Dr-Dž

Drabéskos, mí. v Thrákii se zlatými doly§ 488, 478, 464

drachma, drachmé, arab. dirham, jako měrná jednotka; srov. pod obolos a v přílohách viz míry a váhy§ 680

Dracontius§ 1. ředitel mincovny v Alexandreji, 362+; 2. vicárius Africae, 364+; Blossius Aemilius D., právník v Karthágu za vandalské éry, básník, není v CSD 

drak, jeho podoba na standartách§ viz legie

Drakón z Athén, gen. Drakonta, zákonodárce§ 624, 621

V jeho době vypadala athénská ústava (podle Aristotela) ryze oligarchicky (on sám nebyl tvůrcem ústavy, ale určitých trestních zákonů). Plná občanská práva s aktivním volebním právem měli jen ti, kteří si mohli pořídit zbroj. Devět archontů bylo voleno z nezadlužených občanů s majetkem nejméně deset min, stratégové a hipparchové, pokud už tehdy existovali, nejméně sta min a měli děti starší deseti let. Radu, búlé, o 401 člověku (srov. obnovení oligarchické ústavy roku 411) losovali z plnoprávných občanů starších třiceti a muselo se dostat v cyklu na všechny Athéňany. Za půjčky se v té době ručilo vlastním tělem (= dlužní otroctví). Zákony kromě těch, které se týkaly vražd, zrušil roku 594 Solón.

Drakón z Pellény, dyn. v Atarneu§ 398

Drakontidés z Athén, jeden ze Třicítky§ 404

Drangiána, satrapie ve vých. Íránu, dn. již. Afghánistán a vých. Persie; íránský kmen Drangů, Drangové§ 330 - 328, 323, 321, 325, 208, 205, 200, 180, 171, 124, 35+ 

Drappes, vůdce Senonů§ 51

Drapsataka (pl.), m. v Baktrii, snad dn. Kundúz v AFG§ 329

Drastamat, odhodlaný sebevražedný armen. šlechtic§ 366+ 

drát ostnatý§ viz pod zdi

Drávidové, Protodrávidové, Melanoidé, Melanidé, zřejmě pův. sousedé lidu harappské kultury§ 2000, 1800 

Někdy na přelomu 4. a 3. tisíciletí žili na prostoru mezi východní Afrikou, jižní Arábií, Perským zálivem a severovýchodním Íránem jako lid černočervené keramiky. V období let 1500 - 1200 se pohybovali v Indii jižním a východním směrem, 1200 - 800 byli Árji masově z povodí Indu tlačeni do Dekkánu a na indický jih a jméno Dravida se stalo označením pro jih a střed Indie. Nejpokročilejší z Drávidů/Dramilů, kmenů drávidské jazykové skupiny, byli Tamilové (země Tamilů - Tamilákam, měla hellénské označení Dymiriké či Lymiriké). Jejich první centra na jihu Indie kolem roku 300 převzala písmo bráhmí a upravila ho. O společných prapředcích s Číňany viz tam.

Dravus, Draus, ř. v Pannonii, dn. Dráva§ 6+, 351+ 

Drepané§ viz Korkýra 

Drepanius§ viz Latínus Pácátus Drepanius 

Drepanon, ves v Bíthýnii, rodiště matky Kónstantína I. Heleny, přejmenováno jejím synem na Helenopolis, dn. Hersek v TR§ 293+, 337+, 360+   

Drepanon či Drepana (pl.), „Srp“, m. na záp. Sicílii, dn. Trapani, přístav Eryku, v řím. době nevýznamný§ 260, 250 - 247, 244, 241

Dréros, m. na východu Kréty§ 480, 220 

Založeno v geometrickém období (900 – 650), Apollónův chrám z doby kolem 650 je jedním z nejstarších známých chrámů hellénského světa, v něm dřevěné sošky Létó, Artemidy a Apollóna pobité bronzovými plíšky (starší datace praví 725-700). V hellénistické době spojencem Knóssu, obýváno až do rané východořímské doby. Dnes ruiny Driros v okresu Lassithi. Z Dr. z doby c. 650 – 600 pochází nejstarší známý právnický nápis v Evropě, jímž sněm, „polis“ (také první zmínka), zakazuje vykonávat funkci kosmy, nejvyššího státního úředníka, deset let od jeho složení; pokud zákaz překročí, nesmí už nikdy být do ničeho volen a zaplatí dvojnásobek částky, o nichž v úřadu rozhodoval.

