Kleio - Vi-Vn

Vi-Vn

via, viae (pl.), lat. zpevněné cesty, silnice; městské ulice byly platéae/sg. platéa n. vící/sg. vícus. Od třetího století n. l. nahrazovalo slovo via obrat stráta (sc.: via)/pův. "(silnice) vedená, dlážděná" od sternó, prostřít, od toho pak v moderních jazycích např. strada, street, Straße.

Viae vedly původ. paprskovitě z Říma do Itálie na všechny světové strany, později po perském a hellénistickém vzoru budovány po celém imperiu. V Británii doložena stavba cest s pevným povrchem Kelty v Salopu/Shropshire v době asi 150-100.

Od roku 20, srov. tam, ve správě principů/císařů (tehdy Augústus na severní části Fora postavil milliárium aureum, zlatý milník, symbol středu římské silniční soustavy; ale míle počítány až od hradeb Serviových. Silnic vedoucích z Říma bylo v době Konstantína I. dvacet devět a celý systém říšských dálkových silnic byl dlouhý jeden sto tisíc kilometrů a vedl přes jeden tisíc mostů. Trasy vedly srovnaným terénem a s ubytovacím a servisním komfortem podél, takže nebylo k cestování zapotřebí průvodců§ 123:
via Aemilia§ 187, 175, 109
via Annia§ 131-, 169+

via Appia (obnovena papežem Piem VI. 1775 - 1800)§ 387, 312, 298, 132, 9-, 62+ a viz s. v. cesty v souboru Ce (3)
via Augusta§ 118

via Aurélia§ 241-, 86+
via Cassia, stavěna roku 187 přes Arrétium, Flórentii do Bonónie (není v textu)
via Claudia Augusta§ 46+

via Domitia z Alp Narbonskou Gallií vedla do Tarrakónské Hispánie§ 118

via Domitiána§ 76+, 95+

via Egnátia, srov. Cn. Egnátius§ 620, 146, 142, 48
via Fláminia§ 221, 220, 28, 20-, 76+, 217+
via Labícána§ 82

via Latína§ 82

via Popillia§ 132 (dvě trasy)

via Postumia§ 148, 41

via sacra§ 32, 7

via Tíburtína, Tíburtína Valeria§ 306, 286, 165, 154

via Tráiána, via nova Tráiána§ 107+

Silnice/viae vedoucí z Města seřazené od severu ve směru hodinových ručiček: via Fláminia, Salaria, Tíburtína (a z Tíburu v. Valeria), Praenestína, Labícána, Latína, Appia, Ostiensis, Aurélia, Clódia a Cassia.

via sacra, Svatá cesta, ulice v Římě z Fora na Capitólium§ 716, 507, 86+

Viadua, Vildua§ = Odra

Vibarbha, státní útvar ve střední Indii s obyvatelstvem považovaném Árji za barbary§ 600

Cerrínus Vibellius Taurea z Capue, rytíř§ 215

Decius Vibellius§ 282

A. Vibenna z Vulků, etr. Avile Vipina, kondottiér (?)§ 578, 509

Caelius Vibenna z Vulků, Caile Vipina, b. předešlého§ 578, 509 a viz Caelius móns

Vibia, dc. C. Vibia Marsa, cos. suff. 17+, manž. P. Plautia Pulchra§ 2

Vibia, manž. pučisty L. Arruntia Scríboniána§ 42+

Vibia Aurélia Sabína, d. príncipa Márka, manž. M. Antistia Burra a M. Aurélia Agaclyta§ 166+, 188+

Vibia Galla, d. príncipa Vibia Trebóniána Galla§ 251+

Vibia Sabína, dc. L. Vibia Sabína a Salónie Matidie, manž. Hadriánova, Díva Sabína§ 1417, 76+, 117+, 122+, 130+, 135+

