Fa-Fe
F[xxx]chos z Athén, stratégos§ 459
Fa-sien/Faxian, rod. jménem Kung, čín. buddhistický mnich a překladatel, autor zachovaného cestopisu z Číny do Indie a po moři zpět§ 304+, 337+
Fabérius, celé jméno neznáme, osobní tajemník Caesarův§ 44
Fabí§ viz pod Fiabí
Fabi§ viz Apollónios z Krokodeilopole
Fabia§ 1. manž. Ovidiova, viz tam; 2. vestálka, nevlast. ses. Terentie, manž. Ciceronovy, 73, 67
Fabia Aconia Paulína, manž. M. Vettia Agoria Praetextáta§ 364+
Fabia Orestilla, manž. Gordiána I., m. Gordiána II. a Maecie Faustíny§ 238+
Fabiánus, řím. biskup§ 236+, 249+, 251+, 252+
Fabiové, Fabií, římský aristokratický rod odvozující původ od Hercula§ 484, 479, 477, 203, 82 (ze Sagunta)
Fabius, centurió (celé jméno neznáme)§ 63
C. Fabius, Caesarův legát§ 53, 51, 49
Q. Fabius (celé jméno neznáme)§ 1. rvavý aedil, 266; 2. quaestor, 186; 3. zeť cos. 132 P. Rupilia, 132
Fabius Aconius Catullínus Philomathius, praef. Urbí, o. Fabie Aconie Paulíny, rodina polytheistick᧠cos. 349+, 338+, 341+, 364+
Fabius Agrippínus, legát§ 219+
C. Fabius Agrippínus§ cos. suff. 148+
C. Fabius Ambustus§ cos. v letech 360, 358, 356 a 354, interrex 355
M. Fabius Ambustus§ 1. tr. mil., 377; 2. o. Q. Fabia Maxima Rulliána, 324
Num. Fabius Ambustus, tr. mil.§ 406
Q. Fabius Ambustus§ dict. 321, 203
Q. Fabius Ambustus Vibulánus§ cos. 412
Q. Fabius Barbarus Valerius Mágnus Iúliánus§ cos. suff. 99+
M. Fabius Búteó§ 1. cos. 245; 2. dict. 215 (srov. pod diktátor)
N. Fabius Búteó§ cos. 247, mag. equ. 224
Q. Fabius Buteó, s. Q. Fabia Máxima Aemiliána, legát§ 134
Q. Fabius Catullínus§ cos. ord. 130+
Fabius Cerylliánus, životopisec císařů§ 217+
L. Fabius Ciló, celým jménem L. Fabius Ciló Septiminus Catínius Acíliánus Lepidus Fulciniánus, důvěrník Sevérův§ cos. suff. 193+, cos. ord. 204+, praef. Urbí 204+, 212+, 217+
Fabius Cornélius Repentínus, praef. praet.§ 138+
M. Fabius Dorsus§ cos. 345, interrex 341
M. Fabius Flaccina či Flaccinátor§ cos. 318
L. Fabius Gallus§ cos. suff. 131+
C. Fabius Hadriánus, procos. Afriky§ 83, 82
M. Fabius Hadriánus, Lucullův podvelitel§ 71, 68
L. Fabius Hispaniensis, proskribovaný senátor§ 72
Q. Fabius Iúlianus§ cos. suff. 131+
L. Fabius Iústus§ cos. suff. 102+
Q. Fabius Labeó§ praet. 189, 188, cos. 183
C. Fabius Licínus§ cos. 273
M. Fabius Licínus§ cos. 246
Fabius Márcellínus, Tráiánův životopisec§ 111+, 217+
Paullus Fabius Máximus, s. Q. Fabia Máxima no. 3, přítel Augustův, manž. Marcie§ 56, 22, cos. 11-, 14+
Q. Fabius Máximus§ 1. interrex 321, 304; 2. vyslanec v Karthágu, 219; 3. praet. 215, cos. 213, syn Q. Fabia Máxima Verrúcósa Cunctátora, 203; 4. adoptivní s. č. 2, adoptivní o. syna L. Aemilia Paulla Macedonica, 143, 142; 5. komisař na Krétě, 111; 6. 46, 45, cos. suff. 45, 22, o. Paulla Fabia Máxima;
Q. Fabius Máximus Aemiliánus, s. L. Aemilia Paulla Macedonika, b. P. Cornelia Scípiona Aemiliana Áfricána, o. Q. Fabia Máxima Allobrogika a Q. Fabia Buteóna§ 149, cos. 145, 143, 142, 134, 115
Q. Fabius Máximus Allobrogicus§ 1. 129, cos. 121, 115; 2. s. no. 1, 121; 3. vnuk no. 1, 121, 60 (nos. 2 a 3 přízviska All. nepoužívali);
Q. Fabius Máximus Sanga, patron Allobrogů, pravn. Allobrogika§ 63
Q. Fabius Máximus Eburnus§ cos. 116, 115, cens. 108
Q. Fabius Máximus Verrúcósus vulgó Cunctátor aut Ovicula/Ovečka, o. Q. Fabia Máxima č. 2, syn Q. Fabia Máxima Rulliána§ 281, 265, cos. v letech 233, 228, 214 a 204, dict. v letech 222, 217 a 215, 219, 203, 167, 143
Q. Fabius Máximus Gurgés (řec. Laimargos)§ 1. cos. v letech 292 a 276, 272, 203; 2. cos. 265, s. Q. Fabia Máxima Rulliána
Q. Fabius Máximus Serviliánus§ 139, cos. 142, 115
Q. Fabius Máximus Rulliánus, též Q. Fabius Rullus Máximus, praděd Q. Fabia Máxima Verrúcósa Cunctátora, s. M. Fabia Ambusta, o. Q. Fabia Máxima Gurgy, b. K/Caesóna Fabia§ mag. equit. 325, 324 a 301, cos. v letech 322, 310, 308, 297 a 295, dict. 315, 309, 307, 304 cens., 292