Drinopol§ viz Adriánopolis

drogy, návykové látky, konsumace, viz narkomani, lékaři a kuchyně/kulinářství

Dromichaités, k. Getů§ 292

Dromichaités, thrác. dynasta§ 260 (identický s předešlým?)

Dromokleidés z Athén§ arch. 475

dromos, běh/sprint, základní disciplina na olympiádě§ viz pod hry 

(dromos) hoplítés, běh v plné zbroji§ vide ibid. 

Drópidés z Athén§ 1. arch. 593; 2. arch. 645

Drópidés z Makedonie, o. Kleita, Alexandrova kritika§ 334

Dropión z Paionie, dyn.§ 286

druidové, keltští kněží§ 49+, 69+ a viz Gallia

Drúsilla, d. Kleopatry (IX.) Selény II. s Iúbou II., manž. Antónia Félíka§ 25, 23+, 41+ (52+)   

Drúsilla, d. Héróda Agrippy I. a Kyprou, manž. Azíze z Emesy a M. Antónia Félíka, m. Agrippy§ 35+, 41+, 42+, 44+, 52+, 79+     

Drúsilla§ 1. ses. a milenka Gáiova, manž. M. Aemilia Lepida, kultovním jménem Pantheá, 37 až 39+; 2. d. Gáia s Milónií Caesónií, 37+ 

Drúsus§ viz pod Claudius Drúsus n. Lívius Drúsus

Drususstein, "Drúsův kámen", věžovitý kenotaf Neróna Claudia Drúsa Germánika v Mohuči/Mainz§ 9

drúzové, druzové, arab. darzí, durzí (snad podle údajného zakladatele učení Muhammada ad-Darazí), dín at-tauhíd, „náboženství jedinnosti boží“, al-muwahhidún-monotheisté, kult mezi ethnickými Araby, který vzešel z muslimského prostředí, má s islámem pramálo společné a mohamedány není pokládán ani za sektu. Vymezovali se ostře vůči křesťanům, roku 1860 v Damašku a okolí a na území pozdějšího Libanonu masově vyvražďovali křesťany a po celé Syrii ničili kostely z křesťanského dávnověku. Většina vyznavačů žije v Levantě. Není v CSD.

Dryopové, řec. Dryopes, Dryopis, pozd. Dóris, lid ovládající z velké části pozdější střed. Helladu, pravděpodobně předhellénská populace, pokořeni Dóry§ 1555

Drypetiná, d. Mithridáta VI.§ 149, 66

Drypetis z Persie, d. Dáreia III., manž. Héfaistiónova§ 324, 323

dřevo, zákaz vývozu z Makedonie§ 335

DU-Tešup z Amurru, DU-Tešub/Ari-Tešup?, dyn., nezn. čtení§ 1317, 1270, 1250  

Dua-Cheti§ viz Cheti 

Duaenre, Dua-en-Re, wezír ve Čtvrté dyn., s. Chafreho s Meresanchou III., o. Babaefa (II.)§ 2613, 2558, 2533 

Duaenhor, Dua-en-Hor, s. Chufuův n. Kawabův, o. asi Nebti-hotepy§ 2589 

Duatentopet, Duat-ent-Opet, Duat-ent-Ipet, ses. a manž. Ramessea IV., m. Ramessea V.§ 1166

Duathathor Henuttaui§ viz Henuttaui I.

