Ca

C’-čchan, ministr§ 545, 522

 

C'-jang, pinyin: Ziyang, m. v prov. S'-čchuan§ 59

 

C'-jing/Ziying, rod. jméno císaře Čchin San-š'§ 207

 

Cabo se São Vicente§ viz Lúsítánia

 

Cáceres, m. v Extramaduře, pův. asi Castra Caecilia (podle Q. Caecilia Metella Pia z války se Sertóriem z roku 78?), pak Colónia Norbensis Caesarína (asi podle C. Norbána Flakka z občanské války roku asi 34, srov. tam?)§ 104+

 

Cádiz§ viz Gádés

 

Cadurcí§ viz Kadurkové

 

Caecilia Attica, též Pompónia Caecilia Attica, dc. T. Pompónia Attika, manž. M. Vipsania Agrippy§ 37, 11

 

Caecilia Metella, s. L. Caecilia Metella, cos. 68§ 70

 

Caecilia Pilia, manž. T. Pomponia Attika, m. Pomponie (Caecilie) Attiky§ 109

 

Caecilius§ viz Kaikilios

 

C. Caecilius§ praet. 90

 

L. Caecilius§ praet. 284

 

Q. Caecilius Aviíus§ cos. suff. 164+ 

 

Q. Caecilius Bassus, velitel pompéjovců v Syrii§ 46, 43

 

C. Caecilius Ciló§ viz C. Plínius Caecilius Secundus

 

Sex. Caecilius Crescéns Volusiánus, Piův ab epistulís§ 144+

 

Q. Caecilius Dentiliánus§ cos. suff. 167+ 

 

Q. Caecilius Épíróta, filolog, propuštěnec a uč. dcery T. Pomponia Attica, jako první přednášel o Vergiliovi a dalších současných literátech§ 1 n. l.

 

A. Caecilius Faustínus§ cos. suff. 99+ 

 

L. Caecilius Firmiánus zvaný též Lactantius, učitel řečnictví a křesť. ideolog§ 29+

 

C. Caecilius Ísidórus, bohatý propuštěnec§ 8

 

[Sex. Caecilius?] Máximus§ cos. suff. 153+ 

 

L. Caecilius Metellus (Caecus)§ 1. cos. v letech 251 a 247; 2. cens. 118; 3. 73, praet. 71, 70, cos. 68, s. Q. Caecilia Metella Macedonika, b. Q. Caecilia Metella Crétika

 

M. Caecilius Metellus§ 1. senátor-zbabělec, 216; 2. cos. 115, asi b. C. Caecilia Capruária, 111

 

Q. Caecilius Metellus§ 1.o. Q. Metella Macedonika, cos. 206, dict. 205, 187, zprostředkovával mezi hellénskými státy a v jejich vnitřních rozepřích, spolu s M. Baebiem Tamphilou a Ti. Sempróniem Gracchem, otcem reformátorů, člen „smírčí“ komise Senátu na konferenci v Tempé roku 185

 

Q. Caecilius Metellus Baleáricus§ cos. 123, cens. 120

 

L. Caecilius Metellus Calvus§ cos. 142, 139, 121

 

C. Caecilius Metellus Capruárius, bratranec Numidica, asi b. M. Caecilia Metella§ 114, cos. 113, 111, cens. 102

 

Q. Caecilius Metellus Celer, manž. Clodie§ 63, 61, cos. 60

 

Q. Caecilius Metellus Créticus§ cos. 69 - 67, 62, b. Caecilie Metelly a L. Caecilia

 

Q. Caecilius Metellus Créticus Sílánus, s. M. Iúnia Sílána§ cos. 7+, 16+, 17+  

 

L. Caecilius Metellus Delmaticus§ cos. 119

 

L. Caecilius Metellus Denter§ cos. 284 (srov. s praet. L. Caeciliem výše)

 

L. Caecilius Metellus Diadémátus§ cos. 117, cens. 115

 

Q. Caecilius Metellus Macedonicus§ s. Q. Metella, cos. 206; 334, praet. 148, 146, cos. 143, procos. 142, 141, cens. 130, 121, o. L., Q., M. a C. (všichni se stali konsuly) a dvou Caecilií Metella (první byla m. P. Servília Vatii Isaurika, druhá manželkou P. Cornélia Scípióna Násíky Serápióna)

 