C. Vibiénus, senátor proticlodiovský§ 58

Vibilius, k. Hermundurů§ 18+, 50+

Vibius, propuštěnec, dvojník Pompeiův§ 87

Vibius z Bruttia, b. Pacciův, prořímský předák§ 209

Vibius Accaeus z Paeligna, velitel oddílu§ 212

C. Vibius Afinius Gallus Veldumniánus Volusiánus, s. príncipa Vibia Trebónia Galla§ 251+, 253+

Q. Vibius Críspus§ L. Iúnius Quintus Vibius Críspus (po adopci)

Q. Vibius Gallus§ cos. suff. 119+

A. Vibius Habitus§ cos. suff. 8+

M. Vibius Líberális§ cos. suff. 166+

C. Vibius Mársus§ 2-, cos. suff. 17+, 44+, 45+

Vibius Máximus, quaestor in spé-otrok§ 39

L. Vibius Páciaecus, iúlián§ 45

Vibius Paciánus, statkář v Zadní Hispánii§ 87

C. Vibius Pánsa Caetroniánus§ 1. cos. 43, 43; 2. jeho b., jméno neznáme, 43

Vibius Passiénus, správce Afriky§ 260+

C. Vibius Postumus§ cos. suff. 5+, 6+

C. Vibius Rúfus Rufínus§ cos. suff. 16+

L. Vibius Sabínus, cos. suff. (?), manž. Salónie Matidie, o. Vibie Sabíny§ 117+

C. Vibius Salútáris, rytíř a provinční velmož v Efesu§ 104+

Q. Vibius Secundus§ cos. suff 86+

Vibius Sevérus, žalobce§ 22+

C. Vibius Trebóniánus Gallus, legát a senátem uznaný usurpátor, manž. Afinie Geminy Baebiány, o. C. Vibia Afinia Galla Veldumniána Volusiána a Vibie Gally§ 238+, 250 až 253+

T. Vibius Várus§ 1. cos. suff. 115+; 2. cos. ord. 134+

Vibius Virrius, předák v Kapuy§ 216, 211

C. Vibius Volusiánus (Afinius)§ cos. ord. 252+

Vibó§ = Hippónion v Bruttiu

Vibulénus, vypečený legionář§ 14+

Vibulénus Agrippa, oběť tiberiady§ 34+

Vibullia Alcia Agrippina z Athén, dc. Claudie Alcie, ses. svého manžela, manž. Ti. Claudia Attika Héróda, m. Héróda Attika§ 133+

L. Vibullius Hipparchos/Uibúllios H. z Athén§ arch. 99+, popř. 118+

L. Vibullius Hipparchus Ti. Claudius Atticus Herodes§ viz Héródés Attikos, syn Ti. Claudia Attika Heroda

L. Vibullius Rúfus, legát Pompéiův§ 49, 48

vicárius, "zástupce", správce dioecése§ 293+, 361+ a viz praefectus praetorió, praetoriáni

vícénnália, dvacetiletí, oslavy římských císařů z konce starověku; srov. egyptský zvyk slavit výročí vlády sed, nejlépe třicetiletí§ 34+, 286+, 303+, 305+, 325+, 326+, 357+

vícésima, aurum vícésimárium, pětiprocentní daň z hodnoty otroka při manumissii, v. héréditátium/daň dědická, srov. s eikosté§ 357, 213, 209-, 70+

Vicentia, m. na severu Itálie, dn. Vicenza§ 600

Flávius Vincentius, cos. 401+§ 392+

Vinča§ viz kultura Vinča

A. Vicirius Mártiális§ cos. suff. 98+

A. Vicirius Proculus§ cos. suff. 89+, legát 90+

C. Vicrius Rúfus§ cos. suff. 145+

P. Vicrius [x]§ cos. suff. 145+

Victohalové, Viktualové, lat. Victohalí, germ. lid, možná kdysi součást kmenového svazu Vandalů§ , 170+, 248+, 272+, 332+, 334+, 358+

Victomela§ viz Victumulae

Victor, maurský propuštěnec v Británii§ 166+

Victor I., řím. biskup, berberského n. púnského rodu§ 189+

Flávius Victor§ 1. cos. 369+; 2. s. usurpátora Mágna Máxima, caesar svého o. a koaugust, 384+, 387+, 388+

Victor, mag. peditum, pozd. equitum, Sarmat, manž. tanúžské princezny Chasidaty§ 362+, 364 až 366+, 376+, 377+