Dubgal/Kišibgal z Uru, vojevůdce§ 2540 

Dubnovellaunus, kelt. dynasta v již. Anglii, k. Trinovantů§ 54, 6+

Dubul z Arame, ensi§ 2292 

A. Ducenius Geminus, praef. Urbí§ 68+ 

C. Ducenius Proculus§ cos. suff. 87+ 

P. Ducenius Vérus§ cos. suff. 95+ 

P. Ducenius Verrés§cos. suff. 124+ 

Dudu z Lagaše, o. Enentarziho§ 2384 

Dudu z Akkadu, k.§ 2227, 2206, 2191  

Duduchepa§ viz Daduchepa 

K. Duelius, též Duellius, Duílius nebo Duillius§ cos. 336

C. Duelius§ cos. 260

M. Duelius, vůdce lidu během 2. secesse§ 357

Duellóna§ viz Bellóna

Dugdammé, Tugdammé§ viz Lygdamis

duch svatý, řec. hagion pneuma, lat. spiritus sanctus, hebr. ruach, podle křesťanského mýthu s Marií otec Ježíše§ 189+ a viz Iésús a křesťanství

důchod, pense starobní, spoření, sociální zabezpečení§ viz eranos 

Duchsusu z Mardamanu, dyn.§ 2292 

Dúketios, vůdce Sikulů§ 461 - 459, 453 - 451, 446, 440

Dulcitius, dux, armádní velitel Britannie§ 368+ 

Dulius (?) Sílánus§ cos. ord. 189+ 

dům, obydlí§ viz architektura

Dúma, ass. Adummatu/Adummútu, oása s kult. místem Qedarů v sev. Saudské Arábii, dn. Dúmat al-Džandal§ 689

Dumnacus, vůdce Andů§ 51

Dumno, Duvno§ viz Delminium

Dumnoríx, kníže Haeduů, pro přípravu protiřím. povstání roku 54 zabit, b. Dívikiákův§ 60, 54

Dumnoríx z Galatie, o. Déiotara I.§ 73

Dumuzi, k. v Bad-tibiře§ 3200 

Dumuzi z Kua, k. v Uruku§ 3200, 2800 

Dunaj, ř.§ viz Istros

dunajská monarchie, podunajská říše§ 45

Dunánu z Gambúlu, aram. šejk, s. Bél-iqíši, b. Samgunův§ 675, 652 

Dungi z Uru§ viz Šulgi 

Duniaš, bůh z kassitského pantheonu?§ 1594

Dunna-Sach, rodem z Poeufrátí, o. Adad-šuma-usura, k. v Babylónu§ 1183

Dunnum, m. u Nippuru v Babylónii§ 1798 

Dunqul᧠viz Dongola 

Duptunos, Ti. Iúlius D., dyn. na Bosporu Kimm.§ 342+ 

Dúr Apil-Sîn, pevnost u Sippar§ 1831, 1125  

Dúr Aššur, ass. pevnost kdesi na horním Tigridu§ 659

Dúr Atchara/Dúr Abichara (?), přejmenováno na Dúr Nabû§ 711

Dúr Balíchája, sídel. m. Bít Ša'alli§ 731

Dúr Bél-Charrán-bélí-usur, město založ. assyr. velmožem v pustině dn. Wádí Sarsár/Tharthár na severu IRQ, bývá lokalisováno jako Tell Abta, srov. však Ramazu Jamútbálskou roku 1779§ 755 

Dúr Dádúša, pevnost na Tigridu§ 1797 

Dúr-Enlil, pevnost v babylónském Přímoří§ 1459

Dúr Jakín, pevnost a sídlo aram. kmene Jakínu, viz§ 711, 707

Dúr karašu, venkov. sídlo u Sipparu§ 547

Dúr Kurigalzu, dn. 'Aqarqúf u Baghdádu§ 1400, 1337, 1160  

Dúr Nabû§ viz Dúr Atchara 

Dúr Samsu-ilúna§ viz Tutub 

Dúr Šarrukén, založ. Šarrukénem Akkadským kdesi v prostoru Baghdádu§ 1160

Dúr Šarrukén, m. v Assyrii, dn. Chorsábád v IRQ§ 714, 705

Dúr Šulgi, mí nezn. polohy§ 1337

Dúr Tukulti-apil-Ešarra§ 737

Dúr Untaš, ass. Dúr Undási, m. v Elamu, dn. Čoghá Zanbíl v Chúzistánu v IR§ 1266, 645

Dúra (sg. i pl.), Hellény nazývaná Európos na Eufrátu, m. v Parapotamii§ 316, 129, 96, 164+, 240+, 257+, 363+    