Q. Caecilius Metellus Nepós§ 1. cos. 98; 2. cos. 57

 

Q. Caecilius Metellus Numidicus, o. Piův, bratranec Capráriův§ 119, cos. 109, 107, cens. 102

 

Q. Caecilius Metellus Pius, s. Numidikův, adopt. o. Metella Pia Scípióna Násíky§ 102, praet. 89, 88, 83, 82, cos. 80, 78, 75, 74, 72, 71, 69, 63

 

Q. Caecilius Metellus Pius Scípió Násíca, s. P. Cornélia Scípióna Násiky a Lícinie Crassy, adopt. s. Q. Caecilia Metella Pia, cos. 80§ 58, interr. 53, cos. 52, 49 - 46

 

Q. Caecilius Niger ze Sicílie, quaestor Verrův§ 70

 

Caecilius Rúfínus, senátor-pantomímos§ 92+

 

Cn. Caecilius Simplex§ cos. suff. 69+

 

C. Caecilius Strabo§ cos. suff. 105+ 

 

Státius Caecilius Insuber, autor palliát, první v historii známý keltský scénický autor (srov. Catius Insuber)§ 230

 

A. Caecína, latifundista z Volaterr§ 69

A. Caecína Aliénus, legát, manž. Salóníny§ 68+, cos. suff. 69+, 69+, 78+  

C. Caecína Largus§ 1. cos. 13+; 2. cos. 42+, 48+   

A. Caecína Paetus, manž. Arrie st., o. Arrie ml., tchán Thrasey Paeta§ cos suff. 37+, 42+, 66+ 

A. Caecína Sevérus§ cos. suff. 1-, 6+ až 8+, 14+ až 16+

Caecína Tuscus§ praef. Aegyptí, 68+    

 

L. Caedicius, hrdinný centurió§ 9+ 

Q. Caedicius Noctua§ 1. cos. 289; 2. cos. 256

 

 

Q. Caelius Honórátus§ cos. suff. 105+ 

Caelius Pollió, praef. Gornejí v Armenii§ 51+

M. Caelius Rúfus, řečník, caesarovec a proticaesarovský povstalec§ 82, 56, 48

C. Caelius Rúfus (?)§ cos. suff. 4, cos. ord. 17+ 

C. Caelius Caldus§ viz C. Coelius 

C. Caelius Secundus§ cos. suff. 157+ 

móns Caelius, část Říma, jméno má od Etruska Caela Vibenny, zakladatele plébejského rodu Caeliů§ 664, 578, 27+, 48+  

 

Caenína, řec. Kainíné, sabínské m. v Latiu, začátkem principátu o něm už nikdo nevěděl§ 751

Caenis, Antónia Caenis, řec. Kainis, propuštěnkyně Antónie ml., matky principa Ti. Claudia, družka Vespasiánova§ 69+, 71+, 141+    

 

M. Caepárius n. Cépárius, pučista§ 63

 

Caere, m. v Etrúrii, etr. Cisra či Chaisre, pův. pún. a řec. Agyllá, Agyllé (pún. „Kulatá“) nebo řec. Kairé, Kairea, dn. Cerveteri§ 640, 539, 510, 384, 352

Založeno bylo Pelasgy jako Agylla, kolonisováno Tyrrhény. C. vyniklo malovanou keramikou. Aristonothos z Euboie otevřel zde provozovnu s tradicí. Kolem 650 druh „bucchero“ podle španělského výrazu pro předkolumbovskou mesoamerickou keramiku: vypalována na malém ohni a výrobek nezčervenal, ale zčernal. Mělo pět přístavů a jeden z nich Římané nazývali Púnským, zřejmě podle toho, že tu měli Kartháginci obchodní osadu.

caeritské právo, pro státy poražené Římany, podle etruského města Caere, jeho občané obdrželi římské občanství bez práva suffrágia, tedy práva hlasovacího§ 352, 306

 

Caesar§ viz C. Iúlius Caesar/Božský Iúlius, Dívus Caesar 

Caesar, caesar, za principátu titul následníka či zástupce, jinak součást principovi titulatury Imp(erátor) C(aesar) Aug(ústus). Jako první titul udělil roku 136 n. l. Hadriánus L. Aeliovi. Diocletiánus určil dva augústy-spoluvládce a k nim po jednom caesarovi.