Kaesó/Caesó Fabius Máximus n. M. Fabius M., b. Fabia Máxima Rulliána§ 310
Paullus Fabius Persicus§ cos. 34+
C. Fabius Pictŏr (o původu jména rodiny viz pod malíři)§ 1. malíř, o. no. 2, děd Q. Fabia Pictóra, 304; 2. s. no. 1, o. Q. Fabia Pictóra, cos. 269
N. Fabius Pictor§ cos. 266, 272 a viz s. v. dějepisci (3)
Q. Fabius Pictor, annalista/historik§ 753, 751, 304, 225, 216 a viz s. v. dějepisci (3)
Fabius Pompóniánus, legát§ 260+
Q. Fabius Postumínus§ cos. suff. 96+
M. Fabius Quintiliánus, učitel řečnictví, autor zachované učebnice§ 35+, 96+
Fabius Titiánus, praef. praet., praef. Urbí§ cos. ord. 337+, 338+, 350+, 351+
L. Fabius Tuscus§ cos. suff. 100+
Fabius Valéns, legát v Germánii§ 68+, cos. suff. 69+
Cn. (N.) Fabius Vibulánus§ cos. 421
K. Fabius Vibulánus§ 485, cos. v letech 484, 481, 479
M. Fabius Vibulánus§ 1. cos. v letech 483 a 480, 479, 477; 2. cos. 457; 3. cos. 442
Q. Fabius Vibulánus§ 1. cos. v letech 485 a 482, 480; 2. 477, cos. v letech 467, 465 a 459; 3. cos. 423, interrex 413
Áfricánus Fabius Máximus§ cos. 10
Fabráteria Nova, Vetus, "Nová a Stará", m. Volsků v Latiu§ 146, 125
L. Fabrícius, cúrátor viárum, městský úředník, stavitel mostu§ 62, 21
Q. Fabrícius§ 1. tr. pl., 57; 2. cos. suff. 2-
C. Fabrícius Luscínus§ cos. v letech 282 a 278, cens. 275, vyslanec u Pyrrha 280, 275
Fabullus, Fábullus, Amúlius, viz pod Famulus
facka, jedna z nejslavnějších a první před soudem (viz též pod pokuta):
Meidiás, jeden z athénských boháčů, neměl odjakživa v oblibě Démosthena, protože ho řečník zřejmě právem zahrnul mezi lidi, jimiž byl připraven o velkou část dědictví; o soudu s jeho poručníky viz rok 384. Roku 348 byl Démosthenés chorégem, sám se nabídl. Meidiás mu dělal všemožné naschvály, v orchéstře před diváky ho napadl, že špatně secvičil sbor spoluobčanů z rodné fýly Pandíonis a dal mu facku, nebo několik, viz k tomu rok 352. Řečník ho obžaloval, ale k soudu nedošlo, protože Meidiás dal přednost mimosoudnímu vyrovnání (nepronesená řeč o zpupnosti Meidiově a athénských boháčů se však zachovala). Démosthenés je též zřejmě první člověk od úsvitu dějin, u něhož známe lépe jeho dětství (díky soudům, které s poručníky vedl) a také dětství jeho nepřátel, srov. rok 390, kde o bídném mládí Aischinově. • Facka, lat. alapa, nafackovat: alapam dúcere, řec. kondylos, rhapisma, kolafos; nafackovat kolafidzó, kondylidzó.
Fadak, dn. al-Hajt (?), oasa u dn. Hajlu v Šammarských horách§ 549
Fadilla§ viz Annia Aurélia Fadilla
M. Fadius Celer Fláviánus Máximus, první legát Mauretánie tingitské§ 42+
L. Fadius Rúfínus§ cos. suff. 113+
C. Fadius Rúfus§ cos. suff. 145+
Faeinis, Héřina kněžka v argívském Héraiu§ 423
Faéna z Antigoneie, dc. Dámátriova, zbožná žena§ 60
L. Faenius Rúfus, praef. annonae i praetórió§ 48+, 62+, 65+
Faenos z Efesu§ viz Fanés
Faenza§ viz Bojové
Faerské o-vy, Føroyar§ před 6000 (2)
Faesulae, m. v Etrúrii u Flórentie, dn. Fiesole, roku 90 lat. právo, římskou kolonii sem i do Flórentie nejpozději roku 80 zavedl Sulla§ 539, 225, 82, 78, 63, 5
Faethón, gen. Faethonta, s. Héliův§ 1555
Faggura/Faqqura z Mauretánie, manž. Iúliána, náčelníka berberských Zegrenů, m. tří synů§ 177+
Fagónis z Thébaidy, b. Poériův, podezřelý vykrádač hrobů§ 127
Faiákové, Faiékes, sg. Faiáx, bájní mořeplavci, obyvatelé o. Scherie, prý Korkýry§ 435
Faiax z Athén, gen. Faiáka, s. Erasistratův, vyslanec, oligarch. politik a řečník§ 422, 417
Faiax z Akragantu (?), architekt§ 480
Faidimos z Tróady, dorostenecký olympioníkos§ 200
Faidimos§ viz M. Ulpius Phaedimus
Faidón z Athén§ arch. 476
Faidón z Élidy, zakladatel élidské filosofické školy§ 401, 399, 389, 300
Faidrá z Kréty, proradná manž. Théseova§ 1200, 73
Faidriadai petrai, tj. Faidřiny skály, mí. ve Fókidě§ 355
Faidriás z Athén§ 1. 404; 2. arch. 149 (?), popř. 153 (?)
