Antabagius, armádní posel rodu germ. n. kelt.§ 9

Antagorás z Chiu, nauarchos§ 479

Antagorás z Rhodu, epický básník§ 250

Antaios z Libye, mýthol. k., viz Tingis

Antalkidás ze Sparty, diplomat§ 427, 392, 388, 387, 371

Antandros, m. v Mýsii či Aiolidě§ 652, 424, 410

Antandros ze Syrákús, b. Agathokleův§ 320, 319, 310, 306

Antárados§ viz Árados

Anteás z Pelly, o. Leonnatův§ 323

Anténór, rádce Priama Trojského a zakladatel Patavia, epos§ 26

Anténór z Athén, gen. –ora, sochař§ 514

Anténór z Makedonie, nauarchos§ 168

Anthe᧠viz Apollóniá v Pontu

Anthédón, m. v Palaistíně v Gazy, přejmenováno Héródem na Agrippeion§ 101, 30, 10

Anthélá, mí. u Thermopyl§ 595

Anthemión z Athén§ viz Anytos z Athén

Anthémokritos z Athén, posel§ 431

Anthemús, „květnatý“, m. v Makedonii§ 510, 357, 356 

Anthemús, m. v Orrhoéně v severozápadní Mesopotamii, též Batnai n. Batané (?) (ass. Badna a Šarug, Sarugi, tur. Sürüç, arab. Sarúdž); Anthemúsias§ 54

V jejím okolí jsou ještě v 1. st. n. l. zmiňována městečka Diospégé, Polyteleia a Stratoníkeia, o nichž ale není více nic známo. Autonomní ražba pod jménem Anthemúsión n. Anthemúsia. V imperiální době se celému kraji říkalo Anthemúsias, městu Batnai (v Traiánově době zmiňovaný arabský fýlarchos Sporakés). Na výroční veletrhy o svátcích začátkem září se ještě v polovině 4. st. n. l. sjížděli obchodníci z celého východu se zbožím z Indie a Číny (záznam k roku 354 n. l.). Theorie, že jméno B. souvisí se jménem aramajského státečku Bít Adíni, není příliš pravděpodobná.

Anthés z Triozény, oikistés Halikarnássu§ 484

Anthestérios z Athén§ arch. 157

Anthestión z Argu§ 52 (Ol.)

Anthó, dc. Amuliova§ 769

Anthrópinos ze Syrákús, sok Agathokleův§ 317

anthypatos, řec. ekvivalent lat. próconsul§

Anthologika, sc. epigramů§ 70, 40

Antialkidás z Indobaktrie, k.§ 115, 100, 95

Antibes§ viz Antipolis

antidosis, „výměna majetku“ v Athénách, relativně běžně užívané právo vyzvat bohatšího spoluobčana, aby zaplatil leitúrgii (srov. tam), pokud na ni vyzývatel neměl, nebo si vyměnit majetky; srov. také pod dluhy. Byla-li antidose sporná, řešil soud, která ze stran má větší majetek, jak ukazuje řeč Pros Fainippon peri antidoseós/Proti Fainippovi o antidosi připisovaná Démosthenovi. V té době, za vlády Alexandra Velikého, bylo bohatých Athéňanů povinovaných leitúrgiemi tři sta§ 508, 353

Antidotos z Athén§ arch. 415

Antifanés z Kiu (?), komický básník§ 408, 330

další A.: Antifanés z Bergy v polovině 4. st. složil filosofující spis o bájné zemi na Severu; A. z Makedonie, epigrammatik z doby Tiberiových a Caligulových

Antifatás z Gortyny, s. Télemnástův, v roli diplomata§ 154

Antifatés z Athén§ arch. 297

Antifémos z Lindu, oikistés Gely§ 691

Antifilos z Athén§ 1. strat., 323, 322; 2. arch. 224

Antifilos z Boiótie (jiný A. byl epigrammatike z 1. st. n. l.)§ 197, boiótarchos 196

Antifón z Rhamnúntu v Attice, gen. Antifónta, zvaný Nestór, s. a žák Sófilův, sofista a řečník§ 480, 411

Antifón z Athén§ 1. arch. 418; 2. diversant, 344; 3. arch. 259; 4. jiný A. byl věštcem a zřejmě ještě jiný, nebo týž A., byl autorem spisu o snech; 

Antigenés z Athén§ 1. arch. 407; 2. arch. 171

Antigenés z Henny, viz Eunús z Apameie

Antigenés z Makedonie, velitel argyraspidů§ 321, 319, 317, 316

Antigoné z Makedonie, d. Filippa s Bereníkou, manž. Pyrrha I.§ 296, 295, 239

Antigoné, milenka Filótova§ 330 

antigoneia, slavnosti§ 1. na Délu na počest Antigona II. Gonaty; tytéž slavnosti zde se jmenovaly ptolemaieie, antigoneie či stratoníkeie, 253; 2. v Acháji, 222 (na počest Antigona III. Dósóna)

Antigoneia v Bíthýnii, m.§ viz Níkaia v Bíthýnii

Antigoneia v Épeiru, m.§ 295, 230

Antigoneia na Helléspontu, m.§ viz Lýsimacheia

Antigoneia na Orontu, pozd. Antiocheia na Or.§ 308, 306, 302, pak viz Antiocheia na Orontu

Antigoneia na Chalkidice v Makedonii§ 169

Antigoneia v Syrii, m. nezn. polohy§ 51

Antigoneia v Tróadě, m.§ viz Alexandreia v Tróadě

Antigoneia, dř. Mantineia§ 222, 207 a viz Mantineia

Antigonis, ath. Fýla, gen. Antigonidy§ 307, 199

Antigonovci, makedonský aristokratický a královský rod§ 342 a viz jednotlivé vládce:

Antigonos I. Monofthalmos či Kyklóps, lat. Unoculus, s. Filippův, bab. Antigunu, sansk. Amtikina§ 617, 385, 360, 337, 333, 330, 323 – 301, 253

Antigonos II. Gonatás, s. Démétria I. s Filou I., sanskrt.: Amtikini§ 360, 340, 323, 321, 319, 315, 310, 293, 292, 287 - 269, 267, 266, 262, 261, 258, 256, 255, 253, 246 - 243, 239

Antigonos III. Dósón, s. Démétria Krásného, b. Echekratův (dósón, tj. zhruba hodně slibující, slibotechna)§ 229 - 221, 180

Antigonos z Makedonie, s. Echekratův§ 180, 179

Antigonos z Makedonie§ 292 (Ol.), 288 (Ol.)

