Daaové§ viz Dahové

Daban, m. východně od Tigridu, polohy nezn.§ 851

Dabar z Numidie, s. Massugradův, potomek Masinissův§ 105

Dábibi, Dábibu z Babylónu (?), o. písaře Kabti-iláni-Marduk§ 883

Dabrum, Dubrum, m. v Mesopotamii nezn. polohy§ 2119

Dácia§ viz Dákové

Dácia Ápúlensis, římská provincie, dn. Sedmihrady/Transylvánie; srov. Dákové§ 5300, 1300, 775, 700, 650, 10-, 18+, 106+, 117+, 118+, 145+, 272+  

Dácia auréliána, prov. jižně od Dunaje se správním střediskem v Serdice§ 272+, 274+ 

Dácia mediterránea, po rozdělení D. auréliánovské, hl. m. Serdika§ 272+

Dácia rípénsis, "poříční/pobřežní", se sídlem v Ratiarii§ 272+

Dadagos z Borysthenu, s. Padagův, mladík posmrtně poctěný§ 150+

Dadagu z Uru, d. Šulgiho§ 2078

Dadaršiš z Persie, Dáreiův satrapa Baktrie§ 521

Dadasa (pl.), pevnost v Kappadokii asi u Komán§ 67 

Dadasig, k. v Kiši§ 2550, 2540 

Dadastana (pl. i sg.), mí na bíthýnsko-galatském pomezí§ 364+, 365+ 

Dadbaná z Isinu, k.§ 2021, 1975, 1861 

Dadbakabag, mí v Médii Atropaténě u vsi Kópanis§ 87

Flávius Dadés, ibérský dyn.§ 75+

Dadí z Chubuškie, dyn.§ 815

Dadilu z Kaska, k.§ 740, 738 

Dados z Borysthenu, nezletilý s. Túmbagův, poctěn městem§ 150+

Dadu z Apiaku, dyn.§ 2292

Daduchepa, Taduchepa, Duduchepa, m. Šuppiluliumy I. a jeho královna/tawannanna§ 1420, 1370

Fabios Dádúchos z Marathónu§ athén. arch. 208 (?)

Klaudios Dádúchos z Athén§ arch. 181+, popř. 193+

Dádúša z Ešnunny, dyn.§ 2028, 1830, 1797, 1787, 1782    

Dafidás/Dafitás z Telméssu, literát§ 138

Dafnai, eg. Tahapanes, Tahpanhes, m. ve vých. Deltě s tábory kárských a iónských žoldnéřů v egyptských službách, arab. Tall Dafanna/Tell Defenneh, na pélúsijském ramenu§ 664, 587, 568

Dafnaios ze Syrákús, strat.§ 407, 405

Dafné, sakrální mí. osm kilometrů od Antiocheie nad Orontem, srov. pod Kolossos v sedmi divech světa, dn. Harbiye v prov. Hatay v TR§ 245, 195, 189, 186, 169, 168, 166, 113, 69, 64, 41, 38, 31, 8-, 37+, 113+, 129+, 162+, 185+, 194+, 261+, 272+, 299+, 362+        

Dafné, pevnost na Istru u Tránsmarisky§ 367+

Dafné, m. při kanálu východně od Delty Nilu, dn. Tall ad-Dafana§ 47

Dafnis z Kýrény, gen. -nida, zkorumpovaný sluha Níkokratův§ 96

Dafnis z Abýdu, tyr.§ 512

Dafnis z Mílétu, architekt§ 353

Dafnis, Daphnis§ viz Lutátius

Dafnús, obydlené mí nezn. polohy asi poblíž Klázomen, gen.: Dafnúntu§ 412, 407

Flávius Dagalaifus, comes domesticórum, velitel císař. gardy, mag. equitum, mag. officiórum, Germán nezn. rodu§ 363 až 366+, cos. 366+ 

Dagán (akk.), řec. Dagón, západosem. a filistský bůh s kultovním centrem pro Palaistínu v Azótu, ve starší dobách uctíván v Poeufrátí a v Assyrii, srov. theoforní jména§ 1933, 1895, 1815, 1448, 1400, 1030, 1020, 147

