Mam-Mar
Mam§ viz Mi'am
Mama, předchet. m. v Anatolii polohy nezn.§ 1840
Mamagalla, k. v Kiši§ 2550, 2490
Mamaia, Mamaea§ viz Iúlia M.
Mamás z Kappadokie n. Paflagonie, gen. Mamanta, světec§ 275+
Mámercus, legát (oskická forma lat. jména „Márcus“, tj. Mártův)§ 73
Mámerkos z Katany, tyr.§ 345, 339, 338
Mámertínoi, Mámertíní, Mámertínové, „Synové Márta (osk., sab. a kamp. Mámers = Márs)“, oskické, sabínské a další ethnické klany a žoldnéři se svými rodinami a majetkem, obyvatelé Messány na Sicílii§ 410, 288, 282, 280, 278 - 274, 272, 270, 265, 263, 241, 170, 99, 82, 70
Mámertínos, b. básníka Stésichora a zákonodárce Hélianakta§ 632
Mámertínum§ viz Tulliánum
Mámertínus, praef. praet.§ viz Claudius M.
Mámertus z Lugdúna, biskup ve Vienně a mučedník§ 303+
Mamikonianové, Mamikonové, arm. rod§ 356+, 374+, 379+ a viz pod Musel M., Manuél M.
mámiliána rogátió, vyšetřování iugurthské korupce mezi aristoraty§ 109
L. Mámilius z Tuscula, diktátor (nejvyšší úředník)§ 460
Mámilius Octávius/Octávius Mámilius z Tuscula, vůdce Latínů, zeť Tarquinia II. Superba§ 534, 533, 506, 501, 499, 498, 496, 460
M. odvozoval svůj rod od Odyssea a Kirky.
C. Mámilius Límetánus, tr. pl.§ 110, 109
L. Mámilius Vitulus§ cos. 265
Q. Mámilius Vitulus§ cos. 262
C. Mámilius Turrínus§ cos. 239
Mamli z Temmánů, aram. šejk§ 899
mamlúkové, pův. zotročení vojáci v arabských říších, pozd. elitní oddíly osmanské armády, kteří ovládli Egypt§ 350+
L. Mammius Pollió§ cos. suf. 49+
Mamucium§ viz Mancunium
Mámurra z Formií (celé jméno neznáme), Caesarův praefectus fabrum§ 50 a viz též mramor
mamut, mammuthus§ pravěk (2), před 6000 (1 & 2)
Man, též Man-c'/Manzi, „barbarské“ kmeny v Číně§ 771, 611
Man§ 1. viz Wej Man; 2. viz Mu-wang
Manaémos, hebr. Menachem, s. Iúdy z Gamaly, vůdce zélótů§ 66+
Manaichmos§ viz Menaichmos
Manalphus (lat.), severoarab. kult, safajské mnf/Manáf (?)§ 200+
Mananá, amorejský dyn.v Kiši a jeho dynastie§ 2028, 1895, 1894, 1869
Manapa-Tarchunta ze Zemí v povodí Šechy, k.§ 1370, 1325, 1300, 1290
Manas§ viz pod epos
Manasaróvar, jez. na jihu Tibetu§ 1917
Manasse§ viz Menašše/Mnašše
Manaurie, ř. a zaniklá obec v Dordogni§ před 6000 (1)
Manawu, Menwi, milenka Thutmosea III.§ 1482
Manbidž§ viz Bambyké
Mancunium n. Mamucium, řím. pevnost a osada proti Brigantům, dn. Manchester§ 79+
Mančihr z Persie, tři blíže neznámí údělní králové pod Arsakovci§ 141
manda, mandaismus, mandajština§ viz pod gnóse v heslu křesťanství
Mandakés z Médie, k.§ 805, 760
Mandané z Médie, manž. Kambýsa I.§ 559
Mandané z Persie, s. Xerxova§ 466
Mandaru, ass. šejk§ 2400
Mandonius, k. nebo kníže Ilergétů, mladší bratr Indibiliův§ 217, 210-209, 206-205
Mandrobolos (odkudsi z Helléspontu?), metoik v Ath.§ 410
Mandrokleidás ze Sparty, stoupenec Ágida IV.§ 242
Mandroklés z Magnésie (jméno z Maiandroklés)§ 378, žoldnéř
Mandroklés ze Samu, stavitel prvního mezikontinentálního přemostění§ 513
První most, byť dočasný, postavil v Evropě Mandroklés ze Samu. Přesněji řečeno, bylo to první přemostění spočívající na položených prknech přes vedle sebe ukotvené lodě mezi Asií a Evropou. V roce 513 ho začal stavět, aby následujícího roku po něm mohlo přejít Dáreiovo vojsko na výpravě proti Skythům.
Stejného způsobu přemostění pak použila iónská pomocná vojska při překonání Istru-Dunaje, stejně jako později při Dáreiově a Xerxově výpravě proti hellénským státům. První most Evropa - Asie stál u Býzantia.
Mandroklés byl na most pyšný, méně již na svou morálku, když několik let po zavraždění Polykrata a době nesvobody Samu, věnoval do Héraia kresby mostu, Dáreia na trůnu a jeho vojska s nápisem:
„Mandroklés na paměť lodního mostu věnoval Héře,
přes Bosporos postavil most, ač je v něm bezpočtu ryb.
Sám získal odměny věnec, Samským tím rozšířil slávu,
neb dílo postavil tak, jak si král Dáreios přál.“
O prvních kamenných mostech viz roky 786, 626, 411, vide též s. v. mosty.
