Bohové a svátky XII. (1. polovina)

PROSINEC/LEDEN

 

POSEIDEÓN (šestý měsíc, 29 dní, měsíc Poseidónův; v Boiótii se jmenoval búkatios a byl měsícem prvním, ve kterém nastupovali úřad boiótarchové)

 

1. den - núméniá. Například v roce 2001, prvního dne nového tisíciletí, začínal měsíc novoluním 14. prosince. První dne v měsíci přísahali v Athénách stratégové a byl to den, kdy se prodávali otroci. 

? - Halóje. Svátek mlatu, humna, halóa, na počest Dionýsa, Démétry a Kory, určený jen ženám, včetně žen svobodných povolání, tj. hetér, hetairai. Jedno z eleusínských procesí patřilo Poseidónovi. Hostiny mívaly erótický charakter (nebo konány až 26. dne?).

? - Venkovské Dionýsie. Oslava Dionýsova s erótickými prvky, hrami, slavnostmi, kde se mísily všechny vrstvy athénských obyvatel včetně otroků. Svátky tohoto měsíce nějak souvisely se zimním slunovratem. • Někdy v této době a později drželi Římané sáturnálie a novoroční svátky.

? - Poseidónie, poseidea, slavnosti Poseidónovy, spojené se vzpomínkovou slavností na Thésea; nic bližšího není známo (možné je 8. dne). Na Aigíně Poseidón vzpomínám v rámci Afrodítiných svátků, údajně šestnáctidenních; Poseidón prohrál s ní spor o ostrov.

 

V přestupných letech se vkládal poseideón deuteros o 30 dnech.

 

LEDEN/ÚNOR

 

GAMÉLIÓN (sedmý měsíc, 30 dní, svatební měsíc)

 

1. den - núméniá. V roce 2001 bylo novoluní 24. ledna.

? - Gamélia či Theogamia. Na počest Héry a její svatby s Diem, hieros gamos, svatební svátky. Slavnosti se zřejmě pořádaly 26. dne, nebo 24. či 27. dne. Přízviskem Héry jako ochránkyně manželství bylo Zygiá, spojující (srov. pod anthestériemi). Akt prováděl archón-král se svou manželkou.

12. den - Lénaje. Oslava Dionýsa za účasti eleusínských kněží. Původně se měsíc jmenoval lénaión, jak zůstalo u ostatních Iónů, a to od Dionýsova přízviska Lénaios (lénos, vinný lis; lény, bakchanatky). Sňatek uzavřený o gaméliích byl pokládán za šťastný.

O lénajích byla uctívána rovněž Semelé, měsíční božstvo, související s kultem Dionýsovým. Byl jí prý obětován roční býček, rozřezán na devět částí a jedna z nich spálena; ostatní prý byly (zřejmě v dávných dobách) snědeny obřadníky syrové (srov. osmiletý cyklus při vkládání přestupných měsíců: snad památka na období panování „posvátného“ krále a jeho smrt). Konáno procesí a po několik dnů se hrálo divadlo.

Někdy v této době slaví křesťané hromnice (2. února).

Dne 7. gaméliónu roku 341, tj. snad 4. února, se na Samu narodil Athéňan Epikúros, syn učitele Neoklea a Chairestratin, obou z dému Gargéttu. Ve své závěti však Epikúros žádá příznivce, aby výroční shromáždění školy pořádali 10. gaméliónu a aby každý měsíc 20. slavili památku jeho a Métrodórovu. Podle babylónského kalendáře by 7. gamélión odpovídal 31. prosinci roku 342.

 

ÚNOR/BŘEZEN

 

ANTHESTÉRIÓN (osmý měsíc, 29 dní, měsíc květinových slavností)

 

1. den - núméniá. V roce 2001 začínal 23. února.

