Arl-Arz

 

Arlagan§ viz Jarlaganda 

Armad§ viz Arados 

armáda, hellénské, římské vojsko, vojáci§ viz legionáři, žoldnéři, vojenství, vojsko

Armageddon (řec.)§ viz Megiddó 

Arman, m. v kraji Ugarsallu při soutoku Dolního Zábu s Tigridem§ 1308, 851 

Armanani z Chatti, velmož§ 1180 

Armánum§ 1. nezn. království v Syrii, kladeno též do sever. Mesopotamie, popř. šlo o dvě neodvislá toponyma, 2346, 2292; 2. království odlišné od no. 1, zřejmě ve stejném regionu, 2292 

Armastika, Armazi, Armazciche§ viz Mccheta

Arma-Tarchuntaš z Chattuše, revoltující chetit. guvernér (dříve čteno: Armatattaš, Arma-Tattaš), o. Šippazitiho§ 1300, 1290 

Armazi, bůh kavkazských Ibérů§ 324

Armazi z Chattuše, s. Tutchaliji IV., armádní velitel§ 1250 

Arme§ viz Urme

Armeniá, Armenie, Armenové, vlastním jménem Hajerové, viz rok 2490; srov. s heslem Urartu nebo Nairi (vč. dn. státu Arménie), popř. Urme, vč. Malé Armenie/Brachytera Armeniá, lat. Armenia Minor, západní části, kdysi součást Pontu§ 4000, 3200, 2490, 2292, 2150, 2100, 1420, 1370, 1165, 942, 800, 776, 772, 766, 748, 679, 651, 550, 644, 521, 518, 440, 401, 392, 388, 362, 331, 323 - 320, 317, 286, 250, 230, 229, 212, 186, 181, 166, 163, 162, 148, 123, 111, 97, 93, 90, 77, 74, 71, 69 - 64, 59, 56, 53, 47, 37, 36, 34, 33, 20, 12, 8, 6, 2, 1-, 2+, 4+, 12+, 16+, 18+, 30+, 34 až 38+, 41+, 45+, 48+, 49+, 51 až 55+, 58 až 63+, 65+, 66+, 69+, 72+, 75+, 78+, 91+, 105+, 109+, 113+, 114+, 116 až 118+, 134+, 139+, 147+, 162+, 163+, 169+, 178+, 185+, 191+, 193+, 195+, 198+, 208+, 214 až 217+, 224+, 227+, 231+, 244+, 252+, 257+, 259+, 270+, 283+, 287+, 295+, 297+, 299+, 301+, 309+, 312+, 325+, 330+, 337+, 338+, 351+, 356+, 361+, 363+, 366 až 368+, 370 až 374+, 376+, 377+, 379+, 380+, 383+, 387+, 389+, 392+, 393+              

Do přímého styku s Hellény se Urartejci nedostali, jen nepřímo přes emporia v severozápadní Syrii. O vlastním označení Hajr, Hajer a o Mofsesovi z Chorény viz v přílohách oddíl Dynastie ii., roky 1370 a 800.

K rozlišování je starověká Armeniá od č. označení pro středověkou a novověkou Arménii. Armenština používá jako nejmenší z národních jazyků vlastní abecedu o 38 písmenech, kterou koncem 4. st. n. l. sestavil mnich Mesrop Maštoc, viz rok 338+. Jediný antický zachovaný chrám na území Arménie a kdysi Sovětského svazu stojí v Gorneae/dn. Garni u Jerevanu. Je asi ze druhého století n. l., roku 1679 byl povalen zemětřesením, roku 1975 rekonstruován.

Armenos ze Sparty, s. Nábidův, též Armenás§ 195, 190

armiger§ viz sómatofylax

Armínius, v něm. trad. Hermann (? jak první vymyslel Martin Luther), k. Cherusků, "první bojovník za svobodu", s. Segimerův, manž. Thusneldy§ 16, 6-, 1+, 4+, 9+, 15 až 19+, 28+, 58+, 70+     

Narozen kdesi kolem Bad Driburgu (východ NRW). Dostalo se mu přívlastků jako "první Němec" a kdyby nebylo jeho odboje, asi by byla střední Evropa silně romanisována, Angličané by zůstali na severu Německa, kysané zelí a jelita s pivem by třeba nebyly nijak známé...

V souvislosti s epem o Nibelunzích bylo v novověku spekulováno o tom, že by on a jeho doba byly snad pravzorem pro Siegfrieda. „Varusschlacht“ n. Hermannsschlacht“ se staly pro něm. patrioty kultovním pojmem. Kult Armina n. Hermanna v literatuře nastartoval rytíř Ulrich von Hutten (zemřel roku 1523), Heinrich von Kleist sepsal roku 1808 divadelní hru Die Hermannsschlacht, dtto roku 1836 Christian Dietrich Grabbe.

Jméno Arm. je snad z latinského armenia, modrého minerálu (nebo z označení pro meruňku?); i A. bratr Flávus zůstal historii znám latinským jménem. Část rukopisů Tacitových Annálů nabízí čtení Armenius, srov. zde výše se jménem pozdněspartského krále Armena, popř. s druhou podobou Armeniás. Více o bitvě v Teutoburském lese pod Germáni.

