Thabór§ viz Tabor

Thabraka, m. na sev. prov. Africa vetus, pův. foinícká osada, dn. Tabarqa v TN§ 146

Thaddaios z Edessy, jeden ze "sedmdesáti" Ježíšových žáků, asi odlišný od apoštola Iúdy Thaddaji, č. Júda Tadeᚧ 4

Thaenae, Thyna, m. v prov. Africa vetus, pův. foin. Taparura, dn. arab. Safáqis, fr. Sfax, v TN§ 146

Tháis z Athén, hétairá, vlivná žena v Alexandrově okolí, jeho přítelkyně, po králově smrti družka Ptolemaia I., zřejmě s královským titulem, ale bez diadématu, m. Lágova, Leontiskova a Eirénina§ 331, 306, 293, 283, 281, 280

Tháis§ viz Filocharis z Tarentu

Thajsko, Thajové/Thajci, stát a kmenový svaz v Indočíně, starým jménem Siam§ 175, 14+ 

Thala, m. v Numidii, dn. arab. Tála v TN při hranicích s DZ§ 107, 20+ 

Thalamégos§ viz pod loďstvo

Thalassó, Talassió, svatební pokřik v Římě (podle smyšleného jména Talassius, nebo je to jméno svatebního božstva?)§ 751

thalassokracie, vláda nad moři, thalattokracie, thalassokratór, obvykle myšleno moře Egejské; podle hellénských chronografů to byla nejprve éra Kréťanů, Foiníčanů, krátce Mílétských, déle Athéňanů.

Thalés z Mílétu, jeden ze Sedmi mudrců, s. Examyův a Kleobúlinin§ 668, 640, 611, 585, 548

Thaletás z Kréty, zákonodárce§ 700

Thaléstriá, Thelléstris, kr. Amázonek§ 330

Thalpis z Lakónie§ 680 (Ol.)

Thames§ viz Tamesis

Thammanna, sídel. m. sinhalského k. Vidžaji na Cejlonu§ 450

Thamnéria (pl.), lokalita v Médii na hranicích s územím Kadúsiů§ 405

Thamos§ viz Tachós

Thannyrás ze Sáidy, syn Inarův, lokální vládce§ 453

Thapsakos na Eufrátu, m. v Syrii, později Amfipolis§ 333, 331
Th. z aram. „brod“; A. založil Seleukos Níkátór a v pozdní římské době měla syrské n. arabské jméno Turmeda, později Furde, klášter muslimský Furdet an-Num (arab. „brod“). Arabské bylo okolí Eufrátu už koncem pátého století př. n. l. Poloha neznámá, podle Sachau Haragla, podle Musila dn. osada Mijádín. Poblíž Th. ležel Ainos, o němž máme jen zmínku.

Thapsos, m. v Áfrice, jižně od Hadrúméta§ 306, 62, 46
Thapsos, m. na východní Sicílii, severně od Syrákús§ 728

Thargéliá z Míléta, dc. Hagésagorova, krásou pověstná žena/hetairá (?) v perských službách, čtrnáctkrát provdaná, naposledy za Antiocha Thessalského§ 545

Tharyps, Tharypos, Tharypás z Molossie, k.§ 429, 410, 404

Thasos, ost. před Thrákií§ 720, 710, 680, 604, 556, 494, 492, 491, 479, 470, 465 - 462, 450, 424, 411, 410, 407, 390, 357, 356, 217, 202
Th., kolonisator ostrova, byl Foiníčan a první, kdo na ostrově a na protilehlé pevnině těžili zlato, byli Foiníčané. Jeden z dolů se ještě v Hérodotově době nazýval „Foinícký“. Před Hellény zde žili thráčtí Sintové.

Ostrov hellénisovali Parští kolem roku 680, srov. tam spojitost s básníkem Archilochem. Bohaté zásoby stříbra (a na protilehlé pevnině) založily slávu ostrova; právo těžit zlato tu držel Athéňan Thúkýdidés, syn Olorův, slavný historik.

Hlavní chrám na ostrově byl Hérákleův a asi navazoval na foiníckého Melkarta. Na pevnině, Thrácká Peraia, Th. založil osadu Neápolis (a zřejmě se podílel na kolonisaci Galépsu a Oisymé, viz). Znakem Th. na ražbě, poprvé kolem roku 500, byl Satyros unášející nymfu.

Thateové, kimmerijský kmen či národnost§ 310

Thaumakoi i Thaumakiá, m. ve Fthíótídě v Thessalii§ 199

Theá Rómé, lat. Dea Róma, viz Róma

Theá Úraneia Músa§ = Músa

Theágenés z Megar, tyrannos§ 640, 636, 631, 627

Theágenés z Thassu, athlétés a jedlík§ 532 

Theágenidés z Athén§ arch. 468

Theagés z Krotónu, tyr.§ 522

Theaitétos z Athén§ 1. mathematik a ž. Platónův, 415, 369; 2. arch. 143
Theaitétos z Rhodu, nauarchos, o. Astymédův§ 167, 164

Theáridés z Megalopole§ 1. 185, o. Lykortův; 2. 147, b. Polybiův

Theáridás ze Syrákús, b. Dionýsia st.§ 390 - 388, 368 

theátron, theátrum, tj. podívan᧠viz divadlo

Thébé, m. v Tróadě, v Íliadě vyvrácena Acháji§ 394
Thébé z Thessalie, manž. Alexandra z Fer§ 368, 358

