Ca
C'-cang/Zizang z Čengu, velmož§ 637
C’-čchan, ministr§ 545, 522
C'-chua/Zihua z Čengu, velmož§ 637
C'-jang, pinyin: Ziyang, m. v prov. S'-čchuan§ 59
C'-jing/Ziying, rod. jméno císaře Čchin San-š'§ 207
C'-jou/Ziyou ze Sungu, též Jou, dyn.§ 683
C'-jü/Ziyu ze Sungu, b. Siangův§ 651
C'-jüan/Ziyuan, ministr v Čche§ 666
C'-liang/Ziliang z Čchu, armádní velitel, o. rebela Tou Ťiaoa§ 605
C'-pan/Ziban z Lu, s. Čungův, vévoda§ 662
C' Šu Ťi/Zi Shu Ji z Lu, manž. Čaoa z Čchi, m. Šeova§ 613
C'-ťiou/Zijiu z Čchi, usurpátor§ 685
Cabillonum, oppidum/m. Haeduů, dn. Chalon-sur-Saône v Burgundii§ 354+, 366+
Cabo se São Vicente§ viz Lúsítánia
Cáceres, m. v Extramaduře, pův. asi Castra Caecilia (podle Q. Caecilia Metella Pia z války se Sertóriem z roku 78?), pak Colónia Norbensis Caesarína (asi podle C. Norbána Flakka z občanské války roku asi 34, srov. tam?)§ 104+
Cadell z Powysu, o. Cyngenův§ 388+
Cádiz§ viz Gádés
Cadurcí§ viz Kadurkové
Caecilia, manž. Q. Caecilia Metella Numidika§ 100
Caecilia Attica, též Pompónia Caecilia Attica, dc. T. Pompónia Attika, manž. M. Vipsánia Agrippy§ 37, 11
Caecilia Metella§ 1. d. L. Caecilia Metella Delmatika, cos. 119, ses. L. Caecilia Metella, cos. 68, a M. Caecilia Metella, manž. M. Aemilia Scaura a L. Cornélia Sully, m. Aemilie Scaury, manž. Cn. Pompeia Magna, a dvojčat Fausta Cornelia Sully a Cornelie Fausty, 89, 88, 86, 70; 2. dc. Q. Caecilia Metella Baleárika, cos. 123, 197
Caecilia Paulína, manž. príncipa Máximina Thráka, m. stejnojmenného syna§ 235+, 236+
Caecilia Pilia, manž. T. Pomponia Attika, m. Pomponie (Caecilie) Attiky§ 109
Caeciliána, ležení a osada na pravobřež. Eufrátu u dn. Manbidže v SYR§ 1000
Caeciliánus, biskup v Karthágu§ 313+
Caecilius§ viz Kaikilios
C. Caecilius§ praet. 90
L. Caecilius§ praet. 284
T. Caecilius§ viz T. Cloelius Siculus
Caecilius Aemiliánus, legát§ 214+
Sex. Caecilius Áfricánus, právník§ 148+
Caecilius Agrícola, Plautiánův pochlebovač§ 205+
Q. Caecilius, bankéř, adopt. o. T. Pomponia Attika§ 84
Q. Caecilius Pompóniánus Atticus§ viz T. Pompónius Atticus
Q. Caecilius Avítus§ cos. suff. 164+
Q. Caecilius Bassus, velitel pompéjovců v Syrii§ 46, 43
C. Caecilius Ciló§ viz C. Plínius Caecilius Secundus
M. Caecilius Cornútus, praet.§ 87
Sex. Caecilius Crescéns Volusiánus, Piův ab epistulís§ 144+
Thascius Caecilius Cypriánus, ideolog křesťanství, autor a činovník§ 200+, 249+, 251+, 258+
Q. Caecilius Dentiliánus§ cos. suff. 167+
Q. Caecilius Épíróta, filolog, propuštěnec a uč. dcery T. Pomponia Attica, jako první přednášel o Vergiliovi a dalších současných literátech§ 1 n. l.
A. Caecilius Faustínus§ cos. suff. 99+
L. Caecilius Firmiánus zvaný Lactantius, učitel řečnictví a křesť. ideolog§ 29+, 240+, 249+, 301+, 313+
C. Caecilius Ísidórus, bohatý propuštěnec§ 8
[Sex. Caecilius?] Máximus§ cos. suff. 153+
L. Caecilius Metellus (Caecus)§ 1. cos. v letech 251 a 247, pont. max. 243 - 221, dict. 224, 221; 2. quaest. 216, tr. pl. 215, 210; 3. cens. 118; 4. 73, praet. 71, 70, cos. 68, s. Q. Caecilia Metella Macedonika, b. Q. Caecilia Metella Crétika
M. Caecilius Metellus§ cos. 115, asi b. C. Caecilia Capruária, 111
Q. Caecilius Metellus§ 1. o. Q. Metella Macedonika, mag. equ. 207, cos. 206, dict. 205, 187, zprostředkovával mezi hellénskými státy a v jejich vnitřních rozepřích, spolu s M. Baebiem Tamphilou a Ti. Sempróniem Gracchem, otcem reformátorů, člen „smírčí“ komise Senátu na konferenci v Tempé roku 185; 2. aedil, s. stejnojmenného otce, 130
Q. Caecilius Metellus Baleáricus§ 197, cos. 123, cens. 120
L. Caecilius Metellus Calvus§ cos. 142, 141, 139, 121
C. Caecilius Metellus Capruárius, bratranec Numidica, asi b. M. Caecilia Metella§ 114, cos. 113, 111, cens. 102
Q. Caecilius Metellus Celer, manž. Clodie§ 63, 61, cos. 60
Q. Caecilius Metellus Créticus§ cos. 69 - 67, 62, b. Caecilie Metelly a L. Caecilia
Q. Caecilius Metellus Créticus Sílánus, s. M. Iúnia Sílána§ cos. 7+, 16+, 17+
L. Caecilius Metellus Delmaticus§ cos. 119
L. Caecilius Metellus Denter§ cos. 284 (srov. s praet. L. Caeciliem výše)
L. Caecilius Metellus Diadémátus§ cos. 117, cens. 115
Q. Caecilius Metellus Macedonicus§ s. Q. Metella, cos. 206; 334, praet. 148, 146, cos. 143, procos. 142, 141, 138, legát 136, cens. 130, 121, o. L., Q., M. a C. (všichni se stali konsuly) a dvou Caecilií Metella (první byla m. P. Servília Vatii Isaurika, druhá manželkou P. Cornélia Scípióna Násíky Serápióna). Dohromady měl šest dětí, jedenáct vnoučat a se zahrnutím snah a zeťů jeho rodina čítala 27 lidí.