Kolonisovány Níkánorem, stratégem Horních satrapií za Seleuka i. a Antiocha i. (bez dynastického jména?). Jméno zřejmě podle Seleukova makedonského rodiště, zánik seleukovské moci nepřečkalo. Admin. centrum satrapie či stratégie Parapotamie. Nejstarším známým datem z Dúr je dedikační nápis z roku 343 SE, roku 31 n. l.: „Ammónios, syn Apollofana, Seleukova syna, obětoval za svou spásu, Lýsaniovu a bratrů.“ Nejvlivnějším rodem ve městě byl v parthských dobách klan Lýsiův, který dědičně držel nejdůležitější úřady zřejmě doživotně, nikoli jednoročně a zřejmě nebyly epónymní (stratégos kai epistatés, stratégos poleós, genearchés). Od roku 33/2 se v arabském či arabisovaném rodu vyskytují především jména Seleukos, Lýsaniás či Lýsiás. Např.: Roku 487 SE (= 175/6 n. l., parthské) Lýsiás, syn Lýsaniův, Seleukova syna, stratégos a epistatés města a z „předních a zasloužilých přátel“ a „osobních strážců“ obětoval.“ Za římské éry se z epistata stal logistés, curátor. Dúrénští byli polytheisty: kromě dynastickému kultu věnovali nápisy např. prosté „Megalé Tyché Dúrás“. Dúrénská synagóga s nápisem z roku 244 n. l. je největší vykopaná a je s freskami s biblickými motivy (včetně nahé ženy), viz pod Iúdaioi.

O prodeji pozemků/klérů a hekad viz pod kléros. Helléno-arabský mix ukazuje nápis např.: „…Athénodóros, syn Aristodémú, druhým jménem/řečený Rhageibélos, syn Machchisaiův…“. 

Nejstarším dochovaným nápisem je dedikace z roku 343 SE = 31 n. l.: „Roku 343 shromáždil (jako dar) Ammónios, syn Apollofana, syna Seleukova na svou spásu a Lýsaniovu a sourozenců.“ (Cumont, Syria IV, 1923, 204)

Posledními dvěma doloženými nejvyššími úředníky ve městě byli: Seleukos, stratégos kai epistatés tés poleós, z roku 169/170 n. l., stratégos kai epistatés Aurélius Héliodórus z roku 180 n. l. a stratégus Durae Septimius Lusiás z doby kolem roku 200 n. l. Z roku 251+ pochází zmínka o Seleukovi, synovi Theofilově, syna Seleukova, nalezená v Palmýře (v Dúře drželi Palmýrští vojenský oddíl více než dvě staletí). Roku 256 byla Dúra zpustošena Peršany, roku 273 opuštěna, o téměř století pozdějí za Iuliána Apostaty byla pustou lokalitou a v okolí žilo množství jelenů.

Lúkiános tvrdí, že byla kolonisována z Edessy, zřejmě orrhoénské; tzn. že to byli Arabové. Ptolemaiova mapa Dúru vede pod ryze arabským Addara/Eddara čili ad-Dara a Audzara čili nedaleký Dejr az-Zór („Klášter na zarostlém pobřeží“, beduíny zván Dejr aš-Šaar, „Klášter látek z kozí srsti“, dříve Dejr Rummán), vykopávky na místě vsi Sálhijja na syrském, pravém běhu řeky.

Dúra (pl.), pevnost na Tigridu kdesi v Assyrii, kde uzavřen druhý mír nisibský§ 363+ 

Duras, dácký dynasta§ 44

Durdhara, manž. Čandragupty Maurjského, m. Bindusáry§ 321 

Durchumid, m. v Anatolii s assyrskou obchodní osadou§ 1920 

Dúris ze Samu, politik a historik§ 340, 301, 270

Dúris, pevnost v již. Babylónii, pozd. Charax, Alexandreia atd., viz§ 324

Durius, ř., dn. Douro/Duero , P a E§ 137

Durnovaria, osada v Anglii, dn. Dorchester§ 43+ 

Durocortorum, pozd. Cívitás Rémórum, Rémí/dn. Reims, sídel. m. Rémů, srov. tam§ 54, 356+, 363+ 