Mandrón, pirát v Egeidě§ 287
Mandubiové, lat. Mandubií, kelt. nárůdek§ 52 a viz Alesia
Mandúria, m. v Kalabrii§ 338, 209
Mandžusko, Mandžuové, Manču, lid a východočínská země§ pravěk, 4000, 2333, 1122, 200, 196, 57, 37-, 93+, 263+, 311+, 386+
Maneko, obětavý Japonec§ 278+
Mánés, Dí Mánés, duchové zemřelých§ viz Dí Mánés
Manés z Mylas, s. Peldimiův§ 361
Manethón Sebennytés, historik (gen. –ethóna; eg. význam nejasný), též Manethó (neskl.), Manethós (gen. Manetha)§ 3500, 3236, 3174 (a u datací egypt. dynastií), 770, 664, 300
Manethón, Manethós z Diospole sebennytské v Deltě, astrolog§ 100+ a viz s. v. dějepisci (1)
Mangisu, Mangissu, Mankisu, m. neznámé polohy u Sumandiru v Babylónii vých. od Girsu§ 1410, 651
Manhatu, Menhet, milenka Thutmosea III.§ 1482
Manche§ viz La Manche
Mání, řec. Mánés/gen. Mánenta, n. Máníchaios, lat. Mánés, zakladatel jednoho ze směrů gnóse zv. mánícheismus§ 216+, 224+, 276+, 296+, 302+, 354+, 364+, 378+
Maniá ze Sképse, dardanská dynastka, choť Zénidova§ 399
Maniá, služka Bereníky Fernofory§ 245
Manicius§ viz M. Ancius
Manijae z Ukku, k.§ 699
Mánílius Antiochus, astrolog, bratranec Publilia Syra§ 50 a viz s. v. astronomové
Mánílius, tajemník usurpátora Avidia Cassia§ 175+, 182+
Mánílius, senátor a udavač§ 217+
C. Mánílius§ 115, tr. pl. 66
L. Mánílius, senátor a básník (= L. Mánlius Mánílius?)§ 100
P. Mánílius§ cos. 120
M’. Mánílius, možné též M. Mánílius§ 183, praet. 154, cos. 149, 148 a viz pod řez císařský
Mánílius Fortunátus, soudce v Tinze§ 298+
Ti. Mánílius Fuscus§ cos. ord. 225+ (poprvé asi cos. suff. za Septimia Sevéra)
M. Mánílius Vopiscus§ cos. suff. 60+
P. Mánílius Vopiscus Vicinilliánus L. Elufrius Sevérus Iúlius Quadrátus Bassus§ cos. ord. 114+
Manimové, germánský kmen, součástí kmenového svazu Lugiů§ 50
Manios z Praeneste (Mánius), blíže neznámý řemeslník§ 600
Manisaros, mesopotamský arabský velmož§ 115+
Maništíšu, Maništúšu z Akkadu, s. Šarrukénův, b. Rímušův, k.§ 2400, 2384, 2316, 2315, 2307, 2292, 2278, 1815, 1160
Manium, Mannum, Mannudannu z Maganu, dyn.§ 2292
Mánius, lat. asi "Raník", ráno narozený, máne§ 1. milenec 114; 2. legát M. Antónia v pirátské válce, 74; 3. blíže neznámý stoupenec M. Antónia, jeho bratra L. a Fulvie činný v perusijské válce§ 41
T. Mánius, řím. vyslanec§ 164
Amnius Mánius Caesónius Nícomachus Anicius Paulínus sígnó/zvaný Honórius, praef. Urbí§ 306+, cos. 334+
Manitás z Mylas, s. Paktyův, atentátník§ 355
Mankaios, Tigránův stratégos§ 69
Mánlia Scantilla§ viz Mallia Sc.
Mánliové Torquátové§ 57
Mánlius, řec. Mallios
Mánlius, celé jméno neznáme, praet.§ 138
Mánlius, blíže neznámý cizoložník s Appulejí Varillou§ 16+
C. Mánlius Maltinus, Malthinus, senátní vyslanec§ 89
A. Mánlius§ 1. člen senátní delegace, která v Athénách opisovala zákony, 454; 2. cos. 241; 3. legát Mariův, 107, 106
C. Mánlius, centurió§ 63, 62
Cn. Mánlius, praet.§ 72
L. Mánlius, zbil Púny§ 188
P. Mánlius, praet.§ 195, 182, 181
L. Mánlius Acidínus, adopt. o. následujícího§ 208, 205, 199
L. Mánlius Acidínus Fulviánus, adopt. s. předešlého, rozený s. Q. Fulvia Flacca a Sulpicie§ 186, cos. 179
Q. Mánlius Ancharius Tarquitius Sáturnínus§ cos. suff. 62+
M. Mánlius Capitólínus§ 1. cos. 392; 2. interr. 387 a 386, 385, 384 (identický s č. 1?); 3. 434, M. Mánlius Capitólínus Vulsó (?)
P. Mánlius Capitólínus§ dict. 368
Cn. Mánlius Capitólínus Imperiósus§ cos. 359, cos. 357, interr. 355
L. Mánlius Capitólínus Imperiósus§ dict. 363
T. Mánlius Imperiósus Torquátus§ 1. dict. 352 a 349, cos. 347, cos. 344 a 340; 2. dict. 320
? Mánlius Lentínus, legát§ 61
Cn. Mánlius (Mallius) Máximus§ cos. 105
? Mánlius/Mallius Priscus, Pompéiův legát§ 66
A. Mánlius Torquátus§ cos. 164
L. Mánlius Torquátus§ 1. cos. 65, 46, sullovec, o. stejnojmenného syna; 2. s. předešlého, epikúrik, pompéján, 48, 46
T. Mánlius Torquátus§ 1. zakladatel tradice přízviska „Ořetězovaný“, 367, 361 (přízvisko T. a řetěz přechodně odebral rodu císař Gáius); 2. 299; 3. cos. 235, cos. 224 a viz 215, cens. 231, dict. 208; 4. praet. 205 (předchozí?); 5. cos. 165, 162, 161, 141
A. Mánlius Torquátus Atticus§ cos. 244 a cos. 241, 235
C. Mánlius Valéns§ cos. ord. 96+
Mánlius Valéns, legát§ 52+
A. Mánlius Vulsó; přízvisko V. snad č. "Trhač"§ cos. 178, 177
Cn. Mánlius Vulsó§ 295, cos. 189, 188
L. Mánlius Vulsó§ 1. praet., 218; 2. legát, b. cos. Cn. Mánlia Vulsóna, 189, 188; 3. vyslanec, 149
P. Mánlius Vulsó, praet.§ 210
A. Mánlius Vulsó Longus§ cos. 474
L. Mánlius Vulsó Longus§ cos. 256 a 250
Mannai, Mannové/Mannajové, Manu, Manové, kraj, lid a jejich stát v Urartu, resp. východně od něj§ 836, 829, 827, 815, 807, 780, 779, 737, 719, 715, 714, 673, 659, 617 - 615
Mannini z Chattuše, s. Arnuwandy I., b. Tudchalije III.§ 1420
Mannos z Edessy§ viz Ma‘nú
Mannu-kî-Aššur, ass. velmož a guvernér§ 806
Mannum, Mannudannu z Maganu§ viz Manium
Mansuatu, Mansuate, m. v severní Syrii, sídlo stejnojmenné ass. provincie§ 870
L. Mantennius Sabínus, správce ET§ 193+
Mantiás z Athén, velitel expedičního oddílu v Makedonii§ 359
Mantiás z Delf, archón§ 200
