Arl-Arz
Arlagan§ viz Jarlaganda
Armad§ viz Arados
armáda, hellénské, římské vojsko, vojáci§ viz legionáři, žoldnéři, vojenství, vojsko
Armageddon (řec.)§ viz Megiddó
Arman, m. v kraji Ugarsallu při soutoku Dolního Zábu s Tigridem§ 1308, 851
Armanani z Chatti, velmož§ 1180
Armánum§ 1. nezn. království v Syrii, kladeno též do sever. Mesopotamie, popř. šlo o dvě neodvislá toponyma, 2346, 2292; 2. království odlišné od no. 1, zřejmě ve stejném regionu, 2292
Armastika, Armazi, Armazciche§ viz Mccheta
Arma-Tarchunta z Chattuše, revoltující chetit. guvernér (dříve čteno: Armatatta, Arma-Tatta), o. Šippazitiho§ 1300, 1290
Armazi, bůh kavkazských Ibérů§ 324
Armazi z Chattuše, s. Tutchaliji IV., armádní velitel§ 1250
Arme§ viz Urme
Armeniá, Armenie, Armenové, vlastním jménem Hajerové, viz rok 2490; srov. s heslem Urartu nebo Nairi (vč. dn. státu Arménie), popř. Urme, vč. Malé Armenie/Brachyterá Armeniá, lat. Armenia Minor, západní části, kdysi součást Pontu§ 4000, 3200, 2490, 2292, 2150, 2100, 1420, 1370, 1165, 942, 800, 776, 772, 766, 748, 679, 651, 550, 644, 521, 518, 440, 401, 392, 388, 362, 331, 323 - 320, 317, 286, 250, 230, 229, 212, 186, 181, 166, 163, 162, 148, 123, 111, 97, 93, 90, 77, 74, 71, 69 - 64, 59, 56, 53, 48, 47, 42, 37, 36, 34, 33, 20, 12, 8, 6, 2, 1-, 2+, 4+, 12+, 16+, 18+, 30+, 34 až 38+, 41+, 45+, 48+, 49+, 51 až 55+, 58 až 63+, 65+, 66+, 69+, 72+, 75+, 78+, 91+, 105+, 109+, 113+, 114+, 116 až 118+, 134+, 139+, 147+, 162+, 163+, 169+, 178+, 185+, 191+, 193+, 195+, 198+, 208+, 214 až 217+, 224+, 227+, 231+, 244+, 252+, 257+, 259+, 270+, 283+, 287+, 295+, 297+, 299+, 301+, 309+, 312+, 325+, 330+, 337+, 338+, 351+, 356+, 361+, 363+, 366 až 368+, 370 až 374+, 376+, 377+, 379+, 380+, 383+, 387+, 389+, 392+, 393+
Do přímého styku s Hellény se Urartejci nedostali, jen nepřímo přes emporia v severozápadní Syrii. O vlastním označení Hajr, Hajer a o Mofsesovi z Chorény viz v přílohách oddíl Dynastie ii., roky 1370 a 800.
K rozlišování je starověká Armeniá od č. označení pro středověkou a novověkou Arménii. Armenština používá jako nejmenší z národních jazyků vlastní abecedu o 38 písmenech, kterou koncem 4. st. n. l. sestavil mnich Mesrop Maštoc, viz rok 338+. Jediný antický zachovaný chrám na území Arménie a kdysi Sovětského svazu stojí v Gorneae/dn. Garni u Jerevanu. Je asi ze druhého století n. l., roku 1679 byl povalen zemětřesením, roku 1975 rekonstruován.
Armenos ze Sparty, s. Nábidův, též Armenás§ 195, 190
armiger§ viz sómatofylax
Armínius, v něm. trad. Hermann (? jak první vymyslel Martin Luther), k. Cherusků, "první bojovník za svobodu", s. Segimerův, manž. Thusneldy§ 16, 6-, 1+, 4+, 9+, 15 až 19+, 28+, 58+, 70+
Narozen kdesi kolem Bad Driburgu (východ NRW). Dostalo se mu přívlastků jako "první Němec" a kdyby nebylo jeho odboje, asi by byla střední Evropa silně romanisována, Angličané by zůstali na severu Německa, kysané zelí a jelita s pivem by třeba nebyly nijak známé...
V souvislosti s epem o Nibelunzích bylo v novověku spekulováno o tom, že by on a jeho doba byly snad pravzorem pro Siegfrieda. „Varusschlacht“ n. Hermannsschlacht“ se staly pro něm. patrioty kultovním pojmem. Kult Armina n. Hermanna v literatuře nastartoval rytíř Ulrich von Hutten (zemřel roku 1523), Heinrich von Kleist sepsal roku 1808 divadelní hru Die Hermannsschlacht, dtto roku 1836 Christian Dietrich Grabbe.
Jméno Arm. je snad z latinského armenia, modrého minerálu (nebo z označení pro meruňku?); i A. bratr Flávus zůstal historii znám latinským jménem. Část rukopisů Tacitových Annálů nabízí čtení Armenius, srov. zde výše se jménem pozdněspartského krále Armena, popř. s druhou podobou Armeniás. Více o bitvě v Teutoburském lese pod Germáni.
Armorikové§ viz Aremorikové
Armosata (pl.), m. v Armenii; totožné s Arsamósatami?§ 212-, 114+
Arnakés n. Arsakés, eunúchos Xerxův§ 480
Árnán z Jerúsaléma§ viz Arawná
Arné§ 1. mí. v Boiótii, možná dn. archeolog. lokalita Gla, 1230 a viz pod Boiótie; 2. m. aiolských Boiótů v Thessalii, stejné populace jako no. 1, později přejmenováno na Kierion, 198; 3. Arneai, m. v Lykii u dn. Ernes, razila vlastní minci s nymfou a dotírajícím Pánem za Gordiána III., není v CSD. Jméno všech tří lokalit asi souvisí s nymfou Arné, s tou, "která říká ne/arnúmai", ale v Lykii pravděpodobný původ souvisí s chet. Awarna.
