U

U-j, král. hrobka snad Škorpiona I., označení archeologické v abýdské nekropoli Umm al-qa'áb§ 3500

U Ji-čchung/U Yi-ch'ung, čosonský rebel§ 426

 

Uabu z Arábie, Wabu, usurpátor§ 676

 

Uafrés z Búsíridy, s. Hórův, kněz Ísidin§ 293

 

Uaite‘, jméno vládců qedarských Arabů (Iauta', Jauta'; čti též Waité, Uáté, Wáté, psáno ass.: U-a-a-te-e):§
Uaite‘ I., s. Chaza'ila§ 676, 645 
Uaite‘ II.§ 676, 645, syn Bir-daddy
Ualki z Mannů, dyn.§ 829

Uallí z Mannáje, k., s. Achšériho, též Wallí§ 659

U-An, U-an-na, abgal/učenec a písař, řec. Óannés§ 3200

U-An-duga, Uane-duga, učenec a písař, řec. Annedokos§ 3200

Uatqun, Watqun, churrit. stát na území budoucího Urartu§ 1275

 

'Ubajd§ viz Tell al-'Ubajd

'Ubajšat§ viz Obaisénoi

Ubar-Tutu, Ubara-Tutu, o. Šuruppaka, k. Šuruppaku§ 3200

Ube§ viz Upi

Ubiové, lat. Ubií, germánský kmen na Rýnu, přejmenovaní o své vůli na Agrippinensés/Agrippinští, srov. pod Germáni a Ára Ubiórum§ 58, 56, 55, 53, 38-, 14+, 15+, 29+, 69+, 70+, 167+    

První z Germánů, kteří měli spojeneckou smlouvu s Římany. Rychle se romanisovali a dokonce své národní jméno změnili na Agrippinensés, Agrippiňané, srov. Colónia Claudia Ára Agrippinesium, to podle Agrippíny, dcery Germánikovy, manželky príncipa Ti. Claudia, která se tu narodila. Jejich potomci zanikli v kmenovém svazu porýnských/ripuárských Francích.
Ubrabium, m. kdesi na středním Eufrátu§ 1830

Ubrabum, amorejský kmen, součást Bené Jamíi§ 1895

Ubu, akkadský protektorátní ensi Sús§ 2307

Ubuzanés, Obuzanés, indoparth. dyn., s. Orthagnův§ 20+ 

 

Ucciánus§ viz Tucciánus

Ucubis, Ucubi, Ucuba, m. Baetice při Cordubě, polohy jinak nezn., snad dn. Espejo§ 45 

 

Učentiu, eg. označení pro předněvýchodní zemi neznámé polohy§ 1462 

účes§ viz móda

učitel, vychovatel§ viz škola a školství základní

Uda§ viz Hydé

Udajin alias Darvaka/Darbhaka, k. Magadhy, s. Adjátašaty§ 461

udavači, udavačství, udání a odměna, udávání, urážka majestátu§ 260-, 15+, 16+, 28+ etc. pass. a viz též pod policie

Staří nevedli v trestním právu instituci prokurátora/státního návladního. Namísto toho ponechávali mnohdy velmi lukrativní iniciativu soukromníkům. Jako instituce začínalo "whistleblowing" u sýkofantů (sýkon, fík, sýkofantiá, vyjevování fíků). Sýkofantés byl člověk udávající vývozce fíků z Attiky v 5. století, neboť si to údajně Athéňané zakázali rozhodnutím sněmu. Později se slovo sýkof. stalo označením pro profesionálního udavače, aby v případě odsouzení obviněného, třeba i křivého, získal jako zákonnou odměnu polovinu pokuty nebo dokonce podíl na zabaveném majetku. Podobným lidem majetní občané raději platili předem, aby měli klid.

Solón zavedl roku 594 zákon o udávání, eisangeliá, na ochranu nových pořádků, viz pod Athény. Několik sýkofantů dala popravit Třicítka roku 404, pak byla "démokratická" instituce obnovena. Hospodářská správa Ptolemaiovců měla pro udavače všech, kdo překročili královská prostagmata, stanoveny ceníky. 

Cenou udavačů/moderně angl. whistleblowers mezi otroky byla svoboda. V Římě se poprvé stalo roku 501 a 500 při prozrazení vzpoury otroků, viz tam, doprovázeno udělením občanských práv. Koncem roku 217, viz tam, udal jeden z otroků protistátní spiknutí svých kolegů. Udavač dostal svobodu a do života od státu 25 tisíc assů, dvacet pět otroků bylo na Mártově poli ukřižováno. Aebutius s Hispalou roku 186 ve skandálu kolem bakchánálií dostali od státu tisíc assů a Aebutius nemusel rukovat na vojnu. Skandál kolem Bakchova kultu trval mimo Řím několik let, po venkově byli lidé udáváni po tisících (sic) a odsuzováni k trestům, o nichž v pramenech není zmínka; byl to pro udavače první římský bakchanal..., srov. rok 185.

U Římanů dosáhlo institucionalisované udávání obrovských rozměrů; udavač byl délátor, "donašeč", a jakmile se proměnil zároveň v žalobce, byl accúsátor. Érou pro jednu z nejhorších lidských podlostí byly všechny občanské války; po zavedení zákonů o urážce majestátu za principátu bylo hůře, crímen laesae maiestátis. Za sullovských proskripcí byly odměnou pro udavače nebo i za zabití proskribovaných dva talenty.

Na hlavu Eumena z Kardie vypsala část diadochů roku 321 odměnu jedno sto talentů a stejně tolik o 260 let později na pontského Mithridáta VI. vypsal odměnu Tigránés I. Armenský ve výši jednoho sta talentů, což jsou zřejmě rekordy starověku. Novověkou nejvyšší summou je zřejmě 25 milionů USD vypsaných Američany za vydání iráckého národně socialistického diktátora Saddáma Husajna, došlo k němu 19. prosince 2003, na oba jeho syny dohromady patnáct milionů a deset milionů na Husajnova vicepresidenta Izzata Ibráhíma ad-Dúrího, který však za americké okupace dopaden nebyl a zprávy o jeho smrti nikdo nepotvrdil (podílel se ještě roku 2014 na ultrakonservativním sunnitském projektu Islámského státu, do něhož se zapojila část baasistického podzemí; o osudu ad-Dúrího nebylo po porážce IS v IRQ roku 2018 nic známo).

Nejhoršími zločiny, při nichž šance se obhájit a prokázat nevinu byla v podstatě nulová, bylo obvinění z urážky majestátu císaře a z černé magie, zaklínání, astrologie apod., týkající se dotazů na panovníka a jeho budoucnost. Placeným udavačům se říkalo quadruplátorés, kteří sice nezčtyřnásobovali svůj majetek jako lichváři, ale získávali čtvrtinu částky, k níž byl obviněný odsouzen, tedy "čtvrťáci".

Constantiův caesar Constantius Gallus si v letech 351-354 v Antiocheji nad Orontem zařídil síť udavačů, kteří po syrském velkoměstě sbírali drby, pomluvy, v převleku se plížili do domů vlivných lidí a pak svá zjištění donášeli do caesarova domu "zadními dveřmi".