11. až 13. den - Anthestérie. Dionýsův svátek, oslava nového vína a svátky zádušní. První den svátků se jmenoval pithoigia, den sudů a džbánů, kdy se otevíraly vinné sudy, také však hroby zemřelých, jejichž duše se vracejí na svět. Vztahuje se k pověsti o Athéňanovi Íkariovi, který hostil Dionýsa a za to obdžel od boha sazenici révy a know-how na výrobu vína. Íkarios byl zavražděn pastýři v domnění, že je nápojem otrávil, jeho dcera Érigoné se oběsila (vidět jako souhvězdí Panny), její psice Mairá/Jiskřivá zemřela u jejího těla, podle jiné verse se vrhla s útesu (podle jedněch Sírius, dle jiných Prokyón v souhvězdí Malého psa/Míkros kyón, Canis minor).  

Druhého dne se konaly úlitby zemřelým, chŏĕs, choai, a kromě nich ochutnávka vína. Posledním dnem anthestérií byly chytroi, den hrnců, do nichž se duším zemřelých, zvaných do příbytků, předkládala jídla. Večer pak byly duše z domů vyháněny.

Po celé dny se silně slavilo a pilo. Dveře bývaly natřeny smolou, aby se zabránilo podsvětním mocnostem dostat se do domu. Proti vniknutí duší zemřelých se žvýkaly plody hlohu. Na pohárech bývaly namalovány oči, které nahrazovaly oči pijícího, který se tak chránil před uhranutím. Obřady byly mužskou záležitostí a řídil je archón basileus, tzn. vládce, král, jemuž přináležel dohled na kultovní záležitosti a neměl žádné politické pravomoci.

Obřady úlitby zemřelým, choes/džbány, se konaly v domě archontově/búkoleion a v Dionýsově chrámu a pouze těchto se směly zúčastnit i ženy, archontova manželka se čtrnácti dalšími: v archontově domě prováděn svatý sňatek/hieros gamos archontovy ženy s Dionýsem zastupovaným snad manželem (srov. pod gaméliemi).

19. až 21. den - Malé eleusínie (Velké el. viz boédromión). Mystéria Démétry u Ilissu; doba, kdy začínají pučet stromy.

23. den - Díasie. Na počest Athény a Dia Meilichia, Laskavého.

? - Prokarystérie. Na počest Athény, Démétry a Kory.

? - Délie. Slavnostní poselstvo bylo odesláno na Délos, svátek na počest Apollónovu.

 

BŘEZEN/DUBEN

 

ELAFÉBOLIÓN (devátý měsíc, 30 dní, měsíc „střelby na jelena“)

 

1. den - núméniá. V roce 2001 začínal 25. března.

? - Elafébolia. Lovecká slavnost na počest Artemidy Elafébolios, Střelkyně. Možná konány 6. dne v měsíci.

9. den - Asklépieia, věnované Aklépiovi. Proagón před Dionýsiemi. Srov. římské a. v říjnu.

8. až 13.(nebo 10. - 16.) den - Městské či Velké dionýsie (krátce se nazývaly démétrie, od c. 307 n. 294). Dionýsovy slavnosti s divadelními představeními. Oslavy založil Peisistratos na počest Dionýsa Eleutheria, Osvobozujícího. 8. (10.) dne se konal noční pochodňový průvod městem, lampadéforiá, a pouliční oslavy, oběti v chrámu, 9. ráno průvod a zpěvy chlapeckých a mužských sborů, 10. se konala představení komédií a 11. až 13. dne v měsíci od rána do večera byly na pořadu tragédie.

Na Dionýsovu oslavu byly (a nejen v těchto dnech) konána nyktelia, hlučné pijácké noční slavnosti, vyhledávané především ženami (Dionýsos nyktelios či nykterinos, lat. nocturnus, „noční“).

Na počest asijského Dionýsa Sabázia se neznámého data konaly slavnosti sabázia, savádia či sebádia (Sabázios byl pův. thrácký či fryžský bůh, který později splynul s D.). O Dionýsovi viz v Indexu pod hostiny.

[S Dionýsovým kultem souvisejí tři dcery Apollónova kněze na Délu Ania jménem Elais, Spermé a Oinó, které pomáhaly živit Agamemnonovo vojsko v Aulidě. Dionýsos jim totiž dal schopnost, čeho se dotkly, to se proměnilo v olej, obilí či víno. Chtivý Agamemnón je ale chtěl jen pro sebe, a tak je musel Dionýsos na jejich útěku proměnit v bílé holubice.