Victória, římská podoba Níké, srov. tam, s chrámem na Palátínu; její socha z Tarentu v senátu, její oltář tamtéž, Victória Virgó/Panenské Vítězství§ 294, 217 (dar ze Syrákús), 204, 193, 105, 65, 43 (Victória Augusta), 29-, 357+, 361+, 364+, 370+, 382+, 384+, 390+, 392+

Victória, n. Vitrúvia/Veturia, popř. Victória Vitrúvia, m. imperátora v Galliích Victorína§ 269+, 271+

Victória, h. kdesi na východu Hispánie polohy i původn. jména neznámé§ 214

victóriátus, řím. mince§ 191, 117 a viz v přílohách o měrách a váhách

Victorínus§ viz M. Piavonius Victorínus

Victorínus, legát§ 281+

Victorínus Áfer§ viz M. Marius Victorínus Áfer

Victrícius, biskup v Rotomagu§ 363+

Victualové, lat. Victualí, Victuhalí, Victohalí, Victufalí, řec. Biktoloi, germ. lid sídlící ve 2. st. n. l. asi severně kdesi od Karpat§ 167+

Victumulae, Victumilae, m. v Transpadánii u Viveronského jezera v Piemontu, snad dn. Salussola§ 218

Vicus Aurélií, osada v oblasti agrí decumátés, dn. Öhringen v BW§ 259+

vicus Bretannórum/Britórum, též Britanniae, "Britská ves", lokalita u Moguntiaka (souvislost s Brity neznáma), dn. Bretzenheim, čtvrť Mainzu/Mohuče§ 235+

C. Vidacilius z Ascula, řec. Iúdakilios, vojevůdce Italiků§ 90

Videha§ viz Vedeha

Vídeň§ viz Vindobona

Viderichus, s. Vinithariův, k. Gotů-Greutungů§ 375+, 376+

Vidiša, m. v Madjhapradéši u Bhópálu§ 115

Vidhisára z Magadhy§ viz Bimbisára

Viduárius, k. Quádů, o. Vitrodorův§ 358+

Vidžaja z Vangy, k., „Vítězný“, s. k. Sinhabaha, manž. Kuveni, jakkinské (veddské) princezny, první sinhalský vládce na Cejlonu a zakladatel panovnické dynastie§ 543, 450, 101

Vidžajamitra, k. Apráče, jeden z indoskythských apráčarádžů, manž. Ruchany§ 155, 55

Vidždží, Vrdždží, sanskr. Vadždží, Vidždžijská konfederace, ind. státní útvar s hl. m. Vesálí/Vajšálí v dn. správním distriktu Muzaffarpur ve státu Bihár§ 600, 461, 320+

Vienna, m. Allobrogů, dn. Vienne§ 52, 4-, 41+, 47+, 69+, 303+, 355+, 356+, 360+, 361+, 388+, 392+ a viz též Allobrogové

Vietnam, novověký stát, „Země na jihu“, ze starého Nam Việt, čín. Nan-jüe, viz též§ 500, 175, 114, 112-, 39+, 40+, 43+, 192+
„Jižní oblast“, Nam Ky, je vietn. název pro oblast Portugalci a Francouzy zvanou Kočinčína, Cochinchine (podle indického Cochinu?), tedy pův. delta Mekongu, později jih VN a východ Kambodže. Střední VN se jmenoval Annam, sever Tonkin. 1. června 1946 byla na jihu VN vyhlášena Nezávislá republika Kočinčíny a trvala do 23. dubna 1949, kdy byla přeměněna na Republiku (jižní) Vietnam (zanikla 30. dubna 1975).

vígintívirí, kolektivní jméno pro nižší římské správní úředníky. Práce mezi nimi předcházela quaestúře (tresvirí monétálés, decemvirí lítibus iúdicandís, soudní sbor).

vígintí quínque assés, "25 assů", fiskální skupina v Římě zřejmě lidí pokutovaných§ 578

vigil, strážce, hlídač§ viz pod praefectus vigilum, představený (nočních) hlídačů

vichr§ viz bouře

viking, loupeživé tažení germánských skupin na území říše, odtud Vikingové, vlastně Normané na výpravě za kořistí; za první spektakulární akci Skandinávců pokládáno přepadení kláštera na ostrově Lindisfarne na severu Anglie 8. června 793§ 4000, 3127, 2039, 269+, 280+