Thébai, sídelní m. Horního Egypta, Thébaidy§ 770, 764, 758, 730, 720, 664, 663, 656, 655, 414, 285, 217, 211, 207, 199, 197, 196, 130, 127, 88, 85, 48, 30, 19+  
Eg. No Amon – Wéset/Ta-Waset, "Žezlo", ass. Ní'. Přejmenováno Římany na Diospolis megalé (magna), č. Théby. Arabské al-Uksúr/evrop. Luxor, pochází z lat. castra, vojenský tábor, který z chrámu Ta-Ipet (odtud hellénské Thébai?) Římané udělali. Země Thébáis (Diospolis mikrá je eg. Hut, dn. Hu). Ptolemaios I. postavil jako nové sídelní m. své Thébaidy Ptolemáidu Hermeiú, formálně hellénistická polis, nejlidnatější město H. Egypta, dn. al-Maršá jižně od Suhágu. V římské éře s ní soupeřil Koptos, srov. tam.

Thébai, m. v Boiótii, č. Théby, o pravěku Théb viz pod Boiótie§ 680, 616, 600, 550, 546, 525, 522, 519, 506, 480, 479, 470, 457, 450, 447, 431, 427, 424, 414 - 413, 405 - 404, 402, 396 - 394, 383, 382, 379, 378, 375 - 360, 356, 355, 352 - 350, 345, 339, 335, 323, 316, 315, 313, 312, 307, 297, 291, 287, 200, 197, 192, 171, 167, 146, 87

Thébai Fthíótides, Fthíótské Théby, m. v Thessalii, později přejmenováno krátce na Filippúpolis na počest Filippa V. Makedonského§ 217, 196

Thébai na Mykalé v Iónii, dn. ruiny u vsi Doğanbey, nezahrnuta doiónské Dódekapole, není v CSD

Thébais, epos§ 750

Thebesté, lat. Theveste, st. řec. Hekatompylé, dn. Tilisa v DZ na hranici s TN§ 248 


Thefarie Velianas z Pyrgoi, tyr.§ 640

Thélidovci z Boiótie, rod původem foinícký§ 640

Théelos z Athén§ arch. 351

Theiódés z Láodikeie na Lyku, empirický lékař§ 230

theismus, viz pod bůh, bohové

Themiskyra (sg.) na Thermódontu, m. v Pontu poblíž Amísu§ 72
Podle starých autorů sídel. m. Amázonek, viz tam.

Themisón z Eretrie na Euboji, tyr.§ 366
Themisón z Kypru, 1. ministr Antiocha II, b. Aristův§ 261; 2. stratégos Antiocha III., 217 
Themisón z Kerýneie, k.?§ 315

Themisón z Láodikeie v Syrii, založil lékařskou školu zvanou methodick᧠50

Themistó z Lampsaku (?), manž. Leontea z Lampsaku, žákyně Epikúrova§ 270

Themistó z Oiantheie v Lokridě, dc. Krithónova§ 373 

Themistos ze Syrákús, člen Hierónymovy vládnoucí rodiny§ 215, 214

Themistoklés z Athén, významný politik§ 1. 510, 508, 493, arch. 493, 490, 482, 476, 472, 471, 469, 467, 466, 464, 459, 451, 7; 2. arch. 347; 3. arch. 27+ 

O údajném Themistokleově bratrovi Agésiláovi viz rok 508. Th. byl několikrát ženat a měl mnoho dětí, o jeho mužské lásce viz rok 524. Z prvního manželství, jméno choti neznáme, měl syny Neoklea (zemřel záhy po kousnutí koněm) a Dioklea, z druhé s Archippou, d. Lýsandrovou, Archeptolia, Polyeukta, Kleofanta. Zda měl děti se svou (pro nás anonymní) Peršankou, nevíme. S další ženou měl dceru Mnésiptolemu, Ítalii, Sybaridu a Níkomachu (nebo byl ještě jednou ženat?). Z potomků se neproslavil nikdo, leda Kleofantos, který o sobě prohlašoval za mlada, že se vším, co si přeje, souhlasí též Athéňané: jeho přání se stává přáním matky, matčino Themistokleovo a jeho pak Athéňanů. Themistokleův rod žil v Magnésii ještě ve 2. st. n. l. a potomci užívali některých privilegií od perského panovníka; někteří se zřejmě později, v římské době (?), vrátili do Athén (připomíná se filosof Th.).
Themistoklés, seleuk. stratégos§ 242

Theodamás, k. v Badžauru§ 75
Je známa pouze jeho mince s nápisem v charoští „Su Theodama[sa]“, šáh Theodamás.