Faidros z Athén§ 1. strat., s. Thýmocharův, o. Thýmocharův, 315, 296, 287; strat., s. Thýmocharův, b. Kalliův, 296, 287; 3. s. Kalliův, strat., 287; 4. epikúrik, 138, 79, 70; 4. arch. nezn. datace, 133+, 200+, 387+
Faidros z Farsálu§ 556 (Ol.)
Faidros, rhétór§ 100+
Faidymé z Persie, d. Otanova§ 521
Faika (sg.), m. u Gomf v Thessalii§ 199, 198
Failaká, Fajlaká, ost.§ viz Íkaros
Faina§ viz Fainó
Fainareté z Athén, m. Sókratova§ 470
Faineás z Aitólie, strat.§ 198, 197, 192 - 189
Faineás/Fainiás z Eressu, též Faniás, peripatetik, historik a botanik§ 370, 357, 300
Fainión z Megar, s. Kallikleův, zachránil Apollónovi peníze§ 279
Fainippidés z Athén, též Fainippos§ arch. 490
Fainiché, Pinaca, Pannika, pevnost a m. v Zabdikéně§ viz pod Bézabdé
Fainó, Faina, lomy v Arábii§ 32+
Faistis z Chalkidy (?), gen. Faistidy, manž. Níkomacha ze Stageiry, m. Aristotelova§ 384
Faistos, m. na Krétě, v písmu lineárním B "pa-i-to"§ 2000, 1900, 1800, 1700, 1500, 450, 220, 184
Faistos ze Sikyónu, k.§ 1250
Fajjúm, Fajjúmská oasa, eg. Pijóm, Pajóm, „Moře“, starší Šedet, angl. Fayyum, s umělým jezerem Ta-henet-en-Merwer, řec. Moiris, gen. Moiridy, hé Moirios/idos limné, lat. Moeris, dn. Birket Kárún/"Charónovo jezero"§ 4500, 3174, 2766, 2160, 1962, 1900, 1895, 1843, 1382, 1140, 924, 874, 730, 264, 246, 168, 123, 116, 71, 56-, 156+ a viz Arsinoé, Krokodeilopolis, Kerkeosiris, Tebtynis apod.
fake news, lživé zprávy, ultramoderní pojem pro zvěsti s nesmírně starou náplní§ 217, 214, 155, 33
Básník T. Lucrétius Cárus o lidském podhoubí pro takovou činnost (dé nátúrá v., 1133sqq.: "Poněvadž berou informace z cizích úst a touží po věcech z doslechu spíše než poznaných vlastními smysly; je to tak nyní, stejně tomu tak bude jako již bylo předtím/quandóquidem sapiunt aliénó ex óre petuntque rés ex audítís potius quam sensibus ipsís; nec magis id nunc est, neque erit mox, quam fuit ante." O Vergíliově "děsivém, obludím monstru/mónstrum horribile, ingéns", tak popisuje Pověst/lat. Fámu, zrozenou ze Země/Terra, i. e. Gaia, tedy pramáti všech fake news, viz s. v. ácta.
