Iugurtha, řec. Iogortha, k. Numidů§ 167, 134, 120, 118 - 116, 112 - 109, 106 - 104, 90

Iúlia Balbilla, ses. Antiocha Epifana Filopappa, básnířka§ 36+ 

Iúlia Concordia, m. ve Venetii, dn. Concordia Sagittaria§ 41

Iúlia§ 1. 69, druhá manž. C. Maria, teta Božského Iúlia; 2. 83, 59, 57, 54, d. Božského Iúlia, manž. Cn. Pompéia; 3. 100, starší ses. Božského Iúlia; 4. 100, mladší ses. téhož, m. Atie; 5. 40 - 38, 35, 30, 25, 23, 21 - 20, 18, 17, 15, 11, 6, 2-, 2+ až 4+, 7+, 12+, 14+, 28+, 30+, d. Augustova se Scríbonií, manž. Márcellova, Agrippova a Tiberiova, jediný Augustův vlastní potomek; 6. dc. L. Iulia Caesara, manž. M. Antónia Crétika, m. M., C. a L. Antóniů, 40; 7. "Máior"/Starší, dc. Augustovy Iúlie s M. Vipsániem Agrippou, vlastně Vipsánia Iúlia Agrippína, 18, 15-, 4+, 8+, 14+, 15+, 17+, 18+, 28+; 8. d. Tigrána V., ses. Alexandra, pravnučka Héróda Velikého a Archeláa II. Kappadockého, manž. M. Plancia Vára, 60+   
Iúlia Agrippína, dc. Vipsánie Agrippíny/"Agrippíny Máioris, Starší“ s Germánikem, ses. Caligulova, m. Nerónova, manž. principa Ti. Claudia, 578, 289, 15- 12+, 14+, 16+, 28+, 29+, 37+, 39+, 41+ 

Iúlia Ioza§ viz Iúlia Tráducta

Iúlia Lívia, d. Tiberia Drúsa Iúlia Caesara s Lívillou, vn. principa Tiberia, manž. Neróna Iúlia Caesara§ 29+, 43+  

Iúlia Lívilla, d. Germánika s Agrippínou St., ses. Caligulova§ 18+, 39+, 41+, 62+    

Iúlia Domna Augusta§ 20+ a viz Caracalla

Iúlia Procilla, m. Cn. Iúlia Agrícoly§ 39+ 

Iúlia Tráducta, "Převedená", též I. Ioza§ viz pod Tingentera

Iúlia Úraniá, manž. Ptolemaia Mauretánského, možná na čas samostatnou panovnicí§ 40+

Iúliánus, podnikatel v gladiátorských zápasech a dovozce jantaru§ 60+

Iúliánus, císař Flávius Claudius Iúliánus§ 29

Iúlias, předtím Lívias v Peraji§ viz Bejt ramata

Iúlias, dř. Bejt sajda/Béthsaida v Galilaji§ 24+, 34+

Iúlis, m. na Keu, viz též Keós§ 556, 520, 480, 440, 364, 31+ 

Iúliúpolis, Iúliopolis§ 1. viz Tarsos; 2. viz Gordiúkómé

C. Iúlius§ dict. 351

Cn. Iúlius Agrícola, s. L. Iúlia Graecína s Iúlií Procillou, zeť senátora a historika Tacita§ 39+, 40+  

C. Iúlius Agrippa, s. C. Iúlia Alexandra s Iotapou V.§ 60+  

Ti. Iúlius Alexander z Alexandreie, židovský magnát, b. Filónův, o. stejnojmenného syna a M. Iúlia Alexandra§ 6+, 35+   

Ti. Iúlius Alexander z Alexandreie, s. stejnojmenného otce, praef. Aegyptí§ 35+, 38+, 46+   

M. Iúlius Alexander z Alexandreie, arabarch, s. Ti. Iúlia Alexandra, b. Ti. Iúlia Alexandra ml., manž. Bereníky, d. Héróda Agrippy I.§ 35+, 38+, 39+, 46+, 48+, 66+, 69+      

C. Iúlius Alexander, 1. s. Tigrána V., viz pod Alexandros

C. Iúlius Alexander Bereníciánus, s. C. Iúlia Alexandra s Iotapou V.§ 60+

C. Iúlius Alpínus Classiciánus, próc. Britanniae§ 61+, cf. následujícího

Iúlius Alpínus, kníže Helvétiů§ 69+ (týž s prócúrátorem n. příbuzní?)