Mantiklos z Théb, autor nejstaršího dedikačního nápisu§ 700
Mantineia, m. v Arkadii, pozd. Antigoneia, založena z Argu spojením pěti obcí§ 530, 480, 469, 421 - 417, 386, 385, 371 - 369, 365 - 361, 351, 340, 324, 303, 294, 267, 255, 241, 240, 235, 233, 229, 227, 224 - 222 (od t. r. Antigoneia), 207, 200, 60-, 124+, 130+
Mantineion, m. v Paflagonii§ 359+
Mantitheos z Athén§ 411, 408
Mantua, založena prý Ocnem, synem nymfy Mantó s Tiberem, viz též Ándés§ 70
Mantyés z Paionie, dyn.§ 512
Ma'nú, řec. Mannos, lat. Mannus, jméno arabských vládců v Orrhoéně:§
Ma'nú I., dyn. z klanu/kmene Maz'úr§ 94
Ma'nú II. Aláhá/"Bůh"§ 52, 34
Ma'nú III. Saflúl/"Podražec" (rostlina aristolochia)§ 23, 4
Ma'nú IV., s. Ma'núa§ 4-, 7+
Ma'nú V., s. Abgara V.§ 50+
Ma'nú VI., o. Abgara VI., b. předešlého§ 50+
Ma'nú VII., s. Ízatův, b. Abgara VII., o. Ma'núa VIII.§ 123+, 139+
Man'nú VIII., s. Ma'núa VII., o. (?) Abgara VIII./IX., řec. Mannos Filorhómaios§ 123+, 139+, 163+, 179+, 202+
Ma'nú IX., Antónínos Mannos, s. Abgara IX., b. Abgara X.§ 215+, 242+
Ma'nú, dyn. v Hatrách§ 116+
Ma'nú/Mannos, šejk severomesopotamských Arabů (adiabénských)§ 115+
Manuel Mamikonian z Armenie, sparapet§ 379+
manufaktura, ergastula§ viz piraterie, lupiči
manumisie, manúmissió, propuštění otroka na svobodu§ viz pod otroci/propuštěnci, Hyrkaniá, Seleukeia na Eulaiu, daň z manúmissií viz rok 357, rozsah viz rok 2
Manus, „Ruka“, kampánský otrok-udavač§ 210
Manzikert, jméno pozdněřecké, m., dn. Malazgirt na východě TR§ 1113, 259+
Manzi-wartaš z Larsy, d. Kudurmabukova§ 1836
manželství, epigamiá, coniugium§ viz sňatek, občan, Athény, ženy a Bohové a jejich svátky; manželství dvou zotročených lidí se nazývalo contubernium, tedy „společenství z hospody, život pod jednou střechou – na hromádce“, viz otroci.
V systému hellénských městských států nebylo právo ženit se mimo stát, do ciziny, vůbec automatické (srov. pod diplomacie a proxenie). Právo muže usadit se ve státu ženy, kterou si bere, s plnými občanskými právy, se nazývalo epigamie, přiženění se, a bylo součástí spojeneckých ujednání a projevem vyššího stupně mezinárodního přátelství.
Epigamiá, iús cónúbií, právo sňatečné, bylo například Římany odebráno na kongresu amfipolském makedonským republikám, takže se Makedonci nemohli ženit a vdávat mezi sebou! V Naukrátidě, hellénském městě v Delte, měli zákon zakazující ženit se s Egypťankami (doložen v Hadriánově době, ale jistě podstatně starší, viz rok 611).
V moderní době je všechno jinak; o ženách v politice viz pod ženy. V prostředí argentinského „gaučovského machismu“ přísahala 10. prosince 2007 Cristina Fernández(ová) de Kirchner, která vyhrála presidentské volby a nastoupila do úřadu po svém manželi Néstorovi. Oba tak obohatili dějiny manželství o posloupnost v demokraticky nabyté moci.
Nevídaná jsou též čísla o poměru mezi ženatými a svobodnými. V jinak konservativním Švýcarsku žilo na konci roku 2013 z osmi milionů obyvatel 3,54 milionů "svobodných", tedy neženatých a neprovdaných, a jen 3,53 milionů oddaných. To je pravděpodobně poprvé v historii, kdy svobodní někde převažují. Od roku 1980, během jediné generace, se tam počet rozvedených ztrojnásobil.
Maňdžušrímitra z Oddijány, ž. Prahévadžry§ 127
Ma'och z Gatu, řec. Ammach, lat. Mahoc, dyn.§ 1200
maoismus, jedna z podob komunistické ideologie populární především v Asii, lokálně v Latinské Americe (Peru) a Africe (Eritrea)§ 1800 a viz oddíl Obrazy z moderního věku, svět asijských pozoruhodností i
Maorové, Máorové, polynéská populace Nového Zélandu§ 4000
Mao-tun§ viz Mo-tun
Mao-wu-su§ viz Ordos
Maóza, ves na jih od Mrtvého moře§ 124+
mapa, mapy§ viz objevy zeměpisné a hodiny
Mar Abas Katina/Már Aba Qattíná (syr.), Maraba Mcumaci (arm.), "Mistr Moudrý otec", syr. literát, mudřec a chronograf§ 155
Már-bíti-Nanája z Babylónu, pokladník Esangily, o. Túginesu/Theogena, Qali[macha?] a Aga'a§ 253
Már-bíti-achché-iddina, k. v Babylónu§ 942, 912
Már-bíti-apla-usur, k. v Babylónu§ 987, 978
Marad, m. v Babylónii, dn. Tell/Wannat as-Sa'dúm v IRQ§ 2292, 2096, 1895, 1881, 1869, 1845, 1834, 770, 703, 562
Marachše§ viz Barachše
Marakanda (pl.), m. v Sogdiáně, dn. Samarkand v Uzbekistánu§ 329, 328
Marananda, Maranantha, buddh. mnich, misionář v Koreji§ 384+
Maranga§ viz Marónsa
Marao§ viz Marqasi
Maraššantijaš, chet.§ viz Halys
Marathón ze Sikyónu, k.§ 1561, 1541
Marathón, m. v Attice („Fenyklové pole“, slovo předřecké od marathŏn, srov. arab. šamra v Rás Šamra/Ugarit), gen. Marathónu§ 1555, 550, 546, 524, 490, 472, 430, 322, 308, 251-, 133+, 232+
marathón, novověká athlet. disciplina§ 720
Na starém Fenyklovém poli
(vyšlo v časopisu Týden 35/04)
Pobřeží před Marathónem bylo ve starověku jediným místem v Attice, které umožňovalo rozsáhlejší námořní výsadek. Světově známý Marathón, Fenyklové pole, ležel jižně od dnešní vsi Marathona a byl „střediskovou“ obcí ve východní části Attiky. Patřil k zemědělskému zázemí athénského státu, který se rozprostíral po celém území Attiky. Olivové háje střídaly pole s obilím a loukami s dobytkem.