Duronia, zlolajná matka, viz pod bakchánália a travičství (rok 186)

L. Dúronius, praet.§ 181

Durostorum, řím. stálý tábor v Moesii, dn. Silistra v BG§ 87+, 390+ 

Durotrigové, kelt. lid na jz. Anglie§ 43+ 

Durovernum, osada v Anglii, dn. Canterbury§ 43+

Dúrum, m. n. mí v Babylónii§ 1809 

Duruša z Qadeše, dyn.§ 1482 

Durynsko, Durynkové, Thüringen, historická země v Německu, germánský národ, francko-saskými spojenci poraženi roku 531 a země roku 534 rozdělena, dn. německá spolková země; srov. Hermunduři§ 3, 200+, 235+  

Dusigu, ka v Eble, manž. Irkab-Damua, m. Išar-Damua§ 2500 

Dutthagámaní, Dutugámunu, k. na Cejlonu§ 245, 175, 101, 77

duumvirí, duomvirí či duovirí (psáno II vir), řec. dyó andres, duumvirí náválés, úřad pro správu flotily; nezaměňovat s duoviry – nejvyššími městskými úředníky kolónií v západní části říše, kteří jednou za pět let prováděli municipální census, sestavovali seznamy dekurionů (duovirí quinquennálés)§ 310

L. Duvius Avítus§ cos. suff. 56+ 

Duvno, Dumno§ viz Delminium

dux, pl. ducés, "vůdce", velitelé armádních jednotek v pohraničních provinciích, podléhaly mu nejméně dvě legie s legáty v čele§ 293+, 327+ 

dveře u Hellénů, se otevíraly zevnitř ven, a proto se prý klepalo při odchodu z domu, aby se otevíráním venku na ulici nikdo neudeřil. Římané měli otevírání dovnitř do domu a je dochována zmínka o tom, že M. Valerius cos., bratr Poplicoly, byl poctěn domem se dveřmi, které se otevíraly ven. U Hellénů „zamykal“ zámek domovních dveří zvenčí, ale otevřít se dal jen zevnitř, lacónicus clávis, lakónský/spartský klíč.

"Dva sokolové", egypt. panovník dyn. 0, čtení nezn., též Džu-Hor/Horova hora (?)§ 3500 

Dvojříčí, Dóáb (Doab)§ viz pod Uttarpradéš

dvojspřeží, dopr. prostředek, řec. to zeugos§ viz biga

dvojspřeží, závodní disciplína§ viz synóris

dvořané, lidé kolem císařů, "císařští"§ 285+ 

dyarchie, ve Spartě vláda dvou královských rodů§ 370, 219, 219, 217, 195

V Římě se královská dyarchie neuchytila, viz rok 746, srov. však spoluvlády príncipů Márka a Véra, Caracally a Gety, rok 211+. Jinou formou dyarchie byla dlouhá éra římského principátu, kdy se o výkonnou moc dělili princeps-císař a senát, kteří měli dokonce rozděleny příjmy z provincií a vlastní správní úředníky.

Dymánes, Dymánové, dórská fýla, v Sikyónu a na Kóu§ 595

Dýmé, m. v Acháji, původně se jmenovala Páleiá; D. spolu s Tritaiou, Fárai a Ólenem věnoval Augústus Patrám§ 756, 281, 280, 276, 255, 226, 218, 210, 198, 115, 67

Dymiriké, Lymiriké, viz Drávidové a Tamilové

Dynamis Filorhómáios, ka. v Bosporu, d. Farnaka II., manž. Asandra, Skríbónia a Polemóna I. (gen. Dynamie)§ 46, 44, 35, 19, 16 - 14