Theodektés z Fasélidy, autor tragédií a řečník§ 377, 336

Theodóra, "Božidara", striptérka a císařovna§ 214 a viz pod ženy

Theodóridés z Athén§ arch. 127

Theodóros, zrádný vychovatel Antyllův§ 30

Theodóros z Athén, o. Ísokratův, Telesippův, Diomnéstův a dcery, jejíž jméno neznáme; o jejich matce, jméno rovněž neznáme, viz rok 510§ 510, 436 

Theodóros z Boiótie, flétnista§ 167

Theodóros z Gadar, sofista, uč. Tiberiův§ 6

Theodóros ze Samu, architekt§ 532
Theodóros z Messénie§ 48 (Ol.), 44 (Ol.)
Theodóros ze Syrákús§ 1. 396; 2. 214, pučista, možné též Theodotos

Theodóros zv. Theos či Atheos, „Bezbožný“, kýrénaik§ 399, 340

Theodóros, s. Zénóna Kotyly, o. Zénónův (?), arab. (?) dyn.§ 101, 84


Theodosiá, m. na Kimmerském Bosporu, osada Mílétu, středověká Kaffa, dn. Feodosija na Krymu§ 600, 438, 433, 393, 389, 353   

Theodosios, parth. strat.§ 138, 120

Theodosius I., císař původem z hispánského Cauca, dn. Coca již. od Valladolidu, poslední vláda Říma v jednotné říši (vládl od 19. ledna 379 – 17. ledna 395 n. l.)§ 776, 132, 7
Theodosius II., císař na římského východu (vládl 408 - 450 n. l.); srov. pod vestálky, křesťanství a Athénáis§ 776, 507

Theodotás z Rhodu, seleukovský stratégos§ 275
Theodoté z Athén, hetair᧠404

Theodotos z Athén§ 1. arch. 387; 2. arch. 95
Theodotos z Aitólie, stratégos Koilé Syrie a Palaistíny, pův. ptolemaiovský, později seleukovský§ 221, 219, 217, 214
Theodotos z Épeiru, předák promakedonské strany§ 170, 168
Theodotos z Chiu, rhétór, učitel Ptolemaia XIII.§ 51, 48, 42
Theodotos z Iasu, o. Gorgův a Minnionův§ 324

Theodotos ze Syrie zv. Hémiolios, "Jedenapůltý", nevlastní b. Antiocha III., stratégos§ 221, 217
Theodotos ze Syrákús§ 1. strýc Hérákleidův, 355; 2. viz Theodóros

Theodotos, nauarchos Antigona I.§ 315

Theodotos, strat. Lýsimachův§ 281

Theodotos, malíř (ze Sicílie?)§ 263 

Theofanés z Mytilény/Cn. Pompeius Theophanes§ 1. 70, 62, historik, Pompéiův poradce, vážený i Caesarem; 2. s. č. 1, Augustův prócúrátor, ibid. 

Theofilos Autokratór Dikaios, k. v Indobaktrii, syn Lýsiy Aníkéta§ 110, 85
Theofilos z Athén§ 1. arch. 348; 2. arch. 227; 3. arch. 11; arch. 6+ (?) 

Theofilos z Paflagonie§ 88

Theofilos z Iúdaie§ 1. o. velekněze Matthiy, 36; 2. s. Hanny/Anana, velekněz, 37+, 41+ 

Theofiliskos z Rhodu, nauarchos§ 201

Theofémos z Athén§ 1. arch. 245; 2. arch. 61

Theofrastos, jeden z velitelů Akrokorinthu Antigona II.§ 243

Theofrastos z Athén§ 1. arch. 340; 2. arch. 313
Theofrastos z Eresu, filosof peripatu§ 372, 360, 357, 342, 330, 323, 322, 319, 317, 307, 301, 300, 287, 270, 91, 84

Theogeitón z Boiótie, promakedonský politik§ 344

Theogenés z Athén, jeden ze Třiceti§ 404
Theognis z Athén, gen. Theognida§ 1. jeden ze Třiceti, 404; 2. milenec kuchaře Moschióna, 317  
Theognis z Megar, elegický básník§ 570, 550, 490

Theoi adelfoi, kultovní titul ptolemajovských vládců, ‘Bohové sourozenci’§ 272

Theoi euergetai, dtto, „Bohové dobrodinci“§ 142

Theoi Filopatores, dtto, Bohové milující otce“§ 211

Theoi sótéres/Antigonos I. s Démétriem I.§ 307

Theoi ...§ viz vždy příslušného panovníka v seznamu vládců

Theoklés z Athén§ arch. 103
Theoklés, o. žoldnéře Psamméticha§ 595

Theoklés, viz Thúklés

theokratiá, theokracie, vláda kněží. Slovo poprvé doloženo u židovského autora T. Flávia Iósépha alias Iósépa Flávia.

Theokritos z Athén, udavač§ 404

Theokritos z Chiu, sofista§ viz pod kuchyně a kuchaři

Theokritos ze Syrákús, básník§ 320, 300, 260


theologie, theologové, religionisté, viz v přílohách Bohové a jejich svátky

Theomasés, viz Theonésios

Theombrotos, kynik§ 399

Theomnéstos z Kou, hudebník a tyr.§ 33
Theomnéstos z Naukrátidy, scholarchos Nové Akadémie§ 68

Theoméstór ze Samu, tyrannos§ 480

Theón ze Samu, malíř§ 300

Theóndás ze Samothráky, úředník-basileus§ 168

Théonésios z Charakény, Thionésios, čtyři k. (dř. čteno jako Theomasés)§ 121

Theopités z Athén§ arch. 36

Theopompos, flétnista§ 167

Theopompos z Athén§ arch. 411
Theopompos z Chiu, historik a řečník prooligarchicky a promakedonsky orientovaný§ 378
Theopompos z Knidu, mýthograf, přítel Caesarův, jako řím. občan C. Iúlius Th.§ 48