Q. Caecilius Metellus Nepós§ 1. cos. 98; 2. cos. 57
Q. Caecilius Metellus Numidicus, o. Piův, bratranec Capráriův§ 134, 130, 119, 111, cos. 109, 107, cens. 102, 100
Q. Caecilius Metellus Pius, s. Numidikův ("Zbožný" poněvadž se tolik zasadil o otcův návrat z exilu), adopt. o. Metella Pia Scípióna Násíky§ 102, 100, praet. 89 - 87, 83, 82, cos. 80, 78, 75, 74, 72, 71, 69, 63
Q. Caecilius Metellus Pius Scípió Násíca, s. P. Cornélia Scípióna Násiky a Lícinie Crassy, adopt. s. Q. Caecilia Metella Pia, cos. 80§ 58, interr. 53, cos. 52, 49 - 46
Caecilius Niger, vůdce Lúsítánů a pompéján§ 45
Q. Caecilius Niger ze Sicílie, quaestor Verrův§ 70
Caecilius Rúfínus, senátor-pantomímos§ 92+
Cn. Caecilius Simplex§ cos. suff. 69+
C. Caecilius Strabo§ cos. suff. 105+
Státius Caecilius Insuber, autor palliát, první v historii známý keltský scénický autor (srov. Catius Insuber)§ 230, 168, 166
A. Caecína, latifundista z Volaterr§ 69
A. Caecína Aliénus, legát, manž. Salóníny§ 68+, cos. suff. 69+, 69+, 78+
C. Caecína Largus§ 1. cos. 13+; 2. cos. 42+, 48+
A. Caecína Paetus, manž. Arrie st., o. Arrie ml., tchán Thrasey Paeta§ cos suff. 37+, 42+, 66+
A. Caecína Sevérus§ cos. suff. 1-, 6+ až 8+, 14+ až 16+
Caecína Tuscus§ praef. Aegyptí, 68+
L. Caedicius, hrdinný centurió§ 9+
M. Caedicius, centurió§ 390
Q. Caedicius, voj. tr., zaměňovaný v pramenech s M. Calpurnium Flammou, viz tam§ 258
Q. Caedicius Noctua§ 1. cos. 289; 2. cos. 256
Caelestínus, celé jméno neznáme, životopisec ze sbírky SHA§ 217+
Caelestínus, Celestínus, řec. Kelestínos, řím. voják, vrah quádského krále; srov. se jménem Márcelliánus§ 373+
Caelestius, ž. Pelasgiův§ 350+
Caelius n. Coelius, senátor, celé jméno neznáme§ 87
M. Caelius, centurió§ 9+
T. Caelius, b. předešlého§ 9+
C. Caelius Caldus§ viz C. Coelius
D. Caelius Calvínus Balbínus, prínceps známý v historii jako Balbínus§ cos. ord. 213+ (rok prvního konsulátu neznáme), 216+, 238+
Caelius Cénsórínus, usurpátor§ 235+, 269+
M. Caelius Faustínus§ cos. suff. 206+
Q. Caelius Honórátus§ cos. suff. 105+
Caelius Pollió, praef. Gornejí v Armenii§ 51+
Caelius Probátus, praef. Urbí§ 338+
M. Caelius Rúfus, řečník, caesarovec a proticaesarovský povstalec§ 82, 56, 48
C. Caelius Rúfus (?)§ cos. suff. 4, cos. ord. 17+
C. Caelius Secundus§ cos. suff. 157+
móns Caelius, část Říma s ubikacemi pro spojenecké vojáky/cizince, castra peregrína; jméno má od Etruska Caela Vibenny, zakladatele plébejského rodu Caeliů§ 664, 578, 92-, 27+, 48+, 192+, 217+, 270+, 357+
Caenína, řec. Kainíné, sabínské m. nezn. polohy v Latiu, začátkem principátu o něm už nikdo nevěděl§ 751
Caenis, Antónia Caenis, řec. Kainis, propuštěnkyně Antónie ml., matky principa Ti. Claudia, družka Vespasiánova§ 69+, 71+, 141+
Caenophrúrium§ viz Kainofrúrion
M. Caepárius n. Cépárius, pučista§ 63
Caere, m. v Etrúrii, etr. Cisra či Chaisre, pův. pún. a řec. Agylla, Agyllé (pún. „Kulatá“), slovo prý pelasgické, nebo řec. Kairé, Kairea, dn. Cerveteri§ 1184, 1153, 1100, 640, 539, 510, 384, 352, 310, 355+
Založeno bylo Pelasgy jako Agylla, kolonisováno Tyrrhény. C. vyniklo malovanou keramikou. Aristonothos z Euboie otevřel zde provozovnu s tradicí. Kolem 650 druh „bucchero“ podle španělského výrazu pro předkolumbovskou mesoamerickou keramiku: vypalována na malém ohni a výrobek nezčervenal, ale zčernal. Mělo pět přístavů a jeden z nich Římané nazývali Púnským, zřejmě podle toho, že tu měli Kartháginci obchodní osadu.
Caerellius Priscus, legát, nepřijal provolání imperátorem§ 169+, 182+, 185+
caeritské právo, pro státy poražené Římany, podle etruského města Caere, jeho občané obdrželi římské občanství bez práva suffrágia, tedy práva hlasovacího§ 352, 306
Caesar§ viz C. Iúlius Caesar/Božský Iúlius, Dívus Caesar
Caesar, caesar, za principátu titul následníka či zástupce, jinak součást principovi titulatury Imp(erátor) C(aesar) Aug(ustus). Jako první titul udělil roku 136 n. l. Hadriánus L. Aeliovi. Diocletiánus určil dva augusty-spoluvládce a k nim po jednom caesarovi.