Antigonos z Galatie, kelt. velmož§ 46

Antigonos z Karystu, literát a sochař§ 239, 230

Antigonos I. z Iúdaie, k., s. Ióanna Hyrkána I., b. Aristobúla I. Iúdy§ 110, 104

Antigonos II. z Iúdaie alias Mattathiás, k., s. Aristobúla II.§ 63, 55, 49, 47, 42 - 36

Antigonos ze Syrie, s. Démétria I. Syrského a Láodiky V.§ 150

antijudaismus§ viz diaspora

Antikeités, ř., dn. Kubáň, viz tam

Antiklés z Athén§ 1. 340 (Ol.); 2. arch. 325

Antiklés z Messénie§ 748 (Ol.)

Antikratés z Epidauru§ 600 (Ol.)

Antikratés ze Sparty, v bitvě zabil Epameinondu§ 362

Antikyra, m. ve Fókidě§ 211, 198

Antikythéra (pl.: č. Antikythéry), klasicky Aigileia n. Aigila§ viz tam a pod hodiny

Antileón z Chalkidy, tyr.§ 600

Antilibanos, pohoří v Koilé Syrii, paralelně východně běžící s Libanem, dn. Džabal libán aš-šarqí, Východní pohoří, s horou Hermonem, Džabal aš-šajch, Princova/Náčelníkova hora, hebr. Har Chermon§ 332

Antilochidés§ viz Antiochidés

Antily, Velké a Malé§ 500

Antimachos z Athén§ arch. 251

Antimachos z Élidy§ 772 (Ol.)

Antimachos z Kolofónu, autor elegií§ 400

Antimachos z Teu, epický básník, Homérův vrstevník, oblíben císařem Hadriánem, možný autor Thébaidy; srov. pod zatmění§ 750

Antimachovci, hellénská dynastie v Indobaktrii, se sídlem zřejmě v Taxilách u dn. Rávalpindí, PAK:§

Antimachos I. Theos, k.§ 190, 180

Antimachos II. Níkéforos, k.§ 165, 130, 125

Antimenés z Rhodu, Alexandrův pokladník§ 324

Antimenidás z Mytilény, b. Alkaiův, ve vyhnanství jako žoldnéř v Iúdeji v babylónském vojsku§ 612

Antimnéstos z Chalkidy, oikistés Rhégia§ 730

Antinoos z Épeiru, protiřímský politik§ 170, 168

Antinoos, lat. Antinous, viz hérós

Antiocheia Arabis§ viz Edessa v Orrhoéně; pokud nešlo o Telu/Tellu, pozd. Antipoli a Cónstantínu

Antiocheia na Eufrátu, m. v Kommágéně, není v CSD

Antiocheia ve Frygii, pozd. Colónia Caesaréa§ 189, 19

Antiocheia v Charakéně§ viz Alexandreia v Charakéně

Antiocheia hé pros tó Chrýsorrho᧠viz Gerasa

Antiocheia na Kallirhoé§ viz Edessa v Orrhoéně

Antiocheia tú Kydnú, "na Kydnu"§ viz Tarsos

Antiocheia v Kárii§ viz Alabanda

Antiocheia epi Kragó/A. tú Kragú, v Drsné Kilikii, lat. Antiochia Parva/"Malá", založena pravděpodobně Antiochem iv. Kommágénským, dn. ruiny u vsi Güneyköy v TR§ 41+ 

Antiocheia v Margiáně§ viz Alexandreia v Margiáně

Antiocheia v Mygdonii§ viz Nisibis

Antiocheia na Orontu, dř. Bóttiá, poblíž zaniklé Antigoneji na Or.; sídel. m. Seleukovců, zvaná i Syrská nebo A. hé epi Dafné; po vyvrácení Peršany roku 540+ Theopolis, dnes v TR§ 308, 301 - 299, 275, 245, 237, 235, 197, 196, 192, 175, 173, 169, 163, 145, 144, 141, 129, 123, 118, 114, 113, 95, 83, 70, 69, 67, 65, 64, 51-48, 40, 36, 35, 31, 30, 20, 15, 10, 4-, 10+, 18 až 20+, 37+, 39+, 40+, 44+, 49+, 56+   

Největší a nejslavnější z Ant. Seleukos Níkátór pojmenoval po svém otci jedenáct měst. Její autonomie, potvrzená z Římanů poprvé Božským Iúliem, vydržela dlouho, s přestávkou vlády císaře L. Septimia Sevéra, který z trestu za to, že držela při C. Pescenniovi Nigrovi, její území věnoval Láodikejským (autonomii obnovil jeho syn Caracalla).

V římských dobách plnila vedle Alexandrie na Nilu roli hlavního obchodního terminálu pro Východ. Po Alexandreji byla nejvýstavnějším multikulturním velkoměstem starověku a v mnohém rovněž překonávala Řím. Caesar i Octaviánus s M. Agrippou věnovali městu honosné stavby, srov. rok 67 a 47, basiliku zvanou Kaisarion, monomachion/zápasiště gladiátorů, divadlo, aquadukt, Pantheon, bronzovou sochu Rómy. Ještě v polovině 4. st. n. l. bylo její noční osvětlení přirovnáváno k jasu denního světla. Nikdy nedosahovala intelektuální pověsti jako metropole na Nilu, zato vynikala jako město nekonečné zábavy, tanečních a kejklířských umělců, žokejů, zdatných stavitelů. Asi roku 256 n. l. dobyta na krátko Sásánovcem Sapórem I. Roku 526 město zcela zničilo velké zemětřesení, viz s. v., při němž zahynulo c. čtvrt milionu lidí. Osídlení přesto nezaniklo a roku 540 ho obsadil Peršan Chosroés I. a obyvatele odvlekl na východ. Iustiniánus I. město ve značně redukované podobně obnovil a dal mu jméno Theúpolis. 