Trojici kouzelných děvčat připomínal kernos, měsidlo, které tvoří tři nádoby na olej, obilí a víno: na jihu Balkánu je v užívání od minyjských dob až po pravoslavné křesťanství]

17. den - pravděpodobné datum konání pandií, slavností věnovaných Diovi.

 

DUBEN/KVĚTEN

 

MÚNICHIÓN (desátý měsíc, 29 dní, podle Artemidina přízviska, jinak měsíc, kdy se konaly oslavy salamínského vítězství; po roce 307 n. 294 se měsíc krátce nazýval démétrión; podobně v Histiai na Euboji, kde se také krátce konaly slavnosti démétrií)

 

1. den - núméniá. V roce 2001 bylo novoluní 23. dubna.

(6.?) - Delfínie. Na počest Artemidy a Apollóna Delfínia, Delfínového; jedno ze jmen, po kterým v Athénách uctíván. 6. múnichia odplul Théseus na Krétu zbavit Athény závislosti na Mínóovi. V tento den posílali Athéňané své dcery do Delfínia naklonit si Apollóna.

15. den - do Faléru byla nesena stará dřevěná socha Athény Poliady a posvátně omyta.

16. den - Múnichie. Svátek Artemidy Múnichijské (jméno jednoho z athénských přístavů, kde měla Artemis chrám). Bohyně dostávala dorty s hořícími svíčkami. Artemis nebyla oblíbena mezi otroky, neboť její spatření ve snu prý způsobuje jejich nalezení pány, pokud utekli (stejně jako nalezení všech jiných věcí ztracených).

Artemis jako zástupce staré gynaikokratické tradice nebyla přátelská k monogamnímu náboženství olympskému a fandila promiskuitě pro ženy. Proto bývala udobřována svatebními oběťmi a pochodňovým průvodem, lampadéforiá.

Artemis v podobě ženy s dolní částí těla rybí byla v chrámu u arkadské Figalie. Vedle babylónských a západosemitských představ je to tak poprvé v evropských představách, kdy někdo ztvárnil rybí ženu.

19. den - Olympieia, průvod athénských jezdců na počest Diovu.

25. den - Posvátná koupel Athény Poliady, tj. Athény Městské, podle jiného vákladu Blonďaté.

? - Isthmické hry. Konány každého druhého a čtvrtého roku her olympijských.

 

KVĚTEN/ČERVEN

 

THARGÉLIÓN (jedenáctý měsíc, 30 dní, měsíc chleba, upečeného ze zemědělských prvotin)

 

1. den - núméniá. V roce 2001 začínalo novoluní 23. května.

6. až 7. den - Thargélie. Oslava Apollóna-Slunce a Artemidy, oběti za zdar úrody. Podle Délských, kteří měsíc jmenovali bysios, se měla Létě z Dia nejprve narodit Artemis, po ní, prý druhého dne, jak psali někteří mýthografové, Apollón. Oslavy osvobození Athén z nadvlády krétského Mínóa, kultovní očisťování města. Z města byli prvního dne svátku kyji vyháněni každoročně dva odsouzenci, farmakoi, jeden za muže, druhý za ženy: tak se z města dostalo rituálně veškeré zlo a neduhy a nákazy.

Původně ale byli v dobách matriarchálních předhellénských obyvatel farmakové za zdar a očistu společnosti obětováni upálením, utopením či svržením se skály, srov. celou řadu mýthů s podobným vyvrcholením. V Massalii se dlouho držel zvyk, jímž byl člověk na smrt odsouzený rok živen na státní útraty a pak na očistu státu popraven jako farmakos.