Caesaréa ve Frygii, Kaisareia§ viz Antiocheia ve Frygii
Caesaréa Maritima v Palaestíně§ viz Kaisareia v Palaistíně
Caesaréa Mauretániae, "C. v Mauretánii", pův. Iol, dn. arab. Šaršál, fr. Cherchell, v DZ§ 25, 372+ a viz pod Mauretánie
Caesarius z Nazianzu§ viz Kaisarios
(Flávius) Caesarius, praef. Kónstantínopole, mag. officiórum, praef. praet., b. Alýpiův§ 365+, 387+
Caesaraugústa, Caesaréa Augústa, předtím Salduie (Plíniem jmenována jako Saldubia) na území Sedetánů, m. v Tarrakónské Hispánii, arab. Sarakusta, dn. Zaragoza v Aragonu, založena prý 23. prosince 14§ 141, 90, 87, 19
Caesarobriga§ viz Talabriga
Caesarodúnum, osada Turonů na Ligeru/Loiře, Cívitás Turonórum, dn. Tours§ 356+, 360+ a viz Turonové
Caesaromagus Trinovantum, m. v římské Británii, dn. Chelmsford v Essexu§ 61+
Caerosové, lat. Caerosí, Caeroesí, Belgové rodu asi grmánského§ 57
Caesellius Bassus z Karthága, púnský dobrodruh-hledač pokladů§ 65+
L. Caesellius Vindex, grammatik§ 120+
L. Caesennius Antónínus, s. L. Iúnia Caesennia Paeta s Arrií Antónínou§ 86+, cos. suff. 128+
L. Caesennius Paetus§ viz L. Iúnius Caesennius Paetus
L. Caesennius Sóspes§ cos. suff. 114+
T. Caesernius Státius Quinctius Státiánus Memmius Macrínus§ cos. suff. 141+
L. Caesetius Flávus, tr. pl.§ 44
Caesius Bassus, básník a grammatik§ 79+
L. Caesius, praet.§ 104
L. Caesius Mártiális§ cos. suff. 57+
Caesius Násica, legát§ 57+
Caesónia, Gáiova manž.§ viz Milónia Caesónia
L. Caesónius Bassus§ cos. suff. 284+
Caesónius Bassus§ cos. 317+
L. Caesónius Lúcillus, praef. Urbí§ 238+
L. Caesónius Ovínius Mánlius Rufuniánus Bassus, praef. Urbí§ 284+, cos. suff. 285+
T. Caesónius Príscus, Tiberiův důvěrník á voluptátibus§ 16+
Caesoríx, gen. Caesoriga, kimberský n. keltský velmož§ 101
C. Caetónius, legát§ 14+
Cáiéta, m. v Latiu na hranicích s Kampánií, řec. Káiété§ 87-, 145+
Calabria§ viz Kalabria
Calakmul, archeolog. lokalita, ruiny mayského m. na mex.-guatem. hranicích§ 1800
Calaguris/Calagura, Calagurris, m. na Hibéru na území Vaskonů/Basků, dn. Calahorra v regionu La Rioja§ 186, 78, 74, 35+, 96+
Údajně po P. Cornéliovi Scípiónovi Násíkovi od c. 193 užívala obec přízviska Násíca/Nassíca, v imperiální éře Calaguris Iúlia Nassíca.
Calatia, m. v Kampánii, dn. Galazze§ 321, 306, 210, 44
Calaviové, kampánský rod§ 210
Calcidius n. Chalkidios, překladatel Platónova Tímaia do latiny§ 351+
Calédonia, Kaledonie, řec. Kalédonioi, původ. řec./lat. název pro oblast severní Británie, zhruba Skotska, později nejsevernější části Skotska a jeho východu§ 43+, 82 až 84+, 86+, 100+, 117+, 139+, 160+, 162+, 182+, 184+, 197+, 209 až 211+, 360+, 367+, 383+ a viz pod Britannia; melanéskou Novou Kaledonii viz s. v.
Calés (pl., "do Calií"), aurunské m. v Kampánii, dn. Calvi§ 336 - 334, 213, 183, 130, 86
T. Calestrius Tíró Orbius Sperátus§ cos. suff. 122+
Caletové, lat. Calétí n. Calétés, belgický lid v dn. Normandii při ústí Seiny, srov. jméno Calais§ 57, 51
Calgacus, vůdce Kalédonů§ 77+, 83+
Calidae aquae, Aquae calidae, "Vřídla", mí polohy nezn. v kartháginském zálivu/Tuniském naproti městu§ 203
Q. Calidus, tr. pl., praetor Hisp. Cit.§ 102, 80
Caligula alias Gáius§ viz C. Iúlius Caesar
Calleva Atrebatum, m. brit. Atrebatů, kteří přišli z Evropy, dn. u Silchesteru§ 54, 39+, 42+, 43+
Město byl v prvním století n. l. rušné a archeologové odhadli počet jeho obyvatel na 7500. Bylo prořímské a místní Kelti měli v oblibě psy; mimo jiné jejich kůžemi platili provinční daně. Roku 60 n. l. bylo město vypáleno za tažení královny Boudikky a Římany bylo obnoveno jako osada římská s lázněmi, tržnicí a amfiteátrem, ale počet obyvatel byl nižší. Calleva ("Lesy") nedožila odchodu Římanů z Británie a už nebyla nikdy osídlena.
Callinícum§ viz Níkéforion na Eufrátu
Callistus§ viz Kallistos
Callistus I., Callixtus I., křesťanský hodnostář, římský biskup otrockého původu§ 185+, 217+, 328+, 351+
Calló ze Syrákús§ viz Kallón
Calor, gen. Calóru, ř. v Kampánii, dn. Calore§ 212
Calpé (lat.)§ viz Kalpé
Q. Calpénus, první senátor v roli gladiátorské§ 46
C. Calpetánus Rantius Sédátus§ cos. suff. 47+
C. Calpetánus Rantius Quirínális Valerius Féstus§ cos. suff. 71+, legát Aug. 73+
Calpurniové Písónové, významný římský rod, připomínaný ještě ve 4. st. n. l. O jisté Calpurnii Caesóníně viz rok 235+.