Antiocheia v Persii§ 246

Osazena za Antiocha i. kolonisty z Magnésia na Maiandru, jak dokazuje nápis o hrách leukofryénejích (OGIS 233). Polohy neznámé, možná Búšehr.

Antiocheia v Píerii/tés Píeriás§ viz Arados

Antiocheia v Sittakéně (?), mezi řekami Tigridem a „Tornadotum“, neznámé polohy, není v CSD

Antiocheia Skythiá v Sogdiáně§ viz Alexandreia v Sogdiáně nebo totožné m. s Alexandrií Eschaté (?)

Antiocheia pod Taurem, dř. Marqasi/métropolis Gurgumu, pozd. Germánikeia/lat. Germánícia, dn. Kahramanmaraş/Maraş§ 37+ a viz pod Kommágéné

Antiocheia, polis v Jerúsalému§ 177, 164

Antiocheia tú Hippú v Dekapoli, aram. Susita, lat. Antiochia ad Hippum, obvykle Hippos/Hippus§ 198, 101, 63, 4

Pův. ptolemaiovská hraniční pevnost nad Galilejským jezerem, dnes u kibucu Ejn Gev. Jméno snad podle vrchu, na němž stála. Zničena zemětřesením roku 363, po dvaceti letech zčásti obnovena, definitivně zničena otřesy půdy roku 749 a opuštěna. 

antiocheón, kalend. měsíc ve Smyrně a Láodikeji na Lyku§ 44

Antiochidés z Athén§ arch. 435

Antiochis, milenka/pallakis Antiocha Epifana§ 169, 168

Antiochis, několik žen ze Seleukova domu, gen. Antiochidy:§

Antiochis, d. Acháia st., manž. Attala z Tiu, m. Attala I.§ 269, 241

Antiochis I., ka Armenů§ 225, 212, 205, d. Seleuka II., manž. Xerxa Armenského

Antiochis II., ka Kappadoků§ 193, 197, 172, 163, d. Antiocha III., manž. Ariarátha IV.

Antiochos z Leprea, olympioníkos a vyslanec Arkadů u Krále§ 367

Antiochos z Askalónu, filosof Nové Akadémie§ 130, 80, 68

Antiochos z Athén§ 1. Alkibiadův kormidelník, 407; 2. arch. 15

Antiochos z Láodikeie na Lyku, skeptický filosof§ 230

Antiochos z Makedonie§ 1. o. Seleuka I., 356, 308; 2. o. Amynty, přítele Amynty IV., 335 

Antiochos z Messénie, k.§ 747, 746

Antiochos z Orestidy, k.§ 429

Antiochos ze Seleukeia na Eulaiu, archón, asi o. Petasův§ 22+

Antiochos ze Syrákús, historik§ 450, 400

Antiochos ze Syrie§ viz Eunús

Antiochos z Thessalie, k., manž. Thargélie Mílétské§ 545

Antiochos, stratégos babylónský (?)§ 141

Antiochos, ptolemaiovský strat. Kilikie§ 245

Seleukovští králové:§

Antiochos I. Sótér, bab. Antíkusu/Antiuksu, sansk. Amtijoga§ 626, 324, 310, 303, 297, 292, 281, 279 - 277, 275, 268, 263, 261, 189, 185, 166 

Antiochos II. Theos, sanskrt.: Amtijoko§ 269, 266, 261 - 259, 257, 255, 253, 252, 247, 246, 243, 237

Antiochos Hieráx, syn Antiocha Thea§ 257, 245, 242, 241, 236, 230 – 228, 218, 137

Antiochos, s. Seleuka III. (?)§ 223

Antiochos III. Megas (tak i nápisně doložen)§ 514, 242, 226, 225, 223 - 208, 206 - 187, 169, 160, 45

Antiochos, s. Antiocha III.§ 220, 209, 200, 197, 196, 192, 187, 169

Antiochos, s. Seleuka IV.§ 175, 170

Antiochos IV. Theos Epifanés Níkéforos§ 515, 324, 208, 198, 190, 187, 181, 175, 173 - 163, 155

Antiochos V. Eupatór (proč ho Ióannés Malalas nazval Ant. Glaukem alias Hierákem, nevím)§ 170, 166 - 162

Antiochos VI. Epifanés Dionýsos§ 152, 150, 147, 145, 143

Antiochos VII. Euergetés Sótér vulgo Sidétés§ 208, 164, 150, 143, 141 - 138, 134, 132 - 128

Antiochos, s. Antiocha VII. s Kleopatrou Theou§ 129

Antiochos VIII. Epifanés Filométór Kalliníkos vulgo Grýpos§ 124, 123, 120, 116, 114, 113, 109, 103, 102, 96

Antiochos IX. Filopatór vulgo Kýzikénos, obklopoval se mímy a kouzelníky a miloval noční lovy lvů, pardálů a divokých prasat a rád se vystavoval nebezpečí, byl znám jako korunovaný blb§ 129, 116 - 113, 104, 96, 95

Antiochos X. Eusebés Filopatór§ 95, 83, 75, 73

Antiochos XI. Epifanés Filadelfos§ 96, 95, 69 

Antiochos XII. Epifanés Filopatór Kalliníkos vulgo Dionýsos (v Malalově podání "Dioníkos")§ 96, 88, 86, 84