Arné, Arnu, m. v sever. Syrii, dn. Tell Aran§ 849
Arniadás z Kerkýry, strat.§ 630
Arniensis, jedna z řím. tribuí§ 387
Arnobius, uč. řečnictví a křesť apologeta z Numidie§ 240+
Arnóssos z Mýsie, k.§ 716
Arnúfis z Egypta, okultista-divotvůrce na Márkově dvoru§ 171+, 178+
Arnuna, m. na území Gutiů, nezn. polohy§ 1324
Arnuwanda I., k. Chetitů§ 1460, 1440, 1420
Arnuwanda II., k. Chetitů§ 1370, 1352, 1345, 1330, 1329
Arnuwanda III., k. Chetitů§ 1220, 1215, 1200, 738
Aroandés§ viz Orontés
Arómatón akra, Arómata prómuntúrium, nebo Notúkeras, dnešní Guardafui, viz pod objevy
Aromuni, Aromané§ viz pod Thrákové
Árón§ viz Aárónovci
Aroveghiové, část Alánů§ 215+
Arpad, sídel. m. aramaisovaného syrochetit. státu Bít Agúsi v sev. Syrii, dn. Tell Rifa'at, jedno z pozdněchet. knížectví§ 1366, 880, 857, 849, 805, 754, 746, 742, 740
Arpí, m. v Ápúlii, řec. Arpa, založeno prý Diomédem Argívským, který místo nazval Argos hippion, odtud starší název Argyrippa. Ještě ve třetím století podle ražby hellénské m. (Arpanón, Arpských: Zeus a kanec, popř. Athéna s koněm n. svazkem blesků), roku 326 spojenec Římanů, po Cannách koalice s Hannibalem (za Altinia Dasia) a roku 213 vyvráceno Q. Fabiem Maximem ml.§ 215, 213
Arpínum, m. Volsků v Latiu, rodiště Mariovo (ves Cereatae) a Ciceronovo, dn. Arpino§ 305, 303, 212, 188, 156, 119, 103
Arpurim, Arwium, Arurim z Kiše, k.§ 3200
Arpus, vůdce Chattů§ 16+
Arqamani, Erqamani§ viz Ergamenés
Arra (řec.), arab. A'ra, bůh Bostry§ viz Dúsarés Arra
Arrabannés, Artabannés, velitel pers. okupační jednotky v Armenii§ 366 až 369+, 372+
Arrapcha, m. v Assyrii, hellén. Seleukeia v Assyrii, dn. Kirkúk, tur. a kurd. Kerkúk v IRQ; Kurdové tvrdí, že jde o nejstarší trvale osídlené místo v IRQ§ 2346, 1830, 1815, 1797, 1782, 1366, 1232, 1140, 1125, 908, 892, 827, 761, 755, 729, 702, 616 a viz Seleukeia
Arrašumara§ viz Artašuwara
Arrecína Tertulla, manž. príncipa Tita, m. Iúlie Flávie§ 79+
M. Arrecínus Cléméns§ 1. praef. praet., 38+, 41+, o. no. 2; 2. s. no. 1, praef. praet., praef. Urbí, cos., 69+, 70+, cos. suff. 73+
C. Arrenius, b. L. Arrenia, tr. pl.§ 217
L. Arrenius, b. C. Arrenia, tr. pl.§ 217
Arrétium, m. v Etrúrii, dn. Arezzo, proslulé keramikou z červené hlíny, od roku 310 s řím. kolonií§ 539, 284, 311, 310, 301, 293, 225, 217, 209, 208, 205, 187, 169, 100, 82, 73, 70
Arrhabaios, knížata či k. Lynkéstů odvozující původ od hérákleovských Bakchovců, Bakchiadai:§
Arrhabaios I., s. Bromerův, o. k. Aeropa II. a děd Eurydiky, matky Filippa II.§ 424, 423, 414, 399, 396
Arrhabaios II.§ 336, 334, s. Aeropův, o. Neoptolemův a Amyntův (IV.)
Arrhabaios III.§ 323 - 321, 319, 318, 315
Arrhachión z Figalie, též Arrhechión nebo Arrhichión§ 564 (Ol.)
Arrheneidés z Athén§ arch. 260, popř. 262
Arrhidaios z Makedonie, Errhidaios (nápisně doloženo), příslušníci makedonského královského rodu a králové:§ 1. 393, o. Amynty III.; 2. 383, 349, 348, s. Amynty III.; 3. = král Filippos III., viz tam; 4. 278, k. Makedonů: může být shodný s jistým Aridaiem uvedeným roku 331?
Arrhidaios z Makedonie§ 1. básník a vrah, 406; 2. s. Alexandrův, důstojník asi Démétria I., 302
Arrhidaios, oikonomos/hospod. správce Láodiky I.§ 253
Arrhidaios, strat. Antiocha Epifana§ 175
Arógos z Persie§ viz Arsés
Arrhón z Etrúrie, (řec.), lat. Árúns, Arrúns, gen. Arrónta, Arrúnta (lat. ekvivalent Postumus), etr. velmož, který přivedl Kelty do Itálie; jiný A. vedl Véjany v bitvě 28. 2. 509, v níž po souboji s L. Iúniem Brútem oba padli, srov. tam a pod Porséna/Porsenna§ 391; 3. Arrúns, haruspik, 98
Arria§ 1. manž. A. Caecíny Paeta, 42+, 66+; 2. její dcera, manž. P. Clódia Fannia Thrasey Paeta, m. Fannie, manž. Helvidia Priska, 42+, 66+, 92+
Arria Antónína, d. Cn. Arria Antónína s Boiónií Procillou, manž. L. Iúnia Caesennia Paeta, m. L. Caesennia Antónína§ 86+
Arria Fadilla, ses. předešlé, manž. T. Aurélia Fulva a P. Iúlia Lupa, m. príncipa Antónína Pia, Iúlie Fadilly s Arrií Lupulou§ 86+
Arria Lupula, d. předešlé s Iúliem Lupem§ 86+
Arriános z Níkomédeie, občansky L. Flávius A., historik, stoik, ž. Epiktétův, zvaný později Nový Xenofón§ 85+, 89+, 125+, cos. suff. 129+ (?), legát 134+, ath. arch. 145+, 175+
Arriános Epafrodítos z Athén§ arch. 175+
O jiném Arriánovi viz s. v. epos.
