Měsíce roku v různých kalendářích I.

athénský              makedonský             délský               babylónský        ptolemájovský¹      dnešní             

hekatombaión (1.) lóos (10.)                hekatombaión    du´úzu (4.)       mesoré (12.)          červenec/srpen    

metageitnión (2.)  gorp(i)aios (11.)       metageitnión     abu (5.)            thóth (1.)               srpen/září            

boédromión (3.)    hyperberetaios (12.) búfonión           ulúlu (6.)           faófi (2.)                září/říjen             

pyanepsión (4.)     dios (1.)                  apatúrión          tašrítu (7.)         (h)athyr (3.)          říjen/listopad       

maimaktérión (5.)  apellaios (2.)           arésión             arachsamna (8.) choiak(ch) (4.)       list./pros.  

poseideón (6.)       aud(y)naios (3.)       poseideón         kislímu (9.)        týbi (5.)                prosinec/leden     

gamélión (7.)         peritios (4.)             lénaión             tebétu (10.)       mecheir (6.)          leden/únor          

anthestérión (8.)    dystros (5.)             hieros               šabátu (11.)      famenóth (7.)        únor/březen        

elafébolión (9.)      xanthikos (6.)          galaxión            addáru (12.)      farmúthi (8.)         březen/duben       

múnichión (10.)     artemísios (7.)         artemísión        nisannu (1.)       pachón (9.)           duben/květen       

thargélión (11.)     daisios (8.)              thargélión         ajjaru (2.)          paÿni (10.)            květen/červen      

skiroforión (12.)    panémos (9.)           panémos           simánu (3.)        epeif, epifi (11.)    červen/červenec   

Pozn.: ¹  v 53. roce vlády Ptolemaia Euergeta II. (tj. 119/118) byla provedena nová assimilace jmen makedonských měsíců na domácí egyptská, sled se neměnil: od tohoto roku platilo dios = thóth. V tradičním egyptském kalendáři třech ročních období po čtyřech měsících se první nazývalo achet, čas podzimních zátop, druhé peret, zimní čas setby a letní čas sklizně šemu (měsíce pachón až mesoré). Na konci 360denního roku vkládáno pět dnů se svátky Osírida, Hóra, Seta, Ísidy a Nefthye.   

Měsíce roku v různých kalendářích II.

dnešní                   makedonský¹           palmýrský¹     židovský²  

červenec/srpen     panémos                   qenian             tammuz 

srpen/září            lóos                           ab                   ab

září/říjen              gorpiaios                   elúl                 elúl

říjen/listopad        hyperberetaios           tišri                 tišri

listopad/prosinec  dios                           kanún             marcheswán

prosinec/leden     apellaios                     kislúl              kislev

leden/únor           aud(y)naios                tebet              tebet

únor/březen         peritios                      šebat              šebat

březen/duben       dystros                      adar               adar

duben/květen       xanthikos                   nisan              nisan

květen/červen      artemísios                  ijár                 ijár

červen/červenec   daisios                       siwán             siwán

Pozn.: ¹ makedonský, babylónský, židovský a arabský kalendář v parthské říši i mimo ni od nejdříve roku 31 n. l., před tím odpovídal nisannu artemísiu, pak xanthiku, peritios odpovídat tebétu, pak šabátu; ² též nabatský kalendář

Měsíce roku v různých kalendářích III.⁵

staroass.               středoass.            novoass.           novobab.         dnešní                   islám. lunární          SYR/IRQ³

bélet                       ekallim béla/et        ekalli nisannu    nisánu⁶              březen/duben      'al-mucharram           ’adár (3.)

ša sarrátim⁴           ša sarráti/e             ajjaru                 ajaru                 duben/květen        safar                          nisán

ša kennátim⁴          ša kénáte               simánu              simánu             květen/červen        rabí‘u ’l-’awwal         ajjar (5.)

machchur ilí.           muchur iláni           du’uzu               du’uzu            červen/červenec    rabí‘u ’t-tání              chazírán

ab šarráni               abu šarráni             abu                    abu                   červenec/srpen     džumádá ’l-’úlá         tammúz (7.)

chubur                    chibur                     u/elúlu                u/ilúlu               srpen/září              džumádá ’l-’áchirá²  ’ab

sip’um                     sippu/sibbu            tašrítu                tašrítu               září/říjen                radžab                       ’ajlúl (9.)

qarrátum                 qarrátu                   arachsamna      arachsamna¹   říjen/listopad         ša‘bán                       tišrínu ’l-’awwal

kanwarta                 TANmarte              kislímu               kislímu             listopad/prosinec  ramadán                    tišrínu ’t-tání (11.)

te’inátum Suen       Sîn kanútu             tebétu                tebétu               prosinec/leden      šawwál                      kánúnu l-’awwal

kuzallu                     kuzallu                  šabátu               šabátu               leden/únor             dú ’l-qa‘dati              kánúnu ’t-tání (1.) 

allanátum                 allanátum             addaru               adaru                únor/březen           dú ’l-chidždžati          šubát

Pozn.: ¹ též aram. marchešwán  ² nebo ’t-tánija  ³ dnešní kalendář podle solárního kalendáře evropského, tzn. zde řazeno od 1. března, ale prvním měsícem je kánúnu ’t-tání; v Egyptě podle římského kalendáře  ⁴ původ. celým jménem „narmak Aššur ša s., ... ša k.“; ⁵ pořadí měsíců elamského kalendáře není určité (kromě 1. a 5. měsíce): I. lanlupe (říjen), II. ; chalpat, III. kizir-zu(n)-kaliki (prosinec), IV. elamat (leden), V. zililítum, VI. churšupi, VII. papakum (duben), VIII. alalima, VIIII. kazzip, X. tati (červenec), XI. la(n)chum a XII. tarpit (září). ⁶ též nissanu, podobně ajjaru je aram. ajár a addaru/adaru je aram. adár