Dagara, kraj v Zamuji v Zágrosu§ 881

Dagestán, údělná republika Ruské federace§ 3500, 91+, 198+, 287+ a viz pod Dahové

Dagi z Koptu, nomarch, s. Džefiho§ 2160

Dagi z Théb, wezír v Jedenácté dyn.§ 2061, 2010 

Dagón, pevnost u Jericha§ 135

Dahové, Dáhové, Daové, Daoi, lat. Dahae, jiné jméno pro Západní Saky-Massagety/Skythy, srov. Dáaové a též rigvedské dása, dasju; podle jiných domněnek íránský kmenový svaz žijící východně od Kaspiku na území dn. Turkmenistánu a jedním z jeho tří kmenů byli Parnové/Aparnové, později zvaní Hellény Parthové, dále Xanthové a Pissurové§ 2200, 2000, 679, 328, 282, 256, 248, 217-, 38+, 45+, 61+ a srov. pod dása  

Dahistán bylo později jiné jméno pro Hyrkánii. S novodobým Dagestánem, údělnou ruskou mnohonárodní republikou na západním břehu Kaspiku, nemá jméno D. nic společného: slovo Dagestán/"Země hor" se skládá z perského stán, země, a turkického dağ/dag, hora (persky a arab.: Dághistán, tur.: Dáğistan).

Dahšúr, řec. Tachyris, archeolog. lokalita s nekropolí u stejnojmenné vsi jižně od Gízy, nejjižnější staré říše v okolí Memfidy§ 2613, 2505, 2333, 1998, 1928, 1878, 1786  

Dáchla, ad-Dáchla, arab. "Vnitřní oasa, eg. Kenmet, řec. Megalé oasis, oasa západně od Nilu v ET§ 2686, 2566, 1191, 524

Daidalos z Kréty n. Athén (?), stavitel a vynálezce§ 1450, 575, 569  

Daidalsés/Doidalsos, Daidalsás z Bíthýnie (?), sochař§ 264 

Daidán§ viz Dédán

Pompéius Daidúchos z Athén§ arch. 164+ 

[Daidú]ch[o]s (?)§ ath. arch. 181+  

Daifantos z Boiótie, spolubojovník Epameinóndův§ 362

Dailám/Dajlám, hist. země v IR při jižním Kaspiku§ 241+

Daisan, ř. v Orrhoéně, řec. Skirtos, přítok Chábúru§ 202+

Dajánu, Dajaénu, Dajénu, název ass., země nairská, pozd. západ. Urartu§ 1113, 856, 844 

Daje, země v horách Armenie n. Médie polohy nezn.§ 699

Dáimachos§ viz Déimachos

Dáimenés, sicilský žoldnéř§ 397

Daisitiátové, lat. Daesitiátae/Daezitiátae, pannonský kmen§ 120, 6+, 8+, 9+   

Daiviet§ viz Namviet

Daja, angl. Daya, ř. v Uríše§ 260

Dajaukku, Dajukku§ viz Déiokés z Médie

Daján-Aššur/Dajján-Aššur, ass. vojevůdce, turtán§ 832, 831, 829 - 827  

Dajr al-madína, Dér el-..., archeolog. lokalita na Nilu§ 1600, 1304, 1170  

Dajr al-bahrí, Dér el-..., "Severní klášter", eg. Džeser džeseru, archeolog. lokalita ibid., nekropole na západ. břehu naproti Luxoru/Théb§ 2161, 1600, 1304, 1166  

Dakiki z Aššuru, o. ensiho Sulílího§ 2000

Dakkúru§ viz Bít Dakkúri

Dakora (pl.), m. v Kappadokii u h. Argaia§ 355+

Dákové, řec. Dákoi, Dákiá, starším označením Daoi/Daové, lat. Dácí, Dácia, Dákia, ethnická skupina či kmenový svaz neznámého původu (vč. řím. provincie již. od Istru)§ 339, 278, 200, 112, 108, 75, 60, 55, 50, 45, 44, 35, 34, 31, 29, 14, 13, 10-, 6+, 12+, 61+, 69 až 71+, 84 až 87+, 90+, 98+, 100+, 101+, 105 až 107+, 109+, 118+, 147+, 157+, 159+, 162+, 167+, 169+, 175+, 180+, 193+, 193+, 197+, 200+, 214+, 217+, 235+, 236+, 240+, 245+, 248+, 250+, 251+, 258+, 260+, 268 až 270+, 272+, 284+, 293+, 308+, 316+, 336+, 343+, 361+, 363+, 369+, 376+, 379+, 381+      

