Ca

C’-čchan, ministr§ 545, 522

 

C'-jang, pinyin: Ziyang, m. v prov. S'-čchuan§ 59

 

C'-jing/Ziying, rod. jméno císaře Čchin San-š'§ 207

 

Cabillonum, oppidum/m. Haeduů, dn. Chalon-sur-Saône v Burgundii§ 354+, 366+  

 

Cabo se São Vicente§ viz Lúsítánia

 

Cáceres, m. v Extramaduře, pův. asi Castra Caecilia (podle Q. Caecilia Metella Pia z války se Sertóriem z roku 78?), pak Colónia Norbensis Caesarína (asi podle C. Norbána Flakka z občanské války roku asi 34, srov. tam?)§ 104+

 

Cadell z Powysu, o. Cyngenův§ 388+

 

Cádiz§ viz Gádés

 

Cadurcí§ viz Kadurkové

 

Caecilia Attica, též Pompónia Caecilia Attica, dc. T. Pompónia Attika, manž. M. Vipsania Agrippy§ 37, 11

 

Caecilia Metella, s. L. Caecilia Metella, cos. 68§ 70

 

Caecilia Paulína, manž. príncipa Máximina Thráka, m. stejnojmenného syna§ 235+, 236+ 

 

Caecilia Pilia, manž. T. Pomponia Attika, m. Pomponie (Caecilie) Attiky§ 109

 

Caeciliánus, biskup v Karthágu§ 313+

 

Caecilius§ viz Kaikilios

 

C. Caecilius§ praet. 90

 

L. Caecilius§ praet. 284

 

Caecilius Aemiliánus, legát§ 214+

 

Caecilius Agrícola, Plautiánův pochlebovač§ 205+

 

Q. Caecilius Avítus§ cos. suff. 164+ 

 

Q. Caecilius Bassus, velitel pompéjovců v Syrii§ 46, 43

 

C. Caecilius Ciló§ viz C. Plínius Caecilius Secundus

 

Sex. Caecilius Crescéns Volusiánus, Piův ab epistulís§ 144+

 

Thascius Caecilius Cypriánus, ideolog křesťanství, autor a činovník§ 200+, 249+, 251+  

 

Q. Caecilius Dentiliánus§ cos. suff. 167+ 

 

Q. Caecilius Épíróta, filolog, propuštěnec a uč. dcery T. Pomponia Attica, jako první přednášel o Vergiliovi a dalších současných literátech§ 1 n. l.

 

A. Caecilius Faustínus§ cos. suff. 99+ 

 

L. Caecilius Firmiánus zvaný Lactantius, učitel řečnictví a křesť. ideolog§ 29+, 240+, 313+  

 

C. Caecilius Ísidórus, bohatý propuštěnec§ 8

 

[Sex. Caecilius?] Máximus§ cos. suff. 153+ 

 

L. Caecilius Metellus (Caecus)§ 1. cos. v letech 251 a 247; 2. cens. 118; 3. 73, praet. 71, 70, cos. 68, s. Q. Caecilia Metella Macedonika, b. Q. Caecilia Metella Crétika

 

M. Caecilius Metellus§ 1. senátor-zbabělec, 216; 2. cos. 115, asi b. C. Caecilia Capruária, 111

 

Q. Caecilius Metellus§ 1.o. Q. Metella Macedonika, cos. 206, dict. 205, 187, zprostředkovával mezi hellénskými státy a v jejich vnitřních rozepřích, spolu s M. Baebiem Tamphilou a Ti. Sempróniem Gracchem, otcem reformátorů, člen „smírčí“ komise Senátu na konferenci v Tempé roku 185

 

Q. Caecilius Metellus Baleáricus§ cos. 123, cens. 120

 

L. Caecilius Metellus Calvus§ cos. 142, 139, 121

 

C. Caecilius Metellus Capruárius, bratranec Numidica, asi b. M. Caecilia Metella§ 114, cos. 113, 111, cens. 102

 

Q. Caecilius Metellus Celer, manž. Clodie§ 63, 61, cos. 60

 

Q. Caecilius Metellus Créticus§ cos. 69 - 67, 62, b. Caecilie Metelly a L. Caecilia

 

Q. Caecilius Metellus Créticus Sílánus, s. M. Iúnia Sílána§ cos. 7+, 16+, 17+  

 

L. Caecilius Metellus Delmaticus§ cos. 119

 

L. Caecilius Metellus Denter§ cos. 284 (srov. s praet. L. Caeciliem výše)

 

L. Caecilius Metellus Diadémátus§ cos. 117, cens. 115

 

Q. Caecilius Metellus Macedonicus§ s. Q. Metella, cos. 206; 334, praet. 148, 146, cos. 143, procos. 142, 141, cens. 130, 121, o. L., Q., M. a C. (všichni se stali konsuly) a dvou Caecilií Metella (první byla m. P. Servília Vatii Isaurika, druhá manželkou P. Cornélia Scípióna Násíky Serápióna)

 

Q. Caecilius Metellus Nepós§ 1. cos. 98; 2. cos. 57

 

Q. Caecilius Metellus Numidicus, o. Piův, bratranec Capráriův§ 119, cos. 109, 107, cens. 102

 

Q. Caecilius Metellus Pius, s. Numidikův, adopt. o. Metella Pia Scípióna Násíky§ 102, praet. 89, 88, 83, 82, cos. 80, 78, 75, 74, 72, 71, 69, 63

