Ant-Ap

Antabagius, armádní posel rodu germ. n. kelt.§ 9

Antagorás z Chiu, nauarchos§ 479

Antagorás z Rhodu, epický básník§ 250

Antagorás, s. Achaiiónův, dědičný sluha/hypérétés hieromnémonů§ 263

Antaiopolítés, sc. nomos§ viz Atfet

Antaios z Libye, mýthol. k., s. Poseidóna s Gáiou§ 1573, 81 a viz Tingis

Antaios ze Sýru, stefanoforos§ 150+

Antalkidás ze Sparty, diplomat§ 427, 392, 388, 387, 371

Antandros, m. v Mýsii či Aiolidě§ 652, 424, 410

Antandros ze Syrákús, b. Agathokleův§ 320, 319, 310, 306

Antárados§ viz Árados

Antaratal z Alše, Antaratti, k.§ 1360

Antasurra, kraj mezi Ummou a Lagašem s chrámem Ningirsuovým§ 2460

Anteás z Pelly, o. Leonnatův§ 323

Antef, Intef, Initef, Anjotef, Injotef z Théb, "Starší n. Nomarch", s. Ikuův, o. asi Mentuhotepa I.§ 2160, 2133

Antef I., Hor Seher-taui, k. Jedenácté dyn., s. Mentuhoepa I. s Neferuou§ 2133, 2118

Antef II., Hor Wah-anch, k. Jedenácté dyn., b. Antefa I.§ 2118, 2069

Antef III., Hor Nachtnebtepnefer/Nacht-neb-tep-nefer či Nebtepnefer, o. Mentuhotpea II.§ 2069, 2061    

Antef IV., král Třinácté dyn. Se-hotep-ka-Re§ 1770

Antef V., k. Sedmnácté dyn. Sechem-Re-wep-maat, Hor Wep-maat§ 1647

Antef VI., k. Sedmnácté dyn. Sechem-Re-heru-Hor-maat§ 1647

Antef VII., k. Sedmnácté dyn. Nebu-cheper-Re/Nub-cheper-Re, Hor Nefer-cheperu§ 1608

Antef, vojevůdce Mentuhotepa II.§ 2040

Antef, vojevůdce Mentuhotepa IV.§ 1998

Antefiqer, Antef-iqer, Intefiqer, čati Amenemheta I. a Senwosreta I.§ 1998, 1962 

Antemnae, sabínské m. sikelského původu v Latiu, na konci republikánské éry villa na okraji Říma§ 751

Anténór z Troie, rádce Priama Trojského a zakladatel Patavia, epos§ 1184, 26

Anténór z Athén, gen. –ora, sochař§ 514

Anténór z Makedonie, nauarchos Perseův a vyslanec§ 172, 170, 168

Anténór z Oinoand, M. Aurélius Anténór, euerget§ 124+

Anterós§ viz Apollónios z Alexandreie

Anterus, řec. Anterós, řím. biskup§ 235+, 236+ 

Anthe᧠viz Apollóniá v Pontu

Anthédón, gen. Anthédonu, m. v Boiótii na moři u dn. vsi Lukisia§ 197, 86 

Anthédón, m. v Palaistíně v Gazy, přejmenováno Héródem na Agrippeion§ 101, 57, 30, 10-, 66+ 

Anthélá, mí. u Thermopyl§ 595

Anthemión z Athén, jirchář, o. Anytův§ 409 a viz Anytos z Athén

Anthemios, praef. praet. per Orientem§ 393+

Anthemius, Flávius Procopius Anth., august na Západě v letech 467-472§ 204-, 365+

Anthemokritos z Athén, posel§ 431

Anthemokritos z Argu, pankratista a parasítos§ 240

Anthemús, „květnatý“, m. v Makedonii§ 510, 357, 356 

Anthemús, m. v Orrhoéně v severozápadní Mesopotamii, též Batnai n. Batané (?) (ass. Badna a Šarug, Sarugi, tur. Sürüç, arab. Sarúdž); země Anthemúsias§ 54, 115+, 354+  

V jejím okolí jsou ještě v 1. st. n. l. zmiňována městečka Diospégé, Polyteleia a Stratoníkeia, o nichž ale není více nic známo. Autonomní ražba pod jménem Anthemúsión n. Anthemúsia. V imperiální době se celému kraji říkalo Anthemúsias, městu Batnai (v Traiánově době zmiňovaný arabský fýlarchos Sporakés). Na výroční veletrhy o svátcích začátkem září se ještě v polovině 4. st. n. l. sjížděli obchodníci z celého východu se zbožím z Indie a Číny (záznam k roku 354 n. l.). Theorie, že jméno B. souvisí se jménem aramajského státečku Bít Adíni, není příliš pravděpodobná.

Anthés z Triozény, oikistés Halikarnássu§ 484

anthestéria (pl.), slavnosti Dionýsovy§ 279, 38 a viz Bohové & svátky xii

Anthestérios z Athén§ arch. 157

Anthestión z Argu§ 52 (Ol.)

Anthó, dc. Amuliova§ 769

Anthrópinos ze Syrákús, sok Agathokleův§ 317

anthropologické/antropologické éry§ pravěk

anthypatos, řec. ekvivalent lat. próconsul§

Anthologika, sc. epigramů§ 70, 40

anthrax, "(žhavé) uhlí", sn읧 80+

Antialkidás z Indobaktrie, k.§ 115, 100, 95

Antibes§ viz Antipolis

Antidóros z Athén, s. Antidórův, vylosovaný kněz Kallisty§ 235

antidosis, „výměna majetku“ v Athénách, relativně běžně užívané právo vyzvat bohatšího spoluobčana, aby zaplatil leitúrgii (srov. tam), pokud na ni vyzývatel neměl, nebo si vyměnit majetky; srov. také pod dluhy. Byla-li antidose sporná, řešil soud, která ze stran má větší majetek, jak ukazuje řeč Pros Fainippon peri antidoseós/Proti Fainippovi o antidosi připisovaná Démosthenovi. V té době, za vlády Alexandra Velikého, bylo bohatých Athéňanů povinovaných leitúrgiemi tři sta§ 508, 353

Antidotos z Athén§ arch. 415

Antifanés z Kiu, komický básník, s. Démofanův n. Stefanův a Oinoé§ 408, 330

další A.: Antifanés z Bergy v polovině 4. st. složil filosofující spis o bájné zemi na Severu; Ant. z Athén, autor komédií, jiný byl z Karystu a skládal tragédie, A. z Makedonie, epigrammatik z doby Tiberiových a Caligulových (nejsou v CSD) 

Antifatás z Gortyny, s. Télemnástův, v roli diplomata§ 154

Antifatés z Athén§ arch. 297

Antifellos, m. v Lykii, starší Habesos, dn. Kaş v TR§ viz s. v. loďstvo (1)

Antifémos z Lindu, oikistés Gely§ 691

Antifilos z Athén§ 1. strat., 323, 322; 2. arch. 224, popř. 223 

Antifilos z Boiótie (jiný A. byl epigrammatik z 1. st. n. l.)§ 197, boiótarchos 196

Antifilos z Istrie, o. strat. Agathoklea§ 200

Antifilos, vyslanec Prúsiy II.§ 156

Antifón z Rhamnúntu v Attice, gen. Antifónta, zvaný Nestór, s. a žák Sófilův, sofista a řečník§ 480, 427, 411

Antifón z Athén§ 1. arch. 418, 416; 2. diversant, 344; 3. arch. 259, popř. 258; 4. jiný A. byl věštcem a vykladačem znamení/teratoskopos, zároveň epopoios a sofistés, a zřejmě ještě jiný, nebo týž A., byl autorem spisu o snech, o pravdě, jednotě/homonoiá, sok Sókratův, další byl poiétés kainés kómódiás.

Antifos z Naupáktu, s. Ganyktorův, b. Ktimenův, vrah Hésiodův§ 700

Antigenés z Athén§ 1. arch. 407; 2. arch. 171

Antigenés z Démétriady, s. Sótíma a Sóty, maked. voják§ 217

Antigenés z Henny§ viz Eunús z Apameie

Antigenés z Makedonie, velitel argyraspidů§ 321, 319, 317, 316

Antigón z Boiótie, archón spolku§ 234

Antigoné z Makedonie, d. Filippa s Bereníkou, manž. Pyrrha I.§ 296, 295, 239

Antigoné, milenka Filótova§ 330 

Antigoné, židovská otrokyně, m. Theodóry a Dórotheje§ 159

antigoneia, slavnosti, hry či pouhé náboženské rituály§ 1. Antigona I. ve Sképsi, 311; 2. koina Nésiótů, 306; 3. na Délu na počest Antigona II. Gonaty, 305; tytéž slavnosti zde se jmenovaly ptolemaieie, antigoneie či stratoníkeie, 253; 3. v Acháji, 222 (na počest Antigona III. Dósóna), v Histiajích, 220 

Antigoneia v Bíthýnii, m.§ viz Níkaia v Bíthýnii

Antigoneia v Épeiru, m.§ 295, 230, 198 

Antigoneia na Helléspontu, m.§ viz Lýsimacheia

Antigoneia na Orontu, pozd. Antiocheia na Or.§ 318, 308, 306, 302, pak viz Antiocheia na Orontu

Antigoneia na Chalkidice v Makedonii§ 169

Antigoneia v Syrii, m. nezn. polohy§ 51

Antigoneia v Tróadě, m.§ viz Alexandreia v Tróadě

Antigoneia, dř. Mantineia§ 222, 207 a viz Mantineia

Antigoneia§ viz Smyrna

Antigoneia, nezn.§ 302

Antigonis, ath. Fýla, gen. Antigonidy§ 307, 199

Antigonovci, makedonský aristokratický a královský rod§ 1577, 342, 306, 181 a viz jednotlivé vládce:

Antigonos I. Monofthalmos či Kyklóps, lat. Unoculus, Luscus, s. Filippův, manž. Stratoníky, dc. Korrhagovy, o. Démétria I. a Filippa, bab. Antigunu, sansk. Amtikina§ 617, 385, 360, 337, 334, 333, 330, 324 – 301, 299, 295, 294, 292, 287, 281, 253, 235, 229, 219, 84, 51    

Antigonos II. Gonatás, s. Démétria I. s Filou I., sanskrt.: Amtikini§ 360, 340, 339, 323, 321, 319, 315, 310, 304, 293, 292, 287 - 269, 267, 266, 262, 261, 258, 256, 255, 253, 250, 248, 246 - 243, 239, 237, 235 

Antigonos III. Dósón, s. Démétria Krásného, b. Echekratův (dósón, tj. zhruba hodně slibující, slibotechna); zván též v kronikách Epitropos a záhadně Fúskos, z lat. fuscus/temný§ 229 - 218, 180, 179 

Antigonos z Makedonie, s. Echekratův§ 180, 179

Antigonos z Makedonie, voják ve službách Ptolemaia I.§ 305

Antigonos z Makedonie§ 292 (Ol.), 288 (Ol.)