Snad původně jeden z kmenů či klanů thráckých Getů, pozd. pak přímo označení pro Gety nebo národ blízký, srov. tam; starší řec. označení je Dáoi, z toho lat. Dávus/jméno pro otroky. Dákové a Getové hovořili stejným jazykem. Zřejmě původně hellénské označení pro pravobřežní Gety severně od Haimu, později možná pro getské obyvatele žijící západně při Dunaji (v provincii), kdežto vlastní Getové východně u Pontu (mimo provincii) v dn. Rumunsku, Moldově a Ukrajině; v letech 107 - 272 n. l. řím. provincie na území dn. Rumunska, po jejich vyklizení Auréliánem pro uchování lesku říše vytvořena jižně od Dunaje na území dn. BG provincie. Dákie měla od M. Aurélia Antónína tři provincie: Dácia Malvensis na jihu, Apulensis uprostřed a Porolissensis na severu, úhrnně zvané Trés Dáciae/Tři Dákie a často pod správou jednoho legáta Augustí.

Dácia rípensis a mediterránea§ viz pod Germáni a Getové.

Dakšin§ viz Dekánská plošina

daktylios§ viz prsten

Daktylové, Daktyloi/"Prsty", vyznavači fryžské Velké matky bohů, Héfaistovi, řemeslnická/kovářská sekta (?) kultovně související s Kabeiry, Kúréty a Korybanty§ 1502

Dala'il z Arábie, s. Abí-jatího (?)§ 651

dalekohled§ 28 a pod astronomie

Daldis, Dallé, gen. Daldy, Dally, m. v Lýdii, dn. snad u jezera/gölü Marmara v prov. Manisa v TR§ 166-, 150+

Dalila z Gazy, hebr. Dlílá, filistská prostitutka§ 1030

dalitové, jedno ze jmen "nedotknutelných", nejnižší z indických kast, potomci původ. obyvatelstva porobeného Árji, evrop. pariové§ 1

Dalmatia, Dalmacie, Dalmatové, též starší Delmatia, Delmatové, rozsáhlý konglomerát ill. kmenových svazů a jeho území, od ill. delma/dalma, ovce§ 385, 181, 167, 158, 156, 155, 135, 119, 114, 78, 52, 51, 49 - 46, 44, 39, 35 - 33, 16, 11, 9-, 6+ až 10+, 14+, 17+, 18+, 20+, 28+, 42+, 66+, 69+, 71+, 89+, 103+, 116+, 169+, 173+, 193+, 229+, 268+, 270+, 282+, 284+, 293+, 301+       

Dalmatius, armád. tribun, o. imp. Proba, Claudie a biskupa Dometia§ 276+

Dalmatius, plným jménem Flávius D., s. Cónstantia I. s Theodórou, o. Fl. Dalmatia a Fl. Hannibaliána§ 293+, 333+ (?), 335+, 337+, 351+     

Dalmatius, plným jménem Flávius Iúlius D., s. předešlého, b. Hanniballiánův§ 293+, cos. 333+, 335+, 337+  

dálnice, silnice dálničního typu v Římě§ 123

Daltá n. Taltá, k. v Ellipi, o. Nibého a Išparabáry/Ašpabáry§ 737, 714

Dámagón ze Sparty, jeden z oikistů Trachínské Hérákleie§ 426

Dámagetés ze Sparty, o. efora a jednoho ze „Sedmi“ Chílóna§ 556

Dámagétos z Iálysu, k.§ 668

Dámagorás z Rhodu, stratégos§ 88, 85 

Damaios z Kolofónu, o. Níkandrův§ 200

Damannó z Lýdie, manž. Kadyova, vražedkyně§ 757

Dámareté ze Syrákús, Dámarata§ 1. dc. Thérónova, manž. Gelónova a Polyzálova, 491, 483, 480, 477, 396; 2. 215, 214, d. Hieróna II.

dámareteia, dámareteion, syrákúská mince, Sikelióty zvaná padesátilibrovka, pentékontalitron§ 480

Dámarátos (dór.), ión.-att. Démarátos:

Dámarátos z Efesu§ 4 (Ol.), 1 n. l. (Ol.)