Antiochos XIII. Eusebés Filadelfos Filométór vulgo Asiátikos§ 95, 83, 75, 73, 69, 65, 64

Antiochos alias Seleukos, druhý s. Antiocha X., b. Antiocha XIII.§ viz Seleukos VII. Kybiosaktés

vládcové v Kommágéně

Antiochos I. Theos Dikaios Filorhómaios Filellén, s. Mithridáta I. Kalliníka s Láodíkou VIII. Theou Filadelfos§ 98, 69, 40, 38, 37

Na hoře Nemrut či Nimrud/Nimrud dağ v dn. středním TR dal stavět chrámový komplex, hierothesion, s hrobkou ve tvaru pyramidy. Zřejmě nebyl dostavěn a ani královu kultu a kultu jeho chetitsko-persko-hellénských předků nikdy nesloužil (ačkoli se o obnovu od roku 2001 snaží jistý holandský architekt, viz pod sedm divů, kolossos). Srov. pod Kommágéné.

Antiochos II.§ 31, 29

Antiochos III. Epifanés I., s. Mithridáta III. s Iotapou Médskou, o. Antiocha IV. a Iotapy§ 20, 17+ 

Antiochos IV. Epifanés II., manž. své sestry Iotapy§ 20, 17+, 35+, 37+, 41+, 52+, 54+, 60+, 63+     

Antiochos V. Epifanés III., manž. Claudie Capitólíny, o. Antiocha Epifana Filopappa a Iúlie Balbilly§ 20-, 35+, 36+  

Antiochos VI. Kalliníkos§ 20

Antiochos Epifanés Filopappos, s. Antiocha V. s Claudií Capitólínou§ 36+ 

Antiochos, cos. 431+, asi z Kommágény§ 17+

Antipás§ viz Antipatros z Idúmaie a Héródés Antipás

Antipatreia, m. jihoillyrských Dassaretů, nebo spíše sousedících hellénských Dassaretů, jednoho z épeirských kmenů chaónských§ 200

Antipatridás, velitel garnisonu v Telméssu§ 318

Antipatris, m. v Iúdaji, staré Chabersabá/Chabarzaba n. Kafarsaba, dn. Tel Afek§ 84, 10-, 68+ 

Antipatros z Athén§ 1. arch. 389; 2. arch. 261; 3. "mladší" z Flye, arch. 45+ 

Antipatros z Épeiru§ 136 (Ol.)

Antipatros vulgo Antipás z Idúmaie§ 1. s. č. 3, s. Héródův, o. Héróda Velikého, 65 - 62, 52, 47, 56, 43, 40; 2. prvorozený s. Héródův s Dóridou, 38, 17, 12, 7, 5, 4; o. č. 1, 65; 

Antipatros/Antipás, příbuzný Héróda Agrippy II.§ 68+ 

Antipatros z Kilikie, pirát§ 30

Antipatros z Kýrény, filosof§ 399

Antipatros z Malé Armenie, s. Sisidův, k.§ 111

Antipatros ze Sídónu, literát§ 100

Antipatros z Tarsu, stoický filosof§ 133, 129

Antipatros z Tyru, stoický filosof, identický se Sídónským?§ 50

Antipatros z Makedonie§ 1. s. Ioláův, Filippův vojevůdce, zástupce a Alexandrův místodržitel, 357, 399, 347, 346, 338, 336, 334, 333, 331, 330, 324 - 319, 302, 299, 297, 287, 246; 2. s. satrapy Asklépiodóra, 328, 318, 316, 315; 3. synovec a stratégos Antiocha III., 217, 190 - 189; 4. vnuk Antipatrův, s. Fily s Balakrem, 333

králové Makedonů:§

Antipatros I.§ 302, 297, 294, 293, 287

Antipatros II. Etésiás§ 280, 278

Antipolis, m. v Narbonské Gallii, dn. Antibes§ 600, 154, 69+ 

antisemitismus, antisionismus, antijudaismus, filosemitismus§ viz pod diaspora

Antissa, m. na Lesbu§ 676, 168, 167

Antisthenés ze Sparty, nauarchos§ 412

Antisthenés z Athén§ 1. zakladatel kynismu, 450, 399, 365; 2. bankéř, 373 

Jiný A. byl hérákleitovec, A. z Efesu jinak neznámý a historik A. z Rhodu

Antistia, manž. App. Claudia Pulchra, m. Claudie Pulchry, manž. Ti. Graccha§ 133

Antistia Pollita, d. L. Antistia Vetera se Sextií, manž. Rubellia Plauta§ 58+, 65+ 

Antistius, popř. Aristius, lékař v Římě§ 44

M. Antistius Labeó, právník Augústovy doby, prý sepsal pro latinu od jednoho autora rekordních čtyři sta titulů§ 50

C. Antistius, caesarovec § 42

C. Antistius Vetus§ 1. legát 25, cos. suff. 30, cos. 6; 2. cos. 23+; 3. cos. suff. 46+, cos. 50+    

L. Antistius Vetus, manž. Sextie, o. Pollity, tchán Rubellia Plauta§ cos. 55+, 58+, 62+, 65+   

Antistius Sosiánus, udavač a autor § 47+, 66+ 

Antistius Vetus, řec. Anthestios, magnát v Makedonii§ 18+ 

antistratégos, řec. ekvivalent za lat. própraetor§

Antium, m. v Latiu§ 468, 467, 348, 338, 318, 170, 41, 12+, 33+, 41+, 54+, 64+     

C. Antius, organisuje census v Galliích§ 16+ 

Antón, nezn. obec na Síthónii (záměna s thess. Antrón u Málijského zálivu?)§ 700

(Iúlia) Antónia Minor/Mladší, d. M. Antónia s Octávií, Octaviánovou sestrou, manž. Neróna Claudia Drúsa (St.), m. Germánikova, Lívillina a Claudiova§ 39 - 37, 35, 12, 10, 1+, 12+, 20+, 31+, 35+, 37+, 41+, 55+      