Theopompos ze Sparty, k.§ 775, 739, 734 
Theopompos z Thessalie§ 436 (Ol.)

theórikon, ta theórika chrémata, divadelné, divadelní peníze, státní příspěvek pro chudé na kulturu a státní fond, viz pod tragédie

Theóris ze Sikyónu, hetairá, přítelkyně Sofokleova, m. Aristónova§ 435

theóros, dór. theáros, theórové, poslové, kteří oficiálně zvali k účasti na hrách, přijímáni byli theórodochy, viz pod hry. Nápisně doloženo, že fungovali opravdu po celém hellénském světě, až do Súsiány, Persidy a k Perskému zálivu. 

theos katabaités, Sestoupivší bůh Démétrios, v Athénách§ 304

theos synnáos, "Sdílející chrám", v Athénách§ 307 

Theotímos z Athén (?), kondottier (?)§ 404

Theotímos z Boiótie§ boiótarchos, 216 

Theotímos z Fókidy, o. Filomélův, Onomarchův a Faullův§ 354 

Theoxená z Makedonie, d. Bereníky I., manž. Agathoklea, m. Archagatha (III.) a Theoxeny ml.§ 308, 304, 289

Theoxená ze Syrákús, ses. Archagatha (III.), d. předešlé, m. Agathoklea, alexandrijského dvořana§ 289, 221 

theoxenia, viz lectisternium

Theoxenos z Athén§ 1. arch. 187; arch. 68
Theoxenos z Leontia v Acháji, o. kollaboranta Kallikrata§ 179

Thérá, č. Théra, ost. ve Sporadách, původně nazývaná Strongylé, Kulatá, později Kallisté, Překrásná, od dob východořímských/byzantských Santorin§ 638, 631, 590, 579, 530, 518, 513, 431, 199, 146, 47+ 

Někdy mezi roky 1700 - 1675 (kolují také data 1628, starší předpoklady: 1500, 1480, 1360) byla zničena výbuchem vulkánu; nebylo-li explosí více. Vytrysklo na 30 km2 magmatu, kusy padaly až v Egyptě a na Sínaji (jak roku 2007 doložily nálezy), z ostrova zbyla jen polovina obvodního prstence s kráterem v moři sahajícím tři sta metrů pod hladinu. Je však pozoruhodné, že nebylo nalezeno větších stop po přílivové vlně ani na Krétě ani jinde ve východním Mediterraneu.

Výbuch také nezpůsobil konec mínójské civilisace, která zanikla až po útoku mykénských Hellénů kolem nebo po roce 1500. Někteří geologové si podle posledního vyjádření z roku 2006 spočívajícího na rozboru letokruhů větvičky olivovníku ze sopečné vrstvy (je jich prý 72) jsou jisti datem ničivé explose sopky: mezi 1627-1600. Tvrdí, že tak silný výbuch nemohla žádná civilisace přežít. Počet obětí explose a tsunami odhadují na 35 tisíc. Způsob datace byl roku 2014 při ověřování zpochybněn, nikoli však data radiokarbonové methody, která dospěla k číslu 1613 +/- 13 roků. 

Osud Th. a jejího mínójského osídlení, jemuž se dnes říká podle novodobé lokality Akrotiri (vykopávky od roku 1967) mohla být Platónovi námětem pro vylíčení politických visí existujících na jakési Atlantidě. Snílkové ji dnes bez jakýchkoli důvěryhodných důkazů kladou nejčastěji do oblasti dn. Gibraltaru, na Kanáry, Azory či Madeiru, Faros, ale také do Mexika, na Kubu, Venezuely, na Saharu, nebo dokonce na Sibiř či na Cejlon. Srov. také Hierá.

Thérás ze Sparty, Foiníčan, vedl osadníky na Théru§ 631

Thérasiá § 1. o. u Théry (není v CSD); 2. o. v Aiolově souostroví/Liparách, pozd. zvaný Svatý/Hierá, dn. Vulcano; srov. pod Aiolovy ostrovy§ 36

Thérámenés z Athén, syn Hagnónův, politik a vojevůdce§ 437, 411 - 410, 406 - 404

Thérámenés z Makedonie (?), o. Polemóna, nauarcha v Pélúsiu, 331 

thériakon, farmakon th.§ viz narkomané

Thériklés z Athén§ arch. 533

Thérimachos ze Sparty, velitel expedičního oddílu§ 390

Thérimenés ze Sparty, nauarchos§ 412

Thérippidás ze Sparty, harmosta, možná identický s Hérippidou§ 377

Thérippidés z Athén, poručník Démosthenův§ 384 

Thermai, Thermai (hai tón) Hímeraión, lat. Thermae Hímerensés, "Lázně Hímerských", m. na severní Sicílii; jméno pochází od místních thermálních pramenů, pův. foinícké emporion, dn. Termini/Termini Imerese§ 409, 407, 383, 361, 313, 307, 289, 252

Thermé§ = Thessaloníké

Thermon, Thermos, lat. Thermum, gen. Thermu, spolkové sněmoviště v Aitólii§ 367, 207

Thermopylai, Thermopyly, průsmyk v Epiknémidské Lokridě§ 600, 595, 480, 440, 429, 426, 352, 348, 346, 339, 323, 317, 316, 279, 224, 208, 191, 181, 88, 86