Vikrama/Vikramaditja, k. Málwy§ 55

Vildua§ viz Odra

Villa Mágna Váriána, lokalita na ř. Bagradas v Africe§ 85+

villa pública, budova na Martově poli v Římě, úřadovna censorů, viz, diplomatů zahr., vojevůdců provádějích odvody a čekajících na triumf§ 435, 100, 82-, 86+

Villajoyosa§ = Alonai, Alonis

Villanova, archeolog. lokalita u Bologne§ 1100

C. Villius, gracchovský reformátor§ 133

L. Villius Annáles, tr. pl.§ 180

L. Villius Tappulus, aedil pl.§ 213

P. Villius Tappulus§ aedil pleb. 204, cos. 199, 198, 192

Vima-kadfisés, k. Kušánců, na mincích řec. "Basileus Oonmo Kadfisis§ 55 a viz Sakové

Vima Takto, k. Kušánů§ 20+ a viz Sakové

Viminacium, Viminatium, Colónia Flávia Félíx Domitiána, správ. středisko Horní Moesie, dn. ruiny u Kostolacu v SRB§ 70+, 87+, 101+, 196+, 251+, 335+, 337+

Víminális (totiž collis), jeden z římských pahorků§ 753, 578-, 21+

Vimius, centurió praetoriánů původem z Épeiru, tvůrce Claudiova principátu§ 41+

Vindafarna z Persie§ viz Intafernés

Vindalium, mí v Narbonské Gallii, dn. Bédarrides?§ 121

Vindalonius Mágnus, praef. Kónstantínopole§ 375+

Vindelicus amnis, ř. v Narbonské Gallii, přítok Rhodanu, řec. Súlgas, dn. Sorgue§ 121

Vindelikové, lat. Vindelicí, keltský kmen n. kmenový svaz, později smíšené obyvatelstvo keltsko-germánské v Raetii, jejich země Vindelicia, sídel. m. Augusta Vindelicórum, dn. Augsburg§ 15, 275+

Vindex, C. Iúlius Vindex z Aquitánie, protinerónovský povstalec§ 63+, 68+, 69+, 97+

Vindhjašaktí, k. z ind. dynastie Vákátaka§ 250+

Vindicius, otrok z Caeníny propuštěný na svobodu, vindicta§ 509 a viz libertíní

Vindija, jeskyně u Donja Voća na severu HR§ před 6000 (1)

M. Vindius Vérus, právní poradce Piův§ cos. suff. 138+, 140+

Vindobona, řím. pevnost v západní Pannonii na Dunaji, dn. Wien/Vídeň (vind- bývá spojováno s kelt. "bílý, čistý", popř. s označením pro plochý kraj kolem řek§ 86+, 121+, 161+, 171+, 180+

Vindolanda, řím. pevnost na Hadriánově valu§ 100+

Vindonissa, trvalé legionářské ležení, dn. Windisch v Aargau/CH§ 70+

vinice, rozšiřování§ 277+ a viz pod kuchyně

L. Vínicius n. Vínucius§ cos. suff. 33, cos. suff. 5

M. Vínicius§ 1. Augústův vojevůdce, 25, cos. suff. 19, 13, 10, 1-; 2. cos. 30+, 31+, cos. 45+

P. Vínicius§ cos. 2+

T. Vínicius Iúliánus§ cos suff. 80+, srov. násl. jméno

M. Vínicius Iúlius Rúfus§ cos. suff. 80+ (asi totožný s předcházejícím T. Víniciem)

Vinitharius Gotský§ viz Vithimiris

T. Vínius, celé jméno neznáme, proskribovaný plébejský Říman, manž. Tanusie§ 43

T. Vínius Philopoemen, řec. Filopoimén, propuštěnec předchozího§ 43

T. Vínius Rufínus, legát§ 68+, cos. 69+

Vinilové§ = Langobardi

víno§ 5999 a viz pod hostiny, tam Dionýsos a kuchyně

Vipsánia Agrippína, dc. M. Vipsánii Agrippy s Pompónií Attikou (dc. literáta T. Pomponia Attika), manž. Tiberiova a C. Asinia Galla Salónína, m. Drúsa Iúlia Caesara vulgó Castora§ 40, 37, 28, 11-, 4+, 5+, 20+, 23+, 30+