 

Q. Caecilius Metellus Pius Scípió Násíca, s. P. Cornélia Scípióna Násiky a Lícinie Crassy, adopt. s. Q. Caecilia Metella Pia, cos. 80§ 58, interr. 53, cos. 52, 49 - 46

 

Q. Caecilius Niger ze Sicílie, quaestor Verrův§ 70

 

Caecilius Rúfínus, senátor-pantomímos§ 92+

 

Cn. Caecilius Simplex§ cos. suff. 69+

 

C. Caecilius Strabo§ cos. suff. 105+ 

 

Státius Caecilius Insuber, autor palliát, první v historii známý keltský scénický autor (srov. Catius Insuber)§ 230

 

A. Caecína, latifundista z Volaterr§ 69

A. Caecína Aliénus, legát, manž. Salóníny§ 68+, cos. suff. 69+, 69+, 78+  

C. Caecína Largus§ 1. cos. 13+; 2. cos. 42+, 48+   

A. Caecína Paetus, manž. Arrie st., o. Arrie ml., tchán Thrasey Paeta§ cos suff. 37+, 42+, 66+ 

A. Caecína Sevérus§ cos. suff. 1-, 6+ až 8+, 14+ až 16+

Caecína Tuscus§ praef. Aegyptí, 68+    

 

L. Caedicius, hrdinný centurió§ 9+ 

Q. Caedicius Noctua§ 1. cos. 289; 2. cos. 256

 

Caelestínus, celé jméno neznáme, životopisec ze sbírky SHA§ 217+

Caelestínus, Celestínus, řec. Kelestínos, řím. voják, vrah quádského krále; srov. se jménem Márcelliánus§ 373+

C. Caelius Caldus§ viz C. Coelius 

D. Caelius Calvínus Balbínus, prínceps známý v historii jako Balbínus§ cos. ord. 213+ (rok prvního konsulátu neznáme), 216+, 238+  

Caelius Cénsórínus, usurpátor§ 235+, 269+ 

M. Caelius Faustínus§ cos. suff. 206+ 

Q. Caelius Honórátus§ cos. suff. 105+ 

Caelius Pollió, praef. Gornejí v Armenii§ 51+

Caelius Probátus, praef. Urbí§ 338+

M. Caelius Rúfus, řečník, caesarovec a proticaesarovský povstalec§ 82, 56, 48

C. Caelius Rúfus (?)§ cos. suff. 4, cos. ord. 17+ 

C. Caelius Secundus§ cos. suff. 157+ 

móns Caelius, část Říma s ubikacemi pro spojenecké vojáky/cizince, castra peregrína; jméno má od Etruska Caela Vibenny, zakladatele plébejského rodu Caeliů§ 664, 578, 27+, 48+, 192+, 217+, 270+, 357+     

 

Caenína, řec. Kainíné, sabínské m. v Latiu, začátkem principátu o něm už nikdo nevěděl§ 751

Caenis, Antónia Caenis, řec. Kainis, propuštěnkyně Antónie ml., matky principa Ti. Claudia, družka Vespasiánova§ 69+, 71+, 141+    

 

Caenophrúrium§ viz Kainofrúrion

 

M. Caepárius n. Cépárius, pučista§ 63

 

Caere, m. v Etrúrii, etr. Cisra či Chaisre, pův. pún. a řec. Agyllá, Agyllé (pún. „Kulatá“) nebo řec. Kairé, Kairea, dn. Cerveteri§ 1184, 1153, 1100, 640, 539, 510, 384, 352, 355+ 

Založeno bylo Pelasgy jako Agylla, kolonisováno Tyrrhény. C. vyniklo malovanou keramikou. Aristonothos z Euboie otevřel zde provozovnu s tradicí. Kolem 650 druh „bucchero“ podle španělského výrazu pro předkolumbovskou mesoamerickou keramiku: vypalována na malém ohni a výrobek nezčervenal, ale zčernal. Mělo pět přístavů a jeden z nich Římané nazývali Púnským, zřejmě podle toho, že tu měli Kartháginci obchodní osadu.

Caerellius Priscus, legát, nepřijal provolání imperátorem§ 169+, 182+, 185+ 

caeritské právo, pro státy poražené Římany, podle etruského města Caere, jeho občané obdrželi římské občanství bez práva suffrágia, tedy práva hlasovacího§ 352, 306

 

Caesar§ viz C. Iúlius Caesar/Božský Iúlius, Dívus Caesar 

Caesar, caesar, za principátu titul následníka či zástupce, jinak součást principovi titulatury Imp(erátor) C(aesar) Aug(ustus). Jako první titul udělil roku 136 n. l. Hadriánus L. Aeliovi. Diocletiánus určil dva augusty-spoluvládce a k nim po jednom caesarovi.

