Da-Dan

Daaové§ viz Dahové

Dabrum, Dubrum, m. v Mesopotamii nezn. polohy§ 2119

Dácia§ viz Dákové

Dácia Ápúlensis, římská provincie, dn. Sedmihrady/Transylvánie; srov. Dákové§ 5300, 775, 700, 650, 10, 106+, 117+, 118+, 272+  

Dácia auréliána, prov. jižně od Dunaje se správním střediskem v Serdice§ 272+, 274+ 

Dácia mediterránea, po rozdělení D. auréliánovské, hl. m. Serdika§ 272+

Dácia rípénsis, "poříční/pobřežní", se sídlem v Ratiarii§ 272+

Dadaršiš z Persie, Dáreiův satrapa Baktrie§ 521

Dadasa, pevnost v Kappadokii§ 67d

Dadasig, k. v Kiši§ 2550, 2540 

Dadastana (pl. i sg.), mí na bíthýnsko-galatském pomezí§ 364+, 365+ 

Dadbaná z Isinu, k.§ 2021, 1975, 1861 

Flávius Dadés, ibérský dyn.§ 75+

Dadilu z Kaska, k.§ 740, 738 

Dadu z Apiaku, dyn.§ 2292

Daduchepa, Duduchepa, m. Šuppiluliumy I. a jeho královna§ 1370

Dádúša z Ešnunny, dyn.§ 2028, 1830, 1797, 1787, 1782    

Dafidás/Dafitás z Telméssu, literát§ 138

Dafnai, eg. Tahapanes, Tahpanhes, m. ve vých. Deltě s tábory kárských a iónských žoldnéřů v egyptských službách, arab. Tall Dafanna/Tell Defenneh, na pélúsijském ramenu§ 664, 587, 568

Dafnaios ze Syrákús, strat.§ 407, 405

Dafné, mí. osm kilometrů od Antiocheie nad Orontem, srov. pod Kolossos v sedmi divech světa, dn. Harbiye v prov. Hatay v TR§ 245, 169, 166, 113, 69, 41, 31-, 37+, 113+, 129+, 162+, 185+, 194+, 261+, 272+, 299+, 362+        

Dafné, pevnost na Istru u Tránsmarisky§ 367+

Dafnis z Kýrény, gen. -nida, zkorumpovaný sluha Níkokratův§ 96

Dafnis z Abýdu, tyr.§ 512

Dafnis z Mílétu, architekt§ 353

Flávius Dagalaifus, comes domesticórum, velitel císař. gardy, mag. equitum, mag. officiórum, Germán nezn. rodu§ 363 až 366+, cos. 366+ 

Dagán (akk.), řec. Dagón, západosem. a filistínský bůh s kultovním centrem pro Palaistínu v Azótu, ve starší dobách uctíván v Poeufrátí a v Assyrii, srov. theoforní jména§ 1933, 1895, 1815, 1448, 147

Dagestán, údělná republika Ruské federace§ 3500, 91+, 198+, 287+ a viz pod Dahové

Dagi z Koptu, nomarch, s. Džefiho§ 2160

Dagi z Théb, wezír v Jedenácté dyn.§ 2061, 2010 

Dagon, mí. v Palaistíně§ 135

Dahové, Dáhové, Daové, Daoi, jiné jméno pro Západní Saky-Massagety/Skythy, srov. Dáaové; podle jiných domněnek íránský kmenový svaz žijící východně od Kaspiku na území dn. Turkmenistánu§ 2200, 679, 328, 282, 217, 38+, 45+, 61+  

Součástí Dahů podle všeho byli původě též Parnové, tedy Parthové. Dahistán je jiné jméno pro Hyrkánii. S novodobým Dagestánem, údělnou ruskou mnohonárodní republikou na západním břehu Kaspiku, nemá jméno D. nic společného: slovo Dagestán/"Země hor" se skládá z perského stán, země, a turkického dağ/dag, hora (persky a arab.: Dághistán, tur.: Dáğistan).

Dahšúr, řec. Tachyris, archeolog. lokalita s nekropolí u stejnojmenné vsi jižně od Gízy§ 2613, 2505, 1998, 1928, 1878, 1786  

Dáchla, ad-Dáchla, arab., eg. Kenmet, řec. Megalé oasis, oasa západně od Nilu v ET§ 2566, 1191, 524