Dámarátos z Korinthu, s. Bakchidy§ 640

Z vlasti utekl po Kypselově protibakchiovském puči. Dorazil do Itálie s řemeslníky, kteří naučili Etrusky umění korinthských vás; mezi nim též Ekfantos, jiný od obrysového malíře, cf. s. v. malíři. Oženil se s Etruskyní Tanaquil a stal se otcem L. Tarquinia Prisca, pátého k. římského, a Arrúta/Árúnta. Toho synem byl Egérius, jeho L. Tarquinius Collatínus, cos. roku 509 (jehož ženou byla Lucrétia, d. Sp. Lucrétia Tricipitína); jiný D. z K. byl politik a řečník, vůdce promakedonské strany v Korinthu; jiný D. byl ž. Aristotelovým

Dámarátos z Messénie (?), olympioníkos, o. tyr. v Élidě Aristotíma§ 271

Dámarátos ze Sparty§ 1. k., syn Aristónův, 739, 544, 510, 508, 491, 480, 399; 2. s. Gorgiónův, dvořan Lýsimachův, 491; 3. 207, o. Nabidův

Dámarátos z Rhodu, strat.§ 321

Damás, strat. v Syrákúsách§ 339

Damás n. Damasiás z Kydónie§ Ol. 25+

Damasandr᧠viz Tímandrá

Damasénór z Mílétu, tyr.§ 611

Damasí z Hegry, revoltující Nabat, řec. Damasippos (?), s. Rabib'elův/Rabbelův, vn. Damasippův (?)§ 40+, 70+

Damasí, s. Rabbela/Rabib-Ela, strat. (shodný s předešlým?)§ 70+

Damasiás z Amfipole§ 320 (Ol.)

Damasiás z Athén§ 1. arch. 639; 2. arch. 585-583 (nebo až 580), vnuk čís. 1?

Damasippos z Pelly, pučista/atentátník§ 163, 162

Damasippos z Hegry§ viz Damasí

Damasippos z Nabatie (?), nabat. voják (?), o. 'Animuův a Rabib'elův, děd Damasího (?)§ 40+

Damasios z Mykén, s. Penthilův, achajský kolonisátor Lesbu§ 1184 

Damasistratos z Chiu, o. historika Theopompa§ 378

"Damaskios"/z Damašku, jméno neznáme, není-li to vlastní jméno samo o sobě, ž. Hermeia a jeho synů v Alexandreji, neoplatónik (Súda: stóikos), poslední scholarchos v Athénách§ 171+, 350+ 

Damaskos, řec., ass. a eg. Tamasqu, arab. Dimašq, sídel. m. Koilé Syrie, č. Damašek§ 1962, 1580, 1482, 1380, 1373, 1365, 1360, 1300, 1200, 1005, 1000, 975, 914, 857, 850, 845, 841, 838, 800, 799, 773, 740, 738, 732, 605, 518, 333, 322, 311, 261, 242, 218, 144, 125, 102, 95, 88, 85, 84, 76, 69, 65 - 63, 47, 43, 36, 34, 23, 10-, 30+, 34+, 49+, 66+, 94+, 129+, 247+, 295+, 299+      

Zřejmě nejdéle trvale obývané město planety. V hellénismu přechodně Démétrias; slovo předsemitské nebo souvisí s aram. „šumění vody“ (?), eg. Api/Upi (jméno provincie) a Tamasqu či Dumáqu, chet. Api/Apina, v západosem. jazycích Aram, v bab. (al-Amarna) a ass. Timašqu, Timašqa, Dimašqu n. Iméri, Iméríšu, Ša-iméríšu ("země oslů"), dn. arab. Dimašq aš-Šám („severní“), něm. Damaskus, franc. Damas, čes. Damašek. Město dobyto na (Východo)Římanech 18. září 634 muslimskými Araby pod velením Chálida ibn al-Walída.

