Da-Dan
Daaové§ viz Dahové
Daban, m. východně od Tigridu, polohy nezn.§ 851
Dabar z Numidie, s. Massugradův, potomek Masinissův§ 105
Dábibi, Dábibu z Babylónu (?), o. písaře Kabti-iláni-Marduk§ 883
Dabrum, Dubrum, m. v Mesopotamii nezn. polohy§ 2119
Dácia§ viz Dákové
Dácia Ápúlensis, římská provincie, dn. Sedmihrady/Transylvánie; srov. Dákové§ 5300, 1300, 775, 700, 650, 10-, 18+, 106+, 117+, 118+, 145+, 272+
Dácia auréliána, prov. jižně od Dunaje se správním střediskem v Serdice§ 272+, 274+
Dácia mediterránea, po rozdělení D. auréliánovské, hl. m. Serdika§ 272+
Dácia rípénsis, "poříční/pobřežní", se sídlem v Ratiarii§ 272+
Dadagos z Borysthenu, s. Padagův, mladík posmrtně poctěný§ 150+
Dadagu z Uru, d. Šulgiho§ 2078
Dadaršiš z Persie, Dáreiův satrapa Baktrie§ 521
Dadasa (pl.), pevnost v Kappadokii asi u Komán§ 67
Dadasig, k. v Kiši§ 2550, 2540
Dadastana (pl. i sg.), mí na bíthýnsko-galatském pomezí§ 364+, 365+
Dadbaná z Isinu, k.§ 2021, 1975, 1861
Dadbakabag, mí v Médii Atropaténě u vsi Kópanis§ 87
Flávius Dadés, ibérský dyn.§ 75+
Dadí z Chubuškie, dyn.§ 815
Dadilu z Kaska, k.§ 740, 738
Dados z Borysthenu, nezletilý s. Túmbagův, poctěn městem§ 150+
Dadu z Apiaku, dyn.§ 2292
Daduchepa, Taduchepa, Duduchepa, m. Šuppiluliumy I. a jeho královna/tawannanna§ 1420, 1370
Fabios Dádúchos z Marathónu§ athén. arch. 208 (?)
Klaudios Dádúchos z Athén§ arch. 181+, popř. 193+
Dádúša z Ešnunny, dyn.§ 2028, 1830, 1797, 1787, 1782
Dafidás/Dafitás z Telméssu, literát§ 138
Dafnai, eg. Tahapanes, Tahpanhes, m. ve vých. Deltě s tábory kárských a iónských žoldnéřů v egyptských službách, arab. Tall Dafanna/Tell Defenneh, na pélúsijském ramenu§ 664, 587, 568
Dafnaios ze Syrákús, strat.§ 407, 405
Dafné, sakrální mí. osm kilometrů od Antiocheie nad Orontem, srov. pod Kolossos v sedmi divech světa, dn. Harbiye v prov. Hatay v TR§ 245, 195, 189, 186, 169, 168, 166, 113, 69, 64, 41, 38, 31, 8-, 37+, 113+, 129+, 162+, 185+, 194+, 261+, 272+, 299+, 362+
Dafné, pevnost na Istru u Tránsmarisky§ 367+
Dafné, m. při kanálu východně od Delty Nilu, dn. Tall ad-Dafana§ 47
Dafnis z Kýrény, gen. -nida, zkorumpovaný sluha Níkokratův§ 96
Dafnis z Abýdu, tyr.§ 512
Dafnis z Mílétu, architekt§ 353
Dafnis, Daphnis§ viz Lutátius
Dafnús, obydlené mí nezn. polohy asi poblíž Klázomen, gen.: Dafnúntu§ 412, 407
Flávius Dagalaifus, comes domesticórum, velitel císař. gardy, mag. equitum, mag. officiórum, Germán nezn. rodu§ 363 až 366+, cos. 366+
Dagán (akk.), řec. Dagón, západosem. a filistský bůh s kultovním centrem pro Palaistínu v Azótu, ve starší dobách uctíván v Poeufrátí a v Assyrii, srov. theoforní jména§ 1933, 1895, 1815, 1448, 1400, 1030, 1020, 147
Dagara, kraj v Zamuji v Zágrosu§ 881
Dagestán, údělná republika Ruské federace§ 3500, 91+, 198+, 287+ a viz pod Dahové
Dagi z Koptu, nomarch, s. Džefiho§ 2160
Dagi z Théb, wezír v Jedenácté dyn.§ 2061, 2010
Dagón, pevnost u Jericha§ 135
Dahové, Dáhové, Daové, Daoi, lat. Dahae, jiné jméno pro Západní Saky-Massagety/Skythy, srov. Dáaové a též rigvedské dása, dasju; podle jiných domněnek íránský kmenový svaz žijící východně od Kaspiku na území dn. Turkmenistánu a jedním z jeho tří kmenů byli Parnové/Aparnové, později zvaní Hellény Parthové, dále Xanthové a Pissurové§ 2200, 2000, 679, 328, 282, 256, 248, 217-, 38+, 45+, 61+ a srov. pod dása
Dahistán bylo později jiné jméno pro Hyrkánii. S novodobým Dagestánem, údělnou ruskou mnohonárodní republikou na západním břehu Kaspiku, nemá jméno D. nic společného: slovo Dagestán/"Země hor" se skládá z perského stán, země, a turkického dağ/dag, hora (persky a arab.: Dághistán, tur.: Dáğistan).