Daidalos z Kréty n. Athén (?), stavitel§ 1450

Daidán§ viz Dédán

Pompéius Daidúchos z Athén§ arch. 164+ 

[Daidú]ch[o]s (?)§ ath. arch. 181+  

Dailám/Dajlám, hist. země v IR při jižním Kaspiku§ 241+

Daisan, ř. v Orrhoéně, řec. Skirtos, přítok Chábúru§ 202+

Daje, země v horách Armenie n. Médie§ 699

Dáimachos§ viz Déimachos

Dáimenés, sicilský žoldnéř§ 397

Daisitiátové, lat. Daesitiátae/Daezitiátae, pannonský kmen§ 120, 6+, 8+, 9+   

Daiviet§ viz Namviet

Daja, angl. Daya, ř. v Uríše§ 260

Dajaukku, Dajukku§ viz Déiokés z Médie

Dajr al-madína, Dér el-..., archeolog. lokalita na Nilu§ 1600, 1304, 1170  

Dajr al-bahrí, Dér el-..., archeolog. lokalita ibid.§ 1600, 1304, 1166  

Dakiki z Aššuru, o. ensiho Sulílího§ 2000

Dakkúru§ viz Bít Dakkúri

Dakora (pl.), m. v Kappadokii u h. Argaia§ 355+

Dákové, řec. Dákoi, Dákiá, lat. Dácí, Dácia, Dákia, ethnická skupina či kmenový svaz neznámého původu (vč. řím provincie již. od Istru)§ 339, 278, 200, 112, 108, 60, 55, 50, 45, 44, 35, 31, 29, 14, 13, 10-, 6+, 61+, 69 až 71+, 84 až 87+, 90+, 98+, 100+, 101+, 105 až 107+, 109+, 118+, 147+, 157+, 159+, 162+, 167+, 169+, 175+, 180+, 193+, 193+, 197+, 214+, 217+, 235+, 236+, 240+, 248+, 250+, 251+, 258+, 260+, 268 až 270+, 272+, 284+, 293+, 308+, 316+, 336+, 343+, 361+, 363+, 369+, 376+, 379+, 381+      

Snad původně jeden z kmenů či klanů thráckých Getů, pozd. pak přímo označení pro Gety nebo národ blízký, srov. tam; starší řec. označení je Dáoi, z toho lat. Dávus/jméno pro otroky. Dákové a Getové hovořili stejným jazykem. Zřejmě původně hellénské označení pro pravobřežní Gety severně od Haimu, později možná pro getské obyvatele žijící západně při Dunaji (v provincii), kdežto vlastní Getové východně u Pontu (mimo provincii) v dn. Rumunsku, Moldově a Ukrajině; v letech 107 - 272 n. l. řím. provincie na území dn. Rumunska, po jejich vyklizení Auréliánem pro uchování lesku říše vytvořena jižně od Dunaje na území dn. BG provincie Dácia rípensis a mediterránea, viz pod Germáni a Getové.

Dakšin§ viz Dekánská plošina

daktylios§ viz prsten

Daktylové, Daktyloi/"Prsty", vyznavači fryžské Velké matky bohů, Héfaistovi, řemeslnická/kovářská sekta (?) kultovně související s Kabeiry, Kúréty a Korybanty§ 1502

Dala'il z Arábie, s. Abí-jatího (?)§ 651

dalekohled§ 28 a pod astronomie

Dalmatia, Dalmacie, Dalmatové, též Delmatia, Delmatové, rozsáhlý konglomerát ill. kmenových svazů a jeho území, od ill. delma/dalma, ovce§ 385, 181, 167, 158, 156, 155, 136, 119, 78, 52, 51, 49, 48, 46, 44, 35 - 33, 16, 11, 9-, 6+ až 10+, 14+, 17+, 18+, 20+, 28+, 42+, 66+, 69+, 71+, 89+, 103+, 116+, 169+, 173+, 193+, 229+, 268+, 270+, 282+, 284+, 293+, 301+       

Dalmatius, armád. tribun, o. imp. Proba, Claudie a biskupa Dometia§ 276+

Dalmatius, plným jménem Flávius D., s. Cónstantia I. s Theodórou, o. Fl. Dalmatia a Fl. Hannibaliána§ 293+, 333+ (?), 335+, 337+, 351+     

Dalmatius, plným jménem Flávius Iúlius D., s. předešlého, b. Hanniballiánův§ 293+, cos. 333+, 335+, 337+  

dálnice, silnice dálničního typu v Římě§ 123

Daltá n. Taltá, k. v Ellipi, o. Nibého a Išparabáry§ 737, 714

Dámagón ze Sparty, jeden z oikistů Trachínské Hérákleie§ 426

Dámagetés ze Sparty, o. efora a jednoho ze „Sedmi“ Chílóna§ 556

Dámagétos z Iálysu, k.§ 668

Damannó z Lýdie, manž. Kadyova, vražedkyně§ 757

Dámarété ze Syrákús§ 1. dc. Thérónova, manž. Gelónova a Polyzálova, 491, 483, 480, 477, 396; 2. 215, 214, d. Hieróna II.

dámaréteia, dámaráteion, syrákúská mince, Sikelióty zvaná padesátilibrovka, pentékontalitron§ 480

Dámarátos (dór.), ión.-att. Démararátos:

Dámarátos z Efesu§ 4 (Ol.), 1 n. l. (Ol.)