Calpurnia, d. T. Calpurnia Písóna, manž. Caesarova, ses. L. Calpurnia Písóna Caesónia č. 4§ 59, 46, 10
Calpurnia, milenka Claudiova§ 48+, 49+
Calpurnia Caesonia/Caesonína, manž. usurpátora T. Quártína§ 235+
L. Calpurnius (celé jméno neznáme), vyslanec L. Quinctia Flaminina§ 198
M. Calpurnius [...]§ cos. suff. 96+
Sex. Calpurnius Agrícola§ cos. suff. 154+, legát 162+
Calpurnius Asprenas, správce prov.§ 69+
P. Calpurnius Atíliánus (popř. k tomu Atticus Rúfus?)§ cos. ord. 135+
L. Calpurnius Béstia§ 1. 121, cos. 111, 109, 91; 2. spiklenec, 64
M. Calpurnius Bibulus, řec. Byblos Kalpúrnios, Caesarův spolukonsul a sok, v letech 51-50 prokonsulár Syrie, roku 49 velel Pompéiovu loďstvu a začátkem roku 48 zemřel§ cos. 59, 56, 51 - 48, 34
Calpurnius Crassus, nezn. velitel z První púnské války§ 256
Ser. Calpurnius Domitius Dexter§ cos. ord. 225+
M. Calpurnius Flamma, voj. tr. a praetor§ 258 a srov. pod Q. Caedicius
P. Calpurnius Lánárius, sullovec§ 92, 81
P. Calpurnius Macer Caulius Rúfus§ cos. suff. 103+
C. Calpurnius Písó§ 1. praet. 185, cos. 180; 2. manž. Cornélie Orestilly, protinerónovský spiklenec, 37+, 65+, 96+; 3. cos. ord. 111+
Cn. Calpurnius Písó§ 1. cos. 139; 2. pučista, 66; 3. Pompéiův legát, 63, 46; 4. 23, cos. 7-, syrský guvernér, 17+ až 20+; 5. stejnojmenný s. no. 3, 20+
M. Calpurnius Písó, s. Cn. Písóna, syrského legáta, b. Cn. Písóna§ 20+
Q. Calpurnius Písó§ praet. 138, 136, cos. 135
L. Calpurnius Písó§ 1. praet., 186; 2. tr. pl. 149; 3. s. Cn. Písóna, syrského legáta, b. Cn. a M., 20+, 24+, cos. 27+; 4. cos. 57+, 70+; 5. cos. suff. 97+; 6. cos. ord. 175+
L. Calpurnius Písó Augur§ cos. 1-
C. Calpurnius Písó Crassus Frúgí Liciniánus, spiklenec§ cos. suff. 87+, 96+
Calpurnius Písó Frúgí Thessalonícus, celé jméno neznáme, legát Macriánův a usurpátor, manž. Domniky§ 261+
L. Calpurnius Písó Frúgí Caesónínus§ 1. praet. 154, cos. 148, 147; 2. děd č. 4, 145, cos. 112, 107; 3. o. č. 4 a Calpurnie, cos. 58, 59 - 56, 44, 40; 4. b. Caesarovy manželky Calpurnie, přezdívaný Pontifex, 107, cos. 15, 10,- praef. urbí 14+, 32+, 33+
L. Calpurnius Písó Frúgí§ 1. o. č. 2, tr. pl. 149, 136, cos. 133, cens. 120; 2. s. č. 1, praet. 114
Q. Calpurnius Písó Frúgí, praet.§ 138
L. Calpurnius Písó Frúgí Liciniánus, Galbův caesar, manž. Veránie Geminy§ 57+, 69+, 96+
Jistý Calpurnius Písó, tedy asi stále ještě z rodu, se stal jedním ze vzdorocísařů/tzv. tyrannů Gallienových.
Ser. Calpurnius Scípió Orfitus§ cos. ord. 172+
T. Calpurnius Siculus, literát§ 65+
Calusidius, drzý voják§ 14+
Calvia Crispinilla vlivná dáma na Nerónově a Othónově dvoře, "magistra libídinum/šéfová přes rozkoše"§ 66+, 69+
L. Calventínus Vetus Carminius§ cos. suff. 51+
L. Calvénus Taurus/L. Calvisius (?) Taurus, řec. Lúkios Kalbénos Tauros, Tauros z Bérýtu (n. Tyru?), platónik§ 105+, 133+
Calvisius Rúfus, legát§ 222+
C. Calvisius Sabínus, caesarián§ 1. 48, cos. 39, 38 - 36; 2. cos. 4-; 3. cos. 26+
C. Calvisius Statiánus, jinde zvaný Flávius Calvisius, praef. Aegyptí§ 175+
P. Calvisius Tullus Rúsó§ cos. ord. 109+
camélopardus, camélopardalis, nezn. živočich, snad žirafa?§ 182+
Camerínum, m. v Umbrii na hranicích s Pícénem§ 310, 101
Camerium/Cameria, sabínské m. v Latiu, osada Albánských§ 746, 504 - 502
Camilus§ viz pod Capénus
Camillus, jinak označení pro svobodného chlapce a v kultovních souvislostech pomocník fláminův; též f. camilla§ viz Fúrius
Campánia§ viz pod Kampánia
campí Catalaunicí§ viz Catalauní
campí Macrí, u Mutiny, v republikánské době tržiště s osadou, snad "Makerská pole" podle ř. Macry; dn. možná Magreta§ 176, 168
Campí veterés, "Stará pole", mí v Lúkánii§ 212
Campodúnum, Kamdobúnon, dn. Kemptem v Allgäu, m. v Raetii, původ. středisko keltský Estiónů, odnože Vindeliků§ 15
campus Ardiensis, kraj kdesi mezi Filippúpolí s Adriánopolí§ 316+
campus Ergenus, nezn. mí u Tziralla a Kainofrúria u Perinthu§ 313+
campus Mardiensis, nezn. lokalita asi v dn. BG§ 316+
campus Mártius§ viz Martovo pole
Camsisoleus, Causisoleus z Egypta, b. Theodotův, armádní velitel Gallienův§ 260+
Camulodúnum, dn. Colchester v Essexu v Anglii, jako řím. osada Colónia Claudia Victrícensis Camulodúnensium§ 5+, 9+, 28+, 43+, 49+, 61+
Camunnií, Camunniové, Kammunové, alpský nárůdek§ 16
Náležející do kmenového svazu Raetů/řec. Rhaitoi obývali údolí dodnes nesoucí jejich jméno Valcamonica. Známí skalními malbami, užívali etruského písma, ale jejich jazyk zůstává neznámý. Pod římskou správou měli autonomní "res pública Camunnórum", od poloviny 1. st. n. l. s římským občanstvím.