Dahšúr, řec. Tachyris, archeolog. lokalita s nekropolí u stejnojmenné vsi jižně od Gízy, nejjižnější staré říše v okolí Memfidy§ 2613, 2505, 2333, 1998, 1928, 1878, 1786
Dáchla, ad-Dáchla, arab. "Vnitřní oasa, eg. Kenmet, řec. Megalé oasis, oasa západně od Nilu v ET§ 2686, 2566, 1191, 524
Daidalos z Kréty n. Athén (?), stavitel a vynálezce§ 1450, 575, 569
Daidalsés/Doidalsos, Daidalsás z Bíthýnie (?), sochař§ 264
Daidán§ viz Dédán
Pompéius Daidúchos z Athén§ arch. 164+
[Daidú]ch[o]s (?)§ ath. arch. 181+
Daifantos z Boiótie, spolubojovník Epameinóndův§ 362
Dailám/Dajlám, hist. země v IR při jižním Kaspiku§ 241+
Daisan, ř. v Orrhoéně, řec. Skirtos, přítok Chábúru§ 202+
Dajánu, Dajaénu, Dajénu, název ass., země nairská, pozd. západ. Urartu§ 1113, 856, 844
Daje, země v horách Armenie n. Médie polohy nezn.§ 699
Dáimachos§ viz Déimachos
Dáimenés, sicilský žoldnéř§ 397
Daisitiátové, lat. Daesitiátae/Daezitiátae, pannonský kmen§ 120, 6+, 8+, 9+
Daiviet§ viz Namviet
Daja, angl. Daya, ř. v Uríše§ 260
Dajaukku, Dajukku§ viz Déiokés z Médie
Daján-Aššur/Dajján-Aššur, ass. vojevůdce, turtán§ 832, 831, 829 - 827
Dajr al-madína, Dér el-..., archeolog. lokalita na Nilu§ 1600, 1304, 1170
Dajr al-bahrí, Dér el-..., "Severní klášter", eg. Džeser džeseru, archeolog. lokalita ibid., nekropole na západ. břehu naproti Luxoru/Théb§ 2161, 1600, 1304, 1166
Dakiki z Aššuru, o. ensiho Sulílího§ 2000
Dakkúru§ viz Bít Dakkúri
Dakora (pl.), m. v Kappadokii u h. Argaia§ 355+
Dákové, řec. Dákoi, Dákiá, starším označením Daoi/Daové, lat. Dácí, Dácia, Dákia, ethnická skupina či kmenový svaz neznámého původu (vč. řím. provincie již. od Istru)§ 339, 278, 200, 112, 108, 75, 60, 55, 50, 45, 44, 35, 34, 31, 29, 14, 13, 10-, 6+, 12+, 61+, 69 až 71+, 84 až 87+, 90+, 98+, 100+, 101+, 105 až 107+, 109+, 118+, 147+, 157+, 159+, 162+, 167+, 169+, 175+, 180+, 193+, 193+, 197+, 200+, 214+, 217+, 235+, 236+, 240+, 245+, 248+, 250+, 251+, 258+, 260+, 268 až 270+, 272+, 284+, 293+, 308+, 316+, 336+, 343+, 361+, 363+, 369+, 376+, 379+, 381+
Snad původně jeden z kmenů či klanů thráckých Getů, pozd. pak přímo označení pro Gety nebo národ blízký, srov. tam; starší řec. označení je Dáoi, z toho lat. Dávus/jméno pro otroky. Dákové a Getové hovořili stejným jazykem. Zřejmě původně hellénské označení pro pravobřežní Gety severně od Haimu, později možná pro getské obyvatele žijící západně při Dunaji (v provincii), kdežto vlastní Getové východně u Pontu (mimo