Caesaréa ve Frygii, Kaisareia§ viz Antiocheia ve Frygii

Caesaréa Maritima v Palaestíně§ viz Kaisareia v Palaistíně

Caesaréa Mauretániae, "C. v Mauretánii", pův. Iol, dn. arab. Šaršál, fr. Cherchell, v DZ§ 25 a viz pod Mauretánie

Caesaraugústa, Caesaréa Augústa, předtím Salduba na území Sedetánů, m. v Tarrakónské Hispánii, arab. Sarakusta, dn. Zaragoza v Aragonu, založena prý 23. prosince 14§ 141, 19

Caesaromagus Trinovantum, m. v římské Británii, dn. Chelmsford v Essexu§ 61+  

 

Caesellius Bassus z Karthága, púnský dobrodruh-hledač pokladů§ 65+

L. Caesennius Antónínus, s. L. Iúnia Caesennia Paeta s Arrií Antónínou§ 86+, cos. suff. 128+  

L. Caesennius Paetus§ viz L. Iúnius Caesennius Paetus  

L. Caesennius Sóspes§ cos. suff. 114+ 

T. Caesernius Státius Quinctius Státiánus Memmius Macrínus§ cos. suff. 141+ 

L. Caesetius Flávus, tr. pl.§ 44

L. Caesius Mártiális§ cos. suff. 57+

Caesius Násica, legát§ 57+

Caesónia, Gáiova manž.§ viz Milónia Caesónia 

T. Caesónius Priscus, Tiberiův důvěrník á voluptátibus§ 16+

C. Caetónius, legát§ 14+

 

Cáiéta, m. v Latiu na hranicích s Kampánií, řec. Káiété§ 145+

 

Calaguris/Calagura, Calagurris, m. na Hibéru na území Vaskonů/Basků, dn. Calahorra v regionu La Rioja§ 186, 78, 74, 35+, 96+   

Údajně po P. Cornéliovi Scípiónovi Násíkovi od c. 193 užívala obec přízviska Násíca/Nassíca, v imperiální éře Calaguris Iúlia Nassíca.

 

Calatia, m. v Kampánii§ 44

 

Calaviové, kampánský rod§ 210

 

Calédonia, Kaledonie, původ. lat. název pro oblast severní Británie, zhruba Skotska, později nejsevernější části Skotska§ 43+, 82 až 84+, 86+, 100+, 117+, 139+, 160+  a viz pod Britannia.

 

Calés (pl., "do Calií"), aurunské m. v Kampánii, dn. Calvi§ 336 - 334

 

T. Calestrius Tíró Orbius Sperátus§ cos. suff. 122+ 

 

Calgacus, vůdce Kalédonů§ 77+, 83+ 

 

Q. Calidus, praetor Hisp. Cit.§ 80

 

Caligula alias Gáius§ viz C. Iúlius Caesar

 

Calleva Atrebatum, m. brit. Atrebatů, kteří přišli z Evropy, dn. u Silchesteru§ 54, 39+, 42+, 43+   

Město byl v prvním století n. l. rušné a archeologové odhadli počet jeho obyvatel na 7500. Bylo prořímské a místní Kelti měli v oblibě psy; mimo jiné jejich kůžemi platili provinční daně. Roku 60 n. l. bylo město vypáleno za tažení královny Boudikky a Římany bylo obnoveno jako osada římská s lázněmi, tržnicí a amfiteátrem, ale počet obyvatel byl nižší. Calleva ("Lesy") nedožila odchodu Římanů z Británie a už nebyla nikdy osídlena.

 

Callistus§ viz Kallistos

 

Calpé (lat.)§ viz Kalpé

 

Q. Calpénus, první senátor v roli gladiátorské§ 46

 

C. Calpetánus Rantius Sédátus§ cos. suff. 47+

C. Calpetánus Rantius Quirínális Valerius Féstus§ cos. suff. 71+, legát Aug. 73+   

 

Calpurniové Písónové, významný římský rod, připomínaný ještě ve 4. st. n. l. O jisté Calpurnii Caesóníně viz rok 235+.