Armorikové§ viz Aremorikové

Armosata (pl.), m. v Armenii; totožné s Arsamósatami?§ 212, 114+ 

Arnakés n. Arsakés, eunúchos Xerxův§ 480

Árnán z Jerúsaléma§ viz Arawná 

Arné§ 1. mí. v Boiótii, možná dn. archeolog. lokalita Gla, 1230 a viz pod Boiótie; 2. m. aiolských Boiótů v Thessalii, stejné populace jako no. 1, později přejmenováno na Kierion, 198 

Arné, Arnu, m. v sever. Syrii, dn. Tell Aran§ 849 

Arniadás z Kerkýry, strat.§ 630

Arniensis, jedna z řím. tribuí§ 387

Arnobius, uč. řečnictví a křesť apologeta z Numidie§ 240+ 

Arnóssos z Mýsie, k.§ 716

Arnúfis z Egypta, okultista-divotvůrce na Márkově dvoru§ 171+, 178+ 

Arnuna, m. na území Gutiů, nezn. polohy§ 1324 

Arnuwandaš I., k. Chetitů§ 1460, 1440, 1420 

Arnuwandaš II., k. Chetitů§ 1370, 1352, 1345, 1330, 1329   

Arnuwandaš III., k. Chetitů§ 1220, 1215, 1200, 738

Aroandés§ viz Orontés

Arómatón akra, Arómata prómuntúrium, nebo Notúkeras, dnešní Guardafui, viz pod objevy

Aromuni, Aromané§ viz pod Thrákové

Árón§ viz Aárónovci

Aroveghiové, část Alánů§ 215+ 

Arpad, sídel. m. aramaisovaného syrochetit. státu Bít Agúsi v sev. Syrii, dn. Tell Rifa'at, jedno z pozdněchet. knížectví§ 1366, 880, 857, 849, 805, 754, 746, 742, 740

Arpí, m. v Ápúlii, řec. Arpa, založeno prý Diomédem Argívským, který místo nazval Argos hippion, odtud starší název Argyrippa. Ještě ve třetím století podle ražby hellénské m. (Arpanón, Arpských), roku 326 spojenec Římanů, po Cannách koalice s Hannibalem (za Altinia Dasia) a roku 213 vyvráceno Q. Fabiem Maximem ml.§ 215, 213  

Arpínum, m. Volsků v Latiu, rodiště Mariovo (ves Cereatae) a Ciceronovo, dn. Arpino§ 305, 303, 212, 188, 156, 119, 103

Arpurim, Arwium, Arurim z Kiše, k.§ 3200 

Arpus, vůdce Chattů§ 16+ 

Arqamani, Erqamani§ viz Ergamenés

Arrabannés, Artabannés, velitel pers. okupační jednotky v Armenii§ 366 až 369+, 372+  

Arrapcha, m. v Assyrii, hellén. Seleukeia v Assyrii, dn. Kirkúk, tur. a kurd. Kerkúk v IRQ; Kurdové tvrdí, že jde o nejstarší trvale osídlené místo v IRQ§ 2346, 1830, 1815, 1797, 1782, 1366, 1232, 1140, 1125, 908, 892, 827, 761, 755, 729, 702, 616 a viz Seleukeia 

Arrašumara§ viz Artašuwara 

Arrecína Tertulla, manž. príncipa Tita, m. Iúlie Flávie§ 79+ 

M. Arrecínus Cléméns§ 1. praef. praet., 38+, 41+, o. no. 2; 2. s. no. 1, praef. praet., praef. Urbí, cos., 69+, 70+, cos. suff. 73+    

C. Arrenius, b. L. Arrenia, tr. pl.§ 217

L. Arrenius, b. C. Arrenia, tr. pl.§ 217 

Arrétium, m. v Etrúrii, dn. Arezzo, proslulé keramikou z červené hlíny, od roku 310 s řím. kolonií§ 539, 284, 311, 310, 301, 293, 225, 217, 209, 208, 205, 187, 169, 100, 82, 73, 70

Arrhabaios, knížata či k. Lynkéstů odvozující původ od hérákleovských Bakchovců, Bakchiadai:§

Arrhabaios I., s. Bromerův, o. k. Aeropa II. a děd Eurydiky, matky Filippa II.§ 424, 423, 399, 396

Arrhabaios II.§ 336, 334, s. Aeropův, o. Neoptolemův a Amyntův (IV.) 

Arrhabaios III.§ 323 - 321, 319, 318, 315

Arrhachión z Figalie, též Arrhechión nebo Arrhichión§ 564 (Ol.)

Arrheneidés z Athén§ arch. 260, popř. 262 

Arrhidaios z Makedonie, Errhidaios (nápisně doloženo), příslušníci makedonského královského rodu a králové:§ 1. 393, o. Amynty III.; 2. 383, 349, 348, s. Amynty III.; 3. = král Filippos III., viz tam; 4. 278, k. Makedonů: může být shodný s jistým Aridaiem uvedeným roku 331?

Arrhidaios z Makedonie§ 1. básník a vrah, 406; 2. s. Alexandrův, důstojník asi Démétria I., 302 

Arrhidaios, oikonomos/hospod. správce Láodiky I.§ 253 

Arógos z Persie§ viz Arsés 

Arrhón z Etrúrie, (řec.), lat. Árúns, Arrúns, gen. Arrónta, Arrúnta (lat. ekvivalent Postumus), etr. velmož, který přivedl Kelty do Itálie; jiný A. vedl Véjany v bitvě 28. 2. 509, v níž po souboji s L. Iúniem Brútem oba padli, srov. tam a pod Porséna/Porsenna§ 391; 3. Arrúns, haruspik, 98

Arria§ 1. manž. A. Caecíny Paeta, 42+, 66+; 2. její dcera, manž. P. Clódia Fannia Thrasey Paeta, m. Fannie, manž. Helvidia Priska, 42+, 66+, 92+   

Arria Antónína, d. Cn. Arria Antónína s Boiónií Procillou, manž. L. Iúnia Caesennia Paeta, m. L. Caesennia Antónína§ 86+ 

Arria Fadilla, ses. předešlé, manž. T. Aurélia Fulva a P. Iúlia Lupa, m. príncipa Antónína Pia, Iúlie Fadilly s Arrií Lupulou§ 86+ 

Arria Lupula, d. předešlé s Iúliem Lupem§ 86+ 

Arriános z Níkomédeie, občansky L. Flávius A., historik, stoik, ž. Epiktétův, zvaný později Nový Xenofón§ 85+, 89+, 125+, cos. suff. 129+ (?), legát 134+, ath. arch. 145+, 175+     

Arriános Epafrodítos z Athén§ arch. 175+ 

O jiném Arriánovi viz s. v. epos. 