Udavačství kvetlo v dobách občanských nepokojů a válek a v časech vlád určitých panovníků. Bylo v dobách principátu podchyceno tajnou policií, viz tam. Líbivě omezovali občanskou horlivost tu a tam někteří z vladařů, ale obvykle se vše rychle vrátilo do starých kolejí.

Mezi císaře, kteří verbálně omezovali udavačství ze zločinu uraženého majestátu, tedy moderně lidí, kteří např. v restauraci pronesou „Husák, Havel a Obroda jsou volové“, patřil Tiberius, Gáius, Neró, Kónstantínus, který zrušil písemná udání. Místy zločin "lèse-majesté" funguje dodnes: zhusta bývá praktikován v buddhistickém Thajsku na údajnou ochranu králů z dynastie Rámů. Nejvyšší sazba za urážku byla patnáct roků. V lednu 2024 byl poslán do vězení muž za sadu urážek na padesát let. 

Novou kategorií udavačství (donášení, "práskání") je americké pojetí informátorství/whistleblowing. Roku 1988 bylo ve Washingtonu založeno Federální udavačské středisko, National Whistleblowers Center sbírající pro vládu informace a chránící udavače všech možných resortů, od vojenství a terorismu po ekologii a bankovnictví. Roku 2007 uprchl ze Švýcarska do Ameriky Bradley Birkenfeld, zaměstnanec banky UBS, který pracoval v "offshoreovém bankovnictví". Ministerstvu spravedlnosti předal dokumenty, maily, telefonní seznamy a čísla účtů amerických občanů, kteří se jako klienti UBS vyhýbali americkým daňovým zákonům, a to s vědomím švýcarské banky.

O pět let později Birkenfeld dostal od amerického daňového úřadu Internal Revenue Service/IRS udavačskou odměnu za vyzrazení ilegálních offshoreových struktur a za to, že významně přispěl ke změně bankovní mezistátní smlouvy Spojených států se Švýcarskem včetně předání seznamu čtyř tisíc lidí 104 miliony dolarů (!).


Udat-senat, žena-lukur Amar-Suenova§ 2048

Uddálaka Áruni, ind. materialistický filosof a zakladatel školy, jím se filosofie v IND dostala do historické fáze; byl o. Švetaketua§ 600

Údiastés z Médie (?), důvěrník Teritúchmův, o. Mithridátův§ 409

Udijána§ viz Kalašové

 

Udmurtie, Udmurtové, udmurtština§ 4000

 

Údolí králů§ viz Théby

Údolí královen§ viz Théby

 

udržitelnost, moderní pojem politický§ 47 

 

Udu, pevnost v Nairi§ 866

 

Udžahorresnet/Wedžahorresnet ze Saje, Udža-Hor-res-net, admirál a zrádce eg. krále, lékař Dareiův, oddán Neitě§ 525
Udždžain, Udždžainí, Ujjain, řec. Ozéné, m. v Madhjapradéši§ 461, 273, 185, 90, 55, 22-, 20+   
Sídelní m. původně státu Avanti, později panovníků guptovské dynastie v letech asi 320-490. Jméno je z páli do sanskrtského Vidžajaní, Vítězné (město). Žil zde sanskrtský básník a dramatik Kálidása, dobu neznáme, srov. rok 375+.

Uénasa (pl.), theokratický státeček s chrámem Diovým v Morimeně v západní Kappadokii§ 68

Uenellové§ viz Venellové

Uetaš, m. v Meliténě, ass. název pro m. dn. polohy neznámé§ 836

 

Uganda, novodobý východoafrický stát§ 60+

Ugarit, m. v severní Syrii, dn. ruiny Rás Šamra („Fenyklový mys“) v kraji Lazikíja, arab. Úghárít n. Údžárít; přístav Helléni nazývali Leukos limén, dn. arab. Mínet al-bajdá znamená totéž/Bílý záliv. Výkopy od roku 1929§ 2558, 1760, 1700, 1600, 1580, 1500, 1471, 1448, 1400, 1379, 1373, 1370, 1360, 1340, 1330, 1320, 1317, 1300, 1288, 1275, 1270, 1250, 1230, 1210, 1200, 1193, 1191, 301

Ugarsallu, Ugar-Sallu, m. a kraj na soutoku Tigridu s Dolním Zábem§ 1308, 1161, 1097    

Ugbaru z Persie (bab. též Gubaru)§ = Gobryás

Ugme§ viz Pirigme

 

Ugo, kor. Ugeo, čín. Jou Čchu-wang/You Qu Wang, k., vnuk Wimanův§ 196, 105

 

Ugrašrava, súta/bard purán, s. Lomaharšany, ž. Vjásy§ 600

Ugrofinové§ viz Finnové

uhlíř, obchodník s uhlím§ 163

Uhry§ viz Maďarsko

 

Uchcha-zitiš z Arzawy, k.§ 1382, 1370, 1329, 1326, 1325, 1317, 1288

Uchi Máius, m. v prov. Africe, colónia mariana, dn. Hanšír ad-Duamis/Henšír ed-Douamès u Duggy, řím. Thugga, v TN§ 103

Úchnaš ze Zálpuwy, k.§ 1840    

 

ucho, uši lidské, mezi Židy ukousnutím zbavit moci; středoassyrské zákoníky z časů krále Tukulti-apal-Ešarry I. (1116 – 1077) dávaly mužům okradeným manželkami právo uříznout ženě ucho, nos, jazyk a pokud někomu poranila žena varle, bylo trestem vytržení prsních bradavek (pokud ale cizí muž políbil manželkou někoho, mohl mu být uříznut spodní ret)§ 40

Ujguři, Ujgurové, turkické obyvatelstvo smíšené s indoevropskými skupinami Tárímské pánve§ 120+, 216+, 259+ a viz Hunové

ukamenování, zajatců; poslední známé v hellénském světě§ 182 a srov. pod poprava ukamenováním 

Ukbar᧠viz Vuzurg Šápúr

 

Ukín-Ulmaš, s. Narám-Sînův§ 2292 

 

Ukku, m. v zemi Daje, nezn. polohy§ 699

Ukkutachiš z Elamu, k.§ 2550

 

Uknú, Uqnú, ř. v Súsianě, snad hell. Choaspés, dn. Kercha či Karchán v Chúzistánu v IR§ 1125, 745, 728 

Ukrajina, novověká země a stát§ pravěk (1), před 6000, 5999, 5200, 4000, 2400, 1920, 1800, 1300, 775, 654, 500, 512, 480, 150-, 69+, 75+, 118+, 167+, 183+, 214+, 251+, 267+, 275+, 278+, 375+, 381+    

Úkromiros, Úkroméros, též Actumerus n. Catumerus, vůdce Chattů, o. Rhamidy§ 15+, 47+ 

 

ukřižování§ viz poprava ukřižováním

Ukulzat, Ugulzat, sídel. m. v Nuchašši v Syrii nezn. polohy§ 1380, 1360 

 