V Marathónu byla studánka pojmenovaná podle Makarie, dceři Hérákla s Déianeirou. Prý si tu sama vzala život, aby svou obětí dala vítězství ve válce Théseových Athéňanů s Eurystheem, králem Tírynthu, pánem největšího z dórských hrdinů Hérákla. Pod Marathónem se rozprostíralo bažinaté jezero, do něhož na útěku z bitvy zapadali Peršané. Dále od břehu byla Pánova hora s jeskyní: úzkým vstupem se vcházelo do prostorů s koupáním.
Na místě bitvy stály ještě ve druhém století n. l. dvě mohyly. Jedna se sloupy, na nichž byla vyryta jména 192 padlých Athéňanů, druhá patřila padlým spojencům, Platajským, Boiótským a otrokům, kteří tehdy poprvé v historii bojovali po boku svých pánů-občanů (odměnou přeživším byla svoboda).
Opodál byl hrob Miltiadův, vítěze od Marathónu, který zemřel roku 488 př. n. l. ve vězení po fiasku tažení Athénských proti Paru. U hrobu prý každou noc strašilo, jak před osmnácti staletími psal autor slavného průvodce po Helladě Pausaniás. Bylo slyšet ržání koní a hluk bitvy. Kdo se tu v noci zastavil, neodešel prý bez trestu.
Na marathónské pláni konali Athéňané vzpomínkové oběti a slavnostní shromáždění za zdar Athén a Platají. O těchto marathóniích pochodovala athénská mládež do města a slavila boha Pána, který stál 13. září 490 př. n. l. při jejich předcích.
2500. výročí bitvy připadlo na 6. boédromión, tedy 13. září 2010, podle staré počítání na druhý rok 697. olympiády. Klasický "marathón" se běžel poprvé na první novodobé olympiádě roku 1896, později byl obnoven jako athénský "klasický" a toho roku se běžel 31. října po dvacáté osmé.
Marathónios ze Sikyónu, k.§ 1591, 1561
Marathónios (?)§ ath. arch. 228+
Marathos, m. v severní Foiníkii, přístav proti Aradu, dn. Amrít u Tartúsu v SYR§ 333, 149, 144, 143
Marathos, jiný M. je na Krétě u dn. Iraklia, další je o. u Patmu/dn. Marathi
maratokúprénové, aram. asi "jeskynní ves (?)", bandité§ 369+
Marawah, o. před Abú Zabí§ 2540
Marbud, Marobuduus, Maroboduus, Marbod, Marobod, k. Markomannů, jejichž sídla ležela na území dn. Čech, Bavor a severní části Rakous§ 9, 6, 3-, 1+, 6+, 17+ až 19+, 50+
S Markomanny splynula za M. říše Kvádů na území dn. Moravy. Roku 9 př. n. l. byl těžce poražen Drusem kdesi v okolí Mohuče, roku 6 n. 3 př. n. l. vládl federaci Markomannů s Hermundury, Langobardy, Sémnony a Vandaly/Lugii - prvnímu germánskému nadkmenovému státnímu útvaru, první říše, o vymezení sféry vlivu viz rok 6-. Marbud byl roku 18 n. l. vyhnán Catualdou/Katvaldou, viu tam, jehož sám kdysi zbavil moci, a dožil v Ravenně, kde mu Tiberius povolil usadit se. Soudívá se, že centrum M. říše leželo v Čechách v městě/oppidu Marobúdon (řec.), jméno existovalo ještě c. 150+. Marobudum (lat.) leželo podle Ptolemaia mezi lokalitami/městy Bikúrgion (u Jeny v Durynsku?) a Redingúion (u Loun?). Podle moderního výkladu Ptolemaiových koordinátů by tedy sídelní město Marbudovy říše mělo ležet někde v Podkrušnohoří na české n. saské straně, což dosud žádný archelogický nález nenaznačil.
Márcella§ viz Claudia Márcella
Márcella, řec. Márkella, manž. Porfyriova§ 270+
Márcella, manž. Patriciova, m. Proklova§ 392+
Márcelliánus§ 1. tribun praetoriánů, 306+; 2. s. Máximinův, dux ve Valerii, je možné, že se jmenoval Caelestínus M., 373+, 375+
Márcellínus, řím. biskup, první si na Západě říkal papás/papež§ 232+, 304+
Márcellínus, celé jméno neznáme, legát§ 273+, 275+, cos. ord. 275+
Márcellínus, proradný finanční tajemník Cónstantův, druh Mágnentiův§ 350+, 351+
Márcellínus, b. usurpátora Mágna Máxima§ 388+
Márcellus, významný Říman, asi senátorského stavu, celé jméno neznáme§ 16+
Márcellus, praef. Iúdaeae, celé jméno neznáme§ 36+
Márcellus, centurió z Legióny/dn. León, křesť. světec§ 298+
Márcellus, tribun praetoriánů§ 306+
Márcellus, mag. equitum§ 356+
Márcellus, prótéctor, příbuzný usurpátora Procopia, sám usurpátor§ 365+, 366+
Márcellus, Márkellos, biskup v Ankýře§ 343+, 351+
Márcellus Empiricus n. Burdigalénsis, autor sbírky frmakologických receptů a zaklínání§ 380+
Márcia Régia§ viz zde níže a Iúlií Caesarové
Márcia§ 1. popravená vestálka, zřejmě nikoli Márcia Régia, 114; 2. dc. L. Márcia Philippa, manž. M. Porcia Catona a Q. Horténsia Hortala, 56, 50; 3. dc. L. Márcia Philippa, s. stejnojmenného otce, manž. Paulla Fabia Máxima, 56, cos. 22, 22, 14+; 4. dc. historika Cremútia Corda, 25+; 5. manž. M. Ulpia Tráiána, m. príncipova a Ulpie Márciány, 98+; 6. d. M. Aurélia Sabíniána, manž. n. milenka M. Ummidia Quadráta, milenka Commodova, manž. Eclectova, celým jménem Márcia Aurélia Ceiónia Démétrias, 177+, 182+, 185+, 188+, 189+, 192+, 193+
Márcia Furnilla, druhá manželka príncipa Tita§ 81+
Márcia Otácilia Sevéra, manž. Philippa Araba, m. M. Iúlia Sevéra Philippa/C. Iúlia Sáturnína§ 244+
Márciána§ viz Ulpia Márciána
Márciánae silvae§ viz Abnoba
Márciánopolis§ viz Márkiánúpolis
Márciánus, Gallienův legát§ 268+
Márciánus, řec. Márkiános, novátiánský kněz, o. Chrýsantha, uč. dcer Valentových§ 364+