Arrirgu, Arrirgi, země a stát churrit. severně od Assyrie, poloha nezn.§ 1114 

C. Arrius Antónínus§ cos. suff. 170+ (?) 

Cn. Arrius Antónínus, manž. Boiónie Procilly, o. Arrie Antóníny a Arrie Fadilly, m. príncipa Antónína Pia§ 86+ 

P. Arrius Antónínus§ cos. suff. 69+, cos. suff. 97+ 

Arrius Antónínus, proconsul, celé jméno neznáme (Commodův příbuzný?)§ 189+ 

Arrius Aper§ viz Flávius A.  

Cn. Arrius Augur§ cos. ord. 121+ 

Cn. Arrius Cornélius Proculus§ cos. suff. 145+ 

L. Arrius Pudéns§ cos. ord. 165+ 

Arrius Várus, centurió, veterán armenské války, praef. praet.§ 69+, 70+ 

Arriové Antónínové/Arrií Antóníní, větev usazená v Cirtě§ 80+ 

Arrukum z Ebly, král. ministr§ 2500 

L. Arruntius§ 1. 31, cos. 22, o. č. 2; 2. s. č. 1, 22, cos. 6+ 

M. Arruntius§ cos. suff. 66+ 

M. Arruntius Aquila§ cos. suff. 77+ 

L. Arruntius Fúrius Camillus Scríboniánus, s. M. Fúria Camilla, b. M. Fúria Camilla a Lívie Medullíny, o. Fúria Scríboniána, pučista z roku 42+§ 364, 8+, 17+, cos. 32+, 42+, 52+   

L. Arruntius Stella§ 1. praef. praet., 38+; 2. cos. suff. 101+ 

Arsa, m. Turdulů v Baetice§ 139 

Arsá z Tirsy, král. hodnostář v Israéli, řec. Ósa, lat. Arsa§ 887

Arsak, Aršak, nebo Asaák, m. v Astabéně, v kraji na sev. Parthie, čín. An-si, srov. Astabéné§ 248, 235, 128

Arsakeia, m. v Médii§ viz Rhagai

Arsakés I. Armenský, s. Artabána IV., k. Armenie§ 34+, 35+ 

Arsakés II. Armenský, s. Tigrána VII., manž. Olympiady, d. Ablabiovy, a Farantzemy, o. Papa§ 329+, 351+, 360+, 361+, 363+, 366+, 367+, 369+       

Arsakés III. Armenský, s. Papův a Zarmanduchtin§ 374+, 379+, 383+, 387+   

Arsakés z Pontu, k. (?), s. Farnaka II. (?)§ 46

Arsakés, vojen. velitel a usurpátor v Pontu (?)§ 46

Arsakés z Persie, jméno perských velmožů§ 1. 472, poprvé použito v literatuře jako postava u Aischyla; 2. 410, jako k. Peršanů Artaxerxés II., viz tam; 3. 330 - 328, satr. Arie; 4. viz Arnakés 

Arsakés z Parthie, bab. Ar-ša-ka, Ar-ša-kam:

Arsakés z Parthie, s. Friapitův, o. Arsaka I. a Tíridáta I.§ 250

Arsakés, Aršaq, titulární dynastické jméno parthských králů (569, o původu rodu viz rok 404):§

Arsakés I. Ktístés§ 250, 248, 235

Arsakés II. Tíridátés I.§ 250, 248, 237, 211

Arsakés III. Artabános I.§ 211, 209, 191

Arsakés IV. Friapatios§ 191, 176, 124

Arsakés V. Fraátés I.§ 176, 171, 124

Arsakés VI. Mithridátés I. Megas§ 250, 176, 171, 155, 141, 145, 135, 132, 124, 76

Arsakés VII. Fraátés II. Theopatór§ 132, 130 - 128, 124, 76

Arsakés Bakasis§ vide Bakasis/Bagasis

Arsakés VIII. Artabános II. Theopatór Filadelfos Filellén alias Euémeros či Hímeros§ 176, 129 - 127, 124, 123, 38+ 

Arsakés IX. Mithridátés II. Megas Dikaios Epifanés Filellén§ 123, 121, 97, 93, 92, 88, 87

Arsakés X. Artabános III. Theopatór Euergetés Epifanés Níkéforos Filellén§ 92, 88, 87, 76, 38+ (vzdorokrále Gotarza I. viz tam) 

Arsakés XI. Sinatrokés Autokratór Filopatór Epifanés Filellén§ 156, 76, 72, 70-, 19+, 20+ 

Arsakés XII. Fraátés III. Theos Euergetés Epifanés Filellén§ 91, 70, 66, 65, 63, 57

Arsakés XIII. Mithridátés III. Dikaios Epifanés Filellén§ 57, 55, 54

Arsakés XIV. Oródés II. Ktístés II. Euergetés Dikaios Epifanés Filellén - všichni další Arsakové mají stejnou titulaturu; bab. Ar-ša-kam U-ru-da-a§ 69, 57, 55 - 53, 50, 48, 37

Arsakés XV. Pakoros I.§ 53, 51, 50, 40, 38

Arsakés XVI. Fraátés IV.§ 87, 37, 36, 34 - 29, 26, 25, 23, 20, 10, 3-, 4+, 8+, 35+, 47+, 49+, 62+      