provincii) v dn. Rumunsku, Moldově a Ukrajině; v letech 107 - 272 n. l. řím. provincie na území dn. Rumunska, po jejich vyklizení Auréliánem pro uchování lesku říše vytvořena jižně od Dunaje na území dn. BG provincie. Dákie měla od M. Aurélia Antónína tři provincie: Dácia Malvensis na jihu, Apulensis uprostřed a Porolissensis na severu, úhrnně zvané Trés Dáciae/Tři Dákie a často pod správou jednoho legáta Augustí.
Dácia rípensis a mediterránea§ viz pod Germáni a Getové.
Dakšin§ viz Dekánská plošina
daktylios§ viz prsten
Daktylové, Daktyloi/"Prsty", vyznavači fryžské Velké matky bohů, Héfaistovi, řemeslnická/kovářská sekta (?) kultovně související s Kabeiry, Kúréty a Korybanty§ 1502
Dala'il z Arábie, s. Abí-jatího (?)§ 651
dalekohled§ 28 a pod astronomie
Daldis, Dallé, gen. Daldy, Dally, m. v Lýdii, dn. snad u jezera/gölü Marmara v prov. Manisa v TR§ 166-, 150+
Dalila z Gazy, hebr. Dlílá, filistská prostitutka§ 1030
dalitové, jedno ze jmen "nedotknutelných", nejnižší z indických kast, potomci původ. obyvatelstva porobeného Árji, evrop. pariové§ 1
Dalmatia, Dalmacie, Dalmatové, též starší Delmatia, Delmatové, rozsáhlý konglomerát ill. kmenových svazů a jeho území, od ill. delma/dalma, ovce§ 385, 181, 167, 158, 156, 155, 135, 119, 114, 78, 52, 51, 49 - 46, 44, 39, 35 - 33, 16, 11, 9-, 6+ až 10+, 14+, 17+, 18+, 20+, 28+, 42+, 66+, 69+, 71+, 89+, 103+, 116+, 169+, 173+, 193+, 229+, 268+, 270+, 282+, 284+, 293+, 301+
Dalmatius, armád. tribun, o. imp. Proba, Claudie a biskupa Dometia§ 276+
Dalmatius, plným jménem Flávius D., s. Cónstantia I. s Theodórou, o. Fl. Dalmatia a Fl. Hannibaliána§ 293+, 333+ (?), 335+, 337+, 351+
Dalmatius, plným jménem Flávius Iúlius D., s. předešlého, b. Hanniballiánův§ 293+, cos. 333+, 335+, 337+
dálnice, silnice dálničního typu v Římě§ 123
Daltá n. Taltá, k. v Ellipi, o. Nibého a Išparabáry/Ašpabáry§ 737, 714
Dámagón ze Sparty, jeden z oikistů Trachínské Hérákleie§ 426
Dámagetés ze Sparty, o. efora a jednoho ze „Sedmi“ Chílóna§ 556
Dámagétos z Iálysu, k.§ 668
Dámagorás z Rhodu, stratégos§ 88, 85
Damaios z Kolofónu, o. Níkandrův§ 200
Damannó z Lýdie, manž. Kadyova, vražedkyně§ 757
Dámareté ze Syrákús, Dámarata§ 1. dc. Thérónova, manž. Gelónova a Polyzálova, 491, 483, 480, 477, 396; 2. 215, 214, d. Hieróna II.
dámareteia, dámareteion, syrákúská mince, Sikelióty zvaná padesátilibrovka, pentékontalitron§ 480
Dámarátos (dór.), ión.-att. Démarátos:
Dámarátos z Efesu§ 4 (Ol.), 1 n. l. (Ol.)