C. Iúlius Antiochos Epifanés§ viz Antiochos V. Kommágénský

C. Iúlius Antiochos Epifanés Filopappos§ viz Antiochy Kommágénské

C. Iúlius Aquila, velitel garnisonu v Pantikapaiu§ 45+

Iúlius Archeláos, s. Helkiův, žid. magnát§ 35+ 

Iúlius Burdó§ viz Burdó

Ti. Iúlius Caesar Neró Gemellus vulgo Ti. Gemellus (Gem. i.)§ 4+, 19+, 31+, 33+, 37+, 38+  

C. Iúlius Callistus§ viz Kallistos

Iúlius Cánus, nebojácný senátor§ 38+ 

C. Iúlius Cívílis, kníže a vůdce Batávů§ 75

Q. Iúlius Cordínus C. Rutílius Gallicus, praef. Urbí§ 69+

L. Iúlius Graecína, nepohodlný literát, manž. Iúlie Procilly, o. Cn. Iúlia Agrícoly§ 39+ 

C. Iúlius Hygínus, polyhistór a šéfknihovník§ 4+

C. Iúlius Iullus§ cos. v letech 489 a 482

Vopiscus Iúlius Iullus§ cos. 473

C. Iúlius (Iullus?)§ cos. v letech 447, 435, 434 a 430

rod Iúliů Caesarů: N. Iúlius Caesar měl syna L. Iúlia Caesara a jeho synem byl Sex. Iúlius Caesar (i.), který sloužil jako vojenský tribun pod L. Aemiliem Paullem a byl správcem Ligurie. Sextus (i.) měl dva syny (nejméně): C. Iúlius Caesar (i.) a Sex. Iúlia Caesara (ii.), který po adopci Lútatiem Catulem dostal jméno Sex. Iúlius Catulus Caesar, cos. roku 157 a diplomatické mise po Helladě (Acháia).

Jeho synem s Marcií Regií byl Sex. Iúlius Caesar (iii.), praet. roku 94 a cos. roku 91 (zemřel pod Asculem). Synem Sexta (iii.) byl Sextus Iúlius Caesar (iv.), quaest. roku 48, zavražděný při vojenské vzpouře roku 46 v Syrii, milený synovec Božského Iúlia.

Synem C. Iúlia Caesara (i.) byl C. Iúlius Caesar (ii.). Oženil se s Marcií Regií a jejich dcera Iúlia Caesaris Maior byla provdána za C. Mária. O osudu druhé dcery Iúlie Caesaris Minoris není nic známo.

Jejich synem byl C. Iúlius Caesar (iii.), který se oženil s Aurélií Cottae, dcerou L. Aurélia Cotty s Rutilií, cos. roku 119, jehož stejnojmenný děd byl cos. roku 144.

Z druhého sňatku Rutílie s bratrem L. Aurélia Cotty Markem byli tři synové: C., cos. roku 75, M., cos. roku 74 a L., cos. roku 65.

C. Iúlius Caesar (iii.), praet. roku 92, měl s Aurélií (zemřela roku 54, viz pod Aurélia Cotta) dcery Iúlii starší a mladší. První provdal za jistého Pínária a později za Pedia (děti viz pod Aurélia Cotta), druhou provdal za plebejského senátora M. Atia Balba, z matčiny strany příbuzného Cn. Pompeia.

Atiovou dcerou byly dvě Atie: první provdaná za jezdce/rytíře C. Octávia a jejich synem byl C. Octávius, pozdější císař Augustus (výchovu chlapce převzala babička Iúlia Minor, která zemřela roku 51), druhá se stala manželkou L. Marcia Philippa, cos. roku 38. Po smrti C. Octávia se Atia provdala za L. Marcia Philippa, cos. roku 56.

Mladším bratrem obou Iúlií Caesaris byl C. Iúlius Caesar (iv.), diktátor a Božský Iúlius. Byl třikrát ženat. S Cornélií Cinnou Minor, dcerou konsulovou, měl dceru Iúlii, kterou provdal za Cn. Pompeia. manželství s Pompejí Sullou a Calpurnií Písónis zůstala bezdětná. Jediným diktátorovým synem byl Ptolemaios Kaisarión, syn s Kleopatrou.