Fakesiás (řec) z Israéle, o. k. Menachema§ 746
Fakos, "Čočka", akropole Pelly§ 163
Falaikos z Fókidy§ 1. stratégos autokratór, 354, 352, 351, 347, 346, 344; 2. autor epigramů, 350
Falanna, m. v Perrhaibii, dn. u vsi Damasuli§ 171
Falanthos ze Sparty, oikistés Tarentu§ 706
falanx, obecně; srov. vyobrazení sumerské falangy na Supí stéle Eannatuma Lagašského§ 700
falanx, makedonská; „šik“, seřazení oddílů (lochů) do bitvy vedle sebe do jedné linie a do hloubky několika řad (čtyř až šestnácti od Alexandra)§ 323, 208
falanx loxé, tj. kosá, šikm᧠424, 371
Falara (pl.), přístav Lamie v Málijském zálivu§ 209
Falarion, pevnost při ústí Hímery na Sicílii§ 553, 310
Falaris z Akragantu, s. Leódamanta z Rhodu, tyr., gen. Falarida, manž. Erytheie, o. syna Pauroly§ 657, 569, 553, 406, 278, 149
Falasarna, m. a stát na západu Kréty s pirátskou a žoldnéřskou historií§ 272, 184, 68 a viz pod Aigialeia
Falc, Pfalz, lat. Palátínum, hist. země v Německu s jádrem v dn. spolkové zemi Rheinland-Pfalz§ 5999
P. Falcidius, tr. pl.§ 40
Falcillus, Facellius, biskup v. Antiocheji/Or.§ 356+
Faleás z Chalkédonu, sociální myslitel§ 400, 133
Falerií Veterés & Noví, m. v Etrúrii, sídel. m. poetruštělých Falisků, dn. Civita Castellana; v Nových Faleriích řím. Colónia Iúnónia§ 398, 394, 240
Falernský kraj, Falernus ager, oblast proslulá vínem na severu Kampánie či jihu Latia, z velké části na území Suessy, srov. o ní u roku 83§ 217
Falernum, h. v Pícénu nezn. polohy§ 90
Faléron, m. v Attice (Faléros) a jeden z ath. přístavů§ 1555, 750, 631, 512, 506, 493, 432, 342, 135
Faléros z Athén, oikistés kyperských Sol§ 709
Falion, mí v Bíthýnii§ 296
Falios z Korinthu, s. Eratokleidův, Hérákleovec, oikistés Epidamnu§ 627
Faliskové, Faliscí, řec. Faliskoi, malý národ na pomezí Etrúrie a Latia, srov. s Falerií, snad příbuzní Aequů; na jejich území žil klan Hirpů/Hirpí, kteří na úpatí Sóracte u Apollónova chrámu o jeho slavnostech chodili po žhavém popelu z dřevěné hranice a Římany proto osvobozeni od služby v armádě§ 437, 435, 402, 401, 399 - 394, 388, 357, 356, 352, 351, 343, 341, 294, 293, 240
Falkés ze Sikyónu, k., s. Témenův, o. Rhégnidův§ 1100
Fallión z Idúmaie, b. Antipatrův (otce Héróda Velikého)§ 64
fallus ze Schelklingenu§ před 6000 (1)
Falóreia, m. na záp. Thessalie§ 198
Faltonia Betitia Proba§ viz Proba
Faltonius Probus Alypius§ viz Probus
Falysios z Naupáktu, Asklépiem vyléčený bohatec§ 300
Fameás z Karthága n. Libye, lat. Phamea, též Himilkón Fameás, resp. Hamilkar F., zrádný velitel jízdy§ 149, 148
Famulus či Fabullus/Fábullus, shodný s Amúliem (?), viz pod malíři
Fan Cü z Ťin, ministr§ 258
Fan-čcheng/Fancheng, m. v prov. Chu-pej§ 189+
Fan Čchung/Fan Chong, vůdce Rudých obočí§ 18+
Fan Chuej z Ťinu, exulant a poradce v Čchinu§ 617
Fan Je/Fan Ye, autor Kroniky Pozdních Chanů§ 25+
Fan Pchi z Čou, protičouovský povstalec§ 665
Fanagoreia, m. na Kimm. Bosporu na ostrově v ústí ř. Hypanis kdysi před dn. Tamanském poloostrovem u dn. vsi Sennoj, na čas Agrippeia Kaisareia§ 550, 545, 541, 405, 389, 65 - 63, 48, 14-, 123+
Fanai, mys a přístav na jihu Chiu§ 168
Fanaroia, mí. v Pontu§ 71
Fanarchidés z Athén§ 229, arch. 181, popř. 193
Fanás z Pellény§ 512 (Ol.)
Fanés či Faenos z Efesu (z nápisu nejstarší známé mince: Faĕnos emi séma/jsem znamením, znakem Faenovým); člověk blíže neznámý§ 600
Fanés z Halikarnássu, žoldnéř§ 525
fanfára, při vstupu státníka§ viz znaky, hudba
Faniás§ viz Fainiás (Fanniás je pak řec. podoba hebr. jména egyptského původu Pinchas, Fíkes v Bibli kralické, srov. počeštělé Pinkas)
Fannia, dc. P. Clódia Fannia Thrasey Paeta s Arrií ml., manž. C. Helvidia Priska§ 66+, 92+
Fannia z Minturn, souzena C. Mariem§ 88
C. Fannius Strabó§ 1. cos. 161, vyslanec 158; 2. s. předešlého, zeť C. Laelia, legát, 146, 142, cos. 122; 3. s. snad předešlého, 111
L. Fannius, Fimbriův důstojník, dvojnásobný přeběhlík§ 85, 79, 73, 68
Fannius Caepió, spiklenec proti vládě Augústově§ 23
Fanodémos z Athén, s. Diyllův, historik§ 343, 332, 328
Fanoklés, básník, zachován jen zlomek z elegické básně Erótes é kaloi, Erótové čili krasavci§ 300
Fanomachos z Athén§ 1. s. Kallimachův, strat., 429; 2. arch. 242