Caesaréa ve Frygii, Kaisareia§ viz Antiocheia ve Frygii

Caesaréa Maritima v Palaestíně§ viz Kaisareia v Palaistíně

Caesaréa Mauretániae, "C. v Mauretánii", pův. Iol, dn. arab. Šaršál, fr. Cherchell, v DZ§ 25, 372+ a viz pod Mauretánie

Caesarius z Nazianzu§ viz Kaisarios

(Flávius) Caesarius, praef. Kónstantínopole, mag. officiórum, praef. praet., b. Alýpiův§ 365+, 387+ 

Caesaraugústa, Caesaréa Augústa, předtím Salduba na území Sedetánů, m. v Tarrakónské Hispánii, arab. Sarakusta, dn. Zaragoza v Aragonu, založena prý 23. prosince 14§ 141, 19

Caesarodúnum, osada Turonů na Ligeru/Loiře, Cívitás Turonórum, dn. Tours§ 360+ a viz Turonové

Caesaromagus Trinovantum, m. v římské Británii, dn. Chelmsford v Essexu§ 61+  

 

Caesellius Bassus z Karthága, púnský dobrodruh-hledač pokladů§ 65+

L. Caesennius Antónínus, s. L. Iúnia Caesennia Paeta s Arrií Antónínou§ 86+, cos. suff. 128+  

L. Caesennius Paetus§ viz L. Iúnius Caesennius Paetus  

L. Caesennius Sóspes§ cos. suff. 114+ 

T. Caesernius Státius Quinctius Státiánus Memmius Macrínus§ cos. suff. 141+ 

L. Caesetius Flávus, tr. pl.§ 44

L. Caesius Mártiális§ cos. suff. 57+

Caesius Násica, legát§ 57+

Caesónia, Gáiova manž.§ viz Milónia Caesónia 

L. Caesónius Bassus§ cos. suff. 284+ 

Caesónius Bassus§ cos. 317+ 

L. Caesónius Lúcillus, praef. Urbí§ 238+

L. Caesónius Ovínius Mánlius Rufuniánus Bassus, praef. Urbí§ 284+, cos. suff. 285+  

T. Caesónius Príscus, Tiberiův důvěrník á voluptátibus§ 16+

C. Caetónius, legát§ 14+

 

Cáiéta, m. v Latiu na hranicích s Kampánií, řec. Káiété§ 145+

 

Calakmul, archeolog. lokalita, ruiny mayského m. na mex.-guatem. hranicích§ 1800

Calaguris/Calagura, Calagurris, m. na Hibéru na území Vaskonů/Basků, dn. Calahorra v regionu La Rioja§ 186, 78, 74, 35+, 96+   

Údajně po P. Cornéliovi Scípiónovi Násíkovi od c. 193 užívala obec přízviska Násíca/Nassíca, v imperiální éře Calaguris Iúlia Nassíca.

 

Calatia, m. v Kampánii§ 44

 

Calaviové, kampánský rod§ 210

 

Calcidius n. Chalkidios, překladatel Platónova Tímaia do latiny§ 351+

 

Calédonia, Kaledonie, původ. lat. název pro oblast severní Británie, zhruba Skotska, později nejsevernější části Skotska a jeho východu§ 43+, 82 až 84+, 86+, 100+, 117+, 139+, 160+, 162+, 182+, 184+, 197+, 209 až 211+, 360+, 367+, 383+ a viz pod Britannia; melanéskou Novou Kaledonii viz s. v.

 

Calés (pl., "do Calií"), aurunské m. v Kampánii, dn. Calvi§ 336 - 334

 

T. Calestrius Tíró Orbius Sperátus§ cos. suff. 122+ 

 

Calgacus, vůdce Kalédonů§ 77+, 83+ 

 

Q. Calidus, praetor Hisp. Cit.§ 80

 

Caligula alias Gáius§ viz C. Iúlius Caesar

 

Calleva Atrebatum, m. brit. Atrebatů, kteří přišli z Evropy, dn. u Silchesteru§ 54, 39+, 42+, 43+   

Město byl v prvním století n. l. rušné a archeologové odhadli počet jeho obyvatel na 7500. Bylo prořímské a místní Kelti měli v oblibě psy; mimo jiné jejich kůžemi platili provinční daně. Roku 60 n. l. bylo město vypáleno za tažení královny Boudikky a Římany bylo obnoveno jako osada římská s lázněmi, tržnicí a amfiteátrem, ale počet obyvatel byl nižší. Calleva ("Lesy") nedožila odchodu Římanů z Británie a už nebyla nikdy osídlena.

 

Callinícum§ viz Níkéforion na Eufrátu

Callistus§ viz Kallistos

Callistus I., Callixtus I., křesťanský hodnostář, římský biskup otrockého původu§ 185+, 217+, 328+, 351+     

 

Calpé (lat.)§ viz Kalpé

 

Q. Calpénus, první senátor v roli gladiátorské§ 46

 

C. Calpetánus Rantius Sédátus§ cos. suff. 47+

C. Calpetánus Rantius Quirínális Valerius Féstus§ cos. suff. 71+, legát Aug. 73+   

 

Calpurniové Písónové, významný římský rod, připomínaný ještě ve 4. st. n. l. O jisté Calpurnii Caesóníně viz rok 235+.

Calpurnia, d. T. Calpurnia Písóna, manž. Caesarova, ses. L. Calpurnia Písóna Caesónia č. 4§ 59, 46, 10

Calpurnia, milenka Claudiova§ 48+, 49+

Calpurnia Caesonia/Caesonína, manž. usurpátora T. Quártína§ 235+    

 

M. Calpurnius [...]§ cos. suff. 96+ 

 

Sex. Calpurnius Agrícola§ cos. suff. 154+, legát 162+  

 

Calpurnius Asprenas, správce prov.§ 69+

 

P. Calpurnius Atíliánus (popř. k tomu Atticus Rúfus?)§ cos. ord. 135+ 

 

L. Calpurnius Bestia§ cos. 111, 91

 