Jméno Caesar není s velkou pravděpodobností latinské. Už vy starém věku bylo odvozováno od slovesa caedó a jeho tvaru caesus, "(vy)říznutý", tedy někoho, kdo se narodil vyříznutím z břicha mrtvé matky (a nikoli císařským řezem, který s císaři ani Caesarem nesouvisí, viz pod řez císařský). Jiná stará etymologie praví, že jméno souvisí s kšticí, caesariés, popřípadě se sivý, caesus (srov. jméno Caesoniů). Vzhledem k tomu, že sám Božský Iúlius razil mince se slonem, je velmi plausibilní možnost, že jméno, tvrdil to Suétónius, k němuž se kterýsi z Iúliů dostal za púnských válek, když v bitvě na straně Syfakově udeřil do slona tak silně, že jeho jezdec spadl, souvisí s púnským (či maurským/berberským) označením pro slona caesar.

C. Iúlius Caesar (řec. Gáios Kaisar)§ 1. o. Božského Iúlia, manž. Aurélie, 100; 2. s. č. 1 a Aurélie (o propojení rodiny s klanem Q. Marcia Réga viz tam), Dívus Iúlius, dict. 49, cos. 48, dict. 47, cos. a dict. 46 - 44, 40: 726, 431, 403, 364, 263, 214, 204, 183, 124, 107, 100, 98, 87, 85, 81, 79, 78, 77, 75, 73, 72, 68, 65 - 60, cos. 59, 58 - 56, 54 - 49, 30, 5+, 22+, 43+; 3. 24, 20, 18, 17, 6 - 5, 1, 1+ až 4+, 7+, 12+, 19+, 31+, syn Agrippův (narozen jako C. Vipsánius Agrippa), adoptivní vnuk Augustův; 4. 212, 25, 4+, 12+, 14+, 17+, 18+, 20+, 21+, 23+, 25+, 28+, 29+, 31+, 33+, 35 až 41+, 49+, 54+, 62+, Gáius vulgo Caligula, třetí z principů  

Tento Gáius chodil často v hedvábí, v pestrobarevných ženských šatech s množstvím drahokamů, nosil hodně náramky a další šperky. Do vousů atd. si dával sypat zlatý prach a na veřejnost chodil s bleskem nebo trojzubcem v ruce. Hrál si někdy na Venuši (sic!) nebo na Alexandra Velikého. Pak nosil jeho štít, který si dal přivést z jeho hrobu v Alexandreji.

Poprvé v Evropě zdanil prostituci neboli uznal obživu sexem za regulérní řemeslo. Děvčata musela platit denně daň z výdělku ve výši ceny jedné soulože. Protože byla státní pokladna prázdná, zřídil Caligula bordel také přímo ve svém domě na Palátínu, odtud dnešní slovo palác jako šlechtického a panovnického sídla, aby se nemusel s nikým dělit o zisk. Klientela i zboží bylo prvotřídní, jak kladl důraz, ze senátorského prostředí.

Gáius byl šílenec. Koupal se v ohřívaných i chlazených voňavkách, srkal perly rozpuštěné v octu, jak ho inspirovala Kleopatra s Antóniem. Dal vystavět desetiřadky s pestrobarevnými plachtami, s lázněmi se sladkou vodou, sloupořadími, dokonce s vinnými keři a ovocnými stromky a v doprovodu naloděných hudebních a pěveckých sborů plul podél pobřeží Kampánie. 
Také zavedl soudní poplatek podle souzené částky. Do státní pokladny putovala jedna čtyřicetina sporné summy. Dokonce nosiči museli státu odevzdávat osminu svých denních výdělků. Nastartoval věčný trend vymýšlení nových daní a poplatků.

Gaiův sexuální život je galerie protikladů. Miloval M. Aemilia Lepida, manžela své sestry Drúsilly, měl ho za svého nástupce, ale již roku 39 n. l. ho dal popravit pro údajné spiknutí. Miloval herce pantomímy Mnéstéra a Valérius Catullus si mezi přáteli stěžoval na to, že po souloži s Caligulou ho bolí v boku. Z žen nejčastěji Gáius spával s kurtizánou jménem Pyrallis a když nebyla po ruce, brával si bokem manželky svých hostů přímo na hostině. Kromě toho spal se všemi svými třemi sestrami, nejraději ale měl Drúsillu.

Trpěl zřejmě těžkými komplexy z lidí pohlednějších. Dával vyholovat v týlu dlouhovlasé mladíky, žárlil na originalitu, kterou chtěl uchovat jen pro sebe.