Uláj, Ulája, Úlája§ viz Eulaios

Ulama, Ullama, Ullamma, m. v pozd. Kappadokii polohy nezn.§ 1800

Ulamburiaš, Ulam-Buriaš, Ú-lam-bur-ia-aš, k. v Babylónu, dáváno mu bylo bab. jméno Li-rib-EN.KUR.KUR (bél mátáte?)§ 1594, 1459

Úlatha, mí u Dafné při Antiocheji§ 8    

 

Ulcinj§ viz Olcinium

Uldés, Uldin, vůdce Hunnů, o. Oktara, Rugy, Mundzuka a Oebarsia/Ajbarse d. Attilyův§ 375+, 392+

 

Ulia, U. Fídentia, m. u Corduby v Turdetánii, asi dn. Montemayor§ 72, 47, 45 

 

Úliadés ze Samu, nauarchos§ 479

 

ulice a silnice, vyštěrkované v Římě§ 174

Ulišum§ viz Orthósiá

úlitba, povinná Augústovi§ 29

 

Ullaza, Ullasa§ viz Orthósiá
Ullikummi, s. Kumarbiho, churrit. obr z kamene§ 1379

Ulluba, země/kraj v Nairi s pevností Aššur-iqíša§ 739

Ullusunu z Mannai, dynasta, b. Azy§ 719, 715, 714


Ulmi z Amurru, ka, manž. DU-Tešuba, m. Achat-Milki§ 1352 

Ulmi-Tešup z Tarchuntašši, dyn., k. Kuruntaš? nebo dva muži, viz tam§ 1288, 1220 

Ulpia Gordiána, m. Gordiána I.§ 238+

Ulpia Márciána, Márciána Augusta, ses. príncipa Tráiána, m. Salónie Matidie/Matidie Aug., bába Mindie Matidie ml.§ 41+, 76+, 98+, 102+, 105+, 112+, 126+   

Ulpia Naxia, nezn. ka Ibérie§ 75+

Ulpia Sevérína, d. snad Ulpia Críníta, manž. príncipa Auréliána a d. f. imperátorka§ 270+, 274+, 275+  

Ulpia Tráiána§ viz Colónia Ulp. Tr. (CUT)

Ulpiános z Alexandreie, neoplatónik, mathématik, b. Ísidóra§ 350+

Ulpiános z Askalónu n. Antiocheie, rhétór/sofista§ 314+, 320+ 

Ulpiános z Emesy, sofista, totožný s Antiošským?§ 320+

Ulpiános z Gazy, sofista§ 320+

Ulpiános z Tyru§ viz Domitius Ulpiánus

C. Ulpius Cornélius Laeliánus (příp. Lolliánus), usurpátor§ 269+

Ulpius Crínítus, legát, možná o. Ulpie Sevéríny§ 270+, 274+ 

M. Ulpius Eubiotus Leurus, manž. Púpiény Sextie Paulíny Cethegilly, d. príncipa Púpiéna§ 238+, ath. arch. 229+  

M. Ulpius Iaraios§ viz Iaraios z Palmýry

Ulpius Iúliánus, praef. aerárií, annónae, praef. praet.§ 217 až 219+ 

Ulpius Límenius§ praef. Urbí 338+, cos. 349+ 

Ulpius Márcellus§ 1. první poradce Piův, 140+; 2. legát britský, 182+, 184+, 211+  

M. Ulpius Phaedimus, řec. Faidimos, Tráiánův propuštěnec a osobní sluha, líctor proximus§ 117+

M. Ulpius Tráiánus§ 1. o. budoucího císaře a Ulpie Márciány, manž. Márcie, 68+, 75+, 98+, 126+; 2. jeho syn, manž. Pompéie Plótíny (bezdětní), jako císař v letech 98 - 117 n. l. Imp. Caesar Nerva T. Aug., první z príncipů, jehož rodina neměla italský původ, třebaže pocházel z osadnického rodu, a ani se v Itálii nenarodil§ 606, 280, 206, 139, 129, 121, 87, 39, 19, 16, 15, 10, 4-, 6+, 53+, 54+, 61+, 62+, 68 - 71+, 73+, 75+, 76+, 82+, 85 až 88+, 90+, 91+, 94 až 118+, 126+, 133+, 138+, 144+, 148+, 152+, 166+, 174+, 193+, 198+, 227+, 238+, 240+, 272+, 274+, 357+, 379+      

 

Ultra z Ibérie, s. Aspakúra II.§ 370+

 

Ultum-chuchu z Nagaru, manž. Tagriš-Damuy z Ebly§ 2500

 

Uluburun, "Velký mys", mys v Lykii v TR§ 1320 a viz s. v. loďstvo (1)

 

Ululáj, Ululája§ viz Salmán-ašared V. v Babylónu

Umakištar, bab.§ viz Kyaxarés z Médie

Umanum, pohoří v zemi Menua, nezn. polohy (v pozd. Kurdistánu?)§ 2144

 

Umar z Malatie, emír§ 264+

 

Umasu, bab.§ viz Artaxerxés III.

Umaši no Sukune, japonský velmož, závistný b. hlavního ministra Takečiho§ 278+

 

Umba-LAGAB-ua n. Umbagua/Umba-chabua z Elamu, usurpátor§ 646

Umbónius Silió, správce Baetiky§ 44+

P. Umbrénus, obchodník a catilinovec§ 63

Umbrie, Umbria, řec. Ombriké, Umbrové, italický národ a země ve stř. Itálii§ 1184, 1035, 600, 524, 310, 308, 303, 300, 299, 296, 295, 285, 268, 266, 225, 220, 217, 207, 205, 201, 101, 89, 83, 82, 49, 7-, 69+, 76+, 253+, 275+, 355+ 

M. Umbrius Prímus§ cos. suff. 289+ 

umělci, umělecké spolky, „odbory“§ viz pod herci
umění, řec. techné§ viz jednotlivé obory

Umm al-'Amad, snad Chammon u Tyru, hellén. jméno neznáme, archeolog. naleziště na jihu RL§ 275

Umm al-džimál/Umm al-Gimal, "Matka velbloudů", mí u Mafraqu na sev. JOR s řím. pevností§ 250+

Umm al-qa'áb, "Matka hrnců"§ viz Peqer

Umm al-Qajwajn, záliv. arab. Umm al-Quwajn/Qiwajn, jeden ze Spojených emirátů§ 2540, 166 a viz pod Íkaros 

 

Umma, sum. m., dn. asi Tel Džúchá v provincii Zí Qár§ 2600, 2540, 2490, 2460, 2450, 2420, 2346, 2316, 2292, 2144, 2096 

Ummán-manda, "ummánu mádu/hordy lidí" (ummánu, sum. ugnim, lidé, vojsko), akk. označení pro nájezdníky z hor na severu n. Zágrosu, Gutijce, Indo-Árje, Elamity, Médy nebo to je později jméno osob. dynasty (?); ass. pro nájezdníky z hor na severu Kimmery i Skythy§ 2255, 1815, 1760, 610 a viz rok 1760

ummânu, ummiánu, sum. abgal, učenec, mudřec, písař, chrámový kněz u dvora§ 3200, 2800, 705 