Thermódón, ř. v Pontu, gen. –odontu, dn. Terme çayr v severním TR; viz pod Amázónes a Themiskyra§ 330, 72

thermy§ viz lázně

Thérón ze Akragantu, tyrannos, potomek tyrannobijce Télemacha Akragantského, s. Ainésidámův, o. Dámaréty a Thrasydaia§ 487, 483, 480, 476, 472

Thersagorás z Abýdu, tyrannoktonos§ 365

Thersandros ze Sparty, pištec/aulétés§ 399, 391

Thersilochos z Athén§ arch. 250

Thersippos z ath. Ercheie, běžec§ 490

Thersippos z Nésu, diplomat Alexandra Velikého§ 333, 321 

Thersios z Thessalie, olympioníkos§ 500

thés, thétta§ viz pod thétové

Théseia, hry v Athénách§ 776

Théseion§ viz Héfaisteion v Athénách

Théseus, hérós, zakladatel Athén§ 750, 700, 566, 476, 73  

thesmoforie, svátky Démétry§ 494, 383 a viz v přílohách Bohové & jejich svátky 

thesmothetové, „zákonodárci“ (thesmos je starší výraz pro nomos, zákon), šest archontů v Athénách se soudní, zákonodárně-revisní pravomocí, spolu se třemi dalšími archonty tvořili sbor devíti archontů§ 594

Thesmúsa§ viz Músa, Theá Úraniá

Thespiai, m. v Boiótii, kde se konaly mj. celohellénské hry Múseia a Erótideia§ 776, 571, 550, 525, 480, 479, 414, 379, 378, 373, 371, 350, 338, 316, 292


Thespis z Íkarie v Attice, nejstarší autor tragédií§ 540, 534, 494  
Jeho jméno je zachováno v angl. výrazu pro herce, tragéda, dramatické umění „thespian (art)“.

Thesprótiá, Thesprótové, střední část ノpeiru, jeden z épeirských kmenů§ 639, 429, 232, 410, 330 

Thessaliá, Thessalie, Thessalové, původně hellénská národnost z Épeiru, země původně zvána za Pelasgů Haimoniá nebo podle Deukaliónovy ženy Pyrrheá, podle starého lidového úsudku vynikali Th. nespolehlivostí§ 753, 700, 648, 600, 595, 591, 586, 571, 551, 546, 545, 524, 514, 512, 511, 500, 480, 479, 477, 470, 467, 462, 460, 457, 431, 429, 426, 424, 422, 420, 413, 404, 436, 394, 393, 374, 371, 370, 369, 364, 362, 358, 357, 353, 352, 350, 344, 342, 336 - 333, 323 - 321, 317, 315, 302, 292, 289, 287 - 285, 279, 276, 274, 229, 228, 224, 219 - 217, 212, 211, 205, 199 - 194, 192 - 185, 179, 176, 174, 171 - 168, 149, 147, 146, 86, 85, 48, 6

Th. je kolébkou „hellénství“. Sem kolem 2700-2500 dorazily první řecky mluvící skupiny ze severu, matriarchální Graikové, Graioi. Hellény však ještě zdaleka nebyli a zřejmě ani Indogermány, srov. roku 4000 a viz pod Hellén a rok 1521, o původní důležitosti Thessalů viz pod Hellén, srov. pod Pelasgové.

Kolem roku 1124 z Épeiru do „Thessalie“ přivedl Thessalos, syn Haimův n. Graikův, „Thessaly“. Hovořili aiolským/severozápadním nářečím. Pod Trojou bojovali z Thessalie Achájové, nikoli Thessalové. Zemi si rozdělily silné rody a Thessalané se nikdy nedostali za vládu v tetrarchiích, konfederované podobě „národního“ státu. 

Thessalští magnáti byli v klasických dobách pověstní aristokratickými zvyky a silnou jízdou, zbraní, kterou Thessalané vynikali po celou dobu hellénských dějin. 

Thessaliótis, část Thessalie§ 700

Thessaloníké z Makedonie, d. Filippa II. s Níkásipolí Ferskou, manž. Kassandrova, m. Antipatra I., Alexandra V. a Filippa IV.§ 352, 323, 316, 317, 308, 297, 296, 294

Thessaloníké, m. v Makedonii, předtím Thermé, později zvaná Salonicco (špan. žid.), Solun (slov.) Selanik (tur.), nebo franc. Salonique§ 480, 432, 316, 287, 274, 185, 169, 168, 58, 49

Z 26 obcí, jejichž obyvatelé museli do nového města přesídlit, se uchovala jména: Apollóniá, Chalastrá, Thermá, Garéskos, Aineá a Kissos. Po vyvrácení makedonské státnosti největší město v zemi a sídlo provinční správy. Od římských dob silnou židovskou kolonii, která posílena sefardskými Židy vyhnanými ze Španěl roku 1492 několik měsíců před objevení Ameriky, vydržela až do novověku. Roku 1912 bylo ze 160 tisíc obyvatel 61 tisíc Židů, 45 tisíc Turků a pouze 30 tisíc Řeků a Židé ani nechtěli pod řeckou správu. Podle jiných údajů ze 180 tisíců obyvatel tvořili polovinu Židé, po pětině Turci a Řekové, zbytek Bulhaři, Srbové a Černohorci, Armeni (Baedecker 1914). Do roku 1923 měl soluňský přístav v sobotu zavřeno, nebož dvě třetiny obchodů patřili Židům.