Antónia Máior, Starší, druhá d. obou uvedených, manž. L. Domitia Ahénobarba, bába Nerónova§ 38, 37-, 54+ 

Antónia, d. Ti. Claudia s Aelií Paetínou§ 48+, 65+ 

Antónia Caenis§ viz Caenis

Antóniá Tryfaina (i ta zvaná "Mladší"), ka v Thrákii, manž. Kotya VIII., dc. Polemóna I. s Pýthodóridou, m. Zénóna alias Artaxia III., Polemóna II. a Gépaipyridy§ 35, 10, 8, 1-, 17+, 18+, 38+  

Antónia, pevnost v Jerúsalému§ 66+

Antóniás§ viz Baris v Palaistíně

Antónínovci, jeden z vladařských adoptivních rodů římských principů. Srov. např. přejmenovací kavalkádu filosofa M. Aurélia Antónína: narozen roku 121 jako  M. Annius Catilius Sevérus, o devět let později M. Annius Vérissimus (od Hadriána), při obéknutí togy v patnácti M. Annius Vérus, po adopci M. Aelius Vérus Aurélius Caesar, jako císař Imp. Caesar M. Aurélius Antónínus Augústus

Antónínus Pius, pův. T. Aurélius Fulvus Boiónius Arrius Antónínus, po adopci T. Aelius Caesar Antónínus, jako císař Imp. Caesar T. Aelius Hadriánus Antónínus Augústus Pius, nar. 86 n. l., vládl 138 až 161 (přízvisko Pius prý dostal proto, že uchoval Hadriánovi pocty, které mu senát odepíral, nebo že byl opravdu zbožný). Byl to zřejmě jediný z římských vladařů, na němž nelpí lidská krev, nepochybně jednička římských císařských dějin: říše dosáhla největšího územního rozsahu, všude mír a klid, v Městu liberální k občanům§ 17

M. Antónius Gniphó, učitel řečnictví & grammatiky§114, 64, 50

C. Antónius, tr. pl.§ 71

Q. Antónius Balbus§ 83

M. Antónius Félíx, b. Pallantův, císař. propuštěnec, prócúrátor Iúdaeae, manž. Drúsilly, d. Héróda Agrippy I., o. Agrippy§ 35+, 42+, 48+, 52+, 54+, 57+, 58+       

C. Antónius Hybrida§ 72, 70, 64, cos. 63, 61 - 60, 56, 28

M. Antónius Pallas§ viz Pallas

L. Antónius Pietás, b. triumvirův§ cos. 41

C. Antónius, b. triumvirův§ 49, 43

M. Antónius, triumvir, s. M. Antónia Crétika, manž. Fadie, Antónie, Fulvie, Octávie a Kleopatry, o. Antylla a Iulla Antónia, dalších dvou Antónií, Alexandra, Kleopatry a Ptolemaia§ 303, 286, 83, 74, 71, 64, 63, 55, 50, 74, 70, 47 - 30, 26, 25, 12, 8, 4, 1+, 2+, 5+, 9+, 17+, 18+, 30+, 31+, 41+; cos. v letech 44, 34 a 31

M. Antónius, s. triumvirův§ viz Antyllos

M. Antónius Créticus, o. triumvirův§ praet. 74, 71, 69

M. Antónius, o. praet. roku 74§ praet. 103, cos. 99, cens. 98, 143, 87

M'. Antónius, spiklenec proti Sertoriovi§ 72

Iullus Antónius, s. triumvirův§ 40, 30, 2

Antónius Músa, lékař§ 23

A. Antónius Rúfus§ cos. suff. 46+

M. Antónius Rúfus§ cos. suff. 45+

Antónius, tribun legie, velitel Askalonu§ 66+

Antové, Antai, Antes, Antae, obyvatelstvo kolem 3. století n. l. severně od Azova, od 4. století mezi Dněprem a Donem, v 6. století mezi Prutem a Dněprem§ viz pod Venetové

Bývají pokládáni za Slovany, čemuž ale neodpovídá jméno. Mohou být příbuzní Alanů či Sarmatů a původně nomádský kmenový svaz se mohl změnit v sedláky po smíšení se slovenským okolím. Porazili a podrobili je Gotové, kteří zabili jejich vládce jménem Boz. Roku 518 vpadli poprvé na východořímské území, roku 533 vedli válku se Slovany/Sklabénoi, Sklavéní, roku 545 byli jako římští spojenci usazeni v Thrákii na Dunaji. Kolem roku 560 byli v oblastech mezi Dněprem a Donem porobeni Avary a roku 602 byli jimi znovu poraženi. S poslední zmínkou z roku 612 (zahrnuti mezi národy, kteří nemají bílou pleť) mizejí z dějin.

Antrón, mí. a dř. obec v Thessalii u Málijského zálivu, srov. u Antón§ 185, 171

Antu(m), sumerobabylónská bohyně, choť boha Anu, srov. s Anunítum§ 244

Antyllos, vlast. jménem M. Antónius, prvorozený s. triumvirův§ 35, 31, 30

Jiný An. byl ve 3. st. chirurg, autor nedochovaného spisu o léčení (uchovány jen citace u Oreibasia Sardiana z Pergamu, lat. Oribasius, který zemřel roku 403 n. l.), viz v indexu pod lékaři.

Anu(m), sumerobabylónský bůh, nejvíce ctěn v Uruku, ztotožňován s aram. Bá´alem Šamínem§ 244

Anu-uballit z Uruku, hodnostář§ 244

Anu-uballit alias Kefalón z Uruku, hodnostář§ 202

Anula, zlá ka na Cejlonu§ 59 a s. v. ženy

Anunítum, manž. Šamašova, též Aja, pozd. ztotožňována s Antum, manž. Anuovou§ 553

Anurádhapura, m. v sever. části Cejlonu, sídelní město sinhalského království od 4. st. př. n. l. do 10. st. n. l.§ 450, 245, 101

A. znamená buď „Město příznivého hvězdného postavení“ n. pochází od ministra Vidžaje Anurádha. Král Pandukábhaja, viz rok 450, A. rozdělil do čtvrtí podle kast. největším ze stavitelů byl Dutthagámaní, po němž zůstal i kamenný žlab pro tisíc porcí karí. Roku 993 n. l. město vypálil čólský vládce Rádžarádž I. a A. byla postupně opuštěna.