Flávius Márciánus, řec. Márkiános, august Východu v letech 450-457§ 391+
Márciánus Taurus, centurió, vrah Macrínův§ 218+
Ser. Sulpicius Márciánus Icelus, propuštěnec Galbův§ 68+
Márción§ viz Márkión
Március§ viz Ancus Március
C. Március, Ibér z Italiky§ 143
Cn. Március, tr. pl.§ 391
P. Március, popravený okultista§ 16+
Q. Március, cos. suff. 36
Március Agrippa, velitel eufrátské flotily, legát§ 217+
Q. Március Baréa Sóránus, manž. Servílie Considie§ 1. cos. suff. 34+; 2. cos. suff. 52+, 59+, 66+, 79+
L. Március Celer M. Calpurnius Longus§ cos. suff. 144+
L. Március Cénsórínus§ 1. cos. 149, céns. 147; 2. caesarián, 42, 41, cos. 39, o. C. Márcia no. 3
C. Március Cénsórínus§ 1. mariovec, 92, 87; 2. legát, 70; 3. s. L. Márcia no. 2, cos. 8
Cn. Március Coriolánus, vojevůdce§ 493, 491, 490, 488, 487
Q. Március Críspus, Caesarův emisar n. legát v Syrii a pak správce Bíthýnie, na chvíli straník jeho vrahů§ 46, 43
Március Féstus, komoří Caracallův§ 214+
C. Március Figulus§ 1. o. no. 2, praet. 169, cos. 162 a 156, 157, 155; 2. s. předchozího, právník, 132; 3. cos. 64
L. Március Figulus, legát§ 43
Március Quártus, praef. praet.§ 185+
Sex. Március Honórátus§ cos. suff. 110+
M. Március Macer§ cos. suff. 100+
S. Március (?) Mártiniánus, caesar§ viz Mártiniánus
Q. Március Réx§ 1. 172; 2. praetor 144, o. č. 3; 3. cos. 118, s. č. 2; 3. cos. 68, 67, 66, asi s. č. 3
Q. Márciové Régés byli z klanu římského krála Anka Márcia, viz. Praetor roku 144 postavil nejdelší římský vodovod, jeho syn měl sestru Márcii (nikoli asi onu stejnojmennou popravenou vestálku roku 114), která si vzala C. Iulia Caesara a stala se bábou Božského Iúlia. Jejich synem byl mariovec S. Iulius Caesar a sestra Iúlia si vzala osobně C. Maria. Druhý jejich syn C. Iúlius Caesar se oženil s Aurélií a ti byli rodiči diktátora C. Iúlia Caesara. Q. Március Réx zřejmě dal jméno kolonii v Baetice jménem Hasta Régia (s odkazem na klanové jméno Márciů Régů).
L. Március Philippus§ 1. 136, tr. pl. 104, cos. 91, cens. 86 - 85, 86, 85, 83, 82, 78, 77, 75, o. no. 2; 2. 77, 75, 62, 59, 56, 51, 45, 44, cos. 56, s. no. 1 a o. no. 3, manž. Atie, o. Márcie no. 2; 3. cos. suff. 38, s. no. 2, manž. Atie (ii.), o. Márcie, manž. Paulla Fabia Máxima, 56, 51, 34, 33, 22-, 14+
Q. Március Philippus§ 1. 263, 186, 183, 181, 172, 171, 164, 162, cos. 186 a 169, cens. 164, o. no. 2; 2. s. no. 1, vyslanec, 162; 3. cos. 281, 263 a cens. 269, s. Q. Márcia Tremula, který si jako první změnil přízvisko na Philippus a Tremulus se dále nepoužívalo.
Q. Március Rúfus, legát§ 71
Cn. Március Rustius Rufínus, praef. praet.§ 211+
C. Március Rutilus Censorínus§ 358, cos. 357, dict. 356, cos. 352, cens. 351 a 344; byl dvakrát za život censorem a z jeho podnětu byl přijat zákon, že censorský úřad nelze zastávat více než jednou
C. Március Rutilus§ cos. 310, 293
L. Március, "s. Septimiův", n. L. Marcius Septimus (?), tr. mílitáris a praet., dvakrát velitel římské armády v Hispániích§ 212, 211, 208, 206
Q. Március Tremulus§ o. Q. Marcia Philippa, cos. 306 a 288
Q. Március Turbó Frontó Publicius Sevérus, velitel mísénské flotily, praef. praet.§ 116+, 118+
Q. Március Turbó, s. asi předešlého§ viz C. Gallonius Fronto
Ancus Március§ = Ancus
Marcolica, m. ve střední Ibérii, dn. ves Marjaliza v provincii Toledo§ 168
Marcomer, franský velmož§ 388+
Márcus§ viz Márkos Filosofos
Mardaman, Maridaban, země asi na horním toku Tigridu na severovýchodu Mesopotamie§ 2292
Mardínú, ves u Kuty, rodiště Máního§ 216+
Mardové, národ v Persepoli§ 331 - 330
Mardové, Amardové, íránský národ na jižním pobřeží Kaspického moře a v médských horách§ 330, 328, 58+
Mardonios z Persie, s. Góbryův, velitel perských vojsk v Evropě, důvěrník Xerxův, pers. Mardunija, bab. Mardunija/Mardinija; srov. se jménem Bardija§ 539, 522, 492, 486, 480, 479
Mardonios ze Skythie, asi římské, snad rodu germánského, eunúchos§ 360+
Mardontés z Persie, vojevůdce§ 479
Marduk, nejvyšší bůh babylónského pantheonu, srov. pod Bél, bélu(m) a jeho chrám E-sag-ila/Esangila, manž. Sarpánítum§ 3200, 2096, 1894, 1845, 1763, 1741, 1570, 1284, 1275, 1183, 1159, 1139, 1125, 1024, 850, 729, 678, 669, 562, 556, 549, 547, 540, 484, 321, 312, 278, 268, 270, 245, 187
Marduk-achché-eríba, k. v Babylónu§ 1046
Marduk-apla-iddina I., M.-apil-i., k. v Babylónu§ 1174, 1161
Marduk-apla-iddina II., vládce aram. Jakínů a k. v Babylónu, bibl. Merodach-baladan, řec. Mardokempados, o. Nabû-šuma-iškuna a Nabû-salima§ 761, 731, 729, 722 - 720, 711, 703 - 700, 694, 689, 680, 669, 653, 651, 625
Marduk-apla-iddina III., k. Babylónu§ 484
Marduk-apla-usur, k. v Babylónu§ 780, 770
Marduk-balassu-iqbi, k. v Babylónu§ 851, 814, 813
Marduk-bél-usáte, vzdorok. babylónský§ 851
Marduk-bél-zéri, k. v Babylónu§ 811, 780
Marduk-kabit-achchéšu, k. babylónský v Isinu (starší čtení: M.-šápik-zéri)§ 1156, 1140, 1139
Marduk-mudammiq, k. v Namri§ 843