M. Calpurnius Bibulus, řec. Byblos Kalpúrnios, Caesarův spolukonsul, v letech 51-50 prokonsulár Syrie, roku 49 velel Pompéiovu loďstvu a začátkem roku 48 zemřel§ cos. 59, 56, 51 - 49, 34

 

Ser. Calpurnius Domitius Dexter§ cos. ord. 225+ 

 

P. Calpurnius Lánárius, sullovec§ 81

 

P. Calpurnius Macer Caulius Rúfus§ cos. suff. 103+ 

 

C. Calpurnius Písó§ 1. praet. 185, cos. 180; 2. manž. Cornélie Orestilly, protinerónovský spiklenec, 37+, 65+, 96+; 3. cos. ord. 111+    

 

Cn. Calpurnius Písó§ 1. cos. 139; 2. Pompéiův legát, 63; 3. 23, cos. 7-, syrský guvernér, 17+ až 20+; 4. stejnojmenný s. no. 3, 20+  

 

M. Calpurnius Písó, s. Cn. Písóna, syrského legáta, b. Cn. Písóna§ 20+

 

Q. Calpurnius Písó§ 136, cos. 135

 

L. Calpurnius Písó§ 1. tr. pl. 149; 2. s. Cn. Písóna, syrského legáta, b. Cn. a M., 20+, 24+, cos. 27+; 3. cos. 57+, 70+; 4. cos. suff. 97+; 5. cos. ord. 175+       

 

L. Calpurnius Písó Augur§ cos. 1-

 

C. Calpurnius Písó Crassus Frúgí Liciniánus, spiklenec§ cos. suff. 87+, 96+  

 

Calpurnius Písó Frúgí Thessalonícus, celé jméno neznáme, legát Macriánův a usurpátor, manž. Domniky§ 261+

 

L. Calpurnius Písó Frúgí Caesónínus§ 1. praet. 154, cos. 148; 2. d. č. 4, cos. 112, 107; 3. o. č. 4 a Calpurnie, cos. 58, 59 - 56, 44, 40; 4. b. Caesarovy manželky Calpurnie, přezdívaný Pontifex, 107, cos. 15, 10,- praef. urbí 14+, 32+, 33+  

 

L. Calpurnius Písó Frúgí§ 1. o. č. 2, cos. 133, cens. 120; 2. s. č. 1, praet. 114

 

L. Calpurnius Písó Frúgí Liciniánus, Galbův caesar, manž. Veránie Geminy§ 57+, 69+, 96+   

 

Jistý Calpurnius Písó, tedy asi stále ještě z rodu, se stal jedním ze vzdorocísařů/tzv. tyrannů Gallienových.

 

Ser. Calpurnius Scípió Orfitus§ cos. ord. 172+ 

 

T. Calpurnius Siculus, literát§ 65+

 

Calusidius, drzý voják§ 14+

 

Calvia Crispinilla vlivná dáma na Nerónově a Othónově dvoře, "magistra libídinum/šéfová přes rozkoše"§ 66+, 69+ 

L. Calventínus Vetus Carminius§ cos. suff. 51+

L. Calvénus Taurus/L. Calvisius (?) Taurus, řec. Lúkios Kalbénos Tauros z Bérýtu (n. Tyru?), platónik§ 105+

Calvisius Rúfus, legát§ 222+

C. Calvisius Sabínus§ 1. cos. 39, 38 - 36; 2. cos. 4-; 3. cos. 26+

C. Calvisius Statiánus, jinde zvaný Flávius Calvisius, praef. Aegyptí§ 175+

P. Calvisius Tullus Rúsó§ cos. ord. 109+   

 

camélopardus, camélopardalis, nezn. živočich, snad žirafa?§ 182+

Camerínum, m. v Umbrii na hranicích s Pícénem§ 310

Camerium/Cameria, sabínské m. v Latiu§ 503

Camilus§ viz pod Capenus

Camillus, jinak označení pro svobodného chlapce a v kultovních souvislostech pomocník fláminův; též f. camilla§ viz Fúrius

 

Campánia§ viz pod Kampánia

 

campí Catalaunicí§ viz Catalauní 

campí Macrí, u Mutiny, v republikánské době tržiště s osadou, snad "Makerská pole" podle ř. Macry; dn. možná Magreta§ 176 

Campodúnum, Kamdobúnon, dn. Kemptem v Allgäu, m. v Raetii, původ. středisko keltský Estiónů, odnože Vindeliků§ 15

campus Ardiensis, kraj kdesi mezi Filippúpolí s Adriánopolí§ 316+

campus Ergenus, nezn. mí u Tziralla a Kainofrúria u Perinthu§ 313+

campus Mardiensis, nezn. lokalita asi v dn. BG§ 316+

campus Mártius§ viz Martovo pole

Camsisoleus, Causisoleus z Egypta, b. Theodotův, armádní velitel Gallienův§ 260+ 

Camulodúnum, dn. Colchester v Essexu v Anglii, jako řím. osada Colónia Claudia Victrícensis Camulodúnensium§ 5+, 9+, 28+, 43+, 49+, 61+     

Camunnií, Camunniové, Kammunové, alpský nárůdek§ 16

Náležející do kmenového svazu Raetů/řec. Rhaitoi obývali údolí dodnes nesoucí jejich jméno Valcamonica. Známí skalními malbami, užívali etruského písma, ale jejich jazyk zůstává neznámý. Pod římskou správou měli autonomní "res pública Camunnórum", od poloviny 1. st. n. l. s římským občanstvím.