Arsakés XVII. Tíridátés II.§ 32 - 29, 26, 25, 23

Arsakés XVIII. Fraátakés či Fraátés V.§ 10, 3 - 1-, 2+, 4+, 8+, 31+, 36+     

Arsakés XIX. Oródés III.§ 4+, 8+  

Arsakés XX. Vonónés I.§ 10, 1-, 8+, 10+, 12+, 16+, 18 - 20+, 34+, 36+, 47+, 49+          

Arsakés XXI. Artabános IV.§ 1-, 10+, 12+, 16+, 18+, 19+, 22+, 34 až 38+, 41+         

Arsakés XXII. Tíridátés III.§ 35+, 36+, 45+   

Arsakés XXIII. Vardánés I.§ 38+, 45+, 47+, 51+     

Arsakés XXIV. Gotarzés II.§ 38+, 45+, 47+, 49+, 51+     

Arsakés XXV. Sanabarés§ 20+, 49+, 65+, 208+     

Arsakés XXVI. Vonónés II.§ 51+ 

Arsakés XXVII. Vologasés/Vologaisés I.§ 3200, 66, 1-, 36+, 51+, 53+, 55+, 58 až 63+, 66+, 69+, 70+, 72+, 75+, 77+, 78+, 91+      

Arsakés XXVIII. Vardanés II.§ 55+, 58+  

Arsakés XXIX. Vologasés II.§ 77+, 78+ 

Arsakés XXX. Pakoros II.§ 78+, 79+, 88+, 90+, 91+, 105+, 109+, 113+, 114+, 131+       

Arsakés XXXI. Artabános V. (III.)§ 78+, 79+, 90+  

Arsakés XXXII. Vologasés III.§ 105+, 106+, 109+, 116+, 129+, 134+, 147+     

Arsakés XXXIII. Osroés/Chosroés/Chósroés I.§ 91+, 105+, 109+, 113 až 117+, 123+, 128+, 129+     

Arsakés XXXIV. Parthamaspatés/Fratamáspatés (Osroův syn)§ 105+, 116+, 117+, 123+     

Arsakés XXXV. Mithridátés IV.§ 105+, 129+, 147+   

Arsakés XXXVI. neznámý král§ 105+, 129+, c. 140+ 

Arsakés XXXVII. Vologasés IV.§ 105+, 131+, 147+, 162 až 164+, 166+, 178+, 191+, 198+   

Arsakés XXXVIII. Osroés II.§ 105+, 147+  

Arsakés XXXIX. Vologasés V. (Vologaisés II. Armenský)§ 105+, 185+, 191+, 195+, 198+, 199+, 208+ 

Arsakés XXXX. Vologasés VI.§ 105+, 208+, 212+, 214+, 215+, 224+, 227+   

Arsakés XXXXI. Artabános VI. (IV.), poslední z parthských vládců Íránu a Mesopotamie§ 105+, 208+, 212+, 214 až 218+, 224+, 227+    

Arsakés z Parthie, s. Artabána VI.§ 224+, 227+ 

Arsakovci vládli Íránem do nástupu Sasánovců roku 224+ resp. 226+. Posledními vládci armenské větve Arsakovců ("Grégoriovci") byli v letech asi 378 – 389+ Aršak III. a Vagharšak, synové Papovi, o arsakovcích v Albánii viz tam a rok 371+, o posledním Arsakovci v Ibérii viz rok 284+.

Arsameia na Nymfaiu, m. v Kommágéně, dn. asi Kocahisar v TR prov. Adıyaman§ 250

Arsamés z Parsy, též Arsamenés, per. Ršama, bab. Aršamu, perský velmož a král v Parsa, s. Ariaramnův§ 590, 559

Arsamés, s. Dáreia I. a Kýrovy dcery Artystóny, prý nejmilejší Dáreiovy manželky, jejíž podobu měl vytepánu ve zlatě; velitel Arabů na Xerxově evropském tažení§ 480

Arsamés z Persie§ 1. n. Arxanés, satrapa Egypta, 462, 424, 423, 410; 2. s. Ostanův, manž. Sisygamby, o. Dáreia III., 336; 3. s. Artaxerxa II., 404; 

Arsamés nebo Arsamenés§ 1. satr. Kilikie, poslední perský, 334 - 333; 2. satr. Drangiány, 328

Arsamés z Armenie, dyn., možná o. Xerxův§ 250, 230, 212

Arsamon, Arsamos, pevnost v Adiabéně, aram. Harzam, u Nisibi§ 36+ 

Arsamosata, Arsamósata (sg.), sídel. m. v armenské/kappadocké Sóféně, kdesi mezi horními toky Eufrátu a Tigridu, arm. Aršamšat, asi dn. Eloziğ v TR (nezaměňovat se Samosatami a srov. zde výše s Armosatami)§ 250

Arsané, manž. šáha Narsa I.§ 297+, 299+ 

Arsaniás, ř. v již. Armenii, ass. Arsania, dn. Murat v TR§ 856, 832, 786, 68-, 62+ 

Arṣašku, Arṣaškun, m. v Nairi/Urartu polohy neznámé, asi západně od jezera Van§ 856, 844  

Arsenios, biskup meletiánský údajně zavražděný§ 335+ 

Arsenové či Arsové, kmen ve Střed. Asii; jedno z označení pro Tochary, srov. tam§ 177

Arsés, k. Peršanů, bab. Aršu, řec. též Arógos, trůnním jménem zřejmě Artaxerxés (IV.), nejmladší s. Artaxerxa III.; srov. též pod Béssos§ 338, 336

Arsidaios z Kappadokie, s. Datamův§ 378

Arsinoé z Makedonie, dc. Meleagrova, milenka Filippa II., manž. Lagova, m. Ptolemaia I.§ 337, 323

Arsinoé z Idúmaie, dc. Qóm-jada, manž. Qóm-rama§ 175 

Arsinoé, jméno ptolemaiovských královen:§

Arsinoé I.§ 302, 289, 283, 276, 246, d. Lýsimachova s Níkaiou, manž. Ptolemaia I., po smrti byla uctívána jako Afrodíté Zefyrítis

Arsinoé II. Filadelfos § 316, 301, 300, 283, 281, 279, 276, 274, 272, 270, 267, 264, 217, 178, 145, d. Ptolemaia I., manž. Lýsimacha I., Ptolemaia Kerauna a starší ses. a manž. Ptolemaia II. (= Theoi Filadelfoi)

Arsinoé III. Filopatór§ 246, 222, 221, 217, 211, 209, 204, ses. a manž. Ptolemaia IV. (= Theoi Filopatores)

Arsinoé IV.§ 69, 68, 48 - 46, 41, d. Ptolemaia XII., ses. Kleopatry VIII.