Marduk-nádin-achché, pučista a k. v Babylónu§ 1099, 1081, 1004, 689
Marduk-šápik-zéri§ viz M.-kabit-achchéšu
Marduk-šápik-zér-mátáti n. Marduk-šápik-zéri (II.), k. v Babylónu§ 1081, 1075, 1068
Marduk-šuma-ibni, šút réši Urtaka Elamského§ 663
Marduk-šuma-iqíša, o. Nabû-zuqup-kéna, ummánu a písař§ 705
Marduk-zákir-šumi I., k. v Babylónu§ 851
Marduk-zákir-šumi II., k. v Babylónu§ 703
Marduk-zéra-[x], k. v Babylónu§ 1046, 1033
Mardukíja, ass. správce Chalachchu a Katmuchchu§ 1275
mare medium§ Středozemní moře
Mareadés, Mariadés z Antiocheie, kolaborant s Peršany§ 257+
Marené, kraj v přímoř. Thrákii okolí Maróneie?§ 171
Margana (pl.), m. v Pisátidě polohy nezn.§ 401, 400, 371, 365
Margaron§ viz Naragarra
Margiáné, země v dn. západním AFG, mezi Baktrií a Parthií pojmenovaná podle ř.§ 2200, 49+, 65+ a viz pod Margos
Margítés, stará parodie na homérské epy nezn. autora§ 450
Margos z Karýneie, strat. Spolku Achájů§ 276, 255, 251, 229
Margos, strat. Ptolemaie II.§ 320
Margos, Merv, pers. Marguš, arab. Mughab, dn. Mary v Turkménii, srov. Margiáné§ 521, 328, 292, 208, 200, 53
Margos, lat. Margus§ 285+ a viz Morava
Marguerita z Valois, d. Henriho II. s Kateřinou Medicejskou, poslední svého rodu, manž. Henriho III. Navarrského§ 350+
Marchaši, Marchašu, elamský kraj§ 2292
Mari, Mári, m. a stát na středním Eufrátu, též Maraju, Marajátum, Maritum etc., dn. Tell Harírí v SYR§ 2600, 2500, 2490, 2400, 2292, 2119, 2078, 2021, 2006, 1830, 1815, 1793, 1779, 1769, 1763, 1761, 1760, 1755, 1736, 1718, 1594, 1232, 1116, 1077, 755
Marí', ass. jméno pro krále Aramu-Damašku Bar-Hadada III.§ 850, 799
Marí'§ viz Chadiánu
Mari, lid, země a jazyk v RUS, dř. Čeremisové§ 4000
Maria, Marie z Názareth, řec. a aram. Mariam, hebr. Mirjam, m. Ježíše Krista§ 438-, 46+, 189+, 370+ a viz pod Iésús a křesťanství (4)
Maria, Mariam, manž. Aarónova§ 1448
Maria, d. Stilichónova se Serénou, panenská manž. Honóriova§ 384+, 392+
Maria Theresia, č. Marie Teresie, arcikněžna rakouská a královna česká, uherská, chorvatská etc.§ 175+
Mariaba, Marib, Maraba, Maárib, Ma'árib, Ma'rib, sídel. m. arab. Sabajů§ 600, 400, 25, 24
Mariamé, Mariammé i Mariamné I. z Iúdaie, hebr. Miriam, řec. též Mariam (neskl.), Hasmónajka, manž. Héróda Velikého, matka nejméně čtyř dětí (dvou chlapců a dcer Alexandry a nezn.), ses. Aristobúla (III.)§ 57, 38, 37, 34, 29, 17, 12, 7, 5
Mariamé II., d. velekněze Simóna Boétha, manž. Héróda Velikého, m. Héróda Boétha, bába Salómé§ 17, 4
Mariamé (III.), d. Aristobúla (III.), první manž. Héróda Archeláa§ 17
Mariamé, d. Héróda Agrippy I., manž. Iúlia Archeláa a Démétria z Alexandreie§ 35+, 44+
Mariána§ 1. colónia Mariána, řec. Mariané, dn. na území obce Lucciana na Korsice, 100; 2. viz Marína
Mariandýnové, paflagónský kmen v Bíthýnii, jejichž héróem byl Titiás (pův. název Bíthýnie zněl Mariandýna s foiníckou osadou prý od roku 1424, viz)§ 559
Mariání montés, "Mariovy hory", dn. Sierra Morena severně od Córdoby§ 33+
Marija z Chajaše, k.§ 1400, 1322
márijanna, churritská šlechta, bojovníci na válečných spřeženích§ 2078, 1448
Maríca§ viz Minturnae
Mariccus, bojský rebel§ 69+
Maricí, Marikové§ viz Anarové
Marillius, rhétór a sofista z Hispánií§ 55
Marína, Mariána, Marína Sevéra, snad i Valeria Sevéra, manž. Flávia Valentiniána, m. Grátiánova§ 359+, 364+, 375+
Maríniánus§ viz P. Licinius Egnátius Maríniánus
Marínos, biskup v Palmýře§ 273+
Marínos, Marínus, z Thrákie, biskup v Antiocheji§ 378+
Marínos z Alexandreie (?), lékař§ viz s. v. lékaři (2)
Marínos z Neápole v Palaistíně, neoplatónik, ž. Proklův§ 350+, 392+
Marínos z Tyru, geógrafos§ viz s. v. dějepisci (2)
Marión z Alexandreie, olympioníkos§ 52
Marión z Tyru, tyr.§ 43
Marion, m. na západu Kypru, později Arsinoé§ 453, 321, 313, 270
Marios, m. v Lakónice§ 195
Maris, biskup v Chalkédonu§ 325+
Marisa, Marissa, m. v Iúdaji pův. idúmajské, hebr. Márešá, arab. Márísá, pozd. řím. splynula s nedalekou Eleutheropolí§ 905, 178, 175, 163, 129, 63, 57 a dále viz Eleutheropolis
Marisus n. Marisia, ř. v Dákii, dn. Mureș v RO§ 336+
Marius, usurpátor§ viz M. Aurélius Marius
C. Marius, o. stejnojmenného vojevůdce, manž. Fulcínie§ 156
C. Marius§ 1. z Cereat u lat. Arpína, s. C. Maria a Fulcínie, manž. Iúlie, tety C. Iúlia Caesara (Božského Iúlia); srov. pod. M. Valerius Corvus či M. Valerius Maximus Corvus, 1346, 208, 156, 134, 114, 109, 108, cos. 107, 106, cos. 104 a 100, 99, 96, 95, 90 - 87, cos. 86, 85, 82, 81, 69, 78, 58, 57, 48, 46-, 189+, 212+, 269+; 2. 109, 89, 88, 86, 84 - 81, cos. 82, 69, 60, syn č. 1; 3. s. předešlého n. někdo, kdo se za něj vydával, 45sq., srov. pod C. Amatius;
C. Marius, s. C. Maria, trésvir monétális§ 17
L. Marius, tr. pl., legát§ 62, 61
M. Marius§ 1. b. C. Maria sr., praet., 101, 93; 2. legát Sertoriův, 76 a viz M. Varius
P. Marius§ cos. 62+
Sex. Marius§ 1. Dolabellův tribun, 43; 2. majitel zlatých a stříbrných dolů v Hispánii, Tiberiova oběť, 33+
Marius Alfius§ viz Alfius M.