Dynamius, podlý císařský úředník§ 355+ 

dynastés, dynasta§ viz pod král

dynastická rasa v Egyptě, theorie§ 3236 

dynastie, vládnoucí královské rody, ve starém věku v Egyptě a Mesopotamii spíše skupina vladařů určité časové éry, než rodinně spříznění, kterou sestavili dávní historikové/chronografové§

dynastie mesopotamské: 

adabsk᧠2550 

Akšaku§ 2490, 2420 

anšanská/anzanská, churritská, Ike-chalkiho§ 1320, 1222

awanská první§ 2600, 2550, 2255  

awanská druh᧠2400, 2346, 2255, 2030   

Eparti, elamsk᧠1860, 1545, 1520, 1570  

elamská, čtvrtá říše§ 1222, 1125, 1116

ešnunnsk᧠1763 

chamazijsk᧠2550 

chetitská první/star᧠1650, 1590, 1525, 1460

chetitská druhá/střední§ 1525, 1460

chetitská třetí/nov᧠1525, 1460, 1200

isinská první§ 2025, 2021, 1798  

isinská druh᧠1156, 1068, 1024

kišská první§ 3200, 2700 

kišská druh᧠2550, 2490, 2420  

kišská třetí§ 2420 

kišská čtvrt᧠2420, 2384, 2346  

lagašská první§ 2450

lagašská druh᧠2384, 2280, 2255, 2119    

larssk᧠2025, 1763 

marisk᧠2600, 2490 

mariská limsk᧠1830, 1761 

přímořská první§ 1720, 1450

přímořská druh᧠1024  

simaškijská první§ 2255, 2030, 1910

simaškijská druh᧠1910, 1860 

sússk᧠viz čtvrtá říše elamská 

ummsk᧠2490, 2450, 2420 

urská první§ 2600, 2550, 2490, 2460   

urská druh᧠2460, 2420, 2316  

urská třetí§ 2700, 2490, 2460, 2191, 2119, 2028, 2006     

urucká první§ 3200, 2800, 2700, 2600   

urucká druh᧠2490, 2420 

urucká třetí§ 2384 

urucká čtvrt᧠2255, 2119 

urucká pát᧠2119 

dynastie v Babylónu:§

první, amorejská/babylónsk᧠1895, 1894, 1594 

druhá, první přímořsk᧠1895 

třetí, kassitsk᧠1895, 1594, 1156  

čtvrtá, isinská druh᧠1895, 1156, 1068, 1024, 770 

pátá, druhá přímořsk᧠1895 

šestá, z Basu§ 1895 

sedmá, elamsk᧠1895 

osmá, druhá babylónsk᧠1895, 733

devátá, assyrsk᧠1895, 733, 626

desátá, chaldajsk᧠1895, 626, 539 

dynastie v Egyptě (členění spočívající na základech Manethónových):§

00§ 3500 

0§ 3500 

I.§ 3500, 3236, 2990  

II.§ 3200, 3236, 2983, 2686   

III.§ 2686, 2613 

IV.§ 2613, 2498 

V.§ 2686, 2498, 2345, 2002   

VI.§ 3174, 2686, 2184, 2002, 1871    

VII.§ 2184 

VIII.§ 2278, 2184, 2160 

VIIII.§ 2686, 2160, 2133  

X.§ 2160, 2133, 2047, 2040, 2002   

XI.§ 2278, 2133, 2100, 2040, 2002, 1998     

XII.§ 2686, 2375, 2100, 2040, 2002, 1998, 1797, 1786      

XIII.§ 3500, 2686, 1786, 1740, 1676, 1650, 1633      

XIV.§ 1786, 1720, 1676, 1650, 1600    

XV.§ 1674, 1570, 1567 

XVI.§ 1674, 1650, 1570, 1567  

XVII.§ 3174, 1650, 1647, 1570, 1567    

XVIII.§ 2642, 2558, 1567, 1361, 1348, 1320, 730 

XVIIII.§ 2686, 2453, 2375, 1320, 1223, 1205   

XX., ramesseovsk᧠2491, 1223, 1205, 1085   

XXI., tansk᧠1113, 1102, 1085, 945, 770, 720

XXII., libyjská první§ 1140, 945, 825, 770, 764, 758, 730, 720

