ 357

léx Maria dé suffrágiís§ 119

léx Metília dé fullónibus§ 215

léx Minucia dé triumvirís mensáriís/léx tabellária§ 351

léx Minucia/Minicia§ 91-, 4+ 

léx Múnátia Aemília§ 42

léx Octávia Aurélia dé iúdiciích prívátís§ 75, 70

léx Ogulnia§ 300
léx Oppia§ 215, 195
léx Orchia§ 182, 181 a viz pod hostiny

léx Pápia Poppaea§ 9+, 54+  

léx Papia dé cívitáte/dé peregrínís exterminandís§ 129, 65, 54 

léx Papia Poppaea nuptiális§ 18

léx Papíria tabellária§ 139, 131 

léx Pedia§ 57, 43

léx Péducaea dé incestú§ 114 

léx Plautia iúdiciális (?)§ 89

léx Plautia/Plótia dé ví públic᧠70

léx Plautia Papíria dé cívitáte sociís dand᧠89
léx Poetelia§ 326

léx Pompéia dé ambitú§ 52, 49 

léx Pompéia dé ví§ 52

léx Pompéia dé próvinciá Bíthýniae et Pontí§ 64

léx Pompéia dé Tránspadánís§ 89

léx Pompéia Licinia§ 70, 55  

lex Pompéia de parricíde§ 70 

léx Pompéia iúdiciária/dé iúdicibus§ 55

léx Porcia dé próvocátióne/dé cívibus§ 300, 199

léx Públicia dé cereís§ 209

léx Públilia§ 471

léx Róscia, cf. l. Mámilia Róscia etc.§ 49

léx Róscia theátrális§ 67, 26

léx Rubria§ 122, 46

léx Rupília§ 132

léx Sauféia agrária§ 91

léx Scantia/Scanínia dé nefandá venere§ 85+ a viz index, s. v. sex 

léx Semprónia dé pecúniá crédit᧠193

léx Semprónia agrária I.§ 133, 129
léx Semprónia, légés Sempróniae II. (frúmentária, mílitáris, dé viís muniendís, dé provinciá Ásiá, dé colóniís dédúcendís, iúdiciária, dé próvocátióne)§ 123, 122, 106

léx Servília Glaucia dé pecúniís repetendís, repetundárum§ 100, 91, 89  

léx Servília iúdiciária§ 106

léx Terentia Cassia frúmentária§ 73

léx Titia§ 43
léx Thória, vlastně Thória Baebia§ 119

léx Trebónia§ 55

léx Tullia dé ambitú§ 63

léx Valeria Cornélia§ 5+

léx Valeria Horátia dé próvocátióne§ 509, 449, 300, 199
léx Valeria dé aere aliénó§ 86

léx Varia dé maiestáte§ 91, 90 

léx Villia Annális§ 180
léx Visellia dé manúmissione§ 24+

lex Visellia dé cúrátóribus viárum§ 24+

léx Vocónia dé mulierum hereditátibus§ 169-, 9+ 
léx Vatínia§ 59

Zákony byly zveřejňovány/prómulgátió pravděpodobně na dřevěných deskách tak, aby na text bylo ze země vidět/ut (unde) dé plánó récté legí possit, ve zkratce V. D. P. R. L. P. Prvním svodem římských zákonů je po zákoníku dvanácti desek šestnáct knih právních norem vydaných 15. února 438 císařem Theodosiem II., códex theodosiánus; od 1. ledna 439 platil i na západu říše (císař Valentiniánus III., s nímž deset let předtím ustavili dvaadvacetičlennou právnickou komisi). Druhým svodem římského práva je códex Iústíniánus, pozdější Corpus iúris cívílis sestavený roku 529 resp. 534 na pokyn východořímského císaře Iústíniána I. teamem právníků, mezi nimiž vynikal Triboniánus (srov. rok 118+). Corpus tvoří učebnice práv Institútiónés právníka Gáia z doby M. Aurélia Antónína (viz rok 160+), kompendium prací právnických špiček jménem Digesta, řec. Pandektai, a sbírka dobově platných zákonů Corpus Iústíniánus zahrnující sbírky ediktů od Hadriána vydané za Diocletiána jeho tajemníkem Gregoriánem/códex gregoriánus a Hermogeniánem/códex hermogeniánus. K této latinské části později přidána už řecky psaná Iústíniánova legislativa Hai nearai, Novellae.

lexikon, slovník§ viz pod grammaticí a encyklopedie

Léxoviové, lat. Léxovií, kelt. nárůdek u ústí loiry v okolí dn. Lisieux§ 56

lezci (po stěnách)§ viz hostiny

ležení, vojenský tábor§ viz pod legie