Antigonos z Makedonie, s. Alexandrův, dvořan Perseův a diplomat§ 172, 168

Antigonos z Makedonie, s. Filippův, legionář proměněný v senátora Domitia Antigona§ 214+

Antigonos z Galatie, kelt. velmož§ 46

Antigonos z Karystu, literát a sochař§ 239, 230

Antigonos I. z Iúdaie, k., s. Ióanna Hyrkána I., b. Aristobúla I. Iúdy§ 110, 104

Antigonos II. z Iúdaie alias Mattathiás, k., s. Aristobúla II.§ 63, 55, 49, 47, 42 - 36

Antigonos ze Soka, chasidský rabbi, uč. Jósiho ben Jó'ezera§ 163

Antigonos ze Styberry, s. Hérákleitův, žil u Skythů§ 179

Antigonos ze Syrie, s. Démétria I. Syrského a Láodiky V.§ 150

Antigua, o. v Karibiku§ 2000

antijudaismus§ viz diaspora

Antikeités, ř., dn. Kubáň, viz tam

Antiklés z Athén§ 1. 340 (Ol.); 2. arch. 325

Antiklés z Messénie§ 748 (Ol.)

Antikragos, poh. v Lykii§ 67

Antikratés z Epidauru§ 600 (Ol.)

Antikratés ze Sparty, v bitvě zabil Epameinondu§ 362

Antikyrá, m. ve Fókidě§ 347, 211, 198, 170 

Antikythéra (pl.: č. Antikythéry, gen. Antikythér), klasicky Aigileia n. Aigila§ 91 a viz Aigileia a pod hodiny

Antileón z Chalkidy§ 1. tyr., 600; 2. s. Leontiův, o. Leontia, 315 

Antilibanos, pohoří v Koilé Syrii, paralelně východně běžící s Libanem, dn. Džabal libán aš-šarqí, Východní pohoří, s horou Hermonem, Džabal aš-šajch, Princova/Náčelníkova hora, hebr. Har Chermon§ 1373, 1354, 332, 103 

Antilochidés§ viz Antiochidés

Antilopí nomos, Ma-hedž, hornoeg.§ 2061, 1928 

Antily, Velké a Malé§ 4200, 2000, 500

Antimaché z Tegeje, ka v Mykénách, manž. Eurystheova§ 1266

Antimachos z Athén§ 1. zvaný Psekas/Psakas, básník, 400; 2. arch. 251, popř. 256;  

Antimachos z Élidy§ 772 (Ol.)

Antimachos z Kolofónu, s. Hyparchův, grammatik a autor elegií§ 400

Antimachos z Makedonie§ 1. hipparch král. jízdy, 171; 2. frúrarch Démétriady, 169

Antimachos z Oinoand, M. Aurélius Antimachus, s. Kroisův, vn. Ammianův, euerget a agónothet§ 124+

Antimachos z Teu, epický básník, Homérův vrstevník, oblíben císařem Hadriánem, možný autor Thébaidy a epigonských příběhů; srov. pod zatmění§ 750, 117+ 

Antimachovci, hellénská dynastie v Indobaktrii, se sídlem zřejmě v Taxilách u dn. Rávalpindí, PAK:§

Antimachos I. Theos, k.§ 190, 180, 130 

Antimachos II. Níkéforos, k.§ 190, 165, 130, 125

Antimachos z Baktrie, spoluvládce Antimacha I., event. totožný s předešlým§ 190

Antimachos z Héliúpole§ viz epos

Antimachos, Antimachus§ viz Q. Octávius Ant.

Antimenés z Rhodu, Alexandrův pokladník§ 324

Antimenidás z Mytilény, b. Alkaiův, ve vyhnanství jako žoldnéř v Iúdeji v babylónském vojsku§ 612

Antimnéstos z Chalkidy, oikistés Rhégia§ 730

antinoeia, hry na počest Antinoovu§ 130+, 267+ 

Antinoos z Épeiru, protiřímský politik§ 170, 168

Antinoos z Klaudiopole v Bíthýnii, lat. Antinous, milenec/erómenos Hadriánův§ 129+, 130+, 135+, 267+ a viz hérós

Antinoúpolis, m. na Nilu na místě vsi jménem Bésá, kopt. Ensene, arab. Ansiná, dn. ruiny aš-Šajch 'Ibáda§ 130+, 137+, 267+ 

antiocheia (pl.), hry§ v Kládzomenách spolkové iónské 268, v Teu 203

Antiocheia Arabis§ viz Edessa v Orrhoéně; pokud nešlo o Telu/Tellu, pozd. Antónínúpoli/Antipoli a Cónstantii

Antiocheia na Eufrátu, m. v Kommágéně§ není v CSD

Antiocheia ve Frygii, pozd. Colónia Caesaréa§ 189, 19

Antiocheia v Charakéně§ viz Alexandreia v Charakéně

Antiocheia hé pros tó Chrýsorrho᧠viz Gerasa

Antiocheia na Kallirhoé§ viz Edessa v Orrhoéně

Antiocheia tú Kydnú, "na Kydnu"§ viz Tarsos

Antiocheia v Kárii/A. hé ek tú Chrýsaoreón ethnús§ viz Alabanda

Antiocheia epi Kragó/A. tú Kragú, v Drsné Kilikii, lat. Antiochia Parva/"Malá", založena pravděpodobně Antiochem iv. Kommágénským, dn. ruiny u vsi Güneyköy v TR§ 41+ 

Antiocheia na Maiandru, m. v Kárii, Ant. tú Maiandrú n. Ant. pros Maiandró, zvána též Pýthopolis, slavná strategickým kamenným mostem, dn. ves Yenişer v TR, která razila až za Decia až Galliéna minci s mostem a tokem/nápis Meandros, ačkoli stával již v době hellénistické§ 268, 40 

Antiocheia v Margiáně§ viz Alexandreia v Margiáně

Antiocheia v Mygdonii§ viz Nisibis

Antiocheia na Orontu, dř. Bóttiá, poblíž zaniklé Antigoneji na Or.; sídel. m. Seleukovců, zvaná i Syrská nebo A. hé epi Dafné; po vyvrácení Peršany roku 540+ Theopolis, dnes Antakya v TR§ 315, 308, 301 - 299, 281, 275, 245, 240, 239, 237, 235, 229, 217, 197, 196, 192, 186, 184, 175, 173, 171, 169, 163, 161, 152, 148, 147, 145, 144, 141, 129, 123, 118, 114, 113, 95, 88, 83, 72, 70, 69, 67, 65, 64, 51 - 48, 43, 40, 36, 35, 31, 30, 20, 15, 10, 8, 4-, 10+, 18 až 20+, 37+, 39+, 40+, 44+, 49+, 56+, 66+, 67+, 69+, 70+, 75+, 81+, 97+, 111+, 113+, 115+, 117+, 128+, 129+, 131+, 135+, 161+, 162+, 169+, 175+, 185+, 193 až 195+, 198+, 203+, 215 - 217+, 218+, 224+, 231+, 232+, 238+, 249+, 255+, 257+, 259+, 261+, 263+, 264+, 268+, 270+, 272+, 273+, 293+, 295+, 299+, 303+, 311+, 313+, 314+, 320+, 328+, 330+, 331+, 337+, 340 až 343+, 345+, 350 až 352+, 354+, 356+, 357+, 359 až 364+, 371+, 376+, 378+, 387+, 393+            

Největší a nejslavnější z Ant. Seleukos Níkátór pojmenoval po svém otci jedenáct měst. Podobně jako Seleukis tvořily ji čtyři části: původní osada Níkátorova, migranti pozdější, čtvrť založená Seleukem Kalliníkem a naposledy Antiochem Epifanem. Její autonomie, potvrzená z Římanů poprvé Božským Iúliem, vydržela dlouho, s přestávkou vlády císaře L. Septimia Sevéra, který z trestu za to, že držela při C. Pescenniovi Nigrovi, její území věnoval Láodikejským (autonomii obnovil jeho syn Caracalla).

V římských dobách plnila vedle Alexandrie na Nilu roli hlavního obchodního terminálu pro Východ. Po Alexandreji byla nejvýstavnějším multikulturním velkoměstem starověku a v mnohém rovněž překonávala Řím. Caesar i Octaviánus s M. Agrippou věnovali městu honosné stavby, srov. rok 67 a 47, basiliku zvanou Kaisarion, monomachion/zápasiště gladiátorů, divadlo, aquadukt, Pantheon, bronzovou sochu Rómy. Ještě v polovině 4. st. n. l. bylo její noční osvětlení přirovnáváno k jasu denního světla. Nikdy nedosahovala intelektuální pověsti jako metropole na Nilu, zato vynikala jako město nekonečné zábavy, tanečních a kejklířských umělců, žokejů, zdatných stavitelů. Asi roku 256 n. l. dobyta na krátko Sásánovcem Sápórem I. Roku 526 město zcela zničilo velké zemětřesení, viz s. v., při němž zahynulo c. čtvrt milionu lidí. Osídlení přesto nezaniklo a roku 540 ho obsadil Peršan Chosroés I. a obyvatele odvlekl na východ. Iustíniánus I. město ve značně redukované podobně obnovil a dal mu jméno Theúpolis. Novodobá Antakya byla těžce poničena zemětřesením v únoru 2023, až se předpokládalo, že definitivně skončila jako městské osídlení. 

Antiocheia v Persii, snad na místě královského paláce a emporia Hieratis v ústí ř. Sitakos (?)§ 246, 221, 209

Osazena za Antiocha i. kolonisty z Magnésia na Maiandru, jak dokazuje nápis o hrách leukofryénejích (OGIS 233, viz 209). Polohy neznámé, možná dn. Búšehr.

Antiocheia na Pyramu§ viz Mallos

Antiocheia v Píerii/tés Píeriás§ viz Arados

Antiocheia na Saru§ viz Adana

Antiocheia v Sittakéně n. Súsiáně (?), mezi řekami Tigridem a „Tornadotum“, neznámé polohy§ možná 152 

Antiocheia Skythiá v Sogdiáně§ viz Alexandreia v Sogdiáně nebo totožné m. s Alexandrií Eschaté (?)