Damasos z Athén, přivedl epoikii do Teu§ 650

Damasos z Kúria na Kypru, k.§ 709

Jiný D. byl bratrem Démokritovým (není v CSD, viz pod školy)

Damaspiá z Persie, manž. Artaxerxa I., m. Xerxa II.§ 424

Damastés ze Sígeia v Tróadě, s. Dióxippův, historik§ 480

Damasus (I.), řím. biskup§ 366+, 373+, 374+, 393+   

Dámátrios z Boiótie, dva arch. spolku§ 205

Dámátrios z Paria, proxenos v Kallátidě§ 280

Dameás, šéf Attalových manufaktur§ 197

Damiáné, dc. Asklépiodota z Afrodisiady, manž. Asklépiodota z Alexandreie§ 350+

Damiános z Efesu, magnát a sofista§ 176+

Dámidás z Messénie, jeden z volených strat. autokratorů§ 724

Dámippos z Lakedaimonu, rádce Hierónymův a vyslanec syrákúský§ 214, 212

Damiq-ilíšu, "Jeho bůh je dobrý", k. v Isinu§ 3200, 2021, 1828, 1814, 1798, 1794, 1647, 1024    

Damiq-ilíšu z Přímoří, k.§ 1690, 1664

Damiqtum, m. Urnammua Urského§ 2119

Dámis z Megalopole, gen. Dámida, žoldnéř v Alexandrově armádě, představitel Spolku Arkadů§ 318, 315

Dámis z Nínu (?), ž. a průvodce Apollónia z Tyan§ 20+, 100+

dámiúrgos, démiúrgos, člen předsednictva nejvyšších volených úředníků a epónymní úředník (Élis, Kameiros)§ 370, 199 

Damnaios, o. velekněze Iésúa§ 62+

damnátió memoriae, trest výmazu z paměti; panovnické jméno zmizelo z úředních záznamů a veřejných nápisů§ 3008, 96+, 138+, 192+, 212+, 222+, 238+, 300+, 310+, 340+, 383+         

Dámo-, démo-§ viz také pod Démo-, démo-

Damodarasena, s. Rudraseny II. a Prabhavatígupty, b. Divakaraseny a Pravaraseny II.§ 375+ 

dámódes, dámódové, blíže neznámá sociální vrstva ve Spartě§ 397

Dámofantos z Élidy, hipparchos§ 219

Dámofelés z Hérákleie Pontské, strat.§ 70

Dámofilos z Boiótie, boiótarchos mezi roky 215 až 208§ 215

Dámofilos z Henny, velkostatkář, „megaloplútos“, manž. Megallidy; na začátku povstání za svou krutost ke služebnictvu sťat sekyrou v hennském divadle§ 138

Dámofilos z Rhodu, nauarch§ 305

Dámofilos, sochař a malíř§ 493

Dámofilos, sofista a filosof, pastorek Salvia Iúliána, cos. 175+§ 175+

Dámofón z Písy, k., gen. Dámofónta§ 644, 588, 580

Dámokleidés z Théb, jeden z Pelopidův souspiklenců§ 379

Dámoklés z Argu, aristokratický pučista§ 195

Dámokratés z Messénie, s. Dámandrův, důstojník§ 208

Dámokratidás z Argu§ 1. k., 576; 2. vůdce démokratů, 417

Dámokritos, blíže neznámý historik z 1. st.+§ viz s. v. diasporá

Dámokritos z Megalopole, achaj. strat.§ 149, 148

Dámokritos z Kalydónu, strat.§ 200, 199, 193-192, 191

Dámoníkos z Makedonie, o. Athánéův§ 364

Dámostratiá, manž. praef. praet. Cleandra, milenka Commodova§ 185+

Dámostratos z Apameie Syrské (?), s. Antilův, historik a paradoxografos§ 50+

Dámón z Athén§ 1. filosof a hudebník, gen. Dámóna [vyslovoval prý své jméno krátce: Dămón]§ 450, 362; 2. manž. Agaristy, 415 

Dámón z Delf§ 132 (Ol.)

Dámón z Chairóneie zv. Peripoltás§ 87

Dámón z Kentoripy, tyr.§ 397

Dámón z Kýrény, blíže neznámý spisovatel§ není v CSD

Dámón z Pater, s. Alkisthenův, strat.§ 121

Dámón z Rhodu, protiřím. politik§ 172

Dámón z Thessaloníky, s. Níkánorův, obdivovatel Q. Caecilia Metella§ 146, 142

Dámón z Thúrií§ 376 (Ol.), 372 (Ol.)