Arrirgu, Arrirgi, země a stát churrit. severně od Assyrie, poloha nezn.§ 1114
C. Arrius Antónínus§ cos. suff. 170+ (?)
Cn. Arrius Antónínus, manž. Boiónie Procilly, o. Arrie Antóníny a Arrie Fadilly, m. príncipa Antónína Pia§ 86+
P. Arrius Antónínus§ cos. suff. 69+, cos. suff. 97+
Arrius Antónínus, proconsul, celé jméno neznáme (Commodův příbuzný?)§ 189+
Arrius Aper§ viz Flávius A.
Cn. Arrius Augur§ cos. ord. 121+
Cn. Arrius Cornélius Proculus§ cos. suff. 145+
L. Arrius Pudéns§ cos. ord. 165+
Arrius Várus, centurió, veterán armenské války, praef. praet.§ 69+, 70+
Arriové Antónínové/Arrií Antóníní, větev usazená v Cirtě§ 80+
Arrukum z Ebly, král. ministr§ 2500
L. Arruntius§ 1. 43, 31, cos. 22, o. č. 2; 2. s. č. 1, 22, cos. 6+
M. Arruntius Claudiánus, senátor z Xanthu§ 43+
M. Arruntius Aquila§ 1. správce Galatie, 66+, o. no. 2; 2. cos. suff. 66+, s. no. 1 a o. no. 3; 3. cos. suff. 77+, s. předešlého
L. Arruntius Fúrius Camillus Scríboniánus, s. M. Fúria Camilla, b. M. Fúria Camilla a Lívie Medullíny, o. Fúria Scríboniána, pučista z roku 42+§ 364, 8+, 17+, cos. 32+, 42+, 52+
L. Arruntius Stella§ 1. praef. praet., 38+; 2. cos. suff. 101+
Arsa, m. Turdulů v Baetice§ 139
Arsá z Tirsy, král. hodnostář v Israéli, řec. Ósa, lat. Arsa§ 887
Arsak, Aršak, nebo Asaák, m. v Astabéně, v kraji na sev. Parthie, čín. An-si, srov. Astabéné§ 248, 235, 128
Arsakeia, m. v Médii§ viz Rhagai
Arsakés I. Armenský, s. Artabána IV., k. Armenie§ 34+, 35+
Arsakés II. Armenský, s. Tigrána VII., manž. Olympiady, d. Ablabiovy, a Farantzemy, o. Papa§ 329+, 351+, 360+, 361+, 363+, 366+, 367+, 369+
Arsakés III. Armenský, s. Papův a Zarmanduchtin§ 374+, 379+, 383+, 387+
Arsakés z Pontu, k. (?), s. Farnaka II. (?)§ 46
Arsakés, vojen. velitel a usurpátor v Pontu (?)§ 46
Arsakés z Persie, jméno perských velmožů§ 1. 472, poprvé použito v literatuře jako postava u Aischyla; 2. 410, jako k. Peršanů Artaxerxés II., viz tam; 3. 330 - 328, satr. Arie; 4. viz Arnakés
Arsakés z Parthie, bab. Ar-ša-ka, Ar-ša-kam:
Arsakés z Parthie, s. Friapitův, o. Arsaka I. a Tíridáta I.§ 250
Arsakés, Aršaq, titulární dynastické jméno parthských králů (569, o původu rodu viz rok 404):§
Arsakés I. Ktístés§ 250, 248, 235
Arsakés II. Tíridátés I.§ 250, 248, 237, 211
Arsakés III. Artabános I.§ 211, 209, 191
Arsakés IV. Friapatios§ 191, 176, 124
Arsakés V. Fraátés I.§ 176, 171, 124
Arsakés VI. Mithridátés I. Megas§ 250, 176, 171, 155, 141, 145, 135, 132, 124, 76
Arsakés VII. Fraátés II. Theopatór§ 132, 130 - 128, 124, 76
Arsakés Bakasis§ vide Bakasis/Bagasis
Arsakés VIII. Artabános II. Theopatór Filadelfos Filellén alias Euémeros či Hímeros§ 176, 129 - 127, 124, 123, 38+
Arsakés IX. Mithridátés II. Megas Dikaios Epifanés Filellén§ 123, 121, 97, 93, 92, 88, 87
Arsakés X. Artabános III. Theopatór Euergetés Epifanés Níkéforos Filellén§ 92, 88, 87, 76, 38+ (vzdorokrále Gotarza I. viz tam)
Arsakés XI. Sinatrokés Autokratór Filopatór Epifanés Filellén§ 156, 76, 72, 70-, 19+, 20+
Arsakés XII. Fraátés III. Theos Euergetés Epifanés Filellén§ 91, 70, 66, 65, 63, 57
Arsakés XIII. Mithridátés III. Dikaios Epifanés Filellén§ 57, 55, 54
Arsakés XIV. Oródés II. Ktístés II. Euergetés Dikaios Epifanés Filellén - všichni další Arsakové mají stejnou titulaturu; bab. Ar-ša-kam U-ru-da-a§ 69, 57, 55 - 53, 50, 48, 40 - 37
Arsakés XV. Pakoros I.§ 53, 51, 50, 40 - 38
Arsakés XVI. Fraátés IV.§ 87, 37, 36, 34 - 29, 26, 25, 23, 20, 10, 3-, 4+, 8+, 35+, 47+, 49+, 62+
Arsakés XVII. Tíridátés II.§ 32 - 29, 26, 25, 23
Arsakés XVIII. Fraátakés či Fraátés V.§ 10, 3 - 1-, 2+, 4+, 8+, 31+, 36+
Arsakés XIX. Oródés III.§ 4+, 8+
Arsakés XX. Vonónés I.§ 10, 1-, 8+, 10+, 12+, 16+, 18 - 20+, 34+, 36+, 47+, 49+
Arsakés XXI. Artabános IV.§ 1-, 10+, 12+, 16+, 18+, 19+, 22+, 34 až 38+, 41+
Arsakés XXII. Tíridátés III.§ 35+, 36+, 45+