Arsinoé, jméno několika měst:

Arsinoé nebo Arsinoeia§ viz Efesos v letech 295 - 281

Arsinoé u Tróglodytů, též Olbiá zvaná či Panchrýsos§ viz pozd. Bereníké Tróglodytiké, 270

Arsinoé epi Dirés, tj. Na mysu Diré§ viz pozd. Bereníké epi Dirés, 270

Arsinoé v Kilikii n. Pamfýlii, m. u Nagidu a Anemúria§ 260 

Arsinoé u Lyttu na Krétě§ 270

Arsinoé v Aitólii, dř. Kónópé§ 270

Arsinoé v Kýrénaice, dř. Taucheiry, arab. Tókrá, Túkrá v LAR§ 322, 270, 250, 96

Arsinoé na Kypru, dř. Marion§ viz Marion

Arsinoé na Sínaji§ viz pozd. Kleopatris na Sínaji

Arsinoé§ 1. přechodně jméno pro Patary; 2. totéž pro Methánu; 3. Krokodeilopolis ve Fajjúmské oase v Egyptě

Arsinoités, eg. nomos, Arsinoiský, jinak též ‘hé limné’ zvaný, tj. Jezero, totiž dn. Fajjúm§ 1998, 285, 254, 71, 56  

Arsités z Persie§ 1. 340, 334, satr. Malé Frygie; 2. 424, 423, 420, b. Dáreia II., s. Artaxerxa I. s Kosmartidénou

Arsové§ viz Arsenové a Tocharové

Aršak§ viz Arsak

Arši-ach, Arši'ach, s. Itúr-ilův, urský ensi/guvernér v Babylónu§ 2039 

Aršu§ viz Arsés 

Artabannés§ viz Arrabannés 

Artabános, řec. podoba per. Ardawán:

Artabános z Hyrkánie, psáno též Artapanés, vrah Xerxa I.§ 465

Artabános z Persie, s. Artasyrův, Xerxův důvěrník§ 486, 466 

Artabános I., k. Parthů§ viz Arsakés III.

Artabános II., k. Parthů§ viz Arsakés VIII. (Hímeros)

Artabános III., k. Parthů§ viz Arsakés X.

Artabános z Parthie, "archégos" (asi nikoli Arsakovec)§ 79+ 

Artabatás, první satrapa Kappadokie§ 546 

Artabazánés z Atropatény, dyn.§ 220

Artabázos z Persie§ 1. s. Farnakův a o. Farnabázův, satrapa Baktrie, vojevůdce Xerxa I. a Artaxerxa I., 559, 480 - 477, 469, 465, 461, 452 (?), 440; 2. s. Farnabázův, b. Ariobarzánův, o. mj. Farnabázův, Artakamy, Artónidy a Barsiny, povstalec proti Artaxerxovi III. a Alexandrův přítel, 388, 355, 341, 333, 329, 328, 323; 3. možný o. Apamy, manž. Seleukovy, 324;  

Artabázos z Médie n. Armenie§ viz Artavasdés z Médie

Artabrové, keltský národ v Gallaecii/Kallaikii§ 61

Artafernés z Persie§ 1. 511, 508, 504, 501 - 499, 496, 494, 493, 486, satr. v Sardech, syn Hystaspův, b. Dáreia I.; 2. vyslanec Artaxerxa I., 425; 3. 490, Xerxův vojevůdce, syn č. 1; 4. jinak neznámý satrapa, 435

Artafernés z Pontu, s. Mithridáta VI. Pontského§ 63

Artafrenés§ viz Intafernés 

Artageira (pl.), m. v Armenii (pl.)§ 2, 2+ až 4+ a viz Artogerassa 

Artachaiés z Persie, vojevůdce Xerxa I.§ 483

Artakama, též jmenována jako Apama, d. Artabázova, perská manž. Ptolemaia I.§ 324, 321

Artakamás, první satrapa Velké Frygie§ 546 

Artakoana n. Chortakana (obojí pl.), sídel. m. Ariény, pozd. Alexandreia Areión, dn. Herát v Afghánistánu§ 330

Artakové, Artakoi/Artakioi, lat. Artacií, země Artakia, thrácký kmen v Haimu kolem ř. Artakos, dn. Tundža, přítok Maricy§ 28

Artanés ze Sófény, dyn.§ 189, 99

Artarios z Persie, s. Xerxa I., nevl. b. Artaxerxa I., o. Menostratův§ 449 

Artás z Messápie, dyn.§ 413

Artasmás z Armenie, dyn.§ 317

Artasyrás z Persie, "Ardašír"§ 1. z Hyrkánie, vojevůdce Dáreia I., o. Artabánův, 530, 522, 486; 2. vojevůdce Dáreia II., satrapa bakterský, o. Orontův, 423, 401 

Artašata§ Dáreios III.

Artašuwara, Arrašumara z Mitanni, s. Šuttarny II.§ 1390, 1383 

Artatama I. z Mitanni, k.§ 1450, 1441, 1424, 1410 

Artatama II. z Mitanni, k.§ 1383, 1370, 1360, 1275   

Artaunté, Artaynté, d. Masistova, manž. Dáreia, s. Xerxa I.§ 479

Artauntés, Artayntés, Xerxův armádní velitel, resp. jméno dvou velitelů§ 479

Artavasdés, Artauasdés, též Artabázos, jméno armenských králů:§

Artavasdés I.§ 160, 148, 123, 97, 95, 90, 78, o. Tigrána I.