Antiocheia pod Taurem, dř. asi Perrhé, dn. u Adıyamanu; polis za asi Antiocha IV.§ není v CSD 

Antiocheia v Tróadě§ viz Kebrén

Antiocheia, polis v Jerúsalému§ 177, 164

Antiocheia tú Hippú v Dekapoli, aram. Susita, lat. Antiochia ad Hippum, obvykle Hippos/Hippus§ 198, 101, 63, 4, 363+ 

Pův. ptolemaiovská hraniční pevnost nad Galilejským jezerem, dnes u kibucu Ejn Gev. Jméno snad podle vrchu, na němž stála. Zničena zemětřesením roku 363, po dvaceti letech zčásti obnovena, definitivně zničena otřesy půdy roku 749 a opuštěna. 

antiocheón, kalend. měsíc ve Smyrně a Láodikeji na Lyku§ 44

Antiochiané§ viz Lykáoniá

Antiochiánus, celé jméno neznáme, praef. praet. 221+

Antiochidés z Athén§ arch. 435

Antiochis, athénská fýla§ 406

Antiochis, milenka/pallakis Antiocha Epifana§ 169, 168

Antiochis z Kommágény, dc. Antiocha I. Kommágénského§ 69

Antiochis, několik žen ze Seleukova domu, gen. Antiochidy:§

Antiochis, d. Achaia st., manž. Attala z Tiu, m. Attala I.§ 269, 241

Antiochis I., ka Armenů§ 225, 223, 212, 205, d. Seleuka II., manž. Xerxa Armenského

Antiochis II., ka Kappadoků§ 222, 193, 172, 163, 159, d. Antiocha III., manž. Ariarátha IV.

Antiochos z Adiabény n. Atropatény, s. Ariobarzánův, parth. stratégos§ 141

Antiochos z Aig v Kilikii, sofista§ 133+

Antiochos z Askalónu, filosof Nové Akadémie§ 130, 86, 84, 79, 68

Antiochos z Athén§ 1. Alkibiadův kormidelník, 407; 2. arch. 15

Antiochos Filopapús/Filopappos z Athén§ arch. 108+ (jen část roku), popř. 95+ (z rodu kommágénských králů?)  

Antiochos z Kilikie, kynik§ 215+, 216+ 

Antiochos z Láodikeie na Lyku, skeptický filosof§ 230

Antiochos z Leprea, olympioníkos a vyslanec Arkadů u Krále§ 367 

Antiochos z Makedonie§ 1. "král", nezn. maked. údělný dynasta, 414; 2. o. Seleuka I., 356, 308; 3. o. Amynty, přítele Amynty IV., 335 

Antiochos z Messénie, k.§ 747, 746

Antiochos z Orestidy, k.§ 429

Antiochos z Palmýry, asi Septimius Ant., možný otec Zénobie, usurpátor§ 267+, 270+, 273+  

Antiochos ze Seleukeia na Eulaiu, archón, asi o. Petasův§ 22+

Antiochos ze Syrákús, historik§ 450, 400

Antiochos ze Syrie§ viz Eunús

Antiochos z Thessalie, k., manž. Thargélie Mílétské§ 545

Antiochos, stratégos babylónský (?)§ 141

Antiochos, ptolemaiovský strat. Kilikie§ 245

Antiochos, vojevůdce Cónstantína I.§ 330+

Antiochos, eunúchos, vychovatel Theodosia II.§393+   

Seleukovští králové:§

Antiochos I. Sótér, bab. Antíkusu/Antiuksu, sansk. Amtijoga§ 626, 324, 310, 303, 297, 294, 292, 281, 279 - 277, 275, 268, 263, 261, 242, 209, 190, 185, 166, 150, 129   

Antiochos II. Theos, sanskrt.: Amtijoko§ 280, 268, 266, 263, 261 - 259, 257, 255, 253, 252, 247, 246, 243, 240, 237, 209, 190  

Antiochos Hierax, syn Antiocha Thea, b. Seleuka II. a Apamy§ 259, 257, 253, 246, 245, 242 - 240, 236, 230 – 228, 226, 218, 137

Antiochos, s. Seleuka III. (?)§ 223

Antiochos III. Megas (tak i nápisně doložen)§ 514, 275, 260, 242, 239, 226 - 208, 206 - 186, 181, 169, 164, 160, 73, 45

Antiochos, s. Antiocha III. (bez dyn. přívlastku)§ 249, 220, 209, 200, 197 - 195, 192, 187, 186, 169

Antiochos, s. Seleuka IV.§ 175, 170

Antiochos IV. Theos Epifanés Níkéforos§ 3200, 515, 324, 253, 250, 208, 198 - 196, 190, 188, 187, 181, 180, 178, 175, 173 - 162, 160, 157, 155, 146-, 129+, 362+  

Antiochos V. Eupatór (proč ho Ióannés Malalas nazval Ant. Glaukem/Zářivým alias Hierákem/Jestřábem, nevím)§ 170, 166 - 162

Antiochos VI. Epifanés Dionýsos§ 152, 150, 147, 145, 142, 140, 138  

Antiochos VII. Euergetés Sótér vulgo Sidétés§ 208, 164, 150, 143, 141 - 138, 134, 132 - 128

Antiochos, s. Antiocha VII. s Kleopatrou Theou§ 129

Antiochos VIII. Epifanés Filométór Kalliníkos vulgo Grýpos§ 124, 123, 120, 116, 114, 113, 109, 104 - 101, 96

Antiochos IX. Filopatór vulgo Kýzikénos, obklopoval se mímy a kouzelníky a miloval noční lovy lvů, pardálů a divokých prasat a rád se vystavoval nebezpečí, byl znám jako korunovaný blb§ 129, 116 - 113, 104, 101, 96, 95, 88, 63  

Antiochos X. Eusebés Filopatór§ 101, 95, 92, 88, 83, 80, 75, 73, 64, 57  

Antiochos XI. Epifanés Filadelfos§ 96, 95, 92, 69 

Antiochos XII. Epifanés Filopatór Kalliníkos vulgo Dionýsos (v Malalově podání "Dioníkés, gen. Dioníkús")§ 96, 88, 86, 84, 64

Antiochos XIII. Eusebés Filadelfos Filométór vulgo Asiátikos§ 95, 83, 80, 75, 73, 69, 65, 64

Antiochos alias Seleukos, druhý s. Antiocha X., b. Antiocha XIII.§ viz Seleukos VII. Kybiosaktés

vládcové v Kommágéně

Antiochos I. Theos Dikaios Filorhómaios Filellén, s. Mithridáta I. Kalliníka s Láodíkou VIII. Theou Filadelfos, dc. Seleukovce Antiocha VIII.§ 98, 96, 69, 65, 51, 40, 38, 37

Na hoře Nemrut či Nimrud/Nimrud dağ v dn. středním TR dal stavět chrámový komplex, hierothesion, s hrobkou ve tvaru pyramidy. Zřejmě nebyl dostavěn a ani královu kultu a kultu jeho chetito-persko-hellénských předků nikdy nesloužil (ačkoli se o obnovu od roku 2001 snaží jistý holandský architekt, viz pod sedm divů, kolossos). Rozsáhlé nápisy na kolossech zdůvodňující stavbu popisují zavádění králova kultu mezi poddanými a známe též data Antiochových narozenin a korunovace. Na nápisu spojil hellénské bohy s perskými: Zeus Óromasdés, Apollón s přívlastky Mithrás Hélios Hermés a Artagnos Héráklés Arés (cf. avestský Verethragna, pers. Bahrám a arm. Vahagn). Rituály konali kněží v perském oděvu. Srov. pod Kommágéné.

Antiochos II.§ 69, 31, 29

Antiochos III. Epifanés I., s. Mithridáta III. s Iotapou Médskou, o. Antiocha IV. a Iotapy§ 20, 17+ 

Antiochos IV. Epifanés II., manž. své sestry Iotapy§ 20, 17+, 35+, 37+, 41+, 52+, 54+, 60+, 63+, 66+, 67+, 69+, 70+, 72+, 109+, 175+        

Antiochos V. Epifanés III., manž. Claudie Capitólíny, o. Antiocha Epifana Filopappa a strýc/o. (?) Iúlie Balbilly§ 20-, 35+, 36+, 69+, 72+   

Antiochos VI. Kalliníkos§ 20-, 36+, 72+, 130+  

Antiochos Epifanés Filopappos, s. Antiocha V. s Claudií Capitólínou, vlastně C. Iúlios Ant., b. Iúlie Balbilly§ 36+, 72+, 109+, cos. suff. 109+, 130+, arch. v Athénách 74+     

Antiochos, cos. 431+, asi z Kommágény§ 17+

Antiochus Gabínius§ viz Gabínius Antiochus

Antiochú faranx, Antiochův kaňon, pevnost asi již. od Genezarethského j., původ jména seleukovský?§ 84

Antióros ze Sparty, s. Lykúrgův§ 810

Antipás§ viz Antipatros z Idúmaie a Héródés Antipás

C. Antipater, mariovský důstojník§ 82 

Antipatreia, m. jihoillyrských Dassarétů nebo spíše sousedících hellénských/hellénisovaných Dassarétů, jednoho z épeirských kmenů chaónských, dn. asi Berat v AL§ 217, 200

Antipatridás, velitel garnisonu v Telméssu§ 318

Antipatris, m. v Iúdaji, staré Chabersabá/Chabarzaba n. Kafarsaba, dn. Tel Afek§ 84, 10-, 68+ 

Antipatros z Athén§ 1. arch. 389; 2. arch. 261, popř. 263; 3. "mladší" z Flye, arch. 45+ 

Antipatros z Damasku, manž. Stratoníky, o. polyhistora Níkoláa a Ptolemaia§ 64

Antipatros z Eleutherny, s. Breukův, b. Krytónův, hydraulos§ 94

Antipatros z Épeiru§ 136 (Ol.)