Dámarátos z Korinthu, s. Bakchidy§ 640
Z vlasti utekl po Kypselově protibakchiovském puči. Dorazil do Itálie s řemeslníky, kteří naučili Etrusky umění korinthských vás; mezi nim též Ekfantos, jiný od obrysového malíře, cf. s. v. malíři. Oženil se s Etruskyní Tanaquil a stal se otcem L. Tarquinia Prisca, pátého k. římského, a Arrúta/Árúnta. Toho synem byl Egérius, jeho L. Tarquinius Collatínus, cos. roku 509 (jehož ženou byla Lucrétia, d. Sp. Lucrétia Tricipitína); jiný D. z K. byl politik a řečník, vůdce promakedonské strany v Korinthu; jiný D. byl ž. Aristotelovým
Dámarátos z Messénie (?), olympioníkos, o. tyr. v Élidě Aristotíma§ 271
Dámarátos ze Sparty§ 1. k., syn Aristónův, 739, 544, 510, 508, 491, 480, 399; 2. s. Gorgiónův, dvořan Lýsimachův, 491; 3. 207, o. Nabidův
Dámarátos z Rhodu, strat.§ 321
Damás, strat. v Syrákúsách§ 339
Damás n. Damasiás z Kydónie§ Ol. 25+
Damasandr᧠viz Tímandrá
Damasénór z Mílétu, tyr.§ 611
Damasí z Hegry, revoltující Nabat, řec. Damasippos (?), s. Rabib'elův/Rabbelův, vn. Damasippův (?)§ 40+, 70+
Damasí, s. Rabbela/Rabib-Ela, strat. (shodný s předešlým?)§ 70+
Damasiás z Amfipole§ 320 (Ol.)
Damasiás z Athén§ 1. arch. 639; 2. arch. 585-583 (nebo až 580), vnuk čís. 1?
Damasippos z Pelly, pučista/atentátník§ 163, 162
Damasippos z Hegry§ viz Damasí
Damasippos z Nabatie (?), nabat. voják (?), o. 'Animuův a Rabib'elův, děd Damasího (?)§ 40+
Damasios z Mykén, s. Penthilův, achajský kolonisátor Lesbu§ 1184
Damasistratos z Chiu, o. historika Theopompa§ 378
"Damaskios"/z Damašku, jméno neznáme, není-li to vlastní jméno samo o sobě, ž. Hermeia a jeho synů v Alexandreji, neoplatónik (Súda: stóikos), poslední scholarchos v Athénách§ 171+, 350+
Damaskos, řec., ass. a eg. Tamasqu, arab. Dimašq, sídel. m. Koilé Syrie, č. Damašek§ 1962, 1580, 1482, 1380, 1373, 1365, 1360, 1300, 1200, 1005, 1000, 975, 914, 857, 850, 845, 841, 838, 800, 799, 773, 740, 738, 732, 605, 518, 333, 322, 311, 261, 242, 218, 144, 125, 102, 95, 88, 85, 84, 76, 69, 65 - 63, 47, 43, 36, 34, 23, 10-, 30+, 34+, 49+, 66+, 94+, 129+, 247+, 295+, 299+
Zřejmě nejdéle trvale obývané město planety. V hellénismu přechodně Démétrias; slovo předsemitské nebo souvisí s aram. „šumění vody“ (?), eg. Api/Upi (jméno provincie) a Tamasqu či Dumáqu, chet. Api/Apina, v západosem. jazycích Aram, v bab. (al-Amarna) a ass. Timašqu, Timašqa, Dimašqu n. Iméri, Iméríšu, Ša-iméríšu ("země oslů"), dn. arab. Dimašq aš-Šám („severní“), něm. Damaskus, franc. Damas, čes. Damašek. Město dobyto na (Východo)Římanech 18. září 634 muslimskými Araby pod velením Chálida ibn al-Walída.