Arsakés XXIII. Vardánés I.§ 38+, 45+, 47+, 51+
Arsakés XXIV. Gotarzés II.§ 38+, 45+, 47+, 49+, 51+
Arsakés XXV. Sanabarés§ 20+, 49+, 65+, 208+
Arsakés XXVI. Vonónés II.§ 51+
Arsakés XXVII. Vologasés/Vologaisés I.§ 3200, 66, 1-, 36+, 51+, 53+, 55+, 58 až 63+, 66+, 69+, 70+, 72+, 75+, 77+, 78+, 91+
Arsakés XXVIII. Vardanés II.§ 55+, 58+
Arsakés XXIX. Vologasés II.§ 77+, 78+
Arsakés XXX. Pakoros II.§ 78+, 79+, 88+, 90+, 91+, 105+, 109+, 113+, 114+, 131+
Arsakés XXXI. Artabános V. (III.)§ 78+, 79+, 90+
Arsakés XXXII. Vologasés III.§ 105+, 106+, 109+, 116+, 129+, 134+, 147+
Arsakés XXXIII. Osroés/Chosroés/Chósroés I.§ 91+, 105+, 109+, 113 až 117+, 123+, 128+, 129+
Arsakés XXXIV. Parthamaspatés/Fratamáspatés (Osroův syn)§ 105+, 116+, 117+, 123+
Arsakés XXXV. Mithridátés IV.§ 105+, 129+, 147+
Arsakés XXXVI. neznámý král§ 105+, 129+, c. 140+
Arsakés XXXVII. Vologasés IV.§ 105+, 131+, 147+, 162 až 164+, 166+, 178+, 191+, 198+
Arsakés XXXVIII. Osroés II.§ 105+, 147+
Arsakés XXXIX. Vologasés V. (Vologaisés II. Armenský)§ 105+, 185+, 191+, 195+, 198+, 199+, 208+
Arsakés XXXX. Vologasés VI.§ 105+, 208+, 212+, 214+, 215+, 224+, 227+
Arsakés XXXXI. Artabános VI. (IV.), poslední z parthských vládců Íránu a Mesopotamie§ 105+, 208+, 212+, 214 až 218+, 224+, 227+
Arsakés z Parthie, s. Artabána VI.§ 224+, 227+
Arsakovci vládli Íránem do nástupu Sasánovců roku 224+ resp. 226+. Posledními vládci armenské větve Arsakovců ("Grégoriovci") byli v letech asi 378 – 389+ Aršak III. a Vagharšak, synové Papovi, o arsakovcích v Albánii viz tam a rok 371+, o posledním Arsakovci v Ibérii viz rok 284+.
Arsameia na Nymfaiu, m. v Kommágéně, dn. asi Kocahisar v TR prov. Adıyaman§ 250
Arsamés z Parsy, též Arsamenés, per. Ršama, bab. Aršamu, perský velmož a král v Parsa, s. Ariaramnův§ 590, 559
Arsamés, s. Dáreia I. a Kýrovy dcery Artystóny, prý nejmilejší Dáreiovy manželky, jejíž podobu měl vytepánu ve zlatě; velitel Arabů na Xerxově evropském tažení§ 480
Arsamés z Persie§ 1. n. Arxanés, satrapa Egypta, 462, 424, 423, 410; 2. s. Ostanův, manž. Sisygamby, o. Dáreia III., 336; 3. s. Artaxerxa II., 404;
Arsamés nebo Arsamenés§ 1. satr. Kilikie, poslední perský, 334 - 333; 2. satr. Drangiány, 328
Arsamés z Armenie, dyn., možná o. Xerxův§ 250, 230, 212
Arsamon, Arsamos, pevnost v Adiabéně, aram. Harzam, u Nisibi§ 36+
Arsamosata, Arsamósata (sg.), sídel. m. v armenské/kappadocké Sóféně, kdesi mezi horními toky Eufrátu a Tigridu, arm. Aršamšat, asi dn. Eloziğ v TR (nezaměňovat se Samosatami a srov. zde výše s Armosatami)§ 250
Arsané, manž. šáha Narsa I.§ 297+, 299+
Arsaniás, ř. v již. Armenii, ass. Arsania, dn. Murat v TR§ 856, 832, 786, 68-, 62+
Arṣašku, Arṣaškun, Arzaškun, nejstarší sídel. m. v Nairi/Urartu polohy neznámé, asi západně od jezera Van§ 856, 844
Arsenios, biskup meletiánský údajně zavražděný§ 335+
Arsenové či Arsové, kmen ve Střed. Asii; jedno z označení pro Tochary, srov. tam§ 177
Arsés, k. Peršanů, bab. Aršu, řec. též Arógos, trůnním jménem zřejmě Artaxerxés (IV.), nejmladší s. Artaxerxa III.; srov. též pod Béssos§ 338, 336
Arsidaios z Kappadokie, s. Datamův§ 378
Arsinoé z Makedonie, dc. Meleagrova, milenka Filippa II., manž. Lagova, m. Ptolemaia I.§ 337, 323
Arsinoé z Idúmaie, dc. Qóm-jada, manž. Qóm-rama§ 175
Arsinoé, jméno ptolemaiovských královen:§
Arsinoé I.§ 302, 289, 283, 276, 246, d. Lýsimachova s Níkaiou, manž. Ptolemaia I.
Arsinoé II. Filadelfos § 316, 301, 300, 283, 281, 279, 276, 274, 272, 270, 267, 264, 217, 178, 145, d. Ptolemaia I., manž. Lýsimacha I., Ptolemaia Kerauna a starší ses. a manž. Ptolemaia II. (= Theoi Filadelfoi), po smrti byla uctívána jako Afrodíté Zefyrítis, Afr. Euploia
Arsinoé III. Filopatór§ 246, 222, 221, 217, 211, 209, 204, ses. a manž. Ptolemaia IV. (= Theoi Filopatores)
Arsinoé IV.§ 69, 68, 48 - 46, 41, d. Ptolemaia XII., ses. Kleopatry VIII.