Calpurnia, d. T. Calpurnia Písóna, manž. Caesarova, ses. L. Calpurnia Písóna Caesónia č. 4§ 59, 46, 10

Calpurnia, milenka Claudiova§ 48+, 49+   

 

M. Calpurnius [...]§ cos. suff. 96+ 

 

Sex. Calpurnius Agrícola§ cos. suff. 154+, legát 162+  

 

Calpurnius Asprenas, správce prov.§ 69+

 

P. Calpurnius Atíliánus (popř. k tomu Atticus Rúfus?)§ cos. ord. 135+ 

 

L. Calpurnius Bestia§ cos. 111, 91

 

M. Calpurnius Bibulus, řec. Byblos Kalpúrnios, Caesarův spolukonsul, v letech 51-50 prokonsulár Syrie, roku 49 velel Pompéiovu loďstvu a začátkem roku 48 zemřel§ cos. 59, 56, 51 - 49, 34

 

P. Calpurnius Lánárius, sullovec§ 81

 

P. Calpurnius Macer Caulius Rúfus§ cos. suff. 103+ 

 

C. Calpurnius Písó§ 1. praet. 185, cos. 180; 2. manž. Cornélie Orestilly, protinerónovský spiklenec, 37+, 65+, 96+; 3. cos. ord. 111+    

 

Cn. Calpurnius Písó§ 1. cos. 139; 2. Pompéiův legát, 63; 3. 23, cos. 7-, syrský guvernér, 17+ až 20+; 4. stejnojmenný s. no. 3, 20+  

 

M. Calpurnius Písó, s. Cn. Písóna, syrského legáta, b. Cn. Písóna§ 20+

 

Q. Calpurnius Písó§ 136, cos. 135

 

L. Calpurnius Písó§ 1. tr. pl. 149; 2. s. Cn. Písóna, syrského legáta, b. Cn. a M., 20+, 24+, cos. 27+; 3. cos. 57+, 70+; 4. cos. suff. 97+      

 

L. Calpurnius Písó Augur§ cos. 1-

 

C. Calpurnius Písó Crassus Frúgí Liciniánus, spiklenec§ cos. suff. 87+, 96+  

 

L. Calpurnius Písó Frúgí Caesónínus§ 1. praet. 154, cos. 148; 2. d. č. 4, cos. 112, 107; 3. o. č. 4 a Calpurnie, cos. 58, 59 - 56, 44, 40; 4. b. Caesarovy manželky Calpurnie, přezdívaný Pontifex, 107, cos. 15, 10,- praef. urbí 14+, 32+, 33+  

 

L. Calpurnius Písó Frúgí§ 1. o. č. 2, cos. 133, cens. 120; 2. s. č. 1, praet. 114

 

L. Calpurnius Písó Frúgí Liciniánus, Galbův caesar, manž. Veránie Geminy§ 57+, 69+, 96+   

 

Jistý Calpurnius Písó, tedy asi stále ještě z rodu, se stal jedním ze vzdorocísařů/tzv. tyrannů Gallienových.

 

T. Calpurnius Siculus, literát§ 65+

 

Calusidius, drzý voják§ 14+

 

Calvia Crispinilla vlivná dáma na Nerónově a Othónově dvoře, "magistra libídinum/šéfová přes rozkoše"§ 66+, 69+ 

L. Calventínus Vetus Carminius§ cos. suff. 51+

L. Calvénus Taurus/L. Calvisius (?) Taurus, řec. Lúkios Kalbénos Tauros z Bérýtu (n. Tyru?), platónik§ 105+

C. Calvisius Sabínus§ 1. cos. 39, 38 - 36; 2. cos. 4-; 3. cos. 26+

P. Calvisius Tullus Rúsó§ cos. ord. 109+   

 

Camerínum, m. v Umbrii na hranicích s Pícénem§ 310

Camerium/Cameria, sabínské m. v Latiu§ 503

Camilus§ viz pod Capenus

Camillus, jinak označení pro svobodného chlapce a v kultovních souvislostech pomocník fláminův; též f. camilla§ viz Fúrius

 

Campánia§ viz pod Kampánia

Campodúnum, Kamdobúnon, dn. Kemptem v Allgäu, m. v Raetii, původ. středisko keltský Estiónů, odnože Vindeliků§ 15

campus Mártius§ viz Martovo pole

campí Macrí, u Mutiny, v republikánské době tržiště s osadou, snad "Makerská pole" podle ř. Macry; dn. možná Magreta§ 176

Camulodúnum, dn. Colchester v Essexu v Anglii, jako řím. osada Colónia Claudia Victrícensis Camulodúnensium§ 5+, 9+, 28+, 43+, 49+, 61+     

Camunnií, Camunniové, Kammunové, alpský nárůdek§ 16

Náležející do kmenového svazu Raetů/řec. Rhaitoi obývali údolí dodnes nesoucí jejich jméno Valcamonica. Známí skalními malbami, užívali etruského písma, ale jejich jazyk zůstává neznámý. Pod římskou správou měli autonomní "res pública Camunnórum", od poloviny 1. st. n. l. s římským občanstvím.