Q. Camurius Numisius Iúnior§ cos. suff. 161+  

 

Candidiánus, celé jméno neznáme/asi C. Valerius C. (?), s. Galériův adoptován Galérií Valerií§ 284+, 313+ 

Candidus, celé jméno neznáme, velitel pěchoty v Pannonii§ 166+

Cang Tchu/Zang Tu, k. Janu§ 202

Cangové§ viz Ceangové 

 

P. Canidius Crassus§ cos. suff. 40, 37, 31

Roku 53 byl Lepidovým legátem v Galliích, hlavním velitelem Antoniových vojsk na východní hranici, které na přelomu roku 33 a 32 shromáždil v Efesu, a všech pozemních vojsk v aktijské válce s Octaviánem, po Aktiu na Octaviánův rozkaz v Alexandreji zavražděn/popraven; zemřel prý bázlivěji, než by se u jeho předešlého vystupování očekávalo. Roku 2000 byl publikován text papyru uloženého v Berlíně, kterým dává Canidiovi, příteli M. Antonia, Kleopatrá VIII. daňové výhody a je opatřen poznámkou „genesthói, staniž se" (ale s gramatickou chybou: s iota adscriptum). Byl vysloven názor, že pokyn vlastnoručně připsala královna roku 33 (!?), což by byl unikát, neboť ze starověku autentické rukopisy zachovány nejsou.

 

Caníní campí, Canínská pole v První Raetii, asi u Bellinzony v CH§ 355+

C. Canínius Rébilus (též Cannínius Rébillus), jednodenní historická kuriosita (viz též rok 69+), kterou tehdy okomentoval s narážkou na Iova/Dia údajně první z historiků propuštěneckého rodu M. Otacílius Pitholáus (nebo M'. ?): „Ante fláminés, nunc consulés diálés fiunt.“§ 1. 49, cos. suff. 45, 69+; 2. 36, asi s. no. 1; cos. suff. 12, asi s. no. 2; 3. cos. suff. 37+ 

 

L. Canínius Gallus§ cos. 37, cos. suff. 2

 

Cannabus, Cannabaudés, vůdce Gotů za Istrem, asi v Dákii§ 272+

 

Cannae, mí. v Ápulii, dn. Canne§ 726, 317, 216, 204, 89

V rovině, kde Diomedés založil Argos Hippieion/Argyrippu, lat. Arpí, poblíž dn. Foggie. Rovinu původně obývali Daunové (Dauní), pak Iápygové, Sallentiánové a naposledy Kalabrové.

 

Canninefátové, Cannanefátové, Cannunefátové, kelt.-germ. kmenový svaz, příbuzný s Batávy§ 70, 4+, 46+, 47+, 69+, 70+    

Podrobeni za Tiberia užívali podobného postavení v armádě, chváleni s Batávy za spolehlivost, proto vybíráni do osobních gard principů. Lze předpokládat, že jejich jméno uchoval název pobřežního kraje s dunami v provincii Severní Holland Kennemerland.

 

Cannutia Créscentína, nešťastná vestálka§ 213+

 

Cantabrí, Cantabrové§ viz Kantabrové

L. Cantílius, pontifikův písař, ubit pruty k smrti za prznění vestálek (srov. Opímia)§ 216

 

Cantové, Cantií, Kantové, země Cantium, dn. Kent na jv. Anglie§ 54-, 43+ a sub Britannia

 

C. Canuléius, tr. pleb.§ 445

 

Q. Canusius Praenestínus§ cos. suff. 156+ 

Canusium, m. v Ápulii kdysi daunijské na Aufidu, pův. snad hellénská osada, dn. Canosa (di Puglia)§ 317, 216, 209, 89

 

Capeliánus/Capelliánus, řec. Kapelliános, legát§ 238+, 240+ 

Capellacií/Capellatií alias Palas, kraj na hranicích mezi Alamanny a Burgundy nezn. lokace§ 359+

Capéna, m. v Etrúrii na území Falisků§ 402, 401, 398, 397, 211

Capénus, séquanský Gall věrný M. Antóniovi; jinde jmenován jako Camilus§ 43

 

Capitó Aeliánus, s. L. Aelia Seiána§ 31+

Capitólínus, celé jméno neznáme§ cos. ord. 274+

Capitólium, mons/collis Capitólínus, řec. Kapetólion, jeden ze sedmi římských pahorků s Tarpéjskou skálou/rúpés Tarpéia, saxum Tarpéium a její pevností/arx Tarpéia na jižním vrcholu (jméno vrchu před stavbou chrámu) a s ústředním chrámem římské triady Iova Optima Máxima (IOM), Iúnóny Regíny a Minervy, odtud Capitólium označení pro velechrám§ 1250, 715, 578, 501, 460, 439, 389, 390, 143, 83, 72, 65, 63, 36, 22, 20-, 28+, 41+, 54+, 69+, 70+, 80+, 81+, 97+, 139+, 221+, 238+, 247+, 275+, 326+            

Jméno prý od "caput Ólí", Ólova lebka, která zde nalezena z hrobu Etruska Aula "Óla" Vulcentána. Na Capitóliu nastupovali konsulové úřad, zde vrcholily triumfální pochody Městem nad poraženými. Podobná capitólia, obdoby hellénských akropolí, zakládány v římských koloniích. Srov. novodobé sídlo Kongresu Spojených států ve Washingtonu.

caput, "hlava", daňová kategorie§ 301+ 

 

Capreae, řec. Kapreai n. Kapria, "Kozy", it. Capri, dlouho v majetku Neápolských, Augustem vyměněn za o. Aenarii/Pithékússy, dn. Ischii, o. před kampánským pobřežím, viz tam§ 182, 29, 12+, 16, 17+, 21+, 24+, 26+, 30 až 32+, 36+, 37+, 69+, 177+, 182+, 188+      

O sbírce obřích kostí na Capri viz index s. v. sběratelství. Jeden z ostrůvků před Capri, kde se rozptylovalo Augustovo služebnictvo, nazval princeps Aprágopolis, "obec nicnedělání", tedy Sans-souci. Původ "kozího" latinského jména není až tak jasný, neboť řecké kapros znamená kance a kosti kanců se na ostrově nalézaly.