Arsinoé, jméno několika měst:
Arsinoé nebo Arsinoeia§ viz Efesos v letech 295 - 281
Arsinoé u Tróglodytů, též Olbiá zvaná či Panchrýsos§ viz pozd. Bereníké Tróglodytiké, 270
Arsinoé epi Deirés, tj. Na mysu Deiré§ viz pozd. Bereníké epi Deirés, 270
Arsinoé v Kilikii n. Pamfýlii, m. u Nagidu a Anemúria§ 260
Arsinoé u Lyttu na Krétě§ 270
Arsinoé v Aitólii, dř. Kónópé§ 270
Arsinoé v Kýrénaice, dř. Taucheiry, arab. Tókrá, Túkrá v LAR§ 322, 270, 250, 96
Arsinoé na Kypru, dř. Marion§ viz Marion
Arsinoé na Sínaji§ viz pozd. Kleopatris na Sínaji
Arsinoé§ 1. přechodně jméno pro Patary; 2. totéž pro Methánu; 3. Krokodeilopolis ve Fajjúmské oase v Egyptě; 4. Ars. na Keu, přechodně pro Koréssos, Korrésiá (není v CSD); 5. v nomu Apollónopolítském, 222
arsinoéia, hry v Alexandreji§ 279
Arsinoités, eg. nomos, Arsinojský, jinak též ‘hé limné’ zvaný, tj. Jezero, totiž dn. Fajjúm§ 1998, 285, 254, 216, 71, 56-, 149+, 249+
Arsités z Persie§ 1. 340, 334, satr. Malé Frygie; 2. 424, 423, 420, b. Dáreia II., s. Artaxerxa I. s Kosmartidénou
Arsové§ viz Arsenové a Tocharové
Aršak§ viz Arsak
Arši-ach, Arši'ach, s. Itúr-ilův, urský ensi/guvernér v Babylónu§ 2039
Aršu§ viz Arsés
Artabannés§ viz Arrabannés
Artabános, řec. podoba per. Ardawán:
Artabános z Hyrkanie, psáno též Artapanés, vrah Xerxa I.§ 465
Artabános z Persie, s. Artasyrův, Xerxův důvěrník§ 486, 466
Artabános I., k. Parthů§ viz Arsakés III.
Artabános II., k. Parthů§ viz Arsakés VIII. (Hímeros)
Artabános III., k. Parthů§ viz Arsakés X.
Artabános z Parthie, "archégos" (asi nikoli Arsakovec)§ 79+
Artabatás, první satrapa Kappadokie§ 546
Artabazánés z Atropatény, dyn.§ 220
Artabázos z Persie§ 1. s. Farnakův a o. Farnabázův, satrapa Baktrie, vojevůdce Xerxa I. a Artaxerxa I., 559, 480 - 477, 469, 465, 461, 452 (?), 440; 2. s. Farnabázův, b. Ariobarzánův, o. mj. Farnabázův, Artakamy, Artónidy a Barsiny, povstalec proti Artaxerxovi III. a Alexandrův přítel, 388, 355, 341, 333, 329, 328, 323; 3. možný o. Apamy, manž. Seleukovy, 324;
Artabázos z Médie n. Armenie§ viz Artavasdés z Médie
Artabrové, keltský národ v Gallaecii/Kallaikii§ 61
Artafernés z Persie§ 1. 511, 508, 504, 501 - 499, 496, 494, 493, 486, satr. v Sardech, syn Hystaspův, b. Dáreia I.; 2. vyslanec Artaxerxa I., 425; 3. 490, Xerxův vojevůdce, syn č. 1; 4. jinak neznámý satrapa, 435
Artafernés z Pontu, s. Mithridáta VI. Pontského§ 63
Artafrenés§ viz Intafernés
Artageira (pl.), m. v Armenii (pl.)§ 2, 2+ až 4+ a viz Artogerassa
Artachaiés z Persie, vojevůdce Xerxa I.§ 483
Artakama, též jmenována jako Apama, d. Artabázova, perská manž. Ptolemaia I.§ 324, 321
Artakamás, první satrapa Velké Frygie§ 546
Artakoana n. Chortakana (obojí pl.), sídel. m. Ariény, pozd. Alexandreia Areión, dn. Herát v Afghánistánu§ 330
Artakové, Artakoi/Artakioi, lat. Artacií, země Artakia, thrácký kmen v Haimu kolem ř. Artakos, dn. Tundža, přítok Maricy§ 28
Artanés z Persie, b. Dáreia I., o. Fratagúny, bratrovy manželky (jména vnuků viz s. v. Fratagúné§ 521
Artanés ze Sófény, dyn.§ 189, 99
Artarios z Persie, s. Xerxa I., nevl. b. Artaxerxa I., o. Menostratův§ 449
Artás z Messápie, dyn.§ 413
Artasmás z Armenie, dyn.§ 317
Artasyrás z Persie, "Ardašír"§ 1. z Hyrkanie, vojevůdce Dáreia I., o. Artabánův, 530, 522, 486; 2. vojevůdce Dáreia II., satrapa bakterský, o. Orontův, 423, 401
Artašata§ Dáreios III.
Artašuwara, Arrašumara z Mitanni, s. Šuttarny II.§ 1390, 1383
Artatama I. z Mitanni, k.§ 1450, 1441, 1424, 1410
Artatama II. z Mitanni, k.§ 1383, 1370, 1360, 1275
Artaunté, Artaynté, d. Masistova, manž. Dáreia, s. Xerxa I.§ 479
Artauntés, Artayntés, Xerxův armádní velitel, resp. jméno dvou velitelů§ 479
Artavasdés, Artauasdés, též Artabázos, jméno armenských králů:§
Artavasdés I.§ 160, 148, 123, 97, 95, 90, 78, o. Tigrána I.
Artavasdés II.§ 56, 54, 53, 37, 34, 31, s. Tigrána I.