Před rokem 1912 bylo ve městě na třicet dervišských řádů s kláštery, stejné množství synagog a mešit. Ještě před druhou světovou válkou žilo v Thess. na padesát tisíc Židů. V museu se ukazuje arabsky psané vysvědčení soluňského rodáka Mustafy Kemala, pozdějšího spasitele Turků a jejich "otce" Atatürka. Když se 26. října 2012 připomínalo sté výročí připadnutí města Řeckému království, vícekulturnost druhého největšího města Řecké republiky už dávno neexistovala.

Thessalos z Athén, Thettalos§ = Hégéstratos z Athén

Thessalos z Athén, s. Kimóna s Ísodikou§ 451, 415

Thessalos z Épeiru§ viz pod Thessalie

Thessalos z Korinthu, trag. herec§ 337  

Thesté, ses. Dionýsia st., manž. Polyxenova§ 405, 386

Thestis, pramen v zemi Irasa v Libyi§ 570

Thestór z Knidu, vůdce osadníků na Liparách§ 580

thés, thétta, théssa, thétové v Athénách, společenská vrstva podle majetkového censu, proletáři, bezdomovci, dělníci§ 594, 458

„Thettalos“, zřejmě anonymní Thessal, nebo skupina Thessalů, kteří obnovili Sybaridu§ 453

Thettalos§ viz Thessalos

Theúdás, židovský kazatel§ 44+

Theúdión, b. Dóridy, první ženy Héróda Velikého, manž. Bereníky§ 7, 4-, 20+ 

thiasos§ viz frátrie a Athény

Thibrón ze Sparty§ 1. velitel vojska v Asii ve válce proti Králi, 399, 391; 2. kondottiér, 324 - 322
Thibrón z Boiótie§ boiótarchos 208

Thirmida, obec v Numidii neznámé polohy§ 118

Thisbé, m. v Boiótii§ 316, 172, 171

Thoás z Aitólie, bez Thoanta, k., o. Haimonův a děd Oxylův§ 776

Thoás, satrapa Gedrósie§ 325
Thoás z Trichónia v Aitólii§ 1. strat., prořímský politik, 194 - 192, 189, 181, 173; 2. 176; oba Thoantové identiční? Jméno je „praaitólské“: Th., syn Adraimonův, je jako vládce Aitólů včetně Kalydónu je zmiňován v Íliadě (není v CSD, srov. pod deifikace).
Thoás z Mílétu, tyr.§ 611

Thoinón ze Syrákús, tyrannos§ 279, 276

Tholomaios, bandita v Palaistíně§ 44+

Thómás, též Iúdás Thómás, čes. Tomáš, aram. Tau´ma, „dvojče“, řec. didymos, jeden z dvanácti druhů ústřední postavy křesťanského mýthu Ježíše (tzv. apoštolové), který svému učiteli nedůvěřoval, šiřitel křesťanství v jeho syrské podobě po Indii (na malabarském pobřeží se místně syrský ritus uchoval); viz pod Múzíris§ 170, 20+, 52+  

Thónis§ viz Hérákleion

C. Thoránius, quaest.§ 73

Thóráx ze Sparty, gen. -raka, velitel a harmostés, přítel Lýsandrův, popraven pro chtivost peněz§ 405 - 403, 400

Thóráx z Lárissy, aristokrat z rodu Aleuadů§ 480, 477

Thóráx, "Pancíř", pohoří nad Magnésií/Maiandrem, s horou Hippos, "Kůň"§ 138


Thorikos, m. v Attice§ 750, 415, 409

L. Thorius Balbus, legát Metella Pia§ 80

Sp. Thorius§ tr. pl. 119

M. Thorius z Ítaliky, rebel§ 47


Thóspitis§ = Van, cf. Tušpa

Thotemhet, dyn. v Egyptě§ viz Džehutiemhet

Thrácké moře§ viz Egejské moře

Thrákiá, Thréká, lat. Thrácia, Thrákie, Thrákové, země a národ na Balkánu§ 775, 741, 720, 675, 652, 654, 590, 583, 572, 560, 551, 545, 514, 512, 499, 496, 491, 480 - 478, 476, 475, 470, 465, 464, 450, 440, 438 - 437, 433, 431, 424, 413, 407 - 404, 410, 405, 416, 399, 398, 383, 368, 362 - 360, 359 - 352, 350, 344 - 340, 336 - 334, 330, 327, 325, 323 - 321, 318, 313, 311, 310, 301, 292, 283, 281 - 277, 261, 260, 250, 240, 228, 212, 211, 202, 198, 196, 194, 188, 184 - 178, 173, 171, 168, 149, 144 - 142, 136, 130, 129, 114 - 112, 110, 108, 100, 91, 89 - 86, 80, 78, 75, 60, 45, 42, 35, 31, 26, 20, 19, 13, 10-, 12+, 17+, 18+, 21+, 26+ 

Kolektivní označení pro kmenové svazy původních asi padesáti indoevropských národností žijících mezi řekou Vardarem a Pontem/Černým mořem a středním Dunajem a Sedmihradskem až Egejským mořem (Hellény původně zvána Síthóniá, Síthónie). Z anatolských Thráků vynikli Frygové a Bíthýnci. Hérodotos měl Thráky po Indech za nejpočetnější národ, ethnos, a žil v představě, že kdyby měli Thr. jednoho vládce, byli by nejsilnější pod sluncem. Peršané zemi nazývali Skudra, obyvatelstvo Skudrové (asi bez ethnického rozlišení), pers. Skudr, bab. Iskuduru, elam. Iškudra.