XXIII., libyjská druh᧠825, 818, 770, 758, 751, 730, 720, 715 

XXIIII., I. sajsk᧠730, 720, 715

XXV., núbijsk᧠1567, 945, 751, 730, 720, 655

XXVI., II. sajsk᧠664, 655, 525

XXVII., I. persk᧠viz krále Peršanů

XXVIIa. povstalci§ 463, 453

XXVIII., III. sajská, povstalec§ 404, 399

XXVIIII., povstalci§ 399, 380

XXX., poslední domácí§ 380, 343

XXXI., II. persk᧠viz krále Peršanů

XXXII., alexandrovsk᧠viz Alexandros III. a IV. z Makedonie

XXXIII., ptolemaiovsk᧠viz Ptolemaiovci

XXXIIII., povstalci§ 204, 186

dynastie čínské, výčet a data§ 2200 

dyó andres, řec. ekvivalent lat. duumvirí§

Dyrrhachion/Dyrrháchion, m. v Illyrii, pozd. název pro Epidamnos, srov. též tam; původ. jméno pro poloostrov, dn. Durres v AL§ 168, 83, 49, 31

Dyskinétos z Athén§ arch. 370

Dyteutos z Galatie, dyn. v části Pontu a Kománách, s. Adiatorikův§ 39, 29, 12-, 34+ 

dzogčhen, ang. dzogchen, "velká dokonalost", jedna z podob buddhismu§ 127

Džabal al-Bišrí§ viz Bašar 

Džabal al-Uwajnát, h. na eg.-lib.-súdan. hranici s eg. nápisy§ 2040 

Džabal Hamrín, nízký horský hřbet na východ od Tigridu směrem k Zágrosu§ 3200 

Džabal Sahába, archeol. lokalita na Nilu v sev. SDN§ před 6000, 3500 

Džabal as-silsila, "Řetězová hora", eg. Chenu, Cheni, kamenolom u Asuánu§ 1998 

Džabal Šammar, vysočina v Nadždu, KSA§ 115+ 

Džadža§ viz Chasechemuj 

Džahi§ viz Foiníkie 

džáhilíja, doba nevědomosti§ viz pod Arábie, Arabové

džanapada, angl. janapada, árjské státy na severu IND, cf. mahádžanapada§ 1800, 600

Džal'ád§ viz Galaáditis

Džalálábád/Dželálábád, m. v Afghánistánu§ viz Dionýsiopolis v Kóféně

džanadžáti, označení předárjské populace v Nepálu§ 1800 

Džanet§ viz Tanis

Džarásandha z Magadhy§ 600

Džari, armádní velitel v Jedenácté dyn.§ 2118 

Džarucha, m. v Egyptě u Achmímu/Chenmet, asi rodiště Tije, manž. Amenhotepa III.§ 1408 

Džašmu§ viz Gašmu

Džati, dvořan Imhotepův, k. Osmé dyn.§ 2160 

džáti§ viz pod kasty

Džau, s. Chujův, b. Uniho/Weniho, o. Ibiho, čati Pepiho I.§ 2333, 2283, 2278  

Džazíma, angl. přepis Gadhima, Jadhimah, k. Tanúchů§ 250+, 270+, 325+  

Džazíra, Džezíra, sev. část Mesopotamie§ 3500, 1462 a viz Chanigalbat, Mesopotamiá a Ikosion

džebel§ viz džabal

Džedamenenefanch z Mendéty, dyn.§ 730

Džedefmin§ viz Mindžedef 

Džedefptah, Džed-ef-Ptah, popř. Ptah-džed-ef, hypothetický panovník Čtvrté dyn. identifikovaný s řec. jménem Thamfthis§ 2505, 2498 

Džedefre§ viz Radžedef 

Džedet, m. v Deltě§ viz Mendés

Džedho/Džedhor z Egypta, k.§ viz Tachós

Džedchonsefanch, Džed-Chons-ef-anch, wezír z 22. n. 23. dyn.§ 945 

Džedchonsienefanch, Džed-Chonsiu-en-ef-anch, Amunův velekněz v Thébách za Dvacáté první dyn.§ 1075

Džedkare, Džed-ka-Re, wezír§ 730

Džedkare Isesi, Džed-ka-Re, Hor Džed-chau, manž. Setibhory, k. Páté dyn.§ 2686, 2414, 2375, 2345, 2333    