Antipatros z Hierápole, občansky P. Aelius Antipater/Ailios Antipatros, s. Zeuxidémův, sofista, konsulár§ 176+, 200+ 

Antipatros vulgo Antipás z Idúmaie§ 1. s. č. 3, s. Héródův, o. Héróda Velikého, 65 - 62, 57, 52, 47, 56, 43, 40; 2. prvorozený s. Héródův s Dóridou, 38, 17, 12, 7, 5, 4-; 3. o. č. 1, 65; 

Antipatros/Antipás, příbuzný Héróda Agrippy II.§ 68+ 

Antipatros z Iúdy, s. Iásonův, vyslanec§ 144, 142

Antipatros z Kilikie, pirát§ 30

Antipatros z Kýrény, filosof§ 399

Antipatros z Malé Armenie, s. Sisidův, k.§ 111

Antipatros ze Sídónu, literát§ 150, 100

Antipatros z Tarsu, stoický filosof§ 133, 129

Antipatros z Tyru, stoický filosof, identický se Sídónským?§ 50

Antipatros z Makedonie§ 1. z Paliúry, s. Ioláův, b. Kassandrův, Filippův vojevůdce, zástupce a Alexandrův místodržitel, 399, 360, 357, 399, 347, 346, 339, 338 - 333, 331, 330, 324 - 319, 306, 303, 302, 299, 297, 292, 287, 246; 2. s. satrapy Asklépiodóra, 328, 318, 316, 315; 3. vnuk Antipatrův, s. Fily s Balakrem, 333; 4. stratégos, 171 

Antipatros ze Seleukidy, synovec a stratégos Antiocha III.§ 217, 201, 190 - 189;

králové Makedonů:§

Antipatrovci, dynastie§ 306, 278

Antipatros I.§ 302, 297, 294, 293, 287

Antipatros II. Etésiás§ 285, 280, 278

Antipatros, zástupce kapitána/rejdaře ptolemaiovského§ 256

Antipatros, strat. Alexandra II.§ 123

Antipolis, m. a poručnice Asklépiada z Azóru, manž. Níkarchova§ 222

Antipolis§ 1. m. v Narbonské Gallii, dn. Antibes, 600, 154, 69+; 2. viz Antónínúpolis  

antisemitismus, antisionismus, antijudaismus, filosemitismus§ viz pod diaspora

Antissa, m. na Lesbu§ 676, 369, 168, 167

Antisthenés ze Sparty, nauarchos§ 412

Antisthenés z Athén§ 1. zakladatel kynismu, 450, 400, 399, 365; 2. bankéř, 373; arch. 134+  

Antisthenés z Priény, vyslanec§ 286

Jiný A. byl hérákleitovec, A. z Efesu jinak neznámý a historik A. z Rhodu, o nichž nevíme nic a nejsou ani v CSD

Antistia, manž. App. Claudia Pulchra, m. Claudie Pulchry, manž. Ti. Graccha§ 133

Antistia, manž. triumvira Pompéia§ 86

Antistia Pollita, d. L. Antistia Vetera se Sextií, manž. Rubellia Plauta§ 58+, 65+ 

Antistius, popř. Aristius, lékař v Římě§ 44

L. Antistius, tr. pl.§ 59

P. Antistius, tr. pl. 88, praet., o. Antistie, tchán Pompéiův§ 86, 82

Q. Antistius Adventus Postumius Aquillínus§ správce Arábie 163+, cos. suff. 167+, legát 169+  

L. Antistius Burrus Adventus/Byrrus Adv., manž. Vibie Aurélie Sabíny, Commodovy sestry§ cos. ord. 181+, 188+  

M. Antistius Labeó, právník Augustovy doby, prý sepsal pro latinu od jednoho autora rekordních čtyři sta titulů§ 50

C. Antistius Vetus, gen. Antistia Vetera§ 1. caesarovec, praet., 69, 46, 42, o. no. 2; 2. s. no. 1, 69, 35, legát 25 a 24, cos. suff. 30, cos. 6; 3. cos. 23+; 4. cos. suff. 46+, cos. 50+; 5. cos. ord. 96+     

L. Antistius Vetus, manž. Sextie, o. Pollity, tchán Rubellia Plauta§ cos. 55+, 58+, 62+, 65+   

L. Antistius Rústicus§ cos. suff. 90+ 

Antistius Petró z Gabií, velmož§ 529

Antistius Sosiánus, udavač a autor § 47+, 66+ 

Antistius Vetus, řec. Anthestios, magnát v Makedonii§ 18+ 

Antistiové, větev usazená v africké Thilibi§ 80+

antistratégos, řec. ekvivalent za lat. própraetor§

Antitauros, kappadocké pohoří mezi Kilikií a Sófénou, ass. Timur, dn. Aladağlar v TR§ 1580, 834, 47  

Antitheos z Hérákleie§ viz Euxenón

Antium, m. původ. Volsků v Latiu§ 533, 496, 493, 491, 487, 468, 469, 467, 466, 464, 459, 408, 386, 378, 346, 348, 341 - 338, 318, 207, 191, 170, 87, 44, 41-, 12+, 33+, 41+, 54+, 64+     

C.? Antius Réstió, tr. pl. (shodný se jmenovcem proskribovaným roku 43?)§ 161

C. Antius, organisuje census v Galliích§ 16+ 

C. Antius A. Iúlius Quadrátus§ cos. suff. 94+, cos. ord. 105+  

M. Antius Brisó, tr. pl.§ 139

M. Antius Créscéns Calpurniánus, legát§ 202+

Antius Pollió§ cos. suff. 155+ 

Antón, nezn. obec na Síthónii (záměna s thess. Antrón u Málijského zálivu?)§ 700

Antónia, dc. M. Antónia Crétika s Iúlií, ses. M. Antónia triumvira, C. a L.§ 71

(Iúlia) Antónia Minor/Mladší, dc. M. Antónia s Octávií, Octaviánovou sestrou, manž. Neróna Claudia Drúsa (St.), m. Germánikova, Lívillina a Claudiova§ 39 - 35, 12, 10-, 1+, 12+, 20+, 31+, 35+, 37+, 41+, 55+, 71+       

Antónia Máior, Starší, druhá dc. obou uvedených, manž. L. Domitia Ahénobarba, bába Nerónova§ 38, 37-, 54+  

Antónia, dc. Ti. Claudia s Aelií Paetínou§ 48+, 65+ 

Antónia Caenis§ viz Caenis

Antónia (Hybrida) Máior, Minor, dcery C. Antónia Hybridy, cos. 63§ 76, 47 (ml.), 60 (st.) 

Antónia, dc. triumvira M. Antónia s Antónií Hybridou Minoris/Mladší, manž. Pýthodóra z Trall, m. Pýthodóridy§ 76, 35

Antóniá Tryfaina (i ta zvaná "Mladší"), ka v Thrákii, manž. Kotya VIII., dc. Polemóna I. s Pýthodóridou, m. Zénóna alias Artaxia III., Polemóna II. a Gépaipyridy§ 35, 10, 8, 1-, 17+, 18+, 38+, 62+   

Antónia, pevnost v Jerúsalému§ 66+

Antóniás§ viz Bari, s v Palaistíně

antóníniána, plášť s kapucí po keltském vzoru vymyšlený M. Auréliem Antónínem vulgó Caracallou§ 217+

antóníniánus, antónínián, stříbrná mince§ 216+, 270+, 274+, 290+   

Antónínos Líberális, literát§ 150+

Antónínos, s. Sósipatry z Efesu a Eustathia Kappadockého, neoplatónik, uč. Hypatie§ 320+

Antónínovci, vlastně Auréliové Antónínové, jeden z vladařských adoptivních rodů římských príncipů§ 138+, 161+, 218+

Srov. např. přejmenovací kavalkádu filosofa M. Aurélia Antónína: narozen roku 121 jako  M. Annius Catilius Sevérus, o devět let později M. Annius Vérissimus (od Hadriána), při obéknutí togy v patnácti M. Annius Vérus, po adopci M. Aelius Vérus Aurélius Caesar, jako císař Imp. Caesar M. Aurélius Antónínus Augustus.

Antónínúpolis, Antipolis, dř. Tella/Tela, Tall Mauzalat, pozd. Máximiánopolis, Kónstanteia/lat. Cónstantia, m. poblíž Edessy v Orrhoéně, dn. asi Viranşehir v TR§ 329+, 349+ a srov. pod Antiocheia Arabis

Antónínus Pius, řec. Antónínos Eusebés, pův. T. Aurélius Fulvus Boiónius Arrius Antónínus, po adopci T. Aelius Caesar Antónínus, jako císař Imp. Caesar T. Aelius Hadriánus Antónínus Augustus Pius, s. T. Aurélia Fulva s Arrií Fadillou, manž. Annie Galérie Faustíny, d. M. Annia Véra§ 280, 17-, 40+, 63+, 86+, 71+, 90+, 105+, 106+, 116+, 120+ cos., 121+, 130+, 132+, 138 až 162+, 175+, 180+, 188+, 192+, 193+, 218+, 238+, 247+      

Přízvisko Pius prý dostal proto, že uchoval Hadriánovi pocty, které mu senát odepíral, nebo že byl opravdu zbožný. Byl to zřejmě jediný z římských vladařů, na němž nelpí krev, nepochybně jednička římských císařských dějin: říše dosáhla největšího územního rozsahu, všude mír a klid, v Městu liberální k občanům.

Antónínus, prínceps§ viz pod Caracalla

Antónínus, syrský businessman a armádní účetní/appáritor ratiónárius v prov. Mesopotamia§ 359+  

 

Antónios, lat. Antónius, zvaný Abba Antóni/Otec A., Egypťan, anachóréta a zakladatel křesťanského mnišství§ 305+, 325+, 328+, 356+   

Antónios Kastór§ viz Kastór

Antónios Diogenés§ viz Diogenés

Antónius, tribun legie, velitel Askalonu§ 66+ 

Antónius, centurió, vrah usurpátora Avidia Cassia§ 175+

Antónius, mnich nezn. doby, autor dvou knih výroků Melissa§ není v CSD

C. Antónius, b. triumvirův, praet.§ 85, 71, 51, 49, 44 - 42 

L. Antónius, b. triumvirův, tr. pl.§ 71, 49, 44, 43, 36    

M. Antónius, tr. pl.§ 168

M. Antónius Órátor, o. Cretikův a Hybridův, o. Crétika, děd triumvirův, vyhlášený řečník§ 143, 129, 114, 113, 103, 101, 99, 98, 91, 87, 76, 74    

M. Antónius, triumvir, s. M. Antónia Crétika, manž. Fadie, Antónie, Fulvie, Octávie a Kleopatry, o. Antylla a Iulla Antónia, dalších dvou Antónií, Alexandra, Kleopatry a Ptolemaia§ 303, 286, 191, 143, 103, 102, 89, 87, 86, 85, 83, 81, 76, 74, 71, 70, 64, 63, 61, 58, 57, 55, 53, 52, 50, 48 - 30, 26, 25, 21, 12, 8, 4-, 1+, 2+, 5+, 9+, 17+, 18+, 30+, 31+, 41+, 62+, 73+, 81+, 89+, 231+, 238+; cos. v letech 44, 34 a 31