Q. Camurius Numisius Iúnior§ cos. suff. 161+
Aurélius Canartha, náčelník Baquatů, o. Memorův§ 261+
Candidiánus, celé jméno neznáme/asi C. Valerius C. (?), s. Galériův adoptován Galérií Valerií§ 284+, 313+
Candidus, celé jméno neznáme, velitel pěchoty v Pannonii§ 166+
Cang Süan-šu/Zang Xuanshu z Lu, vojevůdce§ 591
Cang Tchu/Zang Tu, k. Janu§ 202
Cang Wen-čung/Zang Wenzhong z Lu, ministr§ 643
Cangové§ viz Ceangové
P. Canidius Crassus§ legát 40, cos. suff. 40, 37, 31
Roku 53 byl Lepidovým legátem v Galliích, hlavním velitelem Antoniových vojsk na východní hranici, které na přelomu roku 33 a 32 shromáždil v Efesu, a všech pozemních vojsk v aktijské válce s Octaviánem, po Aktiu na Octaviánův rozkaz v Alexandreji zavražděn/popraven; zemřel prý bázlivěji, než by se u jeho předešlého vystupování očekávalo. Roku 2000 byl publikován text papyru uloženého v Berlíně, kterým dává Canidiovi, příteli M. Antonia, Kleopatrá VIII. daňové výhody a je opatřen poznámkou „genesthói, staniž se" (ale s gramatickou chybou: s iota adscriptum). Byl vysloven názor, že pokyn vlastnoručně připsala královna roku 33 (!?), což by byl unikát, neboť ze starověku autentické rukopisy zachovány nejsou.
Caníní campí, Canínská pole v První Raetii, asi u Bellinzony v CH§ 355+
C. Canínius Rébilus (též Cannínius Rébillus), jednodenní historická kuriosita (viz též rok 69+), kterou tehdy okomentoval s narážkou na Iova/Dia údajně první z historiků propuštěneckého rodu M. Otacílius Pitholáus (nebo M'. ?): „Ante fláminés, nunc consulés diálés fiunt.“§ 1. 51, 49, 46, cos. suff. 45, 69+; 2. 36, asi s. no. 1; cos. suff. 12, asi s. no. 2; 3. cos. suff. 37+
L. Canínius Gallus§ cos. 37, cos. suff. 2
Cannabus, Cannabaudés, vůdce Gotů za Istrem, asi v Dákii§ 272+
Cannae, mí. v Ápulii, dn. Canne, č. Canny§ 726, 317, 216, 215, 212 - 210, 204, 89
V rovině, kde Diomedés založil Argos Hippieion/Argyrippu, lat. Arpí, poblíž dn. Foggie. Rovinu původně obývali Daunové (Dauní), pak Iápygové, Sallentiánové a naposledy Kalabrové.
Canninefátové, Cannanefátové, Cannunefátové, kelt.-germ. kmenový svaz, příbuzný s Batávy§ 70, 4+, 46+, 47+, 69+, 70+
Podrobeni za Tiberia užívali podobného postavení v armádě, chváleni s Batávy za spolehlivost, proto vybíráni do osobních gard principů. Lze předpokládat, že jejich jméno uchoval název pobřežního kraje s dunami v provincii Severní Holland Kennemerland.
Cannutia Créscentína, nešťastná vestálka§ 213+
Cantabrí, Cantabrové§ viz Kantabrové
L. Cantílius, pontifikův písař, ubit pruty k smrti za prznění vestálek (srov. Opímia)§ 216
Cantové, lat. Cantií, Kantové, země Cantium, dn. Kent na jv. Anglie§ 54-, 43+ a viz sub Britannia
C. Canuléius§ 1. tr. pleb., 445; 2. tr. pl. 100
L. Canuléius Díves§ praet. 171, 170, vyslanec 162
Q. Canusius Praenestínus§ cos. suff. 156+
Canusium, m. v Ápulii kdysi daunijské na Aufidu, pův. snad hellénská osada, dn. Canosa (di Puglia)§ 318, 216, 209, 89
Caparrónia, odsouzená vestálka§ 274
Capeliánus/Capelliánus, řec. Kapelliános, legát§ 238+, 240+
Capellacií/Capellatií alias Palas, kraj na hranicích mezi Alamanny a Burgundy nezn. lokace§ 359+
Capéna, m. v Etrúrii na území Falisků§ 402, 401, 398, 397, 295
porta Capéna, v Římě§ 205, 169, 85
Capénus, séquanský Gall věrný M. Antóniovi; jinde jmenován jako Camilus§ 43
capite censí, "spočtěni po hlavách", z římských občanů lidé s nejnižším censem§ 578, 107
Capitó Aeliánus, s. L. Aelia Seiána§ 31+
Capitólínus, celé jméno neznáme§ cos. ord. 274+
Capitólium, móns/collis Capitólínus, řec. Kapetólion, jeden ze sedmi římských pahorků s Tarpéjskou skálou/rúpés Tarpéia, saxum Tarpéium a její pevností/arx Tarpéia na jižním vrcholu (jméno vrchu před stavbou chrámu) a s ústředním chrámem římské triady Iova Optima Máxima (IOM), Iúnóny Regíny a Minervy, odtud Capitólium označení pro velechrám, též C., arx omnium nátiónum§ 1250, 715, 578, 533, 507, 501, 460, 439, 389, 390, 358, 344, 293, 255, 254, 244, 225, 217, 215, 212, 209, 204, 200, 198, 193, 191, 187, 184, 183, 180, 179, 168, 146, 143, 142, 109, 105, 104, 102, 96, 83, 72, 66, 65, 63, 36, 22, 20-, 28+, 41+, 54+, 69+, 70+, 80+, 81+, 97+, 139+, 221+, 238+, 247+, 275+, 326+
Jméno prý od "caput Ólí", Ólova lebka, která zde nalezena z hrobu Etruska Aula "Óla" Vulcentána. Na Capitóliu nastupovali konsulové úřad, zde vrcholily triumfální pochody Městem nad poraženými. Podobná capitólia, obdoby hellénských akropolí, zakládány v římských koloniích. Srov. novodobé sídlo Kongresu Spojených států ve Washingtonu.