Artavasdés III.§ 2-, 36+, s. Ariobarzána II. Médského
Artavasdés IV., s. Soaimův§ 252+
Artavasdés z Médie Atropatény, k., též Artabázos, s. Ariobarzána I., o. Iotapy, manž. Mithridáta III. Kommágénského§ 36, 34, 33, 31, 20, 2, 1-, 17+
Artavasdés z Parthie, s. Artabána VI., b. Arsakův§ 224+, 227+
Artavazd z Mandakunie, armenský sparapet§ 287+
Artaxarés z Adiabény, k.§ 129
Artaxarés z Paflagonie, eunúchos, bab. Artachšaru§ 449
Artaxata (pl.), Artaxiasata, sídel. m. Armenů, na čas Neróniás, dn. u kláštera Chor Virap na hranicích ARM s TR; tradovalo se, že původcem jejich výstavby byl Pún Hannibal§ 189, 186, 166, 68, 66, 34-, 18+, 35+, 53+, 54+, 58+, 66+, 115+, 163+
Artaxerxés, jméno perských králů, staropers. Urtachšasa, „Arciválečník“, bab. Artakšassu (psáno Ar-tak-šat-su), hebr. Artachšastá melek Párás, středopersky později Artachšathra, Ardachšahr, Ardašír):§
Artaxerxés I. Makrocheir (lat. Longimanus)§ 518, 466, 465, 463, 459, 458, 454, 453, 449, 445, 424, 404, 37
Artaxerxés II. Mnémón, s. Dáreia II. s Parysatidou, b. Kýrův, rod. jménem Arsakés n. Arsikás, bab. Aršu/srov. pod Arsés§ 549, 518, 424, 410, 407, 405, 404, 401, 395, 392, 391, 387, 385, 383, 378, 374, 368, 367, 363, 360, 359, 357, 354, 350, 336, 321, 250
Artaxerxés III. Óchos, bab. Úmasu n. Úmakuš (?); Óchos bylo rodné jméno§ 359, 357, 355 - 353, 351, 350, 345, 343, 341, 338, 333
Artaxerxés IV.§ viz Arsés a Béssos (= vlastně Artaxerxés V.?)
Artaxerxés V., jako Sásánovec Artaxerxés I., per. Ardašír Pápagán, Ardašír I., zakladatel středoperské říše, s. Bábaka s Rudakou, nevl. b. Šápúra§ 141-, 198+, 208+, 212+, 215+, 224+, 227+, 230 až 232+, 236+, 240+, 241+, 270+
Artaxerxés VI., jako Sásánovec Artaxerxés II., per. Ardašír II., b. Sápóra II.§ 379+, 383+
Artaxerxés, Ardašír, jméno čtyř údělných pers. králů pod Arsakovci, pátý je přemohl, viz Artax. V.§ 141
Artaxés z Armenie, k., s. Artavasda II., b. Tigrána II.; zřejmě jen jiná podoba jména Artaxiás II.; arm. Artašes§ 34 - 32, 20
Artaxiás I., k. Armenů, arm. Aršam§ 212, 205, 189, 181, 180, 166, 162
Artaxiás II., k. Armenů§ viz Artaxés
Artaxiás III., k. Armenů, rodným jménem po dědovi Zénón, jako řím. občan L. Antónios Z., s. Polemóna I. a Pýthodóridy Filométoris, b. Polemóna II. a Antónie Tryfainy§ 35, 8, 1-, 18+, 34+
Artaxiás IV., k. Armenů, Artašír, Artašes, s. Chosroa IV., poslední z arm. králů§ 379+, 387+
Artaxiás I., k. Ibérů, s. Artavasda I. Armenského (Arsakés, Aršak)§ 90, 78
Artaxiás II., k. Ibérů§ 20, 1+
Artemás(-os)§ viz Artemón
Artemidórá, královská služebná/otrokyně§ 197
Artemidóros z Afrodisiady v Kárii, stefanéforos§ 88
Artemidóros z Býzantia (?)§ 1. s. Filostratův, merarchos Rhoimétalka I., 12+; 2. jeho s., 12+ Artemidóros z Efesu§ 1. autor zeměpisného díla a nejstarší zachované mapy, o. sochařů Apollónida a Tauriska, 100; 2. občansky M. Antónios Art., osobní trenér/aleiptés Antóniův, 41; 3. známý též jako Artemidóros z Daldis (ho Daldiános), autor snáře, o. no. 4, 150+; 4. s. no. 3, 150+
Artemidóros z Knidu, rhétór, C. Iúlius Art., s. Theopompův§ 48, 44
Artemidóros z Perinthu, s. Apollodórův, Lýsimachův dvořan§ 285
Artemidóros z Pergy alias Cornélios Artemidóros, lékař§ 70
Artemidóros Aníkétos ze Saka/Indoskythie, dyn., snad s. Mauéův§ 95
Artemidóros ze Syrákús, strat.§ 274
Artemidóros ze Syrie, exulovaný stoik§ 92+
Artemidóros z Tarsu, grammatik, o. Theónův§ 39+
Artemidóros z Thyateir (jiný A. byl dialektik, autor spisu proti Chrýsippovi)§ 8 (Ol.)
Artemidóros z Uruku, s. Diogenův, alias Minnanios, s. Túfaiův, dobrodinec§ 111+
Artemidóros, lékař dioikéta Apollónia§ 252
Artemidóros, epistatés Eumena II.§ 181
Artemion z Búbónu, kněžka imperiálního kultu, dc. Tróilova, vnuka Orestova, manž. Nearcha III., syna Molaseova§ 190+
Artemión, vůdce židovský povstalců na Kypru§ 116+
Artemios, dux Aegyptí, vojenský velitel země, světec§ 362+
Artemis-Diána Keltibérská v podobě bílé laně§ 80
Artemis Astyréné, Astyrská, její chrám§ 394, 150
Artemis Efesk᧠viz Artemísion
Artemis-Kubaba§ 1815
Artemis Leukofryéné, bohyně, „S bílými očními řasami“§ 228, 221, 209 (v Magnésii/Maiandru), 41 (zde také Diána arícijská)
Artemis Búlaiá, v Athénách§ 235
Artemis Daittai, Ar. tón Daittón, nezn. kult v Dafně§ 189
Artemis na Délu§ 700, 490, 469 (narozeniny), 133, 129
Artemis, v Gortyně§ 189
Artemis Orthiá, „Stojící vzpřímen쓧 1360, 1275, 1149, 725, 480-, 190+
V mykénském Pylu ctěna Apollónova sestra jako a-te-mi-to a jako "asijská paní/po-ti-ni-ja a-si-wi-ja". Před jejím oltářem ve Spartě a dřevěnou soškou Artemidy (xoanon) v rukách kněžky byli každoročně pruty do krve mrskáni mladíci-efebové (diamastigósis). Zvyk původně související s plodností a plodností polností (srov. římské luperkálie n. Sedův svátek v Egyptě) se udržel do čtvrtého století n. l. a patřil k turistickým atrakcím Sparty.