Octaviánus, C. Iúlius C. fílius, pozd. Augustus§ viz C. Octavius

L. Iúlius Caesar§ 1. cos. 90, cens. 89, 87, b. C. Iúlia Caesara Strabóna; 2. cos. 64, Antóniův strýc, proskribován 43; 3. 17, 6, 2, 1+ až 4+, 7+, 12+, syn Agrippův, adoptivní v. Augustův

S. Iúlius Caesar§ 1. cos. 157, 147; 2. cos. 91, 90; 3. místodržitel Syrie, 47, 46; 4. viz pod Q. Lutátius Catulus

C. Iúlius Caesar Strabó Vopiscus, literát a b. L. Iúlia Caesara§ 105, 87

Agrippa Iúlius Caesar§ viz M. VipsániusAgrippa Postumus 

C. Iúlius Caesar Germánicus§ viz Neró Claudius Germánicus 

Drúsus Iúlius Caesar, narozen jako Neró Claudius Drúsus§ viz tam

Neró Iúlius Caesar Germanicus, nejstarší s. Germanikův s Agrippinou§ 17+, 23+, 24+, 29+  

Drúsus Iúlius Caesar Germánicus (ml.), s. Germánikův, b. Gáiův§ 4+, 23+, 24+, 29+, 33+, 34+  

L. Iúlius Calidus, básník§ 43

M. Iúlius Cottius§ viz Cottius

C. Iúlius Euryclés§ viz Euryklés

Iúlius Flórus§ viz Flórus

Sex. Iúlius Frontínus, voják, správce Británie za Vespasiána, senátor, konsul a literát§ 427, 30+ 

C. Iúlius Hygínus, filolog a Augustův knihovník§ 105, 1 n. l.

Iúlius Indus§ viz Indus

L. Iúlius Libó§ cos. 267

Iúlius Marínus, přítel Tiberiův§ 16+

C. (Cn.?) Iúlius Mentó§ cos. 431 

Iúlius Montánus, senátor, který se popral s Nerónem§ 56+  

Iúlius Paelignus, legát kappadocký§ 52+

M. Iúlius Philippus, jako císař v letech 244 až 249 n. l. Imp. Caesar M. Iúlius Philippus Augustus, známý jako Philippus Arabs, „Arab“; v roce 248 oslavil 1000. výročí založení Říma§ 17-

Iúlius Placidus, voj. tribun§ 69+

C. Iúlius Quadrátus Bassu, anatolský Kelt, senátor, manž. Iúlie Iotapy VI.§ 60+

L. Iúlius Rúfus§ cos. 67+

Iúlius Sacrovir§ viz Sacrovir

Iúlius Salínátor, praenomen neznáme, legát Sertoriův§ 81

C. Iúlius Tíridátés§ viz Tíridátés

M. Iúlius Vestínus Atticus§ cos. 65+

Iullus Antónius, s. Antóniův§ cos. 10, 30, 2

M. Iuncus, místodržitel M. Asie§ 74

Iúnia Calvína, ses. L. Iúnia Sílána§ 48+, 49+ 

Iúnia Claudia vulgó Claudilla, d. M. Iúnia Sílána, první manž. Gájova§ 33+, 37+ 

Iúnia Lepida, manž. C. Cassia Longína, cos. suff. 30+§ 65+

Iúnia Secunda, ses. Tertully, manž. triumvira M. Aemilia Lepida§ 22+

Iúnia Sílána, manž. C. Silia§ 47+

Iúnia Tertia vulgó Tertulla, d. D. Iúnia Sílána, cos. 62-, ses. Iúnie Secundy§ 22+ 

M. Iúniánus Iustínus, vzdělanec a excerptor, viz pod Pompéius Trogus§ 55

Iúnilla, d. Seiánova§ 31+ 

Iúnius Arulénus Rústicus, senátor a stoik zahubený udavači§ 66+

L. Iúnius Asprenás§ cos. suff. 29+ 

Q. Iúnius Blaesus, o. dvou synů, viz násl.§ cos. suff. 10+, 14+, 20+, 24+  

Q. Iúnius Blaesus, s. předešlého§ 14+, cos. suff. 28+

Iúnius Blaesus, b. předešlého§ 14+, cos. suff. 26+

Q. Iúnius Blaesus, vnuk cos. suff. 10+§ 14+, 69+   

D. Iúnius Brútus§ 1. uspořádal v Římě první gladiátorskou podívanou na počest svého otce consulára M. Iúnia Péry, 262; 2. cos. 77, s. D. Iunia Bruta Callaika, vn. M. Iúnia Brúta, konsula 178 (?); jméno Brútus patří do klanu Iúniů a znamená tolik co těžkopádný, bezcitný, nerozumný, neboť předek L. Iúnius fingoval před králem pošetilost.