caput, "hlava", daňová kategorie§ 301+
Capreae, řec. Kapreai n. Kapria, "Kozy", it. Capri, dlouho v majetku Neápolských, Augustem vyměněn za o. Aenarii/Pithékússy, dn. Ischii, o. před kampánským pobřežím, viz tam§ 182, 29, 12+, 16, 17+, 21+, 24+, 26+, 30 až 32+, 36+, 37+, 69+, 177+, 182+, 188+
O sbírce obřích kostí na Capri viz index s. v. sběratelství. Jeden z ostrůvků před Capri, kde se rozptylovalo Augustovo služebnictvo, nazval princeps Aprágopolis, "obec nicnedělání", tedy Sans-souci. Původ "kozího" latinského jména není až tak jasný, neboť řecké kapros znamená kance a kosti kanců se na ostrově nalézaly.
Capsa, m. v Numidii, dn. Qafsa v TN, založ. prý Herculem Libyjským n. Foiníckým§ 107
Capua, řec. Kapyé, m. v Kampánii, dn. (S. Maria di) Capua vetere§ 801, 598, 492, 423, 411, 399, 396, 385, 388, 343, 340, 338, 318, 312, 280, 217 - 214, 212, 211, 207, 199, 132, 122, 111, 104, 100, 87, 83, 73, 71, 59 - 56, 51, 48, 44, 43-, 26+, 193+
V 9. st. zničena Saracény a obyvateli o pět km severněji založena dn. Capua. Osada původně oskická s kolonií Tusků se dostala c. 471 zcela pod moc Etrusků. Město mělo část oskickou/Albána a etruskou/Séplasia, slavnou aglomerací mastičkářů/apatykářů a voňavkářů, séplasiárií, myropóles, hokynářů pantopóles.
Capussa z Numidie, k.§ 205
Capys Silvius z Alby Longy, řec. Kapys Siluios, k.§ 965, 937
Caracalla alias Tarautás, s. L. Septimia Sevéra a Iúlie Domny, d. emesského kněze Iúlia Bassiána, rod. jménem L. Septimius Bassiánus, pak M. Aurélius Antónínus, jako prínceps M. Aurélius Sevérus Antónínus, vládl prapodivně v letech 211 - 217 n. l.; zvaný v pramenech jako Bassiánus, Antónínus, Caracalla, Tarautás§ 668, 322, 145, 130+, 134+, 151+, 175+, 176+, 188+, 191+, 193 až 196+, 198+, 200+, 201+, 204+, 205+, 208 až 218+, 221+, 222+, 231+, 234+, 235+, 247+, 253+, 298+, 301+, 329+, 363+, 374+
Obdivovatel Alexandra Velikého a Germánů, jako jediný z Římanů se prý oženil (?) se svou matkou, Syřankou Iúlií Domnou Augustou, vdovou po L. Septimiovi Sevérovi (c. je označení pro pláštenku s kapucí gallského původu; římská podoba byla červená a jmenovala se paenula). Syřanka byla z bohaté a vlivné arabské rodiny. Sestrou I. Domny z Emesy byla Iúlia Maesa alias Varia. Měla dvě dcery, Symiamiru a Iúlii Mammaeu, Héliogabalovu babičku. Druhá Symiamira či Symiasera alias Iúlia Soaemias Bassiána Augústa byla dcerou Iúlie Maesy. Sestra I. Maesy byla Iúlia Avita, matka císaře Sevéra Alexandra. Chtěl zopakovat tažení Alexandra Makedonského a v podstatě ho zahájil válkou s Parthy roku 215 n. l., viz pod Alexandros, sex, ženy, hostiny.
Caracénové, lat. Caracéní, řec. Karakénoi, kmen na severu Samnia se sídlem v Aufidéně§ 269
Stejné jméno Caraceni nese od roku 1913 exklusivní římské pánské krejčovství s klienty v panovnických rodech, též s magnátem a politikem Silviem Berlusconim.
Caral, archeolog. lokalita v Peru§ 3000
Caralés (pl.), Caralis (sg.), gen. Caral/Carale, dn. Cagliari§ 46-, 19+, 362+ a viz Sardinie
Caratacus, kníže brit. Catuvellaunů, řec. Karatákos, wel. Caradog§ 54, 39+, 42+, 43+, 50+, 51+
Carausius, Charausió, celým jménem M. Aurélius Maus[aeus?] Carausius, usurpátor v Británii§ 286+, 287+, 289+, 290+, 293+, 296+
Caravantius ze Skodry§ viz Karavantios
Caravis, řec. Karauis, oppidum, dn. výšina La Molilla v prov. Zaragoza§ 179
D. Carfuléius, řec. Karsúléios (?), legát Oczaviánův§ 43
Cárínus§ viz M. Aurélius Cárínus
P. (n. T.) Carisius, Augústův legát, pacifikoval Astury (srov. C. Carrinus)§ 25, 24
C. Caristánius Frontó§ cos. suff. 90+
carmina figútáta, řec. technopaignia/sg.: carmen figúrátum, technopaignion, figurální poesie§ 306+
C. Carminius Gallus§ cos. suff. 120+
C. Carminius Lúsítánicus§ cos. suff. 81+
Sex. Carminius Vetus§ 1. cos. ord. 115+; 2. cos. ord. 150+
Carmó, gen. Carmónu, řec. Karmón, n. v Andalusii, dn. Carmona§ 208
Carnac, m. v Bretani§ před 6000
Carnové, Carní§ viz Karnové
Carnuntum, stálé římské ležení a m. na Dunaji u dn. Vídně, sídel. m. Horní Pannonie, dn. na katastru dolnorakouských obcí Petronell-Carnuntum a Bad Deutsch-Altenburg§ 6+, 73+, 75+, 86+, 103+, 106+, 121+, 125+, 172+, 175+, 176+, 193+, 260+, 308+, 375+
Carnutové, Carnutés§ viz Karnutové
Cárósa, d. Valentova s Albií Domnikou§ 364+, 375+
Carpentus Silvius, k. v Albě Lonze§ 937, 924
Carpetání, ibér. Carpetánové, Carpétánia, řec. Karpétániá, Karpésioi, jejich země ve středu Hispánie§ 220, 219, 211, 151, 141, 139 a viz Tolétum
Carpí§ viz Karpaty
Carrara§ viz Lúna
C. Carrinus nebo Carrinas§ 1. populár, 82, o. č. 2; 2. caesarián, s. č. 1, zřejmě identický s legátem Carisiem, proconsul gallský 31 - 29, 45, cos. suff. 43, 30, 29, 25
C. Carrinas Secundus§ 1. rhétór exulovaný Gáiem, asi otec následujícího, 64+; 2. C. Carrínas Secundus (n. Karreinás Sekúndos), rhétór a Nerónův emisar, asi s. předešlého, v Athénách epónymním arch. roku 39+, popř. 64+
Carriden, Carriden House§ viz Veluniate
Cartala§ viz Althaia
Carseolí, m. Aequů v Latiu§ 301, 298, 167
Carsulae, m. v Umbrii, ruiny§ 69+
Cartéga, Cartéia, Kartéia n. Karthaiá, Karpéssos, turdetánské m. nedaleko dn. Gibraltaru u lokality San Roque u Algeciras v cádizské provincii andaluského regionu; jako římská osada Colónia latína libertórum Cartéia§ 206, 171, 146, 46
Jiná Karthaiá byla osadou na Keu.