Damasos z Athén, přivedl epoikii do Teu§ 650
Damasos z Kúria na Kypru, k.§ 709
Jiný D. byl bratrem Démokritovým (není v CSD, viz pod školy)
Damaspiá z Persie, manž. Artaxerxa I., m. Xerxa II.§ 424
Damastés ze Sígeia v Tróadě, s. Dióxippův, historik§ 480
Damasus (I.), řím. biskup§ 366+, 373+, 374+, 393+
Dámátrios z Boiótie, dva arch. spolku§ 205
Dámátrios z Paria, proxenos v Kallátidě§ 280
Dameás, šéf Attalových manufaktur§ 197
Damiáné, dc. Asklépiodota z Afrodisiady, manž. Asklépiodota z Alexandreie§ 350+
Damiános z Efesu, magnát a sofista§ 176+
Dámidás z Messénie, jeden z volených strat. autokratorů§ 724
Dámippos z Lakedaimonu, rádce Hierónymův a vyslanec syrákúský§ 214, 212
Damiq-ilíšu, "Jeho bůh je dobrý", k. v Isinu§ 3200, 2021, 1828, 1814, 1798, 1794, 1647, 1024
Damiq-ilíšu z Přímoří, k.§ 1690, 1664
Damiqtum, m. Urnammua Urského§ 2119
Dámis z Megalopole, gen. Dámida, žoldnéř v Alexandrově armádě, představitel Spolku Arkadů§ 318, 315
Dámis z Nínu (?), ž. a průvodce Apollónia z Tyan§ 20+, 100+
dámiúrgos, démiúrgos, člen předsednictva nejvyšších volených úředníků a epónymní úředník (Élis, Kameiros)§ 370, 199
Damnaios, o. velekněze Iésúa§ 62+
damnátió memoriae, trest výmazu z paměti; panovnické jméno zmizelo z úředních záznamů a veřejných nápisů§ 3008, 96+, 138+, 192+, 212+, 222+, 238+, 300+, 310+, 340+, 383+
Dámo-, démo-§ viz také pod Démo-, démo-
Damodarasena, s. Rudraseny II. a Prabhavatígupty, b. Divakaraseny a Pravaraseny II.§ 375+
dámódes, dámódové, blíže neznámá sociální vrstva ve Spartě§ 397
Dámofantos z Élidy, hipparchos§ 219
Dámofelés z Hérákleie Pontské, strat.§ 70
Dámofilos z Boiótie, boiótarchos mezi roky 215 až 208§ 215
Dámofilos z Henny, velkostatkář, „megaloplútos“, manž. Megallidy; na začátku povstání za svou krutost ke služebnictvu sťat sekyrou v hennském divadle§ 138
Dámofilos z Rhodu, nauarch§ 305
Dámofilos, sochař a malíř§ 493
Dámofilos, sofista a filosof, pastorek Salvia Iúliána, cos. 175+§ 175+
Dámofón z Písy, k., gen. Dámofónta§ 644, 588, 580
Dámokleidés z Théb, jeden z Pelopidův souspiklenců§ 379
Dámoklés z Argu, aristokratický pučista§ 195
Dámokratés z Messénie, s. Dámandrův, důstojník§ 208
Dámokratidás z Argu§ 1. k., 576; 2. vůdce démokratů, 417
Dámokritos, blíže neznámý historik z 1. st.+§ viz s. v. diasporá
Dámokritos z Megalopole, achaj. strat.§ 149, 148
Dámokritos z Kalydónu, strat.§ 200, 199, 193-192, 191
Dámoníkos z Makedonie, o. Athánéův§ 364
Dámostratiá, manž. praef. praet. Cleandra, milenka Commodova§ 185+
Dámostratos z Apameie Syrské (?), s. Antilův, historik a paradoxografos§ 50+
Dámón z Athén§ 1. filosof a hudebník, gen. Dámóna [vyslovoval prý své jméno krátce: Dămón]§ 450, 362; 2. manž. Agaristy, 415
Dámón z Delf§ 132 (Ol.)
Dámón z Chairóneie zv. Peripoltás§ 87
Dámón z Kentoripy, tyr.§ 397
Dámón z Kýrény, blíže neznámý spisovatel§ není v CSD
Dámón z Pater, s. Alkisthenův, strat.§ 121
Dámón z Rhodu, protiřím. politik§ 172
Dámón z Thessaloníky, s. Níkánorův, obdivovatel Q. Caecilia Metella§ 146, 142
Dámón z Thúrií§ 376 (Ol.), 372 (Ol.)