Marius Celsus§ poradce Othónův§ 69+
Marius Egnátius, samnitský vůdce§ 91 - 89
M. Marius Grátidiánus, s. M. Grátidia, synovec C. Maria, příbuzný Ciceronův, b. Catilínovy ženy Grátiány§ 103, 87, 85, 82
Synovec C. Maria, adoptován jeho bratrem M. Mariem, roku 87 tr. lidu, 85-84 praet. odhalující mincovní podvody/fourrée v 90. letech, byl umučen k smrti Catilínou, viz rok 82.
C. Marius Márcellus Octávius P. Cluvius Rúfus§ cos. suff. 80+
Marius Mátúrus, prócúr. Přímoř. Alp§ 69+
L. Marius Máximus Perpetuus Auréliánus, legát a literát, praef.§ cos. suff. 198+ (?), praef. Urbí 204+, 217+, 222+, 223+, cos. ord. 223+
L. Marius Máximus, s. předešlého§ cos. ord. 232+
L. Marius Perpetuus§ cos. ord. 237+
Marius Secundus, legát§ 218+
Marius Valeriánus, legát§ 219+, 222+
C. Marius Victorínus Áfer, grammatik a rhétór, pokřtěný neoplatónik§ 351+
márjá, aram. mrj', "pán", popř. marjá malká, mrj' mlk', "pán a král", panovnický titul v Hatrách§ 116+
márjanna, churrit. válečná aristokracie§ 2078, 1360, 1233, 600
Márkella§ viz Márcella
Márkellos z Pergamu, rhétór§ 151+
Márkellos ze Sidy, lat. Márcellus, lékař a didaktický básník§ 151+
Márkellos z Damasku, sofista§ 350+
Márkiános z Dolichy, sofista§ 176+
Márkiánúpolis, lat. Márciánopolis, jedno z center římské Thrákie, sídel. m. Dolní Moesie, dn. Devnja u Burgasu v BG§ 102+, 103+, 250+, 269+, 332+, 367 až 369+, 376+, 377+
Márkión ze Sinópy, křesťanský sektář§ 176 a viz pod křesťanství (3 a 4)
Márkión, filosof, vychovatel Márkův§ 161+
Markomanné, Markomané, řec. Markomanoi i - annoi, lat. Marcomaní i -anní, prov. Marcomannia§ 100, 58, 9, 6, 3-, 1+, 6+, 18+, 19+, 69+, 86+, 88+, 92+, 97+, 166+, 167+, 169+, 170+, 172+, 173+, 175+, 178 až 180+, 214+, 254+, 255+, 270+, 280+, 299+, 392+
Kmenový svaz Suébů, „Hraničáři“, jehož jádro se usadilo na území pozd. Čech a Bavor (podle jiné theorie pův. vojenské družiny, srov. kozáky). Poprvé zmiňováni roku 58 jako spojenci Ariovista, v letech 12 - 9 protiřímšti spojenci Chattů a Cherusků severně od Mohanu, pak odešli na východ do dn. Bavor a Čech.
Kolem 25 n. l. s marobudovskou říší (srov. Marobud) splynula říše Kvádů s jádrem na dnešní Moravě, později války s Římany (M. Aurélius Antónínus, viz pod Germáni), když vpadli pod králem Ballomariem do Pannonií a kolem roku 170 vyvrátili Opitergium/Oderzo a oblehli Aquileiu. Ještě roku 375 n. l. vyvrátili Carnuntum, roku 451 poslední zmínka o nich, když patřili mezi pomocné sbory Attilovy, potomky Markomannů na Západu se stali Alamanové. Viz také pod Germáni.
Markomaros, Marcomarus, k. Markomannů (?)§ 176+
Márkos, lat. Márcus, č. Marek, snad autor zřejmě nejstaršího z euangelií, jako průvodce asi Paulův ztotožňovaný s Ióannem Márkem§ 39+, 65+
Márkos Filosofos, lat. Márcus, neznámý Říman provolaný senátem caesarem, celé jméno neznáme§ 244+
Márkos z Kypru, průvodce apoštola Pavla§ 46+
Márkos z Býzantia, sofista§ 100+, 176+
Márkos z Arethúsy Syrské, biskup§ 361+
Marmariké, Marmaridé, země a lid v severní Africe mezi Egyptem a Kýrénou a z části ve vnitrozemí Kýrénaiky§ 570, 511, 311, 279, 12, 2, 2+, 270+, 280+
Zřejmě souhrnný název pro berberské národy v této části světa (Adyrmachidové a Giligammové při libyjském pobřeží západně od dn. egyptských hranic, západně od nich Nasamónové a Augilové, v Syrtě Psyllové), jižněji od nich v dn. saharské Libyi Garamové, viz. V diocletiánovských administrativních reformách se stala Marmarica samostatnou provincií se správním střediskem v Paraitoniu, dn. Marsá matrúh/"Zapadlý přístav n. kotva" v ET, později v Derně/řec. Darnis v dn. Libyi.