Ummán-menanu§ viz Chumban-nimenu
Ummanappa z Elamu, s. Urtakův§ 663, 653 

Ummán-nigaš nebo –nikaš§ viz Chumban-nigaš


C. Ummidius Durmius Quadrátus, syrský legát§ 51+, 52+, 54+, 55+, 60+

C. Ummidius Quadrátus [Sevérus?] Sertórius§ cos. suff. 118+

M. Ummidius Quadrátus, blíže nezn. potomek předešlých, manž. či milenec Márcie a milenec Lúcilly Augusty, spiklenec§ cos. ord. 167+, 182+, 189+, 192+          

 

Uni, Una, Weni, hornoeg. správce, soudce a vojevůdce v Šesté dyn.§ 2686, 2333, 2283  

Unabatal, ensi/guvernér urský Babylónu§ 2096

'Unajšu z Nabatie, "bratr"/koregent (?) Šaqílathy II.§ 70+

Unas, Unis, tak též osob. jménem, Hor Wadž-taui, manž. Nebety a Chenuty, poslední k. Páté dyn.§ 5200, 2414, 2375, 2345, 1600  

Unasanch, s. Unasův§ 2375  

 

Undalulu z Akšaku, k.§ 2490, 2420 

 

Undasu z Elamu, s. Teummanův§ 651

 

Une Balam z Tikalu, mayská panovnice§ 1800

Uneg§ viz Weneg

 

Ungapi n. Šargapi, šakkanakku v zemi Zachara§ 2316

Ungdžim, sídel. m. v království Paekče/Pekče v Koreji, dn. Kongdžu§ 18

unie, federace§ viz koinon
universalismus, hellénistická a římská říšská politika§ 227, 30  

Říšský universalismus mesopotamský i středomořský spočíval na panovníkově kultu, jeho armádě a síti protektorátních lokálních dynastů, též do jisté míry na kompatibilitě obchodních a měnových jednotek. Řišská jednota byla bez armád nemyslitelná, výklad zákonů a zvyklostního práva ležel na slově administrátora regionu/satrapovi, guvernérovi, stratégovi. Náboženství polytheistických společností nebylo nikdy důvodem k válce ani k nastolování dominance: pouze panovnický a dynastický kult byl universální a povinný. Helléno-románský kosmopolitismus byl patrný pouze mezi elitami, kosmopolitismus pouze v rámci filosofických škol, a to pouze v hellénismu, kdy byly nezávislé.

Řečtina byla stejně universálním jazykem vzdělanců a obchodníků ve východním Středomoří a římských intelektuálů jako předtím v Orientu za Peršanů aramejština a ještě předtím akkadština. Je zajímavé, že rozšíření řečtiny mezi Římany a úřední aramejštiny v perské říši nesouvisí s vojenskou mocí: v obou případech to byly jazyky lidu silou přemoženého. Přitom řečtinu bylo slyšet od Sicílie a Marseille po Indii, aramejština, jazyk mimo jiné Ježíšův, zůstávala živá, hlavně ve své syrské podobě, mezi obchodníky i monotheistickými kazateli Orientu, též předmuslimskými Araby.

universita§ viz školy vysoké

universum§ viz vesmír 


únos, výkupné§ viz pod ženy.

Únosy pro získání výkupného nebyly v klasickém starověku tak často praktikovány, resp. popsány. Srov. ale příběh z doby kolem roku 570, kdy Megarští chtěli unést Athéňanky slavící v Eleusíně thesmoforie: záměr byl prozrazen, Athéňané v čele s Peisistratem naopak zajali Megarské a v jejich převlečení a v doprovodu ženy se naopak zmocnili megarského přístavu a mohli žádat výkupné za zajatce, jichž se zmocnili.

Výkupné bylo žádáno na příbuzných zajatců z války nebo piráty a bandity od příbuzných. Zřejmě nejvyšší výkupné starých dějin nabídl roku 331 Dáreios III. Alexandrovi III. za svou manželku, která se dostala do makedonských rukou: deset tisíc talentů a říši až po Eufrátés. Byl odmítnut. 1. července 1874 došlo k prvnímu únosu pro výkupné ve Spojených státech: za dítě bylo vyžadováno 20.000 USD. 

Unpatar-Napiriša, Unpachaš-Napiriša z Elamu, sukkalmach§ 1245

 

Unqi, Unqa, Unqá, aram. stát v sev. Syrii, ass. též Pattin, Patin/Chattina, dříve Palistin (filištský stát?) se sídlem v Kunulua/dn. Tell Ta'jinat, amorit. a churrit. stát Mukiš se sídlem v Alalachu se zemí Amqa, pozd. ass. provincie Kulláni, aram. 'Amq, dn. planina al-'Amuq v jižním TR§ 1580, 1111, 1000, 990, 880, 877, 870, 858, 857, 853, 850, 831, 750, 738 a viz pod Amqa 

 

Untaš-Napiriša z Elamu, Chundaša-Napřiša, Napriša-Untaš, sukkalmach/k.§ 1830, 1266, 1245  

Unzi z Akšaku, k.§ 2490, 2420 

 

upálení, sebe-§ viz pod gymnosofisté
upálení, hromadné svatokrádežníků§ 347
upálení, poprava: nebylo Hellény a Římany praktikováno, ojediněle až za vrcholného císařství (Commodus, Gallienus)

Upadaranma ze Súsiány§ 522, o. Ašiny

upanišády, theologické a filosofické texty hinduismu§ 1500, 800, 600Upatissa Nuwara, sídel. m. sinhalských vládců ve 4. st. na Cejlonu§ 450

Upano, ř. v Ekvádoru, v jejímž údolí existovala nejstarší známá amazonská městská civilisace§ 500

 

Uperi z Tilmunu, k.§ 706

 

Upi, Ube, Api, země kolem Damašku, eg. provincie v Syrii§ 1580, 1373 a viz Damašek

Úpí, Upî, Úpia, Úpé§ viz Ópis

úplatky, úplatnost§ viz korupce

Uppis, m. v Parthii§ 673

Uppumme, Uppummu, Upumu, Púmu, m. a provincie na horním Tigridu, dříve část Šubrie a její residenční město§ 659

 

Uptaros§ vid Oktar

 

Upú z Gilzánu, dyn.§ 829

Upuaut, Wepwapet, řec. Ofois, šakalí kult v Lykopoli§ 2069, 1676 a viz v Bohové & svátky xv.