O Ruhuně a obecně Cejlonu viz tam.

An-wang z Čou, čín. císař§ 402, 376

Anxur, pozd. Tarracína nebo Tarracínae, m. v Latiu§ 406, 402 - 400, 397, 342, 329, 316, 69+ 

Anyté z Tegey, básnířka§ 300

Anytos z Athén, s. Anthemiónův, démokratický politik a stratégos§ 404, 399, 395

Vedle básníka Meléta a řečníka Lykóna jeden ze žalobců Sókratových, a to zřejmě ten nejvlivnější, boháč, spolubojovník Thrasybúlův za obnovení démokracie proti Třiceti, nepřítel sofistů, přítel Sókratův a milenec Alkibiadův; v době, kdy Athéňané koncem peloponnéské války u Pylu podporovali Messéňany (409), byl z údajné zrady doma obžalován a jako první v dějinách (Evropy) prý podplatil soudce [kdo něco podobného učinil jako první u Římanů, není tradováno]; po Sókratově smrti byl A. rovněž souzen a popraven n. exulován (po roce 395).

Placení občanských losovaných soudců zavedl Periklés a prý tím zhoršil úroveň soudnictví. Lidé se totiž ucházeli o místo spíše pro plat než pro čest. Tehdy se poprvé v Athénách objevila korupce soudců. Prvním, kdo podplácel, byl Anytos, roku 409 stratégos s úkolem znovu se zmocnit Pylu. Protože se mu to nepovedlo, byl obviněn, ale podařilo se mu soudce podplatit.

Anzan, země v okolí Elamu§ 689

Anzazé z Elymáidy, ka§ 78

Aóos§ viz Asnáos

Aornis, Aornos, h. v Hindúkuši v Kóféně, dnes Pír Sar(ái) ve Svátu/Swatu§ 327

Aorsové či Aornové§ viz Alánové a srov. pod Parthové

Aosta§ viz (Colónia) Augústa Praetoria

apadana, u Peršanů okázalá stavba na udělování audiencí se sloupořadím v Persepoli a Súsách, označení pro královský palác§ 518

Apamá či Apamé z Megalopole, manž. Amýnadra Akarnánského§ 192

Apamé z Persie, dc. Artaxerxa II., manž. Farnabázova, m. Artabáza, Alexandrova přítele§ 388

Apamá/Apamé, královny ze Seleukova či Antigonova domu:§

Apamá I., d. Spitamenova, manž. Seleuka I.§ 324, 281

Apamá II., d. Antiocha I., manž. Magova§ 299, 279, 261, 258

Apamá III., d. Démétria II. Makedonského se Stratoníkou II., manž. Prúsiy I.§ 239, 235

Apamá IV., d. Filippa V., ses. Perseova, manž. Prúsiy II.§ 212, 177, 167, 149

Apamá, dc. Prúsiy II. s Apamou IV., manž. Diégyla§ 167

Apameia v Bíthýnii, předtím Myrlei᧠202, 72 

Apameia na Eufrátu§ viz Zeugma

Apameia na Maiandru ve Frygii, zvaná Kíbótos, založena Antiochem I. na počest své matky s obyvateli okolních obcí, též starých Kelain, viz tam§ 190 - 188, 88-, 53+ 

Apameia na Orontu, starším jménem Pella (?), viz tam, původně Farnaké, dn. Afamia v SYR, hl. říšské garnisonní m.§ 308, 301, 285, 281, 275, 162, 145, 141, 138, 137, 129, 63, 46, 43, 40, 30, 6+ 

Apameia v Rhagiáně, hé Rhagiáné/pros Rhagais, m. v Médii§ 301

Apameia na Selláiu, bab. Silchu, nezn. polohy v Súsiáně či lépe Meséně/Charakéně (nebo až později; možné jsou i dvě Apameie v regionu, súsiánská a mesénská, oblast dn. Basry)§ 246, 141

Apameia v Sittakéně, na Tigridu (?), založena Antiochem i.§ 246, 141

Apaortenon§ Dárá

Apasiakové/Apaskové, Apa-sakové neboli "Vodní Sakové", srov. tam, kočující v kraji jižně od Aralu§ 237, 209, 170

apatúrie, viz pod Bohové a jejich svátky

Apatúrios, kelt. žoldnéř§ 223

Apavarktikéné§ Dárá

Ápeiros§ viz Épeiros

Apellaios z Élidy§ 540 (Ol.)

apellaios, dórský měsíc, prosinec/leden§ 69+

Apellés z Kolofónu nebo Kóu, malíř§ 415, 350, 325

Apellés z Makedonie§ 1. poručník Filippa  V., 221, 218; 2. maked. vyslanec u Spolku Achájů, 182, 179

Apellés ze Syrákús, strat.§ 453

Apellés, seleuk. král. úředník§ 166

Apellés, tragéd s krásným hlasem, kumpán Caligulův§ 37+ 

jiný A. či Apellás byl skeptický filosof

Apellikón z Teu, peripatetik, knihomol a nauarch§ 88, 84 a viz pod školy, peripatos