Dámón, historik§ 281

Dámón, vyslanec Ptolemaia VI.§ 170

Dámón, s. Agasikratův, b. Agathokleův, architekt§ 330

Da'mot/Di'amat, Da'mat, D'MT, království v Eritreji a Tigraji§ 600

Aksum je snad pokračováním prvního státního útvaru na severoeth. území, království D'MT se sídelním městem v lokalitě Jecha/Jicha (Yeha) v Tigray. Království existovalo možná už v 8. století. Do té doby kladou archeologové vznik paláce; mladší odhad je až 6. – 5. století, nicméně je nejstarší stavbou v Ethiopii a východní Africe. Míval kdysi osm pater a základnu o šedesáti na šedesát metrů. Prvním doloženým králem byl W’RN HYWT s titulem mlkn, král, další tři byli mukarribové "Da'matu a Saby": RD‘M, RBH, LMN. Souvislost se Sabou není jasná stejně jako datace. V Jeze stál chrám sabejského/maribského boha Almaqáha. Kolem roku 500 byla Jecha zničena neznámo kým a po staletích temna se vynořil Aksum.

Dámotelés z Aitólie, diplomat Spolku§ 190, 189

Dámotelés ze Samu, tyr.§ 600

Dámoxenos, ptolem. strat.§ 200

Damqi z Babylónu, náhradní král§ 671

Damúrás, Danurís, Tamyrás, ř. ve Foiníkii již. od Bérýtu, dn. arab. Nahr Dámúr§ 218

Dámusi z Kitia, k.§ 709

 

Dán, jeden z kmenů Israéle§ 1108, 1050 a viz s. v. Tel Dan 

Danaé, d. Akrisiova, milenka Diova, ka v Argu§ 1350, 1300, 700, 245

Danaé z Alexandreie, tchyně Tlépolemova§ 203

Danaé, dc. epikúričky Leontie, obě hetairy, milenka Sófrónova§ 245 

Danala, mí. v Galatii§ 66

Ɖà Nẵng, Danang, m. ve středním Vietnamu§ 175

Danaos z Chemmi v Egyptě, k. v Argu, jeho potomci řec. Danaidai, padesát dcer Danaides§ 1600, 1555, 1520, 1510, 1496, 1473, 1466, 1450, 1436, 1420, 1311, 1300, 1266, 700 

Danaové, „mořský národ“, Denjen, Danuna či Danunijim z (?) řec. Danaoi, Danawoi; srov. pod Kilikie, kde se usadili§ 1300, 1200, 1191, 715

Danaster, Danastris§ viz Tyrás

Dandanikové, Dandarikové, Dandariové, Dandarie či Dandanie, skythský kmenový svaz kolem Maiótského jezera§ 775, 393, 71, 63-, 45+ 

Dandara§ viz Tentyra

Dandés z Argu§ 472 (Ol.)

Dani, papuánský lid§ 5999

Daniél, jedna z knih židovského Starého zákona pojmenovaná podle její ústřední postavy, babylónského Žida a hodnostáře u dvora chaldajských králů§ 165-, 217+ 

Daniélus, Daniél z Armenie, comes oddílu lučištníků§ 373+  

Dánsko, novodobý stát; Dánové srov. pod Maióti, u starých zeměpisců "sedm ostrovů Haemod naproti Germánii v zálivu Kodánském/septem Haemodae contrá Germániam vectae in illó sinú, quem Codánum díximus, jeden z ostrovů se jmenoval Skandiá, podle jiného autora šlo o čtyři ostrovy Skandiai§ 5999, 5200, 5000, 113

Danthéléthové§ viz Denthélétové

Dánúbios, lat. Dánuvius§ viz Istros

Danuchepa z Chattuše, Danu-Chepa/Tanu-Chepa§ 1. manž. Tudchalije II., m. Tudchalije III. a Šuppiluliumy I., 1370; 2. manž. Muršila II.§ 1329

Danuna, Danunijim§ viz Danaové a Kilikie

Danuna, stát na severní hranici Ugaritu§ 1580