M. Antónius, s. triumvirův§ viz Antyllos

Iullus Antónius, s. Antóniův s Fulvií, manž. Claudie Marcelly§ 129, 53, 40, 30, 21, cos. 10, 30, 2 

M'. Antónius, spiklenec proti Sertoriovi§ 72 

L. Antónius Albus§ cos. suff. 102+ (do roku 132 asi nepatří)  

M. Antónius Antyllus§ viz Antyllus

Q. Antónius Balbus§ 83

Antónius Caecínius Sabínus§ cos. 316+ 

M. Antónius Créticus, o. triumvirův, s. M. Antónia Orátora, b. Hybridův, manž. Numitorie a Iúlie, o. synů M., C., L. a dcery Antónie, praet. 74§ 83, 76 - 74, 71, 69 

M. Antónius Flamma, exulovaný správce provincie§ 59+

M. Antónius Félíx, b. Pallantův, císař. propuštěnec, prócúrátor Iúdaeae, manž. Drúsilly, d. Héróda Agrippy I., o. Agrippy§ 35+, 42+, 48+, 52+, 54+, 57+, 58+, 79+        

Cn. Antónius Fuscus§ cos. suff. 109+ 

M. Antónius Gniphó, učitel řečnictví & grammatiky§114, 66, 64, 50 

M. Antónius Gordiánus§ viz Gordiánus III.

M. Antónius Gordiánus Semproniánus Rómánus Áfricánus§ viz Gordiánus I. a II. 

M. Antónius Hibérus§ cos. ord. 133+ 

C. Antónius Hybrida§ 1. 72 - 70, 64, cos. 63, 61 - 60, 56, 44, 28; 2. s. no. 1, cens., 42 

Q. Antónius Isauricus§ cos. suff. 140+ 

M. Antónius Iúliánus (?), prócúr. Iúdaeae§ 69+

Antónius Iúliánus, rhétór§ 105+

M. Antónius Líberális, rhétór§ viz pod rhétór 

Antónius Márcellínus§ cos. 341+ 

Antónius Músa, lékař Augustův, ž. Asklépiadův, b. Euforba, lékaře Iúbova§ 23 

Antónius Nátális, rytíř, protinerónovský spiklenec§ 65+

M. Antónius Pallas§ 1. viz Pallas; 2. cos. suff. 167+ 

L. Antónius Pietás, b. triumvirův§ cos. 41

M. Antónios Polemón, lat. M. Antónius Polemó§ viz Polemón z Láodikeie Kárské 

M. Antónius Prímus zv. Beccus/Kohoutí zobák, legát§ 69+, 70+

M. Antónius Rufínus§ cos. ord. 131+ 

A. Antónius Rúfus§ cos. suff. 46+

M. Antónius Rúfus§ cos. suff. 45+

L. Antónius Sáturnínus, usurpátor§ cos. suff. 82+, 85+, 89+, 96+, 98+   

M. Antónius Zénó§ 1. cos. suff. 148+; 2. snad cos. suff. 168+   

Antové, řec. Antai, Antes, lat. Antae, obyvatelstvo kolem 3. století n. l. severně od Azova, od 4. století mezi Dněprem a Donem, v 6. století mezi Prutem a Dněprem§ 336+, 375+ a viz pod Venetové

Bývají pokládáni za Slovany, čemuž ale neodpovídá jméno. Prokopios Kaisarejský dělá dokonce ve výčtu dobyvatelů Thrákie mezi nimi rozdíl, když hovoří o "Únnoi te kai Sklabénoi kai Antai". Mohou být příbuzní Alánů či Sarmatů a původně nomádský kmenový svaz se mohl změnit v sedláky po smíšení se slovanským okolím. Porazili a podrobili je Gotové, kteří zabili jejich vládce jménem Boz. Roku 518 vpadli poprvé na východořímské území, roku 533 vedli válku se Slovany/Sklabénoi, Sklavéní, roku 545 byli jako římští spojenci usazeni v Thrákii na Dunaji. Kolem roku 560 byli v oblastech mezi Dněprem a Donem porobeni Avary a roku 602 byli jimi znovu poraženi. S poslední zmínkou z roku 612 (zahrnuti mezi národy, kteří nemají bílou pleť) mizejí z dějin.

Antorgis, Amtorgis, m. v Hispánii polohy nezn.§ 212

Antrón, Antrónes, mí. a dř. obec v Thessalii u Málijského zálivu, srov. u Antón§ 302, 185, 171

Antu(m), sumerobabylónská bohyně, choť boha Anu, srov. s Anunítum§ 244

An-tun/Andun§ viz M. Aurélius Antónínus

Q. Antullius, Antyllius n. Antyllos, oběť gracchovských nepokojů§ 121

Antunnacum, osada v První Germánii, dn. Andernach v Porýní-Falci§ 359+

Antyllos, vlast. jménem M. Antónius (Antyllos), prvorozený s. triumvirův s Fulvií§ 129, 53, 44, 37, 35, 31, 30, 2 

Jiný An. viz s. v. Antullius, další byl ve 2. n. 3. st. n. l. chirurg, autor nedochovaného spisu o léčení (uchovány jen citace u Oreibasia Sardiana z Pergamu, lat. Oribasius, který zemřel roku 403 n. l.), viz v indexu pod lékaři; další Antyllos byl rhétór nezn. doby.

Anu§ viz Neferkamin II.

Anu-iksur z Uruku, o. epistata Anu-uballita§ 244

Anum, Anu, An, sumerobabylónský bůh, nejvíce ctěn v Uruku, ztotožňován později s aram. Bá´alem Šamínem§ 3200, 1993, 1741, 717, 244

Anu-uballit z Uruku alias Níkarchos/Nikiqarqusu, s. Anu-iksura z klanu Achu'útu, hodnostář/epistatés, šaknu§ 244

Anu-uballit alias Kefalón z Uruku, hodnostář§ 202

Anúbión Feidos z Alexandreie§ Ol. 181+ 

Anúbis, gen. Anúbida, eg. Inpu, šakalí kult§ 1319, 300, 272, 58-, 190+ a viz s. v. bůh, zbožnost

Anubu§ viz Ansud 

 

Anula, zlá ka na Cejlonu§ 59 a s. v. ženy

Anulínus/Anullínus, celé jméno neznáme, senátor, patrónus Diocletiánovy rodiny§ 284+ 

Anum-chirbe, Aniš-churpi, Aniš-chulpi z Mamy, anatol. dyn.§ 1840

Anum-muttabbil z Déru, dyn.§ 2028, 1933 

Anunítum, manž. Šamašova, též Aja, pozd. ztotožňována s Antum, manž. Anuovou§ 553

Anurádhapura, m. v sever. části Cejlonu, sídelní město sinhalského království od 4. st. př. n. l. do 10. st. n. l.§ 450, 245, 101, 371+ 

A. znamená buď „Město příznivého hvězdného postavení“ n. pochází od ministra Vidžaje Anurádha. Král Pandukábhaja, viz rok 450, A. rozdělil do čtvrtí podle kast. největším ze stavitelů byl Dutthagámaní, po němž zůstal i kamenný žlab pro tisíc porcí karí. Roku 993 n. l. město vypálil čólský vládce Rádžarádž I. a A. byla postupně opuštěna.

O Ruhuně a obecně Cejlonu viz tam.

Anuš, pevnost kdesi v Chúzistánu§ 366+

An-wang z Čou, čín. císař§ 402, 376

Anxur, pozd. Tarracína nebo Tarracínae, m. v Latiu§ 406, 402 - 400, 397, 342, 329, 316, 213, 44-, 69+, 193+  

Anysos ze Sídónu, k. (?), o. Tetramnéstův§ 531

Anyté z Tegeje, básnířka§ 300

Anytos z Athén, s. Anthemiónův, podnitakel ve zpracování koží/byrseus, byrsodepsés, démokratický politik a stratégos§ 409, 404, 399, 395

Vedle básníka Meléta a řečníka Lykóna jeden ze žalobců Sókratových, a to zřejmě ten nejvlivnější, boháč, spolubojovník Thrasybúlův za obnovení démokracie proti Třiceti, nepřítel sofistů, ač zprvu přítel Sókratův a milenec Alkibiadův; v době, kdy Athéňané koncem peloponnéské války u Pylu podporovali Messéňany (409, viz tam), byl z údajné zrady doma obžalován a jako první v dějinách (Evropy) prý podplatil soudce [kdo něco podobného učinil jako první u Římanů, není tradováno]; po Sókratově smrti byl A. rovněž souzen a exulován (po roce 395). V Hérákleji na Pontu ho prý dav ukamenoval. 

Anzabazuna ze Simurru, dyn., s. Iddin-Sînův§ 1977 

Anzan§ viz Anšan 

Anzazé z Elymáidy, ka§ 78

Anziténé, jeden z arm. krajů vklíněný mezi Eufrátem, Arsaniou a Taurem, na západě hraničí s Malou Armenií, arm. Hanzit, stará Išuwa§ 252+

Anzû, Anzud, pták se lví hlavou, též Imdugud§ 2800

Aonové, Aonai, předhell. obyvatelstvo Boiótie§ 1780, 1555 a viz pod Boiótie

Aóos, ř. v Épeiru/Illyrii, dn. albán. Vjosë§ 214, 198, 48  

Aoric, s. gotského k. Ariarika§ 332+, 336+ 

Aornis, Aornos, h. v Hindúkuši v Kóféně, dnes Pír Sar(ái) ve Svátu/Swatu§ 327

Aorsové či Aornové§ viz Alánové a srov. pod Parthové

Aosta§ viz (Colónia) Augusta Praetoria

Apačové, indiánský kmenový svaz na jihozápadu Spojených států§ pravěk

apadana, u Peršanů okázalá stavba na udělování audiencí se sloupořadím v Persepoli a Súsách, označení pro královský palác§ 518

Apama či Apamé z Megalopole, manž. Amýnadra Akarnánského§ 192

Apamé z Persie, dc. Artaxerxa II., manž. Farnabázova, m. Artabáza, Alexandrova přítele§ 388

Apama, Apamé, královny ze Seleukova či Antigonova domu:§

Apama I., d. Spitamenova n. Artabázova, manž. Seleuka I., m. Antiocha I.§ 328, 324, 294, 281

Apama II., d. Antiocha I., manž. Magova§ 299, 279, 261, 258

Apama III., d. Démétria II. Makedonského se Stratoníkou II., manž. Prúsiy I.§ 239, 235