Dámarátos z Korinthu, s. Bakchidy§ 640

Z vlasti utekl po Kypselově protibakchiadovském puči. Dorazil do Itálie s řemeslníky, kteří naučili Etrusky umění korinthských vás. Oženil se s Etruskyní Tanaquil a stal se otcem L. Tarquinia Prisca, pátého k. římského, a Arrúta/Árúnta. Toho synem byl Egérius, jeho L. Tarquinius Collatínus, cos. roku 509 (jehož ženou byla Lucrétia, d. Sp. Lucrétia Tricipitína); jiný D. z K. byl politik a řečník, vůdce promakedonské strany v Korinthu; jiný D. byl ž. Aristotelovým

Dámarátos z Messénie (?), olympioníkos, o. tyr. v Élidě Aristotíma§ 271

Dámarátos ze Sparty§ 1. 739, 510, 508, 491, 399, k., syn Aristónův; 2. 207, o. Nábidův

Dámarátos z Rhodu, strat.§ 321

Damás, strat. v Syrákúsách§ 339

Damás n. Dámasiás z Kydónie§ Ol. 25+

Dámasandr᧠viz Tímandrá

Damasénór z Mílétu, tyr.§ 611

Dámasiás z Amfipole§ 320 (Ol.)

Dámasiás z Athén§ 1. arch. 639; 2. arch. 585-583 (nebo až 580), vnuk čís. 1?

Dámasippos z Pelly, revolucionář§ 163, 162

Dámasistratos z Chiu, o. historika Theopompa§ 378

"Damaskios"/z Damašku, jméno neznáme, ž. Hermeia a jeho synů v Alexandreji, neoplatónik, poslední scholarchos v Athénách§ 171+, 350+ 

Damaskos, řec., ass. a eg. Tamasqu, arab. Dimašq, sídel. m. Koilé Syrie§ 1962, 1580, 1482, 1380, 1373, 1365, 1360, 1300, 773, 740, 738, 732, 518, 333, 322, 311, 261, 242, 218, 144, 125, 95, 88, 85, 84, 76, 69, 64, 63, 47, 43, 36, 23, 10-, 30+, 49+, 66+, 295+     

Zřejmě nejdéle trvale obývané město planety. V hellénismu přechodně Démétrias; slovo předsemitské nebo souvisí s aram. „šumění vody“ (?), eg. Api/Upi (jméno provincie) a Tamasqu či Dumáqu, chet. Api/Apina, v západosem. jazycích Aram, v bab. (al-Amarna) a ass. Timašqu, Timašqa, Dimašqu n. Iméri, Iméríšu, Ša-iméríšu ("země oslů"), dn. arab. Dimašq aš-Šám („severní“), něm. Damaskus, franc. Damas, čes. Damašek. Město dobyto na (Východo)Římanech 18. září 634 muslimskými Araby pod velením Chálida ibn al-Walída.

Dámasos z Athén, přivedl epoikii do Teu§ 650

Dámasos z Kúria na Kypru, k. (jiný D. byl bratrem Démokritovým a jiný papežem, který zemřel r. 384 n. l. a zavedl do křesťanství veršované náhrobní nápisy)§ 709

Damaspiá z Persie, manž. Artaxerxa I., m. Xerxa II.§ 424

Damasus (I.), řím. biskup§ 366+, 373+, 374+, 393+   

Damiános z Efesu, magnát a sofista§ 176+

Dámidás z Messénie, jeden z volených strat. autokratorů§ 724

Dámippos z Makedonie, posel Filippa V.§ 212

Damiq-ilíšu, "Jeho bůh je dobrý", k. v Isinu§ 3200, 2021, 1828, 1814, 1798, 1794, 1647   

Damiq-ilíšu z Přímoří, k.§ 1690, 1664

Damiqtum, m. Urnammua Urského§ 2119

Dámis z Megalopole, žoldnéř v Alexandrově armádě, představitel Spolku Arkadů§ 318, 315

dámiúrgos, démiúrgos, úředník v Élidě, člen předsednictva nejvyšších volených úředníků§ 370

Damnaios, o. velekněze Iésúa§ 62+

damnátió memoriae, trest výmazu z paměti; panovnické jméno zmizelo z úředních záznamů a veřejných nápisů§ 3008, 96+, 138+, 192+, 212+, 222+, 238+, 300+, 310+, 340+, 383+         

Dámo-, démo-§ viz také pod Démo-, démo-

 