Z měst, resp. sídel městského typu, založených Thr., vynikala Kabylé/Kalybé na území Astů (v údolí ř. Tundža u dn. Jambolu ve vých. BG, pozdější Diospolis), kam Filippos II. posílal zločince resp. lidi nepohodlné, viz pod Astové, Seuthopolis (viz tam), Filippúpolis (viz tam), Pistiros (na ř. Marici u Vetrenu v kraji Pazardžik). 

Thrákové od začátku měli úzké kontakty s mínójskou a mykénskou Égeidou a patří do hellénského světa jako nejbližší cizinci. Modroocí a rusovlasí lidé mají roli v Íliadě, z Thr. přišel Dionýsos a orgiastické kulty, Orfeus byl Thrák, stejně jako zřejmě Aisópos. Od 12. století do sedmého století se usadili na řadě egejských ostrovů (Samothráké, Thasos, Imbros, Lémnos, ale také na Euboji, Naxu, Lesbu a na Chiu).

Řada athénských šlechticů měla thrácké knížecí matky. Thrákové bojovali v hellénských vojscích, thráckým dynastům naopak sloužili hellénští žoldnéři. Neužívali písma a nikdy nevytvořili žádnou kmenovou federaci ani společnou instituci (až království za Římanů), třebaže měli společné kulty a shodný životní styl a jazyk. Původní thrácké bohy připodobnili Helléni k Olympanům, popřípadku je převzali. U Polyaina se traduje, že jistý kněz a bojový vůdce Kosingas vycítil, že ho jeho lidé z národů Kerréniů a Skaiboů neposlouchají, tak dal postavit žebříky, které pospájel a nespokojencům pohrozul, že poleze do nebe stěžovat si na ně u Héry. Rebelové byli pak už hodní. 
Již ve starověku byla země ethnickým mixem. Vedle Tháků zde žili Helléni, Illyrové, Dákové a Gepidé, později několik germánských národů, od roku 343 n. l. lidé z Médie Atropatény/Ázerbájdžánu, které sem přestěhoval císař Constantius II., poslední přišli Slované, Bulhaři a Turci.

Tvrdívá se, že romanisovanými potomky Thráků a Illyrů jsou Aromuni (Aromané; Armán). Nepodlehli slovanisaci, bývají pravoslavní a mluví románskou řečí. Odhadem 150 až 300 tisíc Aromunů žije roztroušeně v Albánii, Makedonii (FYROM), Řecku, Srbsku (známí jako Cincari), Bulharsku a Rumunsku, ve skopské Makedonii mají status národní menšiny (Vlasi). V jižní Albánii mívali centrum v obci Moschopolis (Voskopojë), které ale roku 1788 zničili Turci a dnes je to malá ves.

Italové za druhé světové války formálně pro Aromuni ustavili na území obsazené Albánie a Řecka "pindské knížectví", které na papíru existovalo v letech 1941-1944. 

Thrákidai, Thrákidové (od os. jména Thráix), aristokratický rod v Delfách§ 356

Thras-, všechna jména od Thras- souvisejí s řec. thrasys, odvážný, vyzývavý, drzý

Thrasea Paetus§ viz pod P. Clódius Fannius Thrasea Paetus

Thraseás§ 1. s. Balakry s Filou I., 333; 2. o. Ptolemaia, antiochovského stratéga Koilé Syrie, 200

Thrasios, vůdce žoldnéřů§ 340, 339

Thrasón n. Thrasos, k. v Indobaktrii, známý z jediné mince§ 75

Thrasón ze Syrákús zv. Karcharos, "Zubatec"§ 214


Thrasybúlos z Athén§ 1. syn Lykův, strat. a démokratický politik, 411 - 410, 407, 404, 403, 395, 390, 389, 387, 378; 2. žoldnéř v pers. službách, 334
Thrasybúlos z Élidy, vůdce démokratů§ 273, 271 
Thrasybúlos z Kalydónu, vrah Frynichův§ 411

Thrasybúlos z Mílétu, tyr., jeden ze Sedmi mudrců§ 611
Thrasybúlos ze Syrákús, tyr., s. Deinomena, b. Gelónův, Hierónův a Polyzálův§ 491, 466 

Thrasydaios z Akragantu, tyr., syn Thérónův, b. Dámaréty§ 476, 472

Thrasydaios ze Salamíny kyperské, eunúchos & královrah§ 374

Thrasydaios z Élidy, vůdce démokratů§ 401 - 400

Thrasydáos z Thessalie, promakedonský politik§ 344

Thrasyfón z Athén§ arch. 221

Thrasylochos z Messénie, s. Filiadův, b. Neónův, promakedonský politik§ 344

Thrasyklés z Athén, strat.§ 412

Thrasykratés z Rhodu, vyslanec, upozornil na římské nebezpečí§ 211, 207

Thrasyllos z Athén§ 1. strat., 411, 409, 406; 2. arch. 61+ 

Thrasyllos z Argu, strat.§ 418

Thrasyllos z Mendéty n. Alexandreie, astrolog a věštec ve službách Tiberiových, jako řím. občan Ti. Claudius Thrasyllus, o. Ti. Claudia Balbilla Modesta a (?) Ennie Thrasylly§ 4+, 16+, 26+, 32+, 36+, 55+      