Q. Camurius Numisius Iúnior§ cos. suff. 161+  

 

Cang Tchu/Zang Tu, k. Janu§ 202

Cangové§ viz Ceangové 

 

P. Canidius Crassus§ cos. suff. 40, 37, 31

Roku 53 byl Lepidovým legátem v Galliích, hlavním velitelem Antoniových vojsk na východní hranici, které na přelomu roku 33 a 32 shromáždil v Efesu, a všech pozemních vojsk v aktijské válce s Octaviánem, po Aktiu na Octaviánův rozkaz v Alexandreji zavražděn/popraven; zemřel prý bázlivěji, než by se u jeho předešlého vystupování očekávalo. Roku 2000 byl publikován text papyru uloženého v Berlíně, kterým dává Canidiovi, příteli M. Antonia, Kleopatrá VIII. daňové výhody a je opatřen poznámkou „genesthói, staniž se" (ale s gramatickou chybou: s iota adscriptum). Byl vysloven názor, že pokyn vlastnoručně připsala královna roku 33 (!?), což by byl unikát, neboť ze starověku autentické rukopisy zachovány nejsou.

 

C. Canínius Rébilus (též Cannínius Rébillus), jednodenní historická kuriosita (viz též rok 69+), kterou tehdy okomentoval s narážkou na Iova/Dia údajně první z historiků propuštěneckého rodu M. Otacílius Pitholáus (nebo M'. ?): „Ante fláminés, nunc consulés diálés fiunt.“§ 1. 49, cos. suff. 45, 69+; 2. 36, asi s. no. 1; cos. suff. 12, asi s. no. 2; 3. cos. suff. 37+ 

 

L. Canínius Gallus§ cos. 37, cos. suff. 2

 

Cannae, mí. v Ápulii, dn. Canne§ 726, 317, 216, 204, 89

V rovině, kde Diomedés založil Argos Hippieion/Argyrippu, lat. Arpí, poblíž dn. Foggie. Rovinu původně obývali Daunové (Dauní), pak Iápygové, Sallentiánové a naposledy Kalabrové.

 

Canninefátové, Cannanefátové, Cannunefátové, kelt.-germ. kmenový svaz, příbuzný s Batávy§ 70, 4+, 46+, 47+, 69+, 70+    

Podrobeni za Tiberia užívali podobného postavení v armádě, chváleni s Batávy za spolehlivost, proto vybíráni do osobních gard principů. Lze předpokládat, že jejich jméno uchoval název pobřežního kraje s dunami v provincii Severní Holland Kennemerland.

 

Cantabrí, Cantabrové§ viz Kantabrové

L. Cantílius, pontifikův písař, ubit pruty k smrti za prznění vestálek (srov. Opímia)§ 216

 

Cantové, Cantií, Kantové, země Cantium, dn. Kent na jv. Anglie§ 54-, 43+ a sub Britannia

 

C. Canuléius, tr. pleb.§ 445

 

Q. Canusius Praenestínus§ cos. suff. 156+ 

Canusium, m. v Ápulii kdysi daunijské na Aufidu, pův. snad hellénská osada, dn. Canosa (di Puglia)§ 317, 216, 209, 89

 

Capéna, m. v Etrúrii na území Falisků§ 402, 401, 398, 397, 211

Capénus, séquanský Gall věrný M. Antóniovi; jinde jmenován jako Camilus§ 43

 

Capitó Aeliánus, s. L. Aelia Seiána§ 31+

Capitólium, jeden ze sedmi římských pahorků s Tarpéjskou skálou/rúpés Tarpéia, saxum Tarpéium a její pevností/arx Tarpéia na jižním vrcholu a s ústředním chrámem římské triady Iova Optima Máxima (IOM), Iúnóny Regíny a Minervy, mons/collis Capitólínus§ 715, 578, 501, 460, 439, 389, 390, 143, 83, 72, 65, 63, 36, 22, 20-, 28+, 41+, 54+, 69+, 70+, 80+, 81+, 97+, 139+        

Jméno prý od "caput Ólí", Ólova lebka, která zde nalezena z hrobu Etruska Aula "Óla" Vulcentána. Na Capitóliu nastupovali konsulové úřad, zde vrcholily triumfální pochody Městem nad poraženými. Podobná capitólia, obdoby hellénských akropolí, zakládány v římských koloniích. Srov. novodobé sídlo Kongresu Spojených států ve Washingtonu.