Artavasdés II.§ 56, 54, 53, 37, 34, 31, s. Tigrána I.

Artavasdés III.§ 2-, 36+, s. Ariobarzána II. Médského

Artavasdés IV., s. Soaimův§ 252+ 

Artavasdés z Médie Atropatény, k., též Artabázos, s. Ariobarzána I., o. Iotapy, manž. Mithridáta III. Kommágénského§ 36, 34, 33, 31, 20, 2, 1-, 17+ 

Artavasdés z Parthie, s. Artabána VI., b. Arsakův§ 224+, 227+ 

Artavazd z Mandakunie, armenský sparapet§ 287+ 

Artaxarés z Adiabény, k.§ 129

Artaxarés z Paflagonie, eunúchos, bab. Artachšaru§ 449 

Artaxata (pl.), Artaxiasata, sídel. m. Armenů, na čas Neróniás, dn. u kláštera Chor Virap na hranicích ARM s TR; tradovalo se, že původcem jejich výstavby byl Pún Hannibal§ 189, 186, 166, 68, 66-, 18+, 35+, 53+, 54+, 58+, 66+, 115+, 163+       

Artaxerxés, jméno perských králů, staropers. Urtachšasa, „Arciválečník“, bab. Artakšassu (psáno Ar-tak-šat-su), hebr. Artachšastá melek Párás, středopersky později Artachšathra, Ardachšahr, Ardašír):§

Artaxerxés I. Makrocheir (lat. Longimanus)§ 518, 466, 465, 463, 459, 458, 454, 453, 449, 445, 424, 404

Artaxerxés II. Mnémón, s. Dáreia II. s Parysatidou, b. Kýrův, rod. jménem Arsakés n. Arsikás, bab. Aršu/srov. pod Arsés§ 549, 518, 424, 410, 407, 405, 404, 401, 395, 392, 391, 387, 385, 383, 378, 374, 368, 367, 360, 359, 357, 354, 350, 336, 321, 250

Artaxerxés III. Óchos, bab. Umasu§ 359, 357, 355 - 353, 351, 350, 345, 343, 341, 338, 333 

Artaxerxés IV.§ viz Arsés a Bessos (= Artaxerxés V.?)

Artaxerxés V., jako Sásánovec Artaxerxés I., per. Ardašír Pápagán, Ardašír I., zakladatel středoperské říše, s. Bábaka s Rudakou, nevl. b. Šápúra§ 141-, 198+, 208+, 212+, 215+, 224+, 227+, 230 až 232+, 236+, 240+, 241+, 270+    

Artaxerxés VI., jako Sásánovec Artaxerxés II., per. Ardašír II., b. Sápóra II.§ 379+, 383+  

Artaxerxés, Ardašír, jméno čtyř údělných pers. králů pod Arsakovci, pátý je přemohl, viz Artax. V.§ 141 

Artaxés z Armenie, k., s. Artavasda II., b. Tigrána II.; zřejmě jen jiná podoba jména Artaxiás II.; arm. Artašes§ 34 - 32, 20

Artaxiás I., k. Armenů, arm. Aršam§ 212, 205, 189, 181, 180, 166, 162

Artaxiás II., k. Armenů§ viz Artaxés

Artaxiás III., k. Armenů, rodným jménem po dědovi Zénón, jako řím. občan L. Antónios Z., s. Polemóna I. a Pýthodóridy Filométoris, b. Polemóna II. a Antónie Tryfainy§ 35, 8, 1-, 18+, 34+  

Artaxiás IV., k. Armenů, Artašír, Artašes, s. Chosroa IV., poslední z arm. králů§ 379+, 387+ 

Artaxiás I., k. Ibérů, s. Artavasda I. Armenského (Arsakés, Aršak)§ 90, 78

Artaxiás II., k. Ibérů§ 20, 1+

Artemás(-os)§ viz Artemón 

Artemidórá, královská služebná/otrokyně§ 197 

Artemidóros z Afrodisiady v Kárii, stefanéforos§ 88

Artemidóros z Efesu§ 1. autor zeměpisného díla a nejstarší zachované mapy, o. sochařů Apollónida a Tauriska, 100; 2. známý též jako Artemidóros z Daldis (ho Daldiános), autor snáře, o. no. 3, 150+; 3. s. no. 2, 150+  

Artemidóros z Knidu, rhétór§ 44

Artemidóros z Perinthu, Lýsimachův dvořan§ 285 

Artemidóros z Pergy alias Cornélios Artemidóros, lékař§ 70 

Artemidóros Aníkétos ze Saka/Indoskythie, dyn., snad s. Mauéův§ 95

Artemidóros ze Syrákús, strat.§ 274

Artemidóros ze Syrie, exulovaný stoik§ 92+ 

Artemidóros z Tarsu, grammatik, o. Theónův§ 39+

Artemidóros z Thyateir (jiný A. byl dialektik, autor spisu proti Chrýsippovi)§ 8 (Ol.)