 

Capsa, m. v Numidii, dn. Qafsa v TN§ 107

Capua, řec. Kapyé, m. v Kampánii, dn. (S. Maria di) Capua vetere, v 9. st. zničena Saracény a obyvateli o pět km severněji založena dn. Capua§ 598, 492, 423, 388, 340, 338, 318, 312, 280, 217-216, 212, 211, 132, 122, 104, 87, 83, 73, 71, 59 - 56, 48, 44, 26+, 193+  

Capussa z Numidie, k.§ 205

 

Caracalla alias Tarautás, s. L. Septimia Sevéra a Iúlie Domny, d. emesského kněze Iúlia Bassiána, rod. jménem L. Septimius Bassiánus, pak M. Aurélius Antónínus, jako prínceps M. Aurélius Sevérus Antónínus, vládl prapodivně v letech 211 - 217 n. l.; zvaný v pramenech jako Bassiánus, Antónínus, Caracalla, Tarautás§ 668, 322, 145, 130+, 134+, 151+, 175+, 176+, 188+, 191+, 193 až 196+, 198+, 200+, 201+, 204+, 205+, 208 až 218+, 221+, 222+, 231+, 234+, 235+, 247+, 253+, 298+, 301+, 329+, 363+, 374+          

Obdivovatel Alexandra Velikého a Germánů, jako jediný z Římanů se prý oženil (?) se svou matkou, Syřankou Iúlií Domnou Augustou, vdovou po L. Septimiovi Sevérovi (c. je označení pro pláštenku s kapucí gallského původu; římská podoba byla červená a jmenovala se paenula). Syřanka byla z bohaté a vlivné arabské rodiny. Sestrou I. Domny z Emesy byla Iúlia Maesa alias Varia. Měla dvě dcery, Symiamiru a Iúlii Mammaeu, Héliogabalovu babičku. Druhá Symiamira či Symiasera alias Iúlia Soaemias Bassiána Augústa byla dcerou Iúlie Maesy. Sestra I. Maesy byla Iúlia Avita, matka císaře Sevéra Alexandra. Chtěl zopakovat tažení Alexandra Makedonského a v podstatě ho zahájil válkou s Parthy roku 215 n. l., viz pod Alexandros, sex, ženy, hostiny.

 

Caracénové, lat. Caracéní, řec. Karakénoi, kmen na severu Samnia se sídlem v Aufidéně§ 269

Stejné jméno Caraceni nese od roku 1913 exklusivní římské pánské krejčovství s klienty v panovnických rodech, též s magnátem a politikem Silviem Berlusconim.

Caral, archeolog. lokalita v Peru§ 3000

Caralés (pl.), Caralis (sg.), gen. Caral/Carale, dn. Cagliari§ 19+, 362+ a viz Sardinie

Caratacus, kníže brit. Catuvellaunů, řec. Karatákos, wel. Caradog§ 54, 39+, 42+, 43+, 50+, 51+     

Carausius, Charausió, celým jménem M. Aurélius Maus[aeus?] Carausius, usurpátor v Británii§ 286+, 287+, 289+, 290+, 293+, 296+  

Caravantius ze Skodry§ viz Karavantios

 

Cárínus§ viz M. Aurélius Cárínus

P. (n. T.) Carisius, Augústův legát, pacifikoval Astury (srov. C. Carrinus)§ 25, 24

C. Caristánius Frontó§ cos. suff. 90+ 

carmina figútáta, řec. technopaignia/sg.: carmen figúrátum, technopaignion, figurální poesie§ 306+

C. Carminius Gallus§ cos. suff. 120+ 

C. Carminius Lúsítánicus§ cos. suff. 81+

Sex. Carminius Vetus§ 1. cos. ord. 115+; 2. cos. ord. 150+   

 

Carnac, m. v Bretani§ před 6000

Carnové, Carní§ viz Karnové

Carnuntum, stálé římské ležení a m. na Dunaji u dn. Vídně, sídel. m. Horní Pannonie, dn. na katastru dolnorakouských obcí Petronell-Carnuntum a Bad Deutsch-Altenburg§ 6+, 73+, 75+, 86+, 103+, 106+, 125+, 172+, 175+, 176+, 193+, 260+, 308+, 375+          

Carnutové, Carnutés§ viz Karnutové

Cárósa, d. Valentova s Albií Domnikou§ 364+, 375+   

Carpetání, ibér. Carpetánové, Carpétánia, řec. Karpésioi, jejich země ve středu Hispánie§ 220, 151, 141 a viz Tolétum

Carpí§ viz Karpaty

 