Apémantos§ viz Tímón Mísanthrópos

Apenniny, Ápennínus mons, hl. italské pohoří, za jehož nejjiž. místo považovali staří Prómunturium Leucopetrae§ 524, 396, 289

apéné, čtyřkolový vůz, sportovní disciplína§ 500

Apia z Argu, též Apéga n. Agapéna, manž. Nábidova, ses. Pýthagorova§ 198

Apícáta, d. M. Gabia Apícia (?), manž. Seiánova a m. jeho dětí§ 19+, 21+, 23+, 31+   
Apícius, labužník za republiky a udavač, jistě jiný od M. Gabia Apícia, viz s. v. Gabius§ 105
O známé kuchařské knize, o M. Gabiovi/Gaviovi A. a o A. za Traiána viz pod kuchařství a s. v. Gabius.
Apiolae, m. v Latiu, asi na dn. Monte Savello§ 585
Apiru, ´Apiru§ viz Iúdaia

Ápis, egypt. posvátný býk, gen. Ápida a Ápia§ 523

Aplája, Apláj z Bít Jakínu, s. Nabû-salima, vn. Marduk-apla-iddiny§ 653

apofor᧠viz tribut

apoikiá, apoikie, osada, kolonie (posílením ap. je epoikiá, viz), srov. pod kolonisace§ 679, 663

Apoikos z Athén, kolonisoval Teós§ 650

apoklétoi, "vyvolení", stálá sněmovní rada Aitólů§ 367

Apolexis z Athén§ 1. arch. 21; 2. arch. 8

Apollinopolis Magna, eg. Behdet§ viz Edfú v Egyptě

Apollodóros z Amfipole, stratégos Alexandrův§ 331, 324

Apollodóros z Artemity, historik§ 256, 50

Apollodóros z Athén§ 1. malíř, 420; 2. žoldnéř, 340; 3. arch. 430; 4. s. bankéře Pásióna, rhétór aktivní v athénské politice, 373; 5. arch. 319; 6. arch. 350; 7. arch. 204; 8. protiřímský politik, 192; 9. arch. 80; 10. historik, grammatik, učenec, 776, 180, 120

Apollodóros z Eresu, tyr., b. Hermónův a Héraiův§ 357

Apollodóros z Karystu, básník nové komédie§ 290

Apollodóros z Kassandreie, tyr.§ 569, 278 - 276, 149

Apollodóros z Megar, atentátník§ 411

Apollodóros z Pergamu, řečník attického stylu§ 104, 100, 22

Apollodóros ze Sídónu, o. ptolemaiovského nauarcha§ 286

Apollodóros Képotyrannos, tj. Vládce Zahrady, epikúrik§ 250

Apollodóros§ 1. 220, satr. Súsiány; 2. 107, strat. Kypru

Další A. byl mathematik, A. z Damašku byl architektem, který stavěl Traiánovo forum, pro císaře postavil opevnění, most přes Dunaj u „Železných vrat“ r. 104 n. l. a tzv. Traiánovy lázně, stavěl betonové oblouky a za Hadriána byl usmrcen; další A. byl ž. Sókratovým přítomný učitelově smrti a A. z Kýziku je blíže neznámý filosofický autor.

Apollodotos I. Filopatór Megas Sótér, k. v Indobaktrii§ 130, 115, 95

Apollodotos II., k. v Baktrii§ 130

Apollodotos, strat. Gazánských, b. Lýsimachův§ 96

Apollofanés Sótér, k. v Indobaktrii§ 95, 85

Apollofanés§ 1. 325, satr. Gedrósie a Oreitů; 2. 38, 36, nauarchos S. Pompeia (jiný A. byl stoický filosof)

Apollofanés z Pydny, jeden z vrahů Alexandra II.§ 368

Apollofanés ze Seleukeie Syrské, osobní lékař Antiocha III.§ 220

Apollogenés z Athén§ arch. 34

Apollokratés ze Syrákús, syn Dionýsia II.§ 356, 354, 347

Apollón, gen. –óna, dór. Apellón, luwijo-trojský Appaliumaš, bůh a jeho podoby a věštírny, srov. pod Dréros§ [1101 v Utice], 742, 738 (v Klaru), 716, 700, 678, 676, 650, 609, 568, 595, 591, 585, 549, 548, 541, 522, 507, 491, 480, 478, 447 (Apollón Epikúrios v Bassách), 433 - 431 (Apolló Medicus/později Sosiánus v Římě), 426 (na Délu), 424 (v Déliu), 419 (Pýthijský), 405, 394, 373, 371, 370, 367 (Thermios), 354 - 352, 347, 346 (v Abách), 339, 336, 330, 281, 279, 262, 250, 245, 216, 212, 191, 190, 179 (Apolló Medicus v Římě), 498, 480, 329, 178 (v Didymách), 166 a 41 (Dafné u Antiocheie), 156 (u Pergama), 138 (delfský), 101 (v Gáze), 96 (Kýréné), 81 (Délos), 72 (v Apollónii Pontské), 65 (v Askalónu), 31, 29 (Aktijský a v Dafné), 28 (na Palátínu), 10- (na Rhodu), 18+ (Kolofón), 31+ (Řím), 37+ (Dafné), 39+ (Didymy), 49+ (Klaros), 54+, 67+ (Delfy)    

Apollóniá v Apollóniátidě, m.§ 220

Apollóniá na Chalkidice, m.§ 383, 381, 356 

Apollóniá v Illyrii, m., dn. Pojan v AL§ 620, 600, 314 - 311, 282, 272, 266, 229, 228, 214, 206, 200, 199, 191, 190, 188, 171, 168, 158, 75, 57, 48, 44, 6+ 

Apollóniá na Krétě, m.§ 460, 390, 197

Apolloniá Sozúsa, m. v Kyrénaice, arab. Marsa Súsa§ 322, 250, 96

Apollóniá v Thrákii na Pontu, Apollóniá Pontika, pozd. Sozópolis, dn. Sozopol v BG, srov. pod Sedm divů, kolossos§ 609, 559, 343, 339, 313, 72, 60

Apollóniá na Kimmerijském Bosporu§ viz Pantikapaion

Apollóniá v Apollóniátidě n. Assyrii, m.§ 460, 390, 197

Apollóniá na Sicílii, m., dn. San Fratello§ 351, 343 

Apollóniadés z Agyria, tyr.§ 339

Apollóniátis, již. část bývalého kmenového území Assyrie, seleuk. satrapie§ 606, 220, 141, 50

Sittakéné, její část, bývá pokládána za druhé jméno pro A., jejíž hlavním m. byla Artemity, pozd. Chalasar.