Artemidóros z Uruku, s. Diogenův, alias Minnanios, s. Túfaiův, dobrodinec§ 111+ 

Artemidóros, lékař dioikéta Apollónia§ 252 

Artemidóros, epistatés Eumena II.§ 181 

Artemión, vůdce židovský povstalců na Kypru§ 116+ 

Artemios, dux Aegyptí, vojenský velitel země, světec§ 362+ 

Artemis-Diána Keltibérská v podobě bílé laně§ 80

Artemis Astyréné, Astyrská, její chrám§ 150 

Artemis Efesk᧠viz Artemísion

Artemis Leukofryéné, bohyně, „S bílými očními řasami“§ 221 (v Magnésii/Maiandru), 41 (zde také Diána arícijská)

Artemis Búlaiá, v Athénách§ 235 

Artemis Daittai, Ar. tón Daittón, nezn. kult v Dafně§ 189

Artemis na Délu§ 490, 469 (narozeniny), 133, 129  

Artemis, v Gortyně§ 189

Artemis Orthiá, „Stojící vzpřímen쓧 1360, 1275, 1149, 725, 480, 190+ 

V mykénském Pylu ctěna Apollónova sestra jako a-te-mi-to a jako "asijská paní/po-ti-ni-ja a-si-wi-ja". Před jejím oltářem ve Spartě a dřevěnou soškou Artemidy (xoanon) v rukách kněžky byli každoročně pruty do krve mrskáni mladíci-efebové (diamastigósis). Zvyk původně související s plodností a plodností polností (srov. římské luperkálie n. Sedův svátek v Egyptě) se udržel do čtvrtého století n. l. a patřil k turistickým atrakcím Sparty.

Artemis Eukleiá, v Korinthu§ 392

Artemis, v Íliu§ 192 

Artemis Kallisté, kult v Athénách§ 235 

Artemis Limnátis, "Jezerní", na messénsko-spartských hranicích§ 743, 25+ 

Artemis, v Lúsech v Arkadii u Kynaithy§ 220

Artemis, pův. Anaítis, ve Svaté vsi/Hierá kómé v Lýdii na cestě z Pergamu do Sard§ 156

Artemis, v Amyzónu v Kárii§ 320 

Artemis Pýthiá, v Mílétu§ 255 

Artemis Sóteir᧠280 

Artemis Strofaia, "Opásaná(?)", v Erythrách§ 650

Artemis v podobě ženy s dolní částí těla rybí byla v chrámu u arkadské Figalie. Vedle babylónských a západosemitských představ je to tak poprvé v evropských představách, kdy někdo ztvárnil rybí ženu. Viz také pod Anaítis.

Artemis Tauropolos§ 178 (v Amfipoli), 129 (na Samu) 

Artemísiá (I.) z Halikarnássu, k., d. Lygdamidova, ses. Pigrétova, m. Pisindéliova a babička Lygdamida II., účastnila se bitvy u Salamíny na perské straně; vládla Halikarnássem, Kóem a okolím§ 496, 480, 460  

Artemísiá (II.) z Halikarnássu, k., manž. a s. Mausólova§ 391, 353 - 351, 344

Artemísion, mys na Euboji§ 496, 481, 480, 447

Artemísion, mys v Ibérii, dn. Cabo de la Nao/"Lodní mys"§ 496

Artemísion, chrám při Efesu, vypleněn a vypálen Goty 262 n. l.§ 675, 650, 644, 610, 600, 560, 432, 394, 356, 353, 334, 331, 302, 301, 295, 255, 215, 191, 104 (ústí Rhodanu), 88, 86, 58, 49, 48-, 176+, 262+  

Efesos byl původně athénskou osadou a svatyně Artemidy u něho stála již od osmého století. Tehdy byla socha dřevěná. Na začátku sedmého století byla svatyně zvětšena a ve druhé polovině téhož století proběhla další přestavba a rozšíření chrámu; pravděpodobně byla nezastřešeným lesem sloupů. Čtvrtou přestavbu provedl krétský stavitel Chersifrón z Knóssu a později jeho syn Metagenés. Stavba byla zahájena někdy v polovině šestého století a trvala 120 let: byl to nejstarší ze sedmi zázraků. Artemísion dokončili domácí architekti Paiónios a Démétrios.

Výsledkem byl 110 m dlouhý a 55 m široký příbytek panenské bohyně. Chrám, pokládaný za úvodní stavbu nového iónského stylu, měl 127 sloupů 18 m vysokých (z toho jeden byl od Skopy) a celý byl z mramoru (a nikoli z běžného vápence). O sochařskou výzdobu v pátém století soupeřila mezi sebou tehdejší špička: Athéňané Feidiás, Krésilos a Fradmón s Polykleitem z Argu. Paiónios byl roku 333 spolu s Dafnidem Mílétským navrhovatelem a prvním stavitelem Didymaia, velkolepého Apollónova chrámu u Mílétu.

21. července 356, v den, kdy se narodil Alexandros Veliký, ale chrám vyhořel, údajně zapálen jistým Hérostratem (zvažmě vščak, zda je v silách jednoho člověka nepozorovaně ohněm zničit tak velikou budovu?). Obnovou Artemidina chrámu se od roku 334 zabýval Alexandrův dvorní architekt Deinokratés z Rhodu (dříve než přikročil k práci na plánu Alexandreie Egyptské). Sochařskou výzdobu obnovil a vlastní práce na oltáři provedl Praxitelés, Skopás obnovil sloupy.

Pro stavební práce na chrámu Efesští přijali pozoruhodný a následováníhodný zákon, se kterým nás seznamuje Vitruvius. Římský architekt, stavitel válečných strojů u Caesara a Augusta a v „civilu“ ke stáru stavební inženýr, ve svém spisu Deset knih o architektuře Římanům připomněl jeden starý stavební zákon, který prý kdysi platil v Efesu.

Stát zavazoval stavitele, který přejímá provedení veřejné práce, k tomu, aby závazně prohlásil, kolik budou činit stavební náklady. Po dobu konání stavby úřady obstavily stavitelův majetek a když po dokončení náklady odpovídaly předloženému rozpočtu, byl stavitel „vyznamenán pochvalným dekretem a čestnými dary.“ Doplácet na dokončení stavby směl stát maximálně z jedné čtvrtiny předložených nákladů, a to z veřejných prostředků.