Carrara§ viz Lúna

C. Carrinus nebo Carrinas§ 1. populár, 82, o. č. 2; 2. caesarián, s. č. 1, zřejmě identický s legátem Carisiem, proconsul gallský 31 - 29, cos. suff. 43, 30, 29, 25

Carrinas Sekúndos, rhétór exulovaný Gáiem, asi otec následujícího§ 64+

C. Carreinas Secundus (n. Carrínas), rhétór a Nerónův emisar, asi s. předešlého§ v Athénách epónymním arch. 64+

Carriden, Carriden House§ viz Veluniate  

 

Cartala§ viz Althaia

Carseolí, m. Aequů v Latiu§ 298, 167

Carsulae, m. v Umbrii, ruiny§ 69+

Cartéga, Cartéia, Kartéia n. Karthaia, turdetánské m. nedaleko dn. Gibraltaru u lokality San Roque u Algeciras v cádizské provincii andaluského regionu; jako římská osada Colónia latína libertórum Cartéia§ 206, 171, 46

Jiná Karthaia byla osadou na Keu.

Cartennae, řec. Kartennai/Kartinna, m. v Mauretánii, dn. Tinas, fr. Ténès, v DZ§ 118+  

 

Cárus, prínceps§ viz M. Aurélius Cárus

 

Carventum, m. v Latiu, dn. Rocca Massima§ 410

 

[...] Carvetus (?)§ cos. 458

 

Sp. Carvilius Máximus§ 293, cos. 272

 

Sp. Carvilius Máximus Rúga§ cos. 234 a 228, 231

 

Carvilius, kníže Cantů§ 54

 

Cartagena§ viz Carthágó Nova

 

Carthágó§ viz Karthágó, Karchédón

 

Carthágó Nova, řec. Karchédón hé Neá, Neá Karchédón, Kainé polis/Qart chadšat, řím. kolonie zavedena Augústem pod jménem Colónia Victríx Iúlia, maur. Kartadžára, dn. Cartagena v E§ 226, 218, 210, 206, 197, 81, 79, 49, 46-, 68+ 

 

Cartimandua, ka britských Brigantů, manž. Venutiova a Vellocatova§ 54-, 51+, 52+, 69+   

 

Carystus, m. v Ligurii§ 173

 

casa Rómulí§ tugurium R.

 

Casae nigrae, "Černé boudy", m. v Numidii, dn. Nigrín v DZ§ 314+

 

Casilium, m. v Kampánii§ 44

 

Casperius, centurió v Gornejích v Armenii a diplomat Domitia Corbulóna§ 51+, 62+ 

 

Casperius Aeliánus, praef. praet.§ 96 až 98+ 

 

M. Cassiánius Latínius Postumus, usurpátor, imperátor Gallií, v historii znám jako Postumus§ 1. 258+, 268+, 269+; 2. jeho asi stejnojmenný syn a spoluvládce, 269+  

 

Cassiánus§ 1. sofista/rhétór, 200+; 2. písař u soudu, křesť. světec, 298+; 3. dux Mesopotamiae, vojenský velitel provincie, 356+, 359+; 4. viz Ióannés Kassiános/Cassiánus     

 

Cassidius Sacerdós, obchodník obilím (?)§ 20+

 

Cassino, m. v Latiu, staré Casínum, známé bitvou protiněmeckých spojenců o klášter Monte Cassino v prvních pěti měsících roku 1944§ 53+

 

Cassiteris§ viz Kassiteris

 

Cassius Agrippa/Agrippínus§ cos. suff. 130+ 

 

M. Cassius Apollináris§ cos. suff. 150+ 

 

Cassius Apróniánus, senátor, legát a o. historika Cassia Diona (možná manž. dcery Dióna Chrýsostoma)§ 117+

 

A. Cassius Arriánus§ cos. suff. 132+ 

 

Cassius Asclépiodotus z Níkaie, Kassios Asklépiodotos, stoik§ 66+

 

Avidius Cassius§ viz L. Sergius Catilína

 

Q. Cassius, trib. milit.§ 252

 

Cassius Cléméns, senátor§ 194+

 

Cassius Dió, asi syn n. vnuk historikův, praef. Urbí§ 284+, cos. ord. 291+

L. Cassius Dió, pozd. s přívlastkem Cocceiánus, řec. Dión Kassios, senátor a řecky píšící historik, s. Cassia Apróniána§ 30-, 14+, 46+, 49+, 60+, 79+, 114+, 116+, 117+, 164+, 190+, 193+, 202+, 212+, 218+, 222+, 229+, cos. ord. 229+ (někdy za Sevéra c. 205 byl cos. suff.), 235+               

 

Cassius Dionýsius z Utiky, překladatel z púnštiny do řečtiny§ 150

 

Cassius Chaerea, udatný důstojník§ 14+, 41+ 

 

 L. Cassius Iuvenális§ cos. suf. 158+ 

 

P. Cassius Secundus§ cos. suff. 138+ 

 

Cassius Sevérus, republikán, filolog a pronásledovaný řečník§ 1+, 15+ 

 

L. Cassius Hémína, historik§ 150

 

Cassius Longínus§ viz Kassios Longínos

 

C. Cassius Longínus§ 1. cos. 171, cens. 154; 2. cos. 124; 3. cos. 96; 4. cos. 73, 72; 5. jeden z vůdčích Caesarových vrahů, 91, 54, 52, 50, 49, 44 - 42, 31, 22+, 65+, b. Q. Cassia; 6. jeho synovec, správce Syrie, 43; 7. právník, vnuk (?) č. 6, 50; 8. cos. suff. 30+, 49+, 65+   