Artemis Eukleiá, v Korinthu§ 392
Artemis, v Íliu§ 192
Artemis Kallisté, kult v Athénách§ 235
Artemis Keirparská (Thr.)§ 10
Artemis Limnátis, "Jezerní", na messénsko-spartských hranicích§ 743, 25+
Artemis, v Lúsech v Arkadii u Kynaithy§ 220
Artemis, "perská Artemis", pův. Anaítis, ve Svaté vsi/Hierá kómé v Kárii§ 156, 150, 138
Artemis, v Amyzónu v Kárii§ 320
Artemis, chrám mantinejský§ 370
Artemis Pýthiá, v Mílétu§ 255
Artemis Sardiané§ 306, 44
Artemis Sóteir᧠280
Artemis Strofaia, "Opásaná(?)", v Erythrách§ 650
Artemis waontia, v Rhypách§ 500
Artemis v podobě ženy s dolní částí těla rybí byla v chrámu u arkadské Figalie. Vedle babylónských a západosemitských představ je to tak poprvé v evropských představách, kdy někdo ztvárnil rybí ženu. Viz také pod Anaítis.
Artemis Tauridská, (Artemis) Parthenos§ 325, 110, 109
Artemis Tauropolos§ 178 (v Amfipoli), 129 (na Samu); Fókajští jí údajně obětovali člověka upálením zaživa (?)
Artemísiá (I.) z Halikarnássu, k., d. Lygdamidova, ses. Pigrétova, m. Pisindéliova a babička Lygdamida II., účastnila se bitvy u Salamíny na perské straně; vládla Halikarnássem, Kóem a okolím§ 496, 480, 460
Artemísiá (II.) z Halikarnássu, k., manž. a s. Mausólova§ 391, 357, 353 - 351, 344
Artemísiá ze Smyrny, dc. Hérodotova, m. Hermagorova, poctěna zlatým věncem§ 130
Artemísion, mys na Euboji§ 496, 481, 480, 447
Artemísion, mys v Ibérii, dn. Cabo de la Nao/"Lodní mys"§ 496
Artemísion, obec s chrámem u Myl na sv. Sicílie, kde usnul Odysseus a jeho druzi zabili Héliův dobytek§ 36
Artemísion, chrám při Efesu, vypleněn a vypálen Goty 262 n. l.§ 675, 650, 644, 610, 600, 585, 560, 432, 394, 356, 353, 334, 331, 302, 301, 295, 255, 215, 191, 104 (ústí Rhodanu), 88, 86, 58, 49, 48, 44, 39, 30-, 104+, 176+, 262+
Efesos byl původně athénskou osadou a svatyně Artemidy u něho stála již od osmého století. Tehdy byla socha dřevěná. Na začátku sedmého století byla svatyně zvětšena a ve druhé polovině téhož století proběhla další přestavba a rozšíření chrámu; pravděpodobně byla nezastřešeným lesem sloupů. Čtvrtou přestavbu provedl krétský stavitel Chersifrón z Knóssu a později jeho syn Metagenés. Stavba byla zahájena někdy v polovině šestého století a trvala 120 let: byl to nejstarší ze sedmi zázraků. Artemísion dokončili snad někdy kolem začátku peloponnéské války domácí architekti Paiónios a Démétrios.
Výsledkem byl 110 m dlouhý a 55 m široký příbytek panenské bohyně. Chrám, pokládaný za úvodní stavbu nového iónského stylu, měl 127 sloupů 18 m vysokých (z toho jeden byl od Skopy) a celý byl z mramoru (a nikoli z běžného vápence). O sochařskou výzdobu v pátém století soupeřila mezi sebou tehdejší špička: Athéňané Feidiás, Krésilos a Fradmón s Polykleitem z Argu. Paiónios byl roku 333 spolu s Dafnidem Mílétským navrhovatelem a prvním stavitelem Didymaia, velkolepého Apollónova chrámu u Mílétu.
21. července 356, v den, kdy se narodil Alexandros Veliký, ale chrám vyhořel, údajně zapálen jistým Hérostratem (zvažme však, zda je v silách jednoho člověka nepozorovaně ohněm zničit tak velikou budovu?). Obnovou Artemidina chrámu se od roku 334 zabýval Alexandrův dvorní architekt Deinokratés z Rhodu (dříve než přikročil k práci na plánu Alexandreie Egyptské). Sochařskou výzdobu obnovil a vlastní práce na oltáři provedl Praxitelés, Skopás obnovil sloupy.
Pro stavební práce Efesští někdy asi v pátém století (?) přijali pozoruhodný a následováníhodný zákon, se kterým nás seznamuje Vitruvius. Římský architekt, stavitel válečných strojů u Caesara a Augusta a v „civilu“ ke stáru stavební inženýr, ve svém spisu Deset knih o architektuře Římanům připomněl jeden starý stavební zákon, který prý kdysi platil v Efesu.
Stát zavazoval stavitele, který přejímá provedení veřejné práce, k tomu, aby závazně prohlásil, kolik budou činit stavební náklady. Po dobu konání stavby úřady obstavily stavitelův majetek a když po dokončení náklady odpovídaly předloženému rozpočtu, byl stavitel „vyznamenán pochvalným dekretem a čestnými dary.“ Doplácet na dokončení stavby směl stát maximálně z jedné čtvrtiny předložených nákladů, a to z veřejných prostředků.