Cartennae, řec. Kartennai/Kartinna, m. v Mauretánii, dn. Tinas, fr. Ténès, v DZ§ 118+
Cárus, prínceps§ viz M. Aurélius Cárus
Carventum, m. v Latiu, dn. Rocca Massima§ 410, 409
[...] Carvetus (?)§ cos. 458
Sp. Carvilius Máximus§ 293, cos. 272
Sp. Carvilius Máximus Rúga§ cos. 234 a 228, 231
Sp. Carvilius, propuštěnec předešlého§ 231
Carvilius Pollió, rytíř, který svá nosítka jako první v Římě pobil stříbrem§ 41+
Carvilius, kníže Cantů§ 54
Cartagena§ viz Carthágó Nova
Carthágó§ viz Karthágó, Karchédón
Carthágó Nova, řec. Karchédón hé Neá, Neá Karchédón, Kainé polis/Qart chadšat, srov. s. v. Karthágó, řím. kolonie zavedena Augústem pod jménem Colónia Victríx Iúlia, maur. Kartadžára, dn. Cartagena v E§ 226, 220, 218, 210, 206, 197, 81, 79, 49, 46-, 68+
Cartimandua, ka britských Brigantů, manž. Venutiova a Vellocatova§ 54-, 51+, 52+, 69+
Carystum, m. v Ligurii, dn. Acqui Terme v Piemontu§ 173
casa Rómulí§ tugurium R.
Casae nigrae, "Černé boudy", m. v Numidii, dn. Nigrín v DZ§ 314+
Casilínum, m. v Kampánii na Vulturnu u Capuy, dn. její součást§ 216 - 214, 44
Casperius, centurió v Gornejích v Armenii a diplomat Domitia Corbulóna§ 51+, 62+
Casperius Aeliánus, praef. praet.§ 96 až 98+
M. Cassiánius Latínius Postumus, usurpátor, imperátor Gallií, v historii znám jako Postumus§ 1. 258+, 265+, 268+, 269+; 2. jeho asi stejnojmenný syn a spoluvládce, 269+
Cassiánus§ 1. sofista/rhétór, 200+; 2. písař u soudu, křesť. světec, 298+; 3. dux Mesopotamiae, vojenský velitel provincie, 356+, 359+; 4. viz Ióannés Kassiános/Cassiánus
Cassidius Sacerdós, obchodník obilím (?)§ 20+
Cassino, m. v Latiu, staré Casínum, známé bitvou protiněmeckých spojenců o klášter Monte Cassino v prvních pěti měsících roku 1944§ 53+
Cassiteris§ viz Kassiteris
Cassius Agrippa/Agrippínus§ cos. suff. 130+
M. Cassius Apollináris§ cos. suff. 150+
Cassius Apróniánus, senátor, legát a o. historika Cassia Diona (možná manž. dcery Dióna Chrýsostoma)§ 117+
A. Cassius Arriánus§ cos. suff. 132+
Cassius Asclépiodotus z Níkaie, Kassios Asklépiodotos, stoik§ 66+
Avidius Cassius§ viz L. Sergius Catilína
C. Cassius, voj. tr.§ 168
Q. Cassius, trib. milit.§ 252
Cassius Cléméns, senátor§ 194+
Cassius Dió, asi syn n. vnuk historikův, praef. Urbí§ 284+, cos. ord. 291+
L. Cassius Dió, pozd. s přívlastkem Cocceiánus, řec. Dión Kassios, senátor a řecky píšící historik, s. Cassia Apróniána§ 30-, 14+, 46+, 49+, 60+, 79+, 114+, 116+, 117+, 164+, 190+, 193+, 202+, 212+, 218+, 222+, 229+, cos. ord. 229+ (někdy za Sevéra c. 205 byl cos. suff.), 235+
Cassius Dionýsius z Utiky, překladatel z púnštiny do řečtiny§ 150-, 130+
Cassius Chaerea, udatný důstojník§ 14+, 41+
L. Cassius Iuvenális§ cos. suf. 158+
P. Cassius Secundus§ cos. suff. 138+
Cassius Sevérus, republikán, filolog a pronásledovaný řečník§ 1+, 15+
L. Cassius Hémína, historik§ 150
Cassius Longínus§ viz Kassios Longínos
C. Cassius Longínus§ 1. cos. 171, 164, cens. 154; 2. cos. 124; 3. cos. 96, 89; 4. cos. 73, 72; 5. zvaný Caryóta/řec. Karyótés (podle druhu datlí, asi z jeho obchodů), jeden z vůdčích Caesarových vrahů, 91, 54, 52, 50, 49, 44 - 42, 31-, 22+, 65+, b. Q. Cassia; 6. právník, vnuk (?) L. Cassia Longína, 50; 7. cos. suff. 30+, 49+, 65+
L. Cassius Longínus§ 1. 154, praet. 111, cos. 107, 104, 58; 2. catilinovský spiklenec, b. caesarovraha C. Cassia Longína, 64, 48, 41; 3. správce Asie, vojevůdce z války proti Mithridátovi, 88, 36; 4. cos. suff. 11+; 5. cos. ord. 30+; 6. s. L. Cassia Longína, synovec C. Cassia caesarovraha, správce Syrie, 43
Q. Cassius Longínus§ 1. cos. 164; 2. tr. pleb., 50, 49, 47, b. caesarovraha C. Cassia
L. Cassius Longínus Rávilla§ 139; tr. pl. 137, cos. 127, cens. 124, praet. 114