Upuaut-em-saf/Wepwawetemsaf, jako k. Třinácté dyn. Sechem-Re-nefer-chau§ 1676

Upulna[x] z Parthie, královna (?) Fraata II.§ 132    

 

Uqnítum z Urkiše, manž. Turpišova§ 2191, 2078

Uqsúr, al-Uqsúr, "Paláce"§ viz Luxor

Uqumanu§ viz Qumach  

 

Ur, Urim, sum. m. v jižní Babylónii, dn. Tell al-muqajar/"Asfaltový pahorek"§ 4300, 2600, 2550, 2540, 2510, 2490, 2460, 2420, 2384, 2316, 2292, 2230, 2191, 2164, 2150, 2119, 2096, 2078, 2048, 2039, 2028, 2021, 2006, 2000, 1993, 1935, 1933, 1895, 1875, 1866, 1850, 1836, 1823, 1787, 1750, 1741, 1738, 1626, 1410, 1337, 1324, 1097, 1068, 680, 562, 549

Ur Kasdim, hebr. označení pro Ur sumerský, popř. Úrhaj/Edessa v Orrhoéně§ 2150, 1895  
Ur'a z Lagaše, ensi§ 2280, 2255 

Ur-ab-ba, Urabba z Lagaše, dyn.§ 2255

Ur-Baba z Lagaše, Ur-Bau/Ur-Ba-wa, Sur-Ba-wa, dyn., tchán Gudeův§ 2255, 2164, 2144, 2119   

Ur-babbar§ viz Ur-Utu

Ur-dukugga, Ur-dukuga z Isinu, k§ 2021, 1838, 1828 

Ur-GAR z Lagaše, dyn.§ 2255, 2119 

Ur-gigir z Uruku, dyn.§ 2255

Ur-gigir, urský místokrál v Súsách§ 2021

Ur-Gu-eden-na, Urgu'edenna z Ešnunny, ensi§ 2078

Ur-Iškur z Chamazi, dyn.§ 2048

Ur-Lumma z Ummy, k.§ 2490, 2460, 2450, 2420  

Ur-Mama z Lagaše, dyn.§ 2255

Ur-Nammu, Ur-Namma, Urnammu, k. Uru, Sumeru & Akkadu, o. Šulgiho§ 2119, 2096, 1866, 1760   

Ur-Nanše, Ur-Nina z Lagaše, s. Gunitův, o. Akurgalův, k.§ 2600, 2540, 2510, 2500, 2490, 2384     

Ur-Nigin z Uruku, dyn.§ 2255

Ur-Ningirsu I. (Gula/starší) z Lagaše, dyn.§ 2600, 2255, 2124, 2119 

Ur-Ningirsu II. z Lagaše, dyn., s. Gudeův§ 2255, 2124, 2119  

Ur-Ningišzida z Ešnunny, dyn.§ 2028, 1942, 1935 

Ur-Ninmarki/Ur-Ninmarki, z Lagaše, o. Ur-Ningirsua staršího§ 2255, 2124 

Ur-Ninmarki z Ešnunny, dyn.§ 2028, 1942, 1935 

Ur-Ninniginesi, Ur-Nin-nigin-e-si, manž. Ur-Ningirsua staršího, m. Pirigmeho§ 2255, 2124 

Ur-Ninurta z Isinu, k.§ 3200 (jako liter. postava), 2021, 1896, 1894, 1875   

Ur-Nungal n. Ur-lugal z Uruku, k., s. Gilgamešův§ 3200, 2700

Ur-Nunna z Kiše§ viz Menunna

Ur-Utu, Urutu, n. Ur-babbar z Uruku, dyn.§ 2255

Ur-Utu, Urutu, z Lagaše§ 2255

Ur-Zababa, k. v Kiši§ 2420, 2384, 2371, 2346   

Ur-zagid, k. Uruku (?), k. Kiše a Sumeru§ 2700  

 

Urá, přístav a sídelní m. země Pirindu ležící zřejmě v ústí Kalykadnu, podle jiného dohadu asi Olba/Diokaisareia§ 1237, 557

Ura-Chattušaš z Chapally, dyn.§ 1300

Ura-Tarchuntaš ze Země při řece Šecha, s. Muwa-walwiho, pučista§ 1370

Ura-tarchunzaš z Karchemiše, k.§ 1111, 1000   

Ural, řec. Rhípaios, montés Ríphaeí n. Hyperboreí, rus. U. v užívání v 17. st. zřejmě z ugrofin. Ur-ala, horský vrchol. Nejvyšší vrchol Narodnaja na severu má 1895 metrů nadmořské výšky. Se stejnojmennou řekou tvoří geografickou hranici s Asií, jazyky uralské§ 4000, 2500, 1417   

Úrani᧠viz Tanit

Úrani᧠= Úranopolis
Úraniá, m. u Karpasie na Kypru, asi dn. ruiny Afendrika v turecké části ostrova§ 306

úranieia (pl.), hry§ 98+

Úranios, usurpátor§ 235+, 254+

Úranios Antónios z Emesy, dyn. (jiný asi od Úrania Antónína/L. Iúlius Aurélius Sulpicius Sevérus Úranius Antónínus, viz pod Sampsigeramos IV.)§ 120+, 210+, 235+, 254+   

Úranopolis, Úranúpolis, m. v Makedonii na Chalkidice pod h. Athós, dn. Úranúpoli/Uranupoli na hranicích mnišského státu§ 316, 133 

Urartu, říše na území pozdější starověké Armenie§ 2400, 2078, 1320, 1275, 1077, 1072, 935, 912, 881, 859, 856, 844, 832, 830, 829, 825, 818, 810, 790, 782, 788 - 780, 779 - 774, 766, 765, 755, 746, 744, 743, 739, 736, 735, 733, 719, 717, 715, 714, 708, 705, 679, 678, 673, 669, 659, 645, 626, 620, 609, 608, 607, 600, 580, 550, 521, 414, 7
Obyvatelstvo bylo částečně armenskými předky. Původní forma názvu v assyrštině zněla Uruatru/Uratru, bab. Uraštu; srov. pod Nairi, dom. jménem Biaina/Biainili, tedy č. Biainové, řec. Alarodioi, hebr. Ararat. Zprvu geograf. označení jako Nairi s řadou dynastů, části se zmocnili Assyřané, druhá se vyvíjela jako Urartu. Urartští panovníci kopírovali assyrskou královskou titulaturu mj. též jako "králové Aššuru, králové Nairi". U. nemělo pevných hranic a v nejlepších dobách se rozkládalo od jezera Sevan na severu přes povodí Arasu k hornímu Eufrátu, odtud přes země kolem Vanu po západní břeh Urmijského jezera s Nachičevanem. 

Uratamiš z Hamátu, k.§ 870, 850 

 

Urballá z Tuchany/Tyán, ass.§ viz Warpalawaš

Urbána, m. v Kampánii na Appiji mezi Suessulou a Casilinem§ 82

Urbánus, celé jméno neznáme, usurpátor§ 270+

 

Urbilum§ viz Arbély

 

Urbínia, vestálka§ 473

 

Urcilliánové, lat. Urcilliání, berber. lid snad totožní s dn. kmenem banú Wárqlán v DZ§ 1303 a srov. Maxyové a Mašwaš

 

Urdánum, o. nezn. obětníka v Aššuru§ 2078

urdština, urdú, viz pod Hindustán a Hunové

Urdutu, m. v Tabalu polohy nezn.§ 696 

Urfa§ viz Edessa, Orrhoé

Urgigirsag§ viz Urpusag z Ummy

Urguedinna, Ur-Guedinna, ensi v Ešnunně§ 2028

Urgulánia, manž. M. Plautia Silvána, přítelkyně Lívie Augusty§ 2-, 8+, 24+, 38+   

Urgulánilla§ viz Plautia Urgulánilla

 

Urchi-Tešup§ viz Muršiliš III.