 

Capreae, řec. Kapreai n. Kapria, "Kozy", it. Capri, dlouho v majetku Neápolských, Augustem vyměněn za o. Aenarii/Pithékússy, dn. Ischii, o. před kampánským pobřežím, viz tam§ 182, 29, 12+, 16, 17+, 21+, 24+, 26+, 30 až 32+, 36+, 37+, 69+   

O sbírce obřích kostí na Capri viz index s. v. sběratelství. Jeden z ostrůvků před Capri, kde se rozptylovalo Augustovo služebnictvo, nazval princeps Aprágopolis, "obec nicnedělání", tedy Sans-souci. Původ "kozího" latinského jména není až tak jasný, neboť řecké kapros znamená kance a kosti kanců se na ostrově nalézaly.

 

Capsa, m. v Numidii, dn. Qafsa v TN§ 107

Capua, řec. Kapyé, m. v Kampánii, dn. (S. Maria di) Capua vetere, v 9. st. zničena Saracény a obyvateli o pět km severněji založena dn. Capua§ 598, 492, 423, 388, 340, 338, 318, 312, 280, 217-216, 212, 211, 132, 122, 104, 87, 83, 73, 71, 59 - 56, 48, 44, 26+ 

Capussa z Numidie, k.§ 205

 

Caracalla alias Tarautás, rod. jménem L. Septimius Bassiánus, prínceps M. Aurélius Sevérus Antónínus, vládl v letech 211 - 217 n. l.§ 668, 322, 145, 130+, 134+, 151+ 

Obdivovatel Alexandra Velikého a Germánů, jako jediný z Římanů se prý oženil se svou matkou, Syřankou Iúlií Domnou Augustou, vdovou po L. Septimiovi Sevérovi (c. je označení pro pláštenku s kapucí gallského původu, římská podoba byla červená a jmenovala se paenula). Byla z bohaté a velmi vlivné arabské rodiny. Sestrou I. Domny z Emesy byla Maesa alias Varia. Měla dvě dcery, Symiamiru a Iúlii Mammaeu, Héliogabalovu babičku. Druhá Symiamira či Symiasera alias Iúlia Soaemias Bassiána Augústa byla dcerou Iúlie Maesy. Sestra I. Maesy byla Iúlia Avita, matka císaře Sevéra Alexandra. Chtěl zopakovat tažení Alexandra Makedonského a v podstatě ho zahájil válkou s Parthy roku 215 n. l., viz pod Alexandros, sex, ženy, hostiny.

 

Caracénové, lat. Caracéní, řec. Karakénoi, kmen na severu Samnia se sídlem v Aufidéně§ 269

Stejné jméno Caraceni nese od roku 1913 exklusivní římské pánské krejčovství s klienty v panovnických rodech, též s magnátem a politikem Silviem Berlusconim.

Carales, Caralis, gen. Carale§ 19+ a viz Sardinie

Caratacus, kníže brit. Catuvellaunů, řec. Karatákos, wel. Caradog§ 54, 39+, 42+, 43+, 50+, 51+     

Caravantius ze Skodry§ viz Karavantios

 

P. (n. T.) Carisius, Augústův legát, pacifikoval Astury (srov. C. Carrinus)§ 25, 24

C. Caristánius Frontó§ cos. suff. 90+ 

C. Carminius Gallus§ cos. suff. 120+ 

C. Carminius Lúsítánicus§ cos. suff. 81+

Sex. Carminius Vetus§ 1. cos. ord. 115+; 2. cos. ord. 150+   

 

Carnové, Carní§ viz Karnové

Carnuntum, stálé římské ležení a m. na Dunaji u dn. Vídně, sídel. m. Horní Pannonie, dn. na katastru dolnorakouských obcí Petronell-Carnuntum a Bad Deutsch-Altenburg§ 6+, 73+, 75+, 86+, 103+, 106+, 125+      