Fanomachos z Kóu, s. Thessalův, zbožný dárce§ 200
Fanosthenés z Athén, strat.§ 407
Fanostratos z Athén§ 1. arch. 383; 2. arch. 238, popř. 254; 3. 317, z Faléru, o. Démétria Falérského; 4. s. Démétria Falérského st., o. Démétria ml., 263
Fánum Fortúnae, "Svatyně Štěstěny", dn. Fano v regionu Marche§ 271+
Fanoté, opevněné mí. v Épeiru na hranicích mezi Molossií a Thesprótií polohy nezn.§ 170
Fanoteus§ viz Panopeus
Faón z Lesbu, Sapfin milenec§ 630
Faón, lat. Phaó, propuštěnec na Nerónově dvoře§ 68+
Fáqús, m. na východě Delty u ruin Avaridy a Per-Ramesse§ 1700
Fárai, m. v Acháji u Pater; F. spolu s Tritaiou, Dýmou a Ólenem věnoval Augústus Patrám§ 281, 280, 226, 220 - 217
Fárai, m. v Messénii, Ferai, Férai, dn. Kalamata, jejíž součástí jsou Akovitiky s Poseidónovým chrámem, o němž není v písemných pramenech zmínky§ 393, 183, 182 a viz s. v. hry
Faraiá, Feraiá, m. v Arkadii na hranicích s Élidou§ 218
Farakýdás ze Sparty, ión. Ferekýdés, velitel spojeneckého oddílu§ 396
Farantzem, Farandsem, ka. Armenů, d. Andokova/Antiochova, manž. Arsaka II., m. Papova§ 351+, 366 až 368+
faraó, nesklonné, pořečtěná podoba egyptského per-aa, velký dům, označení užívané od xviii. dynastie, nová říše, pro krále
Farasa, Farassa (pl.), městečko/ves v Kappadokii, dn. Çamlıca u Kayseri§ 100
Farasán, lat. (insulae) Ferresání, souostroví v Rudém moři před břehy YMN a KSA§ 106+
Farasmanés z Chorasmie, dyn.; jinde zván Fratafernés, popř. dva různí Chorasmijci§ 328
Farasmanés I. (Aderki, Aderek?), k. Ibérie, s. Kartamův, b. Mithridátův, o. Mithridáta I., Rhadamista a Amazaspa§ 1+, 35+, 37+, 41+, 51+, 52+, 58+, 60+, 75+, 106+
Farasmanés II., k. Ibérie, s. Amazaspa I., manž. Ghadany, d. Arsakovce Vologaisa III. (jako armenského krále Volog. I.), o. Rhadamista§ 75+, 106+, 128+, 134+, 139+
Farasmanés III., s. Rhadamistův, vn. Ghadany, o. Amazaspův, k. Ibérů§ 128+, 139+, 185+
Farax ze Sparty, gen. -aka§ 1. nauarchos, 397, 395; 2. velitel žoldnéřů/condottiér, 355, 354
Faraxen, bavarskoberberský bandita§ 228+, 260+
Farbaithités, eg. nomos§ 285
Faria§ ost.§ viz Faros
farisaiové, fariseové, farisejové, žid. nábožensko-politická skupina, hebr. pruším, peruším, aram. „ti, co jsou oddělení, odtržení“; sami si říkali haberím, přátelé/druzi§ 135, 110, 101, 95, 76, 69, 67, 47, 36, 4-, 62+, 66+
Považovali Israél/Júdu za theokratickou obec (slovo poprvé užil Iósépos Flávios), plnění zákonů (tóry) považovali za synonymum pravé zbožnosti. Podání tóry přizpůsobovali místním výkladům v synagógách. Zároveň však jejich puntičkářství ve výkladu náboženských předpisů a povýšenectví nad postoji ostatních, a k tomu odpor k Ježíšovi, zapříčinily v křesťanském světě, že slovo farizej se stalo synonymem protivného pokrytce. K panovnickým rodům Hasmónajů a Héródovců chovali až na výjimky nepřátelství.
Farismanés§ viz Fratafernés
Farkádón, Farkédón, m. v Histiaiótidě v Thessalii, dn. ruiny u vsi Klokoto§ 319
farmakologie, výzkum; farmacie viz lékaři§ 121, 54+
farmakos, člověk, jehož obětí se z města/státu dostalo veškeré zlo a neduhy, původně praxe matriarchální§ viz v přílohách Bohové a jejich svátky xii pod thargélión.
Farmakússa, dn. Farmakonisi, o. v Dódekanésu§ 79
Farnabázos z Persie§ 1. satr. Malé Frygie před peloponnéskou válkou, o. Farnakův a Súsamithrův, 559; 2. manž. Apamy, dc. Artaxerxa II., o. Ariobarzána a prohellénského Artabáza, otce Barsiny, 522, 414 - 412, 410 - 407, 404, 400 - 393, 389 - 387, 374, 368; 2. vnuk č. 2, s. Artabáův, velitel perského loďstva v Égeidě, 333, 332
Farnabázos I. z Ibérie, Parnavaz/Farnavaz, k. a zakladatel dynastie§ 324, 235
Současník diadochů je pokládán za prvního z doložených vládců na území novodobé Gruzie, Kartli.
Farnabázos II. z Ibérie, k., s. Artókův§ 63, 37, 30
Farnadžom z Ibérie, k., s. Meribana I.§ 110, 90
Farnaios z Kyrrhy (?), jinde Channaios, lokální, snad arab. dynasta, parthský špion§ 38
Farnaké§ viz Apameia na Orontu
Farnakeia, dř. Kerasús, m. v Pontu§ 401, 190, 71, 66, 64-, 24+
Od K. pochází název pro třešně, Kirschen, cherries, cerises, které odtud do Říma přinesl L. Licinius Lucullus, viz však pod kuchyně; viz také pod Trapezús.