Vipsánia Agrippína n. Iúlia Vipsánia Agrippína, Agrippína Starší/Máior, dc. Iúlie St., manž. Germánikova, m. mimo jiné Caligulova§ 4+, 12+, 14+, 15+, 17+ až 20+, 23+, 24+, 28+, 29+, 33+, 36+, 37+

Vipsánia Iúlia Agrippína vulgo Iúlia Minor/Mladší/Iúlilla, d. Augustovy dcery Iúlie s Agrippou, manž. L. Aemilia Paulla§ 8+, 12+, 28+

Vipsánia Marcella Agrippína, dc. M. Vipsánii Agrippy, manž. P. Quinctília Vára§ 28, 12

Vipsánia Marcella Agrippína ml., manž. M. Aemilia Lepida§ 28

L. Vipsanius, o. L. Vipsania a M. Vipsania Agrippy§ 63

M. Vipsánius Agrippa, s. L. Vipsania (m. neznáme jménem), b. L. Vipsania a Vipsanie Polly, o. C. Caesara, L. Caesara (po Augustově adopci), Iulie ml., Agrippíny a Agrippy Postuma§ 129, 100, 63, cos. 37, cos. 28 a 27, 144, 67, 46, 42 - 40, 38 - 36, 33, 31, 30, 28 - 27, 25 - 11, 4-, 2+ až 4+, 7+, 14+, 25+, 29+, 49+, 59+, 64+, 117+, 118+, 123+

M. Vipsánius Agrippa Postumus (takto jméno nedolož., hypothet.) vulgo Agrippa Postumus, s. Vipsánia Agrippy, po adopci Agrippa Iúlius Caesar§ 4+, 8+, 14+, 23+, 28+

C. Vipstánius Apróniánus§ cos. 59+, 69+

M. Vipstánius Gallus§ cos. suff. 18+

L. Vipstánus Messalla§ cos. ord. 115+

L. Vipstánus Públicola Messalla§ cos. 48+

vir, clarissimus, perfectissimus, tituly§ viz úředníci

vir illustris§ viz pod senát

Virda§ viz Wertach

Virdius Geminus, legát§ 69+

Virdumarus nebo Virdomarus či Viridomarus, k. Insubrů§ 222

Virginie, americký spolkový stát§ pravěk

Viridomarus, haedujský velmož§ 52

Viridovíx, gen. -víka, velmož venellský§ 56

Viriáthus z Lúsítánie, řec. Hyriatthos/Úriatthos ho léstarchos, tedy "vůdce loupežníků"§ 154, 151, 147 - 145, 143, 141 - 138, 70+

L. Virius Agrícola§ cos. ord. 230+

[…] Virius Gallus§ cos. ord. 298+

Virius Lupus, legát britský§ 197+

Virius Lupus§ 1. praef. Urbí, 260+; 2. cos. ord. 278+ (podruhé; kdy byl cos. suff., nevíme)

L. Virius Lupus Iúliánus§ cos. ord. 232+

[…] Virius Nepótiánus§ cos. ord. 301+

Virius Nepótiánus§ cos. 336+

Virius Nícomachus Fláviánus, senátor, literát, praef. praet., o. Nícomacha Fláviána§ 364+, 389+, 392+

Nícomachus Fláviánus, s. předešlého, literát, praef. Urbí, praef. praet. Italiae§ 379+, 392+

Virius Orfitus, praef. Urbí§ 260+, cos. ord. 270+

Viroconium Cornoviórum, osada Kornů, dn. Wroxeter na západu Anglie§ 74+

Viromanduové, lat. Viromanduí/Veromanduí, belgický lid§ 57

Virtús, bohyně zmužilosti, mužné síly, udatnosti, gen. Virtúty§ 233, 205, 166, 133, 101, 57-, 81+

Virúdhaka, k. v Kóšale, s. a vrah Prasémadžitův§ 461

Virunum, Claudium Virunum, sídel. m. provincie Nóricum, u mí Zollfeld poblíž Celovce/Klagenfurt§ 183+