Carnutové, Carnutés§ viz Karnutové

  

Carpetání, ibér. Carpetánové, Carpétánia, řec. Karpésioi, jejich země ve středu Hispánie§ 220, 151, 141 a viz Tolétum

Carpí§ viz Karpaty

 

Carrara§ viz Lúna

C. Carrinus nebo Carrinas§ 1. populár, 82, o. č. 2; 2. caesarián, s. č. 1, zřejmě identický s legátem Carisiem, proconsul gallský 31 - 29, cos. suff. 43, 30, 29, 25

Carrinas Sekúndos, rhétór exulovaný Gáiem, asi otec následujícího§ 64+

C. Carreinas Secundus (n. Carrínas), rhétór a Nerónův emisar, asi s. předešlého§ v Athénách epónymním arch. 64+

Carriden, Carriden House§ viz Veluniate  

 

Cartala§ viz Althaia

Carseolí, m. Aequů v Latiu§ 298, 167

Carsulae, m. v Umbrii, ruiny§ 69+

Cartéga, Cartéia, Kartéia n. Karthaia, turdetánské m. nedaleko dn. Gibraltaru u lokality San Roque u Algeciras v cádizské provincii andaluského regionu; jako římská osada Colónia latína libertórum Cartéia§ 206, 171, 46

Jiná Karthaia byla osadou na Keu.

Cartennae, řec. Kartennai/Kartinna, m. v Mauretánii, dn. Tinas, fr. Ténès, v DZ§ 118+  

 

Cárus, prínceps§ viz M. Aurélius Cárus

 

Carventum, m. v Latiu, dn. Rocca Massima§ 410

 

[...] Carvetus (?)§ cos. 458

 

Sp. Carvilius Máximus§ 293, cos. 272

 

Sp. Carvilius Máximus Rúga§ cos. 234 a 228, 231

 

Carvilius, kníže Cantů§ 54

 

Cartagena§ viz Carthágó Nova

 

Carthágó§ viz Karthágó, Karchédón

 

Carthágó Nova, řec. Karchédón hé Neá, Neá Karchédón, Kainé polis/Qart chadšat, řím. kolonie zavedena Augústem pod jménem Colónia Victríx Iúlia, maur. Kartadžára, dn. Cartagena v E§ 226, 218, 210, 206, 197, 81, 79, 49, 46-, 68+ 

 

Cartimandua, ka britských Brigantů, manž. Venutiova a Vellocatova§ 54-, 51+, 52+, 69+   

 

Carystus, m. v Ligurii§ 173

 

casa Rómulí§ tugurium R.

 

Casilium, m. v Kampánii§ 44

 

Casperius, centurió v Gornejích v Armenii a diplomat Domitia Corbulóna§ 51+, 62+ 

 

Casperius Aeliánus, praef. praet.§ 96 až 98+ 

 

Cassidius Sacerdós, obchodník obilím (?)§ 20+

 

Cassino, m. v Latiu, staré Casínum, známé bitvou protiněmeckých spojenců o klášter Monte Cassino v prvních pěti měsících roku 1944§ 53+

 

Cassiteris§ viz Kassiteris

 

Cassius Agrippa/Agrippínus§ cos. suff. 130+ 

 

M. Cassius Apollináris§ cos. suff. 150+ 

 

Cassius Apróniánus, senátor, legát a o. historika Cassia Diona (možná manž. dcery Dióna Chrýsostoma)§ 117+

 

A. Cassius Arriánus§ cos. suff. 132+ 

 

Cassius Asclépiodotus z Níkaie, Kassios Asklépiodotos, stoik§ 66+

 

Avidius Cassius§ viz L. Sergius Catilína

 

Q. Cassius, trib. milit.§ 252

 

L. Cassius Dió pozd. s přívlastkem Cocceiánus, řec. Dión Kassios, senátor a řecky píšící historik, s. Cassia Apróniána§ 30-, 14+, 46+, 49+, 60+, 79+, 114+, 116+, 117+, 164+         

 

Cassius Dionýsius z Utiky, překladatel z púnštiny do řečtiny§ 150

 

Cassius Chaerea, udatný důstojník§ 14+, 41+ 

 