Farnakés z Persie 1. s. Arsamův, ml. b. Hystaspa, otce Dáreia I., Achaimenovec, zakladatel nekrálovské větve Achaimenovců, o. Artabáza a Farnabáza, 590, 559, 522; 2. satrapa helléspontské Frygie, s. Farnabázův, b. Súsamithrův, vnuk Artabázův, o. Farnabázův a Magaiův, Farnakovec§ 559, 522, 422
Farnakés I. z Pontu, k.§ 302, 249, 190, 183, 181 - 179, 169
Farnakés II. z Pontu, k., o. Dynamie§ 97, 67, 64, 63, 48 - 46, 44, 39, 19, 16, 14
Farnakyás, eunúchos Sekydiánův§ 423
Farnapatés n. Farnastanés z Parthie, velitel Parthů v Kilikii§ 39
Farnaspis z Persie, o. Kassandany, manž. Kýra II.§ 530
Farnastanés z Parthie§ viz Farnapatés
Farnéský býk, sousoší Apollónia a Tauriska z Trall znázorňující potrestání Dirky; novověký název pochází od italského vojáckého rodu a v letech 1545 - 1731 vévodů parmských Farnese (villa Farnese), jejichž majetkem kdysi kopie nalezená v Caracallových lázních byla§ 150
Farnobius, jeden z tervinžských vůdců, srov. pod Alavivus§ 375 až 377+
Farnovas, Farnavaz z Armenie, k.§ 800
Farnúchos, chíliarch Kýra II. a první per. satrapa na Helléspontu§ 546
Farnúchos z Antiocheie-Nisibi, perský historik§ 1 n. l.
Faros§ 1. m. na ost. Faria (lat., řec. Faros) před pobř. Dalmátie, předtím podle původního osadníků Paros, dn. Hvar/čti Chvar (spoluzakladateli byli snad Athéňané). Na místě Faru stojí m. Stari Grad, 385, 384, 229, 228, 219; 2. ost. před Alexandrejí s proslulým majákem, v mínójských i pozdějších dobách zřejmě krétské a mykénské emporion („Atlantis“?; srov. Menelaovy cesty od Troie), dnes součást pevniny, 1850, 1400, 331, 321, 287, 284, 139, 48-, 138+
Egyptský F. je jmenován už v Odysseji jako ostrov s přístavištěm, kde se zdržel král Meneláos.
Farsálos, m. v Thessalii, sídlo jedné z thess. tetrarchií§ 556, 457, 399, 394, 374, 369, 284, 207, 205, 196 - 195, 192, 48-, 9+, 378+
Farsálos, s. Bíthyův, strat. Rhoimétalka I.§ 12+
Farsanzés, s. a spoluvládce Rhaiskúporida V.§ 253+
Farygai, mí. ve Fókidě§ 318
Farzoios ze Sarmatie, k.§ 107
Fás, Fès, č. též Fez§ viz Mauretánie
Fasa§ viz Pasa
Fasa'el (fem.), řec. Fasaélis z Nabataie, dc. Arety IV. s Chuldou, manž. Héróda Antipy§ 9-, 30+
Fasaélis, m. sev. od Jerícha, založeno na počest Héródova bratra§ 10
Fasa'el (m.), řec. Fasaélos, s. Antipatra z Idúmaie, starší b. Héróda Velikého, Ióséfa a Ferórův§ 65, 47, 43, 41, 40
Fasaélův stejnojmenný syn se oženil se Salampsió/Salimpsió, starší z dcer Héróda Velikého s Mariamou, a měli pět dětí: Antipatra, Alexandra, Héróda a dcery Alexandru (provdána za Kypřana jménem Tímios, bezdětné manželství) a Kypru (provdána za Héróda Agrippu I.).
fascis, fascés (pl.), „svazek“ prutů kolem sekery, secúris, svázány rudou pentlí, symbol exekutivní moci vysokých římských úředníků, instituce původně etrusk᧠672
Fascés před volenými úředníky nosili státní zaměstnanci ze sociálně nejnižší třídy či z řad propuštěnců jménem lictórés, sg. líctor či lictor, kteří prováděli tresty úředníky uložené (bití pruty, hrdelní rozsudek), razili cestu a dohlíželi, aby úředníkovi byla vzdávána příslušná pocta, viz tam, kde také jejich počty.
Od f. měla jméno novodobá Fašistická strana Benita Mussoliniho, od 1919 ve svém znaku, a dala světu jméno jednoho ze společenských systémů, fašismu, fašistickému státu. Ve formě státní pečeti fascés převzaty za státní symbol Francouzskou republikou od 1792 a s přerušeními platí dodnes.