Dámón, historik§ 281
Dámón, vyslanec Ptolemaia VI.§ 170
Dámón, s. Agasikratův, b. Agathokleův, architekt§ 330
Da'mot/Di'amat, Da'mat, D'MT, království v Eritreji a Tigraji§ 600
Aksum je snad pokračováním prvního státního útvaru na severoeth. území, království D'MT se sídelním městem v lokalitě Jecha/Jicha (Yeha) v Tigray. Království existovalo možná už v 8. století. Do té doby kladou archeologové vznik paláce; mladší odhad je až 6. – 5. století, nicméně je nejstarší stavbou v Ethiopii a východní Africe. Míval kdysi osm pater a základnu o šedesáti na šedesát metrů. Prvním doloženým králem byl W’RN HYWT s titulem mlkn, král, další tři byli mukarribové "Da'matu a Saby": RD‘M, RBH, LMN. Souvislost se Sabou není jasná stejně jako datace. V Jeze stál chrám sabejského/maribského boha Almaqáha. Kolem roku 500 byla Jecha zničena neznámo kým a po staletích temna se vynořil Aksum.
Dámotelés z Aitólie, diplomat Spolku§ 190, 189
Dámotelés ze Samu, tyr.§ 600
Dámoxenos, ptolem. strat.§ 200
Damqi z Babylónu, náhradní král§ 671
Damúrás, Danurís, Tamyrás, ř. ve Foiníkii již. od Bérýtu, dn. arab. Nahr Dámúr§ 218
Dámusi z Kitia, k.§ 709
Dán, jeden z kmenů Israéle§ 1108, 1050 a viz s. v. Tel Dan
Danaé, d. Akrisiova, milenka Diova, ka v Argu§ 1350, 1300, 700, 245
Danaé z Alexandreie, tchyně Tlépolemova§ 203
Danaé, dc. epikúričky Leontie, obě hetairy, milenka Sófrónova§ 245
Danala, mí. v Galatii§ 66
Ɖà Nẵng, Danang, m. ve středním Vietnamu§ 175
Danaos z Chemmi v Egyptě, k. v Argu, jeho potomci řec. Danaidai, padesát dcer Danaides§ 1600, 1555, 1520, 1510, 1496, 1473, 1466, 1450, 1436, 1420, 1311, 1300, 1266, 700
Danaové, „mořský národ“, Denjen, Danuna či Danunijim z (?) řec. Danaoi, Danawoi; srov. pod Kilikie, kde se usadili§ 1300, 1200, 1191, 715
Danaster, Danastris§ viz Tyrás
Dandanikové, Dandarikové, Dandariové, Dandarie či Dandanie, skythský kmenový svaz kolem Maiótského jezera§ 775, 393, 71, 63-, 45+
Dandara§ viz Tentyra
Dandés z Argu§ 472 (Ol.)
Dani, papuánský lid§ 5999
Daniél, jedna z knih židovského Starého zákona pojmenovaná podle její ústřední postavy, babylónského Žida a hodnostáře u dvora chaldajských králů§ 165-, 217+
Daniélus, Daniél z Armenie, comes oddílu lučištníků§ 373+
Dánsko, novodobý stát; Dánové srov. pod Maióti, u starých zeměpisců "sedm ostrovů Haemod naproti Germánii v zálivu Kodánském/septem Haemodae contrá Germániam vectae in illó sinú, quem Codánum díximus, jeden z ostrovů se jmenoval Skandiá, podle jiného autora šlo o čtyři ostrovy Skandiai§ 5999, 5200, 5000, 113
Danthéléthové§ viz Denthélétové
Dánúbios, lat. Dánuvius§ viz Istros
Danuchepa z Chattuše, Danu-Chepa/Tanu-Chepa§ 1. manž. Tudchalije II., m. Tudchalije III. a Šuppiluliumy I., 1370; 2. manž. Muršila II.§ 1329
Danuna, Danunijim§ viz Danaové a Kilikie
Danuna, stát na severní hranici Ugaritu§ 1580