 L. Cassius Iuvenális§ cos. suf. 158+ 

 

P. Cassius Secundus§ cos. suff. 138+ 

 

Cassius Sevérus, republikán, filolog a pronásledovaný řečník§ 1+, 15+ 

 

L. Cassius Hémína, historik§ 150

 

C. Cassius Longínus§ 1. cos. 171, cens. 154; 2. cos. 124; 3. cos. 96; 4. cos. 73, 72; 5. jeden z vůdčích Caesarových vrahů, 91, 54, 52, 50, 49, 44 - 42, 31, 22+, 65+, b. Q. Cassia; 6. jeho synovec, správce Syrie, 43; 7. právník, vnuk (?) č. 6, 50; 8. cos. suff. 30+, 49+, 65+   

 

L. Cassius Longínus§ 1. 154, praet. 111, cos. 107, 104; 2. správce Asie, vojevůdce z války proti Mithridátovi, 88, 36; 3. cos. suff. 11+; 4. cos. ord. 30+

 

Q. Cassius Longínus§ 1. cos. 164; 2. tr. pleb., 50, 49, 47, b. caesarovraha C. Cassia 

 

L. Cassius Longínus Rávilla§ 139; tr. pl. 137, cos. 127, cens. 124

 

C. Cassius Parmensis, literát, caesarovrah a quaest. 43§ 42, 31

 

Sp. Cassius Vecellínus§ cos. 502, 501, cos. 493, 486, 485, cos. 486, 388, 377, 370, 367, 341, 338

 

L. Cassius (tr. pl. r. 137)§ 139

 

Cassivellaunus, k. britských Catuvellaunů, původně části Belgů, děd Cunobelínův§ 55, 54, 5+, 6+  

 

Castellum apud cónfluentés, "pevnůstka nad stékajícími se (řekami)", sc. Mosellou a Rýnem; pozdější Koblenz§ 12+ 

castra praetória§ praetóriáni

Castra Caecilia§ viz Cáceres

Castrum, "Tábor, Ležení", opevněné mí. v Pícénu§ 289

Castrum mutilum§ viz Mutilum

Castuló, gen. -ónu n.-óny, řec. Kastalón, sídelní m. keltibérských Oretánů, dnes na jih od Linares na severu Andalusie, brána do Sierry Moreny, kdysi slavné doly na stříbro a olovo. Z C. pocházela Hannibalova manž. s údajným jménem Imilce/Imilké (?)§ 228, 217, 206

Castus§ 1. v. pod Kastos; 2. cos. suff. 129+ (celé jméno neznáme) 

Casticus, kníže Séquanů§ 60

 

L. Catílius Sevérus Iúliánus Claudius Régínus, manž. Dasumie Polly, vd. po miliardáři Domitiovi Tullovi§ cos. suff. 110+, legát 114+, 116+, 117+, cos. ord. 120+    

Catilína§ viz L. Sergius Catilína

Catius Insuber, první epikúrik, píšící latinsky a zároveň první keltský filosof a literát vůbec (srov. Státius Caecilius Insuber)§ 100

Ti. Catius Ascónius Sílius Ítalicus§ viz Sílius Ítalicus  

Ti. Catius Caesius Frontó§ cos. suff. 96+ 

Catmelus, Katmelos, kelt. kníže z Nórika, asi bratr Cincibiliův§ 178, 170

Catónius Iústus, praef. praet.§ 41+, 43+ 

C. Cattius Márcellus§ cos. suff. 153+ 

Catualda, Katvalda, vůdce Markomannů§ 18+

Catúgnátus§ viz Katúgnátos

Catullus, celé jméno neznáme, správce Kýrénaiky§ 73+

Catumandus, k.§ 389

Catumerus§ viz Úkoméros

Catuvellaunové, belgický kmen usazený v Británii§ 75, 55, 54, 5+, 39+, 42+, 43+, 50+     

Catuvolcus§ viz Katu-

 

Cauca, m. Vakkajů, dn. Coca u Segovie§ 151

Caudium, mí. a průsmyk v Samniu§ 321, 319

Cavarinus, kr. Senonů§ 54

caveant lecturi ne quid detrimentum libellus capiat/"nepoškozujte, čtenáři, knížku"§ viz předmluvu (dosl.: kéž se budoucí čtenáři postarají o to, aby knížka nedoznala újmy)