Džedkare Šemaj, k. Osmé dyn.§ 2170 

Džedmutesanch, manž. Osokona II., m. Nimlota II. Thébského§ 874

Džedwebasettiuefanch, Džedbastetiuefanch, wezír§ 730

Džefatnebti, Džefat-Nebti, manž. Huniho (?)§ 2642 

Džefi z Koptu, o. nomarcha Dagiho§ 2160 

Džehuti§ viz Thot 

Džehuti, jako k. Sedmnácté dyn. Sechem-Re-semen-taui, Hor Iči-em-nechtu, manž. Mentuhotepy§ 1629 

Džehuti vulgó Thuti, správce financí Hatšepsuty§ 1504 

Džehuti, vojevůdce Thutmosea III.§ 1482 

Džehuti, eg. guvernér syrských území za Amenohotepa II.§ 1450 

Džehutihotep, Džehuti-hotep, nomarch z župy Wenet/Zaječí nomos, manž. Hathothotepy§ 1928 

Džehuti-em-het/Thotemhet z Hermopole, s. Nimlotův§ 745

Džehutinefanch, Amunův kněz v Thébách§ 945

Džehutimes, Džehutimesu, Džehuti-mes§ viz Thutmose 

Džehutinacht I. až V., Džehuti-nacht, Thút-nacht, dynastové v Hermopoli§ 2160, 2061 

Džer, alias Iti II., Iteti, Atti (?), starší čtení Chent, k. První eg. dyn., manž. Her-Neit a Nacht-neit (?)§ 3174, 3127, 3096  

Džeráš/Džaraš§ viz Gerasa

Džerma§ viz Garama, Garamantes

Džeseretanchnebti, Džeseret-anch-Nebti, manž. tetiho II. (?)§ 2648 

Džet n. Wadži alias Ittiu/Tiu, k. První eg. dyn.§ 3174, 3096, 3054  

Džibuti, Djibouti, arab. Džíbútí§ viz Somálsko

džihád, nasazení, úsilí o propagaci islámu, nejčastěji ozbrojenou cestou§ 393+ 

Džimmu, Džinmu, Džimmu Tennó, angl. přepis Jimmu, zakladatel státu a dynastie Jamato, japonského císařství§ 660, 585

Začátek jeho vlády 11. února roku 660 je dodnes v Japonsku slaven jako den založení státu, kenkoku kinenbi. Pochován leží v Kašihaře v prefektuře Nara a roku 2016 držel císař Akihito s rodinou poprvé po stu letech u příležitosti 2600. výročí Džimmova úmrtí vzpomínkové obřady na zakladatele panovnické dynastie. 

Džina§ viz Vardhamána

Džingú, Džingú-kógó§ viz Oki-naga-taraši-hime no Mikoto

džinismus (angl. jina, též jain, džainismus), indické učení o nenásilí, nezabíjení čehokoli a askesi, svět bohů podrobuje vyšším zákonům, učení blízké buddhismu§ § 599, 527, 461, 297, 185

Datovací éra dž., virasamvat/vikrám samvat, začínala roku 528/7, rokem smrti Džiny, Mahávíry. Síť jeho příznivců, sangha, prý měla na 14 tisíc členů. Když se slavný maurjský panovník Čandragupta po vypuknutí hladomoru ve své říši rozhodl přijmout nauku džinismu, roku 297 abdikoval a se svým přítelem a veleknězem Bhadrabáhem odešel na jih do Karnátaky. Ve Šravanabelgole oba zemřeli dobrovolnou hladovkou. Bhadrabáhu sepsal biografii Mahávíry Džiny. Po knězově smrti se džinisté rozdělili na liberálnější švétámbary/svetambary, „bíle oděné“, a orthodoxní digambary, vzduchem oděné. Tito žili především v Karnátace, srov. tam.

Džňátrkové, árj. klan na sev. IND; srov. pod Mahávíra§ 600

Džoser, Džoserit, k. Třetí eg. dyn., Horovým jménem Nečeri-chet, manž. Hetep-her-nebti, o. dcery Inetkaes§ 2703, 2686, 2667, 2648 

Džoserti, Džoserteti§ viz Teti II. 

Džu-Hor§ viz Dva sokolové 

Džúzehr, Góčihr z Persie z rodu Bázrangí, dyn., o. Rámbehešty§ 208+

Džürčenové, piny. Nuzhen, angl. Jurchen, tunguzské kmeny, předkové Mandžuů§ 263+