Fasélis, m. v Lykii, u dn. Kemer v TR§ 691, 611, 568, 468, 449, 411, 377, 357, 334, 309, 190, 155, 78
Fasir, vůdce circumcelliónů§ 344+
Fasirón, nezn. arab. beduínský klan/kmen v Palaistíně§ 157
Fásis, gen. Fásidy, m. a ř. v Kolchidě, dn. ř. Rion, m. asi dn. lokalita Simagre; jméno zůstává v názvu hlavního gruzínského přístavu Poti§ 716, 66, 65-, 256+
V 5. st. razila F. didrachmy se lvem na obv. a s klečící ženou s býčí hlavou na rev. Později do 3. st. hemidrachmy se stylisovanou ženskou a býčí hlavou.
faslí, per. úroda, z arab. (roz)dělení, jméno datovací éry§ viz éra
fástí cónsulárés, pův. seznamy úředních dnů praetorů, později kalendář v téměř našem slova smyslu s vyznačenými úředními dny§ 753, 304-, 354+
Později vznikly fástí diurní (od acta diurna, „deníky“), triumphálés (spojeny s konsulskými ve f. capitólíní po roce 29, název moderní, srov. pod triumf a rok 173 a 155), magistrálés, annálés, sacerdótálés, veřejně redigovány od Augustovy doby, do té doby vedeny pontifiky neveřejně; o dalších kalenářích viz Bohové & svátky i.
fástí praenestíní§ 42
Fastida, k. Gépidů§ 250+
fašista§ viz pod fascés
Faullos§ viz Fayllos
Faunus, ital. bůh zemědělců, pastevců a lesů§ 194
Faunus, k. Aborígínů, o. Latínův§ 1250, 1184
Fausta Cornélia§ viz Cornélia
Fausta, celým jménem Flávia Máxima Fausta, d. Máximiána a Eutropie, ses. Máxentiova a Theodóry, manž. Cónstantína I., augusta, m. císařů Cónstantína II., Cónstantia II. a Cónstanta I.§ 48+, 285+, 293+, 307+, 310+, 316+, 324+, 326+, 337+
Faustína, augusta§ viz Annia Galeria Faustína
Faustína, manž. Cónstantia II., m. Flávie Máximy Cónstantie, manž. Grátiánovy§ 361+, 365+
Faustínopolis§ viz Halala
Faustínus§ 1. usurpátor v Galliích, 274+; 2. osudově pověrčivý Říman, 375+
Faustulus, pastýř královských stád v Latiu, manž. Laurentie, vychovatel Rómulův a Remův§ 769, 753, 716
Faventia, Faenza§ 82 a viz Bojové
Faveria, m. v Istrii, asi u dn. vsi Mutvoran n. Krnice§ 177
M. Favónius, druh M. Porcia Catona Utického, kynik, legát, pompéjovec§ 55, 53, 48
Favórínos z Areláty, kelt. skeptik a řecky píšící autor§ 146-, 85+, 117+, 133+, 165+
Favos z Armenie, k.§ 800
Fayllos z Athén, politik; ve všech případech čteno Faÿllos, nikoli Faullos§ 403
Fayllos z Fókidy, b. Onomarchův, stratégos autokratór§ 354 - 352
Fayllos ze Syrákús, nauarchos§ 453
Fayllos, žoldnéř Acháia II.§ 218
Fectió, řím. pevnost, dn. lokalita Vechten v německo-holandském pohraničí§ 12
federace, federalismus§ viz koinon
Federace (jiho)italských hellénských států§ viz Ítaliótai, Ítaliá
Fégeus, dyn. v Paňdžábu§ 326
Feiá či Feiai, m. v Élidě§ 431, 400
Feidiás z Athén, sochař/agalmatopoios§ 514, 500, 470, 438, 432, 380, 166, 101
Feidiás z Rhodu, s. Apollóniův, lékař§ 303
Feidippidés z Athén (někdy nazýván Filippidem, též Thersítem nebo Eukleem, popř. Harmoniem), posel-dálkový běžec/hémerodromos§ 490
Událostí z perských válek se inspiroval roku 1982 britský letecký důstojník John Foden, který s několika přáteli vzdálenost 246 kilometrů z Athén do Sparty uběhl za méně než 36 hodin. Rok na to v poslední pátek v září odstartoval pravidelný seriál Spartathlon, ultramaratónský běh, který však Feidippida napodobuje jen z poloviny, protože zpět se neběží.
Cenou za vítězství je vavřínový věnec a zřejmě proto ani za čtvrt století nezískal mezinárodní prestiž. Rekord drží Řek Jannis Kuros, který trať roku 1984 uběhl za 20 hodin a 25 minut, startoval čtyřikrát a pokaždé vyhrál (roku 2005 uběhl trať v celé délce Athény-Sparta-Athény). V roce 2007 startovali 323 nadšenci a do Sparty doběhlo v limitu 125 z nich.