 

L. Cassius Longínus§ 1. 154, praet. 111, cos. 107, 104; 2. správce Asie, vojevůdce z války proti Mithridátovi, 88, 36; 3. cos. suff. 11+; 4. cos. ord. 30+

 

Q. Cassius Longínus§ 1. cos. 164; 2. tr. pleb., 50, 49, 47, b. caesarovraha C. Cassia 

 

L. Cassius Longínus Rávilla§ 139; tr. pl. 137, cos. 127, cens. 124

 

C. Cassius Parmensis, literát, caesarovrah a quaest. 43§ 42, 31

 

C. Cassius Régalliánus§ cos. suff. 202+ 

 

Sp. Cassius Vecellínus§ cos. 502, 501, cos. 493, 486, 485, cos. 486, 388, 377, 370, 367, 341, 338

 

L. Cassius (tr. pl. r. 137)§ 139

 

Cassivellaunus, k. britských Catuvellaunů, původně části Belgů, děd Cunobelínův§ 55, 54, 5+, 6+  

 

Castellum apud cónfluentés, "pevnůstka nad stékajícími se (řekami)", sc. Mosellou a Rýnem; pozdější Koblenz§ 12+ 

 

Castór & Pollúx, chrám v Ostii, hell. Dioskúrové§ 359+

Castór, řec. Kastór, Sevérův osobní tajemník a komoří§ 209+

 

Castrícius, comes kilických legií§ 351+

castra praetória§ praetóriáni

Castra albána§ viz Albánum

Castra Caecilia§ viz Cáceres

Castra Maurórum, nezn. pevnost kdesi v Mygdonii§ 363+

castra peregrína, "tábor pro cizince"§ viz Caelius móns

Castra Régína, d. Regensburg, č. Řezno§ 179+

Castrum, "Tábor, Ležení", opevněné mí. v Pícénu§ 289

Castrum mutilum§ viz Mutilum

Castuló, gen. -ónu n.-óny, řec. Kastalón, sídelní m. keltibérských Oretánů, dnes na jih od Linares na severu Andalusie, brána do Sierry Moreny, kdysi slavné doly na stříbro a olovo. Z C. pocházela Hannibalova manž. s údajným jménem Imilce/Imilké (?)§ 228, 217, 206

Castus§ 1. v. pod Kastos; 2. cos. suff. 129+ (celé jméno neznáme) 

Casticus, kníže Séquanů§ 60

 

Catalaunové, lat. Catalauní, nárůdek belgických Keltů se sídel. m. Catalaunum/Dúrocatalaunum, dn. Châlons-en-Champagne, dříve Châlons-sur-Marne§ 274+, 366+ 

campí Catalaunicí, Katalaunská pole/pláně, lokalita zřejmě souvisí s Katalauny§ 375+, 382+, 390+  

cataphractí, obrnění jezdci§ 268+

caterva imperátória, "císařská jednotka", osobní císařská garda, ochranka (nikoli praetoriáni)§ 193+  

 

L. Catílius Sevérus Iúliánus Claudius Régínus, manž. Dasumie Polly, vd. po miliardáři Domitiovi Tullovi§ cos. suff. 110+, legát 114+, 116+, 117+, cos. ord. 120+    

Catilína§ viz L. Sergius Catilína

Catius Insuber, první epikúrik, píšící latinsky a zároveň první keltský filosof a literát vůbec (srov. Státius Caecilius Insuber)§ 100

Ti. Catius Ascónius Sílius Ítalicus§ viz Sílius Ítalicus  

Ti. Catius Caesius Frontó§ cos. suff. 96+ 

Sex. Catius Clémentínus Príscilliánus§ cos. ord. 230+ 

P. Catius Sabínus§ cos. ord. 216+ (podruhé; rok prvního cos. neznáme)  

Catmelus, Katmelos, kelt. kníže z Nórika, asi bratr Cincibiliův§ 178, 170

Catónius Iústus, praef. praet.§ 41+, 43+ 

C. Cattius Márcellus§ cos. suff. 153+ 

Catualda, Katvalda, vůdce Markomannů§ 18+

Catúgnátus§ viz Katúgnátos

Catullus, celé jméno neznáme, správce Kýrénaiky§ 73+

Catumandus, k.§ 389

Catumerus§ viz Úkoméros

Catuvellaunové, belgický kmen usazený v Británii (jiní od belgických Keltů Catalaunů, viz)§ 75, 55, 54, 5+, 39+, 42+, 43+, 50+, 166+      

Catuvolcus§ viz Katu-

 

Cauca, m. Vakkajů, dn. Coca u Segovie v regionu Castilla y Léon§ 151, 374+, 379+  

Caucalandské hory, lat. Caucalandensis locus, tedy "Kaukalandský kraj/místo v Kaukalandii", nezn. část Karpat§ 375+

Caudium, mí. a průsmyk v Samniu§ 321, 319

Cavarinus, kr. Senonů§ 54

caveant lecturi ne quid detrimentum libellus capiat/"nepoškozujte, čtenáři, knížku"§ viz předmluvu (dosl.: kéž se budoucí čtenáři postarají o to, aby knížka nedoznala újmy)

Caviglie, Giovanni Battista (zemřel 1845), ital. námoř. kapitán, raný egyptolog, zbavil gízskou sfingu písku§ 2558