Pokud ale náklady přesáhly i tuto sumu, peníze na dokončení stavby zaplatil stavitel ze svého. Ovšem už Vitruvius si posteskl: „Kéž by nesmrtelní bohové zařídili, aby takový zákon vydal i římský stát, a to nejen pro stavby veřejné, ale i soukromé!“
Artemísion, chrám Léty, Apollóna a Artemidy v Amyzonu§ 203
Artemísion, chrám v Iasu§ 196
Artemísion, starobylý chrám na Íkaru§ 129
Artemita (sg.), m. v Apollóniátidě, později Chalasar, dn. snad Karastar východně od Ba'qúby (z aram. Bája'qúba/"dům Jakubův" v IRQ§ 50
Artemius, vicárius Urbis a praef. Urbí§ 338+
Artemón z Athén, s. Polymélův, gen. Artemóna, navrhovatel zákona§ 168
Artemón z Klázomen zv. Periforétos, Perikleův konstruktér obléhacích strojů; byl nošen v nosítkách, odtud přezdívka, a zřejmě byl prvním postiženým evropským veřejným činitelem§ 441
Artemón ze Seleukeie na Eulaiu, o. sochaře Leónidy§ 22+
Artemón, mímos, dvojník k. Antiocha II. Thea, podle jiných Seleukovec; též Artemás, -os (jiný A. psal o snech)§ 246
Artemón, ž. Theodotův, adopcionista§ 189+
Artemos§ viz Artemón
Artena, m. Volsků v Latiu, dnes stejnojmenná obec§ 404
Jiná Ar. ležela mezi Caere a Véjemi, patřilo k Caere a zničili ji římští králové.
Arthašástra, státoprávní spis Kautaljův§ 321
Arthetauros, ill. prořímský předák§ 172
Artheuazés, k. sarmatský§ 35+
Arthmiadés ze Sparty, spolupracovník Lykúrgův§ 810
Arthmios ze Zeleie, s. Pýthónaktův§ 476 a viz s. v. proxenos
Artibarzánés, eunúchos Dáreia II.§ 424
Q. Articuléius Paetus§ 1. cos. suff. 78+; 2. cos. ord. 101+; 3. cos. ord. 123+
artisté§ viz hostiny
Artobarzánés, Artobazánés z Persie, prvorozený s. Dáreia I., jmenovaný též jako Ariamenés§ 486
Artogerassa, arm. Artager, pevnost v Armenii n. Gordyéně, možná shodná s Artageirami, srov.§ 367+, 368+
Artókés z Ibérie, Artog, k., s. Artaxia I., o. Farnabáza II.§ 78, 66, 65, 63
Artónis z Persie, d. Artabázova, manž. Eumenova§ 324, 321
M. Artorius Asclépiadés§ viz Asklépiadés ze Smyrny
L. Artorius Pius Máximus, praef. Urbí§ 284+
Artostés z Persie, s. Dáreia II.; jinde zvaný Ostanés§ 423
Artoxarés, eunúchos Artaxerxa I.§ 440, 424, 423
Artozóstrá, Artozóstré z Persie, d. Dáreia I. (m. neznáme), manž. Mardoniova§ 492
Artumpara (Artembarás?) z Lykie, dyn.§ 378
Artybios z Persie, vojevůdce, pers. Artyfija, elam. Irtappija, "Orel"§ 497
Artyfios z Persie, s. Megabýzův, b. Zópyrův; viz jméno předešlé§ 449, 423
Artykás z Médie, k.§ 730, 708
Artyláos z Boiótie, arch. spolku§ 205
Artylos z Figalie, o tyr. Aristodáma§ 272
Artystóné, bab. Irtašduna, d. Kýra II., manž. Dáreia I., m. Arsama a Gobriy§ 521 a viz Arsamés
Arubani, urartská bohyně, manž. Chaldiho§ 859
Cn. Arulénus Caelius Sabínus§ cos. suff. 69+
Arulénus Rústicus§ viz Q. Iúnius Arulénus Rústicus
Aruna, ind. filosof§ 600
Arurim§ viz Arwium
Arválští bratři§ viz frátrés arválés
Arvernové, Arverní, řec. Aroernoi/Aruernoi, silný kelt. kmen v Gallii Lugdúnské, dn. kraj Auvergne, sídel. m. Augustonemetum, dn. Clermont, pevným m. Gergovia poblíž, dn. ves Gergovie u Clermont-Ferrand; jejich spojenci byli na jihu, na hranicích s Provincií, aquit. Keltové Ruténí či Rúténí, dn. Rouergue, se sídel. m. Segodúnum, dn. Rodez (nezaměňovat se středověkým označením pro slovanské západní Ukrajince a jejich karpatskou zemi Ruthéní, Ruthénia)§ 124, 121, 101, 71, 58, 52, 51-, 64+
Arvirargus§ viz Argiragus
Aryandés z Persie, satr. v Egyptě§ 522, 517, 513
Aryazaté alias Automá, dc. Tigrána I., manž. Mithridáta II. Parthského§ 92, 87
Arybbás, Arymbás z Épeiru, zkomoleně Aryptaios (?)§ 1. k. Molossů, b. Neoptolema I., 359, 343, 322, 317, 312; 2. sómatofylax Alexandrův, 323
Aryenis z Lýdie, d. Alyattova, manž. Astyagova§ 585
Arykanda, m. v Lykii (gen. -and), "lycké Delfy", ruiny v dn. provincii Antalyia v TR§ 195 a viz pod hry
Arwad, Armad§ viz Árados
Arwium§ viz Arpurim
Arxanés z Persie§ viz Arsamés
Arzá, Arzája, m. v Palaistíně na hranicích s Egyptem, kanaanské Jurza/Jarda z doby amárnské, dn. Tell Džammá, hebr. Gamma u Gazy v Negevu, IL. V nejlepších letech za hradbami žilo c. 1500 obyvatel, opuštěno sídlo v době ptolemaiovské§ 679
Arzanéné, též Zalénoi, historická provincie Armenie na horním Tigridu§ 942, 59+, 299+, 363+
Arzawa, luwijská říše na západu Anatolie navazující na území konfederace 22 států/dynastů zvanou Aššuwa, popř. tvořící severní část Arzawy (?)§ 2000, 1780, 1650, 1550, 1460, 1420, 1417, 1408, 1400, 1382, 1370, 1330, 1329, 1326, 1325, 1317, 1300, 1288, 1250, 1220, 1200, 1193, 1191, 1048
Arzija, m. a kraj snad v Kilikii (?)§ 1354
Arzos, Arsos, Arzon§ 1. pevnost v dn. řecké východní Thrákii a dn. ves, 12+; 2. ř., přítok Hebru, popř. tok s ústím v Propontidě, 12+