Thrasymachos z Atragaie v Thessalii§ tágos 186
Thrasymachos z Chalkédonu, sofista§ 400

Thrasymédés z Athén, s. Filomélův, Peisitratův zeď§ 541

Thrasymélidés ze Sparty, nauarchos§ 425 

Thronion, m. Epiknémidských Lokrů zmiňované již Homérem, dn. polohy neznámé§ 432, 353

Thuc Phan, vietnamský velmož, jako král An Duong§ 175

Thubursicum, pevnost a od Traiána múnicipium v Numidii, dn. ruiny u lokality Chamissa ve vých. DZ§ 24+

Thúdémos z Athén§ arch. 353

Thúdippos z Athén, jeden z popravených politiků promakedonské strany§ 318

Thüringen, lat. Thúringií§ viz Durynsko

Thúklés z Chalkidy n. Athén, oikistés sicilského Naxu; též Theoklés§ 735
Thúklés z Athén, o. strat. Eurymedonta§ 427

Thúkýdidés z Athén§ 1. aristokrat a historik, 483, 460, 431, 424, 404, 396, syn Olorův; 2. předák oligarchické strany, s. Melésiův, 451, 443

Thugga, řec. Tókai, m. v Numidii a pozd. Africe prokonsulární, dn. arab. ves Duqa u m. Tíbúrsúq v TN§ 149

Thulathana, k. na Cejlonu§ 59

Thúlé, Thýlé, o. či země kdesi na severu Evropy (Skandinávie - norské fjordy, Shetlandy či Faerské ostrovy?), šest dnů plavby na sever od Britannie§ 776, 325, 77+
Po přepočtu Ptolemaiových souřadnic a sjednocení délky stadia z jeho hellénských zdrojů a se stadiy římskými se dospělo roku 2007 k závěru, že T. je ostrov Smöla poblíž norského Trondheimu. Podle exilu posledního ze známých olympioníků Varzdáta, viz rok 373+ a 379+, jehož poslal Theodosius I. do Thúlé, lze se domnívat, že město či kraj byl pod římskou kontrolou (?). 

Thumelicus, s. Armínia s Thusneldou§ 15+, 17+ 

C. Thúránius, praet. roku 44, poručník Octaviánův, oběť proskripcí§ 43

Thúrioi, Thúrion, m. v Lúkánii na místě Sybary, dn. zříceniny u Terra nova di Sibari, od roku 193 jako latinská kolónie Kópiai, Cópiae§ 458, 444, 443, 425, 415, 414, 407, 434, 427, 390, 386, 376, 372, 357, 344, 317, 302, 285, 282, 281, 273, 212, 194, 75, 73, 62, 40, 32

Jméno od pramene Thúriá, kolem něhož bylo město založeno, "Prudký, dravý". Město bylo podél rozčleněno čtyřmi ulicemi Hérákleia, Afrodísiá, Olympias a Dionýsias, a třemi na šíř Héróá, Thúriá a Thúríná. 
Thúriá, Theúriá, m. v Messénii severně od Fár§ viz s. v. hry olympijské

Thurrius, kníže keltiberských Carpetánů§ 179

Thusnelda, dc. Segesta Cheruského, manž. Armíniova, m. Thumelikova§ 15+, 17+ 

Thutmose III., král XVIII. dynastie Mencheperre Džehutimes/Thothmes III., řec. Menfrés, Misafris či Misfrag, vládl 1482 - 1450§ 737, 617, 245, 13

Thúys n. Thýs z Paflagonie, dynasta z rodu Pylaimenidů§ 378

thyiades§ bakchy

Thyateira (pl.), m. v Lýdii s makedonskou kolonií§ 190, 85, 8

Thymbrara (pl.), lýdské m. u Sard (jiné od Thymbré v Troadě)§ 547

Thýmilos z Aspendu§ 176 (Ol.)

Thýmocharés z Athén§ 1. strat., 411; 2. arch. 258

Thýmondás z Rhodu, n. Thýmódés, syn Mentorův§ 343, 333

Thýmotelás z Kýmy v Kampánii, povstalec§ 492

Thyna§ viz Thaenae

Thynové, Thynoi, thrácký kmen kolem Salmydéssu, který se přeplavil též do Bíthýnie; v Hérodotově době se thráčtí obyvatelé jmenovali Skyrmiové a Nipsaiové§ 675, 410, 407, 399 

Thyreá nebo Thyreai, m. v Lakónice na hranicích k Argolidě§ 719, 544, 494, 414

Thyreátis, okolí Thyreje§ 544

Thyreon, Thyrion, m. v Akarnánii§ 431, 424, 167

Thyrsos ze Stiberry, vrah§ 181

Thyrsos z Alexandreie, propuštěnec, Kleopatřin diplomat§ 31

Thyssos, m. na Akté§ 750

Tchaj-wan/Taiwan, o. u jižní Číny§ 112

Tchang/Tang, čín. dynastie§ 200

Tchien/Tian, panovnický rod v Čchi/Qi§ 288

Tchien, k. v Čchi§ 402, 378