Apama IV., d. Filippa V., ses. Perseova, manž. Prúsiy II.§ 212, 177, 167, 149

Apama, d. Antiocha II. s Láodikou, ses. Seleuka II. a Antiocha Hieráka§ 246

Apama, dc. Prúsiy II. s Apamou IV., manž. Diégyla§ 167

Apama§ vide Artakama

Apameia na Marsyu, též "na Maiandru"§ viz Ap. ve Frygii  

Apameia v Bíthýnii, Apameia Myrleia, předtím Myrleia, dn. u Mudanye v TR§ 202, 72, 257+  

Apameia na Eufrátu§ viz Zeugma

Apameia ve Frygii zvaná Kíbótos, založena Antiochem I. na počest své matky s obyvateli okolních obcí, též starých Kelain, viz tam§ 260, 190 - 188, 169, 166, 155, 88, 59-, 53+ 

Apameia na Orontu, starším jménem Pella (?), viz tam, původně Farnaké, dn. Afámja v SYR, s citadelou Qala'at al-mudíq, srov. pod Neja, hl. říšské garnisonní m.§ 1580, 308, 301, 285, 281, 275, 221, 190, 162, 145, 141, 138, 137, 129, 113, 109, 63, 46, 43, 40, 34, 30-, 6+, 115+, 171+, 218+, 270+, 369+, 384+     

Apameia v Rhagiáně, hé Rhagiáné/pros Rhagais, m. v Médii§ 301

Apameia na Selláiu/Seleji, bab. Silchu, nezn. polohy v Súsiáně či lépe Meséně/Charakéně (nebo až později; možné jsou i dvě Apameie v regionu, súsiánská a mesénská/horní a dolní, oblast dn. Basry)§ 246, 209, 141

Apameia v Sittakéně, na Tigridu (?), založena Antiochem i.§ 246, 141

Apaortenon§ Dárá

Aparnové§ viz Parnové, Parthové

Apasiakové/Apaskové, Apa-sakové neboli "Vodní Sakové", srov. tam, kočující v kraji jižně od Aralu§ 237, 209, 170

Apastamba z Indie, ž. Bandhájanův, autor Dharmasútry§ 600

Apaša§ viz Efesos

apatúrie, svátky§ 1135 a viz pod Bohové a jejich svátky

Apatúrios, kelt. žoldnéř§ 223

Apavarktikéné§ Dárá

Apedemak, núbijský bůh války§ 140, 10

Ápeiros§ viz Épeiros

Apellaios z Élidy§ 540 (Ol.)

apellaios, dórský měsíc, prosinec/leden§ 69+

Apellés z Býzantia, s. Zópyrův, condottiér (?), o. filologa Aristofana (?)§ 339

Apellés z Kolofónu nebo Kóu, malíř, s. Pýtheův, b. Ktésiochův§ 415, 350, 325, 274, 219, 2- a viz s. v. malíři (1)   

Apellés z Makedonie§ 1. poručník Filippa  V., o. s., jehož jméno neznáme, 221, 218; 2. Filippův vyslanec, pravděpodobně vnuk předešlého (?), 183, 182, 179

Apellés ze Syrákús, strat.§ 453

Apellés, seleuk. král. úředník§ 166

Apellés, tragéd s krásným hlasem, kumpán Caligulův§ 37+, 70+  

jiný A. či Apellás byl skeptický filosof

Apellikón z Teu, gen. Apellikónta, peripatetik, knihomol a nauarch§ 88, 84 a viz pod školy, peripatos

Apémantos z Athén, druh Tímóna Mísanthrópa§ 320

Apenniny, Ápennínus móns, řec. Apennína oré (pl.), hl. italské pohoří, za jehož nejjiž. místo považovali staří Prómunturium Leucopetrae. Na Sicílii pokračovaly Ap. jako Móns Myconius/dn. Monti Peloritani, Nebrodés móntés/Monti Nebridi a nejzápadněji nad Hímerou jako Móns Marónéus/Monti Madonie§ 1184, 524, 396, 289, 187, 175-, 69+ 

apéné, čtyřkolový vůz, sportovní disciplína§ 500

Aperanat, Aper-Anat, Aper-en-a-ti, hykský velmož, snad z doby Šestnácté dyn.§ 1674

Aperanteia, m. v Aitólii nezn. polohy§ 189

Aperel, Aper-el, snad eg. za Abd-el/"Sluha boží", zřejmě muž ze syroplast. oblasti, čati za Osmnácté dyn., manž. Werie§ 1567, 1417  

Api§ viz Upi

Ápi᧠viz Argos

Apia z Argu, též Apéga n. Agapéna, manž. Nabidova, ses. Pýthagorova§ 198

Apiak, Api'ak, m. v Sumeru neznámé polohy, snad dn. Fallúdža (?)§ 2292, 2119, 2096  
Apiašal I., ass. šejk/dyn.§ 2400, 2150
Apiašal II., ass. šejk§ 2150  
Apícáta, d. M. Gabia Apícia (?), manž. Seiánova a m. jeho dětí§ 19+, 21+, 23+, 31+   
Apícius, labužník za republiky a udavač, jistě jiný od M. Gabia Apícia, viz s. v. Gabius§ 105
O známé kuchařské knize, o M. Gabiovi/Gaviovi A. a o A. za Traiána viz pod kuchařství a s. v. Gabius.
Apil-ilíšu z Malgia, o. Ipiq-Ištarův§ 1797
Apil-kín, dyn. v Mari, s. Išme-Dagánův§ 2490, 2119, 2096  
Apil-kín§ viz Chabilkín
Apil-Sîn z Babylónu, Awíl-S., k.§ 1831, 1830, 1828, 1813 
Apil-Sîn ze Šadlaše, o. Sumu-Šamaše§ 2006 
Apillaša, místokrál Šulgiho v Subaru§ 2078
Apina§ viz Damašek 
Apiolae, m. v Latiu, asi na dn. Monte Savello§ 585

Apión z Alexandreie zv. Pleistoníkés a Mochthos/"Dřina", grammatik, polyhistór§ 39+, 45+ 

Apiru, 'Apiru, Aper, Chapiru§ 1895, 1446, 1400, 1361, 1233 a viz Iúdaia

Ápis, egypt. posvátný býk, gen. Ápida a Ápia, eg. Hep§ 523-, 70+, 123+ a viz pod Sarápeion

Ápis, přístav při Paraitoniu na hranicích Egypta a Marmariky, dn. asi Bun Aguba§ 161

Ápis ze Sikyónu, k.§ 2005, 1980

Ápis z Argu, k.§ 2005, 1749, 1710 

Apišal, království nezn., asi mesopotamské n. syrské polohy§ 2292 

Apkallat a Aplakkat§ viz Palakottas  

Apku, Apqu, assyr. pevnost západně od dn. Mosulu, asi Tell Abú Marja§ 1134

Aplachanda z Karkemiše, churrit. dyn.§ 1815

Aplája, Apláj z Bít Jakínu, s. Nabû-salima, vn. Marduk-apla-iddiny§ 653

Apoasis z Etenny, s. Miorbolla, důstojník ptolemaiovský§ 211

Apodémius, tajný policista/agéns in rébus§ 361+

Apodótové, kmen aitólský/epiktétos Aitóliá, mnohdy nepokládáni za Hellény§ není v CSD

Apófis§ viz Apopi

apofor᧠viz tribut

apoikiá, apoikie, osada, kolonie (posílením ap. je epoikiá, viz), srov. pod kolonisace§ 679, 663

Apoikos z Athén, kolonisoval Teós§ 650

apoklétoi, "vyvolení", zvláštní poradní sněmovní rada Aitólů§ 367, 192, 191 

Apolaustos§ viz Agrippa Memfidés

Apolexis z Athén§ 1. arch. 21; 2. arch. 8

Apollás z Kolofónu (?), proxenos v Athénách, o. Tharrhybónův a Agamédův§ 229

apollinária§ viz lúdí apollinárés

Apollinários, astronom/astrolog§ 120+

Apollináris, b. Nemesiánův, spiklenci§ 217+

Apollináris, Apolinários z Láodikeie Syrské, biskup v Antiocheji, "apollinárismus"§ 361+

Apollináris z Alexandreie, o. biskupa Apollinária§ 361+

Apollinárius, s. Anatolia z Bérýtu, praef. praet. Illyrika§ 347+

Claudius Apollináris/Apollinários, biskup v Hierápoli fryžské§ 178+

Apollinopolis Magna, eg. Behdet§ viz Edfú v Egyptě

Apollodóros z Alexandreie, autor skladby o jedech§ 200

Apollodóros z Amfipole, stratégos Alexandrův§ 331, 324

Apollodóros z Artemity, historik§ 256, 50

Apollodóros z Athén§ 1. malíř, 420; 2. žoldnéř, 340; 3. arch. 430; 4. s. bankéře Pásióna, rhétór aktivní v athénské politice, 373, 347; 5. arch. 319; 6. arch. 350; 7. podporovatel Lácharův, 299; 8. arch. 204; 9. protiřímský politik, 192; 10. arbitrážní soudce v Delfách, s. Olympiodórův, 180 (může být totožný s no. 9); 11. arch. 80; 12. historik, grammatik, učenec, s. Asklépiada, předmluva, 1184, 776, 180, 159, 120; 13. z Otryny, stratégos, 263 

Apollodóros z Bereníky, s. Pankratův, význ. občan§ 74

Apollodóros z Boiótie§ 1. arch. spolku, 215; 2. vyslanec, mírotvorce v Messénii, 182 (jeden a týž?)

Apollodóros z Damašku, architekt, který stavěl mj. Tráiánovo forum, most přes Dunaj u „Železných vrat“ a tzv. Tráiánovy lázně, stavěl betonové oblouky, žárlivý Hadrián ho dal odstranit§ 86+, 101+, 105+, 107+, 109+, 117+, 118+  

Apollodóros z Eresu, tyr., b. Hermónův a Héraiův§ 357

Apollodóros z Faléru, b. Aiantodóra, Sókratův druh§ 399

Apollodóros z Chersonésu/Taurid., s. Hérogeitův, basileus města§ 169

Apollodóros z Karystu, básník nové komédie§ 290, 161 a viz v indexu s. v. komédie

Apollodóros z Kassandreie, tyr.§ 569, 278 - 276, 149

Apollodóros z Kýziku, s. Apollóniův, nésiarch§ 308

Apollodóros z Megar, atentátník§ 411

Apollodóros z Mílétu (?), s. Métrofanův, vyznamenaný občan§ 201

Apollodóros z Pergamu, řečník attického stylu§ 104, 100, 48, 22

Apollodóros ze Sélymbie, s. Empedův, proxenos v Ath.§ 408

Apollodóros ze Sicílie, důvěrník Kleopatry VIII.§ 48

Apollodóros ze Sídónu, o. ptolemaiovského nauarcha§ 286

Apollodóros Képotyrannos, tj. Vládce Zahrady, epikúrik§ 250

Apollodóros§ 1. 220, satr. Súsiány; 2. 145, 107, o. strat. Kypru (n. se jmenoval Apollónios?); 3. grammateus Filippa V., 198; 4. grammatik, knihovník Múseia, 145;      

Další A. byl mathematik, jiný A. byl ž. Sókratovým přítomný učitelově smrti a A. z Kýziku je blíže neznámý filosofický autor. Apollodóros z Tarsu byl tragikos/autor tragédií a Ap. z Gely psal komédie (nejsou v CSD) 

Apollodotos I.  k. v Indobaktrii§ 190, 130, 115, 95, 19 

Apollodotos II. Megas Sótér Filopatór, sansk. Apaladata, k. v Baktrii§ 130, 95 

Apollodotos z Teu, s. Astynakův, vyslanec§ 204

Apollodotos, ptolem. epistatés na Théře§ 266

Apollodotos§ 1. oikonomos ptolemaiovský v Syrii a Foiníkii, 260; 2. oikonomos v Halikarnássu, 256 (shodný s no. 1?)