Apollónidás ze Sikyónu, promakedonský politik§ 170

Apollónidés z Chiu, propers. tyr.§ 332

Apollónidés z Kardie, tyr. (?)§ 346, 342 

Apollónidés z Olynthu, démagógos§ 349

Apollónidés z Kóu, lékař Artaxerxův§ 465, 440 

  • Apollónidés§ 1. jízdní velitel v Alexandrově vojsku a u Eumena, 320; 2. Kassandrův velitel, 315 (jiný A. z Níkaie byl skeptickým filosofem v době Tiberiově)

Apolloníkos (?), Apollóníkiás (?), viz pod Agathón

Apollónios§ 1. 331, satr. v Libyi; 2. 180, zvaný Eidografos, bibliothekários alexandrijského Múseia; 3. s. Thraseův, 182, 175, 173, seleuk. aristokrat a strat., asi jiný od č. 4; 4. 166, 147, seleuk. strat., cf. č. 3; 5. 399, zv. Kronos, filosof megarské školy; 6. sochař, 507; 7. úspěšný dioikétés Ptolemaia Filadelfa, 252

Apollónios Molón z Alaband, učitel řečnictví§ 78, 75

Apollónios z Alexandreie, zv. Rhodios, básník a knihovník Múseia (jiný A., jehož vlastí skutečně byl Rhodos, a také působil v Alex., byl geómetr)§ 246

Apollónios z Epidauru§ Ol. 33+ 

Apollónios z Kitia, autor lékařských spisů§ 50

Apollónios z Maróneie, s. Sótadův, kinaidografos§ 276

Apollónios z Pantikapaia, syn Leukóna I.§ 349

Apollónios z Pergé, mathematik§ 200

Apollónios z Trall, sochař§ 150

Apollónios z Tyan, novopýthagorik§ 170, 20+ 

Apollónios ze Zénodotia, arab. šejk§ 54

Apollónios, zrádný otrok kampánský§ 104

Apollónis z Kýziku, d. Athénaiova, manž. Attala I., jako ka Apollónis Eusebés§ 301, 241, 197

Apollónis Hyrkániá Makedónis, m. v Lýdii, dn. u Mecidiye v TR§ 17+ 

Král Attalos po své manželce pojmenoval v Lýdii založené město a Apollónidu později Attalovci synoikismy rozšířili o osadu Hyrkánů, která tu byla z éry perské, Mossynů a seleukovských Makedonů§ viz rok 17+

Apollónopolis he megalé, lat. Apollinopolis magna§ viz pod Edfú

M. Aponius Sáturnínus, legát§ 69+

apostolos, řec. vyslanec, u křesťanů vyslanec víry/jeden z žáků Ježíšových, č. apoštol§ 49+, 52+ a viz pod křesťanství

apotheosa§ viz bůh, božské pocty

Appius§ viz Attius

C. Appius Iúnius Sílánus, manž. Domitie Lepidy, matky Valerie Messalíny§ cos. 28+, 41+  

Appúašu z Pirindu, dyn.§ 557

Appuleia Varilla, vnučka Augustovy sestry potrestaná za cizoložství s jistým Manliem§ 16+ 

Apúléios/Apuleius, lúsítánský bandita§ 141

L. Ápuléius/Appuléius, o psaní jména viz zde níže, tr. pl.§ 391

M. Appuléius§ cos. 20

S. Appuléius (viz Áp., níže)§ 1. cos. 29, 26; cos 14+ 

Q. Ápuléius Pansa§ cos. 300

L. Ápuléius Sáturnínus§ 103, tr. pleb. 100

(řec. Apúléios; v obou případech je lat. možné i Appuléius, viz zde výše, nikoli však u literáta Ápuléia z Madaury, zemř. c. 180 n. l.)

Apráča, Apráčarádžové, Apráčapura, indoskytská dynastie a jejich město§ 170, 20+ a v indexu s. v. Sakové

Aprágopolis, o.§ viz Capreae

Apriés z Egypta, k.§ viz Wahjebré

Aprónia, d. L. Aprónia, manž. M. Plautia Silvána§ 24+ 

Cn. Aprónius, rvavý aedil§ 266

L. Aprónius§ cos. suff. 8+, 15+, 20+, 24+, 28+, 47+     

L. Aprónius Caesiánus, s. cos. 8+§ 20+, cos. 39+ 

Apsalóm, zélótský vůdce§ 66+

Apsandros z Athén§ arch. 703

Apséfión z Athén, též Afepsión§ arch. 469

Apseudés z Athén§ arch. 433

Apsinthové, thrácký kmen§ 560

Aptera, m. na Krétě§ 220

Apuánové, ligurský kmen, podle nich Apuánské Alpy, proslulé mramorem, srov. pod Lúna a Ligurové§ 186-185, 180, 177, 155

Ápulia, Ápulové, i Ápúlové, Ápúlia, dnes La Puglia, č. zaběhlé Apulie, země a jihoitalský národ; srov. Iápygie, odtud asi původ Ap.§ 389, 366, 349, 325, 323, 319, 318, 317, 315, 314, 297, 292, 291, 269, 217, 210, 207, 185, 182, 72, 65, 7

Dělili se na Peuketie/Peucetií (též zvaní Poediculí) a na Daunie/Daunií.

Apulum, řec. Apulon, m. v Dakii§ 10

Za maďarské vlády nad Sedmihradskem se podle staršího slovanského názvu Belograd jmenovalo Gyulafehérvár, něm. Weißburg (habsb. Karlsburg), rum. Alba Iulia.

L. Apustius§ 200, praet. 199

L. Apustius Fulló§ cos. 226