Damodarasena, s. Rudraseny II. a Prabhavatígupty, b. Divakaraseny a Pravaraseny II.§ 375+ 

dámódes, dámódové, blíže neznámá sociální vrstva ve Spartě§ 397

Dámofantos z Élidy, hipparchos§ 219

Dámofilos z Boiótie, boiótarchos mezi roky 215 až 208§ 215

Dámofilos z Henny, velkostatkář, „megaloplútos“, manž. Megallidy; na začátku povstání za svou krutost ke služebnictvu sťat sekyrou v hennském divadle§ 138

Dámofilos, sochař a malíř§ 494

Dámofón z Písy, k., gen. Dámofónta§ 644, 588, 580

Dámokleidés z Théb, jeden z Pelopidův souspiklenců§ 379

Dámoklés z Argu, aristokratický pučista§ 195

Dámokratidás z Argu§ 1. k., 576; 2. vůdce démokratů, 417

Dámokritos z Acháie, strat.§ 149, 148

Dámokritos z Kalydónu, strat.§ 200, 199, 193-192, 191

Dámostratiá, manž. praef. praet. Cleandra, milenka Commodova§ 185+

Dámón z Athén§ 1. filosof a hudebník, gen. Dámóna [vyslovoval prý své jméno krátce: Dămón]§ 450, 362; 2. manž. Agaristy, 415 

Dámón z Delf§ 132 (Ol.)

Dámón z Kentoripy, tyr.§ 397

Dámón z Kýrény, blíže neznámý spisovatel, není v CSD

Dámón z Thúrií§ 376 (Ol.), 372 (Ol.)

Da'mot/Di'amat, Da'mat, D'MT, království v Eritreji a Tigraji§ 600

Aksum je snad pokračováním prvního státního útvaru na severoeth. území, království D'MT se sídelním městem v lokalitě Jecha/Jicha (Yeha) v Tigray. Království existovalo možná už v 8. století. Do té doby kladou archeologové vznik paláce; mladší odhad je až 6. – 5. století, nicméně je nejstarší stavbou v Ethiopii a východní Africe. Míval kdysi osm pater a základnu o šedesáti na šedesát metrů. Prvním doloženým králem byl W’RN HYWT s titulem mlkn, král, další tři byli mukarribové "Da'matu a Saby": RD‘M, RBH, LMN. Souvislost se Sabou není jasná stejně jako datace. V Jeze stál chrám sabejského/maribského boha Almaqáha. Kolem roku 500 byla Jecha zničena neznámo kým a po staletích temna se vynořil Aksum.

Dámotelés z Aitólie, diplomat Spolku§ 190, 189

Dámotelés ze Samu, tyr.§ 600

Damqi z Babylónu, náhradní král§ 671

Damúrás, Danurís, Tamyrás, ř. ve Foiníkii již. od Bérýtu, dn. arab. Nahr Dámúr§ 218

Dámusi z Kitia, k.§ 709

Danaé, d. Akrisiova, milenka Diova, ka v Argu§ 1350, 1300, 700, 245

Danaé z Alexandreie, tchyně Tlépolemova§ 203

Danaé, dc. epikúričky Leontie, milenka Sófronova§ 245 

Danala, mí. v Galatii§ 66

Ɖà Nẵng, Danang, m. ve středním Vietnamu§ 175

Danaos z Chemmi v Egyptě, k. v Argu, jeho potomci řec. Danaidai, padesát dcer Danaides§ 1600, 1555, 1510, 1496, 1473, 1466, 1450, 1436, 1420, 1311, 1300, 700 

Danaové, „mořský národ“, Denjen, Danuna či Danunijim z (?) řec. Danaoi, Danawoi; srov. pod Kilikie, kde se usadili§ 1300, 1191, 715

Danaster, Danastris§ viz Tyrás

Dandanikové, Dandarikové, Dandariové, Dandarie či Dandanie, skythský kmenový svaz kolem Maiótského jezera§ 775, 393, 71-, 45+ 

Dandara§ viz Tentyra

Dandés z Argu§ 472 (Ol.)

Dani, papuánský lid§ 5999

Daniél, jedna z knih židovského Starého zákona pojmenovaná podle její ústřední postavy, babylónského Žida a hodnostáře u dvora chaldajských králů§ 165

Daniélus, Daniél z Armenie, comes oddílu lučištníků§ 373+  

Dánsko, novodobý stát; Dánové viz Maióti§ 5999, 5200, 5000, 113

Danthéléthové§ viz Denthélétové

Dánúbios, Dánuvius§ viz Istros

Danuchepa z Chattuše, Danu-Chepa, manž. Muršila II.§ 1329

Danuna, Danunijim§ viz Danaové a Kilikie

Danuna, stát na severní hranici Ugaritu§ 1580