Urchilinaš z Hamátu, chet. dyn., ass. Irchuléni§ 880, 870, 853, 850   

 

Uria, řec. Hyriá, m. v Apúlii, dn. Oria v prov. brindisi§ 40

Úriás§ viz Úrios

 

Úrijá z Chet, řec. Úriás ho Chettaios, lat. Urias, Jóábův důstojník§ 990, 972 

 

Urikki z Qúe, Awariku, Awarku, k.§ 850, 805, 740, 738, 719, 715

Urimme, Urimmu z Chubušny, k. v Tabal§ 830, 738

Úrios, „Přiznivého větru“§ viz Zeus

Úrios/Úriás z Athén§ arch. 281, 280 

Urísa, Uríša§ = Kalinga v IND

Urius, jeden z k. Alamannů§ 357+, 359+ 

 

Urkeš, Urkiš, m. a stát, dn. Tell Mozán na sv. SYR§ 2500, 2400, 2292, 2191, 2078    

 

Urme, též Arme, kraj armen. země Šubria/Šupria, možná odtud vyšlo pozdější označení pro Armenii§ 2490, 2292, 754, 752 a srov. pod Nichríja 

Urmia, jezero v Médii Atropaténé, dn. m. a jez. Urumíja/Oromíje (za šáha Rezáje) v íránském Kurdistánu, ass. zprvu Dolní n. Východní moře/tâmtu šupálítu, t. ša sít šamši, řec. a lat. Matiané limné, -ánus lacus; Matiané jméno kraje. V okolí města se podle jedné tradice narodil Zarathuštra§ 2400, 1275, 1235, 1075, 912, 859, 856, 818, 775, 774, 737, 714, 673, 650, 36, 673, 107, 299+ 

URMND§ viz Vermina

Urmu, nezn. m. a kraj v říši Ur III.§ 2119  

Urnajr, k. v Albánii, s. Vačého I.§ 301+, 371+ 

Urningišzidda, Ur-Ningiš-zidda, ensi v Ešnunně§ 2028

Urnimmar, Ur-Nim-mar, ensi v Ešnunně§ 2028

urnová pole, kultura§ 775

úrodný půlměsíc, arab. al-hilál al-chasíb, označení pro předněvýchodné oblasti bohatší na deště. Tradici zavedl americký egyptolog a orientalista James Breadsted (zemřel roku 1935) a zahrnul do oblouku země od Palaistíny po severní Mesopotamii a jihozápad Íránu. Pojmu bývá užíváno i šířeji pro oblast od Ponilí přes syrské země, Kypr, jih dnešního Turecka, celou Mesopotamii a západ Íránu. Viz oddíly v prehistorickém období.

 

úroky, v Římě úsúra, mútuum, faenus; někteří z bohatých vládců vrcholného principátu se osobně drželi úroků ve výši tří procent/rok (Antónínus Pius, Sevérus Alexander). Stejně jako u Hellénů nejvyšší úroky platily pro risiko u lodní dopravy, mezi 20 až 33 procenty. Úroky u finančních půjček za vrcholné republiky v Římě činily dvanáct procent, viz rok 357, za raného císařství šest. Po návratu Octaviána z Orientu bylo ve Městě náhle velké množství peněz, živobytí značně podražilo a úroky se ze dvanácti procent zvýšily na 33, viz rok 29. V provinciích ovšem nezřídka procent 48. Spláceny byly vždy na kalendy, u Hellénů na númenie/novoluní. Srov. pod bankéři§ 357, 347, 174, 29

 

Urpabilsag, Ur-Pabilsag, s. A-Imduguda, k. v Uru§ 2600

Urpridišša§ = Afrodision na Kypru

Urpusag, Ur-pú-sag/Ur-gigír-sag z Ummy, armádní velitel§ 2540  

Urratinaš, m. v churrit. kraji sev. od Assyrie, dn. polohy nezn.§ 1115  

 

Ursacius, řec. Úrsakios, biskup v Singidúnu§ 355+

Ursatius, mag. officiórum Valentiniánův§ 365+

Ursicínus, mag. equitum, o. Potentiův§ 330+, 352+, 354 až 356+, 359+, 360+, 378+   

Ursicínus z Ravenny, lékař, křesťan§ 64+

Ursicínus, jeden z k. Alamannů§ 357+, 359+

Ursicínus, řím. vicárius§ 368+

Ursicínus n. Ursínus, řím. biskup§ 366+    

 

Ursinu z Urartu, turtán§ 714

 

Ursó, řec. Orsón, gen. Ursónu/Orsónu, též Ursaona, Ursona, Colónia Iúlia Genetíva Urbánórum, dn. Osuna v Andalusii§ 212, 145, 139, 49  

 

Ursulus, comes rérum largitiónum, správce povinných darů provincií augustovi§ 361+

 

Flávius Ursus§ cos. 338+

 

Uršu, Ursum, asi Waršuwa, m. a stát snad na severu Syrie n. v pozdější Orrhoéně§ 1830

Uršu, možná Waršuwa, hellénist. Rhósos, dn. Arsúz v tur. prov. Hatay§ 1650 a viz Rhósos   

 

Urtaku/Urtaki z Elamu, k.§ 675, 674, 663, 653

Urtaku z Elamu, s. Teummanův§ 653 


Uru'a, uru.a§ viz Arawa

Uru'az, Iriaz (?), m. a země nezn. polohy, zřejmě v Elamu§ 2540, 2490 

 

Urugundové, část asi Burgundů§ 250+, 254+ 

 

Uruk, sum. Unug, hebr. Erech, řec. Orcha (pl.?), arab. Warká, obyvatelé řec. Orchénoi, m. v jižní Babylónii v irácké provincii al-Muthann᧠3500, 3200, 2800, 2700, 2600, 2550, 2490, 2450, 2420, 2384, 2346, 2316, 2292, 2255, 2119, 2096, 2006, 1895, 1843, 1815, 1809, 1787, 1741, 1730, 1626, 1410, 1337, 1159, 1004, 761, 747, 722, 703, 693, 688, 682, 678, 663, 646, 639, 626, 562, 560, 556, 549, 526, 336, 246, 244, 202, 132-, 111+ 

O klasické éře města viz pod Sumerové. Ústředními součástmi města byly chrámové okrsky Kulla, Kullaba s komplexem boha Anu a jeho zikkurratem a chrám Eanna náležející Inanně/Ištaře; město povstalo synoikismem Kullaby s Eannou. Vyskytl se názor, že od Uruku pochází arab. slovo Irák/Iráq. Sumerština kultovně v hellénismu v užívání. Hellénská osada přímo nedoložena, hellénská jména se vyskytují v pozdněbabylónských obchodních textech. Obyvatelstvo („Babylónci“, Chaldajové, Arabové) se hellénisovalo, ale udržovalo svou chrámovou komunitu kolem Anuova chrámového komplexu Réš s vlastní administrativou „makkúr Ani“, majetek Anův, zahrnující pozemky a nemovitosti; vše pod dohledem zřejmě instituce „bít iláni ša Uruk“, dům bohů uruckých.