Vis§ viz Issa

C. Visellius Rúga, plébejský aktivista§ 494, 491

C. Visellius Varró§ 1. senátor podvedený, 66, 59; 2. cos. suff. 12+, 21+, 24+, o. L. Visellia

L. Visellius Varró, s. C. Visselia§ cos. 24+

víscerátió, rozdávání masa§ viz pod gladiátoři

Visigoti či st. Wisigoti, něm. Westgoten, lat. Visigothae, řec. Bésigothoi, západní část východogerm. kmenového svazu Gotů sestávající z Visů a Tervingů/Thervingové§ 753, 35, 191+, 248+, 269+, 270+, 286+, 290+, 390+, 391+ a viz pod Gotové, Gotové-Tervingové
Pod Alarichem I. se pustili roku 395 z Moesie, kde po smíru s Theodosiem I. 10. října 382 n. l. dostali půdu, obléhali dokonce Athény, v letech 419 - 507 n. l. si drželi království s centrem v Tolóse. Viz pod Gotové, kde také o Tervinzích a Greuthunzích, a křesťanství.

Visimar, k. Vandalů§ 336+

Visla, lat. Vistula, něm. Weichsel, ř. v dn. Polsku§ 325, 150, 100, 50, 6

Vismarus, kelt. velmož v Hispánii§ 214

Visové, snad část Thervingů§ 269+

Vistilia§ 1. m. Milónie Caesónie, manž. Gáiovy a pěti dalších dětí se sedmi manželi, 37+; 2. ač z rytířské rodiny, žádala o povolení provozovat prostituční živnost, o obou viz s. v. ženy (2)

Visurgis, řec. Uisúrgos, dn. Weser/č. Vesera, ř. v Germánii§ 11-, 4+, 9+, 15+, 16+, 47+, 213+, 235+

Višnu, se svou inkarnací Krišnou, Kršna, ústřední bůh hinduismu, „Pronikající“§ 1800, 175, 115

Višnudharmasútra, Višnusmrti§ viz Vaisnava

Višnugupta z Taxil§ viz pod Čánakja

Višnušarman z Kašmíru (?), autor sbírky bajek Paňčatantra§ 300

Víšpanzatiš§ viz Hekatompylos

Víštáspa z Persie§ viz Hystaspés

Višvasena, k. Indosaků§ 55

Vitaliánus, comes, mag. equitum§ 380+

Vitális z Mediólána (?), umučený křesťan, manž. Valerie§ 64+

Vitellia, m. Aequů v Latiu, dn. Belegra§ 395

Vitellia, d. principa Vitellia, manž. D. Valeria Asiatika a muže, jehož jméno neznáme§ 69+

Vitellia Rúfilla, manž. právníka Salvia Líberália§ 85+

A. Vitellius§ 1. cos. suff. 32+; 2. císař roku 69 n. l., manž. Galerie Fundány, o. stejnojmenného syna a dcery, 58-, 14+, 15+, 17+, 19+, 35+, 47+, cos. 48+, 49+, 63+, 68 až 70+, 101+; 3. s. principův A. Vitellius Germánicus, 69+, 70+
Otec císaře A. Vitellia Lucius byl významným vojevůdcem a diplomatem za Tiberia a později "střelený" nebo vlezdoprdelka, a tak přežil tři principy. Byl prý bezúhonný, ale jinak zajímavý. Ženatý muž miloval jistou propuštěnku do té míry, že její sliny smíchané s medem pravidelně a na veřejnosti užíval jako léku na své průdušky. Před Gáia předstupoval se zahalenou hlavou a pak s sebou v pokoře říznul o zemi. Claudiově Messalině směl zouvat boty, jak si vyprosil, a její pravou botu nosil u sebe v záhybech togy a veřejně ji líbal. Když Claudius držel stoleté hry, proslulou větou mu k nim blahopřál: „Saepe faciás“, Kéž bys to dělal častěji!

Jeho syn Aulus to měl později těžké a panování mu nešlo. Dokonce jako o prvním z císařů se u něho objevují zkazky, že není urozeného původu, ba že je dokonce původu „dělnického“. Oproti jeho původu od Fauna a sabínské ženské bohyně Vitellie říkali jiní, že jeho rodina pocházela z Lucerie n. Nucerie, že byla propuštěnecká, děd P. Vitellius ševcem, otec Lucius udavačem a zbohatlíkem na dražbách propadlých hrdlu a jeho matka byla prý dcerou jakéhosi pekaře Antiocha.