L. Iúnius Brútus, s. M. Iúnia a Tarquinie, svrhl královládu v Římě, padl v bitvě 28. února 509 s Véjskými, kterým velel král Arrúns (Árúns) Tarquinius, řec. Arrhón, v níž prý padlo o jednoho Římana méně než Tusků§ 542, 510, cos. 509, 367, 41+ 

M. Iúnius, o. L. Iúnia Brúta, manž. Tarquinie§ 542

M. Iúnius Brútus§ 1. cos. 178, 177, o. právníka M. Iúnia Brúta a cos. 138 D. Iúnia Brúta Callaika (?); 2. legát, 78, o. M. Iúnia Brúta Caepióna

D. Iúnius Brútus Albinus, protagonista války mutinské, jeden z vůdčích mužů proticaesarovského spiknutí, s. D. Iúnia Brúta, cos. 77 a vnuk D. Iúnia Brúta Callaika§ 56, 49, 44, 43

Adoptován A. Postumiem Albinem. Původně Caesarův důvěrník, sloužil pod ním v Galliích. Ve válce s Pompeiem na Caesarově straně, vedl námořní operace u Massalie. Od roku 48 dohlížel na mincovní ražbu v Římě, pak správcem Vlasaté Gallie. U vlastního atentátu nebyl, zato přemluvil Caesara jít na schůzi senátu, ačkoli manželka Calpurnie měl ošklivý sen; stal se Caesarovým Jidášem.

Po březnových idách odešel do Předalpské Gallie, oblehnut v Mutině M. Antóniem, 21. dubna 43 osvobozen Octaviánem. Když Caesarův dědic otočil, byl Brútus zavražděn na útěku na Antóniův pokyn převlečen za Galla: Caesarova zrádce zradil jistý keltský předák Camulus, který uprchlíka přátelsky přijal, ale současně informoval Antónia...

D. Iúnius Brútus Callaicus§ cos. 138 - 136, 129, manž. Clodie, o. D. Iúnia Brúta, cos. 77, b. právníka M. Iúnia Brúta a děd proticaesarovského spiklence.

D. Iúnius Brútus Scaeva§ 1. cos. 325; 2. cos. 292

C. Iúnius Brútus Bubulcus§ 1. cos. 317, cos. 313, cos. 311, mag. equit. 309, dict. 302; 2. cos. v letech 291 a 277

M. Iúnius Brútus Caepió, s. M. Iúnia Brúta č. 2 a Servílie, nevlast. sestry M. Porcia Catona a milenky Caesarovy, adoptován roku 59 strýcem Q. Serviliem Caepiónem Brútem, o. stejnojmenného syna, který zemřel již roku 43, pompejovec a jeden z vůdců proticaesarovského spiknutí. Po Farsálu požádal Caesara písemně o milost a obratem ji obdržel, v letech 48 - 44 ho udělal správcem Gallií, roku 44 byl městským praetorem. Ženat s 1. Claudií Pulchrou, st. dc. App. Claudia Pulchra, cos. 54, staršího bratra slavného P. Clodia Pulchra, a s 2. Porcií, svou sestřenicí, dc. M. Porcia Catona§ 85, 78, 56, 51, 50, 46 - 42, 22+ 

L. Iúnius Brútus Dámasippus, praetor§ 84, 82

Iúnius Ciló/Chiló, správce Bíthýnie & Pontu§ 41+, 45+ 

L. (?) Iúnius Gallió, řečník a básník, exulovaný senátor, adopt. o. L. Iúnia Gallióna Annaeána (rod. jménem L. Annaeus Novátus), syna řečníka Seneky St.§ 1+, 32+ 

L. Iúnius Gallió Annaeánus, rod. jménem L. Annaeus Novátus, syna řečníka Annaea Seneky St. a bratr miliardáře Seneky Ml.§ 1+, 32+, 39+, 49+, 51+, cos. suff. 56+, 65+        