Hospodářský život byl tak pod kontrolou královských úředníků, jak dosvědčují hliněné bully o zaplacení celních a daňových poplatků (chreofylakikos, bybliofylakikos, ploión Eufrátú, halikés, andrapodikés, epóniú s dovětkem „Orchón“ n. v sg. „Orchénú“). Bully, pečeti, visely na pergamenových či papyrových (?) listinách, které věkem zanikly.
Nejmladší datovaný text v seleukovské éře je z nisannu 184 SE, březen-duben roku 128, viz vývoj v Mesopotamii po roce 130. Tradiční německé výkopy přerušené roku 2003 americkou invasí a občanskou válkou byly obnoveny roku 2015.

Urukagina z Lagaše, Uru-ka-gina, Uru-inim-gina, čteno moderně též Irikagina, Irikaninak, Eri-inimgina-k, k., manž. Šašy§ 2420, 2384, 1866   

Urukagina z Lagaše, jmenovec předešlého, s. neznámého ensiho§ 2384

Uru-melek, k. Byblu-Gubly, ass. Uru-milki z Gubly§ 701

Urum, Urumu, m. v Sumeru polohy neznámé, akk. Wurumu§ 2292, 2096 

Urumu, nezn. lid anatolský, spojenec Kašků§ 1114  

Urur, Ur-ur, k. v Akšaku§ 2490, 2420 

 

Urusalim§ viz Jerúsalém

Urusohoričiu (jap.), Urjučopuričiu (kor.), Uro (čín.), následník trůnu v Sille§ 200+

Urutuk-Elchalachu, s. Kutir-Nachchunta III.§ 1159  

 

Urzage, k. v Uruku§ 2490

Urzana z Musasiru, k.§ 725, 714

UR.zigurumaš, Urzigurumaš z Kaššû, dyn.§ 1742, 1594   

úřady a úředníci u Hellénů§ viz Athény
úřady, volení státní úředníci v Římě, rekordní počet kurulských funkcí (od Tiberia jmenovaní, viz comitia centuriáta), srov. pod dlouhověcí, komicie, konsul, praetor, qaestor etc. vígintívirí, kolektivní jméno pro nižší římské správní úředníky. Práce mezi nimi předcházela quaestúře (tresvirí monétálés, decemvirí lítibus iúdicandís, soudní sbor), císařská byrokracie§ 299

úřady, římské císařské§ viz též císař a princeps
úřady, dvorské v hellénismu. Systém hellénistických královských kanceláří a institucí se stal vzorem pro římskou dvorní administrativu a později monarchistickým institucím v Evropě. Královská byrokracie Ptolemaiovců, Seleukovců a dalších byla kompetenčně po resortech precisně vymezená, její administrativní „papírovací“ objemy dosahovaly novodobých rozměrů.

Provoz ptolemaiovského dvora řídil archisómatofylax, tj. hlavní bodyguard, králův nejbližší důvěrník. Úředník rozhodující o tom, kdo předstoupí před krále, ministr protokolu, se jmenoval eisangeleus, tj. oznamovatel, archikynégos byl vrchní lovčí a archedeátros ručil za dobré stolování, arcičíšník.

Egypt už v dobách své staré slávy byl řízen byrokraticky – úřednictvem královským nebo chrámovým. Ve státu, kde všechno patřilo králi, živoucímu z bohů na zemi, muselo všechno být kontrolováno a písemně podchyceno. Jednou za dva roky se sčítalo obyvatelstvo a jejich „majetek“ (byl totiž královský). Ze staré říše je doloženo 1600 úřednických a hodnostářských titulů. Ptolemaiovský Egypt zděděnou "faraonskou" n. faraonsko-perskou byrokracii zdokonalil.

Město Alexandreia bylo organisováno jako polis, takže mělo svůj sněm a autonomní volené nebo losované úřady a mnohdy se nezávislost a svobodymilovnost měšťanů výrazně projevila, srov. povstání proti neoblíbeným panovníkům. Z úředníků města vynikal velekněz Alexandrova kultu, hypomnématografos, písař, vrchní soudce archidikastés, a velitel nočních stráží, nykterínos stratégos.

Císařové zavedli placenou byrokracii. Do Marka Aurélia byly tři platové kategorie, stoický císař zavedl čtvrtou. Nejnižší úřednický plat byl 60 tisíc séstertiů ročně, sexágénárius, pak sto tisíc, centénárius, dvě stě tisíc, ducénárius, a od M. Aurélia tři sta tisíc, trecénárius. Za vysoké inflace ve 3. století n. l. stačil k přežití člověka jeden denár čili čtyři séstertie. Prostý úředník městský měl ročního příjmu v raném principátu 1.200 HS.

Vysoká byrokracie a vojáci měli za vrcholného principátu a za dominátu tak rozsáhlé soudní pravomoci, že se jim říkalo iúdicés, soudci. Císařská civilní byrokracie byla pokládána za službu, mílitia, úřady byly officia a úředníci vyšší a nižší officiálés. Museli být svobodného rodu a s odbornými zkouškami (srov. čínský konfuciánský model). Jejich seznamy se jmenovaly mátricula.

Úředníci dostávali titul perfectissimus, často dědičně, což býval za principátu titul jezdců. Výjimečně dostávali byrokraté při pensionování senátorství s titulem clarissimus. Senátorské leitúrgie, múnera, se už dávna nevyplácela. Městské úřady, které senátoři s jezdci zastávali odjakživa na vlastní náklady, byly na obtíž a zastávaly je officiálés, císařem placení byrokraté.

USA§ viz Spojené státy Ameriky

Usafer, vůdce části Sarmatů§ 358+

 

Úsanorové/Úšinorové, árjský národ sídlící na severu dn. PAK§ 600

Useramun, User-Amun§ viz Amun-user

Userhat Amun, "Silná je příď Amunova", též Amun-user-hat§ 1095

Userkaf, User-ka-ef, též User-ka, Horovo jméno Iri-maat, první k. Páté dyn.§ 2566, 2498, 2491 

Userkare, Weserkare, User-ka-Re, k. Šesté dyn.§ 2333

User-maat-Re-meri-Amun§ viz Šešonk VI.