Apollodotos, nezn. činovník v Hyrkánii za Antiocha I.§ 190

Apollodotos, král. epistatés v Láodikeji v Médii§ 193

Apollodotos, strat. Gazánských, b. Lýsimachův§ 96

Apollofanés Sótér, k. v Indobaktrii§ 95, 85

Apollofanés§ 1. 325, satr. Gedrósie a Oreitů; 2. 38, 36, nauarchos S. Pompeia (jiný A. byl stoický filosof)

Apollofanés z Pydny, jeden z vrahů Alexandra II.§ 368

Apollofanés ze Seleukeie Syrské, s. Apollofanův, osobní lékař Antiocha III.§ 220 a viz pod lékaři

Apollofanés, parasítos Antigona III.§ 229

Apollofanés Papis z Tarsu§ Ol. 85+

Apollogenés z Athén§ arch. 34

Apollokratés ze Syrákús, syn Dionýsia II.§ 356, 354, 347

Apollón, gen. –óna, s nejčastějším přízviskem Foibos/zářící, Pýthios, dór. Apellón, luwijo-trojský Appaliumaš, Appaliunu, bůh a jeho podoby a věštírny, srov. pod Dréros§ 1520 (Skotússa a Dódóna), 1510, 1450, 1370, 1360, 1184 (Teneátos), 1170, 1160, 1148, 1104, 1102, [1101 v Utice], 824, 810 (obě v Delfách), 742, 738 (v Klaru), 716, 700, 678, 676, 650, 609, 568, 595, 591, 585, 549, 548, 541, 525, 522, 507, 491, 480, 478, 447 (Apollón Epikúrios v Bassách), 438 (na Kartpathu), 433 - 431 (Apolló Medicus/později Sosiánus v Římě), 432 (Ap. Délios), 427 (narozeniny), 426 (na Délu), 424 (v Déliu), 419 (Pýthijský), 405, 398, 396, 394, 373, 371, 370, 367, 352, 207 (Thermios), 354 - 352, 347, 346 (v Abách), 339, 336, 330, 305 (Délos), 281 (Chréstérios v Aigách v Aiolidě), 293 (Pýthios), 279 (Pýthios), 276 (Didyma), 268, 262, 261, 253, 250, 249, 245, 235 (Apollón Prostatérios), 233, 231 (Aktios), 229 (Mílét), 228, 225 (Řím), 222 (Délos), 217 (Aktijský v Anaktoriu), 214 (Avernský), 212, 207, 204 (Délský), 200 (v Klaru), 201 (Termintheus), 203 a 200 (A. Isotímos v Alabandách), 198, 193, 191 - 189, 190 (Pýthios, Lairbenos/Lairbénos a Kários v Hierápoli), 185 (Tarsénos/Tarsios n. Tyrsénios?), 184 (Pýthios), 179 (Apolló Medicus v Římě), 203, 178, 168 a 159 (Pýthios), 170 (Kerdóos v Lárisse), 167 (Smintheus v Tróadě), 498, 480, 329, 178 (v Didymách), 208 (v Abách), 198 (v Sikyónu), 166 a 41 (Dafné u Antiocheie), 156 (u Pergama), 150 (Myús), 146 (Karthágo), 138 (delfský), 133 a 129 - 127 (na Délu), 133 (Tyrimnos v Thyateirách), 128 (Athény), 104 a 102 a 86 (Delfy), 101 (v Gáze), 99 (Délos), 96 (Kýréné), 81 a 67 (Délos), 74 (Epidauros), 72 (v Apollónii Pontské), 65 (v Askalónu), 63 (Řím), 49, 48 (Delfy), 43 (Řím), 39, 36 (zv. Archégetés, Naxos Sic.), 31, 29 (Aktijský a v Dafně), 28 (na Palátínu), 10 (na Rhodu), 2-, 18+ (Kolofón, Anchialos: Ap. Karsénos, Paktyés, Kitharoidos), 23+ (Karneios v Andanii), 31+ (Řím), 37+ (Dafné), 39+ (Didymy), 49+ (Klaros), 54+, 67+, 122+ (2x Delfy), 124+ (Megary), 131+ (v Seleukeji Bab. armen. Tir), 138+, 162+ (Abónú teichos), 164+ Apollón "Babylónský", 213+ (A.-Grannus), 238+ (A.-Bélénus), 303+ (Didymy), 309+, 313+, 314+ (Didymy), 337+ (Delfy), 360+, 362+ (ib.), 362+ (Dafné), 370+ (Řím)                   

apollóneia (pl.), hry k Apollónově poctě§ 279, 245, 190 

apollóneia pýthia, v Hierápoli§ 190

Apollóniá z Pachyri alias Senmónthis/Semmónthis, manž. Drytónova§ 130

Apollóniá z Alexandreie, upálená křesťanka§ 249+

Apollóniá v Apollóniátidě n. Assyrii, m.§ 460, 390, 221, 220, 197 

Apollóniá ve Frygii, m., pozd. Sozópolis, dn. u Uluborlu§ 151

Apollóniá na Chalkidice, m.§ 383, 381, 356 

Apollóniá v Illyrii, m., dn. Pojan u Fieru v AL§ 620, 600, 314 - 311, 282, 275, 272, 266, 229, 228, 216 - 214, 206, 200, 199, 191, 190, 188, 181, 171, 168, 158, 83, 75, 57, 48, 44, 43-, 6+, 66+  

Apollóniá na Krétě, m.§ 460, 390, 197, 174 

Apollóniá Salbaké, A. pod Salbakou, m. v Kárii, dn. Medet v TR§ 213

Apolloniá Sozúsa, m. v Kyrénaice, arab. Marsa Súsa, přístav Kýrény§ 322, 250, 96

Apollóniá v Thrákii na Pontu, Apollóniá Pontika, pozd. Sozópolis, dn. Sozopol v BG, srov. pod Sedm divů, kolossos§ 609, 559, 343, 339, 313, 280, 72, 60-, 44+ 

Apollóniá na Kimmerijském Bosporu§ viz Pantikapaion

Apollóniá v Palaistíně, m. mezi Iopou a Kaisarejí§ 57

Apollóniá na Sicílii, m., dn. San Fratello§ 351, 343 

Apollóniadés z Agyria, tyr.§ 339

Apollónias§ viz Apollónis

Apollóniátis, již. část bývalého kmenového území Assyrie, seleuk. satrapie východ. od Tigridu§ 606, 221, 220, 141, 50

Sittakéné, její jižní část, bývá pokládána za druhé jméno pro Apollóniátidu, jejíž hlavním m. byla Artemita/pozd. Chalasar.

Apollónidás, obč. jm. T. Aurélios Kalpúrniános Ap., guvernér Chersonésu Taurid., manž. Aurélie Paulíny§ 150+

Apollónidás ze Sikyónu, promakedonský politik§ 186, 185, 170

Apollónidés z Chiu, propers. tyr.§ 332

Apollónidés z Kardie, tyr. (?)§ 346, 342 

Apollónidés z Olynthu, démagógos§ 349

Apollónidés z Kóu, lékař Artaxerxův§ 465, 440 

Apollónidés ze Seleukeie na Eulaiu, s. Filippův, propustil otrokyni§ 141

Apollónidés§ 1. jízdní velitel v Alexandrově vojsku a u Eumena, 320; 2. Kassandrův velitel, 315; 3. přítel Démétria I., 302; 4. jiný A. z Níkaie byl skeptickým filosofem v době Tiberiově, není v CSD 

Apollónieis, démos v Athénách§ 199

Apolloníkos (?), Apollóníkiás (?)§ viz pod Agathón

Apollónios§ 1. 331, satr. v Libyi; 2. s. Thraseův z Aspendu, b. Ptolemaiův, 200, 182, 175, 173, seleuk. aristokrat a strat.; 3. s. Menestheův, o. Apollónia, Menesthea a Meleagra, strat. Seleuka IV. a Antiocha IV., 168, 166, 162 (jiný asi od Apollónia Taa, viz); 4. s. Apollóniův, b. Meleagrův a Menestheův, 162, 147, důvěrník Démétria I.; 5. 399, zv. Kronos, filosof megarské školy; 6. sochař, 507; 7. úspěšný dioikétés Ptolemaia Filadelfa, rodiště ani rodiče neznáme, 268, 260, 259, 256, 254, 252, 186; 8. s. Diodotův, oikonomos Ptolemaia II. v Kárii, 268 (shodný s no. 7?); 9. eg. Horpachepeš/Hor je zbraň, s. Theónův/Džedhorův a Kelesis (?), dvořan, dioiketés a diadochos/soud. úředník, 186; 10. Apollónios, o. Ptolemaiův, diadochos, 186; 11. s. Gennaiův, seleukovský vojevůdce, 165; 12. ptolem. velitel Théry, 163; 13. seleukovský důstojník, 170  

Apollónios Molón z Alaband, učitel řečnictví na Rhodu (proč Molón, nezn.)§ 117, 81, 78, 75

Apollónios z Afrodisiady, historik§ viz dějepisci (2) 

Apollónios z Alexandreie§ 1. zv. Rhodios, s. Silleův, básník a knihovník Múseia (jiný A., jehož vlastí skutečně byl Rhodos, a také působil v Alex., byl geómetr), 246-, 39+, 90+; 2. 180, zvaný Eidografos, bibliothekários alexandrijského Múseia; 3. zvaný Dyskolos/Nespokojenec, grammatik, s. Mnésitheův, o. Ailia Hérodiána, 122+  

Apollónios z Alexandreie, s. Archibiův n. Archebúlův, grammatik§ 39+

Apollónios z Alexandreie zv. Anterós, grammatik§ 45+

Apollónios z Antigoneie, s. Dionýsiův, b. Glaukippův a Hippodamantův§ 302 

Apollónios z Athén§ 1. žoldnéř ve službách Antigona Gonaty, o. Dikaiarchův, 263, 239; 2. sofista, 176+; 3. G. Kasios/C. Cassius Ap., arch. někdy v letech 207-220 

Apollónios z Bargas, s. Aristokratův, významný občan§ 129

Apollónios z Bizyé, s. Eptaikenthův, manž. Leonty, strat. Rhoimétalka II.§ 18+

Apollónios z Drepana§ viz A. Clódius A.