Ve slově farmakos, -on, -eia, -eus, fem. farmakis/farmakidy atd. je původní význam zaklínadlo, jed a kouzelník/kouzelnice atd. Zaklínadla/farmakeia byla buď manganeiai (čarování), epódai (inkantace) nebo katadeseis (prokletí). Farmaka viz také v indexu pod hostiny. Jméno mezi kouzelnicemi a travičkami si udělaly Thessalky, poněvadž prchající Médeia odhodila v Thessalii škatuli se svými kouzly/léky, jedy. 

Druhého dne byl obětován obilní koláč jako první plod dozravající úrody (thargélia, plody země).

Ve stejné dny na Délu konány na počest Artemidy jednou za čtyři roky všeiónské slavnosti délií, obnovené roku 426, viz. Doprovázely je "sportovní" a músické soutěže, v Athénách dostihy. Vedle čtyřletých velkých délií pořádány 6. thargéliónu ročně "malé" délie na počest Apollónovu. Stejně jako efesie byly délie přístupny ženám a dětem.

V době, kdy v květnu (od 15. do 27.) stoupá souhvězdí Pléjad (Pléiades i Pleiades) po nebi, nastával čas k žatvě. V době, kdy začnou padat, tj. v září (do 14., do východu Arktúru), čas k orbě a setí (na obloze s Óriónem a Hyadami, „divokými prasaty, viz však výklad omylu v Bohové xiiii“). Pro námořníky byl východ Pléjad znamením pro zahájení plavební sezony, jejich západ oznamoval příchod podzimních bouří. • U Arabů byly Pléjady Surajja/Thurajja, šťastným souhvězdím.

Dne 6. thargéliónu se narodil Sókratés (469), 7. dne Platón (427), a byl to významný den pro komunitu platóniků a společenství Akadémie.

Při východu Pléjad konal Spolek Achájů volební sněmy.

19. a 25. - Kallynthérie a Plyntérie. Slavnost Athény Polias, Blonďaté, kdy byla v procesí donesena do Faléru a v moři rituálně omývána její starobylá socha, ozdoby a roucho; pak zase byla zahalena. Tajemné obřady při snímání ozdob na soše a jejího zahalení prováděl 25. dne rod Praxiergovců; tento den pokládán za neblahý, protože Athéna je zabrána starostmi sama o sebe. V jiný den konány dafnéforie.

? - slavnost kultu thrácké měsíční a lovecké bohyně Bendis, ztotožňované s Artemidou. V Peiraieu navštěvován chrámek Bendídeion (bendídeia s pochodňovým procesím, lampadéforiá, konána snad 19. n. 20. thargéliónu, roku 430 snad 6. a 7. června). Součástí slavností byl závod s pochodněmi, lampadédromiá, koňmo. Nápisně v dedikaci asi ze čtvrtého st. doložen mezi vítězi též muž podle jména původu nesvobodného: lampadiníkésás Dáos Bendídi anethéken. Z roku 329 pochází vyznamenání pro Eufya a Dexia zlatým věncem v ceně jednoho sta drachem a nápisem na stéle v chrámu za to, že vzorně vykonávali ve svatyni Bendídy své povinnosti členů kultovního kollegia/orgeónes.  

Lakedaimonští slavili v Amyklách na přelomu května a června starý předdórský kult Hyakintha, Apollónova a Zefyrova miláčka, který zde zahynul Apollónovým diskem svedeným na hlavu Hyakintha žárlivým větrným bohem. V Amyklách byl hérós pohřben a Apollón tu měl údajně třináctimetrovou sochu. Hyakinthia trvala každoročně tři dny a kopírovala mýthos: žalost ze smrti, návrat do života a Apollónovy oslavy. Vystupovaly mužské sbory, konaly se dostiky mladíků a třetího dne defilé děvčat na vozech. Hyakinthie byly první v řadě tří nejdůležitějších spartských svátků: koncem července následovaly gymnopaideie a v srpnu karneie/září (obě drženy ve Spartě). Karneia končily o úplňku téhož měsíce, délku svátku neznáme, jedna zmínka mluví o jedenácti dnech. Byly to bojové slavnosti napodobující vojenský výcvik/miméma stratiótikés. Apollón Karneios byl o slavnostech zván Hégétór, přívlastek obvyklý u Dia.