Marmarské moře, Marmara§ viz Propontis a Prokonnésos
Marmašen, klášter, dn. v ruinách, na severu ARM při hranicích s TR§ 775
marmor Lúnensis§ 50 a viz Lúna
V Římě jako první užil ve svém domě mramoru rytíř Mámurra z Formií, ve vojsku Caesarově velitel jeho sapérů/praefectus fabrum v Galliích. M. Lepidus, cos. 78, si dal do domu prahy z černého numidského mramoru. První mramorové divadelní stěny měla scéna v divadle M. Scaura.
marmor Parium, „parský mramor“, kronikářský nápis z o. Paru§ 1587, 1555, 1520, 1510, 1462, 1218, 1200, 1184, 1077, 1048, 863, 264
Marmoreae, m. na jihu Samnia polohy neznámé§ 210
Marne, marnská kultura (podle ř. a départementu v sev. Francii; lat Mátrona)§ 400, 250
Marobuduus§ = Marbud
Maroko, arab. stát v sev. Africe§ pravěk (2), před 6000 (1 & 2), 5999, 206, 81-, 42+, 298+
Marón z Antiocheie, bohatý měšťan, který se přestěhoval do Athén, kde vybudoval knihovnu a Múseion§ 69, 67
Marón z Argu, s. Keisův, b. Medontův, k.§ 1266
Maróneia, lokalita v Laurijském pohoří v Attice, dn. asi Ajos Konstantinos§ 483
Maróneia, m. v Thrákii (či východní Makedonii), pův. Ismaros§ 358, 346, 280, 276, 245, 200, 194, 190 - 187, 185 - 183, 171, 168, 72
Marónsa n. Maranga, mí u Sámarry, kde došlo k bitvě Římanů s Peršany§ 363+
Máros, Márus/Marus§ viz Morava
Marpéssa z Tegeje zv. Choirá, vůdkyně Arkaďanek§ 886
Marqasi, hl. m. chetitského státu Gurgumu, pozd. Germánikeia/lat. Germánícia, dn. Kahramanmaraş/Maraş v TR§ 1000, 711-, 37+, 257+, 356+ a viz pod Kommágéné
Zřejmě není identické s hellénist. Antiochejí u Tauru a ani s milionovým m. Gaziantep, zkráceně Antep/Ainta. Princeps Gáius přebudoval město v římskou kolonii Germánicii, řec. Germánikeia.
Marritu, Mara, m. v severní Babylónii§ 1160
Marrúcíní, Marrúkínoi, Marrúkínové, Marrúcínové, italický národ ve střední Itálii a na pobřeží Jaderského moře se sídel. m. Teáte (Marrúcínórum), dn. Chieti, s ražbou Athény a sovy n. Héráklea se lvem a kyjem, v obou případech s s nápisem TIATI§ 304, 225, 217, 91 - 89-, 62+
Marruvium, podle héróa jménem Marrus§ viz Mársové
Marquesy, Îles Marquises, součást Franc. Polynésie§ 4000
Marrové, kolchidský lid v Polemonském Pontu§ 2300 a viz Trapezús
Márs, gen. Márta/lat. Márs, Mártis, starší Mávors, bůh, Mártius/Martův, řec. Arés§ 796, 769, 754, 387, 189, 146, 138, 136, 29, 20, 19 (se svými dcerami Mólés Mártis/"Válečné námahy"), 2-, 109+ (v obou případech Márs Ultor), 313+
Marsagetés ze Skythie, b. neznámého krále§ 513
Marsala§ viz Lilybaeum
Marsiliana d’Albegna, archeologická lokalita v Toskáně§ 775
Marsímani, beduini ze severu dn. KSA§ 715
Marsové, Marsí, Marsoi, germánský kmen usazený mezi ř. Ruhr a Lippe, pův. část pravobřežních Sugambrů§ 104, 8-, 9+, 14 až 16+
Mársové, Mársí, sabellský národ§ 307, 304, 301, 225, 104, 91 - 88, 83, 49
Sídel. m. Marruvium/Marrubium (dn. San Benedetto dei Marsi) na břehu kdysi Fúcinského jezera, poprvé vysušovaného císařem Claudiem, definitivně až roku 1875; válka marsická/bellum mársicum, viz spojenecká iii.; kněží M. prosluli uměním zacházet s hady.
Marsyás, satyr, oběť Apollónova, socha§ 2-, 309+
Marsyás z Pelly, s. Periandrův, nevl. b. Antigona I., nauarch a historik§ 306, 300
Marsyás z Filipp, historik§ vide s. v. dějepisci (1)
Marsyás z Tab, historik§ vide s. v. dějepisci (1)
Marsyás, ptolemaiovský vojevůdce§ 125
Marsyás, dioikétés v Palaistíně§ 200
Marsyás, Massyás, hell. název údolí Biqá'§ viz tam
Martha, syrská věštkyně§ 104
Marthama, m. nezn. polohy u Adrumeta§ 202
Mártiális§ viz M. Valerius Mártiális
M. Mártiannius Pulcher, legát britský§ 197+
Mártiánus, gladiátor, s propuštěnkyní Nymphidií o. praef. praet. Nymphidia Sabína§ 68+
Mártiánus Minnéius Félíx Capella, neoplatónik a literát§ 350+
Martija z Kuganaky v Persidě alias Imaniš, s. Cincichriho, usurpátor v Elamu. Jméno Imaniš může být pokrouceno z elam. Ummán-nuiš (?)§ 521
Mártína, syrská travička§ 19+
Mártiniánus, celým jménem podle mincí asi S. Március (?) Mártiniánus, mag. officiórum, caesar§ 324+, 325+
Mártiniánus, praef. praet.§ 361+
Mártínus ze Sabárie/Savárie, biskup v Caesarodúnu/dn. Tours, autor letopisů, světec§ 356+, 360+, 363+
Mártis castra, "Martovo ležení", v římské Dákii, dn. Kula v BG§ 378+
P. Mártius Sergius Sáturnínus§ cos. ord. 198+
P. Mártius Vérus§ legát 162+, 163+, cos. suff. 166+, 166+, 169+, 175+, cos. ord. 179+
Martovo pole v Římě, campus Mártius§ 438, 189, 149, 82, 78, 56, 54, 47, 46, 26, 7-, 14+, 55+, 64+, 86+, 112+, 126+, 138+, 193+, 227+, 270+, 274+, 313+, 374+, 390+
Do stavby Auréliových hradeb mimo Město, zasvěcen Mártovi, jinak pro pastvu ovcí a koní, vojenské cvičiště, místo pro komitiální sněmy, srov. pod saepta Iúlií. Později také pro přijímání zahraničních poselstev a triumfální průvody. Sulla kusy prostoru na okraji Města rozprodal na parcely pro villy a nájemní domy. Pompeius zde postavil první kamenné divadlo (55), Octaviánus porticus Octávia, Agrippa basiliku Neptúnovu, lázně se súdáriem Lacónicum, později další velkostavby.
Martu§ viz Amurru, Amorité, Amorejci
martyr, lat. martyrium, martyrion, martyrství/č. mučednictví, od martyr n. martyros/pův. svědek u soudu, martyrion, martyriá, martyréma/svědectví, nyní rozumí se prokázání správné jedinobožské víry, tedy křesťanství popř. islámu§ 44+ 251+, 300+ a viz pod terorismus, křesťanství
Marubišti, m. v Ellipi v dn. IR polohy neznámé§ 702
Marullus, praef. Iúdaeae, celé jméno neznáme§ 36+, 37+, 41+