Apollónios z Epidauru§ Ol. 33+ 

Apollónios z Fasélidy, s. Apollóniův, proxenos & euergetés v Melanippiu§ 189

Apollónios z Kitia, autor lékařských spisů§ 50

Apollónios z Kládzomen, proxenos v Ath.§ 250

Apollónios z Krokodeilopole zv. Fabi, velitel domobrany§ 123

Apollónios z Maróneie, s. Sótadův, kinaidografos§ 276

Apollónios z Métropole, s. Attalův, vn. Andrónův, o. Attalův a Hagésandrův, vyznamenaný vlastenec§ 144, 131 

Apollónios z Mílétu, s. Hierokleův, lékař§ 191

Apollónios z Naukrátidy, sofista§ 176+

Apollónios z Níkomédeie, stoik (pocházel možná z Chalkédonu n. Chalkidy)§ 161+, 180+ 

Apollónios z Oinoand, o. Démosthenův, euerget§ 124+,

Apollónios z Pantikapaia, syn Leukóna I.§ 349

Apollónios z Pergé, mathematik§ 200

Apollónios z Trall, sochař§ 150

Apollónios z Tyan, novopýthagorik§ 170, 51-, 20+, 61+, 85+, 96+, 100+, 133+, 200+, 214+, 320+       

Apollónios ze Zénodotia, arab. šejk§ 54

Apollónios Taos (přízvisko nezn. významu), strat. Alexandra I. a Démétria II. Seleukovského§ 147

Apollónios, n. Apollodóros (cf.), o. stratéga Kypru Helena§ 145, 107

Apollónios, dvořan Antiocha III., možná též strat., rodem z Tarsu n. Mílétu, s. Menestheův§ 190, 182, 175 (jiný od Ap., syna Thrasiova, b. Ptolemaiova?) 

Apollónios, zrádný otrok kampánský§ 104

Apollónios, strat. ptolem. v Arsinoiském nomu§ 71

Apollónis n. Héliodóros z Alexandreie§ Ol. 93+

Apollónis z Kýziku, též Apollónias, gen. Apollónidy, d. Athénaiova, manž. Attala I., jako ka Apollónis Eusebés, jako bohyně Apollónis Eusebés Apobatériá, m. čtyř synů, z toho dvou králů§ 301, 199, 184, 182, 181, 175, 159    

Apollónis Hyrkaniá Makedónis, Hyrkaniá Makedónis, též Hyrkanis, m. v Lýdii, dn. u Mecidiye v TR§ 146, 133-, 17+ 

Král Attalos po své manželce pojmenoval v Lýdii založené město a Apollónidu později Attalovci synoikismy rozšířili o osadu Hyrkánů, která tu byla z éry perské, Mossynů a seleukovských Makedonů§ viz rok 17+

Apollóniú Charax, Apollóniúcharax, katoikie v Lýdii, asi u dn. vsi Taşkuyucak sev. od jezera Koloé/Gygaia, Marmara gölü§ 166

Apollónopolis hé megalé, lat. Apollinopolis magna§ viz pod Edfú

Apollónopolis hé mikrá, Apollinopolis parva/minor, arab. Qús§ viz Bohové a svátky xv.

Apollónopolítés (nomos)§ 222

Apologos§ viz Alexandreia v Charakéně

apomoira, ptolem. daň. z vinic a zahrad§ 225 a viz s. v. daň (2)

M. Aponius Sáturnínus, legát§ 69+

Q. Aponius, pompéjovec§ 46

Apopi I., Apepi, řec. Apófis, Afófis, vládce Hyksů, k. Patnácté dynastie Aa-user-Re, o. Herit§ 1615, 1600, 1577, 1570, 1473, 1304  

Apopi II., k. Patnácté dyn. Aa-qen-en-Re; asi shodný s Apopim I.§ 1674, 1615, 1570   

Apopi III., trůnním jménem Neb-chepeš-Re, k. Šestnácté dyn.; identický s Ap. II.?§ 1674, 1570 

Apopi, Apepi, velehad temnot§ 1379

apostolos, řec. vyslanec, u křesťanů vyslanec víry/jeden z žáků Ježíšových, č. apoštol§ 49+, 52+ a viz pod křesťanství

apotheosa§ viz bůh, božské pocty

 

Appaliunu§ viz Apollón 

Appiános z Alexandreie, byrokrat a historik§ 206, 95+, 165+ 

M. Appius Bradua, popř. M. Attius n. Atlius, legát 115+

Appius§ viz Attius

C. Appius Iúnius Sílánus, manž. Domitie Lepidy, matky Valerie Messalíny§ cos. 28+, 41+  

Appúašu z Pirindu, dyn.§ 557

Appuléia, manž. M. Aemilia Lepida, cos. 78§ 77

Appuléia Varilla, vnučka Augustovy sestry potrestaná za cizoložství s jistým Manliem§ 16+ 

Apúléios/Apuleius, lúsítánský bandita§ 141

Appuléius, celé jméno neznáme, proskribován, správce Bíthýnie§ 43, 42

Ápuléius z Madaury, právník, literát a platónovský mystik§ 123+, 350+  

L. Ápuléius/Appuléius, o psaní jména viz zde níže, tr. pl.§ 391

M. Appuléius§ 1. quaest., na straně caesarovrahů, strýc n. 2, 43; 2. cos. 20

Sex. Appuléius (viz Áp., níže)§ 1. 34, cos. 29, 26; cos 14+ 

C. Appuléius Deciánus§ 1. tr. pl. 98, o. no. 2, 100; 2. s. no. 1, 100 

Q. Ápuléius Pansa§ cos. 300

Appuléius Rufínus§ cos. suff. 190+ 

L. Ápuléius Sáturnínus§ 1. vyslanec, 156, 2. 105, 103, 102, 99, tr. pleb. 103 a 100, 91; 3. praet., 58  

(řec. Apúléios; v obou případech je lat. možné i Appuléius, viz zde výše)

Ápuléus z Filadelfie, s. Rabilův, b. Proculův, voják§ 69b+

Apráča, Apráčarádžové, Apráčapura, indoskytská dynastie a jejich město§ 170, 155, 55-, 20+ a v indexu s. v. Sakové

Aprágopolis, o.§ viz Capreae

Apriés z Egypta, k.§ viz Wahibre

Aprónia, d. L. Aprónia, manž. M. Plautia Silvána§ 24+ 

Apróniános z Athén, sofista§ 350+

Aprónius, bandita na Sicílii§ 73

Cn. Aprónius, rvavý aedil§ 266

L. Aprónius§ cos. suff. 8+, 15+, 20+, 24+, 28+, 47+     

L. Aprónius Caesiánus, s. cos. 8+§ 20+, cos. 39+ 

Apros, Aproi, lat. Aprí (pl.), Colónia Claudia Aprénsis, m. v Thrákii na Egnátii poblíž Bisanthy, později v prov. Európa a přejmenována na počest Theodosia II. Theodosiúpolis, dn. u vsi Krmeyan v TR§ 46+

Apsaios z Palmýry, protiřímský povstalec§ 273+

Apsalóm, zélótský vůdce§ 66+

Apsandros z Athén§ arch. 703

Apsar z Numidie, jinde jmenovaný Aspar, přítel Iugurthův§ 106

Apsaros, ř.§ viz Akampsis

Apséfión z Athén, též Afepsión§ arch. 469

Apsés z Tyru, s. Hierónův a o. Hierónův, obchodník§ 330

Apseudés z Athén§ arch. 433

Apsilové, Apsilai/Apsilioi, lid v dn. Abcházii§ 115+

Apsinés z Gadar§ 1. sofista rodem Foiníčan, o. historika Onásima z Athén, 176+, 200+; 2. vn. č. 1, ath. sofista zvaný Lakedaimonský, s. Onásimův, 200+, 320+  

Apsinthové, thrácký kmen§ 560

Apsiopolis§ viz Axiúpolis

Apsos, Apsus, ř. v Illyrii, dn. Seman v AL (jeden zdroj uvedl jméno jako Alór)§ 48

Apšukka, blíže nezn. bůh (chthonický?) ctěný ve městě Irchanda/Irchanta§ 1370

Aptera, dór. Aptara (pl.), m. na Krétě, dn. ruiny na zálivem Suda§ 220

Apterás z Kréty, první z králů na ostrově, zakladatel města§ 1502

Aptunga (sg.), Apthugní (pl.), m. v prov. Africe, dn. as-Suwar v TN§ 313+

Apuánové, silný ligurský kmen, podle nich Apuánské Alpy proslulé mramorem, srov. pod Lúna a Ligurové§ 187 - 185, 180, 177, 155

Ápulia, Ápulové, i Ápúlové, Ápúlia, dnes La Puglia, č. zaběhlé Apulie, země a jihoitalský národ; srov. Iápygie, odtud asi původ Ap.§ 389, 366, 349, 326, 323 - 317, 314, 297, 292, 291, 269, 217, 215, 211, 210, 207, 201, 185, 182, 173, 100, 72, 65, 40, 7-, 162+ 

Dělili se na Peuketie/Peucetií (též zvaní Poediculí) a na Daunie/Daunií.

Apulum, řec. Apulon, osada pův. dácká, metropole provincie Dácia Apulensis§ 10, 118+

Za maďarské vlády nad Sedmihradskem se podle staršího slovanského názvu Belograd jmenovalo Gyulafehérvár, něm. Weißburg (habsb. Karlsburg), dn. rum. Alba Iulia.

Apum, Apûm, země v okolí Šachny, Šechny/na čas Šubat-Enlila (jiné A. leželo v okolí Damašku a další v Sindžáru)§ 1815, 1727 

L. Apustius§ legát 215, 200, praet. 199, 190 

L. Apustius Fulló§ cos. 226

P. Apustius, vyslanec§ 161