User-maat-Re-nacht, Amunův velekněz za Dvacáté dyn., s. Meri-Basteta, b. Ramessenachta§ 1170

User-maaat-Re-setep-en-Amun, trůnní jméno eg. k.:§
Usermaaatresetepenamun II.§ viz Pedubast I.
Usermaaatresetepenamun III.§ viz Osorkón III.
Usermaaatresetepenamun IV.§ viz Takeloth III.
Usermaaatresetepenamun V.§ viz Rudamun
Usermaaatresetepenamun VI.§ viz Iuput II.
User-maaat-Re-setep-en-Re I.§ viz Šešonk III.
Usermaaatresetepenre II.§ viz Pimaj
User-maaat-Re-meri-Amun§ viz Šešonk IV.

User-Mont, Mont-user, k. Třinácté dyn.§ 1676

User-Mont, Mont-user, čati z Osmnácté dyn.§ 1567

Usersatet, User-Satet, guvernér Amenhotepa II. v Núbii§ 1446  

Usi-watar z Kiše, k.§ 2420, 2346 

 

Úsipetové i Úsipové, Úsipetés/Úsipií, germ. kmen na pravém břehu Rýna§ 58, 56, 55, 19, 16, 12, 11-, 4+, 14+, 58+, 69+, 82+, 213+      

Usir, Usire, Usirew§ viz Osíris

Úsiris, vojevůdce Artaxerxa I.§ 449

 

Uskudama, Uscudama§ viz Adriánopolis

 

Úskána, Hyskána (pl.), lat. Uscána, m. illyrských Penestů severně od Lychnidu/Ochridu, dn. Voskopoja v Albánii, nebo Kičevo/Kërçova ve FYROM?§ 170

usnesení (lidu), zákony§ viz pséfisma

Uspa, opevněné sídliště Siraků§ 45+

 

Usret, Useret§ viz Wosret

 

Ussía, Uziᚧ viz Asarja

ústa, řec. stoma, lat. ós, zápach z úst§ 399

ústava, zákonodárství, římské viz pod jednotlivými institucemi (senát, jezdci, konsulové praetoři apod.), lex, úřady, sněmy, zákony apod. Nejstarší napsaný zákon v Evropě je z krétského Dréru. V novověku první psanou občanskou ústavu měly Spojené státy Ameriky z roku 1781, v Evropě polské stavy z 3. května 1791, kterou sepsal „velký sejm“ v letech 1788 – 1792 v době mezi prvním a druhým dělením země (1772 a 1793). Francouzská revoluční ústava následovala 3. září 1791.

Ustíca, řec. Osteódés§ viz pod žoldnéři

Usûm, Usû, amorejský šejk§ 1977

Usun, Usiun§ 177, pravděpodobně viz Arsiánové, Tocharové nebo Sakové

Usur-awássu, ensi v Ešnunně§ 2028, 2006, 1942  

úsúrpátor, pl. úsúrpátórés, nelegitimní uchopení moci, č. usurpátoři, passim; o jejich násilných a případně ponižujících koncích viz též pod král

Uš z Ummy, k.; možné čtení též Giš§ 2600, 2540, 2490, 2450, 2420    

 

ušabti, šabti, šawabti, pohřební sošky§ 3127

 

Ušapa, churrit. dyn.§ 1440

 

Ušašum z Amurru, s. šejka Abda-Ela§ 2006, 1977 

 

uši, lidské§ viz ucho

Ušilu alias Er, hunský vůdce§ 119

 

Úšinorové§ viz Úsanorové

Ušchitti z Tuny/Atuny, k.§ 830, 738

ušlapání, davová smrt§ viz pod smrt

Ušnatu, kraj mezi Ugaritem a Amurru§ 1330

 

Ušpíja, ass. šejk§ 2400, 2150, 1275  

Ušpilulume§ viz Šuppiluliuma(š) z Kummuchu

Ušpina§ viz Išpuini z Urartu 

 

Ušši z Kaššû, dyn.§ 1742  

 

Uštap-šarri z Itabalcha, churrit. dyn.§ 1815  

Ušurdu z Ummy, dyn. §2420

 

Uta-napištim§ viz Ziusudra

Úta-rapaštim, vládce nezn. země v době Sargonově§ 2346

Utah, stát Spojených států§ 5500, 1800    

  

Utchi z Mitanni, vojevůdce a regent§ 1390, 1383

 

Utica, řec. Ityké, č. Utika, m. v Africe (África vetus/propria) při ústí Bagradu, původně osada Tyru; z púnského ´attiq, "Staré (Město)", oppositum k Novému Městu-Karthágu§ 1102, 969, 348, 307, 241, 239, 212, 210, 207, 204, 203, 150 - 146, 125, 112, 109 - 106, 83, 81, 49, 47, 46, 42-, 258+ 


U-to-lao§ viz Azilisés (Azóráó) 

Uto-ču, jap. vojevůdce§ 200+

utopický socialismus§ viz socialismus

 

Utri-Šarruma z Ugaritu, s. Ammištamra II.§ 1250 


Uttarpradéš, angl. Uttar Pradesh, „Horní země“, novodobý spolkový stát na severu IND při hranicích s Nepálem§ 600, 483-, 375+ 
Starším názvem se země jmenovala Hindustán, po roce 1947 nebylo přijato, ačkoli patří ke kolébce hindské civilisace. Kraji mezi Jamunou a Gangou se říká Dóáb, Dvojříčí (podobné dóáby jsou v Paňdžábu, "Pětiříčí").

Utu§ viz Šamaš

Utu-abzu, abgal/učenec a písař, řec. Odakón§ 3200

Utu-echichchi-Pingir, s. Kutir-Nachchunta III.§ 1159

Utu-chengal z Uruku, k.§ 2255, 2119 

Utuk-Chute-kasan z Elamu, d. Šilchak-Inšušinaka§ 1140

Utul-kalamma, s. Ur-Nungala, k. v Uruku§ 2700

Utûm, Uttum, země v Zágrosu se sídel. m. Šušarrou§ 1815, 1782  

Utupurši z Diaué, k.§ 810, 772

 

U'u, Ú.Ú/Ú-ú§ viz Bubu z Uru

 

Uwej, šan-jü§ viz Wu-wej

 

Uxama, Uxuma, Axinium, Auxuma, Axeinion, oppidum Arevaků, dn. nad El Burgo de Osma v prov. Soria§ 153, 72 

 

Uxellodúnum, sídel. m. Kadurků, dn. Capdenac§ 51

 

Úxiové, horský národ v Súsiáně na hranicích s Persidou v dn. Chúzistánu, snad potomci části Elamitů§ 331
Uxmal, mayské kultovní středisko na Yucatánu§ 1800 

 

 

Uzarbara, m. n. mí v Babylónii§ 1809

Uzarlulu, Zaralulu, dn. Tell az-Zibá'í u Baghdádu§ 1895, 1830  

 

Uzbekistán, moder. stát§ 5500, 4000, 2200, 329, 282

uzel gordický§ viz gordický uzel

 

'Uzzijáhú z Jerúsalému§ viz 'Azarjáh

 

al-'Uzzá, arab. bohyně, řec. Afrodíté§ 9+, 236+, 247+, 254+ a viz pod Arabové

 

Uzitta, Uzita, m. v Býzakiu poblíž dn. Monastíru v TN§ 46