L. Vitellius, o. císařův a Luciův, manž. Sextílie, mladší b. P. Vitellia§ 17+, cos. 34+, 34 až 39+, cos. 43+, cos. 47+, cos. suff. 48+, 49+, 66+, 69+, 117+

P. Vitellius§ 1. děd císaře A. Vitellia, o. čtyř synů Aula, Lucia (otce císařova), Quinta a nejmladšího Publia, 12-; 2. strýc císařův, 15+ až 17+, 35+

L. Vitellius§ 1. vypočítavý gracchovec, 121; 2. b. principův, 69+

Vithicabius, s. Vadomariův, k. části Alamannů§ 357+, 367+

Vithimiris z rodu Amalů, k. Gotů-Greutungů, též Vinitharius n. Venetharius§ 375+

Sex. Vitlasius Nepós§ os. suff. 78+

Vitoria, d. Hosidie, ses. Vitoria Hosidia Gety, m. P. Septimia Gety, o. císařova§ 42+

M. Vitorius Márcellus§ cos. suff. 105+

C. Vitorius Hosidius Geta, s. Hosidie, b. Vitorie, báby L. Septimia Sevéra§ 42+

vítr§ jména viz větry

Vitrasia Faustína, magnátka§ 182+

L. Vitrasius Fláminínus§ cos. suff. 122+

C. Vitrasius Pollió, praef. Aegyptí§ 33+

Vitrodorus, s. Viduária, k. Quádů§ 358+

Vitrúvia§ viz Victória

Vitrúvius Pollió, vojenský inženýr a autor spisu o architektuře§ 50

Vitrúvius Secundus, Commodův tajemník§ 182+

M. Vitrúvius Vaccus, též Vitrúbius, vůdce Fundských§ 330, 329

Vitulánum§ viz Orbitanium

Vituriga vulgó Samsó, manž. usurpátora Procula, m. Herenniánova§ 280+

Vituriové Langenští, lat. Viturií Langensés, ligurský klan v sousedství Genuy§ 117

vivárium, prostory s živými tvory§ 50 a viz zvířata, kuchyně (2), ceny

Víventius, praef. Urbí, praef. praet.§ 361+, 366+, 374+

Viviscus, dn. Vevey a Viviskové§ viz Helvétové a Biturigové

Vjása, Veda Vjása, hinduistický mudrc a autor/editor Mahábháratů a ved§ 600, 200

vláda§ viz princeps

vlajka, vexillologie§ viz znaky

vlak, vlaky§ viz mosty

vlastenectví a zrada, zaplacené; o patriotismu viz tam a pod národovectví§ 229

vlastnictví půdy, vlastnictví státní§ viz pod půda

vlasy, účes, viz pod móda; ustříhnutí jako symbol zbavení moci§ 40

vlaštovky, chelídón, lat. hirundó, jako osudové znamení§ 129

vlčice kapitólská, rúmínálská, lupa rúmínális, capitólína, slavný symbol města Říma z údajně ze začátku 5. století§ 769, 296, 65
V únoru 2007 bylo publikováno, že rozbory kovu a litecké metody prokázaly, že socha není etruského původu ani žádného jiného antického (srov. rok 507). Veřejnost se o tom dozvěděla v červenci 2008. Poškození tlap není od blesku roku 65 př. n. l. (jak informuje Ciceró), ale litecká chyba zřejmě ze 13. století. Použitá technologie fungovala v Itálii mezi 8. a 14. stoletím.

vlčice, živící dítě u Wusunů§ 170

vlhké africké období, angl. African Humid Period/AHP§ před 6000

vlk, pobíhání po Babylónu§ 1081

vlk, pobíhání po Římě§ 53

vlk, zlé znamení při zakládání římské osady§ 121

vlkodlak, lykanthrópos, lat. versipellis n. homó in lupum conversus§ 151+

Vnasep Surhap, Wínásp, náčelník/k. Chazirů a Barsiliů§ 198+

Vnitřní Mongolsko§ viz Mongolsko