D. Iúnius Iuvenális, básník satir§ 8-, 29+, 41+, 65+   

Q. Iúnius Marullus§ cos. suff. 62+

L. Iúnius Moderátus Columella, voják a literát§ 2+ 

Iúnius Othó, učitel a udavač§ 15+

M. Iúnius Pennus n. Pennió§ 1. cos. 167; 2. s. předešlého, 126

D. Iúnius Péra, viz výše D. Iúnius Brútus§ cos. 266

M. Iúnius Péra§ cos. 230, dict. 216

Iúnius Priscus, centurió a praef. praet.§ 69+

L. Iúnius Pullus§ cos. 249

Iúnius Rústicus, celé jméno neznáme, senátor§ 29+ 

D. Iúnius Sílánus§ 1. praet. 141; 2. o. Tertully, cos. 62, 98, 63, 22+  

C. Iúnius Sílánus§ 1. cos. 109; 2. cos. 10+, 22+ 

L. Iúnius Sílánus§ 1. cos. suff. 26+; 2. nešťastný snoubenec Claudie Octávie, 48+, 49+, 54+    

M. Iúnius Sílánus 1. cos. 25; 2. s. no. 1, o. Q. Caecilia Metella Crética Sílána, 16+; 3. o. Iúnie Claudie, tchán Gáiův, o. L. Iúnia Sílána Torquáta, cos. suff. 15+, 33+, 37+, 39+, cos. 46+, 54+     

M. Iúnius Sílánus Torquátus§ cos. 19+    

D. Iúnius Sílánus Torquátus§ cos. 53+

L. Iúnius Sílánus Torquátus, s. M. Sílána č. 3§ 65+

Iúnó, gen. Iúnóny, římská bohyně, choť Iovova; Iúnó Monéta měla od 344 chrám na severní straně Kapitólia a v jeho sklepení se později nacházela státní mincovna (srov. monéta s moderním Münze, monnaie, money a č. mince), Iúnó Sóspita§ 344, 138, 41 (v Lánuviu)
Iúnó Capitolína, Iúnó Régína, její husy; srov. také pod Capitólium§ 389
Iúnó Véjsk᧠396

Iúnónia§ viz Karthágo

Iupet§ vide Iuput

Iuppiter, gen. Iova, bůh, nejvyšší římského pantheonu. Jako Iuppiter silex n. lapis, „I - kámen“, byl kultovním objektem ve svém nejstarším římském chrámu Iova Feretria, u něhož bylo přísaháno na mezinárodní smlouvy, kdy po přísaze o dodržení úmluv přísahající odvrhnul kámen se slovy, aby v případě selhání dopadl jako kámen odvržený. Pravděpodobně šlo kamenný nástroj (?) spíše než o balvan, známý z kultů orientálních, srov. pod Elagabalus a Arabové. V chrámu Iova Feretria jinak nestála kultovní socha, zato zde zasvěcovány ukořistěné zbroje vojevůdců, spolia opíma.
Iuppiter Capitólínus, Iuppiter Optimus Máximus/IOM, hlava nejvyšší římské triady Iova, Iúnóny Regíny a Minervy§ 534, 510, 507, 311, 87, 83, 65, 41, 40, 36, 27, 12-, 38+, 68+, 69+   
Iuppiter Feretrius, srov. spolia opíma§ 544, 27, 20

Iuppiter Optimus Máximus Poenínus§ viz pod Poení a Alpés Graiae et Poenínae

Iuppiter Tonáns§ 22

Iuppiter Latiáris§ 338
Iuppiter Sabazius§ viz Zeus Sabazios

Iuppiter Stator§ 147, 63 
Iuppiter Victor§ 295

Iuput, resp. Iupet, jméno eg. králů:§
Iuput I.§ 770, syn Petúbasta
Iuput II.§ 745, 720

ius Aeliánum, viz též pod légés§ 198

Iústíniánus I., arab. Estínus, východní císař v letech 527 - 565§ 509, 214, 63, 6

Iústínus§ M. Iúniánus Iústínus

iuvenália, lúdí iuvenálium, Nerónovy hry§ 59+, 64+

M. Iuventius Laterensis n. Lateránus, pompejovec§ 43

M. Iuventius Thalna§ cos. 163

P. Iuventius Thalna§ praet. 149

Ixomatové, sarmatský kmen, resp. některá část Maiótů§ 393, 389

Izabatés, eunúchos Kýrův§ 530, 522

Izalla, země v Pochábúří§ 609

Izatés I., k. Adiabény, o. Monobaza I.§ 36+ 

Izatés II., k. Adiabény, s. Monobaza II. s Helenou§ 36+, 45+, 49+, 61+    

Izirtu, sídel. m. Mannájů, dn. Búkán v íránském Ázerbájdžánu§ 659

Izrael, Izraél§ viz Israél

Izzula, m. v sev. Assyrii§ 521