Cassius Máximus§ Kassios Máximos
C. Cassius Parmensis, literát, caesarovrah a quaest. 43§ 42, 31
C. Cassius Régalliánus§ cos. suff. 202+
Sp. Cassius Vecellínus§ cos. 502, 501, cos. 493, 486, 485, 481, cos. 486, 388, 377, 370, 367, 341, 338
L. Cassius (tr. pl. r. 137)§ 139
Cassivellaunus, k. britských Catuvellaunů, původně části Belgů, děd Cunobelínův§ 55, 54, 5+, 6+
Cassové, lat. Cassí, kelt. lid v Kentu§ 54
Castellum apud cónfluentés, "pevnůstka nad stékajícími se (řekami)", sc. Mosellou a Rýnem; pozdější Koblenz§ 12+
Castór & Pollúx, chrám v Ostii a Římě, hell. Dioskúrové, Kastór a Polydeukés§ 119-, 359+
Castór, řec. Kastór, Sevérův osobní tajemník a komoří§ 209+
Castra, mí/osada v Kampánii§ 199
castra praetória§ praetóriáni
Castra albána§ viz Albánum
Castra Caecilia§ viz Cáceres
Castra Maurórum, nezn. pevnost kdesi v Mygdonii§ 363+
castra peregrína, "tábor pro cizince"§ viz Caelius móns
Castra Régína, d. Regensburg, č. Řezno§ 179+
Castrícius, comes kilických legií§ 351+
T. Castrícius, rhétór§ 120+
Castrum, "Tábor, Ležení", opevněné mí. v Pícénu§ 289
Castrum album§ viz Akrá leuké
Castrum Frentínum, snad Copia na thúrijském území§ 193
Castrum mutilum§ viz Mutilum
Castuló, gen. -ónu n.-óny, řec. Kastalón, Kastolón n. Kastax, sídelní m. keltibérských Oretánů, dnes na jih od Linares na severu Andalusie, brána do Sierry Moreny, kdysi slavné doly na stříbro a olovo. Z C. pocházela Hannibalova manž. s údajným jménem Imilce/Imilké, Himilké (?)§ 228, 217, 214, 212, 206
Castus§ 1. v. pod Kastos; 2. cos. suff. 129+ (celé jméno neznáme)
Casticus, kníže Séquanů§ 60
Catalaunové, lat. Catalauní, nárůdek belgických Keltů se sídel. m. Catalaunum/Dúrocatalaunum, dn. Châlons-en-Champagne, dříve Châlons-sur-Marne§ 274+, 366+
campí Catalaunicí, Katalaunská pole/pláně, lokalita zřejmě souvisí s Katalauny§ 375+, 382+, 390+
catamítus§ viz Ganymédés
cataphractí, obrnění jezdci§ 268+
caterva imperátória, "císařská jednotka", osobní císařská garda, ochranka (nikoli praetoriáni)§ 193+
L. Catílius Sevérus Iúliánus Claudius Régínus, manž. Dasumie Polly, vd. po miliardáři Domitiovi Tullovi§ cos. suff. 110+, legát 114+, 116+, 117+, cos. ord. 120+
Catilína§ viz L. Sergius Catilína
Catius Insuber, první epikúrik, píšící latinsky a zároveň první keltský filosof a literát vůbec (srov. Státius Caecilius Insuber)§ 100
Ti. Catius Ascónius Sílius Ítalicus§ viz Sílius Ítalicus
Ti. Catius Caesius Frontó§ cos. suff. 96+
Sex. Catius Clémentínus Príscilliánus§ cos. ord. 230+
P. Catius Sabínus§ cos. ord. 216+ (podruhé; rok prvního cos. neznáme)
Catmelus, Katmelos, kelt. kníže z Nórika, asi bratr Cincibiliův§ 178, 170
Catónius Iústus, praef. praet.§ 41+, 43+
C. Cattius Márcellus§ cos. suff. 153+
Catualda, Katvalda, vůdce Markomannů§ 18+
Catúgnátus§ viz Katúgnátos
Catullus, celé jméno neznáme, správce Kýrénaiky§ 73+
Catumandus, k.§ 389
Catumerus§ viz Úkoméros
Catuvellaunové, belgický kmen usazený v Británii (jiní od belgických Keltů Catalaunů, viz)§ 75, 55, 54, 5+, 39+, 42+, 43+, 50+, 166+
Catuvolcus§ viz Katu-
Cauca, m. Vakkajů, dn. Coca u Segovie v regionu Castilla y Léon§ 151, 374+, 379+
Caucalandské hory, lat. Caucalandensis locus, tedy "Kaukalandský kraj/místo v Kaukalandii", nezn. část Karpat§ 375+
Caudium, mí. a průsmyk v Samniu§ 321, 319
Cavarínus, k. Senonů, b. Moritasgův§ 54, 53
caveant lecturi ne quid detrimentum libellus capiat/"nepoškozujte, čtenáři, knížku"§ viz předmluvu (dosl.: kéž se budoucí čtenáři postarají o to, aby knížka nedoznala újmy)
Caviglie, Giovanni Battista (zemřel 1845), ital. námoř. kapitán, raný egyptolog, zbavil gízskou sfingu písku§ 2558