Pokud ale náklady přesáhly i tuto sumu, peníze na dokončení stavby zaplatil stavitel ze svého. Ovšem už Vitruvius si posteskl: „Kéž by nesmrtelní bohové zařídili, aby takový zákon vydal i římský stát, a to nejen pro stavby veřejné, ale i soukromé!“

Artemita, m. v Apollóniátidě, později Chalasar, dn. snad Karastar východně od Ba'qúby (z aram. Bája'qúba/"dům Jakubův" v IRQ§ 50

Artemius, vicárius Urbis a praef. Urbí§ 338+ 

Artemón z Klázomen zv. Periforétos, Perikleův konstruktér obléhacích strojů; byl nošen v nosítkách, odtud přezdívka, a zřejmě byl prvním postiženým evropským veřejným činitelem§ 441

Artemón ze Seleukeie na Eulaiu, o. sochaře Leónidy§ 22+ 

Artemón, mímos, dvojník k. Antiocha II. Thea, podle jiných Seleukovec; též Artemás, -os (jiný A. psal o snech)§ 246

Artemón, ž. Theodotův, adopcionista§ 189+ 

Artemos§ viz Artemón

Artena, m. Volsků v Latiu, dnes stejnojmenná obec§ 404

Jiná Ar. ležela mezi Caere a Véjemi, patřilo k Caere a zničili ji římští králové.

Arthašástra, státoprávní spis Kautaljův§ 321

Arthetauros, ill. prořímský předák§ 172

Artheuazés, k. sarmatský§ 35+ 

Arthmiadés ze Sparty, spolupracovník Lykúrgův§ 810 

Arthmios ze Zeleie, s. Pýthónaktův§ 476 a viz s. v. proxenos

Artibarzánés, eunúchos Dáreia II.§ 424

Q. Articuléius Paetus§ 1. cos. suff. 78+; 2. cos. ord. 101+; 3. cos. ord. 123+  

artisté§ viz hostiny

Artobarzánés, Artobazánés z Persie, prvorozený s. Dáreia I., jmenovaný též jako Ariamenés§ 486

Artogerassa, arm. Artager, pevnost v Armenii n. Gordyéně, možná shodná s Artageirami, srov.§ 367+, 368+ 

Artókés z Ibérie, Artog, k., s. Artaxia I., o. Farnabáza II.§ 78, 66, 65, 63

Artónis z Persie, d. Artabázova, manž. Eumenova§ 324, 321

L. Artorius Pius Máximus, praef. Urbí§ 284+ 

Artostés z Persie, s. Dáreia II.; jinde zvaný Ostanés§ 423

Artoxarés, eunúchos Artaxerxa I.§ 440, 424, 423 

Artozóstrá, Artozóstré z Persie, d. Dáreia I. (m. neznáme), manž. Mardoniova§ 492

Artumpara (Artembarás?) z Lykie, dyn.§ 378

Artybios z Persie, vojevůdce, pers. Artyfija, elam. Irtappija, "Orel"§ 497 

Artyfios z Persie, s. Megabýzův, b. Zópyrův; viz jméno předešlé§ 449, 423 

Artykás z Médie, k.§ 730, 708

Artylos z Figalie, o tyr. Aristodáma§ 272

Artystóné, bab. Irtašduna, d. Kýra II., manž. Dáreia I., m. Arsama a Gobriy§ 521 a viz Arsamés

Arubani, urartská bohyně, manž. Chaldiho§ 859 

Cn. Arulénus Caelius Sabínus§ cos. suff. 69+ 

Arulénus Rústicus§ viz Q. Iúnius Arulénus Rústicus 

Aruna, ind. filosof§ 600

Arurim§ viz Arwium 

Arválští bratři§ viz frátrés arválés

Arvernové, Arverní, silný kelt. kmen v Gallii Lugdúnské, dn. kraj Auvergne, sídel. m. Augustonemetum, dn. Clermont, pevným m. Gergovia poblíž, dn. ves Gergovie u Clermont-Ferrand; jejich spojenci byli na jihu, na hranicích s Provincií, aquit. Keltové Ruténí či Rúténí, dn. Rouergue, se sídel. m. Segodúnum, dn. Rodez (nezaměňovat se středověkým označením pro slovanské západní Ukrajince a jejich karpatskou zemi Ruthéní, Ruthénia)§ 124, 121, 101, 71, 58, 52, 51-, 64+ 

Arvirargus§ viz Argiragus 

Aryandés z Persie, satr. v Egyptě§ 522, 517, 513

Aryazaté alias Automá, dc. Tigrána I., manž. Mithridáta II. Parthského§ 92, 87 

Arybbás, Arymbás z Épeiru§ 1. k. Molossů, b. Neoptolema I., 359, 343, 322, 317, 312; 2. sómatofylax Alexandrův, 323 

Aryenis z Lýdie, d. Alyattova, manž. Astyagova§ 585

Arykanda, m. v Lykii (gen. -and), "lycké Delfy", ruiny v dn. provincii Antalyia v TR§ 195 a viz pod hry

Arwad, Armad§ viz Árados

Arwium§ viz Arpurim 

Arxanés z Persie§ viz Arsamés

Arzá, Arzája, m. v Palaistíně na hranicích s Egyptem, kanaanské Jurza/Jarda z doby amárnské, dn. Tell Džammá, hebr. Gamma u Gazy v Negevu, IL. V nejlepších letech za hradbami žilo c. 1500 obyvatel, opuštěno sídlo v době ptolemaiovské§ 679

Arzanéné, též Zalénoi, historická provincie Armenie na horním Tigridu§ 942, 59+, 299+, 363+

Arzawa, luwijská říše na západu Anatolie navazující na území konfederace 22 států/dynastů zvanou Aššuwa, popř. tvořící severní část Arzawy (?)§ 2000, 1780, 1650, 1550, 1460, 1420, 1417, 1408, 1400, 1382, 1370, 1330, 1329, 1326, 1325, 1317, 1300, 1288, 1250, 1220, 1200, 1193, 1191, 1048 

Arzija, m. a kraj snad v Kilikii (?)§ 1354