Feidón I. z Argu, k., gen. Feidóna, s. Aristodámidův, b. n. o. Karánův§ 1266, 863, 800, 680 [podle datací není možné určit, zda se jedná o jednoho argívského dynastu nebo několik]
Feidón II. z Argu, k., děd Feidóna III., pokládán též za prvního z tyrannů (?)§ 800, 748
Feidón III. z Argu, k.§ 747, 680, 669, 668, 664, 657, 594, 576
Feidón IV. z Argu, tyr., o. Lákédy II.§ 657, 576
Feidón z Aigíny (?), razil první stříbrnou minci, nejde-li o záměnu s Argívským F.§ viz pod Aigína
Feidón z Athén, jeden z Třiceti§ 404
Feidostratos z Athén§ arch. 234, popř. 253
Fej/Fei, ř. v povodí dolního toku Jang-c', dnes již neexistuje§ 350+, 372+
Fej, ťinský císař§ viz S'-ma I
Fej Wang z Wusunů§ viz Weng-kuej-mi
Flávius Félíciánus, comes Orientis§ cos. ord. 337+, 337+
Félíció, praef. praet., celé jméno neznáme§ 240+
Félícissimus, řec. Félikisimos, celé jméno neznáme, šéf mincovny, šejdíř a rebel§ 270+
Félícitás, bohyně vegetativní plodnosti a příznivého osudu, štěstí, Štěstěna§ 151, 142, 56, 43, 27-, 347+
Félíx, celé jméno neznáme, legát Valeriánův§ 257+
Félíx, křesť. činovník v Aptunze n. Apthugnech§ 313+
Félíx, Cónstantiův dvořan, vedoucí kanceláře/notárius§ 360+
Félíx, praef. Urbí§ 379+
Félíx II., řím. biskup-papež, resp. vzdoropapež, nicméně světec§ 355+, 366+
Félíx III. a IV.§ viz tamtéž
L. Félíx Plótiánus, legát§ 183+
Félíx Rómuliána, sídlo Galériovo, dn. ruiny u Gamzigradu při Zaječaru v SRB§ 293+, 311+
Fellés z Tyru, též Felétos, pučista a k.§ 936
Felsina, m. Etrusků, pozd. Bonónia, dn. Bologna§ 524, 350, 196, 189
Fémonoé, d. Apollónova, první věštkyně v Delfách§ 1360
Feng Feng-š', chan. generál§ 42
Feng-chou/Fenghou, s. Tchun-tchu-chea, hun. vzdorošanjü§ 93+
Feneos, m. na severu Arkadie§ 1250, 672, 225, 146
Fenestella, annalista§ 35
Fennové, Finnové, Finové§ 600 a viz Burgundové
Feria, Férai v Messénii§ viz Fárai
Ferai, č. Fery, m. v Thessalii, dn. Velestinon§ 404, 374, 370 - 368, 393, 353, 352, 349, 346, 344, 302, 293, 198, 197, 195, 192, 185, 171
ferefattiă, jinde zvané koreia, slavnosti Persefony v Kýziku§ 73
Fereklés z Athén§ 1. doživotní archón, 863, 844; 2. arch. 304, 303
Fereklés, seleukovský eparcha, alias Agathoklés, viz§ 250
Ferekratés z Athén, básník staré komédie§ 450 a viz s. v. komédie
Ferekýdés z Athén, historiograf, genealog a básník§ 480
Ferekýdés z Leru, historik a ethnograf§ 480
Ferekýdés ze Sýru, srov. dór. Farakýdás; bývá zahrnován do seznamů „Sedmi mudrců“, nejstarší filosofický autor, píšící prósou§ 668, 611, 585, 544, 78 a viz s. v. sedm mudrců
Jiný F. ze Sýru byl astrolog, popř. další sýrský rodák theolog; žádný z nich není zahrnut v CSD.
Ferendátés z Persie, perský vojevůdce a satrapa Egypta§ 1. 517, 486, 343; 2. 343
Ferentína, bohyně m. Ferentína a spolkový kult Latínů§ 533
Ferentínum, m. v Latiu, dn. Ferento§ 501, 498, 413, 361, 306, 296, 280, 199-, 69+
Feretímé z Kýrény, manž. Batta III., m. Arkesiláa III.§ 530, 520, 518, 513, 512
Ferezejové§ viz Priziové
Ferghana nebo Fergána, krajina a m. ve Střední Asii v Uzbekistánu, čín. Ta-jüan/Dayuan, Dawan neboli Velcí Iónové, město F. čín. Erši§ 200, 128, 105
fériae latínae§ viz Latinské svátky/slavnosti
Feristos z Eleje, vedl nové kolonisty do Akragantu a Gely§ 337
Ferórás z Idúmaie, b. Héródův§ 65, 62, 57, 38, 20, 5, 4
Feros, s. Solleův (řec.), Fihru bar Šulláj (nabat.), vychovatel krále Gadimata Tanužského§ 250+
Feroz z Ibérie, vl. per. Pírúz/Péróz, velmož, manž. dcery Meribana III.§ 361+
fescenníní versús, fescannína, žertovné skladbičky se jménem od etrusk. m. Fescénnia (sg.), dn. u Corchiana v prov. Viterbo; původ. rituální zpěvy§ 40
Féstus, advokát rodem z Tridenta, správce Asie, asi totožný s Rúfem/Rúfiem Féstem/Féstínem§ 371+
Rúfus Féstus, popř. Rúfius Féstínus, senátor, byrokrat, autor historického breviária§ 220-, 364+, 371+
Postumius Rúfius Féstus Aviénius, literát, překladatel, možná též totožný s předcházejícím (?)§ 371+
fétiális, fétiálés, římští kněží (celkem 20) vypovídající a uzavírající války, kněží „zahraničních vztahů“, diplomatičtí poslové, dávající nepřátelům na vybranou: buď přijmou římské podmínky, nebo jim bude vypovězena válka (mise čítala obvykle čtyři f.); v 1. st. jejich rituál vymizel, formálně ho obnovil Augústus§ 715
feudalismus§ viz pod daně
Fez, Fás§ viz Mauretánie
Fezzán, Fuzzán, Fizzán§ viz pod Garamantové